Česká národní rada 1992 – 1992

Česká národní rada se usnesla na tomto ústavním zákoně:

Tento ústavní zákon upravuje ustavení a postavení Prozatimního senátu Parlamentu, ustavení a postavení jeho senátorů

[1 ]Ustavuje se Prozatimní senát Parlamentu.

[2 ]Prozatimní senát Palamentu vykonává funkce Senátu dle Ústavy České republiky [Ústavní zákon č.1/1993Sb. Ústava České republiky ]do jeho ustavení, nejdéle do 31. prosince 1994.

Senátory Prozatimního senátu Parlamentu se stávají poslanci federálního shromáždění zvolení v České republice a vykonávající svůj mandát poslance k 31. prosinci 1992, určení podle pravidel stanovených tímto ústavním zákonem.

[1 ]Počet senátorů a podmínku volitelnosti určují č.16 odst.2 a č.19 odst.2 Ústavy České republiky [Ústavní zákon č.1/1993Sb. Ústava České republiky].

[2 ]Politická strana, politické hnutí nebo jejich koalice (dále jen "politická strana"), která získala v České republice mandáty do Federálního shromáždění v parlamentních volbách v červnu 1992, získá tolik mandátu do Prozatimního senátu Parlamentu, kolik činí podíl počtu mandátů politické strany ve Federálním shromáždění k celkovému počtu mandátů za Českou republiku ve Federálním shromáždění, násobený celkovým počtem senátorů Prozatimního senátu Parlamentu. U takto zjištěného podílu se k desetinným místům nepřihlíží.

[3 ]V případě, že součet takto vypočítaných mandátů získaných politickými stranami je nižší než počet senátorů Prozatimního senátu Parlamentu, získají zbylé mandáty postupně ty poltické strany, které vykazují největší zbytek dělení dle odst.2.

[4 ]Politická strana, která získala mandáty v červnových volbách 1992 do federálního shromáždění, oznámí do tří dnů ode den účinnosti tohoto ústavního zákona předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu jméno, příjmení a adresu trvalého bydliště zmocněnce politické strany oprávněného jednat za politickou stran u ve věci mandátu senátorů Prozatimního senátu Parlamentu.

[5 ]Počet mandátů, který jednotlivé politické strany podle odst.2 a 3 získaly, oznámí předseda Politické sněmovny Parlamentu zmocněncům podle odst.4 do 6 dnů ode dne účinnosti tohoto ústavního zákona.

[6 ]Politická strana, na základě výsledků voleb do Federálního shromáždění, sestaví pořadí zvolených poslanců své politické strany, přičemž se přihlíží k počtu získaných preferenčních hlasů. Senátory Prozatimního senátu Parlamentu se stávají ti poslanci Federálního shromáždění politické strany, kteří se umístí na prvých místech daných počtem mandátů politické strany při splnění podmínky volitelnosti dle č.4 odst.1 tohoto ústavního zákona. Ostatní poslanci politické strany se stávají náhradníky ve výše uvedeném pořadí.

[7 ]Zmocněnec podle odst.4 písemně oznámí předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu jména, příjmení a adresy trvalého bydliště poslanců Federálního shromáždění podle č.3, kteří se podle odst.6 stávají senátory Prozatimního senátu Parlamentu a pořadí náhradníků. Počet poslanců, kteří se stávají senátory Prozatimního senátu Parlamentu,se musí shodovat s počtem mandátů dle odst.2 a 3, které politická strana získala. Písemné prohlášení je nutno doručit předsevoví Poslanecké sněmovny Parlamentu do 15 dnů od převzetí oznámení o počtu mandátů podle odst.4.

[8 ]Nevyužije-li politická strana oprávnění podle tohoto odstavce, nebo nedodá-li v uvedeném termínu písemné prohlášení, její mandáty

alt.1 - se rozdělí poměrně ostatním politickým stranám,

alt. 2 - zůstanou neobsazené.

Uprázdní-li se v Prozatimním senátu Parlamentu mandát, nastupuje náhradník téže politické strany podle čl.4 odst.6, přičemž se přihlíží k pořadí a podmínce volitelnosti dle čl.4 odst.1.

[1 ]Pro postavení, práva a povinnosti senátorů Prozatimního senátu Parlamentu jakož i pro zánik jejich mandátu platí ustanovení daná Ústavou České republiky [Ústavní zákon č.1/1993Sb. Ústava České republiky].

[2 ]Mandát senátorů Prozatimního senátu Parlamentu vzniká dnem následujícím po dni, kdy bylo písemné oznámení podle čl.4 odst.7 doručeno předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu a zaniká okamžikem zvolení Senátu Parlamentu.

