Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

1418

Vládní návrh

Zákon

ze dne .......... 1992

o spotřebních daních

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

 

ČÁST PRVNÍ

Společná ustanovení

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Tento zákon stanoví podmínky zdaňování uhlovodíkových paliv a maziv, lihu a lihovin, piva, vína a tabákových výrobků (dále jen "vybrané výrobky") spotřebními daněmi (dále jen "daň").

(2) Vybrané výrobky se zdaňují podle tohoto zákona jednorázově.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) tuzemskem státní území České a Slovenské Federativní Republiky,

b) zahraničím území, které není tuzemskem,

c) vyskladněním

1. fyzické vydání vybraných výrobků plátcem daně (§ 3) pro splnění smluvního závazku [§ 409 až § 475 zákona č. 513/1991 Sb. (Obchodní zákoník) § 588 až § 630 zákona č. 40/1964 Sb. (Občanský zákoník), ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 47/1992 Sb.)];

2. fyzické vydání vybraných výrobků k dalšímu zpracování, pokud tyto vybrané výrobky opustí uzavřené provozní prostory výrobce;

3. použití vybraných výrobků, které neopustí uzavřené prostory výrobce, pro výrobu výrobků, které nejsou předmětem daně;

4. použití vybraných výrobků pro vlastní potřebu plátce daně, příslušníků domácnosti [§ 115 až § 117 zákona č. 40/1964 Sb. (Občanský zákoník), ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 47/1992 Sb.)] a osob blízkých [§ 115 až § 117 zákona č. 40/1964 Sb. (Občanský zákoník), ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 47/1992 Sb.)], jeho zaměstnanců, členů a společníků;

5. použití vybraných výrobků pro účely reklamy;

6. použití vybraných výrobků pro účely, které přímo nesouvisejí s podnikatelskou činností [§ 2 zákona č. 513/1991 Sb., (Obchodní zákoník)],

d) správcem daně příslušný finanční úřad [Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech] nebo daňový úřad [Zákon SNR č. 84/1991 Sb., o daňových orgánoch ve znění zákona č. .../1992 Sb.] (dále jen "finanční orgán"); při dovozu vybraných výrobků celnice [§ 8a zákona č. 44/1974 Sb. (Celní zákon), ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 287/1991 Sb.)],

e) vývozem vybraných výrobků jejich propuštění do volného oběhu [§ 75 zákona č. 44/1974 Sb.] v zahraničí nebo do záznamního oběhu [§ 78 zákona č. 44/1974 Sb.] v zahraničí za účelem přepracování nebo úpravy a potvrzení o jejich konečném nebo dočasném dopravení do zahraničí,

f) dovozem vybraných výrobků propuštění do volného oběhu v tuzemsku nebo do záznamního oběhu v tuzemsku za účelem přepracování nebo úpravy.

§ 3

Plátci

(1) Plátci daně (dále jen "plátci") jsou všechny právnické a fyzické osoby, které v tuzemsku vybrané výrobky vyrábějí nebo kterým mají být vyvážené nebo dovážené vybrané výrobky propuštěny.

(2) Plátci jsou také právnické nebo fyzické osoby, které vyskladní vybrané výrobky osvobozené od daňové povinnosti podle § 8 odst. 1 písm. b) pro jiné účely, než uvedené v § 8 odst. 1 písm. b).

(3) Další ustanovení týkající se plátců jsou uvedena v § 18, § 24 a § 34.

§ 4

Předmět daně

(1) Předmětem daně jsou vybrané výrobky v tuzemsku vyrobené nebo do tuzemska dovezené. Vybrané výrobky podléhající dani jsou vymezeny v části druhé.

(2) Dani nepodléhají vybrané výrobky, které byly daní již jednou zdaněny, pokud u nich nebylo uplatněno vrácení daně podle § 12.

§ 5

Vznik daňové povinnosti

(1) Daňová povinnost vzniká

a) při tuzemské výrobě dnem vyskladnění vybraných výrobků od výrobce,

b) při dovozu vybraných výrobků dnem vzniku nároku na clo [§ 46 zákona č. 44/1974 Sb.],

c) u vybraných výrobků osvobozených podle § 8 odst. 1 písm. b) dnem vyskladnění pro jiné účely, než stanovené v § 8 odst. 1 písm. b),

d) u vybraných výrobků vyrobených v tuzemsku nebo do tuzemska dovezených, u kterých bylo uplatněno vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. b), dnem vyskladnění pro jiné účely než stanoví § 12 odst. 1 písm. b),

e) dnem úhrady náhrady škody nebo manka nebo dnem úhrady pojistného plnění v případě, že škoda vznikla na vybraných výrobcích před vznikem daňové povinnosti podle písmene a) až d).

