Poslanec Václav Grulich: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
vážená vládo, dámy a pánové,
ve své první interpelaci se obracím na místopředsedu
vlády a ministra zemědělství pana
Luxe:
Vážený pane ministře, Ministerstvo financí
a Ministerstvo zemědělství vydalo v souladu
s § 5 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech
hospodaření s rozpočtovými prostředky
České republiky a obcí v České
republice zásady poskytování dotací
a návratných finančních výpomocí
ze státního rozpočtu rezortu zemědělství
v letech 1994 a 1995.
V odst. 3 bodu f) těchto zásad a analogicky též
v části A odst. 1/10 pokynů pro poskytování
garance a dotace prostřednictvím podpůrného
a garančního rolnického a lesnického
fondu je doslova psáno, cituji: "Rovněž
se podpora nemusí poskytnout subjektům vzniklým
ze zemědělských družstev, která
neprovedla uvedené vypořádání.
Stav a okolnosti majetkového vypořádání
závazně posoudí ředitel územního
odboru Ministerstva zemědělství, s přihlédnutím
ke stanovisku okresní agrární komory."
(Konec citátu.)
Upozorňuji, že celý odstavec f) a analogicky
odst. 1/10 v části A citovaných pokynů
upírá nárok na poskytnutí dotace a
návratné finanční výpomoci
těm povinným osobám, ve smyslu zákona
č. 42/1992 Sb. či zákona č. 229/1991
Sb., které nemají vypořádány
restituční a transformační nároky.
V právním státě nemohou státní
orgány vázat disponování státními
prostředky na ideologicko-politická hlediska, ale
výlučně na výhodnost vynaložení
těchto prostředků pro všechny občany,
kteří stát ze svých daní financují.
Citovaná část zásad a pokynů
však již nezákonně směšuje
právnické osoby, které jsou dlužníky
ve smyslu v nich uvedených zákonů s těmi
právnickými osobami, které toto postavení
nemají. Pokud nově vzniklé podnikatelské
subjekty nejsou právními nástupci zemědělských
družstev, pak samozřejmě nemohou přebírat
jakékoliv jejich závazky včetně závazků
na vypořádání majetkových nároků.
Na citovanou část zásad a pokynů nelze
tudíž nahlížet jinak, než jako na
nezákonné zvýhodňování
jedněch podnikatelských subjektů vůči
jiným. V nejlepším případě
se jedná o zmateční text, který nebere
v úvahu to, že z majetku družstva a v tomto smyslu
z družstva samého vznikla i společnost nově
ustavená, která s ním po právní
stránce nemá nic společného. Případný
pokus obhajovat tuto politiku popírání zásad
právního státu poukazem na očekávání
lepších výsledků subjektů hospodařících
na majetku vydaném v rámci restitucí a transformace
družstev neobstojí.
Dosavadní výsledky hospodaření neukazují
na lepší hospodaření těchto subjektů
oproti transformovaným družstvům, či
subjektům nově vzniklých a kromě toho
samo Ministerstvo zemědělství provádí
zcela odlišnou politiku ve vztahu vůči nájemcům
a dalším subjektům, hospodařícím
na majetku státních statků.
Přes Vaše veřejná prohlášení,
že vypořádání majetkových
nároků a privatizace státních statků
bude ukončena do 30. dubna loňského roku,
nejsou dosud majetkové nároky vůči
státním statkům nejen vypořádány,
ale neexistuje dosud ani možnost řešit je prodejem
majetku. Do značné míry se na této
situaci podílí i Vaše snaha blokovat tento
majetek pro uspokojování požadavků,
vznášených římskokatolickou církví.
V protikladu k postupu vůči zemědělským
družstvům a subjektům z nich vzniklých
nejsou přitom vůči nájemcům
a dalším subjektům hospodařícím
na majetku státních statků uplatňována
žádná omezení ohledně nároků
na dotace a jiné formy majetkové výpomoci.
