Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky 1992
1408
Vládní návrh
Zákon
o daních z příjmů
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Tento zákon upravuje:
a) daň z příjmů fyzických osob,
b) daň z příjmů právnických osob.
ČÁST PRVNÍ
Daň z příjmů fyzických osob
§ 2
Poplatníci daně z příjmů fyzických osob
(1) Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby (dále jen "poplatníci").
(2) Poplatníci, kteří mají na území České a Slovenské Federativní Republiky místo trvalého pobytu nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České a Slovenské Federativní Republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v cizině.
(3) Poplatníci, kteří nemají na území České a Slovenské Federativní Republiky místo trvalého pobytu ani se zde obvykle nezdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České a Slovenské Federativní Republiky (§ 22).
(4) Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České a Slovenské Federativní Republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích. Započítává se každý započatý den pobytu, s výjimkou poplatníka, kterému ze zdrojů na území České a Slovenské Federativní Republiky plynou příjmy ze závislé činnosti a hranice do České a Slovenské Republiky překračuje denně nebo v dohodnutých časových obdobích jen za účelem výkonu této činnosti.
§ 3
Předmět daně z příjmů fyzických osob
(1) Předmětem daně z příjmů fyzických osob (dále jen "daň") jsou:
a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6);
b) příjmy z podnikání a z nepodnikatelské samostatné výdělečné činnosti (§ 7); c) příjmy z kapitálového majetku (§ 8);
d) příjmy z pronájmu (§ 9);
e) ostatní příjmy (§ 10).
(2) Příjmem se rozumí peněžní i nepeněžní plnění dosažené i směnou (výměnou) nepeněžitého plnění, pokud tento zákon dále nestanoví jinak.
(3) Nepeněžní plnění se oceňuje cenou obvyklou v místě a v době plnění, a to podle jeho druhu a kvality, popřípadě jeho stavu a míry opotřebení, pokud tento zákon nebo zvláštní předpis nestanoví jinak.
(4) Předmětem daně nejsou:
a) příjem vzniklý zděděním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva, s výjimkou z nich plynoucích příjmů a s výjimkou darů poskytovaných v souvislosti s výkonem činnosti podle § 6 nebo s podnikáním a jinou samostatnou výdělečnou činností;
b) úvěry a půjčky.
§ 4
Osvobození od daně
Od daně jsou osvobozeny:
a) příjmy z prodeje bytů nebo obytných domů s nejvýše 2 byty včetně souvisejících pozemků, pokud sloužily prodávajícímu nejméně po dobu dvou let před prodejem jako trvalé bydliště;
b) příjmy z prodeje nemovitostí neuvedených pod písmenem a), přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí využívaných při dosahování zdanitelných příjmů nebo realizovaných jako výsledek podnikání poplatníka;
c) příjmy z prodeje movitých věcí, s výjimkou příjmů z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, příjmů z prodeje cenných papírů a příjmů z převodu účasti na obchodních společnostech, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem, popř. převodem, dobu jednoho roku. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje movitých věcí využívaných při dosahování zdanitelných příjmů nebo realizovaných jako výsledek podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka;
d) přijatá náhrada škody, plnění z pojištění majetku a plnění z pojištění odpovědnosti za škody, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu. Osvobození se nevztahuje na náhrady škod nebo plnění z pojištění v souvislosti se vznikem škod na nemovitostech a movitých věcech používaných při dosahování příjmů podle § 7 a § 9;
e) příjmy z provozu malých vodních elektráren (do výkonu 1 MW), větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu bioplynu, zařízení na využití geotermální energie, a to v kalendářním roce, v němž byly uvedeny do provozu a v následujících pěti letech. Za uvedení do provozu se nepovažuje změna vlastníka či provozovatele;
f) cena z veřejné soutěže a cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 5 000,- Kčs s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním (§ 10 odst. 8);
g) přijaté náhrady podle zvláštních předpisů [Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, zákon SNR č. 319/1991 Sb., o zmírnění některých majetkových křivd a v působnosti orgánů státní správy SR v oblasti mimosoudních rehabilitací. Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech.] a příjmy z prodeje nemovitostí nebo movitých věcí vrácených podle zvláštních předpisů [Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, zákon SNR č. 319/1991 Sb., o zmírnění některých majetkových křivd a v působnosti orgánů státní správy SR v oblasti mimosoudních rehabilitací. Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech.];
h) peněžní i nepeněžní plnění poskytovaná formou dávek, podpor a služeb z povinného sociálního pojištění, pojištění zaměstnanosti a zdravotního pojištění a plnění z povinného zahraničního pojištění stejného druhu;
ch) přijatá plnění vyživovací povinnosti podle zákona o rodině;
i) dávky a služby sociální péče a státní dávky upravené zvláštními předpisy;
j) odměny vyplácené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů z lidského organismu;
k) podpory (dotace, stipendia) z veřejných prostředků a z prostředků nadací, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu;
l) plnění z pojištění osob s výjimkou plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku;
m) plnění poskytovaná československou armádou vojákům základní (náhradní) služby a vojákům v záloze povolaným na cvičení podle zvláštních předpisů [Zákon č. / Sb., o armádě ČSFR.];
n) kázeňské odměny poskytované příslušníkům ozbrojených sil podle zvláštních předpisů [Zákon č. / Sb., o armádě ČSFR.];
o) sociální dávky podle zákona o některých služebních poměrech vojáků [Zákon č. / Sb., o armádě ČSFR.];
p) plnění poskytovaná občanům v souvislosti s výkonem civilní služby [Zákon č. /1992 Sb., o civilní službě.].