(2) Další ustanovení týkající se vzniku daňové povinnosti jsou uvedena v § 20 a § 26.

§ 6

Základ daně

(1) Základem daně je množství vybraných výrobků, které je uvedeno na daňovém dokladu podle § 10 vyjádřené v měrných jednotkách.

(2) Měrné jednotky vybraných výrobků jsou uvedeny v části druhé.

§ 7

Sazby daně

(1) Sazby daně jsou stanoveny jednotně pro celé území České a Slovenské Federativní Republiky.

(2) Sazby daně jsou uvedeny v části druhé.

Osvobození od daně

§ 8

(1) Od daně jsou osvobozeny vybrané výrobky

a) dovezené, pokud se na ně vztahuje osvobození od cla [§ 44 zákona č. 44/1974 Sb.] s výjimkou

1. vybraných výrobků určených k vědeckým, výzkumným, vyučovacím, výchovným, kulturně výchovným, vyšetřovacím, léčebným, služebním a náboženským účelům a pro zabezpečení obranyschopnosti a bezpečnosti,

2. vybraných výrobků osvobozených od cla v rámci všeobecného systému celních preferencí [Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 69/1989 Sb., o osvobození obchodního zboží dováženého a pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla],

3. vybraných výrobků osvobozených od cla v rámci mezinárodních dohod o celní unii nebo oblasti volného obchodu [Vládní vyhláška č. 59/1948 Sb., kterou se uvádí v prozatímní platnost Všeobecná dohoda o clech a obchodu ze dne 30. října 1947],

(2) Další ustanovení týkající se osvobození jsou uvedena v § 23 a § 29.

b) určené k použití jako vzorky pro povinné zkoušky [Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 84/1987 Sb.)], pro hygienický dozor [Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů], pro opatření proti vzniku a šíření přenosných nemocí a nemocí z povolání [Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů], pro mimořádná opatření při epidemii [Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů] a pro výzkumné účely týkající se výhradně předmětu daně.

§ 9

Nárok na osvobození od daně je nutno uplatnit písemně nejpozději před vyhotovením dokladu o vyskladnění od tuzemského výrobce nebo při podáni návrhu na celní řízení [§ 66 zákona č. 44/1974 Sb.] v případě dovozu vybraných výrobků, na které se vztahuje § 8 odst. 1 písm. b) nebo § 8 odst. 2.

§ 10

Vystavování daňových dokladů

(1) Při tuzemské výrobě jsou plátci povinni v den vyskladnění vybraných výrobků vystavit daňový doklad, který musí obsahovat:

a) obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo plátce u právnických osob; jméno a příjmení plátce, jeho obchodní jméno (pokud existuje), bydliště a identifikační číslo (bylo-li přiděleno) u fyzických osob,

b) obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo odběratele u právnických osob; jméno a příjmení odběratele, jeho obchodní jméno (pokud existuje), bydliště a identifikační číslo (bylo-li přiděleno) u fyzických osob,

c) množství vybraných výrobků v měrných jednotkách, jejich obchodní označení, číselné označení [§ 8 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací] a číselný kód nomenklatury celního sazebníku podle § 22, § 28, § 33, § 3 a § 40,

d) částku daně,

e) datum vyskladnění.

(2) V případě podle § 5 odst. 1 písm. e) jsou plátci při tuzemské výrobě vybraných výrobků povinni v den vzniku daňové povinnosti vystavit daňový doklad podle odstavce 1 s tím, že v písmenu b) uvedou slovo "škoda" a v písmenu e) datum náhrady škody nebo pojistného plnění.

(3) Pokud doklad podle odstavce 1 a 2 splňuje podmínky a náležitosti stanovené zvláštním předpisem [§ 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví], považuje se za účetní doklad.

(4) Při vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně musí být na dokladu vystaveném podle odstavce 1 uvedeno, že se jedná o vyskladnění bez daně s odvolávkou na ustanovení § 8, odst. 1 písm. b) nebo § 8 odst. 2.

(5) Při dovozu vybraných výrobků plní pro účely tohoto zákona návrh na celní řízení nebo jiný doklad potvrzující propuštění vybraných výrobků funkci daňového dokladu podle odstavce 1 a 2 a daňového přiznání podle § 13; při vývozu funkci dokladu prokazujícího nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a).

