Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

VII. volební období

60

VLÁDNÍ NÁVRH

ZÁKON

ze dne .................. 1992,

o hmotném zabezpečení vojáků a žáků škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti za škodu

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

§ 1

Rozsah platnosti

Tento zákon upravuje

a) hmotné zabezpečení vojáků Československé armády a vojsk ministerstva vnitra (dále jen "vojáci") a žáků škol ozbrojených sil, kteří se připravují pro službu vojáka z povolání a nejsou vojáky v činné službě (dále jen "žáci");

b) odpovědnost vojáků a žáků škol za škodu.

ČÁST PRVNÍ

Hmotné zabezpečení vojáků a žáků škol

§ 2

(1) Hmotné zabezpečení vojáků a žáků škol zahrnuje peněžní a naturální náležitosti.

(2) Naturálními náležitostmi se rozumí výstrojní, proviantní a přepravní náležitosti a ubytování.

Peněžní náležitosti

§ 3

(1) Vojákům z povolání a vojákům přijatým do další služby [§ 25 a § 37 odst. 2 písm. b) zákona č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů, úplné znění č. 331/1992 Sb.] (dále jen "vojáci z povolání") náleží plat podle zvláštních zákonů. [Např. zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech]

(2) Plat náleží vojákům z povolání za celý kalendářní měsíc; nekonali-li službu celý kalendářní měsíc, náleží jim poměrná část platu za každý kalendářní den, kdy vykonávali službu. Doba řádné, krátké a zvláštní dovolené [§ 12a až 12c zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, úplné znění č. 361/1992 Sb.] se pro účely tohoto zákona považuje za výkon služby.

(3) Z předchozí vykonávané funkce plánované pro vojáka z povolání se vojákům z povolání zachovává plat v těchto případech:

a) při odvolání z funkce před ustanovením do jiné funkce, při vyslání k internímu studiu nebo před propuštěním z vojenské činné služby; [§ 10 a zákona č. 76/1959 Sb.]

b) při skončení funkčního období ve volených funkcích, plnění úkolů v zahraničí nesouvisejících s výkonem funkce, do které jsou ustanoveni, po ukončení výkonu poslaneckého mandátu v zákonodárných sborech nebo volených placených funkcí v obecním zastupitelstvu, vojákyním z povolání při přerušení výkonu funkce z důvodu těhotenství, za podmínek stanovených zvláštním zákonem. [§ 10c, odst. 1, 2 a odst. 3 písm. b) zákona č. 76/1959 Sb.]

(4) Z platu přiznaného z předchozí vykonávané funkce plánované pro vojáka z povolání se vojákům z povolání zachovává tarifní plat při přerušení výkonu funkce z důvodu vojenskoodborné nezpůsobilosti na základě hodnocení a při vyloučení ze studia nebo zanechání studia. [§ 10c, odst. 1, 2 a odst. 3 písm. b) zákona č. 76/1959 Sb.]

(5) Vojákům z povolání, kteří byl zproštěni výkonu funkce, [§ 10b zákona č. 76/1959 Sb.] se dnem zproštění do dne ukončení tohoto opatření krátí plato o polovinu. Krácený plat se zvyšuje o 10 % na každé nezaopatřené dítě, na které náleží vojákovi z povolání nebo jeho manželu výchovné, výchovné k důchodu nebo přídavky na děti, nejvíce do výše 80 % platu. Krácený plat však nesmí být nižší než minimální mzda stanovená zvláštními předpisy. Bylo-li zproštění funkce zrušeno, doplatí se rozdíl, o který byl plat zkrácen. Následuje-li bezprostředně po zproštění výkonu funkce propuštění z vojenské činné služby, 4) náleží krácený plat až do dne propuštění.

(6) Vojákům z povolání náleží výchovné v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním zákonem. [Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů.]

