Zásada č. 1
Zákon upravuje podmínky provozování
vnitrozemské plavby a činnosti s ní související,
jakož i práva a povinnosti právnických
a fyzických osob s tím spojené a působnost
a pravomoc orgánů státní správy
na tomto úseku.
Zásada č. 2
/1/ Vnitrozemskou plavbou se rozumí souhrn činností
souvisejících s provozem plavidel, plovoucích
zařízení a plovoucích těles
na vnitrozemských vodních cestách a v přístavech,
a s přepravou osob, zvířat a věcí
přepravovaných vodní dopravou.
/2/ Vnitrozemskými vodními cestami (dále
jen "vodní cesty") jsou vodní toky a ostatní
vodní plochy, na kterých je možná vnitrozemská
plavba.
Součástmi vodní cesty jsou
- opevnění břehů, plavební mosty, plavební tunely a lodní propustě,
- pobřežní obslužné cesty podél vodního toku,
- uzavírací objekty na plavebních kanálech, zařízení pro regulaci stavu vody, nádrže pro nalepšování průtoků na vodní cestě, vodočty a výstražná zařízení,
- jezy a ostatní vzdouvací zařízení (včetně pomocných zařízení jako jsou rybí přechody),
- plavební komory, lodní zdvihadla (svislá nebo šikmá) včetně rejd a úsporných komor, příp. jiná speciální plavební zařízení,
- vodní části, břehové úpravy, nábřežní zdi a vyvazovací zařízení přístavů,
- vyvazovací a vodící zařízení (kotevní bóje, dalby, záchytné kůly, dopravní majáky, svodidla a odrazné trámy),
- pohyblivé můstky a ostatní zařízení přístavišť - plavební znaky, bezpečnostní zařízení, telekomunikační zařízení, osvětlovací zařízení a zařízení pro řízení plavby,
- zařízení k vybírání plavebních poplatků,
- velíny a jiné budovy správy vodních
cest sloužící bezprostředně jejich
provozu.
/3/ Veřejnou vodní dopravou je taková vodní
doprava pro cizí potřebu, při níž
je přeprava osob, zvířat nebo věcí
poskytována plavidly přístupná každému
podle podmínek, které je povinen dopravce předem
zveřejnit v Obchodním věstníku.
/4/ Plavidlem se pro účely tohoto zákona
rozumí loď, včetně malého plavidla
a převozní lodě, a plovoucí stroj.
Kategorizaci plavidel z hlediska konstrukce a dalších
technických parametrů stanoví prováděcí
předpis.
/5/ Plovoucí zařízení je zařízení
schopné plavby a užívané na vodních
cestách, které není určeno k přemísťování
(plovoucí plovárna, dok, přístavní
můstek, plovoucí garáž, botel a pod.).
/6/ Plovoucí těleso je vor, konstrukce, objekt nebo
pevné seskupení předmětů schopné
plavby, které není plavidlem nebo plovoucím
zařízením.
/7/ Správcem vodní cesty je
a) správce příslušného vodního toku,
b) vlastník nebo správce ostatní vodní plochy,
c) vlastník nebo správce součástí
vodní cesty.
Odůvodnění: Zásada definuje základní pojmy, které se opakovaně vyskytují v dalších zásadách. Cílem nové právní úpravy je mimo jiné zavedení i přesnější odborné terminologie vylučující rozdílný výklad a tím jasně vymezující zejména působnost orgánů státní správy a státního dozoru. Za tím účelem je nově definována vnitrozemská plavba.
Definice vodní cesty vychází ve své podstatě z dosavadní právní úpravy. Oproti dosavadní právní úpravě je podrobněji specifikován rozsah objektů a zařízení, které se považuj í za součást vodní cesty ve smyslu definice vodní cesty v právních předpisech Evropského společenství, a nově se zavádí "ochranné pásmo vodní cesty", mající podobný charakter jako ochranná pásma jiných dopravních cest.
V souladu s mezinárodními doporučeními přijatými v EHK OSN jsou oproti dosavadní právní úpravě nově a odlišně definovány pojmy plavidlo, plovoucí zařízení a plovoucí těleso.
Pro účely nové právní úpravy je dále potřebné vyčlenit z obecnějšího pojmu "vnitrozemská plavba" pojem "veřejná vodní doprava", znamenající činnost související s přepravou realizovanou plavidly jako dopravními prostředky pro vlastní nebo cizí potřebu.
Nově se vymezuje pojem správce vodní cesty. Správcem.vadní cesty je v první řadě správce vodního toku podle § 32 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Vodní toky jsou ve vlastnictví státu a jejich správu provádějí u vodohospodářsky významných vodních toků státní vodohospodářské organizace a u ostatních vodních toků správci určení vodohospodářským orgánem, popřípadě obecním úřadem, pokud vodní tok protéká jejich územím.
Orgány státní správy ve vnitrozemské
plavbě a jejich působnost a pravomoc jsou souhrnně
definovány až v závěrečných
zásadách tohoto návrhu. Z tohoto důvodu
se pro vyjádření působnosti státního
orgánu v určitých věcech obsažených
v zásadách před touto závěrečnou
částí užívá obecného
pojmu "plavební úřad".
