Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Slova se ujme poslanec Řezáč a připraví
se kolega Vrcha.
Poslanec Vladimír Řezáč: Vážený
pane místopředsedo, vážená vládo,
vážené kolegyně a kolegové, podávám
interpelaci na předsedu vlády doc. ing. Václava
Klause, CSc., ve věcí restitucí podle zákona
229/1991 Sb. a dle znění pozdějších
předpisů a zákona České národní
rady c. 243/1992 Sb.
Vážený pane premiére, vláda České
republiky v programovém prohlášení z
července 1992 se zavázala k důsledné
ochraně zájmů občanů České
republiky s tím, že nepřipustí restituce
před 25. únor 1948. Parlament v tomto znění
programové prohlášení schválil.
Toto stanovisko jste potvrdil i ve Vašem dopisu č.
j. 25384/93 z 29. dubna 1993.
První otázka. Jak je možné, že
náměstek ministra zemědělství
pan ing. Burda v dopisu z 11. 8. 1994 zaujal k restitucím
před 25. únor 1948 stanovisko opačné.
Druhá otázka. Změnila vláda České
republiky své stanovisko k této věci v rozporu
se schválením programového prohlášení?
Třetí otázka. Pokud nikoli, jak může
citovaný náměstek zemědělství
postupovat v rozporu se stanoviskem vlády a metodicky tak
nesprávně řídit příslušné
pozemkové úřady.
Čtvrtá otázka. Jaká opatření
vláda České republiky ke splnění
svého stanoviska, které bylo schváleno programovým
prohlášením, hodlá učinit?
II. § 2 zákona ČNR č. 243/1992 Sb. upravuje
několik podmínek pro splnění kritérií
oprávněné osoby. Vedle získání
státního občanství České
republiky je to i podmínka neprovinění se
proti československému státu. Ministr vnitra
Jan Ruml v březnu 1994 i později např. ve
známé kauze JUDr. Karel Des Four Walderode uvedl,
že samotné získání státního
občanství České republiky nestačí
ke splnění podmínek oprávněné
osoby s tím, že je nutné samostatně
splnit i podmínku neprovinění se proti československému
státu.
Ministerstvo zemědělství však vydalo
stanovisko, podle kterého u dvou ze tří případů
nabytí státního občanství uvedeného
v citovaném paragrafu už samostatně nezkoumá,
zda se příslušná osoba neprovinila proti
československému státu.
Otázka zní: Uvědomuje si vláda České
republiky, že i při podobných výjimečných
udělováních nabytí státního
občanství podle § 10 odst. 3 dříve
platného zákona 39/1969 se může oprávněnou
osobou stát i člen Henleinovy sudetoněmecké
strany, která programově rozbíjela Československou
republiku a usilovala i o rozbití její územní
integrity a byla proto v roce 1938 zakázána?
III. V tisku se oblevila zpráva, že představitel
sdružení Herold pan Esterházy na shromáždění
bývalé slovanské aristokracie ve Velehradu
prohlásil, že ve prospěch restitucí
příslušníků bývalé
šlechty učiní vláda České
republiky v blízké době opatření.
Zakládá se takové prohlášení
na pravdě? Pokud ano, respektuje vláda České
republiky zákon č. 61/1918 Sb. a zákon č.
243/1902 Sb.? Další otázka. Není to
v rozporu s ústavním principem rovnosti občanů?
IV. Jaká opatření učiní vláda
k ochraně kulturního dědictví z našich
hradů a zámků, kde pozemkové úřady
rozhodují o vydání kulturních památek
značné hodnoty, a to i evropského významu.
Děkuji za zodpovězení mé interpelace.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se
ujme poslanec Vrcha. Připraví se pan kolega Vyvadil.
Poslanec Oldřich Vrcha: Vážený
pane předsedající, vážené
dámy, vážení pánové, z
pověření našeho poslaneckého
klubu S PR - RSČ podávám interpelaci na ministra
spravedlivosti České republiky Jiřího
Nováka.
Vážený pane ministře, svou interpelací
se na vás obracíme ve věci uložení
pokuty ve výši 5000 Kč našemu předsedovi
SPR-RSČ panu dr. Miroslavu Sládkovi soudem Prahy
6 ze dne 1. listopadu 1994. Soud tuto pokutu uložil našemu
předsedovi za to, že se nedostavil k soudnímu
procesu. Pan dr. Miroslav Sládek se u příslušného
soudu řádně a včas omluvil, že
v době konání soudního procesu nebude
v Praze přítomen z důvodu toho, že tento
den tj. 1. listopad je dnem svatodušním, tedy památkou
zesnulých a jako hluboce věřící
tráví tento čas u hrobu svých předků.