§ 4

(1) Vojáci v základní (náhradní službě a v záloze povolaní na cvičení (dále jen "vojáci v základní službě") mají nárok na služné podle dosažené hodnosti; při výkonu funkce plánované pro vojáky z povolání nebo občanské zaměstnance mají nárok na zástupné a při výkonu služby ve ztížených a zdraví škodlivých podmínkách na příplatky

(2) Vojáci ponechaní na základě rozhodnutí federálního ministerstva obrany nebo federálního ministerstva vnitra v další službě po dobu interního studia na vojenských nebo policejních školách, mají nárok na služné podle dosažené hodnosti a na studijní přídavek.

(3) Žáci škol mají nárok na kapesné ve výši odstupňované podle dosahovaných výsledků studia.

(4) Vojáci z povolání, kteří byli na základě rozhodnutí federálního ministerstva obrany nebo federálního ministerstva vnitra vysláni k internímu studiu a kterým byl před zahájením studia vyplácen plat podle § 3, mají po dobu studia nárok na hodnostní příplatek podle zvláštního zákona 2) a na studijní přídavek.

(5) Z peněžních náležitostí uvedených v odstavcích 1 až 3 lze srazit k úhradě pohledávek Československé armády nebo federálního ministerstva vnitra na základě dohody uzavřené s vojákem nebo žákem škol nebo vykonatelného rozhodnutí soudu nejvýše jednu třetinu.

§ 5

Kázeňské odměny udělené vojákům podle zvláštního zákona, [§ 15 a 22 odst. 3 zákona č. 76/1959 Sb.] pokud mají formu peněžitého nebo věcného daru, se nepovažují za peněžní náležitosti podle § 3 a 4.

§ 6

Jednorázová peněžní výpomoc

Ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky a ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky mohou v mimořádných, zvlášť odůvodněných případech přiznat vojákovi z povolání na jeho žádost k překonání přechodné jím nezaviněné tíživé sociální situace jednorázovou nenávratnou peněžní výpomoc.

§ 7

Náborový příspěvek

Absolventům civilních škol lze při přijetí do služebního poměru vojáka z povolání přiznat náborový příspěvek.

§ 8

Cestovní náhrady

Vojáci mají nárok na náhrady při služebních cestách, odveleni, přemístění a přestěhování.

§ 9

Promlčení

Nárok na peněžní nebo naturální náležitosti se promlčuje uplynutím tří let ode dne jeho vzniku.

ČÁST DRUHÁ

Odpovědnost vojáků a žáků škol za škodu

§ 10

(1) Vojáci a žáci škol, kteří při plnění služebních nebo studijních povinností nebo v přímé souvislosti s ním způsobí škodu na majetku Československé armády nebo federálního ministerstva vnitra, odpovídají za ni podle ustanovení § 172 až 186 zákoníku práce; v ostatních případech za způsobenou škodu odpovídají podle občanského zákoníku.

(2) Byla-li škoda způsobena z nedbalosti při plnění služebních nebo studijních povinností nebo v přímé souvislosti s ním, s výjimkou škody způsobené v opilosti nebo po zneužití jiných omamných prostředků,

a) nesmí horní hranice náhrady škody u vojáků, kteří nejsou vojáky z povolání, a u žáků škol přesáhnout jednotlivě částku 5 000 Kčs, a vznikla-li škoda schodkem na hodnotách svěřených k vyúčtování nebo ztrátou svěřených předmětů, jednotlivě částku 10 000 Kčs;

b) lze určit náhradu škody nižší částkou, než je skutečná škoda, popřípadě než je horní hranice náhrady škody; výše náhrady škody však musí činit nejméně jednu desetinu skutečné škody, a přesahuje-li škoda horní hranici náhrady škody, nejméně jednu desetinu těchto částek. Byla-li škoda způsobena za velmi ztížených podmínek výcviku, a to nikoli hrubou nedbalostí, anebo utrpěl-li voják při způsobení škody vážnou újmu na zdraví, může být náhrada škody snížena i pod tuto hranici, popřípadě může být od náhrady škody upuštěno.