§ 5
Základ daně
(1) Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce (dále jen "zdaňovací období") přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých druhů příjmů (§ 6 až 10) není stanoveno jinak.
(2) U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období souběžně dva nebo více druhů příjmů uvedených v § 6 až 10, je základem daně součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů s použitím ustanovení odstavce 1.
(3) Pokud podle účetnictví výdaje přesáhnou příjmy uvedené v § 7 a § 9, je rozdíl ztrátou. O ztrátu se sníží základ daně zjištěný podle odstavce 2. Ztrátu nebo její část, kterou nelze zohlednit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze zohlednit v následujících zdaňovacích obdobích podle ustanovení § 34.
(4) Příjmy plynoucí poplatníkovi neúčtujícímu v soustavě podvojného účetnictví nejdéle 15 dnů před začátkem nebo nejdéle 15 dnů po skončení zdaňovacího období, ke kterému hospodářsky patří, se považují za příjmy plynoucí v tomto zdaňovacím období. Při posuzování výdajů se postupuje obdobně.
(5) Do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně a příjmy, pro které je dále stanoveno, že se z nich daň vybírá zvláštní sazbou daně podle § 36 ze samostatného základu daně.
§ 6
Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky
(1) Příjmy ze závislé činnosti jsou:
a) příjmy z činnosti vykonávané na základě současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru anebo obdobného poměru, v němž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku;
b) příjmy za práci členů družstev a společníků společností s ručením omezeným, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo pro společnost dbát příkazů jiné osoby;
c) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob.
(2) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti je dále označen jako "zaměstnanec", plátce příjmu nebo společnost jako "zaměstnavatel".
(3) Příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoliv, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo osoba, na kterou přešlo příslušné právo a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance, kteří jsou poplatníky z příjmů ze závislé činnosti.
(4) Příjmy podle odstavce 1 písm. a) plynoucí ze zdrojů na území České a Slovenské Federativní Republiky zaměstnanci z právního vztahu uzavřeného se zaměstnavatelem na dobu nepřesahující 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci, jejichž úhrnná výše nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 3 000,- Kčs, jsou po snížení podle odstavce 12 písm. a) samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).
(5) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. c) plynoucí ze zdrojů na území České a Slovenské Federativní Republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Plynou-li tyto příjmy a příjmy uvedené v odstavci 4 ze zdrojů v cizině, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.
(6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance zahrnovaný do základu daně částka ve výši 12 % pořizovací ceny vozidla v kalendářním roce nebo 1 % i v započatém kalendářním měsíci, je-li vozidlo bezplatně používáno jen část roku.
(7) Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4, dále nejsou:
a) náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené zvláštním předpisem [zákon č. /1992 Sb., o cestovních náhradách.]; vyplácí-li zaměstnavatel vyšší náhrady, jsou částky, které překračují výši stanovenou zvláštním předpisem [zákon č. /1992 Sb., o cestovních náhradách.], zdanitelným příjmem podle odstavce 1, a to i v případě, že zvláštní předpis [zákon č. /1992 Sb., o cestovních náhradách.] výplatu vyšších náhrad (např. stravné) neomezuje;
b) hodnota poskytovaných osobních hygieníckých a ochranných pracovních prostředků a pracovního oblečení včetně jejich udržování (např. pracovní oděvy, uniformy);
c) částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal na jeho účet nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel.
