Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující interpelaci poslanců Jaroslava Broulíka, Miloše Skočovského a Františka Kačenky na ministra hospodářství Karla Dybu, ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiřího Skalického, ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého, ministra obrany Antonína Baudyše a ministra vnitra Jana Rumla. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pan

Doc. Ing. Karel Dyba, CSc.

ministr hospodářství ČR

Vážený pan

Ing. Jiří Skalický

ministr pro správu národního majetku

a jeho privatizaci

Vážený pan

Ing. Vladimír Dlouhý, CSc.

ministr průmyslu a obchodu

Vážený pan

Doc. Ing. Antonín Baudyš, CSc.

ministr obrany

Vážený pan Jan Ruml

ministr vnitra

prostřednictvím

předsedy Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

pana PhDr. Milana Uhdeho

Praha

Vážení páni ministři,

obracíme se na Vás s následující interpelací:

Transformace naší společnosti se dotýká všech složek jejího života včetně vědy, výzkumu, techniky a rozvoje technologií.

Inovační podnikání, transfer technologií a vědeckotechnické parky

Obdobně jako v ostatních vyspělých zemích jsou i v České republice od roku 1990 připravovány a počínaje rokem 1991 provozovány vědeckotechnické parky (dále VTP) a vytvářen systém inovačního podnikání. VTP plní tři základní funkce. Jsou inkubátorem malých a středních inovačních firem, zabezpečují transfer technologií a výchovu k inovačnímu podnikání. Jsou osvědčeným prostředkem k odstraňování technologického zaostávání a k dosažení konkurenceschopnosti našich výrobků, technologií a služeb.

VTP vznikají nejčastěji v prostředí vysokých škol a pracovišť AV ČR. Významné je i prostředí bývalých státních výzkumných ústavů, kde se již uskutečnila nebo právě uskutečňuje jejich privatizace. A právě privatizace vhodných subjektů a jejich transformace na VTP je jednou z jejích nejproblematičtějších součástí.

Ukazuje se, že akciové společnosti, které vznikly v průběhu 1. vlny privatizace a které začaly provozovat VTP jsou navzdory úsilí všech zainteresovaných partnerů většinou neúspěšné. Některým hrozí ukončení činnosti, která se svou podstatou (zejména inkubátor inovačních firem) dostává do rozporu s cíli těchto nových akciových společností. Potvrzují to poznatky probíhající vnitřní akreditace VTP v ČR.

Na základě těchto negativních zkušeností z 1. vlny privatizace navrhla Společnost VTP, spolu s MH ČR pro 2. vlnu privatizace, sedm pilotních projektů transformace vhodných subjektů na VTP. Nejvýznamnější z nich je TESLA VÚST, s. p. Praha 4, nejen proto, že je největší, ale že je též součástí připravovaného projektu "Praha - technologický region".

Transformace TESLA VÚST, s. p. na vědeckotechnický park

TESLA VÚST s. p. je bývalý resortní výzkumný ústav, ve kterém byla vyvinuta značná část výrobků československého elektronického průmyslu. Kolektivy pracovníků ústavu realizovaly a stále realizují i řadu prací pro státní administrativu, armádu ČR, ministerstvo vnitra ČR, AV ČR a další instituce. V areálu ústavu se nachází řada unikátních technologických zařízení nakoupených ze značné části v rámci řešeni úkolů pro speciálního zákazníka, tj. pro armádu a vnitro. Na řadě z nich byly vyráběny a jsou stále vyvíjeny součásti, např. do armádních systémů. Tyto součásti vzhledem k rozpadu elektronického průmyslu v ČR mohou být vyráběny po spotřebování skladových zásob jen v areálu TESLA VÚST. S rozvojem HI-TECH v ČR bude o produkty těchto zařízení stále větší zájem.

