a) 8. květen, den osvobození od fašismu (1945)
b) 5. červenec, den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje (863)
c) 6. červenec, den upálení Mistra Jana Husa (1415)
d) 28. říjen,
den vzniku samostatné Československé republiky
(1918)
V navrhovaném zákoně
nedochází oproti platné právní
úpravě ke změně, neboť dosavadní
počet státních svátků dostatečně
zdůrazňuje významná data našich
dějin a státnosti.
a) 1. leden (Nový rok)
b) 6. leden (Zjevení Páně, Třech králů a vánoční svátek pravoslavných křesťanů)
c) pondělí velikonoční
d) 1. květen (Svátek práce)
e) pondělí svatodušní (Letnice)
f) 1. listopad (Všech svatých)
g) 24. prosinec (Štědrý den)
h) 25. prosinec (1. svátek vánoční)
i) 26. prosinec (2. svátek
vánoční)
Dosavadní počet
šesti dnů pracovního klidu se rozšiřuje
o tři další, a to o: 1) 6. leden
(Zjevení Páně, Třech králů
a vánoční svátek pravoslavných
křesťanů). Tento svátek je slaven též
v Rakousku, v Německu i ve Slovenské republice a
ještě v pěti dalších evropských
zemích.
2) Pondělí svatodušní
(Letnice). Je slaven padesátý den po velikonocích,
a to ve čtrnácti evropských zemích.
3) 1. listopad (Všech svatých).
Je slaven v předvečer vzpomínky na zesnulé
v jedenácti zemích Evropy.
Nově navrhované dny pracovního klidu byly již svátky i za první ČSR a po roce 1948 byly komunistickým režimem zrušeny.
Hlásí-li se Česká
republika opět ke křesťanským základům
evropské civilizace a kultury, bylo by záhodno přiblížit
se evropským zvyklostem i pokud se týká dnů
pracovního klidu.
Počtem čtyřech
státních svátků a devíti dnů
pracovního klidu, t. j. celkem třinácti dnů
pracovního volna, se přiřadí ČR
k evropskému průměru (např. k Belgii,
Dánsku, Itálii, Lucembursku, Slovensku, Portugalsku,
Rakousku a Švédsku - všude mají po 13
dnech pracovního klidu).
a) 7. březen (1850) - Den narození T. G. Masaryka, prvního prezidenta samostatné ČSR
b) 9. březen (894) - Den úmrtí velkomoravského panovníka Svatopluka I.
c) 28. březen (1592) - Výročí narození J. A. Komenského
d) 7. duben (1348) - Den založení Karlovy univerzity v Praze e) 5. květen (1945) - Květnové povstání českého lidu
f) 24. květen - Den slovanského písemnictví a slovanských kultur
g) 27. červen (1950) - Den popravy JUDr. Milady Horákové
h) 28. září (935) - Den úmrtí českého knížete Václava
i) 11, říjen (1424) - Den úmrtí Jana Žižky u Přibyslavi
j) 17. listopad (1939,1989)
- den studentů za svobodu a demokracii.
Návrh významných
a památných dnů zahrnuje výčet
dat významných osobností našich novodobých
i ranně středověkých dějin
a událostí, aby zejména mladší
generaci připomínaly slavnou i méně
slavnou minulost a byly zdrojem poučení i hrdostí
k naší státnosti i dějinám, neboť
"Národy, které si neváží
své minulosti jsou odsouzeny k tomu, aby si ji znovu zopakovaly!"
Státní svátky
ČR a dny uvedené v zásadě č.
2 jsou dny pracovního klidu! Významné a památné
dny ČR jsou dny pracovními!
Navrhovaný počet
třinácti dnů pracovního klidu, včetně
státních svátků, by neměl závažnějším
způsobem ovlivnit naši ekonomiku, a to vzhledem k
existujícím rezervám.
Naopak nově navrhované
dny pracovního klidu by kladně mohly ovlivnit výnosy
v terciální sféře, diky předpokládanému
rozšíření turistického ruchu,
neboť navrhované dny pracovního klidu jsou
svátky u většiny našich sousedů.
Nepředpokládá se ani výrazné
promítnutí zvýšeného počtu
dnů pracovního klidu do požadavků na
státní rozpočet,
neboť ve většině případů
lze za nutnou práci ve dnech státních svátků
či dnů pracovního klidu poskytnout náhradní
volno.
Ruší se doposud
platná právní úprava. týkající
se státních svátků, dnů pracovního
klidu a památných a významných dnů.
a to zákony:
č. 93/1951 Sb. o státních svátcích, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, ve znění zákona
č. 65/1965 Sb., zákona
č. 56/1975 Sb., zákona č. 141/1988 Sb. zákona
č. 167/1990 Sb., zákona č. 204/1990 Sb.,
zákona č. 21811991 Sb. a zákona č.
74/1994 Sb.
V Praze dne 26. 1. 1995