(8) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny:
a) částky vynaložené zaměstnavatelem na doškolování zaměstnanců, které souvisí s jeho podnikáním; toto osvobození se nevztahuje na částky vyplácené zaměstnancům jako náhrada za ušlý příjem;
b) hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti;
c) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti;
d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny a tělovýchovná zařízení anebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce;
e) pojistné, které je povinen platit zaměstnavatel za zaměstnance do fondu sociálního pojištění, fondu zaměstnanosti a fondu zdravotního pojištění;
f) zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek;
g) příjmy členů bytových družstev z osobního plnění při svépomocné družstevní bytové výstavbě, které se jim nevyplácejí v hotovosti, ale připisují se na jejich členské podíly.
(9) Funkčními požitky jsou:
a) funkční platy členů vlád, poslanců Federálního shromáždění, České národní rady, Slovenské národní rady a platy vedoucích ústředních úřadů;
b) odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích.
(10) Za funkční požitek se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady poskytované v souvislosti s výkonem funkce, na které vzniká nárok podle zvláštních předpisů, s výjimkou náhrady ušlého příjmu (zisku).
(11) Ustanovení odstavce 7 se použije obdobně i pro plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem funkce.
(12) Dílčím základem daně je příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky s výjimkou uvedenou v odstavci 4 a 5 snížené o:
a) pojistné sociálního pojištění, pojistné zaměstnanosti a zdravotního pojištění, které je podle zvláštních předpisů povinen platit zaměstnanec. U zaměstnanců, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, jsou to příspěvky na toto zahraniční pojištění;
b) částku ve výši 200 Kčs za každý kalendářní měsíc výkonu práce na částečnou úhradu nákladů zaměstnance na dopravu mezi bydlištěm a pracovištěm, pokud tato vzdálenost nepřesahuje 30 km a zaměstnanec zde vykonává práci více než pět dní v kalendářním měsíci. Přesahuje-li uvedená vzdálenost 30 km, zvyšuje se částka na 300 Kčs. Držitelům bezplatných nebo zlevněných jízdenek poskytnutých zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům toto zvýšení přísluší jen pokud prokáží, že při dopravě na pracoviště nemohou využít bezplatnou nebo zlevněnou jízdenku.
§ 7
Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti
(1) Příjmy z podnikání jsou:
a) příjmy ze zemědělství a lesnictví [§ 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb.];
b) příjmy ze živnosti [Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání.];
c) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů;
d) podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku (§ 13).
(2) Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, jsou:
a) příjmy autorů, původců a výkonných umělců za využívání výsledků své duševní tvůrčí činnosti chráněné zvláštními zákony [Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích. Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších právních předpisů], a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem;
b) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů.
(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavci 1 a v odstavci 2, s výjimkou uvedenou v odstavci 6. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 34.
(4) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. d) se snižují o pojistné sociálního pojištění, pojistné zaměstnanosti a zdravotního pojištění, které je povinen platit společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti za předpokladu, že toto pojistné není hrazeno jako náklad veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti.
(5) Společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností vykáží v případě, že hospodaření společnosti podle vedeného účetnictví skončilo ztrátou, podíl na ztrátě společnosti jako svoji ztrátu při uplatnění § 5 odst. 3. Ztráta se rozděluje obdobně jako příjem.
(6) Příjmy uvedené v odstavci 2 písm. a) do výše 3 000,- Kčs včetně za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize, plynoucí ze zdrojů na území České a Slovenské Federativní Republiky, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).
(7) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje ve výši:
a) 50 % z příjmů ze zemědělství a lesnictví [§ 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb.];
b) 30 % z příjmů uvedených v odstavci 2 písm. a), s výjimkou příjmů podle odstavce 6;
c) 20 % z příjmů ze živnosti, z jiného podnikání podle zvláštních předpisů a z příjmů uvedených v odstavci 2 písm. b).
(8) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 7, jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti.
§ 8
Příjmy z kapitálového majetku
(1) Příjmy z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d), jsou:
a) podíly na zisku (dividendy), úroky a ostatní požitky z cenných papírů nebo účastí na společnostech s ručením omezeným a komanditních společnostech a podíly na zisku a obdobná plnění z členství v družstvech;
b) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud se nepoužijí k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše; jinak se podíly tichého společníka na ztrátách pro účely daně nezohledňují;
c) úroky a prémie z úsporných vkladů na vkladních knížkách a vkladních listech a z úsporných vkladů jim na roveň postaveným, včetně úroků z peněžních prostředků na vkladovém účtu;
d) plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku nebo z důchodového pojištění mimo fond sociálního pojištění, snížená o zaplacené pojistné. Pro výpočet základu daně se použije § 10 odst. 6;
e) úroky a jiné výnosy z půjček a úroky z vkladů na běžných účtech;
f) diskontní částky směnek.
(2) Účastí podle odstavce 1 písm. a) se pro účely tohoto zákona rozumí peněžní i nepeněžní vklad do podnikání.
(3) Za příjmy z kapitálového majetku se dále považují:
a) rozdíl mezi vyplácenou jmenovitou hodnotou cenného papíru (odstavec 1 písm. a/) nebo vkladního listu (odstavec 1 písm. c/) a prodejní hodnotou při jejich vydání. V případě předčasného zpětného nákupu nastupuje místo jmenovité hodnoty cena zpětného nákupu;
b) příjmy z prodeje předkupního práva na akcie a z prodeje práv na dividendy, úroky a ostatní nároky, pokud se s nimi zároveň neprodávají i příslušné cenné papíry.
(4) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a), b), c), d) a v odstavci 3 písm. a), pokud nejde o příjmy uvedené v § 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d), plynoucí ze zdrojů na území České a Slovenské Federativní Republiky, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Plynou-li tyto příjmy ze zdrojů v cizině, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.
(5) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. e) a f) a v odstavci 3 písm. b) nesnížené o výdaje jsou základem daně (dílčím základem daně).
§ 9
Příjmy z pronájmu
(1) Příjmy z pronájmu, pokud nejde o příjmy uvedené v § 6 až 8, jsou:
a) příjmy z pronájmu nemovitostí a z práv spojených s vlastnictvím nebo s užíváním pozemku nebo s užíváním bytu (podnájem);
b) příjmy z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu podle § 10 odst. 1 písm. a);
c) příjmy z propůjčení práv třetím osobám, a to zejména práv patentních, výrobních oprávnění a obdobných práv týkajících se duševního vlastnictví;
d) příjmy z postoupení pohledávek nájemného.
(2) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavci 1 snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 5 odst. 2). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 34.
(3) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené, může je uplatnit ve výši 20 % z příjmů uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), a ve výši 10 % z příjmů uvedených v odstavci 1 písm. c) a d).
§ 10
Ostatní příjmy
(1) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvyšování majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, jsou zejména:
a) příjmy z jednorázových výkonů, např. z příležitostných zprostředkování, pronájmu movitých věcí nebo z činnosti v rámci občanské výpomoci;
b) příjmy z prodeje vlastních nemovitostí nebo movitých věcí včetně cenných papírů s výjimkou uvedenou v § 4;
c) příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti nebo podílů na základním jmění družstva s výjimkou uvedenou v § 4;
d) příjmy ze zděděných autorských a původcovských práv a práv příbuzných právu autorskému [Část II a část IV autorského zákona.];
e) přijaté výživné a obdobné opakující se požitky (důchody, renty [Např. § 842 občanského zákoníku.];
f) podíl společníků obchodních společností nebo členů družstev na likvidačním zůstatku při zrušení (likvidaci) společnosti nebo družstva.
g) vypořádací podíl snížený o vklad při zániku účasti společníka v obchodní společnosti;
h) výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování;
ch) ceny z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží.
(2) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny:
a) příjmy z jednorázových výkonů ve smyslu odstavce 1 písm. a), jejichž úhrn u poplatníka ve zdaňovacím období nepřesáhne 6 000,- Kčs;
b) výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštních předpisů [Zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách. Zákon SNR č. 194/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách.].
(3) základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu uvedeným v odstavci 1 vyšší než příjem, rozdíl se nezohledňuje. V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) až ch) je základem daně (dílčím základem daně) příjem nesnížený o výdaje.
(4) U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena vyplývající z ocenění věci, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl a jde-li o věc zděděnou nebo darovanou cena, zjištěná pro účely daně z dědictví nebo darování. Jde-li o věc získanou směnou za jinou, vychází se z její ceny obvyklé v místě a v době jejího nabytí (§ 3 odst. 3). Výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na opravu, údržbu nebo jiné její zhodnocení. K hodnotě vlastní práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží.
(5) U příjmů podle odstavce 1 písm. c) se za výdaj považuje cena pořízení nebo nabytí obdobně jako v odstavci 4.
(6) Důchod (renta) podle zvláštních předpisů [Např. § 842 občanského zákoníku.] se považuje za základ daně (dílčí základ daně) po snížení o částku ceny pořízení rovnoměrně rozdělenou na období pobírání důchodu (renty). Toto období se zjistí jako rozdíl mezi střední délkou života [podle údajů vyhlašovaných orgány statistiky.] a věkem poplatníka v době, kdy důchod (rentu) začne poprvé pobírat. Důchody (renty) poskytované zaměstnavatelem svým zaměstnancům, a to i bývalým zaměstnancům, jsou příjmy podle § 6.
