Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru
zahraničí Josefu Zielencovi za jeho výklad
a oznamuji, že se nyní ujme slova předseda
zahraničního výboru pan poslanec Jiří
Payne. Uvedený sněmovní tisk projednal totiž
pouze zahraniční výbor. Pan poslanec Payne
nás seznámí s výsledkem projednávání.
Poslanec Jiří Payne: Pane předsedající,
vážené kolegyně a kolegové, zahraniční
výbor projednal na své schůzi 26. ledna tento
vládní návrh smlouvy a doporučil Poslanecké
sněmovně vyslovit souhlas s vládním
návrhem. Snad jen poznámka pro vaši informaci.
V tomto dokumentu dochází k tomu, že propůjčujeme
určité výsady, které jinak náleží
diplomatům; v přiměřené míře
také pracovníkům některých
orgánů Rady Evropy, pokud se budou vyskytovat na
území, které je pod naší jurisdikcí.
To je zhruba smysl předložených dokumentů.
Doporučuji vám tento text ke schválení.
Poslanecká sněmovna by měla přijmout
usnesení, které by mělo následující
znění:
Poslanecká sněmovna souhlasí se Všeobecnou
dohodou o výsadách a imunitách Rady Evropy,
přijatou v Paříži dne 2. září
1949 a s Protokoly ke Všeobecné dohodě č.
1, 2, 4 a 5. Děkuji, pane předsedo.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Jiřímu Paynovi. Otevírám k tomuto
bodu rozpravu. Nemám písemné přihlášky.
Táži se, zda se někdo hlásí do
rozpravy z místa. Nevidím žádnou přihlášku,
rozpravu proto uzavírám. Táži se ministra
zahraničí pana Zielence, zda si přeje v rámci
práva na závěrečné slovo ještě
něco podotknout. Není tomu tak, bylo řečeno
vše. Ani pan poslanec Payne jako předseda zahraničního
výboru nemá přání pronést
ještě několik slov.
Proto přistoupíme k hlasování o usnesení.
Je součástí sněmovního tisku.
Připomenu vám je přečtením:
Poslanecká sněmovna parlamentu České
republiky souhlasí se Všeobecnou dohodou o výsadách
a imunitách Rady Evropy, přijatou v Paříži
dne 2. září 1949 a Protokoly ke Všeobecné
dohodě č. 1, 2, 4 a 5.
Jde o 21. hlasování na této schůzi.
Kdo souhlasí s předloženým návrhem
usnesení, ať stiskne tlačítko a zvedne
ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo.
Ze 144 přítomných bylo 132 pro, jeden proti,
nikdo se nezdržel, 11 poslankyň a poslanců
nehlasovalo. Usnesení bylo přijato a bod byl projednán.
Děkuji panu ministrovi zahraničních věcí
Josefu Zielencovi i předsedovi zahraničního
výboru panu Jiřímu Paynovi.
Vážené paní poslankyně, vážení
poslanci, dámy a pánové, pan prezident mi
sdělil, že jeho pracovní program mu neumožňuje
setrvat dále na našem jednání. Rád
bych jménem nás všech poděkoval panu
prezidentovi za jeho projev a rozloučil se s ním.
(Za zvuku fanfár prezident České republiky
Václav Havel odchází.)
Přistupuji k bodu čtvrtému schváleného
pořadu 29. schůze. Je to
Předložený vládní návrh
Úmluvy OSN jste obdrželi jako sněmovní
tisk 1381. Odůvodní ho sněmovně ministr
průmyslu a obchodu pan Vladimír Dlouhý. Prosím
ho, aby se ujal slova.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír
Dlouhý: Vážený pane předsedo,
vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, dámy a pánové. Z pověření
vlády před vás předstupuji s odůvodněním
návrhu Úmluvy OSN o námořní
přepravě zboží z roku 1978, která
byla podepsána dne 6. 3. 1979 v New Yorku vedoucím
Stálé komise tehdejší ČSSR při
OSN.
Sukcese České republiky do podpisu této Úmluvy
je potvrzena dopisem generálního tajemníka
OSN ze 14. 12. 1993.
Návrh na ratifikaci Úmluvy se předkládá
na základě podnětu komise OSN pro mezinárodní
obchodní právo, která jako autor textu Úmluvy
na svém 26. plenárním zasedání
v červenci 1993 vyzvala signatáře Úmluvy
i ostatní státy, aby se stali smluvními stranami
této Úmluvy.
Text Úmluvy byl sjednán na konferenci zmocněnců
vlád členských států OSN, svolané
generálním tajemníkem OSN do Hamburku v roce
1978. Úmluva vstoupila v platnost v souladu s ustanovením
jejího čl. 30, jeden rok po uložení
20. listiny o ratifikaci, tedy dne 1. 11. 1992.
Již při projednávání textu Úmluvy
se projevil střet protichůdných zájmů,
tj. států poskytujících služby
v námořní přepravě, které
mají zájem na zachování dosavadního
stavu a států, které jsou na tuto službu
odkázány a podporují úpravu novou.
Tyto tendence se odrazily v poměrně dlouhém
procesu ratifikace i ve struktuře členských
států Úmluvy.
Sjednáním Úmluvy bylo dosaženo větší
vyváženosti vztahů mezi dopravcem a přepravcem,
zejména spravedlivějším rozdělením
práv a povinností smluvních stran přepravní
smlouvy a jejich přesnějším vymezením.
Úmluva má rozsáhlý okruh použití
zahrnující přepravu veškerého
zboží včetně přepravy živých
zvířat a nákladů umístěných
na palubě lodi. Dokument je z hlediska jeho použitelnosti
koncipován velmi široce, neboť se vztahuje nejen
na všechny smlouvy o přepravě zboží
mezi přístavy smluvních stran států,
ale i na přepravy podle konosamentu vydaného v jiném
smluvním státě.
Odpovědnost dopravce je rozšířena co
do obsahu, časového rozsahu i výše limitu
za kus nebo váhovou jednotku podle toho, co je pro přepravce
výhodnější. To se projevuje zejména
v:
1. Odstranění výjimky z odpovědnosti
za nautické zavinění.
2. Stanovení odpovědnosti za opožděné
dodání.
3. Rozšíření odpovědnosti za
škody způsobené požárem a stanovení
podmínek pro zajištění důkazů
při požáru.
4. Zahrnutí průběžných přeprav
do rozsahu platnosti Úmluvy, tedy takových, kdy
část přepravy bude převedena jmenovitě
určenou osobou, rozdílnou od dopravce.
5. Rozšíření doby odpovědnosti
od skutečného převzetí do skutečného
předání zboží.
Postavení přepravce se zlepšuje. Jednak prodloužením
lhůt pro oznámení nároků vůči
dopravci, případně ztráty, poškození
nebo opožděného dodání zboží
a prodloužením lhůty k uplatnění
nároku soudní cestou, jednak možností
volby příslušného soudu nebo arbitráže,
aniž by ji dopravce mohl omezit jednostranným způsobem.
Rozvoj vnějších ekonomických vztahů
České republiky poté, co byl zrušen
monopol zahraničního obchodu a zmnohonásobil
se počet českých subjektů, zabývajících
se zahraničně obchodní činností,
vyžaduje, aby byla i v námořní přepravě
zboží pokud možno co nejúplněji
a nejpřesněji specifikována jednotlivá
práva a povinnosti jejích účastníků.
Úmluva o námořní přepravě
zboží představuje úspěšnou
kodifikaci pravidel v této oblasti a lepší
vyvážeností práv přepravců
a dopravců může významně napomoci
právní jistotě českých podnikatelů.
Mezinárodní závazky vyplývající
z této úmluvy pro Českou republiku budou
zapracovány do zákona o námořní
plavbě, který připravuje ministerstvo dopravy.
Předložení vládě České
republiky se předpokládá v polovině
roku 1995.
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, doporučuji vám vyslovit souhlas
s předkládanou Úmluvou OSN o námořní
přepravě zboží z roku 1978. Děkuji
vám za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru
průmyslu a obchodu panu Vladimíru Dlouhému.
Tento sněmovní tisk projednal pouze zahraniční
výbor. Proto žádám pana poslance Jana
Kryčera, který byl výborem pověřen,
aby nás seznámil s výsledkem projednávání,
nechť se laskavě ujme slova.
Poslanec Jan Kryčer: Vážený pane
předsedo, vážená vládo, dámy
a pánové, má úloha coby zpravodaje
je velmi jednoduchá. Zahraniční výbor
projednal skutečně tento tisk na svém zasedání
dne 18. ledna a doporučuje Poslanecké sněmovně
následující usnesení:
Poslanecká sněmovna souhlasí, aby se Česká
republika stala smluvní stranou Úmluvy OSN o námořní
přepravě zboží, 1978, podepsané
6. 3. 1979 v New Yorku.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Janu Kryčerovi. Pochopil jsem, že v prezidiálce
bylo datum podpisu chybně uvedeno. Měl jsem tam
1978, patří tam tedy 1979. Mám jednou 1978,
jednou 1979, takže se rozhodneme pro druhou variantu, vypadá
pravděpodobnější.
Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Kdo se do ní
hlásí? Písemnou přihlášku
nemám a nevidím ani přihlášku
z místa. Protože vidím, že se viditelně
změnil počet poslankyň a poslanců,
kteří jsou v tuto chvíli přítomni,
oznamuji vám, že vás odhlašuji, a prosím
vás, abyste se nově přihlásili jako
přítomní tím, že zasunete magnetickou
kartu.
Pro pořádek se ptám pana ministra i pana
zpravodaje, pana poslance Kryčera, zda ještě
nechtějí něco podotknout navzdory tomu, že
rozprava se nekonala. Není tomu tak. Připomenu tedy
usnesení, zní takto:
Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky souhlasí, aby se Česká republika
stala smluvní stranou Úmluvy OSN o námořní
přepravě zboží, 1978, podepsané
dne 6. 3. 1979 v New Yorku.
Budeme ve 22. hlasování na této schůzi
rozhodovat o osudu tohoto návrhu usnesení. Kdo jej
podporujete, stiskněte prosím tlačítko
a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo
se zdržel hlasování? 22. hlasování
skončilo.
Z 98 přítomných bylo 95 pro, 3 nehlasovali.
Návrh byl přijat.
Děkuji panu ministru Vladimíru Dlouhému i
panu poslanci Janu Kryčerovi.
Přistupujeme k bodu pátému, je to
Předložený vládní návrh
dohody jste obdrželi jako sněmovní tisk 1392
a sněmovně jej odůvodní místopředseda
vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník,
žádám jej, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČR Ivan Kočárník: Vážený
pane předsedo, vážené paní poslankyně,
vážení páni poslanci, předkládám
z pověření vlády ke schválení
Dohodu mezi Českou republikou a Albánskou republikou
o podpoře a vzájemné ochraně investic,
která byla podepsána 27. června 1994 v Praze.
Dohoda obsahuje princip národního zacházení
a doložku nejvyšších výhod, záruky
proti vyvlastnění, znárodnění
nebo jinému jednostrannému dotčení
majetku zahraničních investorů, záruky
převodů výnosů z investic do země
investora ve volně směnitelné měně
a způsob řešení případných
sporů.
Platnost předložené dohody byla sjednána
na dobu 10 let s tím, že v případě
ukončení platnosti dohody platí sjednané
podmínky pro zřízené investice po
dobu dalších 10 let. Nároky a záruky
z dohody se budou vztahovat na všechny investice, uskutečněné
investory jedné smluvní strany na území
druhé smluvní strany po 1. lednu 1992.
Doporučuji vám, abyste vyslovili souhlas s předloženou
dohodou.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji místopředsedovi
vlády a ministru financí panu Ivanu Kočárníkovi
a k řečništi zvu společného zpravodaje
výborů pana poslance Petra Nečase, aby nás
informoval o projednání ve výboru rozpočtovém
a zahraničním, kde uvedený sněmovní
tisk prošel projednáním. Prosím, pane
poslanče.