Zásada č. 3
/1/ Z hlediska dopravního významu se vodní cesty dělí na
- udržované vodní cesty
- sledované vodní cesty.
/2/ Udržované vodní cesty jsou vodní
cesty trvale udržované pro bezpečnou a plynulou
vnitrozemskou plavbu v souladu s technicko-provozními podmínkami
pro plavbu a značené plavebními znaky. Technicko-provozní
podmínky pro plavbu a způsob značení
plavebními znaky stanoví prováděcí
předpis.
Jsou to:
- vodní tok Labe od ř.km 135,1 (konec vzdutí jezu v Pardubicích) na státní hranici se Spolkovou Republikou Německo,
- vodní tok Vltava ř. km 239,6 (jez v Českých Budějovicích pod ústím vodního toku Malše) po soutok s vodním tokem Labe,
- vodní tok Moravy s úsekem vodního toku
Bečvy od Přerova po soutok s vodním tokem
Dyje, včetně plavebního kanálu Otrokovice
- Rohatec.
/3/ Sledované vodní cesty jsou veškeré
vodní cesty, které,je třeba sledovat z hlediska
potřeb vnitrozemské plavby k zajištění
bezpečnosti plavby a které vede v evidenci plavební
úřad. o zařazení vodní cesty
do evidence sledovaných vodních cest rozhodne plavební
úřad v dohodě s příslušným
vodohospodářským orgánem, správcem
vodní cesty a popřípadě též
s příslušným orgánem báňské
správy. Technické podmínky sledované
vodní cesty a způsob značení plavebními
znaky stanoví prováděcí předpis.
Na rozhodnutí o zařazení vodní cesty
do evidence sledovaných vodních cest se nevztahují
obecné předpisy o správním řízení.
Odůvodnění: Oproti dosavadní právní úpravě se navrhuje přímo v zákoně určit tzv. udržované vodní cesty, které z hlediska jejich dopravního významu budou pod)e stanovených podmínek trvale udržovány pro veřejný plavební provoz.
Na rozdíl od dosavadní právní úpravy
se definují tzv. sledované vodní cesty, které
budou vedle udržovaných vodních cest předmětem
odborného plavebně-bezpečnostního
dozoru plavebního úřadu Tyto cesty musí
být evidovány a o jejich zařazení
do evidence sledovaných vodních cest bude rozhodováno
ve zvláštním řízení. Tímto
rozlišením vodních cest se přesně
vymezuje funkce a působnost plavebního úřadu;
ostatní vodní cesty, kterými může
být jakákoliv povrchová voda, státnímu
odbornému dozoru nepodléhají a tudíž
odpovědnost za bezpečnost plavebního provozu
na nich je plně na provozovateli plavidla. I v případě,
že vodní cesta v jiném než státním
vlastnictví bude sledovanou vodní cestou, nebudou
dotčena práva jejího vlastníka, spočívající
zejména v jeho rozhodnutí, zda vodní cestu
poskytne k veřejnému užívání
či nikoli.
Zásada č. 4
/1/ Péče o rozvoj vodních cest a jejich modernizaci
přísluší ústřednímu
orgánu státní správy pro dopravu v
součinnosti s ústředním vodohospodářským
orgánem.
/2/ Obnova a modernizace udržovaných vodních
cest, jakož i výstavba nových udržovaných
vodních cest splavňováním vodních
toků nebo výstavbou průplavů, musí
být prováděny tak, aby udržované
vodní cesty odpovídaly svými parametry a
dopravní propustností příslušné
třídě mezi národně uznávané
klasifikace vodních cest. Klasifikaci vodních cest
včetně stanovení závazných
tříd a technických podmínek udržovaných
vodních cest stanoví prováděcí
předpis.
/3/ Při výstavbě, obnově a modernizaci
vodních cest se musí přihlížet
i k zájmům obrany státu.
Odůvodnění: Nově oprati dosavadní právní úpravě se stanovuje působnost plavebního úřadu (v tomto případě jde o ministerstvo dopravy) v oblasti péče a rozvoj (budování) vodních cest. Návrh je v souladu s připravovanými zásadami zákona o vodách, kde tato působnost, dosud určená vodohospodářskému orgánu, bude vypuštěna.
Smyslem této zásady je zakotvit působnost
ministerstva dopravy v určování dopravně-politických
zájmů státu při rozvoji dopravní
infrastruktury, při zpracování koncepcí
tohoto rozvoje a při jejím budování
z prostředků státního rozpočtu.
S ohledem na to, že splavnění vodních
toků a výstavba nových vodních cest
má vždy přímou spojitost s hospodařením
s vodou i se zásahy do životního prostředí
obecně, je uvedená působnost ministerstva
dopravy podmíněna součinností s ústředním
vodohospodářským orgánem (ministerstvo.životního
prostředí).
Uvedená působnost ministerstva dopravy nevylučuje budován i vodních cest nebo jejich zařízení jinými, nestátními subjekty. Soulad takovýchto soukromých investic s dopravně-politickými zájmy státu a koncepcí rozvoje dopravní infrastruktury se docílí v rámci územního a stavebního řízení.
