Poslanec Jiří Macháček: Pane
předsedající, dámy a pánové,
dovolte, abych vás seznámil se zprávou dozorčí
komise pro kontrolu používání operativní
techniky Policie ČR. Tak zní celý dlouhý
název této komise, která je ustanovena na
základě zákona o Policii ČR.
Jak si jistě vzpomínáte, na posledním
předprázdninovém zasedání v
minulém roce byla tato komise zvolena ve složení:
pan poslanec Doubrava, pan poslanec Kužílek, pan poslanec
Macháček, pan poslanec Severa a pan poslanec Svoboda.
Tato komise na svém prvním zasedání
dne 15. 7. zvolila předsedu komise pana poslance Kužílka,
tajemníkem pana Macháčka a dohodla se na
zásadách své další činnosti.
Vzhledem k tomu, že použití operativní
techniky je značným zásahem do základních
práv a svobod občanů, tato komise vycházela
vždy ze znění zákona č. 284/1991
Sb., což je už výše zmiňovaný
zákon o Policii ČR, zejména z § 36,
který říká v odst. 2, jaké
podmínky musí být splněny pro použití
operativní techniky.
Dovolil bych si ocitovat znění § 36, aby bylo
jasné, co vlastně tato komise koná, protože
od různých kolegů známe názory,
že se domnívají, že děláme
kdovíco, zatímco my de facto vycházíme
striktně ze znění zákona.
§ 36 odst. 2 říká toto: "Operativní
techniku lze používat jen na základě
povolení. Žádost o povolení musí
obsahovat:
a) Druh operativní techniky, která má být
použita, místo jejího použití,
navrhovanou dobu trvání jejího použití,
údaje o osobě, ke které má být
pátrání pomocí této techniky
použito. Pokud má být použit odposlech
či zvukový záznam z telefonní stanice,
pak také její číslo.
b) Informaci o předchozím neúčinném
nebo v podstatě sníženém odhalování
skutečností, pro něž je použití
operativní techniky využíváno.
c) Informaci o jakémkoliv předchozím požadavku
na použití operativní techniky ve vztahu k
osobě uvedené pod a) včetně data,
kdy bylo a kým o takovém použití rozhodnuto.
d) Jsou to důvody pro použití operativní
techniky."
Takto zní § 36, na jehož podkladě naše
komise pracovala. Jednalo se zejména o činnost administrativní,
kdy docházelo ke kontrole záznamů. Činnost
komise se proto zaměřovala zejména na sjednocení
evidence o použití operativní techniky u jednotlivých
služeb Ministerstva vnitra a o jejich větší
přehlednosti, což je nezbytnou podmínkou pro
reálnou kontrolu a zde si dovolím už tvrdit,
že bylo dosaženo konkrétních výsledků.
Projevila se zde i činnost předchozí komise
ČNR.
Tato zpráva zahrnuje kontrolované období
od 28. dubna 1992 až do 31. prosince 1992, to znamená,
že zahrnuje dobu, kdy povolení k použití
operativní techniky bylo v kompetenci ministra vnitra.
Jak již víte, od 1. ledna 1993 ministr už tuto
pravomoc nemá a povoluje použití nasazení
operativní techniky prokurátor.
Za dobu své činnosti komise provedla sedmkrát
kontrolu jednotlivých služeb Ministerstva vnitra,
tzn. Ústředny kriminální policie,
Služby ochrany ekonomických zájmů, Inspekce
Ministerstva vnitra a navštívili jsme útvary
bývalé ÚZTS, tj. zabezpečovací
technická správa. Komise se sešla celkem jedenáctkrát
k jednání a vyhodnocení výsledků
kontrol. V případě, kdy nastaly pochybnosti,
byly záležitosti došetřovány až
na základní článek, např. až
na městské ředitelství Policie. Byly
zkontrolovány všechny služby, které mají
povoleno používání operativní
techniky, samozřejmě, že se nejednalo o BIS
nebo stále ještě FIS, která nebyla v
kompetenci této komise. Od toho se zvolila jiná
komise.
Ve sledovaném období od 28. dubna 1992 do 31. prosince
1992 bylo schváleno použití operativní
techniky v rovných 100 případech, z nichž
naprostá většina se ovšem týkala
kriminální služby. Ve dvou případech
nedošlo k realizaci, neboť mezi jejím schválením
a plánovaným začátkem použití
vstoupila v platnost novela zákona, podle které
použití operativní techniky povoluje prokurátor.
Komise nezaznamenala žádný případ
nasazení operativní techniky bez schválení
ministra vnitra, resp. ani žádný případ,
kdy by schvaloval ministr dodatečně nasazení
této techniky.
Při kontrolách byly zjištěny administrativní
nedostatky ve způsobu vedení dokumentace, např.
pořadová čísla listů, odlišné
krycí názvy, zejména se to projevilo u Inspekce
Ministerstva vnitra, které ovšem byly většinou
na místě po dohodě s danou službou či
orgánem odstraněny.
§ 36 odst. 5 zákona o Policii nařizuje Policii
zničení záznamů při neprokázání
dané činnosti, což nebylo možné
fakticky zkontrolovat. Toto je dáno tím, že
FMV, které do konce minulého roku pomocí
své technické divize zabezpečovalo tuto činnost,
nemělo povinnost zasílat kopie zápisů
o zničení záznamů.
Komise zjistila, že u útvarů, které
provádějí faktické nasazování
této techniky, dělají to jak pro Policii
ČR, tak i pro všechny ostatní zpravodajské
služby, jako je BIS nebo VOZ, tak je tam fakticky veden jeden
protokol pro všechny tyto služby, což stěžovalo
velmi kontrolu, a proto dozorčí komise navrhuje
Ministerstvu vnitra systém řešení.
U žádného případu nebyla překročena
zákonem stanovená lhůta šesti měsíců,
nebyl zaznamenán žádný případ
vyžadování použití operativní
techniky vůči ústavnímu činiteli.
Komise zjistila, že mimo dvou případů
bylo použití operativní techniky odůvodněné
a v souladu se zákonem. V jednom případě
došlo na základě vadného technického
vyhodnocení k záměně telefonní
linky. Při bližším zkoumání
dozorčí komise konstatovala, že událost
měla náhodný charakter a neshledala příznaky
úmyslu. Komise vyzvala Ministerstvo vnitra ke snížení
pravděpodobnosti takových omylů a náprava
byla přislíbena.
Ve druhém případě se jednalo o závažnější
záležitost, kdy dozorčí komise zjistila,
že byl schválen a proveden výkon, který
u komise vyvolal pochybnost, zda má oporu v zákoně.
Vyžádala si proto názor ministra vnitra, který
sdělil, že úkon byl dle výkladu Ministerstva
vnitra oprávněný. Komise si současně
vyžádala názor generálního prokurátora,
který sdělil, že takovýto úkon
není v souladu se zákonem a je neoprávněný.
Na základě iniciativy dozorčí komise
došlo k návrhu dohody Generální prokuratury
a Ministerstva vnitra o tom, že do legislativního
dořešení oprávněnosti daného
úkonu nebude Policie ČR tento úkon provádět.
Dozorčí komise sdělila Generální
prokuratuře všechny potřebné údaje
k případnému dalšímu postupu
a další je už záležitost těchto
orgánů.
Další činností, kterou se dozorčí
komise má zabývat a také se zabývala,
je kontrola faktická a fyzická, když to takto
nazvu, skutečného použití operativní
techniky. Aby komise mohla reálně zkontrolovat nasazení
operativní techniky v praxi, zorganizovala odborný
seminář pro členy komise, kde se jednotliví
členové seznámili s praktickými ukázkami
použití operativní techniky.
Toto je asi shrnutý výčet práce komise
pro kontrolu použití operativní techniky Policií
České republiky, tak jak tato komise za celou dobu
pracovala. Tuto zprávu vám předkládáme
na základě statutu této komise, kdy jsme
povinni informovat sněmovnu o těchto skutečnostech.
Zpráva byla už předjednána ve výboru
branně bezpečnostním a komise navrhuje Poslanecké
sněmovně Parlamentu České republiky
toto usnesení:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky bere na vědomí zprávu dozorčí
komise pro kontrolu používání operativní
techniky Policie České republiky. Doporučuje
dozorčí komisi, aby při další
činnosti se více zaměřila na faktickou
kontrolu skutečného používání
operativní techniky."
Dámy a pánové, to je celá zpráva,
kterou jsem měl přednést, takže děkuji
za pozornost a na případné dotazy jsou přítomní
členové dozorčí komise ochotni odpovídat.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Macháčkovi za přednesení
zprávy a otevírám rozpravu k tomuto bodu.
Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže ji uzavírám.
Na závěr vystoupení pana kolegy Macháčka
zazněl návrh na usnesení. Domnívám
se, že je možno o něm hlasovat bez dalšího
vyjádření.
Kdo je pro přijetí navrhovaného usnesení,
které se týká zprávy dozorčí
komise pro kontrolu použití operativní techniky
Policie ČR, ať zvedne ruku. 64. Děkuji.
Kdo je proti? Nikdo.
Konstatuji, že návrh usnesení byl přijat
a tím jsme projednali bod č. 36. Děkuji panu
poslanci Macháčkovi, který se hlásí
o slovo. Prosím.
Poslanec Jiří Macháček: Děkuji
sněmovně za hladké projednání
této zprávy dozorčí komise. Slibujeme
vám, že tak, jak máme ve statutu - v nejkratším
možném termínu podáme další
zprávu za první pololetí, tedy ihned po parlamentních
prázdninách. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ještě
jednou děkuji předkladateli této zprávy.
Přistoupíme k dalšímu bodu. Je jím
O tom, že tento bod bude zařazen právě
na toto místo, jsme rozhodli jedním ze svých
předešlých hlasování. Dovolte
mi několik slov na úvod. Ve smyslu zákona
o Nejvyšším kontrolním úřadu,
který jsme přijali v květnu t. r., volí
Poslanecká sněmovna na návrh prezidenta Nejvyššího
kontrolního úřadu 15 členů
Nejvyššího kontrolního úřadu.
V zákoně jsou též stanoveny podmínky
volitelnosti. Zvolený člen úřadu skládá
předepsaný slib do rukou předsedy Poslanecké
sněmovny. Teprve složením slibu se člen
úřadu ujímá funkce.
Na lavice vám bylo rozdáno usnesení rozpočtového
výboru, návrh volebního řádu
a návrh kandidátů. Prosím proto nyní
pověřeného zástupce rozpočtového
výboru, pana poslance Richarda Mandelíka, aby nám
návrh odůvodnil.
Vítám prezidenta Nejvyššího kontrolního
úřadu pana kolegu Voleníka. Prosím,
pane poslanče.
Poslanec Richard Mandelík: Vážený
pane místopředsedo, vážení členové
vlády, vážený pane prezidente Nejvyššího
kontrolního úřadu, vážené
kolegyně, vážení kolegové, dnešního
dne byl doručen do Poslanecké sněmovny návrh
prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
návrh kandidátky na volbu členů Nejvyššího
kontrolního úřadu podle zákona č.
166/1993. Rozpočtový výbor dnes zasedal a
já si vás dovolím seznámit s usnesením,
které přijal.
Usnesení č. 104 ze dne 10. července 1993
k návrhu prezidenta Nejvyššího kontrolního
úřadu na volbu členů NKÚ:
"Po výkladu prezidenta Nejvyššího
kontrolního úřadu dr. Lubomíra Voleníka,
zpravodajské zprávě poslance Richarda Mandelíka
a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké
sněmovny
l. doporučuje Poslanecké sněmovně,
aby při volbě členů Nejvyššího
kontrolního úřadu postupovala podle volebního
řádu, který je přílohou tohoto
usnesení,
II. pověřuje ověřovatele výboru,
aby ověřili, zda navržení kandidáti
splňují podmínky ke zvolení stanovené
zákonem č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším
kontrolním úřadu a oznámili Poslanecké
sněmovně výsledek ověření,
III. zmocňuje předsedu výboru a zpravodaje,
aby s tímto usnesením seznámili Poslaneckou
sněmovnu."
Vážený pane místopředsedo, dovolil
bych si navrhnout tento postup, aby bylo učiněno
zadost návrhu a zákonu.
Bylo by jistě na místě, aby po mém
vstupu dostal slovo prezident Nejvyššího kontrolního
úřadu a mohl návrh zákona přednést.
Za druhé abychom rozhodli hlasováním o tom,
zda přijmeme volební řád pro volbu
veřejným hlasováním. A to je vše.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Mandelíkovi. Je námitek proti tomuto
postupu? Jestliže ne, požádal bych o zdůvodnění
návrhu pana prezidenta Nejvyššího kontrolního
úřadu dr. Lubomíra Voleníka.
Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu
ČR Lubomír Voleník: Vážený
pane předsedající, vážení
členové vlády, vážení
poslanci, dámy a pánové, děkuji vám
za možnost, kterou jste mi dali tím, že jste
mně a kolegovi viceprezidentovi Peřichovi dali svou
důvěru a navrhli nás jakožto prezidenta,
resp. viceprezidenta NKÚ. Dovoluji si tímto vám
poděkovat jménem svým i jménem kolegy
Peřicha a ubezpečit vás, že se oba vynasnažíme,
abychom v průběhu svého funkčního
období vámi vloženou důvěru nezklamali
a nezklamali ani ty, kteří nám svůj
hlas nedali. Děkuji vám všem ještě
jednou. (Potlesk.)
Pokud jde o vlastní návrh kandidátů
pro volbu do Nejvyššího kontrolního úřadu,
resp. pro volbu členů NKÚ, snažili jsme
se vyhovět v co nejkratší časové
lhůtě liteře zákona a koneckonců
naplnit i příslušné ustanovení
ústavy. Proto jsme si dovolili ihned poté, co jsme
byli s kolegou Peřichem jmenováni panem prezidentem
republiky do funkcí, předložit tomuto ctihodnému
plénu ke zvolení návrh alespoň toho
nezbytného kvóra deseti kandidátů,
aby Nejvyšší kontrolní úřad
mohl okamžitě začít plnit svou funkci
a tím dokázat, že jeho zakotvení v Ústavě
České republiky a koneckonců v zákonu
č. 166 z letošního roku, které přijalo
toto ctihodné plénum, nebylo pouze deklarací
na papíře, ale nezbytnou nutností pro fungování
demokracie v tomto státě.
Dovolím si proto přečíst jména
jednotlivých kandidátů, jak jsem je navrhl
této sněmovně, a pokusím se alespoň
stručně charakterizovat tyto kandidáty. Chtěl
bych se zároveň omluvit za skutečnost, že
vzhledem ke značné časové tísni
kandidáti nepředstoupili před toto ctihodné
plénum, ale vzhledem k tomu, že jsem se dověděl,
jak nabytý program máte před sebou a vím
sám z vlastní zkušenosti poslance parlamentu,
co to obnáší, dovolil jsem si volit alespoň
pro tento moment tuto cestu. A proto jsem koneckonců navrhl
pouze 10 kandidátů, nikoli plný počet
15 kandidátů, neboť se domnívám,
že je třeba všechny věci, všechna
pro a proti ještě důsledně zvážit,
až se dostatečně podrobně seznámím
s celým širokým prostorem, který bude
vymezen pro působení NKÚ tak, abychom tento
široký prostor co nejplněji vyplnili těmi
nejkompetentnějšími členy Kontrolního
úřadu. Proto navrhneme zbývajících
5 kandidátů, budete-li s tím souhlasit, ke
schválení na zářijovém plénu
tohoto ctihodného shromáždění.
Prvním kandidátem je ing. Karel Bidlo. Je to zkušený
pracovník kontroly, se kterým jste měli koneckonců
možnost se sami seznámit v ne tak dávné
době a který působil v bývalém
NKÚ. Narodil se v roce 1933, a je specialistou především
pro oblast státního rozpočtu, čili
pro oblast, která bude patřit ke stěžejním
oblastem, jimž bude NKÚ věnovat svou pozornost.
Osobně jsem měl možnost si s tímto navrženým
kandidátem promluvit, s dr. Peřichem jsme s ním
konzultovali řadu otázek a myslím si, že
je to vhodný kandidát.
Dalším kandidátem, kterého navrhuji,
je doktor práv Jiří Drábek, ročník
1940. I pan doktor Drábek je zkušeným pracovníkem
a prakticky celé období jeho profesní činnosti
je spojeno s výkonem kontrolní práce. Je
specialistou především na oblast finančnictví
s akcentem na oblast zemědělství.
Dalším kandidátem, kterého doporučuji
vaší pozornosti, je pan ing. Vladimír Dušek,
ročník 1932. Rovněž tak člověk,
který je úzce spjat s kontrolou a jeho specializací
je oblast průmyslu a státní správy.
Navíc, jak jsem měl možnost tohoto člověka
osobně poznat a poznal jsem ho již za dob, když
jsem působil jako poslanec FS, je to člověk
skutečně na svém místě, s velkými
zkušenostmi, neboť jako řadový pracovník
procházel různými peripetiemi, všemi
možnými místy v oblasti kontroly, a byl to
vlastně takový ten "pilný člověk",
díky němuž mohla např. v různých
státních funkcích a kontrolních funkcích
v minulých desetiletích existovat řada lidí,
kteří často o té vlastní kontrolní
práci nevěděli nic, ale měli takové
inženýry Dušky, kteří za ně
pracovali. Doporučuji ho také vašemu schválení.
Další kandidát je pan doktor práv Jan
Holeček, ročník 1943. Ještě před
tím, než jsem tušil, že vám tohoto
kandidáta budu předkládat ke zvolení,
měl jsem možnost se o panu doktoru Holečkovi
dovědět z různých pramenů a
slyšel jsem o něm skutečně jen samé
pozitivní informace. Netušil jsem, že budu mít
možnost vám ho dnes předložit jako kandidáta
a osobně ho doporučuji. Je to zkušený
právník, pečlivý pracovník,
který pracoval jako vedoucí referátu sociálního
a zdravotního na okresním úřadu v
Jablonci. Myslím si, že je to člověk,
který si ještě v nedávné době
zvýšil kvalifikaci právě specializací
pro obor státní správy, který bude
NKÚ v nejbližších letech k nezaplacení.
Také prosím, abyste zvážili jeho kandidaturu
a zvolili ho.
Dalším kandidátem, vlastně kandidátkou,
jedinou kandidátkou, je paní ing. Jana Krejčová,
ročník 1940. Paní ing. Krejčová
je zkušenou pracovnicí z oblasti kontroly a myslím
si, že její zaměření na oblast
statistiky a především státního
rozpočtu je dostatečným předpokladem
pro to, aby se stala plnohodnotným a myslím si výrazným
členem týmu NKÚ. Doporučuji prosím
ke zvolení.
Dalším kandidátem je pan ing. Josef Pohl, ročník
1941. S panem Pohlem jsem měl možnost se seznámit
již v předchozích letech a bylo to díky
tomu, že - teď snad budu trochu osobní - žiji
40 let v severních Čechách, v oblasti se
značně poškozeným životním
prostředím a mám zájem na tom, aby
se situace v severních Čechách, ale ne jenom
v severních Čechách, ale v celé naší
krásné zemi i v této sféře
zlepšila. Pan inženýr Pohl je jedním z
těch lidí, kteří se vyznají
výborně v oblasti finančnictví, daní,
ale právě se zaměřením na oblast
životního prostředí. A myslím
si, že to je oblast, kde bychom měli všichni
dobře vědět o tom, zda každá
koruna je skutečně investována tak, jak investována
má být, a již proto bych vám doporučoval,
abyste pana ing. Josefa Pohla také zvolili za člena
NKÚ.
Další kandidát je pan ing. Zdeněk Rodr,
ročník 1937. I s panem Rodrem jsem měl možnost
se seznámit již před tím, než jsem
vůbec měl jakoukoli představu o tom, že
bych vůbec kdy mohl stát v čele NKÚ.
Seznámili jsme se na půdě FS, kde působil
jako poslanec nominovaný LSU. Pana Zdeňka Rodra
si vážím, je to myslím velice rozumný
člověk, komunikativní člověk
a člověk, který celý život pracoval
v zemědělství a prošel skutečně
nejrůznějšími odvětvími,
respektive obory, které v této oblasti jsou zahrnuty.
Věnoval se i oblasti kontroly, a proto se domnívám,
že i on bude cenným přínosem pro kolektiv
členů NKÚ. Navíc myslím, že
pomůže odstranit nedostatek, který se objevil
právě v souvislosti s oblastí východních
Čech, bývalého Východočeského
kraje, protože pan Rodr je v té oblasti domovem, takže
věřím, že i v tom bude pro nás
cenným přínosem. Doporučuji ho také
ke zvolení.
Dalším kandidátem je pan ing. Alexandr Růžek,
narozený v roce 1936. Je to zkušený pracovník,
který pracoval v posledních letech na Ministerstvu
kontroly a myslím si, že to je jeden z lidí,
který bude pilířem NKÚ, zejména
svými zkušenostmi i vzhledem ke své povaze,
neboť jsem zjistil, že skutečně za dobu,
co jsem měl možnost s ním jednat, to byl člověk
s velkým "Č". Je zaměřen
především na vědeckovýzkumnou
oblast a na oblast energetiky, čili oblast, kterou je třeba
mít také pod kontrolou. Souvisí to koneckonců
a je to komplementární činnosti pana Pohla,
o kterém jsem hovořil výše. Doporučuji
prosím ke schválení.
Dalším kandidátem je také můj
známý (ne osobní známý, neberte
to tak, že bych chtěl vytvořit tým z
lidí, kteří ke mně mají nějaké
vazby). Jde o člověka, o kterém vím,
co je zač. Je to pan ing. Zdeněk Smělík,
ročník 1936. Setkal jsem se s ním totiž
na půdě Federálního shromáždění,
ale už také předtím. Je to člověk,
který je zaměřen na oblast průmyslovou
a vědecko-výzkumnou. Myslím, že vzhledem
k tomu, jak vždy vystupoval a jednal, bude jedním
z těch lidí, kteří nám pomohou
stmelit práci Nejvyššího kontrolního
úřadu. Myslím, že by bylo skutečně
vhodné, abyste i jemu dali svůj hlas.
Posledním mužem, kterého vám předkládám
jako kandidáta, je pan ing. Ladislav Zeman, narozený
v roce 1944, který stejně jako ing. Zdeněk
Smělík je domovem na Moravě. Domnívám
se, že je třeba, aby Nejvyšší kontrolní
úřad nebyl konstituován pouze centralisticky,
jako úřad, zaměřený jen na
hlavní město Prahu, který by případně
jen tak z dlouhé chvíle nebo proto, aby se neřeklo,
pošilhával mimo. Proto jsem rád, že mezi
kandidáty je pan ing. Ladislav Zeman a stejně tak
Zdeněk Smělík, lidé, kteří
mají vztah k Moravě a snad nám pomohou odstranit
někdy i zbytečnou nevraživost, související
s finančními toky v této zemi. Doporučuji
vám i ing. Ladislava Zemana ke zvolení, neboť
je navíc specialistou pro oblast obchodu a služeb
a je zkušeným pracovníkem kontroly.
Jestli ještě dovolíte - aby nevznikly jakékoliv
pochybnosti, že se snažíme dát dohromady
stranickou kandidátku nebo kandidátku úzce
zaměřenou, účelovou řeknu vám,
k jaké straně případně má
či nemá úzký vztah ten který
kandidát. Ing. Karel Bidlo je členem KDU-ČSL,
Dr. Jiří Drábek je členem KDU-ČSL,
Ing. Vladimír Dušek je bezpartijní, Dr. Jan
Holeček je členem České sociální
demokracie, Ing. Jana Krejčová je členkou
ODS, Ing. Josef Pohl je bezpartijní, Ing. Zdeněk
Rodr je členem LSU, Ing. Alexander Růžek je
bezpartijní, Ing. Zdeněk Smělík je
členem KDU-ČSL, Ing. Ladislav Zeman je členem
HSDMS.
Děkuji vám za pozornost a žádám
vás, abyste byli tak laskavi a dali všem kandidátům
hlas a umožnili tak Nejvyššímu kontrolnímu
úřadu, aby začal fungovat k vaší
spokojenosti a tak, aby mohl co nejdříve plnit úkoly,
které nám budete zadávat.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu dr. Voleníkovi. Zahajuji rozpravu k tomuto bodu. Jako
první se do rozpravy přihlásil s procedurálním
návrhem pan poslanec Jiří Maryt, kterému
dávám slovo. Připraví se kolega Mandelík
a pak poslanec Wagner.
Poslanec Jiří Maryt: Vážený
pane předsedající, vážené
kolegyně a kolegové, domnívám se,
že volba členů Nejvyššího
kontrolního úřadu je věc závažná,
a proto projednávat tento bod takto narychlo - když
členové rozpočtového výboru
se dozvěděli o této věci dnes odpoledne
- není podle mého názoru správné.
Navíc neměly možnost ani poslanecké
kluby tuto záležitost projednávat.
Proto dávám procedurální návrh,
aby projednávání tohoto bodu bylo přerušeno
do příští schůze, Poslanecká
sněmovna aby uložila rozpočtovému výboru
opět projednat tuto volbu. Byla by pak možnost, aby
se jednotliví kandidáti dostavili do rozpočtového
výboru, osobně se představili a alespoň
poslanci rozpočtového výboru by měli
možnost jim klást dotazy a blíže se s
nimi seznámit.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Přestože jsou další dva přihlášení,
o tomto procedurálním návrhu musím
dát hlasovat neprodleně.
Kdo je pro přijetí tohoto procedurálního
návrhu, ať zvedne ruku. 29.
Kdo je proti tomuto návrhu? 66.
Tento návrh nebyl přijat.
S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec
Kavan.
Poslanec Petr Kavan: Pane předsedající,
kolegové a kolegyně, jen drobnou úpravu.
Předpokládám, že ing. Zeman je členem
Hnutí za samosprávnou demokracii Moravy a Slezska,
což je zkratka HSDMS.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
za toto upřesnění. Než dám slovo
kolegovi Mandelíkovi, prosím paní Stiborovou,
aby se ujala slova, neboť hodlá přednést
procedurální návrh.
Poslankyně Marie Stiborová: Pane místopředsedo,
dámy a pánové, dovoluji si přednést
procedurální návrh následujícího
znění: Doporučuji, aby po ukončení
rozpravy byla přerušena schůze Poslanecké
sněmovny na jednání politických klubů,
a to na dobu 15 minut.