ČÁST TŘETÍ

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 11

Federální ministerstvo obrany a federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným právním předpisem

a) podmínky nároku a rozsah naturálních náležitostí podle § 2 odst. 2, pravidla pro výplatu platu podle § 3, podmínky nároku a rozsah peněžních náležitostí podle § 4, s výjimkou hodnostního příplatku, a cestovních náhrad podle § 8;

b) podmínky pro přiznání a rozsah jednorázové peněžní výpomoci podle § 6;

c) podmínky pro přiznání, výši a způsob výplaty náborového příspěvku podle § 7.

§ 12

Vojáci z povolání přijatí do služebního poměru v době studia na vojenských nebo policejních školách podle předpisů platných před 1. září 1991 mají po dobu studia nároky podle § 4 odst. 4.

§ 13

Ustanovení tohoto zákona se vztahují i na příslušníky služby cizinecké a pohraniční policie Federálního policejního sboru, pokud se jejich služba považuje za službu konanou v ozbrojených silách. [§ 73 odst. 2 zákona č. 333/1991 Sb., o Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie]

§ 14

Nároky vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních předpisů.

§ 15

Zrušuje se zákon č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, ve znění zákona č. 76/1959 Sb.

§ 16

Tento zákon nabývá účinnosti dnem ...................

Důvodová zpráva

Všeobecná část

Návrh zákona o hmotném zabezpečení vojáků a žáků škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti za škodu se předkládá k zajištění souladu dosud platné právní úpravy s ústavním zákonem č. 23/1991 Sb. V návaznosti na čl. 28 ústavní Listiny základních práv a svobod je třeba formálně odlišit platové nároky vojáků z povolání od peněžních náležitostí vojáků v základní (náhradní) službě, v záloze povolaných na cvičení a vojáků a žáků po dobu interního studia na vojenských, policejních a civilních školách, které nemají povahu odměny za práci, tudíž nemohou být i nadále upravovány podle příslušných zákonných zmocnění. Současně zákon reaguje na zastaralá a překonaná dosavadní ustanovení, např. o promlčení nároku na náležitosti a na sblížení speciální právní úpravy s obecnou v oblasti odpovědnosti za škodu.

Navrhovaný zákon má za cíl stanovit jednotný právní základ do doby vydání komplexních zákonů řešících postavení a úkoly jednotlivých ozbrojených složek včetně jejich zabezpečení. Zároveň zohledňuje ustanovení zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, a novelu zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků.

Návrh zákona nevyžaduje zvýšení nároků na rozpočtové zabezpečení resortů obrany a vnitra, neboť důsledně formálně právně zakotvuje dosažený současný stav v zabezpečení příslušníků ozbrojených sil. Není v rozporu s právní úpravou Evropských společenství.

Zvláštní část

K § 1:

Ustanovení zákona se nevztahují na příslušníky policie (viz např. hlava čtvrtá a sedmá zákona č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie) a bývalé vojáky z povolání Pohraniční stráže (podle § 72 odst. 2 zákona č. 333/1991 Sb., o Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, se stávají policisty Federálního policejního sboru). Zákon se vztahuje i na žáky škol ozbrojených sil, kteří nejsou vojáky v činné službě, ale pouze pokud se připravují na službu vojáka z povolání.

K § 2:

Hmotné zabezpečení příslušníků ozbrojených sil zahrnuje dvě základní formy - formou peněžní a naturální. U naturálních náležitostí zákon zakotvuje nároky pouze obecně, podmínky a rozsah nároku na jednotlivé výstrojní součástky, proviantní a přepravní náležitosti a ubytování se předpokládá upravit obecně závaznými právními předpisy příslušných rezortů.

K § 3:

Podle čl. 28 Listiny základních práv a svobod je nutné stanovovat vojákům z povolání jejich platové podmínky zákonnou úpravou. Tyto se řídí jednotným zákonem pro rozpočtovou sféru, tímto zákonem se však musí vymezit základní odlišnosti, které obecně nejsou řešeny jednotnou platovou normou, a to u vojáků z povolání především skutečnost, že plat je odměnou za práci za kalendářní měsíc a nikoli za pracovní dny, musí stanovit jeho výši po dobu dovolené (neuplatňuje se institut průměrného výdělku), při zproštění výkonu funkce (což je personální opatření sankčního charakteru v civilním sektoru neznámé a řešené se stejnými finančními dopady i u policistů v § 13 zákona č. 334/1991 Sb.), po dobu odvolání z funkce a přerušení výkonu funkce (ve vyjmenovaných případech podle příslušných ustanovení předložené novely zákona č. 76/1959 Sb.). Současně se stanovují ty pevné součásti platu, které se za uvedených podmínek vojákům z povolání zachovávají, resp. krátí.