(6) Kromě uvedených daňových dokladů jsou plátci povinni vést doklady k prokázání nároků na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. b) až d).

(7) Plátci jsou povinni uchovávat všechny doklady rozhodné pro stanovení daně po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.

§ 11

Výpočet daně

(1) Daň z vyskladněných vybraných výrobků jsou plátci povinni si sami vypočítat. Daň z dovezených vybraných výrobků vypočítá správce daně.

(2) Daň se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně stanovenou pro příslušný vybraný výrobek.

§ 12

Nárok na vrácení daně

(1) Plátci mají nárok na vrácení daně v případě

a) vývozu zdaněných vybraných výrobků v rámci podnikatelské činnosti [§ 2 zákona č. 513/1991 Sb., (Obchodní zákoník)],

b) nákupu zdaněných vybraných výrobků určených pro výrobu nových vybraných výrobků, jež jsou předmětem daně,

c) vrácení vybraných výrobků nepřevzatých odběratelem zpět výrobci,

d) vypořádání nároků z vad vybraných výrobků, pokud plátci úplatu za tyto vybrané výrobky neobdrželi nebo pokud úplatu odběrateli vrátili.

(2) Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 uplatní plátci u vybraných výrobků vyskladněných v tuzemsku v daňovém přiznání podle § 13; v případě uplatnění nároku na vrácení daně podle odstavce 1 písm. a) je nedílnou součástí daňového přiznání daň doklad podle § 10 odst. 5 potvrzující, že vybrané výrobky byly vyvezeny.

(3) Federální ministerstvo financí po dohodě s federálním ministerstvem zahraničních věcí upraví vyhláškou podmínky pro vrácení daně podle odst. 1 písm. a) plátcům, kteří dodávají vybrané výrobky osobám jiných států, které požívají výsad podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána a které byly zveřejněny ve Sbírce zákonů [Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídenské úmluvě o konzulárních stycích Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích].

(4) Federální ministerstvo financí upraví vyhláškou zvláštní způsob uplatňování nároku na vrácení daně z vybraných výrobků poskytovaných osobám při přechodu státní hranice České a Slovenské Federativní Republiky.

(5) Nárok na vrácení daně mohou plátci uplatnit pouze u finančního orgánu bez ohledu na to, zda jde o vybrané výrobky vyskladněné v tuzemsku nebo dovezené.

§ 13

Daňové přiznání

(1) Plátci, kterým vznikla daňová povinnost nebo nárok na vrácení daně, jsou povinni předložit daňové přiznání.

(2) Daňové přiznání předkládají plátci měsíčně, a to 15. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla daňová povinnost. Pokud nevznikne ve zdaňovacím období daňová povinnost nebo nárok na vrácení daně, daňové přiznání se nepředkládá.

(3) Při dovozu plní funkci daňového přiznání návrh na celní řízení nebo jiný doklad potvrzující propuštění vybraných výrobků.

(4) Pokud plátci zjistí, že daňové přiznání, které předložili, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek zvýšení daňové povinnosti, jsou povinni neprodleně předložit správci daně dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká.

(5) Pokud plátci zjistí, že daňové přiznání, který předložili, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek snížení daňové povinnosti, mohou předložit správci daně nejpozději do 6 měsíců ode dne splatnosti daně dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, které se týká.

(6) Dodatečné daňové přiznání musí být jako dodatečně výrazně označeno. V dodatečném daňovém přiznání se uvedou pouze rozdíly proti daňovému přiznání původně podanému.

§ 14

Zdaňovací období, odvod a splatnost daně

(1) Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.

(2) Daň u tuzemské výroby se odvádí

a) jednou částkou za měsíc nebo

b) zálohovými pevnými částkami.

(3) Jednou částkou za měsíc odvádějí daň plátci, jejichž měsíční daňová povinnost nepřesáhne částku 100 000,- Kčs, nejpozději do 15. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla daňová povinnost. Měsíční daňovou povinností se rozumí průměr skutečné měsíční daňové povinnosti za bezprostředně předcházející tři kalendářní měsíce.

(4) Zálohové pevné částky odvádějí plátci

a) dvakrát za měsíc, pokud jejich měsíční daňová povinnost překročí částku 100 000,- Kčs a nepřesáhne částku 2 000 000,- Kčs;

b) denně, pokud jejich měsíční daňová povinnost přesáhne částku 2 000 000,- Kčs.