Odstavec 3 této,zásady je převzat z dosavadní
právní úpravy.
Zásada č. 5
Území určené pro účely
ochrany vodní cesty je ochranné pásmo vodní
cesty. Ochranné pásmo vodní cesty je územní
pás přilehlý k udržované a sledované
vodní cestě v šíři 5 metrů
od břehové čáry určené
nejvyšší hladinou vody, při které
se voda ještě nevylévá z vodního
toku nebo vodní plochy do přilehlého území.
Odůvodnění:
V rámci již existujících veřejnoprávních
zásahů do práv vlastníků nemovitostí
přilehlých k vodním cestám podle zákona
o ochraně přírody se tímto návrhem
zřizuje ochranné pásmo vodní cesty
k zabezpečení řádného výkonu
povinností správce vodní cesty pro bezpečnost
provozu na ní.
Zásada č. 6
/1/ Správce udržované a sledované vodní
cesty je povinen udržovat vodní cestu s výjimkou
vodních částí, břehových
úprav, nábřežních zdí
a vyvazovacího zařízení neveřejných
přístavů pro bezpečnou plavbu a řádně
ji značit podle podmínek stanovených prováděcím
předpisem.
/2/ Při udržování a značení
vodní cesty je správce vodní cesty oprávněn
vstupovat na cizí pozemky, které zasahují
do ochranného pásma a v obvodu ochranného
pásma zřizovat a umisťovat plavební
znaky a světla a odstraňovat překážky,
které omezují viditelnost plavebních znaků
a světel nebo jinak ohrožují bezpečnost
plavby, včetně odstraňování
a oklešťování stromů a keřů
nebo jiných rostlin; přitom je povinen dbát
toho, aby užívání pozemku bylo co nejméně
rušeno a aby pracemi nevznikly škody, kterým
je možno zabránit. Doba a rozsah výkonu oprávnění
na cizím pozemku musí být omezeny na nezbytně
nutnou míru. Tímto ustanovením není
dotčeno právo na náhradu škody podle
občanského zákoníku.
/3/ V ochranném pásmu udržované vodní
cesty lze realizovat a provozovat stavby a zařízení,
umísťovat překážku, která
omezuje přístup k vodní cestě, jen
se souhlasem plavebního úřadu a za podmínek
jím stanovených.
/4/ Vznikne-li vlastníku pozemku v důsledku výkonu
oprávněni uvedených v odstavci 2 a 3 újma,
má vůči státu nárok na jednorázovou
náhradu odpovídající snížení
hodnoty pozemku. Nárok na jednorázovou náhradu
je vlastník povinen uplatnit u plavebního úřadu
do tří měsíců ode dne, kdy
došlo k realizaci výše uvedených úkonů,
jinak nárok zanikne. o výši náhrady
se dohodne vlastník pozemku s plavebním úřadem.
V případě, že k dohodě nedojde,
rozhodne o výši náhrady soud. Předmětem
dohody vlastníka s plavebním úřadem
může být i postup pro případ,
že v důsledku změn dojde k hrubému nepoměru
mezi výší přiznané náhrady
a způsobenou újmou.
Odůvodnění: Ustanovení této zásady sleduje ochranu vodní cesty před zásahy, jež mohou narušit nebo narušují bezpečnost a plynulost plavby.
Režim případných omezení vlastnického
práva vlastníků nemovitostí v ochranném
pásmu vodní cesty je upraven v souladu s Listinou
základních práv a svobod a to tak, že
jakékoliv omezení je možné pouze ve
veřejném zájmu na základě tohoto
zákona a za náhradu. Ustanovení o náhradě
škody podle občanského zákoníku
tím nejsou dotčena.
Zásada č. 7
/1/ Provoz přístavu na udržované a sledované
vodní cestě lze zahájit jen na základě
povolení plavebního úřadu. V povoleni
o zahájení provozu přístavu plavební
úřad stanoví podmínky plavebního
provozu přístavu.
/2/ o určení přístavu k veřejnému
užívání (dále jen "ve řejný
přístav") rozhoduje v samostatném řízení
plavební úřad. Provoz veřejného
přístavu lze zastavit jen na základě
rozhodnutí plavebního úřadu.
Odůvodnění:
Povolení plavebního úřadu k zahájení
plavebního provazu přístavu a oprávnění
ke stanovení podmínek je nutné pro zajištění
jeho bezpečnosti a provozní způsobilostí.
U veřejných přístavů je ingerence
orgánů státní správy nutná
i v zájmu zajištění přepravních
potřeb veřejnosti.
Zásada č. 8
/1/ Provozovatel při stavu, je povinen zajistit bezpečný
provoz přístavu. Vodní část
neveřejného přístavu,je povinen vyznačit
plavebními znaky podle pokynů plavebního
úřadu tak, by byla zřetelně oddělena
od vodní cesty.
/2/ Vrakoviště plavidel lze v přístavu
zřídit na základě povolení
plavebního úřadu a za podmínek stanovených
příslušnými orgány státní
správy v oblasti ochrany vod a životního prostředí.
Odůvodnění:
Zásada vymezuje povinnost a odpovědnost provozovatele
přístavu za řádný stav přístavu
a za udržování bezpečného provozu
přístavu.