K § 4 a 12:

Zákon stanoví podmínky nároku na uvedené peněžní náležitosti pouze obecně, což umožňuje jejich charakter, t. j. že nejsou odměnou za práci (viz všeobecná část důvodové zprávy). Vzhledem k častým změnám především ve služném vojáků základní služby (poslední úpravy byly provedeny s ohledem na růst cen k 1. 9. 1990 a na návrh výborů branných a bezpečnostních FS ČSFR i k 1. 2. 1991) se nepředpokládá rigidní stanovení výměr přímo v zákoně, ale na základě zmocnění v obecně závazném právním předpisu. To umožní pružnější reagování na potřeby a možnosti finančního krytí. Vojákům v základní (náhradní, další po dobu studia vojenské školy) službě se i nadále předpokládá zachovat měsíční výměry služného odstupňované podle dosažených hodností. Budou-li tito vojáci vykonávat službu ve zdraví škodlivém prostředí, budou mít nárok na příplatky, příplatky se poskytnou i vojákům, kteří prokáží požadovaný stupeň odborných znalostí a dovedností, které jsou od nich při práci ve ztížených podmínkách a se speciální technikou vyžadovány. Vojákům v základní službě, kteří budou pověření výkonem funkcí plánovaných pro vojáky z povolání nebo občanské zaměstnance, bude náležet zástupné v měsíčních výměrách stanovených s přihlédnutím k hodnocení zastávané funkce. Vojáci v záloze povolání na cvičení budou mít i nadále nárok na služné za kalendářní dny podle dosažené hodnosti po dobu vojenského cvičení.

U studujících se rozlišuje vstupní studium s peněžním zabezpečením na úrovni srovnatelné se zabezpečením civilních vysokoškolských studentů (§4 odst. 2), t. j. studenti mají vedle služného podle dosažené hodnosti nárok na stipendium (v současné době až do výše 1000 Kčs měsíčně), a to za podmínek stanovených akademickými senáty fakult a vnitřními směrnicemi. Posluchačům vstupního studia s dobíhajícím předchozím průběhem služby (kdy byli po 5 měsících náhradní služby přijímáni do služebního poměru vojáků z povolání s nárokem na služební příjem, který však byl podstatně nižší než u absolventů nastupujících k výkonu první funkce u vojsk - viz. § 13) bude náležet hodnostní příplatek a studijní přídavek. Výše studijního přídavku se stanoví v obdobné struktuře jakou má plat u ostatních vojáků z povolání. Kvalifikační studium po předchozí praxi u vojsk není na rozdíl od studia v civilu motivováno osobním zájmem vojáka, ale potřebami armády s ohledem na profesní postup a tomu odpovídající celoživotní systém vzdělávání (§ 4 odst. 4). Vzhledem k tomu, že vojákům z povolání, kteří jsou vysláni k internímu studiu, není účelné podstatně snížit dosaženou výdělkovou úroveň, bude vedle hodnostního příplatku vyplácen studijní přídavek, jehož výše bude odvozena do výše platu typických funkcí, z kterých jsou vojáci z povolání na příslušný druh studia vysíláni. Hmotné zabezpečení po dobu studia není považováno za odměnu za práce ve smyslu čl. 28 Listiny základních práv a svobod, z toho důvodu není nutno bližší podmínky stanovovat zákonem. Žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě, bude náležet kapesné ve výši služného vojína, které je možné v závislosti na prospěchu žákovi zvýšit až o polovinu.

