Česká národní rada 1992 – 1992

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, se mění a doplňuje takto:

1. § 1 odst. 3 a 4 znějí:

"(3) Policie při plnění svých úkolů spolupracuje s mezinárodními organizacemi a policejními institucemi a s bezpečnostními sbory jiných států.

(4) Úkoly uvedené v odstavci 2 plní příslušníci policie (dále jen "policisté").".

2. § 2 odst. 1 a 2 znějí:

"(1) Policie plní tyto úkoly:

a) chrání bezpečnost osob a majetku;

b) spolupůsobí při zajišťování veřejného pořádku a byl-li porušen, činí opatření k jeho obnovení;

c) vede boj proti terorismu;

d) odhaluje trestné činy a zjišťuje jejich pachatele;

e) koná vyšetřování a vyhledávání o trestných činech;

f) zajišťuje ochranu státních hranic ve vymezeném rozsahu;

g) zajišťuje ochranu ústavních činitelů České republiky a bezpečnost chráněných osob, kterým je při jejich pobytu na území České republiky poskytována osobní ochrana podle mezinárodních dohod;

h) zajišťuje ochranu zastupitelských úřadů a ochranu objektů zvláštního významu;

i) dohlíží na bezpečnost a plynulost silničního provozu a spolupůsobí při jeho řízení;

j) odhaluje přestupky, a pokud tak stanoví zvláštní zákon [§ 24 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky], přestupky objasňuje;

k) projednává přestupky, pokud tak stanoví zvláštní zákon [§ 16 zákona ČNR č. 186/1992 Sb.];

l) vede evidence a statistiky potřebné pro plnění svých úkolů;

m) vyhlašuje celostátní pátrání; přitom je oprávněna zveřejňovat údaje nezbytné k identifikaci hledaných osob;

n) získává, soustřeďuje a vyhodnocuje informace sloužící ochraně ekonomických zájmů České republiky;

o) na základě vyrozumění orgány Vězeňské služby České republiky provádí úkony související s bezprostředním pronásledováním osob, které uprchly z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody;

p) zadržuje svěřence s nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou, kteří jsou na útěku, a spolupůsobí při jejich vyhledávání.".

(2) Policie plní též úkoly státní správy, pokud tak stanoví zvláštní předpis [Výnos ministerstva vnitra České republiky ze dne 11. srpna 1992, č. j. HČ-515/2-92, vyhlášený pod č. 428/1992 Sb., o náležitostech a náhradách výdajů poskytovaných příslušníkům Policie České republiky v souvislosti s výkonem služby] Ministerstvo vnitra České republiky (dále jen "ministerstvo") může pověřit policii plněním úkolů státní správy ve věcech cestovních dokladů a pobytu cizinců a uprchlíků, uložených obecně závazným právním předpisem ministerstvu.".

3. § 3 včetně nadpisu zní:

(1) Policie je podřízena ministerstvu.

(2) V policii působí služba pořádkové policie, služba kriminální policie, služba dopravní policie, ochranná služba, služba ochrany ekonomických zájmů, služba cizinecké a pohraniční policie a letecká služba. Další služby může zřídit ministerstvo; zřízení služby se oznámí způsobem, stanoveným zvláštními předpisy [Zákon ČNR č. 545/1992 Sb., o Sbírce zákonů České republiky]

(3) Policie se organizačně člení na Policejní prezídium České republiky a na další útvary s územní působností, které zřizuje ministerstvo; útvarem s územní působností na území České republiky je též zásahová jednotka rychlého nasazení.

(4) Činnost policie při plnění úkolů podle tohoto zákona řídí Policejní prezídium České republiky, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(5) V čele Policejního prezídia České republiky stojí policejní prezident; policejní prezident je představeným všech policistů, s výjimkou policistů povolaných k plnění úkolů v ministerstvu nebo v útvarech vyšetřování.

(6) policejního prezidenta jmenuje a odvolává ministr vnitra (dále jen "ministr") se souhlasem vlády České republiky. policejní prezident odpovídá za činnost policie ministrovi.

(7) V čele služeb uvedených v odstavci 2 a v čele útvaru ochranné služby, který zajišťuje ochranu prezidenta České republiky a ochranu objektů, v nichž pobývá prezident České republiky, stojí ředitelé.

(8) Ředitele služeb jmenuje a odvolává policejní prezident; ředitele útvaru ochranné služby uvedeného v odstavci 7 jmenuje a odvolává ministr se souhlasem prezidenta České republiky.".

4. V § 4 odst. 3 ve větě druhé se středník nahrazuje tečkou a vypouštějí se slova "stejně tak jsou povinny vyhovět obdobným požadavkům vyšetřovatelů a útvarů vyšetřování ozbrojených bezpečnostních sborů České a Slovenské Federativní Republiky.".

5. V § 12 odst. 1 se na konci připojuje nová věta, která zní: "Při odhalování závažné trestné činnosti je osoba povinna vyhovět ihned.".

6. v § 13 odst. 1 a 2 znějí;

"(1) Prokázání totožnosti znamená prokázání jména a příjmení, data narození a trvalého, popř. přechodného pobytu osoby.

(2) Policista je oprávněn vyzvat osobu

a) přistiženou při spáchání přestupku,

b) od které je požadováno vysvětlení podle § 12 odstavec 1,

c) která odpovídá popisu hledané nebo pohřešované osoby,

d) která se bezdůvodně zdržuje v bezprostřední blízkosti chráněných objektů nebo v blízkosti státních hranic,

e) která se zdržuje v blízkosti místa, kde došlo ke spáchání trestného činu, k dopravní nehodě, požáru nebo jiné mimořádné události, aby prokázala svou totožnost; osoba je povinna výzvě vyhovět.".

7. V § 14 odst. 1 písm. c) se na konci tečka nahrazuje středníkem a doplňují se písmena d) a e), která znějí:

"d) byla přistižena při spáchání trestného činu;

e) na základě kriminalisticky doložitelných informací je podezřelá z přípravy, pokusu nebo spáchání trestného činu.".

8. V § 15 odst. 1 se za slova "na území České a Slovenské Federativní Republiky" nahrazují slovy: "na území České republiky".

Poznámka č. 6 pod čarou zní:

"6) Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.".

9. § 15 odst. 2 zní:

"(2) Policista je rovněž oprávněn zajistit osobu,

a) která má být podle vykonatelného rozhodnutí vyhoštěna, nebo

b) o jejímž vyhoštění bylo zahájeno řízení a je důvodné podezření, že se tato osoba nepodrobí rozhodnutí o vyhoštění nebo bude mařit výkon takového rozhodnutí.".

10. § 15 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

(3) Zajištění podle odstavce 1 může trvat nejdéle 24 hodin a zajištění podle odstavce 2 nejdéle 30 dnů od okamžiku omezení osobní svobody.".

11. Za § 20 se vkládají § 20a, 20b a 20c, které znějí:

Policista k tomu určený je oprávněn pro účely výuky, výcviku, zkoušek, expertizní činnosti a podobně držet, skladovat a používat některé nebezpečné látky a věci. Takovými látkami se rozumějí zejména výbušniny, výbušné předměty, omamné látky, psychotropní látky, jedy, zacházení s nimiž upravují zvláštní předpisy, [Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších přepisů. Nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění pozdějších přepisů.] padělky peněz, známek a cenných papírů.

(1) Při zajišťování bezpečnosti civilní letecké dopravy před teroristickými útoky je policista oprávněn provádět prohlídku osob a zavazadel, jakož i prohlídku letadla za účelem zjištění, zda cestující nepřepravuje věc, která by mohla být použita k teroristickému útoku.

(2) Věcí podle odstavce 1 se rozumí zejména zbraň

střelná, bodná, sečná, výbušniny, výbušné předměty, žíraviny.

Při zajišťování ochrany státních hranic je policista oprávněn provádět kontrolu cestovních dokladů osob překračujících státní hranice a v případě důvodného podezření z páchání trestného činu nebo přestupku souvisejícího s překračováním státních hranic provést i prohlídku osoby, zavazadel a dopravních prostředků.".

Poznámka č. 8a) pod čarou zní:

"8a) Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády ČNR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění pozdějších předpisů.".

12. V § 23 se za slovo "munice" vkládají slova "jakož i při boji proti terorismu".

13. § 35 včetně nadpisu zní:

Operativní technikou se pro účely tohoto zákona rozumějí zejména elektrotechnické, radiotechnické, fototechnické, optické, mechanické a jiné technické prostředky a zařízení anebo jejich soubory používané utajovaným způsobem při

a) vyhledávání, otevírání a zkoumání dopravovaných zásilek a provádění jejich vyhodnocení za využití kriminalistických metod,

b) odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního provozu

c) pořizování obrazových, zvukových nebo jiných záznamů v případech, kdy se tím zasahuje do ústavních práv a svobod osob.".

14. V § 36 odst. 1 se čárka za slovem "ztížené" nahrazuje tečkou a konec věty se vypouští.

15. § 36 odst. 3 zní:

"(3) Povolení vydávají prokurátoři, kteří jsou k tomu určeni generálním prokurátorem České republiky.".

16. V § 36 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 8, které znějí:

"(4) V povolení musí být výslovně uvedeno odůvodnění, druh operativní techniky, která může být použita, místo použití, doba trvání jejího použití, údaje o osobě, ke které může být operativní techniky použito, pokud je její totožnost známa, a číslo telefonní stanice, pokud z ní může být pořizován zvukový záznam.

(5) Prokurátor stanoví dobu trvání použití operativní techniky nejdéle na dobu šesti měsíců; tuto dobu může na základě nové žádosti prodloužit, pokaždé však nejvýše o dalších šest měsíců.o žádosti o prodloužení doby trvání použití operativní techniky platí obdobně ustanovení odstavce 2.

(6) prokurátor, který vydal povolení, sleduje, zda důvody použití operativní techniky trvají. Zjistí-li, že důvody pro její použití pominuly, povolení odejme.

(7) V průběhu používání operativní techniky je služba kriminální policie nebo služba ochrany ekonomických zájmů povinna soustavně zkoumat, zda trvají důvody jejího použití; jestliže tyto důvody pominou, jsou povinny použití operativní techniky bezodkladně ukončit.

(8) o ukončení používání operativní techniky informují služby uvedené v odstavci 7 prokurátora, který povolení vydal.".

V dosavadním odstavci 4 se slovo "ministra" nahrazuje slovem "prokurátora", tento odstavec se označuje jako odstavec 9 a dosavadní odstavec 9 se vypouští; dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 10 a dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako § 36a odst. 1 až 3.

17. V § 39 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:

"g) aby v bezprostředním prostoru státních hranic přinutil k zastavení dopravní prostředek, jehož řidič na opětovnou výzvu nebo znamení dané podle zvláštních předpisů nezastaví;".

Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena h) a i).

18. V § 39 odst. 2 se na konci tečka nahrazuje čárkou a připojují se slova "nejde-li o speciální zbraň podle tohoto zákona.".

19. V § 39 odst. 3 se slova "až f)" nahrazují slovy "až g)".

20. Za § 39 se vkládá § 39a, který zní:

(1) Policisté zařazení v zásahových jednotkách služby pořádkové policie a v zásahové jednotce rychlého nasazení, v ochranné službě, jakož i ve službě cizinecké a pohraniční policie na letištích jsou oprávněni používat při zákrocích k ochraně životů a zdraví osob a k ochraně majetku speciálních donucovacích prostředků a speciálních zbraní.

(2) Speciální donucovací prostředky jsou:

a) dočasně zneschopňující prostředky;

b) speciální vrhací prostředky, pokud nemají povahu zbraně nebo speciální zbraně podle tohoto zákona;

c) speciální úderné prostředky.

(3) Speciální zbraně jsou:

a) odstřelovací puška;

b) broková zbraň;

c) zbraň s tlumičem zvuku;

d) zbraň se zařízením na osvětlení cíle;

e) mechanická střelná zbraň;

f) speciálně upravená střelná zbraň;

g) výbušnina, speciální výbušný předmět a speciální náloživo.

(4) Speciální donucovací prostředky podle odstavce 2 písm. a) a speciální zbraně podle odstavce 3 písm. a) a b) mohou používat i policisté neuvedení v odstavci 1, pokud byli k jejich používání zvlášť vycvičeni.

(5) použití speciálních donucovacích prostředků a speciálních zbraní se řídí ustanoveními § 38 odst. 2 až 5, § 39 a § 40 až 42 tohoto zákona.".

21. Za hlavu třetí se vkládá hlava třetí A, která včetně nadpisu zní:

(1) Zásahové jednotky služby pořádkové policie (dále jen "zásahové jednotky") zřizuje ministerstvo jako organizační součásti útvarů s územní působností s výjimkou Policejního prezídia České republiky.

(2) o vyslání zásahové jednotky rozhoduje ředitel útvaru s územní působností, jehož organizační součástí zásahová jednotka je.

(3) o vyslání zásahové jednotky rychlého nasazení rozhoduje policejní prezident se souhlasem ministra.

(4) o nasazení zásahové jednotky a zásahové jednotky rychlého nasazení rozhoduje velitel, oprávněný nařídit provedení zákroku pod jednotným velením.

(1) Zásahové jednotky a zásahová jednotka rychlého nasazení provádějí služební zákroky proti:

a) teroristům;

b) únoscům osob a dopravních prostředků;

c) nebezpečným pachatelům organizované trestné činnosti a pachatelům zvlášť závažných úmyslných trestných činů, zejména při jejich zadržení.

(2) Zásahové jednotky je možno nasadit rovněž k ochraně nebo obnovení veřejného pořádku, jakož i k obnovení pořádku v místech, kde se vykonává vazba nebo trest odnětí svobody.

(3) Zásahové jednotky je možno nasadit dále i k záchranným akcím, zejména v případě vzniku živelních pohrom a katastrof, velkých dopravních nehod a průmyslových havárií.

(4) Ministerstvo může při zřízení zásahové jednotky stanovit menší rozsah úkolů zásahové jednotky, než je uveden v odstavcích 1 až 3.

(1) Zákroky zásahových jednotek a zásahové jednotky rychlého nasazení se provádějí pod jednotným velením za podmínek stanovených v § 42.

(2) Při zákrocích podle § 42b odstavce 1 jsou policisté zařazení v zásahových jednotkách a v zásahové jednotce rychlého nasazení oprávněni používat speciální donucovací prostředky a speciální zbraně podle tohoto zákona.".

22. Za § 50 se vkládá § 50a, který včetně nadpisu zní:

(1) Vláda České republiky může při mimořádné situaci při zajišťování ochrany státních hranic nebo k plnění úkolů služby pořádkové policie anebo ochranné služby v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem [Zákon č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 331/1992 Sb.] povolat vojáky v činné službě k plnění úkolů policie, pokud síly a prostředky policie nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti státu.

(2) Vojáci v činné službě povolaní podle odstavce 1 mají při plnění úkolů policie oprávnění a povinnosti policistů, pokud vláda České republiky rozsah těchto oprávnění a povinností neomezí.

(3) Vojáci uvedení v odstavci 2 prokazují svou příslušnost k plnění úkolů policie svým předepsaným stejnokrojem se zevním označením "POLICIE", popř. i ústním prohlášením nebo průkazem potvrzujícím oprávnění k plnění úkolů policie.

(4) Ministerstvo může stanovit vyhláškou další podrobnosti o prokazování příslušnosti vojáků uvedených v odstavci 2 k plnění úkolů policie.".

23. § 53 se vypouští.

Zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, se mění a doplňuje takto:

1. V § 2 odst. 2 se tečka na konci nahrazuje středníkem a připojuje se část věty, která zní:

"rozsah, v němž jedná jménem policie ředitel útvaru ochranné služby, který zajišťuje ochranu prezidenta České republiky a ochranu objektů, v nichž pobývá prezident České republiky, stanoví ministr se souhlasem prezidenta České republiky.".

2. V § 3 uvozovací větě se slova "České a Slovenské Federativní Republiky" nahrazují slovy "České republiky".

3. V § 11 se slova "prezidentu České a Slovenské Federativní Republiky" nahrazují slovy "prezidentu České republiky".

4. V § 19 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

"(4) Policistovi po dobu zastupování jiného policisty v jeho funkci a po dobu pověření výkonem funkce náleží funkční plat podle odstavce 3 od prvního dne zastupování nebo pověření výkonem funkce, a to až do konce kalendářního měsíce, v němž zastupování nebo pověření výkonem funkce skončilo. Policistovi rovněž přísluší příplatek za vedení ve výši určené služebním funkcionářem.".

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

5. § 114 včetně nadpisu zní:

(1) Policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním podle § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2 náleží odchodné, jestliže jeho služební poměr trval alespoň šest let. Základní výše odchodného činí částku ve výši posledního hrubého služebního příjmu a zvyšuje se za každý další ukončený rok služebního poměru o jednu třetinu hrubého měsíčního služebního příjmu, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Základní výše odchodného podle odstavce 1 se zvyšuje za každý další ukončený rok služebního poměru o jednu polovinu posledního hrubého měsíčního služebního příjmu, pokud byl policista alespoň po jednu polovinu této doby zařazen ve výkonu služby přímé bezpečnostní povahy.

(3) Výše odchodného nesmí přesáhnout šestinásobek posledního hrubého měsíčního služebního příjmu.

(4) pokud byl policista propuštěn z důvodu uvedeného v § 106 odst. l písm. c), snižuje se odchodné vypočtené podle odstavců 1 až 3 o jednu třetinu. Výše takto sníženého odchodného nesmí být nižší než poslední hrubý služební příjem.

(5) Policistovi, který je po skončení služebního poměru podle tohoto zákona bezprostředně přijat do služebního poměru podle jiného zákona, odchodné nenáleží, pokud mu zákon tento nárok zachová.".

6. § 116 odst. 4 zní:

"(4) Příspěvek nenáleží ode dne vzniku nároku na starobní důchod.".

7. § 117 odst. 1 zní:

"(1) Příspěvek činí 20% služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1% služebního příjmu.".

8. V § 117 se připojuje odstavec 3, který zní:

"(3) Příspěvek podle předchozích odstavců však nesmí přesáhnout nejvyšší výměru starobního důchodu.".

9. § 119 odst. 1 zní:

"(1) Příspěvek se zvyšuje ve stejných termínech a stejným způsobem jako částečný invalidní důchod ze sociálního zabezpečení.13)"

10. V § 154 odst. 1 se na konci připojují slova: ", jde-li o službu konanou v době do 31. prosince 1992".

11. Za § 157 se vkládají nové paragrafy 157a 157b, které včetně nadpisu znějí:

"Přechodná ustanovení k úpravám účinným od 1. ledna 1993