Vzhledem k situaci v odvětví elektrotechniky a ke zkušenostem ze zahraničí umožnil ústav těm, kteří byli ochotni nést příslušné riziko založit a provozovat vlastní nové soukromé firmy v areálu se všemi riziky, které k tomu patří. Do těchto firem, které současně do doby privatizace převzaly plnění závazků z bývalé činnosti TESLA VÚST, přešla většina pracovníků ústavu a v areálu TESLA VÚST již působí, kromě běžných komerčních firem, několika desítek malých a středních inovačních firem. Mají pronajaty jak potřebné plochy, tak i výrobní zařízení. Vzniklé firmy postupně reagují na změny trhu elektroniky v ČR a ve světě. Nejen, že postupné nahrazují v řadě případů rozpadlý čs. elektronický průmysl (např. malosériová výroba součástek, servis, náhradní díly pro dříve vyráběná zařízení), ale zapojily se plně i do světového trhu elektroniky. Vzhledem k charakteru jejich činnosti (vysoká podnikatelská rizika v oblasti HI-TECH) je nutno pro počátky jejich činnosti vytvořit specifické podmínky inkubátoru spočívající především v zachování podnikatelského a technologického prostředí, na němž jsou životně závislé.

Proto byl již v r.1992 podán, ve spolupráci s hl. městem Prahou, základní privatizační projekt spočívající ve vytvoření technologického parků INCEL PRAHA. Vlivem naprostého upřednostňováni tržních metod a tlakem konkurenčního privatizačního projektu, který původně navrhoval přímý prodej budov a pozemků, byl předkladatel základního privatizačního projektu donucen provést změnu a to na návrh přímého prodeje sdružení inovačních firem v areálu. Tím se celá situace posunula do návrhu MSNMP ČR uskutečnit neveřejné výběrové řízení (tzv. obálky).

Přesto jsou předkladatelé základního privatizačního projektu i všechny inovační firmy v areálu stále přesvědčeny, že jediným řešením, jak zabránit likvidaci unikátních technologických zařízení a co nejefektivněji využít jak materiální, tak lidský potenciál bývalého TESLA VÚST, je vznik technologického parku zaměřeného na podporu malých a středních firem v oblasti elektroniky a příbuzných oborů. Tento park musí vzniknout bez uplatnění striktně tržních mechanizmů, které v současné době sledují pouze krátkodobé cíle. Prodej TESLA VÚST kterémukoliv podnikatelskému subjektu (platí to i pro vlastní inovační firmy!) způsobí v současné době postupné opuštění všech inovačních (zvláště náročných HI-TECH) činností a likvidaci technologických zařízení ve prospěch činnosti s krátkodobým efektem (obchodní činnost, servis, poradenství) a tím i odchod odborníků z oboru do jiných profesí.

Proto žádáme o odpověď na následující otázky:

Pana ministra Dybu:

1) Jak MH ČR konkrétně zabezpečuje úkoly v oblasti "rozvoje technologií" dle kompetenčního zákona?

2) Jakým způsobem, resp. jakými opatřeními přispěje MH ke zlepšení podmínek pro existenci VTP tak, aby nedochézelo k likvidaci již existujících VTP?

3) Proč MH ČR, přestože od počátku podporovalo vznik technologických parků (zatím s neuspokojivými výsledky), neprotestovalo proti návrhu prodeje TESLA VÚST mimo oblast rozvoje technologií?

Pana ministra Skalického:

1) Pro perspektivní úroveň českého průmyslu, technologického rozvoje, aplikovaného základního výzkumu je vhodné, aby hlavním cílem VTP byl co nejvyšší počet realizovaných inovačních projektů a k tomu potřebný vznik nových inovačních firem. Zisk a s nim spojené příjmy státního rozpočtu se realizují až na konci inovačního řetězce. Proto i v zahraničí jsou VTP koncipovány jako převážně neziskové organizace.

2) Proč jsou v ČR při privatizaci přijímány a dokonce upřednostňovány privatizační projekty VTP předpokládající okamžitý zisk a nezvažující budoucí dopady na hospodářství ČR?

3) V případě TVP INCEL Praha jste byl žádán o podporu vzniku tohoto parku řadou institucí (Magistrát hl. m. Prahy, AV ČR, ČVUT Praha, AČR, Společnost VTP) v přesvědčení, že je i ve Vašem zájmu vznik a úspěšná činnost organizací typu VTP.

4) Proč nebyl v žádném privatizačním projektu obsažen způsob privatizace umožňující vznik VTP, i když stávající legislativa toto MSNMP umožňuje?

