Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

VI. volební období

27. 4. 1992

Vážený pane ministře,

obdržel jsem Vaši odpověď na moji interpelaci k obchodu se zbraněmi. Vzhledem k tomu, že nebudu mít možnost se k Vaší odpovědi vyjádřit v plénu FS, jsem nucen využít opětovně svého práva interpelace a reagovat na Vaši odpověď písemně.

Dovolte mi, abych odcitoval z Důvodové zprávy pro FS tisk 440: "Pokud jde o ČSA, v porovnání se stavem v roce 1990 dojde ke snížení počtu bojových letounů o 98 kusů, tanků o 1600 kusů, bojových obrněných vozidel o 2309 kusů a dělostřeleckých systémů o 2335 kusů. Za určitých podmínek má ČSFR, stejně jako ostatní smluvní strany, možnost řešit tuto otázku nejen likvidací případně konverzí zbraňových systémů, ale i exportem. Finanční objem techniky, na níž byly uzavřeny kupní smlouvy, činí zhruba 1,5 mil. US dolarů. Kromě toho však existují závazné objednávky zahraničních zákazníků na dodávky techniky v hodnotě zhruba 155,4 mil. US dolarů. V případě, že by závazné objednávky nebyly realizovány, celkové náklady spojené s likvidací této techniky by vzrostly až na 116,4 mil. Kčs..."

Vážený pane ministře, dovolte mi tedy otázku:

Kdy, kdo a na jakou techniku uzavřel tyto závazné objednávky? Které obchodní smlouvy (respektiv. závazné objednávky) byly na tuto techniku uzavřeny před vstupem Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě v platnost, tedy před 19. listopadem 1990?

Co se dnes děje s touto technikou, případně proč nebyl realizován její prodej?

V odpovědi na mou interpelaci uvádíte, že "vyřazovaná automobilní technika a některé v národním hospodářství využitelné ženijní stroje byly odprodávány prostřednictvím zprostředkovatelských organizací Mototechna, Klenoty, Armat, Atos a podobně, nebo vojenských opravárenských podniků." Mohl byste uvést přesný seznam této techniky, datum prodeje, komu byla odprodána a za jaké ceny? Obsahovaly hospodářské smlouvy, na jejichž základě Čs. armáda tuto techniku odprodala, antireexportní klausuli?

Například Zemědělskému stavebnímu družstvu v Příbrami bylo z armády odprodáno šest kusů OT 810. Z tohoto počtu byly dva dále prodány soukromým osobám, 1 kus ing. Zirknerovi z Prahy 6 a 3 kusy ing. A. Hanákovi z Příbrami. Pane ministře, mohl byste prodej Zemědělskému stavebnímu družstvu v Příbrami dokladovat příslušnou hospodářskou smlouvou, kterou s ním čs. armáda uzavřela? Dále Vás žádám o předložení hospodářských smluv, na jejichž základě byl prodej uskutečněn v případě Aerotechniku Kunovice (17 ks OT 810), Obchodních služeb Brno (13 ks OT 810) a firmy Kometus Banská Bystrica (VT 55, T 34).

Dále Vás, pane ministře, žádám o odpověď, na základě čeho poskytla Československá armáda výše uvedenou techniku nejrůznějším organizacím a soukromým osobám? Je třeba si připomenout, že veškerá pozornost byla zaměřena pouze na firmy, které obdržely licence. Pane ministře, kontroloval však někdo vývozy vojenské techniky soukromých osob či právních subjektů, které tuto licenci neobdrželi? Prováděl někdo v součinnost s celní policií kontrolu platnosti licencí při překročení těchto zásilek zbraní státní hranici, či kontrolu, zda vývozce má veškeré předepsané doklady a povolení?

Ve své odpovědi, pane ministře, uvádíte, že podle zákona č. 228/1991 Sb., a některých služebních poměrech vojáků není vojákům z povolání dovoleno uzavřít vedlejší pracovní poměr ani vykonávat podnikatelskou činnost. Mohl byste v této souvislosti vysvětlit činnost vojáků z povolání v obchodní organizaci Armat. Jde totiž o obchodní organizaci Svazu vojáků z povolání. Zároveň v´Vás žádám o umožnění nahlédnutí do jejího statutu, na jehož základě byla založena. O totéž Vás žádám u organizace X-Trade. Můžete mi sdělit, z jakých prostředků je financována činnost této organizace a jaký je vztah mezi touto organizací a FMO? Zdržovali se či se dále zdržují pracovníci této organizace v zahraničí?

V odpovědi jste dále, pane ministře, uvedl: "Převody přebytečných, či nevyužitelných nemovitostí byly v r. 1991 řešeny orgány čs. armády u 72 objektů bezplatně (přitom celková hodnota těchto objektů byla cca 1,1 miliardy Kčs) a realizováno bylo úplatných převodů v objemu cca 127 mil. Kčs. Výběrové komise rozhodují o osobě kupce, či nájemce." Ptám se tedy pane ministře, které objekty byly převedeny bezplatně, kdy a komu? Je zajímavé sledovat další osud těchto nemovitostí, zejména to, komu a za jakou cenu byly prodány. Dále by mne, pane ministře, zajímal jmenný seznam členů výběrových komisí i odpověď na otázku, kolik prostředků získaných odprodejem armádních přebytků bylo k dnešnímu datu převedeno do rozpočtu příjmů federace kapitoly FMO? Jakými počty zbraní dnes disponuje čs. armáda a kolik z těchto počtů tvoří tzv. přebytky?

Ve své odpovědi uvádíte, že "v současné době vydává FMZO oprávněným organizacím souhlas s jednáním o každém obchodním případu." Zřejmě nejste, pane ministře, dobře informován, neboť institut povolení, tak jak ho stanovilo usnesení vlády č. 174/1991, zanikl v souvislosti se vstupem obchodního zákoníku v platnost (od 1. 1. 1992). FMZO tedy žádný předběžný souhlas nevydává, neboť ho ani nemůže požadovat. Vaše tvrzení, že FMO se společnostmi, které nemají souhlas od FMZO, nejedná o uvolnění vojenské techniky určené k odprodeji, je nepravdivé. Jako příklad mohu uvést vojenskou techniku, kterou získalo již zmíněné Zemědělské stavební družstvo v Příbrami, Obchodní služby Brno, Sběrné suroviny Plzeň atd. V žádném z těchto případů nejednalo FMO na základě nějakého předběžného souhlasu, ba naopak, jednalo zcela bez jakékoli konzultace s FMZO!

Vážený pane ministře, vzhledem k tomu, že končí toto volební období, není z časových a technických důvodů proveditelné, abyste odpověděl na tuto interpelaci před parlamentem, jehož jsem členem. Protože však vím, že oba dva máme stejný zájem nejen na realizaci nezbytných změn v ČSA, ale i na znovuzískání jejího dobrého jména, žádám Vás, vážený pane ministře, o odpověď na moji interpelaci ve lhůtě stanovené zákonem.

S úctou

Michal Malý

poslanec SL FS ČSFR