Česká národní rada 1992 – 1992

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

(1) Zřizuje se Bezpečnostní informační služba České republiky (dále jen "Bezpečnostní informační služba") jako ozbrojený bezpečnostní sbor.

(2) Bezpečnostní informační služba je státním orgánem České republiky, který plní úkoly ve věcech bezpečnosti státu a jeho ústavního zřízení v rozsahu vymezeném tímto zákonem.

(3) Bezpečnostní informační služba se ve své činnosti řídí ústavními zákony, zákony a ostatními obecně závaznými právními předpisy vydávanými ústředními orgány státní správy.

(4) Bezpečnostní informační služba je rozpočtovou organizací se samostatným vztahem ke státnímu rozpočtu České republiky. [Zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice.]

(5) Práva a svobody občanů lze prostředky Bezpečnostní informační služby omezit jen v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem.

Tento zákon upravuje

a) postavení a činnost Bezpečnostní informační služby a jejích příslušníků,

b) služební poměr příslušníků Bezpečnostní informační služby (dále jen "příslušníci").

(1) Úprava služebního poměru v tomto zákonu uvedená se vztahuje na příslušníky, kteří jsou ve služebním poměru k Bezpečnostní informační službě.

(2) Jménem Bezpečnostní informační služby činí právní úkony ve věcech služebního poměru ředitel Bezpečnostní informační služby (dále jen "ředitel") a v rozsahu jím stanoveném též vedoucí organizačních útvarů Bezpečnostní informační služby (dále jen "služební orgány").

(1) Bezpečnostní informační služby získává, soustřeďuje a vyhodnocuje informace

a) o činnosti cizích zpravodajských služeb,

b) týkající se organizovaného terorismu,

c) důležité pro ochranu ústavního zřízení,

d) o činnosti proti bezpečnosti státu,

e) důležité pro ochranu významných ekonomických zájmů státu.

(2) Bezpečnostní informační služba spolupůsobí při ochraně státního tajemství.

(3) Bezpečnostní informační služba v oboru své působnosti plní další úkoly, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána a pokud tak určí vláda České republiky.

Bezpeční informační služba ve své působnosti

a) se podílí na tvorbě bezpečnostní politiky státu,

b) analyzuje stav bezpečnostní a zpravodajské situace ve státě a na základě analýz zpracovává návrhy koncepcí činností ve zpravodajské práci,

c) navrhuje vládě České republiky opatření a zásadní úkoly vedoucí k upevňování bezpečnosti státu a k řešení rozhodujících otázek této bezpečnosti.

(1) Bezpečnostní informační služba předává

a) písemně prostřednictvím ředitele zprávy z oboru své působnosti vládě České republiky k nimž byla úkolována, nebo které ředitel považuje pro ni za významné,

b) příslušným státním orgánům nezbytné informace, které tyto orgány potřebují k zamezení protiústavní a protiprávní činnosti.

(2) Ředitel předkládá České národní radě jednou ročně zprávu o činnosti Bezpečnostní informační služby současně s návrhem rozpočtu Bezpečnostní informační služby. Zpráva je rozdělena na část veřejnou a tajnou, přičemž veřejná část je projednávána na schůzi České národní rady a tajná část pouze ve výboru příslušném ve věcech bezpečnosti. Návrh rozpočtu se dělí na část tajnou, projednávanou na neveřejném jednání České národní rady, a přísně tajnou, projednávanou pouze ve výboru příslušném ve věcech bezpečnosti.

(1) Předsednictvo České národní rady jmenuje ředitele na návrh vlády České republiky a odvolává ho na návrh vlády České republiky nebo České národní rady.

(2) Ředitel jmenuje a odvolává náměstka.

(3) Ředitel je z výkonu své funkce odpovědný České národní radě.

(4) Vláda České republiky prostřednictvím svého předsedy ukládá písemně Bezpečnostní informační služba úkoly v rozsahu její působnosti.

(5) Vláda České republiky schvaluje na návrh ředitele statut Bezpečnostní informační služby.

(1) Kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby vykonává Česká národní rada, která k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (dále jen "kontrolní orgán") při výboru příslušném ve věcech bezpečnosti.

(2) Kontrolní orgán se skládá z pěti členů. Členem kontrolního orgánu může být pouze poslanec České národní rady, který je členem výboru příslušného ve věcech bezpečnosti.

(3) Pokud zákon nestanoví jinak, vztahuje se na jednání kontrolního orgánu a na práva a povinnosti jeho členů přiměřeně zvláštní předpis. [Zákon č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady ve znění pozdějších předpisů.]

(1) Členové kontrolního orgánu mohou vstupovat v doprovodu ředitele nebo jím pověřeného příslušníka do objektů Bezpečnostní informační služby.

(2) Ředitel předkládá kontrolnímu orgánu

a) statut Bezpečnostní informační služby,

b) písemná zadání úkolů uložených vládou české republiky podle § 7 odst. 4,

c) podklady potřebné ke kontrole plnění rozpočtu Bezpečnostní informační služby,

d) předpisy, které upravují

1. zaměření, organizaci a početní stavy Bezpečnostní informační služby,

2. vztahy nadřízenosti a podřízenosti a výkon služby,

3. používání zpravodajských prostředků,

4. druhy a způsob evidence osob,

5. vztahy součinnosti a spolupráce s dalšími bezpečnostními složkami.

(3) Ředitel předkládá kontrolnímu orgánu na jeho požádání

a) zprávu o činnosti Bezpečnostní informační služby podle § 6 odst. 1 a § 7 odst. 4,

b) zprávu o použití zpravodajských prostředků, a to pouze ve věcech a případech, ve kterých Bezpečnostní informační služba svou činnost již ukončila,

c) souhrnnou informaci obsahující zaměření a počet případů a věcí, v nichž je Bezpečnostní informační služba činná, v informaci odliší případy a věci podle jednotlivých písmen uvedených v § 4 odst. 1.

(4) Kontrolní orgán není oprávněn zasahovat do personálních pravomocí vedoucích pracovníků Bezpečnostní informační služby a nahrazovat jejich řídící činnost.

(1) Má - li kontrolní orgán za to, že činnost Bezpečnostní informační služby nezákonně zkracuje nebo ruší práva a svobody občanů, je oprávněn požadovat od ředitele potřebné vysvětlení.

(2) Každé porušení zákona příslušníky Bezpečnostní informační služby, které kontrolní orgán zjistí při své činnosti, je povinen to oznámit řediteli a generálnímu prokurátorovi České republiky.

(3) Kontrolní orgán je oprávněn řediteli nařídit, aby ukončil činnost, která přesahuje působnost Bezpečnostní informační služby vymezenou ustanovením § 4 anebo která je nezákonná, je oprávněn mu nařídit, aby všechny údaje vedené v evidencích Bezpečnostní informační služby vymezenou ustanovením § 4 nebo které byly získány neoprávněně nebo které jsou nepravdivé, uložil tak, aby k nim nikdo, s výjimkou soudu, neměl přístup.

(4) Pokud ředitel nesouhlasí s postupem kontrolního orgánu podle odstavce 3, má právo vyžádat si konečné rozhodnutí výboru příslušného ve věcech bezpečnosti.

(1) Úkoly Bezpečnostní informační služby plní příslušníci, kteří jsou k Bezpečnostní informační službě ve služebním poměru.

(2) Příslušníci jsou povinni při plnění úkolů dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní, jakož i toho, aby osobám v souvislosti s jejich činností nevznikla škoda nebo jiná újma zřejmě nepřiměřená charakteru služebního úkolu.

(3) Příslušníci jsou oprávněni v případě, pokud se domnívají, že jim nařízená činnost přesahuje působnost Bezpečnostní informační služby vymezenou ustanovením § 4, nebo je nezákonná, obrátit se na kontrolní orgán.

(1) Příslušníci podléhají pravomoci vojenských soudů a ustanovením o trestných činech vojenských.

(2) Trestné činy příslušníků vyšetřují vyšetřovatelé inspekce Bezpečnostní informační služby (dále jen "vyšetřovatelé"), které jmenuje a odvolává ředitel.

(3) Vyšetřovatelé jsou ve věcech, které vyšetřují, vázáni pouze ústavou, zákony a ostatním obecně závaznými právními předpisy a v rozsahu stanoveném trestním řádem, též pokyny prokurátora.

Příslušníci prokazují svou příslušnost k Bezpečnostní informační službě služebním průkazem s evidenčním číslem a ústním prohlášením: "Bezpečnostní informační služba".

(1) Příslušník je oprávněn nosit zbraň a použít ji v mezích tohoto zákona, aby

a) v případě nutné obrany odvrátil bezprostředně hrozící nebo trvající útok vedený proti jeho osobě nebo útok na život nebo zdraví jiné osoby

b) nelze-li jinak odvrátit nebezpečný útok, který ohrožuje chráněný objekt, uzavřený střežený prostor nebo chráněnou osobu po předchozí marné výzvě, aby bylo od útoku upuštěno.

(2) Při použití zbraně je příslušník povinen dbát nutné opatrnosti, aby zejména neohrozil život jiných osob a co nejvíce šetřil život osoby, proti níž použití zbraně směřuje.

(1) V oboru své působnosti (§ 4) je Bezpečnostní informační služba oprávněna používat zpravodajských prostředků, jimiž jsou:

a) zpravodajská technika,

b) osoby jednající ve prospěch Bezpečnostní informační služby,

c) krycí doklady,

d) sledování.

(2) Bezpečnostní informační služba je povinna zabezpečit obranu zpravodajských prostředků uvedených v odstavci 1 písm. a), a d) před vyzrazením, zneužitím, poškozením nebo zničením a ochranu osob uvedených v odstavci 1 písm. b) před vyzrazením nebo před způsobením újmy na cti, životě nebo zdraví.

(1) Pro účely tohoto zákona se zpravodajskou technikou rozumí zejména elektronické, fototechnické, chemické, fyzikálně chemické radiotechnické, optické, mechanické a jiné technické prostředky a zařízení nebo jejich soubory, používané utajovaným způsobem při

a) vyhledávání, otevírání a zkoumání dopravovaných zásilek a provádění jejich vyhodnocení za využití kriminalistických metod,

b) odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního a radiokomunikačního provozu,

c) pořizování obrazových, zvukových nebo jiných záznamů v případě, že jsou užívány způsobem, kterým je zasahováno do ústavních práv občana.

(2) vztahy mezi Bezpečnostní informační službou a jinými orgány nebo organizacemi, vyplývající z činností uskutečňovaných podle odst. 1, budou upraveny zvláštními dohodami.

(1) Zpravodajskou techniku může Bezpečnostní informační služba v oboru své působnosti podle § 4 použít jen na základě předchozího písemného povolení k použití zpravodajské techniky (dále jen "povolení") vydaného prokurátorem a pouze v případech, kdy odhalování a dokumentování činnosti, pro něž má být použita, je jiným způsobem neúčinné nebo podstatně ztíženo.

(2) Použití zpravodajské techniky smí omezit nedotknutelnost obydlí, listovní tajemství a tajemství dopravovaných zpráv jen v nezbytně nutné míře.

Žádost o povolení se prokurátorovi předkládá písemně a musí obsahovat zejména:

a) druh zpravodajské techniky, která má být použita, místo jejího použití, navrhovaná doba trvání jejího použití, údaje o osobě, ke které má být zpravodajská technika použita, pokud je její totožnost známa, a číslo telefonní stanice, pokud z ní má být pořizován zvukový záznam,

b) informaci o předchozím ne)činném nebo podstatně sníženém odhalování a dokumentování činnosti, pro níž je použití zpravodajské techniky vyžadováno,

c) důvody k použití zpravodajské techniky.

(1) povolení vydávají generální prokurátor České republiky, nebo prokurátoři jím určení.

(2) V povolení musí být výslovně uvedeno odůvodnění, druh zpravodajské techniky, která může být použita, místo použití, doba trvání jejího použití, údaje o osobě, ke které může být zpravodajské techniky použito, pokud je její totožnost známa, a číslo telefonní stanice, pokud z ní může být pořizován zvukový záznam.

(3) Prokurátor stanoví dobu trvání použití zpravodajské techniky nejdéle na dobu šesti měsíců, tuto dobu může na základě nové žádosti prodloužit, pokaždé však nejvýše o dalších šest měsíců. V takovém případě platí obdobně § 17 a 18 a ustanovení odstavců 1 a 2.

(4) Pokud se povolení týká ústavního činitele, musí být o jeho vydání bezodkladně informován předseda kontrolního orgánu.

(1) Prokurátor, který vydal povolení, sleduje, zda důvody pro použití zpravodajské techniky trvají. Zjistí-li, že důvody pro jejich použití pominuly, povolení odejme.

(2) O ukončení používání zpravodajské techniky informuje Bezpečnostní informační služba prokurátora, který povolení vydal.

(3) Informace získané použitím zpravodajské techniky podle tohoto zákona mohou být využity v souladu s § 25 až 27.

Ředitel stanoví bližší podrobnosti používání zpravodajské techniky.

(1) Osobu jednající ve prospěch Bezpečnostní informační služby se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která dobrovolně, utajeným způsobem poskytuje služby Bezpečnostní informační službě při plnění úkolů v její působnosti (§ 4).

(2) Ředitel upraví bližší podrobnosti poskytování služeb osobami jednajícími ve prospěch Bezpečnostní informační služby.

(3) Na osobu uvedenou v odstavci + se vztahuje ustanovení § 31 tohoto zákona.

(1) Pro účely tohoto zákona se krycími doklady rozumění listiny a předměty sloužící k utajení skutečné totožnosti příslušníka Bezpečnostní informační služby, který plní úkoly v oboru její působnosti. Krycími doklady nesmějí být průkazy poslanců zákonodárných sborů a služební průkazy soudců a prokurátorů.

(2) Krycí doklady vydává Bezpečnostní informační služba jen na základě rozhodnutí ředitele.

(3) Bezpečnostní informační služba vede evidenci krycích dokladů, a to i těch, které v oboru své působnosti používají příslušníci ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostní služby v působnosti České republiky, pokud tyto sbory a služby jsou k používání krycích dokladů oprávněny zákonem.

(4) Ozbrojené bezpečnostní sbory a služby uvedené v odst. 3 jsou povinny Bezpečnostní informační službě poskytnout veškeré doklady a informace o vydávaných krycích dokladech.

(5) Ředitel stanoví bližší podrobnosti pro vydávání a používání krycích dokladů.

(6) Ředitel stanoví bližší podrobnosti vedení evidence krycích dokladů.

(1) O použití sledování Bezpečnostní informační službou k plnění úkolů v oboru její působnosti (§ 4) rozhoduje ředitel anebo jím pověřeným příslušník Bezpečnostní informační služby.

(2) Ředitel upraví způsob sledování a jeho evidenci.

(1) V oboru své činnosti je Bezpečnostní informační služba oprávněna uchovávat a využívat údaje o osobách ve svých evidencích, jestliže

a) existují podložená podezření ze snah nebo činností uvedených v § 4,

b) je to potřebné ke zjištění a zhodnocení snah nebo činností uvedených v § 4.

(2) Údaje o chování nezletilých mladších 15 let nesmějí být vkládány do evidencí. Údaje o chování nezletilých starších 15 let musejí být po dvou letech od vložení přezkoumány a nejpozději po pěti letech uloženy tak, aby k nim nikdo jiný než soud neměl přístup, ledaže by po dovršení zletilosti těchto osob k nim získala Bezpečnostní informační služba v oboru své působnosti (§ 4) další poznatky.

Pro každou evidenci ředitel stanoví

a) označení evidence,

b) účel evidence,

c) oprávnění přístupu

d) protokolování.

Bezpečností informační služba je povinna zabezpečit ochranu údajů obsažených v evidencích osob před vyzrazením, zneužitím, poškozením a nebo zničením.

Bezpečnostní informační služba při plnění svých úkolů spolupracuje zejména s Policií České republiky a orgány státní správy České republiky.

(1) Bezpečnostní informační služba je oprávněna pří plnění svých úkolů požadovat od státních orgánů účinnou pomoc a informace související se zabezpečením a plněním jejich úkolů v oboru její působnosti.

(2) Státní orgány České republiky jsou povinny požadovanou pomoc a informace poskytnout.

(1) Došlo-li u kohokoli k poškození zdraví nebo k jeho smrti v souvislosti s pomocí, kterou poskytl Bezpečnostní informační službě nebo jejím příslušníkům na jejich žádost nebo s jejich vědomím, uhradí škodu tím vzniklou stát obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků. Vláda České republiky může nařízením stanovit, ve kterých případech a v jakém rozsahu

a) náleží tomu, kdo poskytl pomoc, vedle nároků na náhradu škody podle pracovněprávních předpisů i jednorázové mimořádné odškodnění,

b) se zvyšuje jednorázové odškodnění náležející podle pracovněprávních předpisů pozůstalým potom, kdo poskytl pomoc, a kdy lze takové odškodnění přiznat osobám, které byly na toho, kdo poskytl pomoc, odkázány výživou.

(2) Každému, kdo poskytl pomoc uvedenou v odstavci 1, stát nahradí též škodu na věcech, která mu vznikla v souvislosti s poskytnutím pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav, není-li to dobře možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému však může být přiznána úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.

(3) Stát uhradí i škodu způsobenou osobou uvedenou v odstavci 2 jinému v souvislosti s pomocí poskytnutou Bezpečnostní informační službě nebo jejím příslušníkům.

(4) Vláda České republiky stanoví nařízením, ve kterých případech stát přizná náhradu i jiné škody nebo újmy, které vznikly osobě jednající ve prospěch Bezpečnostní informační služby podle § 22.

(5) Právo státu na náhradu škody vůči tomu, kdo za ni poškozenému odpovídá podle občanského zákoníku, není předchozími ustanoveními dotčeno.

(6) Odpovědnost za škodu způsobenou nesprávným předním postupem příslušníka upravuje zvláštní předpis. [Zákon č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným postupem.]

(7) Náhradu škody podle odstavců 1 až 4 a 6 poskytuje v zastoupení státu Bezpečnostní informační služba.