5) Proč je od počátku navrhován pouze přímý prodej (přes rovnost nabídek původně zcela ve prospěch konkurenčního projektu a po protestech ostatních ministerstev pomocí "obálek", které byly vyhlášeny již před tím, než tento postup schválilo dohadovací řízení)?

6) Proč jsou v České republice upřednostňovány při privatizaci ziskové VTP jako obchodní subjekty, přestože jsou v zahraničí tyto parky koncipovány převážně jako neziskové? Hlavním cílem VTP není přece zisk, ale počet úspěšných nových inovačních firem, z kterých je následně značný daňový výnos. V ČR je tato skutečnost umocněna navíc výrazným nedostatkem finančních prostředků výzkumných a vývojových pracovníků, kteří nové inovační firmy převážně zakládají.

Pana ministra Dlouhého:

Pro potřebnou změnu struktury exportu ČR ve prospěch výrobků s vyšším podílem kvalifikované práce je nutná inovace jejich konstrukce i technologie. Jaká je v této souvislosti exportní politika ČR a co očekáváte od TVP?

Pana ministra Baudyše a pana ministra Rumla:

Nedojde zlikvidováním TESLA VÚST ke zhoršení možnosti dodávek a zajištění servisu již dodaných výrobků tohoto ústavu pro A ČR, resp. pro MV ČR?

Ing. Jaroslav Broulík

Ing. Miloš Skočovský, CSc.

JUDr. František Kačenka

Příloha: Dopis Náměstka primátora hlavního města Prahy ze dne 7. května 1994

Vážený pane ministře,

obracím se na Vás v záležitosti privatizace výzkumného ústavu TESLA VÚST. V současnosti je rozhodováno mezi dvěma principielně podobnými projekty, podanými společnostmi Software 602 a INCEL. Poslední dny je této privatizaci vénována i značná pozornost v tisku. Jelikož existuje možnost zpolitizování celé záležitosti, žádám Vás o zvážení možnosti vrátit se k původnímu projektu, jehož základem je bezúplatný převod areálu na město, které na něm zajistí realizaci projektu technologického a inovačního centra. Při schválení některého ze současných projektů je jisté, že soukromé společnosti budou při využívání areálu jednoznačné preferovat ekonomické aktivity, které jim přinesou maximální zisk. Je dost iluzorní se domnívat, že budou finančně podporovat ekonomicky riskantní technologické projekty a poskytovat začínajícím firmám prostory, vybavení areálu a další služby za režijní ceny.

Původní představa, že na území Prahy vznikne z areálů bývalých resortních výzkumných ústavů soustava vědecko-technologických parků se vzhledem k situaci s privatizací areálu Běchovice a posledním vývojem s rozestavěným areálem bývalého s. p. ERCON Jiviny, ukazuje jako málo reálná. Rozpad aplikovaného výzkumu má pak negativní dopady na Prahu i na celou republiku. Již nyní se začíná projevovat nedostatek kvalitních odborníků v tak klíčových oborech, jako jsou elektronické technologie a telekomunikace.

Dovoluji si Vás ubezpečit, že případě schválení původního privatizačního projektu je hl. město Praha připraveno převzít majetek Tesla VÚST a zajistit, aby areál byl využíván pro účely technologického parku tak, jako je to obvyklé ve všech vyspelých zemích. Tento náš postoj podporují vysoké školy a výzkumné instituce, které jsou rovněž dosavadním vývojem privatizace TESLA VÚST zklamány.

Děkuji za Vaše pochopení a věřím ve Vaši podporu.

S pozdravem

Na vědomí:

- Fond národního majetku ČR

předseda Ing. Tomáš Ježek

- Ministerstvo obchodu a průmyslu ČR

nám. minstra Ing. Radomír Sabela, CSc.

- Ministerstvo hospodářství ČR

ředitel odboru Ing. Václav Polák

- Ministerstvo dopravy ČR

ministr PhDr. Jan Stráský

Vážený pan ministr

Ing. Jiří Skalický

Ministerstvo pro správu

národního majetku a jeho privatizaci ČR

Lazarská 7

110 00 Praha 1