Zásada č. 9
Právo užívat veřejné přístavy
plavidly, plovoucími zařízeními a
plovoucími tělesy má každý za
předpokladu, že jsou splněny podmínky
stanovené přístavním řádem.
Plavidla naložená nebezpečnými věcmi
smějí vplout do veřejného přístavu
jen na základě zvláštního povolení
plavebního úřadu vydaného se souhlasem
příslušného vodohospodářského
orgánu.
Zásada č. 10
V případě, že provozovatel plavidla,
plovoucího zařízeni nebo plovoucího
tělesa nedodržuje v přístavu přístavní
řád nebo nerespektuje pokyny udílené
v zájmu zachování bezpečnosti a plynulosti
plavebního provozu v přístavu a hrozí-li
ne opeř z prodlení, je plavební úřad
oprávněn rozhodnout o odstranění plavidla
nebo plovoucího zařízení nebo plovoucího
tělesa z přístavu na náklady a nebezpečí
jeho provozovatele.
Odůvodnění:
Ustanovení těchto dvou zásad přebírá
současnou právní úpravu, která
je dosud zakotvena jen v prováděcím předpise
k zákonu o vnitrozemské plavbě. Vzhledem
k tomu, že se,jedná o vymezení základních
práv a povinností provozovatelů plavidel
v přístavu a oprávnění plavebního
úřadu zakročit v případě
ohrožení bezpečnosti a plynulosti přístavního
provozu "je třeba tato ustanovení za kotvit
přímo v zákoně.
Část IV
Plavidla a plovoucí zařízení
Zásada č. 11
/1/ Plavidlo nebo plovoucí zařízení
je způsobilé k plavidel, splňuje-li technické
a provozní podmínky k zajištění
bezpečnost i posádky, přepravovaných
osob, zvířat nebo věcí a bezpečnost
plavby. Při stavbě, přestavbě, opravách
i údržbě plavidel a plovoucích zařízení
musí být postupováno v souladu s podmínkami
stanovenými prováděcím předpisem.
/2/ Plavidla a plovoucí zařízení,
s výjimkou malých plavidel o celkové hmotnosti
včetně povoleného zatížení
do 1 000 kg nebo s vlastním strojním pohonem o výkonu
do 4 kW nebo s celkovou plochou plachet do 10 m2 a
plovoucích zařízení o celkové
hmotnosti včetně povoleného zatížení
do 2 000 kg nebo o jednom z rozměrů (délka
nebo šířka) do 10 m provozovaná na vodních
cestách České republiky, podléhají
evidenci. Evidence plavidel a plovoucích zařízení
se provádí v plavebním rejstříku
České republiky (dále jen "plavební
rejstřík"), který vede plavební
úřad. Do plavebního rejstříku
se nezapisují plavidla a plovoucí zařízení,
která jsou zapsána v plavebním rejstříku
cizího státu.
/3/ Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na plavidla a plovoucí
zařízení ozbrojených sil.
Zásada č. 12
/1/ Plavební úřad schvaluje na žádost
výrobce nebo dovozce typy plavidel a plovoucích
zařízení vhodné pro provoz na vodních
cestách. Pro schválený typ vydá plavební
úřad průkaz způsobilosti typu.
/2/ Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na plavidla a plovoucí
zařízení ozbrojených sil.
Zásada č. 13
/1/ U plavidel zapisovaných do plavebního rejstříku
se prokazuje jejich způsobilost k plavbě na vodních
cestách lodním osvědčením nebo
zvláštním povolením k plavbě.
Způsobilost plovoucího zařízení
zapisovaného do plavebního rejstříku
se prokazuje osvědčením plovoucího
zařízení.
/2/ U plavidel a plovoucích zařízení
nezapisovaných do plavebního rejstříku
se způsobilost k plavbě neprokazuje způsobem
uvedeným v odstavci 1.
/3/ Plavidla a plovoucí zařízení ozbrojených
sil prokazují svoji způsobilost podle zvláštních
předpisů.
Zásada č. 14
/1/ Lodní osvědčení, osvědčení
plovoucího zařízení a zvláštní
povolení k plavbě vydává plavební
úřad. Podmínkou vydání lodního
osvědčení, osvědčení
plovoucího zařízení nebo zvláštního
povolení k plavbě je ověření
technické a provozní způsobilosti plavidla
nebo plovoucího zařízení prohlídkou
a u plovoucích strojů s těžebním
zařízením též kladné stanovisko
orgánu báňské správy. Ověření
způsobilosti se provádí na náklad
provozovatele.
/2/ Lodní osvědčení nebo osvědčení
plovoucího zařízení se vydává
na omezenou dobu, a to nejdéle na dobu pěti let.
Zvláštní povolení k plavbě má
jednorázový charakter. Plavební úřad
v lodním osvědčení, osvědčení
plovoucího zařízení nebo zvláštním
povolení k plavbě stanoví podmínky
provozu popř. jeho omezení.
/3/ Při prodloužení nebo po uplynutí
platnosti lodního osvědčení nebo osvědčení
plovoucího zařízení musí být
technická a provozní způsobilost plavidla
nebo plovoucího zařízení ověřena
novou prohlídkou, při respektování
ustanovení odstavce 2.
/4/ Zjistí-li plavební úřad, že
plavidlo nebo plovoucí zařízení je
nezpůsobilé provozu, je oprávněn rozhodnout
o zadržení lodního osvědčení
nebo osvědčení plovoucího zařízení
do doby, než bude způsobilost plavidla nebo plovoucího
zařízení znovu ověřena.
/5/ Přestavbou nebo opravou zasahující do
konstrukce plavidla nebo plovoucího zařízení
zaniká platnost jejich lodního osvědčení
nebo osvědčení plovoucího zařizení.
Pro vydání nového lodního osvědčení
nebo osvědčení plovoucího zařízení
platí ustanovení odstavce 2.
Zásada č. 15
/1/ U plavidel a plovoucích zařízení
určených prováděcím předpisem
je předpokladem pro vydání lodního
osvědčení nebo osvědčení
plovoucího zařízení odborný
posudek, který osvědčuje, že při
stavbě, přestavbě nebo opravě byl
použit předepsaný materiál, byly dodrženy
předepsané postupy, popř. další
náležitosti stanovené prováděcím
předpisem, který hodnotí technickou způsobilost
plavidla nebo plovoucího zařízeni, včetně
podmínek vyžadovaných předpisy o požární
ochraně, bezpečnosti práce a životního
prostředí (dále jen "doklad o klasifikaci"),
/2/ Klasifikaci plavidel a plovoucích zařízení
jsou oprávněny provádět autorizované
právnické osoby, za podmínek stanovených
tímto zákonem "jejichž způsobilost
k této činnost.i byla uznána plavebním
úřadem. Podmínky způsobilosti organizaci
k provádění klasifikace plavidel a plovoucích
zařízení stanoví prováděcí
předpis.
/3/ Doklad o klasifikaci plavidla nebo plovoucího zařízeni
nahrazuje prohlídku prováděnou plavebním
úřadem ve smyslu zásady č. 14 odstavec
1 a 3. To platí i pro případy, kdy klasifikaci,je
podrobeno plavidlo nebo plovoucí zařízení,
nespadající mezi určená plavidla či
plovoucí zařízení podle odstavce 1
této zásady.
Odůvodnění:
Návrh těchto zásad v podstatě přejímá dosavadní právní úpravu s tím, že evidence v plavebním rejstříků a klasifikace vnitrozemských plavidel a plovoucích zařízení,jsou novými prvky. dosavadní právní úpravě byl a zajištění technické a provozní způsobilosti a bezpečnosti plavidel řešeno výkonem státního odborného dozoru, na kterém se podílely dva orgány - Státní plavební správa a býv. Československý lodní registr, přičemž právě působnost této organizace měla znaky činnosti klasifikační.
Z hlediska státní správy spočívá význam klasifikace především v tom, že činnost státních orgánů se může omezit pouze na administrativní úkony vydávání lodních listin a namátkový "policejní" dohled na plavidla. Odborně i kapacitně náročně technické revize plavidel a plovoucích zařízení, jsou při zavedené klasifikaci prováděny klasifikační organizací. Klasifikace plavidel se používá v řadě evropských států, je naprosto nezbytná v námořní plavbě a má podstatný význam v pojišťování plavidel. Podle návrhu nové právní úpravy bude klasifikaci provádět autorizovaná organizace na podnikatelské úrovni. Předpokládá se, že Československý lodní a průmyslový registr, s.r.o., který podle dosavadní právní úpravy vykonává funkci státní ho orgánu, přestože ,je plně privatizován, se stane klasifikační organizací podobnou těm, jež provádějí klasifikaci plavidel v zahraničí.
Druhy plavidel a plovoucích zařízení
podléhající povinné klasifikaci, stanoví
ministerstvo dopravy v prováděcí vyhlášce
k zákonu. Počítá se s tím,
že této klasifikaci budou podléhat veškeré
lodě s vlastním strojním pohonem určené
k osobní nebo nákladní přepravě,
veškeré remorkéry, plovoucí stroje a
vybraná plovoucí zařízení a
ostatní plavidla, při jejichž provozu může
vzniknout ohrožení bezpečnosti života
a zdraví nebo poškození životního
prostředí. V témže prováděcím
předpise bude klasifikace plavidel podrobněji specifikována.
Předpokládá se, že mezi uznanými
klasifikačními o organizacemi budou i zahraniční
organizace.
Zásada č. 16
/1/ Současně s vydáním lodního
osvědčení nebo osvědčeni plovoucího
zařízení na žádost jeho vlastníka
provede plavební úřad evidenci plavidla nebo
plovoucího zařízení v plavební
rejstříku a přidělí mu poznávací
znaky.
/2/ Plavební rejstřík je veřejný seznam, do kterého může každý nahlížet a žádat z něj úřední opis nebo potvrzení. Do plavební ho rejstříku se zapisují tyto údaje o plavidle nebo plovoucím zařízení:
a) vlastník,
b) provozovatel,
c) poznávací znaky plavidla nebo plovoucího zařízení,
d) druh plavidla nebo plovoucího zařízení, oblast jeho plavby a účel, pro který je plavidlo nebo plovoucí zařízení určeno,
e) nosnost, dovolený počet cestujících a ostatní základní technické údaje,
f) zřízení zástavního práva a jiné právní skutečnosti váznoucí na plavidle nebo plovoucím zařízení,
g) datum zápisu a výmazu z plavebního rejstříku.