Na úhradu pohledávek lze vojákům, kteří nejsou vojáky z povolání, a žákům škol srazit nejvýše jednu třetinu z jejich peněžních náležitostí. Toto speciální ustanovení je nutné, protože těmto hmotně plně zabezpečeným subjektům nelze provádět srážky ze mzdy (platu) podle obecné úpravy (např. podle § 299 občanského soudního řádu). Jedná se výhradně o pohledávky vzniklé v průběhu činné služby (studia), které je vhodné splácet již v době služby.

K § 5:

Peněžité a věcné dary jsou jednou z možných forem odměn podle zákona o některých služebních poměrech vojáků. Nemají povahu složky platu a nejsou součástí mzdových fondů. Podle Kázeňského řádu ozbrojených sil ČSFR mohou být uděleny za statečnost a odvahu při plnění vojenských povinností, za vynikající výsledky v bojové přípravě a výchově vojsk, za výtečné zvládnutí nové složité bojové techniky, za vzorné řízení vojsk a jiné mimořádné zásluhy o ČSFR a její ozbrojené síly. Vzhledem k novému systému odměňování v rozpočtové sféře, využívajícího i možnosti udělování odměn z fondu vedoucího, budou kázeňské odměny udělovány v peněžité formě zcela výjimečně a mimo mzdové prostředky. U vojáků v základní službě převažuje forma věcných darů, udělovaných po splnění rozhodujících úkolů výcvikového roku (vojenská cvičení apod.) nebo při ukončení vojenské základní služby.

K § 6:

Jednorázová peněžní výpomoc je mimořádná dávka, uplatňovaná i dosud ve zcela výjimečných případech, např. při živelní pohromě, dlouhotrvající nemoci apod., jejichž následkem rodina vojáka z povolání nebo on sám, upadli nezaviněně do tíživé sociální nebo finanční situace. Tyto důvody ani jejich finanční ekvivalent není možné taxativně stanovit. Při rozhodování o žádosti se předpokládá zvážit následky jevu, který potřebnost vyvolal, majetkovou a sociální situaci vojáka z povolání a období, které má uvedená dávka překlenout.

K § 7:

Uplatnění jednotného systému odměňování zaměstnanců rozpočtových organizací i na vojáky z povolání zabezpečuje preferenci v hodnostním příplatku zohledňujícím odlišnosti služebního poměru od pracovního poměru nebude zřejmě dostatečnou finanční motivací pro získání nejlepších zejména vysokoškolsky vzdělaných odborníků ke službě v ozbrojených silách. Za takovou motivaci se předpokládá zachování náborového příspěvku, který by umožnil výběr mezi žadateli o dobrovolný vstup do vojska. Náborový příspěvek byl již dříve aplikován při získávání civilních vysokoškolák k službě vojáka z povolání. Na základě zkušeností se podle zmocňovacího § 11 předpokládá stanovit, jaká část příspěvku se vyplatí ihned při přijetí do služebního poměru a jaká po vykonání určité délky služby s cílem stabilizace těch vojáků z povolání, kteří se osvědčili při výkonu funkce.

K § 8:

Návrh vychází z dosavadního ustanovení § 6 odst. 2, písm. c) zákona č. 88/1952 Sb. i ze zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, který se předpokládá nevztahovat na příslušníky ozbrojených sil s ohledem na odlišné podmínky v ozbrojených složkách. Odchylně od celostátně platné právní úpravy budou řešeny zejména podmínky nároku na odlučné, kde se předpokládá nižší denní výměra u vojáků z povolání ovšem poskytování dávky nebude časově omezeno, a to z důvodu, že povinnost obstarání bytu neleží na vojáku z povolání, ale ze zákona (§ 28 zák. č. 76/1959 Sb.) na státu. Nadále je předpokládá hradit odloučeným vojákům z povolání jízdné k návštěvě odloučené rodiny, resp. při denním návratu do obce pobytu, je-li takový způsob dojíždění vojákovi z povoláním povolen. Odlišně od celostátní úpravy se předpokládá stanovit příspěvek při přestěhování, a to jen vojákům z povolání a vojákům přijatým do služebního poměru obdobného služebnímu poměru vojáka z povolání s ohledem na zvláštnosti služby vojáka z povolání (vykonávat službu v místě a ve funkci podle potřeb ozbrojených sil), zejména s ohledem na četnost stěhování vojáků z povolání a s tím související znehodnocení bytového zařízení a doplňků. Vzhledem k uvedeným skutečnostem zde nepostačí krytí jen skutečných přepravních výdajů spojených se stěhováním, ale je třeba stanovit - tak jak je to upraveno stávajícími předpisy, paušální výměru náhrady za každou místnost (kuchyň, pokoj, příslušenství) s tím, že se rozlišuje, zda jde o byt již dříve obývaný, nebo v novostavbě, kde se výměry vyplácejí v poloviční výši.

K § 9:

Stanovení tříleté promlčecí doby nároku na peněžní náležitosti vojáků vychází z obecně stanovené lhůty k uplatnění peněžitých nároků (např. § 263 zákoníku práce). V oblasti sociálních a nemocenských dávek uvedená úprava vychází z § 33 odst. 2 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, resp. z § 44 odst. 3 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců. Stejná promlčecí lhůta se uplatní i u naturálních náležitostí.

K § 10:

Odpovědnost vojáka za způsobenou škodu doposud řešená generálním zmocněním ke zvláštní úpravě v ozbrojených silách se podstatně (až na výjimky) přibližuje k obecné úpravě. Přejímá se odpovědnost podle zákoníku práce a občanského zákoníku. Odchylně se stanovuje výše náhrady škody při odpovědnosti za škodu způsobenou z nedbalosti při plnění služebních úkolů, a to nikoliv v opilosti nebo po zneužití jiných omamných prostředků.

Tyto odchylky z obecné právní úpravy jsou odůvodněny zvláštnostmi vojenské služby, zejména náročnými a záměrně ztěžovanými podmínkami vojenského výcviku a odlišnostmi v odměňování vojáků, kteří nejsou vojáky z povolání. Velmi ztíženými podmínkami výcviku se rozumí plnění služebních povinností, které přinášejí vysoké riziko pro poškození majetku a zdraví (vybrané rizikové prvky pilotáže letadel, rizikové činnosti výsadkářů, pyrotechniků, záchranné práce při živelních pohromách, činnosti ve velkých výškách, za extrémních teplot, při vysoké koncentraci škodlivin, jízdní a provozní zkoušky nově vyvíjené techniky a záměrně ztížené podniky zaměstnání, jimiž se rozumí dlouhodobé nebo noční přesuny techniky při cvičeních, dlouhodobé vystavení extrémním podmínkám, překonávání zátarasů a vodních toků, jízda v noci s použitím zastíracích světlometů nebo infrapřístrojů apod.).

K § 11:

Je důsledně dbáno na vymezení jen těch oblastí, jejichž bližší podzákonná úprava nebude v rozporu s Listinou základních práv a svobod.

K provedení zmocňovacího ustanovení podle návrhu zákona se předpokládá stanovit obecně závaznými právními předpisy:

1. Podrobnosti o peněžních náležitostech vojáků v činné službě a žáků škol (k § 3, 4, 6 a 8 návrhu zákona)

Stanoví se podmínky nároku a výše peněžních náležitostí vojáků v základní službě, vojáků v záloze povolaných na cvičení, vojáků v činné službě vyslaných ke studiu vojenských, civilních a policejních škol v tuzemsku a škol v zahraničí a žáků vojenských středních a odborných škol, a dále pravidla pro výplatu platu při realizace personálních opatření podle zákona č. 76/1959 Sb. (odvolání z funkce, přerušení výkonu funkce, zproštění výkonu funkce, plnění úkolů v zahraničí bez souvislosti s výkonem funkce) a při vzetí do vazby a výkonu trestu, dovolené a úmrtí vojáka z povolání. Podrobně budou upraveny podmínky přiznání a výše jednorázové peněžní výpomoci. Předpis dále stanoví (na základě usnesení vlády ČSFR ze dne 14. listopadu 1991 číslo 736) náhrady při služebních cestách vojáků v činné službě, náhrady při přijetí za vojáka z povolání a při přemístění zahrnující např. odlučné, náhrady při denním návratu do obce pobytu, příspěvek při přestěhování apod.

2. Podrobnosti o náborovém příspěvku (k § 7 návrhu zákona)

Náborový příspěvek se předpokládá vyplácet žadatelům o dobrovolný vstup do vojska - vojákům, kteří vykonali vojenskou základní službu, jako motivační faktor pro získání odborníků na funkce nezbytné k zabezpečení postupné profesionalizace československé armády. Předpisem se vymezí okruh osob a funkcí, na které bude nezbytné nábor provádět, zejména na funkci ve vybraných specializacích z hlediska potřeb ozbrojených sil. Výše náborového příspěvku bude stanovena po kalkulaci nezbytných nákladů na studium v civilních školách v porovnání s náklady jednotlivých obdobných typů vojenských škol v závislosti na rozpočtových možnostech a v závislosti na délce převzatého závazku a úrovni připravenosti uchazeče na výkon konkrétní funkce.

3. Podmínky nároku a rozsah naturálních náležitostí (k § 2 odst. 2 návrhu zákona)

V oblasti výstrojního zabezpečení mají vojáci v činné službě a žáci vojenských škol - nevojáci, kteří se připravují na výkon vojenského povolání nárok na výstrojní naturální a výstrojní finanční náležitosti, který vyplývají z jejich zařazení a povinnosti nosit vojenský stejnokroj podle § 9 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.

Výstrojní naturální náležitosti zahrnují:

- prostředky k zabezpečení služební činnosti, výcviku a připravenosti (oděvní součástky a doplňky, obuv a stůj, lůžkoviny, prostředky k zabezpečení služební tělovýchovy, osobní ochranné pracovní prostředky výstrojního charakteru apod.),

- prostředky k zabezpečení osobní hygieny,

- vystrojení reprezentačních součástí Čs. armády.

Výstrojní peněžní náležitosti zahrnují:

- náhradu za užívání a údržbu občanského oděvu vojákům kterým bylo nařízeno jeho používání k služebním účelům,

- příspěvek na pořízení součástek naturálního odívání, které nejsou centrálně zajišťovány.

V oblasti proviantního zabezpečení mají vojáci v činné službě (mimo vojáků z povolání) a žáci vojenských škol nárok na naturální stravování. Vojáci z povolání mají nárok na bezplatný odběr stravy zejména při cvičeních, dozorčí službě a při plnění úkolů za mimořádných opatření. Strava se poskytuje formou stravních dávek a přídavků potravin s ohledem na jednotlivé kategorie strávníků. Náležitost potravin je stanovena normami stravních dávek a přídavků potravin. Nelze-li zabezpečit stravování v naturální formě, vyplácí se za náležitost potravin peněžní náhrada.

V oblasti přepravních náležitostí vznikají vojákům v činné službě nároky:

- při služebních cestách, odvelení a přemístění,

- při přestěhování,

- při cestách do vojenských nemocnic a vojenských zotavoven,

- při cestách na řádnou dovolenou a rekreaci,

- při dojíždění do zaměstnání,

- při krátkodobém volnu k opuštění posádky (u vojáků v základní službě)

K § 12 a 14:

Tato přechodná ustanovení legislativně překlenují dobu od pozbytí účinnosti ustanovení dosavadního zákona č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a předpisů vydaných na základě jeho zmocnění podle § 6 ústavního zákona č. 23/1991 Sb. (k 31. 12. 1991) do účinnosti tohoto zákona.

K § 13:

Z § 73 odst. 2 zákona č. 333/1991 Sb. vyplývá přechodnost existence těchto subjektů konajících službu v ozbrojených silách. Proto je nelze zahrnout do § 1, ale do přechodných ustanovení.

K § 16:

S ohledem na platnost souvisejících předpisů (zákon č. 76/1959 Sb. a zákon č. 143/1992 Sb.) se navrhuje stanovit účinnost tohoto zákona dnem vyhlášení.

V Praze dne 26. srpna 1992

Předseda vlády ČSFR

Ministr obrany ČSFR

Ministr vnitra ČSFR


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP