Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Státními svátky jsou: 1. leden, den vzniku České republiky (1993); 28. září, den české státnosti; 28. říjen, den vzniku Československé republiky (1918).

Oproti platné právní úpravě, která za státní svátky stanoví 8. květen a 28. říjen, se navrhuje prohlásit státními svátky - kromě 28. října - také 1. leden a 28. září. Tímto návrhem se sleduje, aby státními svátky České republiky byly prohlášeny dny, které historicky připomínají a budou připomínat mezníky české státnosti, t.j. 1. leden - vznik samostatné České republiky v r. 1993, 28. září - vzpomínka na knížete Václava a tisíciletou historii českého státu a 28. říjen - vznik Československé republiky v r. 1918.

8. květen - po té, co bude vzpomenuto 50. výročí skončení druhé světové války v r. 1995 - se navrhuje zařadit mezi významné a památné dny.

Svátky jsou: pondělí velikonoční; 1. květen, svátek práce; 5. červenec, sv. Cyril a Metoděj; 6. červenec, M. Jan Hus (1415); 1 a 2. listopad, všech svatých, vzpomínka všech zemřelých a obětí války; 24., 25. a 26. prosinec, svátky vánoční.

Kromě svátků stanovených v platné právní úpravě, s vyjímkou 1. ledna, který je navrhován prohlásit státním svátkem, se navrhuje jejich okruh rozšířit o 1. a 2. listopad. Návrh vychází z kulturních tradic našeho národa, kdy každoročně vzpomínáme všech blízkých zemřelých. Současně se navrhuje, aby v těchto dnech bylo vzpomenuto i obětí všech válek.

Významnými a památnými dny jsou 28. březen, výročí narození J.A.Komenského (1592); 26. duben, výročí založení Univerzity Karlovy (1348); 5. květen, květnové povstání českého lidu (1945); 8. květen, den osvobození od fašismu (1945); židovský nový rok; 26. září, vydání Zlaté buly sicilské (1212); 13. říjen, vydání tolerančního patentu Josefa II (1781); 17. Listopad, den svobody a demokracie; 16. prosinec, den Ústavy České republiky (1993).

Návrh významných a památných dnů vychází z průřezu historií českého národa v širokém kontextu evropských dějin.

Státní svátky a svátky uvedené v zásadě č. 1 a 2 jsou dny pracovního klidu. významné a památné dny jsou dny pracovními.

Oproti platné právní úpravě, která stanoví za dny pracovního klidu celkem 10 svátků, včetně státních svátků, navrhuje se zvýšit tento počet celkem na 12 dní. Významné a památné dny se navrhuje ponechat dny pracovními.

Pro srovnání se uvádí počet svátků (dnů pracovního klidu) v některých evropských zemích: Belgie (14), Dánsko (13), Francie (12), Irsko (10), Itálie (13), Lucembursko (13), Nizozemí (11), Slovensko (13), Spolková republika Německo (12), Bavorsko (17), Norsko (19), Polsko (10), Portugalsko (13), Rakousko (13), Řecko (9), Španělsko (18), Švédsko (13), Švýcarsko (10), Velká Británie (10).

Při navrhovaném zvýšení počtu svátků o 2 dny by došlo v r. 1995 k úbytku fondu pracovní doby o 4 dny (t.j. ve srovnání s r. 1994 o 1,6 %), což však s přihlédnutím k existujícím rezervám a závažnějším strukturálním a odbytovým problémům by nijak výrazněji ekonomiku neovlivnilo. Navíc v r. 1996 vzhledem k rozloženi svátků a dnů pracovního klidu by byl počet pracovních dnů stejný (253), bez ohledu na dosavadních 10 či nově navrhovaných 12 dnů svátků a pracovního klidu.

Samotné zvýšení počtu placených svátků by v r. 1995 celkový počet placených dnů ve srovnání s r. 1994 nijak nezvýšilo a ve většině případů by nemělo vyvolat žádné větší problémy ve mzdové oblasti. Jedná se většinou jen o přesuny z přímých mezd do oblasti náhrad mezd. Určité mzdové vícenáklady mohou ovšem nastat v některých výrobách a službách, kdy za nutnou práci ve dnech svátků či dnů pracovního klidu nebude možno poskytnout náhradní volno. V podnikatelské sféře by tyto mzdové vícenáklady musely být uhrazeny z vnitřních zdrojů, je nutno ovšem počítat s tendencemi jejich přímého zahrnování do cen výrobků a služeb.

V rozpočtové a příspěvkové sféře by se mohly v některých případech tyto vícenáklady promítnout i do event. požadavků na státní rozpočet. I když lze předpokládat jen minimální dopady, budou tyto event. dopady kvantifikovány při předložení návrhu zákona o státních svátcích, svátcích a o významných a památných dnech v důvodové zprávě.

Ruší se dosud platná právní úprava týkající se státních svátků, dnů pracovního klidu a památných a významných dnů, a to zákon č. 93/1951 Sb., o státních svátcích, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, ve znění zákona č. 65/1965 Sb., zákona č. 56/1975 Sb., zákona č. 141 /1988 Sb., zákona č. 167/1990 Sb., zákona č. 218/1991 Sb., a zákona č. 74/1994 Sb. a zákon ČNR č. 204/1990 Sb. o prohlášení 6. července, dne upálení Mistra Jana Husa, za státní svátek České republiky.

V Praze, dne....... 1995