(5) Výši zálohových pevných částek podle odstavce 4 stanoví finanční orgán po projednání s plátcem podle průměru za bez prostředně předcházející tři měsíce; přihlíží přitom k časovému rozložení vzniku daňové povinnosti (§ 5).

(6) Splátkové období začíná u plátců, kteří odvádějí zálohové pevné částky denně, 16. dnem měsíce, ve kterém vzniká daňová povinnost, a končí 15. dnem měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňová povinnost vznikla. Plátci jsou povinni v poslední den splátkového období vyrovnat daňovou povinnost za měsíc, ve které daňová povinnost vznikla.

(7) Plátci, kteří odvádějí zálohové pevné částky dvakrát za měsíc, jsou povinni odvést zálohu do posledního dne měsíce, ve kterém vznikla daňová povinnost, a vyrovnat daňovou povinnost za tento měsíc do 15. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňová povinnost vznikla.

(8) První tři měsíce ode dne vzniku první daňové povinnosti odvádějí plátci daň denně. Ustanovení § 13 odst. 2 zůstává nedotčeno.

(9) Při dovozu vybraných výrobků se daň odvádí najednou. Plátci jsou povinni vyrovnat daň ve lhůtě, kterou stanoví zvláštní předpis [§ 48 zákona č. 44/1974 Sb.].

§ 15

Registrace a oznamovací povinnost

(1) Plátci, kteří v tuzemsku vyrábějí nebo z tuzemska vyvážejí vybrané výrobky, jsou povinni se registrovat u finančního orgánu podle svého sídla nejpozději do vzniku první daňové povinnosti.

(2) Další ustanovení týkající se registrace a oznamovací povinnosti je uvedeno v § 30.

§ 16

Penále a pokuty

(1) Pokud plátci zaplatili daň nižší, než je daňová povinnost, předepíše správce daně penále ve výši 20 % z dlužné daně. Pokud tuto skutečnost zjistí plátci sami a uvědomí-li o tom neprodleně správce daně způsobem uvedeným v § 13 odst. 4, předepíše správce daně penále ve výši 10 % z dlužné daně.

(2) Nebyla-li daň nebo záloha na daň zaplacena včas, jsou plátci povinni zaplatit nedoplatek daně a penále ve výši 0,1 % z dlužné daně. To platí i v případě, že plátci nezaplatí včas penále podle odstavce 1.

(3) Pokud plátci nepředloží daňové přiznání včas, finanční orgán jim uloží pokutu ve výši 10 % z daňové povinnosti za zdaňovací období, jehož se toto daňové přiznání týká, nejméně však 1 000 Kčs.

(4) Pokud plátci nesplní řádně a včas povinnost registrace nebo oznamovací povinnost podle § 15, finanční orgán jim uloží pokutu až do výše 100 000 Kčs nejméně však 1 000 Kčs.

(5) Způsob vyměření penále a pokut a jejich vymáhání stanoví zvláštní předpisy.

§ 17

Daňové řízení

Pro řízení ve věcech daně platí zvláštní předpisy, pokud není tímto zákonem stanoveno jinak.

 

ČÁST DRUHÁ

Zvláštní ustanovení

Hlava I

Daň z uhlovodíkových paliv a maziv

§ 18

Plátci

Plátcem je také Správa federálních hmotných rezerv, pokud jde o uhlovodíková paliva a maziva, k nimž má právo hospodaření, s výjimkou uhlovodíkových paliv a maziv určených pro její vlastní potřebu.

§ 19

Předmět daně

(1) Předmětem daně jsou uhlovodíková paliva a maziva (dále jen "paliva a maziva"), kterými se pro účely tohoto zákona rozumějí automobilové benziny, technické benziny, letecké pohonné hmoty, motorové nafty s výjimkou bionafty, petroleje, automobilové a letecké motorové a převodové oleje, automobilová plastická maziva a zkapalněný a stlačený plyn používaný jako pohonná hmota s výjimkou bioplynu.

(2) Dani podléhají také paliva a maziva obsažená ve směsi s jinými látkami, a to pouze jejich podílem v této směsi, s výjimkou již dříve zdaněných paliv a maziv, pokud tento podíl přesahuje 15 % celkového množství všech látek ve směsi obsažených.

§ 20

Vznik daňové povinnosti

Daňová povinnost vzniká také dnem vyskladnění nezdaněných paliv a maziv Správou federálních hmotných rezerv pro jiné subjekty.