Tento argument nebyl vzat příslušným
soudem v úvahu, čímž došlo, dle
našeho názoru, k hrubému porušení
náboženských práv a svobod.
Proto vás, vážený pane ministře,
žádáme, abyste tento konkrétní
případ nechal prošetřit a vyvodil z
něj důsledky. Jaroslav Novák, Josef Valenta,
Milan Loukota, Bohuslav Kuba, Oldřich Vrcha v. r.
Dále podávám interpelaci na pana premiéra.
Vážený pane premiére, na základě
vámi předneseného programového prohlášení
vlády na 2. schůzi ČNR dne 13. července
1992 pro jeho zásadní neplnění podávám
na vás tuto interpelaci.
V pasáži: Odvětví národního
hospodářství na úseku ekonomické
reformy a zásad hospodářské politiky
v České republice jste uvedl (cituji): "Vláda
považuje dosavadní razanci a tempo ekonomické
reformy za spodní hranici toho, aby reforma mohla pokračovat
a působit. Proto bude usilovat o urychlení celého
procesu a prohlubování a upevňování
všech stavebních pilířů ekonomické
transformace, cenové liberalizace, zahraničního
obchodu, vnitřní směnitelnosti koruny, rozpočtové
a měnové politiky, masivní a rychlé
privatizace.". (Konec citace.)
Vaše vláda od tohoto prohlášení
se dopustila zásadních chyb, které vedly
k destabilizaci cenové politiky v naší republice
a to zejména neúměrným zvýšením
cen spotřebního zboží. Např.
ceny masa vzrostly na troj až čtyřnásobek
ceny od doby vašeho prohlášení k dnešnímu
dni. Autobusová doprava se rovněž cenově
zvýšila asi na trojnásobek. Ceny bytů
vzrostly místy až na desetinásobek dřívější
ceny. Tak bych mohl pokračovat ve všech odvětvích
národního hospodářství.
Na úseku zahraničního obchodu došlo
k rozpadu naší zemědělské výroby
tím, že neuváženým a nerozvážným
rozhodováním vlády se kontrahoval dovoz potravinářských
výrobků, kterých bylo na našem trhu
dostatek, jako máslo, maso, ovoce, které je produkováno
i z našeho ovocnářského odvětví.
Na úseku rozpočtové, měnové
a cenové politiky jste uvedl: "Prvořadým
cílem rozpočtové a měnové politiky
je vytvoření stabilního a makro-ekonomického
rámce a stabilní měny. Tolik citace. Směnitelnost
české koruny vůči zahraniční
měně je značně podhodnocena. Neodpovídá
hodnotám lidské práce našich občanů,
ať už dělníků, rolníků,
horníků, prodavačů, drobných
podnikatelů či úředníků.
Uvedu příkladně, že nezaměstnaný
občan v SRN obdrží měsíčně
podporu 1250 DM; při současném kurzu k české
koruně to představuje zhruba 22000 Kč, zatímco
náš nezaměstnaný dostane podporu 1750
Kč, což je rovných 100 DM Měsíčně.
Mohl bych takto pokračovat dále u všech profese
našeho národního hospodářství.
Vláda, zejména na tomto úseku, zásadně
neplní své programové prohlášení
a zároveň svým postojem znevažuje práci
všech občanů v naší české
republice. Tímto postojem vlády je rovněž
znevažována úcta k našim důchodcům,
kteří vámi poskytovaným nízkým
důchodovým zabezpečením jsou nuceni
pracovat, aby mohli pro zbytek života platit, dnes tak vysoké,
životní náklady.
Dále jste uvedl, že jedním z klíčových
úkolů je zvládnutí daňové
reformy. Nemusím snad ani zdůrazňovat zbytečnou
složitost daňové reformy, která je pro
drobné podnikatele příliš komplikovaná,
velké podnikatele přivádí a dává
možnost k daňovým podvodům, jako tomu
bylo v případě aféry kolem cisteren
ropných produktů, rumové aféry, různých
krádeží vojenského charakteru apod.
Na úseku privatizace státních podniků
došlo k rozprodeji našeho klíčového
hospodářství zahraničnímu kapitálu
a tím i k oslabení rozvoje privatizace našim
občanům, tudíž našim podnikatelům.
Se základními principy fungování trhu
souvisí i služby, zejména pak služby spojené
se zajišťováním servisu výrobků
v záruční a pozáruční
době. Na tyto služby vláda, zejména
pak na úseku vnitřního obchodu, vůbec
nepamatuje. Sliboval jste také, že ceny domácích
energetických surovin budou určovány na základě
dlouhodobých tuzemských mezních nákladů
na jejich pořízení a distribuci.
K tomu mohu podotknout, že jen v letošním roce
vzrostly ceny zhruba na dvojnásobek, což je v rozporu
s vaším programovým prohlášením.
Rovněž jste také uvedl, že vláda
bude usilovat o vytvoření vhodných podmínek
pro vývoz zemědělských produktů
a potravin. Toto vaše tvrzení není rovněž
plněno. V rámci zlepšení telekomunikačních
služeb vláda docílila zlepšení
různých inzercí telefonních čísel
pro sexuální maniaky, avšak pro obyčejné
účastníky bylo docíleno zvýšení
telefonních poplatků za hovorné a pronájem
telefonních přístrojů a také
zhoršení služeb poskytovaných organizací
Telecom jako je dlouhodobé čekání
na podání informací v místním
a meziměstském telefonním styku.
Sliboval jste, že vláda bude věnovat pozornost
problematice jednotlivých regionů. V daném
případě nedostatku pitné vody v Povodí
Morava není tato pozornost plněna.
Vzhledem k těmto závažným skutečnostem
a nedostatkům v neplnění programového
prohlášení vaší vlády vás
žádám, aby vaše vláda podala ze
zákona do rukou prezidenta republiky svoji demisi. Děkuji
za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se
ujme kolega Vyvadil.
Poslanec Jiří Vyvadil: Pane předsedající,
budu mít tri interpelace. Domnívám se, že
to je možné.
První interpelace se týká za mnou sedících
pánů ministrů Skalického a Kočárníka,
jakož i za mnou nesedícího pana ministra Rubáše.
Obdržel jsem velmi vstřícný dopis od
pana ministra Skalického týkajícího
se problematiky privatizace OÚNZ v Opavě. Dopis
je velmi hezký, líbí se mi, ale má
jeden závažný problém. Nic neřeší
a situace dozrála tak, že pokud není dnes pozdě,
tak bude pozdě pozítří.
Na Opavsku tamější přednosta zcela vyšel
mimo rámec zákona o velké privatizaci, rozhodl
se, že veškerá zdravotnická zařízení
budou privatizována v rámci režimu vyhlášky
o prozatímní správě národního
majetku. Tím došlo ke dvěma momentům:
Za prvé příjmy z tohoto výnosu, které
by jinak byly příjmem Fondu národního
majetku logicky nejsou, za druhé k 31. 10. oněch
37 zdravotnických zařízení bylo urychleně
převedeno v rámci kupních smluv na jednotlivé
lékaře.
Problém je v jednom, že je mi známo - a v tom
je jakási absurdita - že jak ministerstvo financí,
tak ministerstvo pana ministra Skalického, ale i nakonec
ministerstvo zdravotnictví má shodný názor
na to, že onen přednosta nepostupuje správně,
ale zdá se, že není boha, aby tomu zabránil.
V tomto ohledu žádám pana ministra Skalického
i ostatní pány ministry o sdělení,
jaká důraznější opatření
učiní, aby tomu bylo zabráněno. Dále
mám osobní dotaz na pana ministra Skalického,
zda mě odpoledne podpoří v legislativním
zabránění těchto dalších
kroků.
Cesta privatizace samozřejmě musí být
a bude dlážděna i korupčními
aférami. To je normální situace. Problém
je, že když o tom víme a nesnažíme
se tomu zabránit, je to trestuhodné. Lizner, to
je špička ledovce, že to musí být,
je normální, ale problém je v tom, jestliže
se tomu nesnažíme zabraňovat. Doufám,
pane ministře, že onen krásný dopis,
který jsem obdržel, nalezne odpoledne svůj
praktický výraz.
Další interpelace je na pana ministra školství.
V rámci školského zákona jsou rektoři,
byť omezeně, odpovědni ministru školství.
Trochu doufám a vždycky bráním tento
stát, a dokonce i v jednání s Radou Evropy,
že věřím, že máme právní
stát a že jej budujeme. Nicméně stále
se objevují určité výhonky, které
svědčí o tom, že onen právní
stát narušujeme. V jedné věci - a já
to přiznávám - zastupuji jakéhosi
bývalého kvestora VŠCHT pro neplatnost výpovědi
z pracovního poměru. To je v pořádku.
V nepořádku je, že rektor VŠCHT vydal
výnos č. 20/1994, ve kterém přikázal
všem zaměstnancům následující:
Vzhledem k probíhajícímu soudnímu
sporu s bývalým kvestorem VŠCHT ing. J. Pelcem
upozorňuji všechny zaměstnance, že poskytování
jakýchkoli informací ing. Pelcovi bude kvalifikováno
jako hrubé porušení pracovní kázně
se všemi důsledky z toho vyplývajícími.
Za prvé se domnívám, že je to v evidentním
rozporu s čl. 17 základních práv a
svobod, za druhé je to návod k trestnému
činu křivé výpovědi. Žádám
pana ministra školství, aby mě sdělil,
jaká opatření učiní, aby pan
rektor VŠCHT dodržoval zásady právního
státu.
Třetí interpelace se týká pana ministra
Vodičky. Obrátila se na mne velice sympatická,
milá, aktivní členka ODS, která má
vážné problémy v oblasti sociálního
zabezpečení. Zdá se, že se sice obracela
i na poslance své strany, ale to nevedlo k žádoucímu
úspěchu. O co se jedná.
Je samoživitelka a v současné době ministerstvo
jejího stranického kolegy připravuje návrh
zákona, kterým by měly být upraveny
otázky přídavků na děti. Tato
volička se domnívá, že je to naprosto
nesmyslné, jestliže má dojít k tomu,
aby v závislosti na výši příjmu
docházelo ke střídavému odebírání
a opět přisuzování přídavků
na děti, zejména pak, když na přídavky
na děti jsou velmi často též vázány
další dávky v případě,
jsou-li děti postižené.
Tato volička ODS je samoživitelka, má dítě,
které je vážně postiženo.
V této souvislosti kladu panu ministrovi tyto otázky:
Je skutečně nezbytné zrušit vyplácení
přídavků na děti v závislosti
na určitém příjmu?
Jakou administrativní náročností bude
tato případná změna provázena
a jaké to bude mít finanční dopady
na státní rozpočet a protože všichni
chceme do Evropy, jak je upravena tato otázka v zemích
Evropské unie, tzn., zda je dána vazba mezi dávkami
na děti a příjmem rodičů. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Skončili
jsme tento bod. Ve smyslu jednacího řádu
mi dovolte, abych vyhlásil přestávku na oběd.
Sejdeme se v 15.00 hodin. Dobrou chuť.
(Schůze přerušena ve 13.20 hodin.)
(Jednání opět zahájeno v 15.13 hodin.)
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci, budeme pokračovat dalším bodem 24.
schůze Poslanecké sněmovny, kterým
jsou
Jako první projednáme odpověď pana ministra
spravedlnosti Jiřího Nováka na část
interpelace poslance Michala Krause. Je to ústní
interpelace pana poslance Michala Krause, určená
panu ministru spravedlnosti, přednesená jako ústní
interpelace na dnešní schůzi PS. Ptám
se pana poslance Krause, zda s ústní odpovědí
pana ministra souhlasí. (Poslanec Kraus: Souhlasím.)
Děkuji, pane poslanče. Otevírám rozpravu
k tomuto bodu. Kdo se do ní hlásí? Nikdo
se nehlásí, rozpravu končím a budeme
hlasovat o tomto návrhu usnešení.
Poslanecká sněmovna souhlasí s ústní
odpovědí pana ministra spravedlnosti Jiřího
Nováka na ústní interpelaci poslance Michala
Krause.
Kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení,
ať to dá najevo v hlasování č. 120,
které jsem právě zahájil. Kdo
je proti? Děkuji. Kdo se zdržel hlasování?
Děkuji.
Návrh usnesení byl přijat poměrem
hlasů 69 pro, 2 proti, nikdo se nezdržel, nehlasovalo
13 poslanců.
Pan předseda vlády Václav Klaus odpověděl
na interpelaci poslance Jana Vika ve věci využívání
příslušníků osobní ochrany.
Pan poslanec Vik zde není. Myslím, že dle zvyklostí
se nebudeme touto odpovědí zabývat.
Rovněž další interpelací pana poslance
Vika ve věci firmy Omnipol se zabývat nebudeme.
Pan předseda vlády Václav Klaus odpověděl
na interpelaci poslanců pana Sochora a 21 dalších
ve věci dálnice D 47 v ostravské aglomeraci
- tisk 1154. Odpověď se předkládá
jako tisk 1154 A. Ptám se, zda považují páni
poslanci odpověď za uspokojivou. Hlásí
se pan poslanec Broulík.
Poslanec Jaroslav Broulík: Vážený
pane předsedající, pane premiére,
na začátku svého vystoupení bych chtěl
vyjádřit souhlas s názorem pana premiéra,
že na Ostravsku dochází při sestavování
územního plánu ke střetům mnoha
zájmů a odborných pohledů, zejména
v navrhovaných dopravních trasách, a že
nelze očekávat optimální shodu všech
zainteresovaných.
Nemůžeme ale souhlasit již s tím, že
by byly všechny podstatné připomínky
do předloženého návrhu zapracovány.
Zde je první vážný rozpor mezi předkladateli
interpelace a vládou reprezentovanou premiérem Klausem.
Z odpovědi je zřejmé, že nebyl rozpor
interpelací vyřešen. Dle názoru některých
dopravních odborníků je totiž navržená
trasa založená na obdobných pohledech projektanta,
na kterých byla koncipována proslulá Severojižní
magistrála v Praze před několika desítkami
let. Toto uvádím pro lepší představivost
kolegů poslanců a poslankyň, kteří
znají situaci lépe v Praze než na Ostravsku,
abych zde nemusel předkládat mnoho technických
argumentů pro odůvodnění svého
názoru. Jenže od realizace této stavby v Praze
již uplynula řada let a nevíme, čím
se Ostrava provinila, že se zde mají opakovat tyto
obdobné chyby. které jsou zřejmé nyní
z provozu této - pro Prahu jistě životně
důležité - dopravní tepny. Má
své výhody, ale i zápory. Je zřejmé,
že v současné době by se rozhodně
také nezřizovala.
Očekávali jsme především moderní
pohledy vlády a jejích odborníků s
využitím nejnovějších poznatků
vyspělých států při řešení
dopravní situace této části České
republiky s výhledem řešení i do budoucích
dopravních problémů, které zde bude
nutné zvládnout.
Bohužel i naše upozornění formou interpelace,
které jsme chtěli učinit včas, nepomohlo,
aby zde nevznikly pochyby, že zde opravdu byly hlasy, které
upozornily včas na pochybení, které se stanou
v případě vlastní výstavby.
Další rozpor, na který jsme upozornili, se
týkal zvoleného typu komunikace. Proto si dovolím
citovat patřičnou část usnesení
vlády č. 447 ze dne 17. 8. 1994, kterým se
schválil územní plán ostravské
aglomerace. Cituji: "S tím, že se schvaluje komunikace
D 47 a R 48 v územním celku ostravské aglomerace
jako kapacitní komunikace pro motorová vozidla,
jejichž dokončování bude časováno
ve vazbě na dokončování návazných
komunikací v Polské republice."
Dle našeho názoru je totiž pojem dálnice
použit pro dopravní stavbu, která má
přesně stanovené technické parametry,
vyplývající z České státní
normy 7361 01 projektování silnic a dálnic
- a to obzvláště u dálnice. která
měla být součástí evropské
dálniční sítě, kde je toto
dáno i dalšími mezinárodními
dohodami.
Pro informaci - tyto mezinárodní parametry např.
v některých úsecích nesplňuje
naše nejdůležitější dálnice
D 1. Dále pojem dálnice přesně vymezuje,
pro jaká vozidla je určena. Dále si myslíme,
že žádné dálnice se nestaví
jako nekapacitní komunikace, a i proto použití
pojmu dálnice vylučovalo další rozpravy
a výklady. Jejich kapacita je dána technickými
parametry.
Taktéž z pohledu dopravní politiky je dálnice
komunikací určenou pro dálkovou dopravu republikového
nebo mezinárodního významu a je součástí
dojednané sítě. Kapacitní komunikace,
byť by měla šest i více jízdních
pruhů, může vynikajícím způsobem
řešit značné dopravní zatížení
dané desítkami tisíc automobilů na
vzdálenosti několika kilometrů v nějakém
městě, ale nemusí plnit další
parametry dané taxativně pro dálnici.
Pokud chceme ale dodržovat potřebné předpisy
upravující výstavbu, neměli bychom
tedy používat nepřesných pojmů.
Zde bych chtěl připomenout rozpor, který
byl ve výkladu pojmů při schvalování
zásad ekologické politiky ve vládě
mezi ministrem Bendou a ostatními členy vlády.
Taktéž zde si myslíme, že není
jednota ve výkladu mezi interpelujícími a
vládou.
Též jsme přesvědčeni, že
pro typ komunikace není určující ani
použití značky D 47. Zde uvedeme příklad
z usnesení vlády číslo 631 ze dne
10. 11. 1993, kde se navrhuje původní dálnici
D 35 vypustit ze sítě dálnic a nahradit ji
silnicí pro motorová vozidla s tím, že
nebude dotčen zahajovaný úsek dálnice
Olomouc-Lipník. Ten bude dobudován z prostředků
vyčleněných na dálnice a po dokončení
převeden do sítě silnic pro motorová
vozidla, přestože stavebně by se jednalo o
parametry dálnice. O změně značky
se zde nic neuvádí.
Dále někteří spoluobčané
namítají, že to byl jistý úmysl
vlády v kritizovaném vládním usnesení
číslo 447 nepoužít výrazu dálnice
zejména z důvodů úspory nákladů
na výstavbu této komunikace. V důvodové
zprávě k vládnímu usnesení
číslo 631 ze dne 10. 11. 1993 o rozvoji dálnic
se uvádí na straně 8, že v praxi užívání
nižších parametrů u silnic pro motorová
vozidla oproti dálnicím umožňuje snížení
nákladů o 15 až 20 procent. Pro daný
úsek se tedy jedná o úsporu 345 až 460
miliónů korun.
Proto si myslíme, že je důležité
takové dohady jednoznačně vyvrátit,
aby se nezanášelo mezi občany zbytečné
podezřívání naší vlády.
Toho lze snadno docílit tak, že by vláda zvážila
provedení velice jednoduché novelizace vládního
usnesení číslo 447 například
následující úpravou textu v již
jednou citované pasáži. Návrh změny
zní: "dále s tím, že schvaluje
dálnici D 47 a silnici pro motorová vozidla R 48
v územním celku ostravské aglomerace, jejichž
dokončování bude časováno ve
vazbě na dokončování návazných
komunikací v Polské republice".
Myslíme si, že takové vyjádření
jednoznačně vystihuje, co se má stavět
za typ komunikace, a vůbec věcně nezasahuje
do dalších částí rozhodnutí,
kde se má stavět a kdy se má tato komunikace
stavět.
Závěrem několik slov k harmonogramu výstavby
komunikace D 47, který je podle platného usnesení
vlády číslo 513/94 ze září
tohoto roku oproti původnímu záměru
urychlen. Vítáme urychlení, ale vzhledem
k dopravnímu zatížení této komunikace
považujeme za nezbytně nutné souběžně
zahájit výstavbu v úseku Rudná-Bílovec
z důvodu řešení zejména těžké
tranzitní dopravy přes obec Klimkovice, která
se stala lázeňským místem, a to alespoň
v polovičním profilu, což dané usnesení
také neřeší.
Z důvodů, že odpověď nesplnila
naše očekávání z pohledu kvality
odborných i politických argumentů, nemůžeme
v současné chvíli s odpovědí
pana premiéra na naši interpelaci souhlasit.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji,
pane poslanče. Otevírám rozpravu k tomuto
bodu. Ptám se, kdo se do ní hlásí.
Nehlásí se nikdo. Rozpravu končím
a navrhuji přijmout následující usnesení:
Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslanců V. Sochora a dalších ve věci
dálnice D 47 v ostravské aglomeraci, uvedenou v
tisku 1154 A.
Budeme hlasovat. Kdo souhlasí s tímto návrhem
usnesení, ať to dá najevo v hlasování
číslo 121, které jsem právě
zahájil. Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování je skončeno. Návrh nebyl
přijat poměrem hlasů 45 pro, 27 proti, 18
se zdrželo.
Budeme hlasovat o usnesení opačném:
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
předsedy vlády Václava Klause na interpelaci
poslanců V. Sochora a dalších ve věci
dálnice D 47 v ostravské aglomeraci, uvedenou v
tisku 1154 A.
Budeme hlasovat. Kdo souhlasí s tímto návrhem
usnesení, ať to dá najevo v hlasování
číslo 122, které jsem právě
zahájil. Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování je skončeno. Ani tento návrh
usnesení nebyl přijat. (Pro 39, proti 46, zdrželo
se 10, nehlasovalo 10.)
Předseda vlády Václav Klaus odpověděl
na interpelaci poslance Jozefa Wagnera ve věci privatizace
kaolinových dolů Hlubany, tisk 1199. Odpověď
se předkládá jako tisk 1199 A. Ptám
se pana poslance Wagnera, zda považuje odpověď
za uspokojivou. Pan poslanec Wagner má slovo.