/3/ Vlastník je povinen neprodleně nahlásit
plavebnímu úřadu veškeré změny
v zapisovaných údajích v plavebním
rejstříku. Výmaz z plavebního rejstříku
se provádí na žádost vlastníka.
K výmazu zastaveného plavidla nebo plovoucího
zařízení z plavebního rejstříku
a při změně jeho vlastníka či
provozovatele je nutný souhlas zástavního
věřitele.
/4/ Lodní osvědčení nebo osvědčení
plovoucího zařízeni osvědčuje
vlastnictví k lodi nebo plovoucímu zařízení.
Plavební úřad vyznačí vznik
zástavního práva v lodním osvědčeni
nebo v osvědčeni plovoucího zařízeni.
/5/ Česká plavidla a česká plovoucí
zařízení jsou oprávněna nést
při plavbě českou státní vlajku
za podmínek stanovených prováděcím
předpisem. Za česká plavidla a česká
plovoucí zařízeni se považují
plavidla a plovoucí zařízení zaevidovaná
v plavebním rejstříku a malá plavidla
a plovoucí zařízení nepodléhající
evidenci podle zásady č. 11 odstavec 2, která,jsou
ve vlastnictví osob s trvalým pobytem nebo sídlem
v České republice.
Odůvodnění: Návrh zavádí institut plavebního rejstříku, jako veřejného seznamu veškerých českých plavidel překračujících stanovené parametry vyjma malých plavidel a plavidel zapsaných v rejstříku cizích států a povinnost vlastníka plavidla k průběžné aktualizaci zde zanesených údajů.
Evidence plavidel,je zavedena již současnou právní
úpravou a,je nezbytná pro výkon státního
odborného dozoru.
Zásada č. 17
/1/ U plavidel a plovoucích zařízení
s výjimkou malých plavidel a plovoucích zařízení
určených prováděcím předpisem
musí být provedeno cejchování, t.j.
vyznačení jejích nosnosti a nejvýše
přípustného ponoru. Prováděcí
předpis stanoví, která plavidla podléhají
cejchování s povinností mít cejchovní
průkaz, a stanoví též postup při
cejchování. Cejchování plavidel provádí
plavební úřad.
/2/ Plavidlo musí být cejchováno před
uvedením do provozu, po přestavbě nebo větší
opravě zasahující do konstrukce plavidla
a v případech, kdy cejchovní průkaz
pozbyl platnosti.
/3/ Cejchování plavidla se provádí
způsobem stanovených v prováděcím
předpise na žádost provozovatele nebo výrobce.
/4/ Cejchovní průkaz vydává plavební
úřad na omezenou dobu. Cejchovní průkaz
plavební úřad odejme, odmítl-li provozovatel
přecejchování nebo pozbyl-li cejchovní
průkaz svoji platnost.
Zásada č. 18
/1/ Plavidla a plovoucí zařízení musí
být opatřena poznávacími znaky a vybavena
lodními listinami.
/2/ Náležitosti poznávacích znaků
a způsob jejich umístění na plavidle
nebo plovoucím zařízení stanoví
prováděcí předpis.
/3/ Lodní listiny na plavidlech a plovoucích zařízeních
stanoví prováděcí předpis.
Provozovatel nebo osoba pověřená vedením
plavidla nebo dozorem nad plovoucím zařízením
je povinna tyto listiny předložit na vyzvání
plavebního úřadu, Policie.České
republiky nebo celního úřadu těmto
úřadům.
/4/ Ustanovení odstavce 2 a 3 se nevztahují na plavidla
a plovoucí zařízení ozbrojených
sil.
Odůvodnění: Návrh zásad
přebírá dosavadní právní
úpravu. Povinnost stanovit pro plavidla nejvyšší
přípustný ponor, nosnost: a obsaditelnost
je nutná z hlediska bezpečnosti plavby i pro potřeby
obchodní plavby. Povinnost mít na plavidle poznávací
znaky a lodní listiny odpovídá mezinárodním
úmluvám.
Zásada č. 19
/1/ Podmínkou provozování plavidla je jeho
pojištěn odpovědnosti za škodu z provozu
plavidla.
/2/ Pojištění odpovědnosti za škodu
z provozu plavidla musí trvat po celou dobu jeho provozu.
/3/ Ustanovení odstavce 1 a 2 se nevztahují na plavidla
ozbrojených sil.
Odůvodnění:
Povinné pojišťění odpovědnosti
z provozu plavidel je novým prvkem tohoto návrhu
zásad. Návrh na zavedení tohoto povinného
pojištění se opírá o skutečnost,
že plavebním provozem mohou vzniknout relativně
vysoké škody na vodních cestách, přístavních
zařízeních i škody ekologického
charakteru, které by prakticky jednotliví provozovatelé
plavidel nemohli nahradit.
Zásada č. 20
Při trvalé ztrátě technické
a provozní způsobilosti plavidla nebo plovoucího
zařízení k plavbě na vodních
cestách plavebního úřad trvale odejme
lodní osvědčení nebo osvědčení
plovoucího zařízení. Provozovatel
plavidla nebo plovoucího zařízení,
je povinen požádat plavební úřad
o výmaz plavidla nebo plovoucího zařízení
z plavebního rejstříku.
Odůvodnění:
Na významnou skutečnost, kterou ,je trvalá
ztráta způsobilosti plavidla k plavbě váže
zákon logicky odnětí listin osvědčujících
vlastnictví k plavidlu schopnému k plavbě
a vyřazení (výmaz) z evidence plavebního
rejstříku.
Zásada č. 21
/1/ Provoz plavidel, plovoucích zařízení
a plovoucích těles na vodních cestách,
je nutno přizpůsobit charakteru a stavu vadni cesty.
Plavidla nebo plovoucí zařízení, která
podléhají evidenci v plavebním rejstříku
a která nemají platně lodní osvědčení,
osvědčení plovoucího zařízení
nebo zvláštní povolení k plavbě,
smějí být na udržované nebo sledované
vodní cestě umístěna pauze po dobu
stanovenou v povolení plavebního úřadu.
/2/ Plavbu plavidel a plovoucích zařízení
za podmínek, které neodpovídají podmínkám
stanoveným lodním osvědčením
nebo osvědčením plovoucího zařízení
lze výjimečně na udržované nebo
sledované vodní cestě uskutečnit jen
na základě,jednorázového zvláštního
povolení k plavbě vydaného plavebním
úřadem pro každou jednotlivou plavbu. Plavební
úřad v povolení stanoví podmínky
bezpečnosti plavby v daném úseku vodní
cesty.
/3/ Za bezpečnost plavidel a plovoucích zařízení
v provozu a udržování jejich technického
a provozního stavu odpovídá jejich provozovatel.
Odůvodnění:
Obecná zásada, týkající
se odpovědnosti za bezpečný provoz plavidel
a plovoucích zařízení, převzatá
z dosavadní právní úpravy, je doplněna
tím, že nezpůsobilá plavidla smějí
být umístěna na vodní cestě
jen se souhlasem plavebního úřadu. Tento
doplněk je nutný, aby se na vodních cestách
ani v přístavech nehromadily lodní vraky,
které se mohou stát vážnou plavební
překážkou. Nezpůsobilé plavidlo
nebo plovoucí zařízení, umístěné
na vodní cestě, je plavidlo bez lodního osvědčení
nebo osvědčení plovoucího zařízení.
Jednorázové zvláštní povolení
k plavbě se vydává pro plavidla a plovoucí
zařízení, která svými parametry
neodpovídají vodní cestě nebo nemají
dostatečný počet členů posádky.
Zásada č. 22
/1/ Za bezpečnost provozu plovoucího tělesa
odpovídá jeho provozovatel.
/2/ Plavba plovoucího tělesa na udržované
nebo sledované vodní cestě je možná
pouze na základě zvláštního povolení
k plavbě vydaného plavebním úřadem.
/3/ Zvláštní povolení k plavbě
plovoucího tělesa vydá plavební úřad
na žádost provozovatele po ověření,
že plovoucí těleso je způsobilé
k bezpečné plavbě a že je vedeno osobou,
která k tomu má potřebnou kvalifikaci. Současně
s vydáním zvláštního povolení
k plavbě stanoví plavební úřad
podmínky této plavby k zajištění
bezpečnosti plavebního provozu na vodní cestě.
Odůvodnění:
V návaznosti na předchozí zásadu
týkající se způsobilosti plavidel
a plovoucích zařízení stanoví
tato zásada principy způsobilosti k plavbě
u plovoucích těles, kterými ve smyslu zásady
č. 2 jsou zejména vory a dále různé
objekty a konstrukce výjimečně přepravované
vlastní plavbou. Zásada je v podstatě převzata
z dosavadní právní úpravy a odpovídá
i zavedené praxi.
Zásada č. 23
/1/ Plavidlo, sestava plavidel nebo plovoucí těleso
musí být při plavbě vedeny osobou,
která má k tomu potřebnou kvalifikaci (dále,jen
"vůdce plavidla") a musí mít posádku
v takovém počtu a složení, aby byla
zajištěna bezpečnost plavby. Minimální
počet členů posádky plavidla nebo
plovoucího tělesa a její složení
stanoví plavební úřad při vydání
lodního osvědčení nebo zvláštního
povolení k plavbě.
/2/ Členy posádek plavidel a plovoucích těles
smějí být,jen osoby zdravotně a odborně
způsobilé. K vedení plavidel zapsaných
v plavebním rejstříku a obsluze jejich hnacího
a jiného zařízení, jakož i k
vedení plovoucích těles jsou oprávněny
pouze osoby, které mohou svou zdravotní a odbornou
způsobilost prokázat. Prováděcí
předpis stanoví, jaké průkazy odborné
způsobilosti a další doklady musí mít
členové posádek plavidel a plovoucích
těles při výkonu plavecké činnosti
a určí jejich vzory.
/3/ Průkazy odborné způsobilosti členů
posádek plavidel vydává plavební úřad,
a to na základě úspěšně
vykonané zkoušky před komisí plavebního
úřadu. Zkoušce se může podrobit
jen osoba, která prokázala svoji zdravotní
způsobilost a pro žádané oprávnění
splňuje i další potřebné předpoklady
(věk, vzdělání, praxi). Druhy odborné
plavecké způsobilosti, podmínky připuštění
ke zkoušce pro jednotlivé odbornosti, rozsah požadovaných
znalostí k jejímu získání a
zkušební řád stanoví prováděcí
předpis.
/4/ Malé plavidlo, které nepodléhá
zápisu do plavebního rejstříku, může
být vedeno osobou, která je obeznámena s
technikou vedení takového plavidla a v rozsahu potřebném
pro jeho vedení též s plavebními předpisy.
/5/ Plavební úřad je oprávněn
nařídit přezkoušení odborné
i zdravotní způsobilosti člena posádky
plavidla zapsaného v plavebním rejstříku
v případě, že při výkonu
svého oprávněni vykazuje nedostatky, které
mohou ohrozit bezpečnost plavby. Podle výsledků
přezkoušení může plavební
úřad výkon příslušného
oprávnění zakázat nebo omezit. V případě
zákazu plavební úřad zároveň
odejme průkaz odborné způsobilosti.
/6/ Odborná a zdravotní způsobilost k vedení
plavidel ozbrojených sil je stanovena zvláštním
předpisem.
Odůvodnění: Uvedená zásada
je převzata z dosavadní právní úpravy
a její zařazení do nového zákona
je z důvodu zajištění plavební
bezpečnosti nezbytné.
Zásada č. 24
Plavební provoz na udržovaných vodních
cestách je možný celoročně, pokud
není dočasně zastaven nebo omezen. K dočasnému
zastavení nebo omezení plavby je oprávněn
plavební úřad, je-li to nutné v zájmu
zajištění bezpečnosti plavby. o dočasném
zastavení nebo omezení plavebního provozu
je plavební úřad povinen včas informovat
uživatele vodní cesty, pokud nejde o nepředvídatelnou
událost.
Odůvodnění: Tato zásada není
obsažena v dosavadní právní úpravě,
ale vychází ze zavedené praxe. Její
uplatnění v nové právní úpravě
Je nezbytné pro jasné určení pravomoci
k dočasnému omezování nebo zastavování
plavby i k tomu, aby plavební provoz na udržovaných
vodních cestách byl omezován jen v nezbytných
případech Zpravidla se jedná o bezprostřední
zásah plavebního orgánu, nutný k zajištění
bezpečnosti účastníků plavebního
provozu, např. při zámraze vodní cesty,
při velké vodě, je-li na vodní cestě
překážka, která brání
provozu nebo jsou zde prováděny stavební
práce.
Zásada č. 25
/1/ Pravidla plavebního provozu jsou stanovena v řádu
plavební bezpečnosti a v přístavním
řádu.
/2/ Nikdo nesmí poškozovat plavební znaky a
jiná plavební zařízení umístěná
na vodní cestě. Přemísťovat plavební
znaky lze jen se souhlasem plavebního úřadu.
Každý, kdo se nachází na vodní
cestě, je účastníkem plavebního
provozu a je povinen zachovávat přiměřenou
opatrnost a respektovat zákazy nebo pří kazy
v mí stech, která jsou označena příslušnými
plavebními znaky.
/3/ Každý, kdo na udržované nebo sledované
vodní cestě způsobil překážku
plavebního provozu a tím ohrozil nebo omezil bezpečnost
a plynulost plavebního provozu, je povinen neprodleně
učinit taková opatření, aby byla zajištěna
bezpečnost a plynulost provozu a překážku
bez odkladu odstranit. Nelze-li překážku bez
odkladu odstranit, je ten, kdo ji způsobil povinen tuto
skutečnost oznámit bez zbytečného
odklad u plavebnímu úřadu, který rozhodne
o způsobu zajištění bezpečnosti
plavebního provozu a postupu odstranění překážky.
Hrozí-li nebezpečí z prodlení, učiní
tato opatření na náklad povinného,
správce vodní cesty.
Zásada č. 26
/1/ Vůdce plavidla, plovoucího tělesa nebo
sestavy je povinen učinit všechna potřebná
opatření k odvrácení ohrožení
lidského života, škody na majetku a k odvrácení
nebezpečí vytvoření plavební
překážky. K odvrácení bezprostředně
hrozícího nebezpečí je oprávněn
učinit všechna opatření, která
okolnosti vyžadují a to i taková, kterými
se odchýlí od pravidel plavebního provozu.
/2/ K zajištění bezpečností plavby
a pořádku na plavidlech je vůdce plavidla
nebo sestavy oprávněn ukládat členům
posádky a ostatním osobám na plavidle pokyny
a příkazy. Členové posádky
i ostatní osoby jsou povinni příkazy a pokyny
ukládané vůdcem plavidla v rámci jeho
působnosti plnit a spolupůsobit k zajištění
řádného a bezpečného provozu
plavidla.