(7) Výhry (odstavec 1 písm. h/) plynoucí ze zdrojů na území České a Slovenské Federativní Republiky, které nejsou od daně osvobozeny podle odstavce 2 písm. b), jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Plynou-li výhry ze zdrojů v cizině, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.
(8) Příjmy z cen z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží plynoucí ze zdrojů na území České a Slovenské Federativní Republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Je-li v ceně z veřejné soutěže zahrnuta odměna za užití díla nebo výkonu, sníží se o částku připadající na tuto odměnu základ daně zdaňovaný zvláštní sazbou a tato částka se zahrne do příjmů uvedených v § 7. U poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním, jsou přijaté ceny ze sportovních soutěží příjmy uvedené v § 7. Plynou-li příjmy z cen z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží ze zdrojů v cizině, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.
(9) Stejně jako ceny z veřejných soutěží se posuzují i ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže; přesáhne-li však v takové soutěži cena nebo úhrn cen získaných týmž poplatníkem částku 20 000 Kčs, jde o příjmy podle § 7. Příjmy ze soutěží vyhlášených zaměstnavatelem pro své zaměstnance se považují za příjmy uvedené v § 6.
§ 11
Výpočet příjmu spoluvlastníka
Příjmy dosažené společně dvěma nebo více poplatníky z titulu podílového spoluvlastnictví k věci nebo právům a společné výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují mezi poplatníky podle jejich spoluvlastnických podílů na věci nebo právu.
§ 12
Výpočet příjmu účastníka sdružení, které není právnickou osobou
(1) Příjmy dosažené poplatníky při společném podnikání nebo společné jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) na základě smlouvy o sdružení a výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů se rozdělují mezi poplatníky rovným dílem, není-li ve smlouvě o sdružení stanoveno jinak.
(2) Příjmy poplatníků, kteří žijí ve společné domácnosti, ze společného podnikání nebo společné jiné samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, se rozdělují podle jejich podílu na společných příjmech. Příjmy nelze rozdělovat na děti povinné školní docházkou ani v kalendářním roce, v němž ji ukončí a na děti a manželku, pokud jsou uplatňovány jako osoby vyživované (§ 15).
§ 13
Výpočet základu daně společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti
(1) Veřejná obchodní společnost zjišťuje základ daně za společnost jako celek (§ 23) a podle podílů stanovených společenskou smlouvou rozděluje tento základ daně na jednotlivé společníky, u nichž tvoří základ daně (dílčí základ daně) podle § 5 odst. 2, je-li společník fyzickou osobou, nebo se zahrnují do základu daně podle § 23, je-li společník právnickou osobou.
(2) Základ daně veřejné obchodní společnosti se nesnižuje o dary podle § 20 odst. 4. Dary se posuzují jako dary poskytnuté jednotlivými společníky podle § 15 odst. 7 a na jednotlivé společníky se rozdělují stejně jako základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost.
(3) Komanditní společnost zjišťuje základ daně za společnost jako celek (§ 23). Od takto zjištěného základu daně se odečtou podíly připadající na jednotlivé komplementáře podle společenské smlouvy a u nich tvoří základ daně (dílčí základ daně) podle § 5 odst. 2, jsou-li komplementáři fyzickými osobami nebo základ daně podle § 23, jsou-li komplementáři právnickými osobami. Zbylý základ daně je základem daně komanditní společnosti.
(4) Dary poskytované komanditní společností (§ 20 odst. 4) se rozdělují na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru jako se rozděluje mezi nimi základ daně zjištěný za společnost jako celek, poměrná část darů připadající na komplementáře se posuzuje jako dary poskytnuté jednotlivými komplementáři.
§ 14
Výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období
(1) Příjmy uvedené v odstavci 2, které jsou výsledkem několikaleté činnosti poplatníka nebo plynou z využití věci a práv najednou za více let, lze rozdělit rovnoměrně na zdaňovací období, v němž byly dosaženy a na zdaňovací období předcházející, nejvýše však na tři poměrné části. K výdajům vztahujícím se k těmto příjmům, které již byly uplatněny při zdanění příjmů v minulých zdaňovacích obdobích, se nepřihlédne. Jedna poměrná část se zahrne do základu daně poplatníka ve zdaňovacím období dosažení příjmu a zjistí se procento daně ze základu daně. Tímto procentem se vypočte daň ze zbývající části, popřípadě zbývajících dvou částí příjmu dosaženého za více zdaňovacích období.