§ 21

Základ daně

Základem daně je množství paliv a maziv, u nichž vznikla daňová povinnost podle § 5 a § 20, vyjádřené v tunách čisté hmotnosti. To neplatí pro stlačené plyny používané jako pohonné hmoty, u nichž je základem daně množství vyjádřené v m3.

§ 22

Sazby daně

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Číselný kód nomenklatury celního sazebníku

Text

Sazba daně

2710

automobilové benziny a letecké pohonné hmoty s obsahem olova do 0,013 g/l

9 390,- Kčs/t

 

automobilové benziny a letecké pohonné hmoty s obsahem olova nad 0,013 g/l

10 800,- Kčs/t

 

technické benziny

0

 

motorové nafty (s výjimkou bionafty) a petroleje

8 250,- Kčs/t

 

automobilové a letecké motorové a převodové oleje a automobilová plastická maziva

0

2711

zkapalněné plyny používané jako pohonná hmota s výjimkou bioplynu

3 880,- Kčs/t

 

stlačené plyny používané jako pohonná hmota s výjimkou bioplynu

3,25 Kčs/m3

§ 23

Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozena také paliva a maziva používaná jako pohonná hmota pro leteckou veřejnou přepravu osob a nákladů dodávaná leteckým společnostem, které jsou cleny Mezinárodní ho sdružení leteckých dopravců (IATA).

(2) Dále jsou od daně osvobozena paliva a maziva vyskladněná od výrobce Správě federálních hmotných rezerv s výjimkou paliv a maziv určených pro její vlastní potřebu.

(3) Vláda České a Slovenské Federativní Republiky se zmocňuje stanovit svým nařízením u motorové nafty způsob a výši části zaplacené daně, která může být některým plátcům refundována.

Hlava II

Daň z lihu a lihovin

§ 24

Plátci

Plátcem je také Správa federálních hmotných rezerv u lihu nakoupeného podle § 29 písm. b).

§ 25

Předmět daně

(1) Předmětem daně je líh.

(2) Lihem se rozumí etylalkohol (etanol) získaný

a) destilací nebo jiným oddělením ze zkvašených cukerných roztoků pocházejících ze škrobnatých nebo cukerných surovin, celulózy a z jiných surovin obsahujících líh,

b) synteticky.

(3) Za líh se považují i směsi etanolu s jinými alkoholy a látkami, pokud obsah etylalkoholu činí více než 15 % objemu. Alkoholizovaná vína se nepovažují za líh.

(4) Předmětem daně je též etanol obsažený v nápojích s výjimkou piva podle § 31 a vína podle § 35, které obsahují více jak 0,6 % hmotnostních alkoholu.

§ 26

Vznik daňové povinnosti

Daňová povinnost vzniká také dnem

a) vyskladnění lihu osvobozeného podle § 29 písm. a) pro jiné účely,

b) zjištění překročení stanovených norem ztrát lihu při výrobě a oběhu lihu [Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 16/1972 Sb., o hospodaření s lihem, ve znění vyhlášky federálního ministerstva hospodářství č. 66/1991 Sb.],

c) zjištění neoprávněně odejmutého lihu a lihovin z výrobního procesu, ze zásob nebo při přepravě,

d) zjištění neoprávněné regenerace lihu,

e) vyskladnění lihu z hmotných rezerv Správy federálních hmotných rezerv pro jiné subjekty.

§ 27

Základ daně

(1) Základem daně je množství lihu, u něhož vznikla daňová povinnost podle § 5 a § 26, vyjádřené v měrných jednotkách.

(2) Měrnou jednotkou je 1 litr absolutního alkoholu (dále jen "1 l. a.") při normální teplotě 20°C [Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 16/1972 Sb., o hospodaření s lihem, ve znění vyhlášky federálního ministerstva hospodářství č. 66/1991 Sb.]

§ 28

Sazby daně

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Číselný kód nomenklatury celního sazebníku

Text

Sazba daně

2207

líh

180,- Kčs/1 l. a.

 

líh syntetický, líh rafinovaný technický, líh rafinovaný zvlášť denaturovaný, líh bezvodý, líh bezvodý zvlášť denaturovaný, líh obecně denaturovaný, úkapy, dokapy

0

 

destiláty ovocné z pěstitelského pálení21)

90,- Kčs/1 l. a.

2208

lihoviny, destiláty

180,- Kčs/1 l. a.

