Místopředseda vlády a ministr zemědělství ČR
Josef Lux:
Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
dámy a pánové, dovolím si jménem
vlády předložit tuto právní normu,
která je v podstatě prováděcí
normou tohoto zákona, tzn. úvodní slovo již
bylo řečeno, a dovolím si ji doporučit
vašemu projednání.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
panu ministru zemědělství a prosím,
aby se slova ujal opět zpravodaj Josef Křížek,
který touto funkcí byl pověřen organizačním
výborem.
Poslanec Josef Křížek:
Vážený
pane předsedajíc, vážený pane
ministře, kolegyně a kolegové, má
zpravodajská zpráva k vládnímu návrhu
zákona o změně právních předpisů
související se zákonem o odrůdách,
osivu a sadbě pěstovaných rostlin bude velmi
stručná.
Je logické, že na
návrh zákona o odrůdách, osivu a sadbě
pěstovaných rostlin je v návaznosti nutno
přijmout změnu zákona č. 61/1964 Sb.,
o rozvoji rostlinné výroby ve znění
zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv
k novým odrůdám rostlin a k plemenům
zvířat a zákona č. 115/1995 Sb., o
zahradnictví a vinařství.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Dámy a pánové,
prosím o klid.
Poslanec Josef Křížek:
Už jen pro to,
že neexistují socialistické organizace, kterým
tyto zákony ukládají povinnost. Doporučuji
tedy vám, kolegyně a kolegové, přikázat
tento návrh k projednání zemědělskému
výboru.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Křížkovi a otevírám
obecnou rozpravu. Žádné přihlášky
nemám, takže rozpravu končím a konstatuji,
že organizační výbor navrhuje přikázat
předložený návrh zákona zemědělskému
výboru. Táži se, zda-li je nějaký
jiný návrh. Protože tomu tak není, přečtu
návrh na usnesení:
Poslanecká sněmovna
přikazuje v prvním čtení předložený
vládní návrh zákona k projednání
zemědělskému výboru. Zdá se,
že došlo ve sněmovní síni k určitému
posunu počtu, takže vás v tuto chvíli
všechny odhlašuji. Prosím o nové přihlášení
a v hlasování, které má pořadové
č. 31 a které jsem právě zahájil,
rozhodneme o osudu právě předneseného
usnesení.
Táži se, kdo je pro?
Kdo je proti? Hlasování skončilo.
Výsledek 92 pro, 11 proti.
Přijali jsme toto usnesení a můžeme
přistoupit k projednávání dalšího
bodu. Děkuji panu poslanci Křížkovi
a panu ministru Luxovi.
Dalším bodem je
Návrh jsme obdrželi
jako zmíněný tisk a stanovisko vlády
jako tisk 1956/1. Návrh uvede zástupce navrhovatelů.
Pan poslanec Stanislav Kozák. Já ho prosím,
aby se ujal slova. Ostatní prosím o klid. Nemám
příliš mnoho štěstí, protože
o klid prosím patnáct minut a mnoho se mi to nedaří.
Poslanec Stanislav Kozák: Vážený
pane předsedo, pane předsedající,
kolegyně a kolegové, jménem skupiny navrhovatelů
předkládám k prvnímu čtení
novelu zákona č. 199/94 Sb., o zadávání
veřejných zakázek. Navrhovatelům v
této novele nešlo o nic méně, ale také
o nic více, než umožnit voleným - a opakuji
znovu voleným -
zástupcům Poslanecké sněmovny důstojnou
možnost účasti na výběrových
řízeních, která mají zásadní
význam pro budoucnost státu či tam, kde si
to závažnost problematiky z pohledu Poslanecké
sněmovny vyžaduje.
Dosavadní právní
úprava neumožňuje zástupcům Poslanecké
sněmovny legální účast jejích
poslanců při jednání výběrových
komisí ani účast při otvírání
obálek s nabídkami pro výběrová
řízení. Tento stav se musí obcházet
po dohodě se zadavatelem nedůstojnou formou tzv.
přizvaných odborníků podle §
344 zmíněného
zákona. I tak však je účast zástupců
sněmovny založena na vůli členů
komise, zda a kdy budou do jednání komise přizváni.
Navíc jsou tito poslanci povinni ze zákona uvést
závěry svého posouzení do zprávy
o posouzení a hodnocení nabídky, kterážto
povinnost jim jako přizvaným
odborníkům vyplývá z § 37 odst.
1 d) zmíněného zákona. (Značný
hluk v sále.)
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Stanislavu Kozákovi za upozornění,
že v tomto prostředí se opravdu dá obtížně
pracovat. Chci říci, že se jedná o poslední
bod před polední přestávkou, takže
prosím ještě o chvilku trpělivosti a
ohleduplnosti.
Poslanec Stanislav Kozák: Jedná se o novelu
jednoduchou, která není v rozporu s mezinárodními
smlouvami o lidských právech a základních
svobodách podle čl.
10 Ústavy a s ústavním pořádkem
České republiky. Rovněž si nevyžádá
žádné další požadavky vůči
státnímu rozpočtu, ale ani pro zadavatele
veřejných zakázek. Toto je zabezpečeno
jednou ze čtyř navrhovaných změn.
Navrhovatelé se domnívají, že novelou
ještě více naplňují dikci zákona,
a to konkrétně § 1 odst. 1 písm. c),
které i s nadpisem zní: "Zákon upravuje
způsob dohledu nad dodržováním tohoto
zákona."
Další důvody,
které vedly předkladatele k podání
této novely, jsou uvedeny v důvodové zprávě
k zákonu, kterou zde ale nebudu číst, neboť
bych to pokládal vůči vám za neslušně.
V rámci objektivity mého
úvodního vystoupení musím prohlásit,
že stanovisko vlády k této novele je nesouhlasné
a tudíž jej vláda nedoporučuje k přijetí.
Dovolím si však přesto z tohoto stanoviska
některé části ocitovat.
"1. Navržený
způsob založení práva poslanců
zákonodárného sboru účastnit
se otvírání obálek s nabídkami
uchazečů veřejné obchodní soutěže
o veřejné zakázky, jakož i jejich práva
účastnit se na činnosti komise pro posouzení
a hodnocení nabídek považuje vláda za
nesystémový a nekoncepční, neboť
a) proces otvírání
obálek s nabídkami i proces posouzení a hodnocení
nabídek je v zákoně oddělen; tomu,
kdo se účastní otvírání
obálek, nevzniká automaticky právo účastnit
se posouzení a hodnocení nabídek. Důsledkem
přijetí navržené úpravy by byla
existence zvláštní skupiny osob - poslanců
s oprávněními, s nimiž zákon
pro jiné osoby nepočítá."
Potud první z citací. Musím však podotknout,
ze zákon s existencí takovéto skupiny
již počítá, a to se zadavatelem, takže
nejde o žádný průlom do dikce zákona.
Dále stanovisko vlády říká:
"b) Vzhledem k tornu, že
v návrhu není vymezeno, co se rozumí účastí
na činnosti komise pro posouzení a hodnocení
nabídek, je zcela pochybné, jaký účel
by účast poslanců měla a rovněž
jaká pravidla by poslanci museli při této
účasti dodržovat či splňovat.
Jde např. o povinnost mlčenlivosti, nepodjatosti,
jejich vliv na výběr uchazeče apod. Členy
komise pro otvírání obálek ani komise
pro posouzení a
hodnocení nabídek se podle předloženého
návrhu poslanci nestávají a s účastí
pozorovatelů zákon neuvažuje."
Potud druhá část
citace. K ní však musím připomenout,
že zákon sice neuvažuje o institutu pozorovatelů,
ale právě v citovaném paragrafu počítá
s účastníky. Účel účasti
poslanců vyplývá z důvodové
zprávy a domnívám se, že jsem jej vysvětlil
již dříve. Stanovisko vlády pokračuje:
"Vláda zároveň
upozorňuje, že podle stávajícího
znění zákona nic nebrání zadavateli
jmenovat poslance jako člena komise." Navrhovatelům
je velmi dobře známa tato možnost. Tím
ale dochází jednak k provázání
moci zákonodárné s mocí výkonnou,
což se navrhovatelům nejeví jako nejšťastnější
řešení a za druhé, účast
poslanců je ponechána na vůli zadavatele
a nikoli na vůli Poslanecké
sněmovny.
Stanovisko vlády je rovněž
nepřesné, pokud se v něm uvádí:
"Navržené změny předkladatelé
zdůvodňují především (a
podotýkám, je zde napsáno především)
odkazem na požadavek NATO na civilní kontrolu armády.
Naplnění tohoto požadavku má však
zcela nepochybně jiný, závažnější
obsah a v podstatě širší rozsah, než
je pouhá účast poslanců na činnosti
komisí v průběhu blíže nespecifikovaných
veřejných obchodních soutěží."
K tomu musím podotknout,
že navrhovatelé v důvodové zprávě
uvádějí: "Za zmínku stojí
např. (tedy ne výhradně, ale například)
požadavek států NATO" a nikoli "především",
ale zejména musím pro hlásit, že předkladatelé
nejsou tak nevzdělaní, aby zužovali výše
uvedené požadavky na pouhou účast na
výběrových řízeních.
Závěrem si dovolím
ocitovat ještě jednu větu ze studie o rozšiřování
NATO, o níž se předkladatelé zmiňují
již v důvodové zprávě. V kapitole
páté, části A stojí, cituji:
"Co se bude politicky očekávat od nových
členů? Ochota a schopnost přijmout takové
závazky nejen na papíře,
ale i v praxi. Budou kritickým faktorem při rozhodování,
zda vyzvat zemi, aby se připojila." Děkuji
vám za pozornost.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Stanislavu Kozákovi a prosím, aby
se slova ujal pan poslanec Josef Holub, který byl určen
zpravodajem pro první čtení.
Poslanec Josef Holub: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, vážení přítomní,
ve své zpravodajské zprávě musím
upozornit na to, že v současné době
již je v parlamentu vládní návrh novely
tohoto zákona. Je to tisk 2009. Neúspěšně
jsem se ho pokusil zařadit již do projednávání
na této schůzi. Proto považuji za nutné
podat návrh na zamítnutí projednávání
této novely zákona, kterou právě máme
na stole. Děkuji za pozornost.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Holubovi. Probíhá obecná rozprava.
Přihlášky nemám, takže rozpravu
končím a ve smyslu návrhu pana poslance Holuba
budeme hlasovat o následujícím usnesení:
Poslanecká sněmovna
zamítá návrh poslanců Stanislava Kozáka
a dalších na vydání zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon č.
199/94 o zadávání veřejných
zakázek.
Já vás odhlásím
a požádám, abyste se znovu přihlásili.
Ptám se, kdo souhlasí
s návrhem pana poslance Holuba, který jsem právě
přednesl v hlasování č. 32, které
jsem zahájil? Kdo je proti?
Hlasování skončilo
- výsledek pro 40, proti 37. Návrh nebyl přijat.
Organizační výbor
navrhuje přikázat předložený
návrh zákona hospodářskému
výboru.
Táži se, zdali je
nějaký jiný doplňující
návrh? (Nikdo se nehlásil). Není tomu tak.
Budeme tedy hlasovat o následujícím
usnesení: Poslanecká sněmovna přikazuje
v prvém čtení předložený
návrh zákona k projednání hospodářskému
výboru.
Zahájil jsem hlasování
číslo 33 a táži se, kdo je pro. Děkuji.
Kdo je proti? Děkuji. Hlasování skončilo
- výsledek pro 50, proti 32.
Návrh byl přijat.
Děkuji panu poslanci Kozákovi
a panu poslanci Holubovi.
Dámy a pánové,
je 12,41 h. Vzhledem k programu, který je velmi náročný,
doporučuji, aby odpolední část začala
ve 13,45 hodin.
Začneme s projednáváním
dalšího bodu, který má číslo
13.
Přeji vám dobrou
chuť.
(Schůze přerušena
ve 12.42 hodin.)
(Schůze opět zahájena
ve 13.55 hodin.)
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Prosím,
abyste se zaregistrovali. Chci vám navrhnout následující
postup. Času je málo, a my máme přistoupit
k dalšímu bodu, kde je předkladatelem pan kolega
Mandelík, který není přítomen.
Chci se zeptat, zda má sněmovna námitky proti
tomu, abychom v tomto okamžiku využili přítomnosti
pana kolegy Drápely a přistoupili k projednávání
bodu 17, protože to
je bod, u kterého je zde přítomen i zástupce
navrhovatelů i zpravodaj.
Není-li námitek,
dámy a pánové, bodem, který budeme
právě projednávat, je
Jde o sněmovní tisk
1969. Stanovisko vlády k němu jsme obdrželi
jako sněmovní tisk 1969/1. Návrh uvede zástupce
navrhovatelů pan poslanec Jiří Drápela,
kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Jiří
Drápela: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, dámy a pánové, dovolte
mi, abych uvedl poslanecký návrh zákona o
státních svátcích, svátcích
a památných a významných dnech (tisk
1969).
(Předsedající:
Dámy a pánové, prosím o klid.) Důvodem
podání poslaneckého návrhu zákona
o státních svátcích, svátcích
a památných a významných dnech České
republiky je skutečnost, že Česká republika
se počtem státních svátků a
svátků (doposud 10 dní) řadí
v zemích Evropy na jedno z posledních míst.
Například v Rakousku
a ve Spolkové republice Německo mají celkem
14 dní pracovního klidu. V některých
spolkových zemích SRN i více, např.
v Bavorsku 17 dní. Ve Slovenské republice mají
dnes 13 dní pracovního volna atd.
Z této skutečnosti
též vyplývá, že občané
České republiky mají oproti občanům
jiných evropských zemí menší
počet dní na zotavenou, osobní odpočinek,
společný pobyt s rodinou a dětmi a na regeneraci
fyzických a duševních sil, což se v závěru
osmdesátých let markantně projevovalo v nízkém
průměrném věku dožití,
který u nás patřil k jedněm z nejnižších
v Evropě.
I když se v posledních
pěti letech průměrný věk dožití
mužů a žen v České republice částečně
prodloužil, k dobrému evropskému průměru
máme ještě daleko. Proto z výše
uvedených důvodů podali autoři zcela
nově pojatý návrh zákona, ve kterém
mění počet státních svátků
ze 4 na 2 a dosavadní stav 10 dnů pracovního
klidu rozšiřují na celkem 13 dnů.
Vzhledem k tomu, že Česká
republika se rychlými kroky stává stabilizovaným
státem, který vychází z křesťanských
základů evropské civilizace a kultury, vzhledem
k přijatému, vyrovnanému státnímu
rozpočtu i ročním miliardovým přebytkům
v něm, a vzhledem k růstu hrubého domácího
produktu v České republice, bylo by také
z mezinárodního hlediska záhodno přiblížit
se k evropskému průměru v tradicích
a zvyklostech i pokud se týká počtu svátků,
tj. počtu dnů pracovního klidu. Neboť
nejen prací člověk je živ! Více
odpočinku slouží nejen k dobré pohodě,
ale i k prodloužení lidského věku.
Třinácti navrhovanými
dny státních svátků a svátků
by se Česká republika přiřadila k
evropskému průměru, neboť 13 dnů
pracovního klidu mají např. v Belgii, Dánsku,
Itálii, Lucembursku, Slovensku, Portugalsku a ve Švédsku.
Nově navrhovanými
svátky, dny pracovního klidu jsou 6. leden, pondělí
svatodušní, a 1. listopad, všech svatých.
Nově se vyjmenovávají
i významné památné dny, které
zahrnují výčet životních dat
významných osobností našich novodobých
i středověkých dějin a událostí,
aby zejména mladší generaci připomínali
slavnou, i méně slavnou, minulost a byly zdrojem
poučení i hrdosti k naší státnosti
i dějinám, neboť národy, které
si neváží své minulosti budou odsouzeny
k tomu, aby si ji zopakovaly. (A od toho nás, pánbůh,
chraň.)
Co se týče možného
ekonomického dopadu na státní rozpočet,
lze očekávat, že se může projevit
částečně u zaměstnanců
státních zdravotních zařízení,
ale dle stanoviska Ministerstva práce a sociálních
věcí z 6. září t. r. by dopad
měl být minimální.
Finanční nárůst
mezd by se neměl ve větší míře
projevit ani u zaměstnanců státní
správy, neboť mají zavedeny v převážné
míře tzv. fixní platy.
Z výše uvedených
důvodů se proto na vás obracím s žádostí,
nejen jménem svým, ale především
též jmény kolegů a kolegyň poslanců,
kteří spolupodepsali návrh tohoto zákona,
abyste po obecné rozpravě rozhodli přikázat
návrh předkládaného zákona
k projednání ve výborech. Byl by to pěkný
a symbolický vánoční dárek
Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR občanům
tohoto státu a důkaz toho, že poslanci nemyslí
pouze na své platy a
požitky, ale že též myslí i na své
voliče.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Drápelovi.
Organizační výbor
určil zpravodajem pro prvé čtení pana
poslance Řezníčka, kterého prosím,
aby se ujal slova.
Poslanec Miroslav Řezníček:
Pane předsedající,
dámy a pánové, i když já osobně
mám určité pochybnosti hlavně o první
části zdůvodnění, protože
si nemyslím, že státní svátek
nebo jakýkoliv svátek je určen na rekreaci
primárně, je to spíš den pro nějaké
svěcení, přesto navrhuji sněmovně,
aby svým hlasováním posunula tento návrh
do druhého čtení.
Děkuji.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Řezníčkovi a otevírám
obecnou rozpravu k tomuto bodu.
Obecnou rozpravu uzavírám
vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nepřihlásil.
Dámy a pánové,
zazněl jediný návrh na přikázání
z úst zpravodaje. Dovolím si vás tedy v tomto
okamžiku odhlásit a požádat vás
o novou registraci. Zahájíme hlasování
o návrhu na přikázání.
Kdo je pro, ať se příslušným
způsobem přihlásí v hlasování
č. 34. Kdo je proti?
Tento návrh byl přijat
poměrem hlasů 51...
Dámy a pánové,
je mi to velmi nepříjemné, ale chtěl
bych teď požádat předsedu sněmovny,
aby se podíval na mé hlasovací zařízení;
přesto, že to je mačkáno, ani jedno
světélko. Je to už po čtvrté
za poslední dva měsíce. Jako poslanec v souladu
s Jednacím řádu přihlášený
jsem, nicméně výsledek mého hlasování
není zaznamenán. V souladu s Jednacím řádem
zpochybňuji výsledek hlasování a prosím
sněmovnu, aby mě podpořila a odsouhlasila
můj návrh na opakované
hlasování (č. 35).
Kdo je pro, ať zvedne ruku
a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Tento návrh byl přijat
poměrem hlasů 86 pro, 8 proti. Děkuji vám
a nyní budeme opakovat hlasování.
Pan poslanec Řezníček
se hlásí, prosím.
Poslanec Miroslav Řezníček:
Pane předsedající,
dámy a pánové, měl jsem na mysli přikázání
k projednání ve výboru pro vědu, vzdělání,
kulturu, mládež a tělovýchovu.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Ano,
děkuji za toto doplnění, tak jsem tomu i
já, možná trochu zbytečně automaticky,
rozuměl. Dámy a pánové, teď budeme
opakovat hlasování, je to návrh na přikázání
výboru pro VVZKMT.
Kdo je pro přikázání,
ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování
č. 36. Kdo je proti?
Dámy a pánové,
tento návrh byl schválen poměrem hlasů
61 pro, 34 proti.
Tím jsme projednali tento
bod, já vám děkuji.
Obdržel jsem žádost
předsedy klubu O DS o krátkou přestávku
na jednání klubu. Požádal bych vás
o to, abychom této žádosti vyhověli
tak, jako to děláme i v jiných případech.
Sejdeme se zde ve 14 hodin 30 minut.
(Jednání přerušeno
v 14.08 hodin.)
(Schůze opět zahájena
ve 14.40 hodin.)
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Dámy
a pánové, prosím, abyste se zaregistrovali
a zaujali svá místa tak, abychom mohli pokračovat
v jednání. Omlouvám se jménem svým
jako předsedajícího i jménem našeho
klubu, který nestihl vše, co potřeboval projednat
ve lhůtě, o kterou požádal. Děkuji
vám za pochopení.
Myslím, že se nyní
můžeme vrátit k pořadu naší
schůze. Dalším bodem je
Návrh jsme obdrželi
jako sněmovní tisk 1961 a stanovisko vlády
k němu jako sněmovní tisk 1961/1. Za navrhovatele
zákon uvede pan poslanec Richard Mandelík,
kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Richard Mandelík: Vážený
pane místopředsedo, vážený pane
předsedo, dámy a pánové, tato novela
je velmi jednoduchá a je vyvolána stavem, který
byl nastolen zákonem o auditorech a Komoře auditorů
z roku 1992, kdy se žádalo, aby ti, kteří
byli považováni za auditory podle dřívějších
předpisů, do konce dubna 1996 složili příslušné
zkoušky. Praxe ukázala, že tento požadavek
se jeví býti nadbytečným a vnáší
do této profese, která
musela prokázat v průběhu uplynulých
dvou let svou kvalitu, zbytečný neklid. A také
proto, že vláda chystá komplexní návrh
zákona o auditorech a Komoře auditorů, navrhuje
se, aby se povinnost složit dodatečné zkoušky
do konce dubna 1996 ze zákona vypustila.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Organizační výbor určil zpravodajem
pro prvé čtení poslance Tomáše
Páva, kterého žádám, aby se ujal
slova.
Poslanec Tomáš Páv: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
kolegové a kolegyně, po úvodním slově
kolegy Mandelíka mi nezbývá mnoho co dodat,
neboť s tímto návrhem se ztotožňuji
a stanovisko vlády je k tomuto návrhu kladné.
Doporučuji tedy sněmovně,
aby propustila tento návrh do druhého čtení.
Prosím o přikázání rozpočtovému
výboru. Děkuji.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Otevírám obecnou rozpravu, kterou uzavírám,
protože se do ní nikdo nepřihlásil.
Zazněl jediný návrh. Prosím, abyste
se zaregistrovali, je nás tady o hodně víc
než 51. Děkuji. Zazněl návrh na přikázání
rozpočtovému výboru.
Kdo je pro přijetí
tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko
v hlasování č. 37. Kdo je proti?
Návrh byl přijat
počtem hlasů 86 pro, 1 proti. Děkuji pánům
poslancům Mandelíkovi a Pávovi a konstatuji,
že jsme projednali další bod naší
schůze.
Dalším bodem je
Jde o prvé čtení.
Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tis
k 1964, stanovisko vlády jako sněmovní tisk
1964/1. Návrh uvede zástupce navrhovatelů
pan poslance Rubáš, kterého prosím,
aby se ujal slova.
Poslanec Luděk Rubáš:
Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
zákon č. 40/1995 o regulaci reklamy a o změně
a doplnění zákona o provozování
rozhlasového a televizního vysílání,
ve znění pozdějších předpisů,
upravil základní pravidla reklamy na vydané
komodity. Vztahuje se mimo jiné také na léčivé
přípravky a prostředky
zdravotnické techniky, jejichž reklama je podrobena
řadě racionálních omezení.
V průběhu krátké
doby aplikace vyvstal však závažný interpretační
problém a převažuje takové vysvětlení
znění tohoto zákona, které říká,
že reklama na léčivé přípravky
není povolena v rozhlasovém a televizním
vysílání. Zákonodárce a předkladatel
zákona neměl na mysli takové omezení,
které ve znění zákona bylo formulováno
slovy "hromadně informační prostředky".
Podle mého názoru nikoho nenapadlo, že mezi
tyto prostředky
se tato dvě nejrozšířenější
média nezahrnují.
Proto navrhuji novelu tohoto zákona,
která umožní rovnovážné
vysílání reklamy na léčivé
přípravky s nutnými omezeními i v
rozhlase a televizi. Děkuji vám za zájem,
který projednávání této novely
věnujete.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Luďku Rubášovi a prosím
pana poslance Martina Přibáně, který
byl organizačním výborem určen za
zpravodaje k tomuto tisku. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Martin Přibáň:
Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
moje úloha je poměrně velice jednoduchá.
Jako zpravodaj si dovoluji doporučit sněmovně,
aby postoupila projednávání tohoto tisku
do druhého čtení, a to takovým způsobem,
že jej přikáže k projednávání
výboru hospodářskému.
Děkuji.
Místopředseda
PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Přibáňovi. Otevírám
obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan
poslanec Josef Janeček. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Josef Janeček:
Vážené
kolegyně a kolegové, chtěl bych ujistit navrhovatele
zákona, že při projednávání
bylo jasné, o čem se hlasuje, tedy, že by neměla
být volná reklama v rozhlase a televizi. Uvolněním
reklamy na léčivé přípravky
a prostředky zdravotnické techniky se zřejmě
sice zvýší obrat farmaceutického průmyslu
o miliardy korun, ale domnívám
se, že to není ten problém, který trápí
naše zdravotnictví.
Naše zdravotnictví
má naopak velký problém s velkou spotřebou
léků. Naše zdravotnictví má problém
s tím, jak udržet výdaje na léky pod
kontrolou. Proto tento návrh, který zhoršuje
ekonomickou bilanci v systému zdravotního pojištění,
pokládám za nesprávný.
Několik poznámek.
V důvodové zprávě se hovoří
o nutnosti uvolnit reklamu na léky a prostředky
zdravotnické techniky také z důvodů
informačních. Domnívám se, že
je daleko přesnější současný
zákon, který jednoznačně říká,
že reklama je přesvědčovacím
procesem. Smyslem přesvědčovacího
procesu není pak poskytnout objektivní informaci,
ale smyslem je přesvědčit potenciálního
zákazníka, aby výrobek koupil. Samozřejmě,
že optimální v případě
léků je, že tento lék získá
na předpis z fondu zdravotního pojištění.
Chtěl bych upozornit, že
v současném zákoně v § 5 odst.
3 je popsáno, co musí reklama obsahovat. Říká
se zde, že reklama musí obsahovat upozornění,
že používání léčivého
přípravku je nutno konzultovat s lékařem.
V praxi to bude znamenat, že jakýkoli nový
lék, jehož reklama bude provozována v televizním
a rozhlasovém vysílání, bude zároveň
nabádat potenciální spotřebitele,
aby šli konzultovat možné nežádoucí
účinky k lékaři. Jinými
slovy - bude to opět tlak na vyšší spotřebu
zdravotnických služeb. Je velmi pravděpodobné,
že v ordinaci lékař nabídne lék,
který je možno získat opět z prostředků
zdravotního pojištění. To znamená,
že dojde k odčerpávání dalších
finančních prostředků.
Opět bych zde odkázal
na velmi správnou důvodovou zprávu k původnímu
vládnímu návrhu, který je dnes už
součástí našeho právního
řádu, která se obává možnosti
nátlaku pacienta na lékaře pod tlakem reklamy
právě tak, aby docházelo k preskripci léků
nikoli na základě
medicínské indikace, ale na základě
tlaků reklamních agentur.
Domnívám se proto,
že nelze uvolnit reklamu do doby než budou zavedena
kvalitní kontrolní a regulační opatření
v lékové politice, než tato léková
politika bude jasná.Tato kontrolní a regulační
opatření musí samozřejmě zajistit,
aby nebyly zbytečně z fondů zdravotního
pojištění odčerpávány
další prostředky.
Proto navrhuji, aby tento návrh
zákona byl odmítnut. V případě,
že by tento můj návrh neprošel, navrhuji,
aby byl vrácen k přepracování.