[1 ]Pro postavení a činnost Prozatimního senátu Parlamentu platí ustanovení Ústavy České republiky [Ústavní zákon č.1/1993Sb. Ústava České republiky ]týkající se Senátu Parlamentu.

[2 ]Pro jednání Prozatimního senátu Parlamentu platí platný jednací řád Poslanecké sněmovny Parlamentu.

[3 ]Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu svolá první schůzi Prozatimního senátu Parlamentu do třiceti dnů od jeho ustavení.

Po dobu činnosti Prozatimního senátu Parlamentu nelze Poslaneckou sněmovnu rozpustit.

Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Pavel Tollner v. r.

František Kozel v. r.

Josef Pavela v. r.

Předložený návrh ústavního zákona České národní rady o ustavení Prozatimního senátu Parlamentu vytváří právní předpoklady pro okamžité fungování státní moci v podmínkách daných Ústavou České republiky.

Přijetím tohoto ústavního zákona se respektují výsledky parlamentních voleb v červnu 1992. Ustanovením Prozatimního senátu Parlamentu se vytváří vedle Poslanecké sněmovny další ústavní článek a splňují se předpoklady pro funkci Parlamentu dle Ústavy České republiky. Ustavením Prozatimního senátu Parlamentu se rovněž vytváří předpoklady brzkého zvolení prezidenta republiky Parlamentem a tak uzavření celého ústavního systému českého státu.

Prozatimní senát Parlamentu plní všechny funkce Senátu dle Ústavy České republiky do dob, než na základě prvních voleb do Senátu bude senát ustaven, nejdéle však do 31. prosince 1994. Protože se jedná o ústavní provizorium, je po dobu jeho činnosti Poslanecká sněmovna nerozpustitelná.

Prozatimní senát Palamentu se ustaví z poslanců Federálního shromáždění, kteří v parlamentních volbách v červnu 1992 získali mandát do Federálního shromáždění v kterékoli jeho komoře.

Počet senátorů Prozatimního senátu Parlamentu je dán Ústavou České republiky, tj. číslem 81. Rovněž se vyžaduje splnění podmínky volitelnosti, tj. senátorem Prozatimního senátu Parlamentu se může stát pouze ten poslanec Federálního shromáždění zvolený v České republice, který dosáhne k 1. lednu 1993 věku 40 let.

Počet mandátů politické strany, která získala mandáty do Federálního shromáždění v parlamentních vobáchv červnu 1992, v Prozatimním senátu Parlamentu se určí poměrným způsobem ta, že se celkový počet mandátů získaný politickou stranou dělí počtem všech mandátů poslanců Federálního shromáždění zvolených v České republice a násobí počtem senátorů v Prozatimním senátu Parlamentu. Matematicky s podíl počtu mandátů Prozatimního senátu Parlamentu (S) politické strany vyjádří vztahem

S = (x/174).81,

kde x je počet mandátů politické strany ve Federálním shromáždění.

V prvním výpočtu se nepřihlíží k desetinným zbytkům. Teprve v případě, že takto celkový vypočtený počet mandátů je ve svém součtu nižší než 81, přidělí se mandáty těm stranám, které vykazují nejvyšší zbytek.

Příklad: Politická strana získala celkově 12 mandátů ve Federálním shromáždění (součet mandátů Sněmovny lidu a Sněmovny národů). V Prozatimním senátu Parlamentu získá tedy

S= (12:174).81 = 5.58

pět mandátů. V případě, že celkový součet takto vypočtených mandátů je např.80 získá tato politická strana další mandát, je-li její zbytek (0.58) nejvyšší.

Politická strana, která získala mandáty do Federálního shromáždění, sestaví pořadí zvolených poslanců dle počtu odevzdaných hlasů, při čemž přihlédne k preferenčním hlasům. Do takto sestaveného pořadí však nezahrne poslance, kteří k 1. lednu 1993 nedosáhli věku 40 let.

Zmocněnec politické strany pak předsedovi Poslanecké sněmovny oznámí jména těch poslanců, kteří e umístí na nejvyšších místech pořadí, přičemž počet těchto poslanců se musí shodovat s počtem madátů politické strany v Prozatimním senátu parlamentu. Ostatní poslanci se stávají náhradníky v uvedeném pořadí.

Postavení, práva a povinnosti senátorů Prazatimního senátu se řídí všemi ustanoveními Ústavy České republiky. Aby byly splněny všechny podmínky Ústavy, přihlíží es i k podmínce volitelnosti podle věku.

Navrhuje se, aby tento ústavní zákon nabyl účinnosti ke stejnému datu jako Ústava České republiky, tj. k 1. lednu 1993 a jeho platnost byla omezena datem 31. prosince 1994, neboť se předpokládají první volby do senátu v termínu komunálních voleb v roce 1994.