Důvodem k omezení podpory zde není ani porušování
zákonů, či jiných legislativních
norem, ze strany těchto subjektů, jak mohu doložit
na dvou názorných příkladech:
V současné době probíhá soudní
řízení s poslancem sněmovny Parlamentu
ČR a bývalých vedoucím detašovaného
pracoviště Bruntál, regionálního
odboru Ministerstva zemědělství a výživy
ČR Šumperk ing. Josefem Červinkou. Aniž
bych chtěl předjímat rozhodnutí soudu
ohledně nezákonného obohacení firmy
pana poslance a jeho otce rozprodejem dobytka v hodnotě
18 277 349,- Kčs z majetku státního statku
Osoblaha, mohu uvést zcela jistou a nikým nezpochybněnou
skutečnost, že tato firma si majetek uvedeného
statku pronajala v době, kdy již pronájem výslovně
zakazovala příslušná ustanovení
zákona č. 229/1991 Sb. Dodatečná legalizace
tohoto pronájmu Pozemkovým fondem ČR na věci
nic nemění.
Přesto nebyla firmě, která na rozdíl
od subjektů vzniklých ze zemědělských
družstev zákon jednoznačně porušovala,
nikdy upírána státní podpora. Spolumajiteli
firmy panu Václavu Červinkovi byla roku 1991 jako
fyzické osobě, podnikající dle příslušných
právních předpisů, poskytnuta přímá
dotace ve výši 1 573 000,- Kčs na nákup
strojů dle dotačního titulu č. 1.1.
Dále pak byla poskytnuta přímá dotace
ve výši 40 000,- Kčs na mzdové zvýhodnění
v pohraničních oblastech dle dotačního
titulu č. 3.7.
V roce 1992 byly panu Václavu Červinkovi jako fyzické
osobě poskytnuty dotace:
a) úhrada úrazu ve výši 88 000,- Kčs
dle dotačního titulu č. 1.1.
b) splátka úvěru ve výši 540
000,- Kčs dle dotačního titulu č.
1.1.
V roce 1993 získala firma Zemědělská
farma Červinka, otec a syn, dotaci ve formě nenávratné
půjčky ve výši 206 661,- Kč.
Druhým příkladem je politika vůči
společnosti PS + PS, s jejíž problematikou
jste jistě dobře obeznámen již vzhledem
ke své účasti při slavnostní
akci Strojního družstva Rynoltice, patřícího
též do okruhu podnikání této
firmy.
V rozhovoru s listem Práce dne 7. 8. 1993 manžel spolumajitelky
firmy ing. Soni Čermákové, MUDr. Petr Čermák
výslovně popřel, že by firma dostala
jakoukoliv formu finanční výpomoci ze státních
zdrojů. Přitom již 1. 7. 1992 dostala společnost
bezúrokovou půjčku ve výši 2
939 400,- Kčs na nákup hospodářských
zvířat a provozního materiálu dle
dotačního titulu č. 1.3. Kromě toho
jí byla 18. 11. 1992 poskytnuta přímá
dotace ve výši 17 770,- Kčs na hospodaření
v chráněných lokalitách dle dotačního
titulu č. 2.3.3. Koncem listopadu 1993 dostala společnost
PS + PS další bezúročnou půjčku
ve výši 1 100 000,- Kč na nákup plemenného
dobytka a patrně další podporu, jak uvedu později.
Společnost přitom neplatila v roce 1993 řádně
nájem za majetek pronajatý od státních
statků, jak můžete zjistit dotazem u Pozemkového
fondu i dalších pronajímatelů. Kromě
toho bez povolení hospodařila na části
pozemků obce Krompach a po protestu starosty dokonce žádala
úhradu za toto neoprávněné hospodaření.
Pronajaté pozemky oplocuje ostnatým drátem,
což není v chráněné krajinné
oblasti dovoleno.
Jestliže tedy Ministerstvo zemědělství
ČR ve snaze využít dotační politiky
jako prostředku ke splnění závazků
z jedněch zákonů dokonce překračuje
rámec zákona, mělo by stejným způsobem
postupovat i v případech porušování
jiných zákonů a legislativních norem.
Jelikož tomu tak není - jak bych mohl doložit
i na dalších podrobnostech, kromě uvedených
dvou - nemohu než předpokládat, že ministerstvo
opět měří různým osobám
různým metrem. Kromě toho se nabízí
otázka, do jaké míry je Ministerstvo zemědělství
vůbec schopno uplatňování vydaných
zásad sledovat.
K poslednímu závěru mne vede sdělení
ředitelky odboru ekonomiky a financování
Ministerstva zemědělství ing. M. Cihelnové
na můj dotaz ohledně dotací pro společnost
PS + PS. Je v něm uvedena pouze bezúročná
půjčka z 1. 7. 1992, nikoliv však další
dotace firmě poskytnuté. Jelikož jsem se na
odbor 220 Ministerstva zemědělství České
republiky obrátil poté, kdy mi ředitel územního
odboru Ministerstva zemědělství Jablonec
nad Nisou - Liberec ing. Karel Šaral odmítl odpovědět
na můj dotaz ohledně podpory pro společnost
PS + PS z místních zdrojů, nemohu než
předpokládat, že Ministerstvo zemědělství
ČR buď nemá úplný přehled
o státní podpoře k dispozici, nebo jej záměrně
zatajuje.
Ze všech uvedených důvodů Vás
pane ministře žádám, abyste mi sdělil
a) zda pokládáte jakékoli nedodržování
zákonů a dalších legislativních
norem bez výjimky za důvod k neposkytování
státní podpory hospodářským
subjektům v zemědělství,
b) pokud ano, kdy budou zásady poskytování
dotací a návratných finančních
výpomocí ze státní rozpočtu
resortu zemědělství v letech 1994 a 1995
a Pokyny pro poskytování garance a dotace prostřednictvím
Podpůrného a garančního rolnického
a lesnického fondu přepracovány v tomto smyslu,
c) jaká opatření učiníte, aby
existovala řádná veřejná kontrola
dodržování zásad poskytování
finanční pomoci ze státních prostředků
hospodářským subjektům zemědělství
a neopakovaly se případy obdobné poskytnutí
neúplných informací na mé dotazy,
d) jak a kdy bude z uvedených Zásad a Pokynů
odstraněno nezákonné znevýhodnění
subjektů nově vzniklých ze zemědělských
družstev a nepředstavujících jejich
právní nástupce, případně
napravena zmatečnost ustanovení o závislosti
mezi poskytnutím dotace pro ně a vypořádáním
majetkových závazků družstev, ze kterých
vznikly.
Budu pokračovat ve stejné záležitosti,
protože vyhlášku vydalo současně
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo financí.
Proto se obracím s první částí
tohoto textu i na místopředsedu vlády a ministra
financí. Ministr financí a místopředseda
vlády pan Kočárník není přítomen.
Text je analogický s první částí.
Pro úsporu času ho nebudu číst a předložím
ho panu ministrovi písemně.
Další moje interpelace se obrací na premiéra
české vlády pana Václava Klause a
týká se postupu při privatizaci národního
podniku Plzeňský prazdroj. Vzhledem k tomu, že
v této interpelaci, která - aby nemohlo dojít
k různému výkladu - je doložena celou
řadou čísel a celou řadou dokladů
z vývoje privatizace Plzeňských pivovarů,
týkajících se všech subjektů,
kterými jsou státní podnik, Plzeňské
pivovary, akciová společnost a národní
podnik, domnívám se, že bude rozumnější
- protože pan premiér by nemohl na tuto interpelaci
odpovědět na místě - když pro
úsporu času předám předsedovi
vlády i tuto interpelaci písemně, protože
její čtení by bylo obsáhlé
a zabralo by příliš času.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Grulichovi. S faktickou poznámkou se hlásí
pan poslanec Červinka.
Poslanec Josef Červinka: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
dámy a pánové, chtěl bych fakticky
narovnat to, co řekl pan poslanec Grulich o mé osobě.
Se mnou neprobíhá žádný soud.
Probíhá jediné soudní řízení,
a to moje žaloba na ochranu cti a osobnosti Městského
soudu v Praze, kterou jsem podal na Zemědělské
noviny, tzv "Kubátovy" - jestli si je pamatujete
- a na ostatní účastníky, kteří
mě nespravedlivě, nesprávně a lživě
osočili. Jsem přesvědčen, že
pan Grulich si příště informace sežene
kvalitnější a nebude nesmyslným způsobem
a nepravdivě osočovat moji osobu.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Josefu Červinkovi. Dámy a pánové,
mám jeden rest. Rád bych jej s vaší
pomocí dal do pořádku.
Pan poslanec Vik ve svém vystoupení požádal,
aby jeho interpelace byla považována za naléhavou
a žádá, aby zákonná lhůta
byla zkrácena na 15 dní.
Dámy a pánové, pro pořádek
je proto třeba, abychom rozhodli tento problém už
v tomto čase. Znovu vás odhlásím.
Žádám o novou registraci.
Pokusím se přednést návrh na usnesení:
"Poslanecká sněmovna souhlasí s návrhem
poslance Jana Vika, považuje jeho interpelaci za naléhavou
a žádá odpověď na ni do 15 dnů."
Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať to
dá patřičným způsobem v 53. hlasování najevo.
Kdo je pro? 49. Kdo je proti?
47. Kdo se zdržel hlasování? 22.
Děkuji. Hlasování je skončeno. Pro
bylo 49 poslanců, proti 47 poslanců, zdrželo
se 22 poslanců. Návrh nebyl přijat.
Dámy a pánové, obrátil se na mne náš
kolega Ladislav Body s následující prosbou:
Vzhledem k tomu, že je hlasově indisponován
a nemůže ani přes mikrofon sdělit nám
to, co má na srdci, požádal mne, abych vás
informoval o tom, že předal písemně
podnět panu premiérovi vlády České
republiky Václavu Klausovi. Děkuji panu poslanci
Bodymu.
Budeme pokračovat, prosím jen o chvilku strpení.
Jako další je přihlášen pan poslanec
Votava, připraví se pan poslanec Jiří
Bílý.
Poslanec Vratislav Votava: Vážený pane
předsedající, vážená vládo,
vážená sněmovno, obracím se s
interpelací na předsedu vlády České
republiky pana Václava Klause ve věci ekonomických
důsledků pro Českou republiku, které
mají sankce Organizace spojených národů
proti Svazové republice Jugoslávii.
Vážený pane premiére, rezolucí
Rady bezpečnosti OSN č. 757 z 30. 5. 1992 byly proti
Svazové republice Jugoslávii vyhlášeny
sankce, jejichž účinnost a důsledky
se dnes stávající předmětem
diskusí na celém světě včetně
např. Spojených států a Ruské
federace. Ponechme nyní stranou, že tyto sankce byly
přijaty zejména z iniciativy zemí západní
aliance. Některé z těchto zemí, především
Německa, se svou podporou odstředivých tendencí
některých republik v bývalé Jugoslávii
podílely značnou měrou na vyhrocení
nebezpečné krize v této nezúčastněné
zemi, která od roku 1948 úspěšně
čelila jak sovětským, tak i západním
hegemonistickým snahám v bipolárně
rozděleném světě. Ponechme stranou
i to, že "jugosankce" nepřispěly
k posílení snah o mírové řešení
krvavého konfliktu v bývalé Jugoslávii,
neboť postihly pouze jednu stranu v tomto konfliktu.
Sankcemi proti nějaké zemi vždy nejvíce
trpí prostí lidé z řad civilního
obyvatelstva. Daleko méně jimi bývá
zasažena armáda a ještě méně
mocenská elita, která drží ve svých
rukou páky rozhodování.
Je známo, že tato blokáda měla a má
rozsáhlé negativní důsledky jak pro
státy, které se Svazovou republikou Jugoslávie
sousedí, tak i pro další země. Tzv.
"jugoblokáda" představuje především
těžké břemeno pro celou balkánskou
oblast. Vyhlášenými sankcemi byly totiž
rozvráceny hospodářské vztahy, které
státy této oblasti budovaly po celá desetiletí.
Byly přerušeny tradiční vazby, byly
omezeny nebo vůbec znemožněny obchodní
a finanční transakce apod.
Rumunský prezident Ion Iliescu v této souvislosti
prohlásil na tiskové konferenci 5. dubna t. r.,
že jeho stát v důsledku embarga proti Svazové
republice Jugoslávii utrpěl celkovou ztrátu
8 mld. dolarů. Také představitelé
Bulharska, Řecka a dalších zemí balkánského
regionu konstatovali velké škody v důsledku
sankcí vyhlášených Radou bezpečnosti.
Podle odhadů expertů celkové ztráty
způsobené sousedním zemím v důsledku
menšího přílivu deviz, ztížené
dopravy nebo jejího odklonu do jiných zemí
atd. již představují 30 mld. dolarů.
Tyto ztráty nemá kdo platit. Každá země,
která obětavě realizuje sankce proti Svazové
republice Jugoslávii, tím také zároveň
poškozuje a trestá sama sebe.
Naše republika není přirozeně balkánská
země, nesousedí se Svazovou republikou Jugoslávií.
Přesto však měla tradiční, široce
rozvinuté vztahy s touto zemí, které zahrnovaly
všechny sféry výměny, hospodářské,
obchodní, finanční spolupráce apod.
Rozsáhlou položkou byla doprava a tranzit, využívání
surovinových zdrojů a průmyslová kooperace.
Zajímalo by mne proto, zda má česká
vláda představu o tom, jaký je dopad "jugosankcí"
na naši ekonomiku, zda by mohla číselně
vyjádřit ekonomické ztráty s nimi
spjaté. Myslím, že je třeba touto interpelací
otevřít diskusi o sankcích proti Svazové
republice Jugoslávii, která dosud byla v České
republice tabu.
Domnívám se, že tomu je do značné
míry proto, aby nenarušovala její image jako
poslušného vykonavatele cizích zájmů,
zájmů Severoatlantického paktu a zvláště
Německa v balkánské krizi. Děkuji
za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Votavovi. Nyní bude hovořit pan poslanec
Jiří Bílý, který bude interpelovat
ministra vnitra Jana Rumla. A je tady jedna novinka - pan poslanec
Bílý píše, že bude interpelovat
i předsedu parlamentní komise pro sdělovací
prostředky.
Poslanec Jiří Bílý: To budu
opravovat. Znovu jenom opakuji podnět pro komisi pro sdělovací
prostředky, protože jsem nedostal odpověď.
To jenom na úvod od pana předsedajícího.
Dovolte, abych vás oslovil, pane předsedající,
pane předsedo, vládo, poslankyně a poslanci,
jako první se budu věnovat interpelaci na ministra
vnitra pana Jana Rumla. Jedná se o problém občanských
průkazů, který zde už zazněl,
ale jedná se o novou formu, která byla od dubna
minulého roku ve formě identifikační
karty.
Obrací se na mne voliči, kteří chodí
na sekretariát Moravské národní strany
a chápou, že vypuštěním kolonky
"moravská národnost" se v podstatě
zamlčuje na území tohoto státu národ,
který se sem dostal, bez vlastního přičinění.
V podstatě žádají nikoli aby byla zavedena
kolonka moravská národnost, ale aby mohli v kolonce
zvláštních údajů nechat si tutu
národnost zapsat. Manifestačně. Obracím
se na pana ministra vnitra s dotazem, zda v občanském
průkazu ve formě identifikační karty
je možno v kolonce zvláštních údajů
si napsat příslušnost k moravskému národu.
To je tedy interpelace na pana ministra vnitra.
Nyní v podstatě opakování k podnětu,
který byl na předsedu komise pro sdělovací
prostředky. Je tomu už několik měsíců,
kdy jsem prostřednictvím Poslanecké sněmovny
podal podnět...
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane poslanče,
byť jsem osobně angažován v této
věci, jsem povinen vás jako řídící
této schůze upozornit, že projednáváme
bod Interpelace, otázky a podněty poslanců
Poslanecké sněmovny na členy vlády.
Já člen vlády nejsem. (Potlesk v části
sálu.) Jsem rád, že to vzbudilo potlesk, že
nejsem člen vlády. (Veselost.)
Poslanec Jiří Bílý: Já
bych se tedy rád zeptal pana řídícího
schůze, kdy mohu opakovat tento podnět, jestli je
na to prostor při tomto plénu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Samozřejmě,
pokud požádáte o rozšíření
programu schůze o informaci o činnosti stálé
komise pro sdělovací prostředky, pokud sněmovna
podpoří návrh na rozšíření
programu schůze svým rozhodnutím, nic tomu
nebrání.
Poslanec Jiří Bílý: Mně
se nejedná o činnost komise pro sdělovací
prostředky. Já v podstatě namítám
a činím určitý politický protest,
že mně nebylo řádně odpovězeno
komisí pro sdělovací prostředky. Zařídím
se podle řídícího schůze. Děkuji
za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci dr. Bílému. S faktickou poznámkou
se hlásí pan poslanec Václav Grulich.
Poslanec Václav Grulich: Děkuji. Omlouvám
se, že jde o jeden vstup později, ale ověřoval
jsem si to v textu a je to reakce na vystoupení pana kolegy
Červinky, kde musím říci, že
on vlastně potvrdil to, co já jsem v textu říkal,
že v současné době probíhá
soudní řízení. Tady není řečeno,
kdo koho žaluje, proč probíhá, a proto
nechceme podjímat rozhodnutí soudu. Dál musím
konstatovat, že pan kolega Červinka nezpochybnil ani
jeden údaj o dotačních titulech a dotacích,
které tady byly uvedeny. Tolik k jeho vystoupení.
Pokud prohlásí, že některý z
uvedených důvodů je nepravdivý, samozřejmě
jsem ochoten spolu s ním jít na Ministerstvo zemědělství
a údaje ověřovat. Ale údaje bohužel
jsou ověřeny.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy
a pánové, poslední, kdo v této věci
vystoupí, bude pan poslanec Červinka a já
už další rozpravy mezi poslanci nepřipustím,
alespoň ne v tomto bodu.
Poslanec Josef Červinka: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
dámy a pánové, já nebudu v této
faktické poznámce reagovat na to, co řekl
pan Grulich, protože faktická poznámka mi to
neumožňuje. Sami jste byli svědky, jak pan
poslanec Grulich překroutil tvrzení, které
řekl ve své úvodní řeči,
že proti mně je vedeno soudní řízení.
Já jsem řekl, že není. Naopak já
jsem žalobcem v soudním sporu na ochranu osobnosti.
Dál se k tomu nebudu vyjadřovat.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji.
Nyní bude hovořit pan poslanec Wagner. Pan poslanec
Wagner není přítomen, takže přichází
o pořadí. Pan poslanec Broulík, prosím.
Poslanec Jaroslav Broulík: Pane předsedající,
pane předsedo vlády, vládo, vážené
kolegyně a kolegové, chtěl bych se obrátit
na pana ministra životního prostředí
Bendu v naléhavé interpelaci. Jedná se o
to, že podle informací, které jsem dostal,
nemá náš právní řád
v souladu nařízení Evropské unie č.
259/1993 o dozoru a kontrole odstraňování
odpadu, s legislativními normami a hrozí zde od
6. 5. 1994, že může být zastaven obchod
s druhotnými surovinami mezi zeměmi Evropské
unie a Českou republikou, pokud nebude náš
právní řád o odpadech v souladu s
nařízeními Evropské unie č.
259/1993. Je zde nesoulad, že vybrané druhy odpadů
jsou považovány v případě Evropské
unie jako obchodní zboží a u nás je
to považováno za odpad. Vzhledem k termínu,
který je tu uveden, bych požadoval, aby má
interpelace byla považována za naléhavou a
pan ministr mi odpověděl, jaké kroky - protože
údajně probíhají některá
jednání - byly učiněny, aby k zastavení
chodu nedošlo. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane poslanče,
prosím o doplnění - interpelace označená
za naléhavou, resp. usnesení by mělo obsahovat,
v jakém termínu žádáte odpověď.
Poslanec Jaroslav Broulík: Pane předsedající,
já bych navrhoval 10 dní.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji.
Dámy a pánové, dávám návrh
na přijetí následujícího usnesení:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR považuje
interpelaci poslance Broulíka za naléhavou a žádá
ministra životního prostředí Františka
Bendu, aby odpověděl do 10 dnů."
Vzhledem ke značnému pohybu poslanců nezbývá,
než abychom před hlasováním učinili
obvyklý proces, tzn. odhlášení a znovu
přihlášení. Dámy a pánové,
zahajuji hlasování č. 54.
Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Děkuji.
Hlasování v pořadí č. 54 skončilo,
výsledek: pro 53, proti 15, zdrželo se 36. Návrh
pana poslance Broulíka byl přijat.
Nyní se slova ujme pan poslanec Wagner, který před
tím přišel o pořadí.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
vážený pane předsedo vlády, vážená
vládo, dámy a pánové, já vás
chci oslovit s věcí, která má souvislost
s velkou mezinárodně politickou akcí, která
se uskutečnila mezi schůzemi naší Poslanecké
sněmovny a kterou uspořádal pan prezident
Havel. Uvažovali jsme velmi, jestli tento problém
otevřít a jestli se vlády ČR v interpelaci
zeptat, proč reagovala podle našeho názoru
velmi nepřiměřeně na událost
takovéhoto mezinárodního významu.
Domníváme se, že by bývalo velmi vhodné,
aby vláda ČR byla při této akci účastna.
Máme za to, že i z hlediska mezinárodních
vztahů České republiky k jakýmkoliv
zemím by bylo vhodné, aby se členové
nebo zástupci vlády takovéto akce zúčastnili.
A zvláště máme za to, že je takováto
účast nezbytná, pokud se jedná o hlavy
států sousedních zemí.
Myslíme si, že se z hlediska protokolu jednalo o zřejmou
diplomatickou chybu.
Ptám se vlády České republiky, zda
neúčast premiéra nebo jeho kompetentních
zástupců měla aspekty jiné než
nedostatek času. Pokud by byl použit takovýto
argument, že z časových důvodů
to nebylo možné, ptám se, do jaké míry
vláda a její členové osobně
přikládají jednotlivostem význam.
Domníváme se, že toto byla akce prvořadá,
že měla mít prioritu číslo 1
a že měla vláda takto jednat.
Byl bych rád, aby z této věci, která
je už minulostí, byl vyvozen jednoduchý závěr,
že napříště se ústavní
činitelé České republiky budou ve
svém jednání v takovýchto věcech
řídit zejména zájmem České
republiky a nikoliv podružnými zájmy, které
mohou mít význam na domácí scéně,
ale jejich odraz ven může Českou republiku
poškodit.
Využívám této příležitosti,
abych poděkoval prezidentu republiky, že uspořádáním
této akce a naznačením, že vznikne jakási
tradice, pan prezident vytvořil prostor, v němž
Česká republika u svých sousedů a
na mezinárodní scéně vůbec
získává to, co nový stát potřebuje
- přátele i důstojnost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Wagnerovi. O slovo se přihlásil pan
předseda vlády Václav Klaus.
Předseda vlády Václav Klaus: Vážená
sněmovno, dovolte, abych zásadně odmítl
vystoupení pana poslance Wagnera. Je falešné,
populistické, prostě nepřijímám
ho, není fér a není pro vládu akceptovatelné.
Vláda se permanentně stará o nepřetržité
zahraniční kontakty. Dnes jsem se v 9.30 hodin setkal
s velkovévodou Lucemburska, ve 3 hodiny se setkám
s viceprezidentem Evropských společenství
van den Broekem, který je ministrem zahraničí
této země, v 5 hodin se setkám s ministrem
zahraničních věcí Bulharska. Pár
dní před setkáním v Litomyšli
jsem měl celodenní jednání s polským
premiérem Pawlakem, kde jsme se bavili o tisíci
podrobných a konkrétních věcech, včetně
čistírny odpadních vod v Bohumíně,
o které jsme tady mluvili před chvílí.
Odmítám tyto výtky. Považuji to za lacinou
hříčku vrážení klínu
mezi vládu a prezidenta. Zásadně to odmítám.
Konkrétně k tomu mohu říci toto. Vláda
schválila podrobný dokument o setkání
sedmi prezidentů, vyjádřila k němu
své stanovisko, prostřednictvím ministra
zahraničních věcí jednala s prezidentem
podrobně o jeho obsahu. Nikde nebyla v tomto vládou
schváleném dokumentu vláda pozvána
na toto jednání, žádný její
zástupce nebyl pozván. Říkám
to zcela jednoznačně.
Úplně jinou věcí je setkání
při koncertu nebo při večeři. Nebylo
ani místo, abychom se jakéhokoliv jednání
zúčastnili. Měli jsme v těchto hodinách
a minutách celou řadu věcí. Za vládu
byl přítomen místopředseda vlády
a ministr zemědělství ing. Lux, který
všech sedm zúčastněných prezidentů
okolních zemí oficiálně jménem
vlády pozdravil.
Nemám, co bych k tomu dodal. Nepovažuji za fér
osočování vlády z nedostatku pozornosti
vůči našim sousedům nebo vůči
návštěvníkům naší
země.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
předsedovi vlády Václavu Klausovi. S faktickou
poznámkou se hlásí pan poslanec Jozef Wagner.