Česká národní rada 1992 – 1992

V preambuli je třeba vyjádřit ocenění zásluh těch, kteří v boji proti komunistické moci přinesli i ty nejvyšší oběti, aby přispěli k obnovení svobody a demokracie v Československu.

Je nezbytné v souladu se zásadami mezinárodního práva pohnat k odpovědnosti nejvyšší představitele komunistické moci v Československu, kteří po únoru 1948 spáchali činy charakterizované jako zločiny a naplnili skutkové podstaty závazných činů podle Československého práva a kteří jsou odpovědni za všestranný úpadek morálních, společenských, ekonomických a politických hodnot v Československu po únoru 1948.

Zásada: definice protikomunistického odboje.

Protikomunistickým odbojem se rozumí aktivní odpor českých a slovenských občanů proti komunistické moci projevený či projevovaný organizovaně nebo individuelně v době od 20. února 1948 do 17. listopadu 1989 veřejnými postoji nebo akty odporu, a to jak na území bývalé ČSR nebo ČSSR, tak i v zahraničí.

Zákon by se měl vztahovat na občany bývalé ČSR, ČSSR bez rozdílu, zákon by měl obsahovat odkaz na čl. 23 Listiny základních práv a svobod, která legitimizuje odpor proti komunistické moci. Totéž ustanovení by se mělo týkat občanů zbavených komunistickou mocí čs. občanství bez ohledu na to, zda jsou občany ČR.

Zásada: definice etap protikomunistického odboje.

První etapa protikomunistického odboje se pro účely tohoto zákona vymezuje obdobím od 20. února 1948 do 8. května 1960. Druhá etapa se vymezuje obdobím od 9. května 1960 do 17. listopadu 1989.

Dvě etapy jsou odůvodněny hranicí danou vyhlášením amnestie 9. května 1960. Toto rozlišování vychází z převažujícího použití teroristických metod a forem v 1. etapě na rozdíl od 2. etapy, která byla charakteristická spíše rafinovanějšími metodami bez převažující fyzické likvidace.

Zásada: definice účastníka protikomunistického odboje.

Zákon musí definovat formy účasti na protikomunistickém odboji a jejich prostřednictvím fyzické osoby na tomto odboji zúčastněné. Předpokládá se, že jako účastníka protikomunistického odboje bude definován čs. občan, který se stavěl na odpor komunistické moci těmito formami:

1) byl členem ilegální organizace

2) byl autorem petic či obdobných materiálů nebo zabezpečoval jejich tisk či rozmnožování

3) organizoval politické organizace či veřejná vystoupení proti komunistické moci

4) vyvíjel v zahraničí politickou, publicistickou či srovnatelnou činnost zaměřenou k obnově svobody a demokracie v Československu

Zásada: překážky pro přiznání statutu účastníka protikomunistického odboje.

Zákon musí stanovit, kterým osobám nemůže být přiznán statut účastníka protikomunistického odboje, i když jinak splňují podmínky pro přiznání statutu ve smyslu zásady č. 3.

Zásada: stanovení nároků účastníků protikomunistického odboje.

Zákon musí stanovit nároky účastníka protikomunistického odboje materielní a nematerielní povahy. Musí stanovit, že tímto zákonem nemůže dojít k duplicitě nároků, pokud již byly uspokojeny na základě jiných předpisů, především zákona o mimosoudních rehabilitacích.

Zásada: zřízení komise pro přiznání statutu účastníka protikomunistického odboje.

Tyto komise rozhodují o přiznání statutu účastníka protikomunistického odboje. Zákon musí stanovit, že tyto komise zahajují řízení na základě návrhu účastníka protikomunistického odboje (zásada č. 3) nebo jiné oprávněné osoby (zásada č. 8) nebo zvláštního podnětu. Současně stanoví způsob zřízení a složení těchto komisí a jejich právní statut.

Zásada: zřízení morálního tribunálu.

Tento morální tribunál zhodnotí podíl odpovědnosti představitelů komunistické moci za úpadek morálních, společenských, ekonomických a politických hodnot, k němuž došlo v Československu v době od 20. 2. 1948 do 17. 11. 1989. Zároveň posoudí možnost trestně-právní a občanské odpovědnosti pro účely předání věci příslušnému soudu.

Tento tribunál jmenuje prezident republiky.

Další náležitosti stanoví zvláštní zákon.

Zásada: přechod nároků účastníka protikomunistického odboje.

Vzhledem k četným případům úmrtí účastníka protikomunistického odboje a vzhledem k tomu, že spolu s nimi byly perzekuovány i jejich rodiny, stanoví se přechod jejich nároků na manžela a děti.

Zásada: nepromlčitelnost trestných činů páchaných pod záštitou komunistické moci před účinností tohoto zákona.

Nestíhání pachatelů trestných činů spáchaných pod záštitou komunistické moci do 17. 11. 1989 a jejich nestíhání po 17. 11. 1989 pro jejich formální promlčení, vyvolává potřebu stanovit, ze nejsou promlčeny.

Zásada: vyloučení trestnosti jednání účastníka protikomunistického odboje, k němuž došlo v rozhodném období v přímé souvislosti s odbojovou činností.

Komunistická moc stavěla účastníky odboje trvale do stavu krajní nouze, eventuálně nutné obrany.