Poslanec Petr Nečas: Pane předsedo, vážení
členové vlády, pane ministře, dámy
a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil
s projednáváním tohoto sněmovního
tisku ve výborech Poslanecké sněmovny. Předkládaná
Dohoda mezi Českou republikou a Albánskou republikou
o podpoře a vzájemné ochraně investic
zaručuje, jak zde již bylo řečeno, princip
národního zacházení pro obě
dvě strany, doložku nejvyšších výhod,
záruku zabránění znárodnění,
záruku převodu výnosů z podnikání.
Je to smlouva, kterou Parlament vítá a kterou zpravidla
projednává bez problémů.
Je třeba říci, že Albánská
republika je země, která přes své
ekonomické problémy je poměrně atraktivním
teritoriem vzhledem k možnostem investic, ke svým
nerostným zdrojům a je to také země,
která dosahuje poměrně slušného
tempa růstu domácího produktu. Proto je výhodné
s tímto teritoriem uzavírat podobné smlouvy.
Daná smlouva bude platit 10 let a bude se vztahovat na
všechny investice uskutečněné po 1.
lednu 1992.
Touto smlouvou se zabývaly dva výbory, výbor
zahraniční, který doporučuje Poslanecké
sněmovně, aby schválila tuto smlouvu, a výbor
rozpočtový, který taktéž doporučuje
schválení této smlouvy. Jako společnému
zpravodaji mi dovolte, abych vám přednesl návrh
usnesení Poslanecké sněmovny k vládnímu
návrhu, kterým se předkládá
Poslanecké sněmovně Parlamentu České
republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi Českou
republikou a Albánskou republikou o podpoře a vzájemné
ochraně investic, podepsaná dne 27. června
1994 v Praze, ve kterém:
Poslanecká sněmovna souhlasí s Dohodou mezi
Českou republikou a Albánskou republikou o podpoře
a vzájemné ochraně investic, podepsanou dne
27. června 1994 v Praze.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu společnému
zpravodaji výborů poslanci Petru Nečasovi
a otevírám k tomuto bodu rozpravu. Písemná
přihláška neleží přede mnou
na stole a nevidím žádného poslance
ani poslankyni, kteří by se hlásili do rozpravy.
Oznamuji, že rozpravu uzavírám. Ptám
se pana místopředsedy vlády a ministra financí
a pana společného zpravodaje, zda chtějí
využít svého práva. Nechtějí.
Připomenu ještě jednou text usnesení.
Čtu:
Poslanecká sněmovna souhlasí s Dohodou mezi
Českou republikou a Albánskou republikou o podpoře
a vzájemné ochraně investic, podepsanou dne
27. června 1994 v Praze.
23. hlasování se týká tohoto usnesení.
Kdo podporujete toto usnesení, stiskněte prosím
tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto
návrhu? Kdo se zdržel hlasování? 23.
hlasování skončilo.
Ze 108 přítomných bylo 95 pro, 13 poslankyň
a poslanců nehlasovalo. Usnesení bylo přijato.
Neloučím se ani s panem místopředsedou
vlády a ministrem financí, ani s panem společným
zpravodajem, protože jestli mě paměť neklame,
je tu nejméně další čtvero návrhů.
Pan poslanec Nečas chce něco podotknout, prosím
máte slovo.
Poslanec Petr Nečas: Dámy a pánové,
dovoluji si vám navrhnout následující
postup. Jako další bod programu máme postupně
projednávat smlouvy o zamezení dvojího zdanění
a zabránění daňovému úniku
s Litevskou republikou, Lotyšskou republikou a Estonskou
republikou. Jedná se o smlouvy prakticky stejného
textu a typu. Jednací řád nám umožňuje
projednávat totožné texty současně,
je však samozřejmě nutné oddělené
hlasování o jednotlivých smlouvách.
Proto si dovoluji dát tento procedurální
návrh z hlediska racionality našeho jednání,
abychom tyto tři smlouvy projednávali současně,
se stejným průběhem.
Předseda PSP Milan Uhde: Jde o smlouvu s Litevskou,
Lotyšskou a Estonskou republikou. Slyšeli jste procedurální
návrh pana poslance Nečase. O procedurálních
návrzích se hlasuje bez rozpravy. Před tím
vás odhlásím, protože se stále
mění počet přítomných
v sále. Prosím, abyste se znovu zaregistrovali.
Pak budeme hlasovat o procedurálním návrhu
pana poslance Nečase, abychom každý z předložených
návrhů odhlasovali zvláště, ale
projednávali jako identický celek v rámci
jedné rozpravy.
24. hlasování. Kdo podporujete procedurální
návrh pana poslance Nečase, stiskněte tlačítko
a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo
se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo. Z 95 přítomných
bylo 94 pro, 1 nehlasoval. Návrh byl přijat.
Prosím, abychom se řídili přijatým
procedurálním návrhem, totiž že
všechny tři smlouvy projednáme jako jeden celek,
ale o každé z nich budeme pak hlasovat zvláště.
Prosím pana místopředsedu vlády a
ministra financí Ivana Kočárníka,
aby všechny smlouvy představil sněmovně
ve společném výkladu.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČR Ivan Kočárník: Vážený
pane předsedo, vážené paní poslankyně,
vážení páni poslanci, děkuji
za vstřícnost při procedurálním
návrhu.
Z pověření vlády předkládám
Poslanecké sněmovně Parlamentu České
republiky tři smlouvy o zamezení dvojího
zdanění, a to smlouvy s Litevskou republikou, Lotyšskou
republikou a Estonskou republikou. Ve vztazích s těmito
státy v hospodářské oblasti má
Česká republika v platnosti různé
důležité obchodní a ekonomické
dohody, které rovněž přispívají
k liberalizaci vzájemného obchodu a vzájemné
spolupráce. Se všemi státy Pobaltí již
byly např. podepsány kromě smluv o zamezení
dvojího zdanění, jejichž návrhy
jste obdrželi, i smlouvy o podpoře a ochraně
investic.
Předkládané smlouvy o zamezení dvojího
zdanění a zabránění daňovému
úniku v oboru daní z příjmu a z majetku
představují standardní smlouvy, vycházející
z modelu OECD. Česká republika má dosud sjednáno
více než 30 podobných smluv. Všechny smlouvy
zajišťují objektivní rozdělení
práva na zdanění příjmu mezi
stát jeho zdroje a stát, v němž má
příjemce sídlo nebo bydliště.
Navrhuji, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu vyslovila
s těmito smlouvami souhlas. Děkuji vám za
pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi
vlády a ministru financí Ivanu Kočárníkovi
za jeho výklad a předávám slovo společnému
zpravodaji výborů panu poslanci Petru Nečasovi.
Bude nás informovat o jednání v obou výborech,
jimiž tyto předlohy prošly.
Poslanec Petr Nečas: Pane předsedo, pane
ministře, dámy a pánové, dovolte mi,
abych vás informoval o projednávání
těchto tisků ve výborech Poslanecké
sněmovny. Všechny tři smlouvy projednával
výbor zahraniční a výbor rozpočtový.
Ke všem třem smlouvám přijaly výbory
souhlasné stanovisko, ve kterém doporučují
Poslanecké sněmovně, aby tyto smlouvy schválila.
Tyto smlouvy řeší ten základní
právní problém, že dochází
ke kolizi dvou národních zákonodárství.
Tato oblast není upravena mezinárodním právem,
a proto je třeba mít v této oblasti mezinárodní
smlouvu. Je to smlouva, která rozšiřuje možnosti
podnikání českých subjektů
v daném teritoriu, a proto já osobně jako
zpravodaj doporučuji schválení smlouvy mezi
Českou republikou a Litevskou republikou o zamezení
dvojího zdanění a zabránění
daňovému úniku v oboru daní z příjmu
a z majetku a identické smlouvy s Estonskou republikou
a Lotyšskou republikou.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji společnému
zpravodaji poslanci Nečasovi a otevírám ke
všem těmto třem předloženým
textům a výkladům rozpravu. Nemám
písemné přihlášky k žádnému
z nich. Ptám se, zda se někdo hlásí
z místa. Není tomu tak. Rozpravu uzavírám.
Místopředseda vlády a ministr financí
ani společný zpravodaj nechtějí dodat
nic k tomu, co v úvodu pověděli.
Nezbývá mi než postupně předkládat
jednotlivá usnesení a dát je ověřit
vaším hlasováním.
Čtu první usnesení:
Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky souhlasí se Smlouvou mezi Českou republikou
a Litevskou republikou o zamezení dvojího zdanění
a zabránění daňovému úniku
v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsanou
ve Vilniusu dne 27. října 1994.
25. hlasování na této schůzi. Kdo
podporujete předložený návrh usnesení,
stiskněte prosím tlačítko a zvedněte
ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?
25. hlasování skončilo. Ze 101 přítomného
poslance bylo 98 pro, nikdo proti, nikdo se nezdržel, 3 nehlasovali.
Usnesení bylo přijato.
Předložím vám usnesení týkající
se druhého návrhu:
Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky souhlasí se Smlouvou mezi Českou republikou
a Lotyšskou republikou o zamezení dvojího zdanění
a zabránění daňovému úniku
v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsanou
v Rize dne 25. října 1994.
26. hlasování na této schůzi. Kdo
podporujete předložený návrh usnesení,
stiskněte prosím tlačítko a zvedněte
ruku. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
26. hlasování skončilo. Ze 104 přítomných
bylo 99 pro, 5 nehlasovalo. Usnesení bylo přijato.
Přečtu text usnesení ke třetímu
vládnímu návrhu:
Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky souhlasí se Smlouvou mezi Českou republikou
a Estonskou republikou o zamezení dvojího zdanění
a zabránění daňovému úniku
v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsanou
v Tallinu dne 24. října 1994.
27. hlasování na této schůzi. Kdo
podporujete předložený návrh usnesení,
stiskněte prosím tlačítko a zvedněte
ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Kdo se zdržel hlasování?
27. hlasování skončilo. Ze 108 přítomných
bylo 104 pro, 4 nehlasovali. I toto usnesení bylo přijato.
Děkuji společnému zpravodajovi Petru Nečasovi.
Pana místopředsedu vlády a ministra financí
Ivana Kočárníka bych rád pozdržel
na místě předkladatele, protože se ho
týká 9. bod dnešního programu, ke kterému
nyní přistupujeme.Je to
Předložený vládní návrh
smlouvy jste obdrželi jako sněmovní tisk 1524.
Odůvodní jej místopředseda vlády
a ministr financí pan Ivan Kočárník.
Žádám jej, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČR Ivan Kočárník: Vážený
pane předsedo, vážené paní poslankyně,
vážení páni poslanci, předkládám
k projednání Smlouvu mezi Českou republikou
a Slovenskou republikou o změně Smlouvy o ulehčení
pohraničního odbavování na státních
hranicích v železniční a silniční
dopravě. Důvodem pro sjednání změny
Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou
o ulehčení pohraničního odbavování
na státních hranicích je skutečnost,
že v současné době platná smlouva,
jejímž gestorem je ministerstvo financí, umožňuje
společný výkon pouze celních orgánů
a orgánů veterinární a fytologické
kontroly na státních hranicích se společnou
republikou, a to jak na silničních přechodech,
tak i na dohodnutých úsecích železničních
tratí. Kontrola cestovních dokladů prováděná
cizineckou policií je orgány policie prováděna
na území obou sousedních států
odděleně. Tím dochází k situaci,
že se doba potřebná k projednání
osob a nákladů neúměrně prodlužuje
a vozidla musejí dvakrát zastavovat. Dalším
důvodem je skutečnost, že policejní
orgány mohou provádět kontroly cestujících
na železnici pouze po dobu zastavení těchto
vlaků v přechodových stanicích a nemohou
provádět kontrolu za jízdy vlaků jako
celní orgány. Rozšiřuje se tedy tato
smlouva i na oblast cizinecké policie, nejenom celních
orgánů. Doporučuji vám změnu
této smlouvy ke schválení.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji místopředsedovi
vlády a ministru financí panu Kočárníkovi.
Tento sněmovní tisk měly přikázány
k projednání tři výbory, a to rozpočtový,
branný a bezpečnostní a výbor zahraniční.
Společným zpravodajem výborů byl ustanoven
pan poslanec Ota Vychodil, proto mu předávám
slovo a předpokládám, že nás
bude informovat o výsledcích projednání
v těchto výborech. Prosím, pane poslanče.