21) [Vyhláška ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky č. 76/1988 Sb., o pěstitelském pálení ovoce Vyhláška ministerstva poľnohospodárstva a výživy Slovenskej socialistickej republiky č. 245/1988 Sb., o pestovateľskom pálení ovocia]

§ 29

Osvobození od daně

Od daně je také osvobozeno

a) použití lihu podle § 25, odst. 2, písm. a) jako materiálu vstupujícího do výrobku při výrobě potravinářských výrobků s výjimkou vybraných výrobků podle § 1, kosmetických a mydlářských výrobků, éteru etylnatého, octanu etylnatého, léčiv a farmaceutických lučebnin,

b) vyskladnění lihu od výrobce do hmotných rezerv Správy federálních hmotných rezerv,

c) ztráty lihu do výše skutečně zjištěných ztrát, nejvýše však do výše stanovených norem ztrát lihu při výrobě a oběhu lihu [Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 16/1972 Sb., o hospodaření s lihem, ve znění vyhlášky federálního ministerstva hospodářství č. 66/1991 Sb.],

d) vzorky odebrané finančními orgány k výpočtu výroby či zásob lihu.

§ 30

Registrace a oznamovací povinnost

Kromě povinnosti uvedených v § 15 jsou plátci povinni oznámit zahájení a předpokládané ukončení výroby příslušnému finančnímu orgánu nejméně 30 dnů předem; přerušení nebo zastavení výroby z nepředvídatelných důvodů jsou povinni oznámit neprodleně.

Hlava III

Daň z piva

§ 31

Předmět daně

(1) Pivem se pro účely tohoto zákona rozumí alkoholický nápoj, který obsahuje více než 0,6 % hmotnostních alkoholu, vzniklý zkvašením mladiny a připravený z látek škrobnatých nebo cukernatých s přísadou chmele.

(2) Mladina je roztok cukrů, získaný z ječného sladu.

§ 32

Základ daně

Základem daně je množství piva, u něhož vznikla daňová povinnost podle § 5, vyjádřené v hektolitrech.

§ 33

Sazby daně

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Číselný kód nomenklatury celního sazebníku

Text

Sazba daně

2203

u piva do 10 % původní stupňovitosti včetně

154,- Kčs/hl

 

u piva více než 10 % do 12 % původní stupňovitosti včetně

317,- Kčs/hl

 

u piva více než 12 % původní stupňovitosti

423,- Kčs/hl

 

Hlava IV

Daň z vína

§ 34

Plátci

Plátci daně z vína vyrobeného v tuzemsku nejsou fyzické osoby, jejichž tuzemská výroba vína nepřesáhne 300 litrů ročně

§ 35

Předmět daně

(1) Předmětem daně pro účely tohoto zákona jsou:

a) révová vína, t. j. nápoje vyrobené alkoholovým kvašením révového moštu a to bud úplným, anebo částečným, bez ohled na to, zda jsou dosycována CO2, s výjimkou tokajských vín,

b) tokajská vína,

c) šumivá vína, t. j. nápoje vyrobené řízeným druhotným kvašením vín anebo moštů, které při uzavřeném obsahu dosahují přetlak nejméně 0,3 MPa,

d) desertní a desertní kořeněná vína, t. j. nápoje vyrobené z vín s přísadou rafinovaného cukru anebo zahuštěného moštu, jemného rafinovaného lihu anebo vinného destilátu, případně koření,

e) ovocná vína, medovina, sladové víno a ostatní nápoje vyrobené alkoholovým kvašením.

(2) Pro účely tohoto zákona se za révová vína považují i nápoje vyrobené alkoholovým kvašením ze zředěného révového moštu, výluhu matolin, případně zředěných kvasničných kalů.

§ 36

Základ daně

Základem daně je množství vína, u něhož vznikla daňová povinnost podle § 5, vyjádřené v litrech.

§ 37

Sazby daně

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Číselný kód nomenklatury celního sazebníku

Text

Sazba daně

2204

révová vína podle § 35, odst. 1, písm. a) a odst. 2

8,30 Kčs/1 litr

 

tokajská vína podle § 35 odst. 1 písm. b)

0

 

šumivá vína podle § 35, odst. 1, písm. c)

23,30 Kčs/1 litr

2205

desertní a desertní kořeněná vína podle § 35, odst. 1, písm. d)

16,30 Kčs/1 litr

2206

ostatní nápoje podle § 35, odst. 1, písm. e)

0


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP