Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky 1992
VI. v. o.
1407
Vládní návrh
ZÁKON
ze dne ............ 1992
O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon stanoví podmínky pro uplatňování daně z přidané hodnoty (dále jen "daň"), které podléhá zdanitelné plnění v tuzemsku, zboží z dovozu a příležitostná autobusová doprava provozovaná zahraničním provozovatelem v tuzemsku.
§ 2
Vymezení základních pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) zdanitelným plněním dodání zboží a převod nemovitostí, kromě pozemků, při kterém dochází ke změně vlastnického práva nebo práva hospodaření, poskytování služeb a převod nebo využití práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, poskytování práva využití věci nebo majetkově využitelné hodnoty, jakož i poskytování technických nebo jiných hospodářsky využitelných znalostí (dále jen "převod a využití práv") v rámci podnikání,
b) zbožím hmotné věci movité včetně elektrické energie, plynu, vody a tepla; za zboží se nepovažují peníze,
c) penězi platné bankovky a mince československé nebo cizí měny, pokud nejsou pro sběratelské účely prodávány za cenu vyšší než je jejich nominální hodnota nebo za cenu vyšší než je přepočet jejich nominální hodnoty na československou měnu podle kursu vyhlašovaného Státní bankou československou; za platné se považují i takové bankovky a mince, jejichž platnost byla ukončena, ale lze je za platné bankovky a mince vyměnit,
d) službou poskytování činností nebo hmotně zachytitelných výsledků činností, s výjimkou zboží,
e) obratem příjmy nebo výnosy za zdanitelná plnění s výjimkou plnění osvobozených od daňové povinnosti, snížené o daň,
f) obvyklou cenou cena bez daně,
g) daní zúčtovanou na vstupu daň, kterou plátce daně (dále jen "plátce") zaplatí jinému plátci za zdanitelné plnění jako součást ceny,
h) odpočtem daně snížení vlastní daňové povinnosti za zdanitelné plnění o daň zúčtovanou na vstupu,
i) nadměrným odpočtem převýšení nároku na odpočet daně nad vlastní daňovou povinností plátce za shodné zdaňovací období,
j) správcem daně příslušný územní finanční orgán [Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech. Zákon SNR č. 84/1991 Sb., o daňových orgánoch, ve znění zákona SNR č. .../1992 Sb.] (dále jen "finanční orgán"), s výjimkou dovozu zboží a příležitostné autobusové dopravy uskutečňované zahraničním provozovatelem v tuzemsku, kde je správcem daně celnice.
§ 3
Osoby, které jsou povinny platit daň
(1) Osobami, které jsou povinny platit daň za zdanitelná plnění jsou v tuzemsku všechny osoby a při dovozu zboží osoby, jímž má být propuštěno zboží, pokud zákon nestanoví jinak.
(2) V případě příležitostné autobusové dopravy uskutečňované zahraničním provozovatelem v tuzemsku je povinen zaplatit daň provozovatel.
ČÁST DRUHÁ
UPLATŇOVÁNÍ DANĚ U ZDANITELNÉHO PLNĚNÍ V TUZEMSKU
Hlava I
Subjekty daně
§ 4
Osoby podléhající dani
Osobami podléhajícími dani jsou fyzické a právnické osoby, které provádějí zdanitelná plnění v rámci podnikání.
§ 5
Plátci
(1) Plátci jsou osoby podléhající dani které jsou registrovány u příslušného finančního orgánu.
(2) Osoby podléhající dani, jejichž obrat za předcházející tři kalendářní měsíce přesáhne částku 1 500 000,- Kčs, jsou povinny se registrovat podle zákonů národních rad o správě daní a poplatků nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat. 0 zrušení registrace mohou plátci požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku od data zaregistrování, pokud jejich obrat nepřesáhl za předcházející tři měsíce částku 1 500 000,- Kčs a zároveň za předcházejících dvanáct měsíců částku 6 000 000,- Kčs.
(3) Osoby podléhající dani, jejichž obrat nedosáhne částky podle odstavce 2, se mohou registrovat jako plátci na vlastní žádost. O zrušení registrace mohou požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku od data zaregistrování, pokud nepřekročily obrat stanovený podle odstavce 2.
(4) Osoby podléhající dani, které byly povinny se registrovat jako plátci, ale tuto povinnost nesplnily, jsou považovány za plátce ode dne, kdy tato povinnost měla byt splněna.
(5) Finanční orgán může provést registraci osob jako plátců odchylně od ustanovení odstavců 2 až 4 v zájmu efektivního výkonu správy daně a zabránění daňovým únikům.
§ 6
Osoby mající zvláštní vztah k plátci
(1) Za osoby, které mají zvláštní vztah k plátci, se pro účely tohoto zákona považují:
a) osoby, které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, jakož i osoby, které jsou mu přímo podřízeny,
b) členové dozorčích rad plátců,
c) osoby mající kontrolu nad plátcem, jejich hlavní akcionáři a členové představenstev obchodních společností,
d) osoby, které mají zvláštní vztah k fyzickým osobám uvedeným v ustanoveních písmen a) až c),
e) právnické osoby, ve kterých některá z osob uvedených pod písmeny a), b) a c) má podíl na základním jmění přesahující 10 %,
f) hlavní akcionáři plátce a jakákoliv právnická osoba pod jejich kontrolou.
(2) Osobami, které mají zvláštní vztah k fyzickým osobám uvedeným v ustanovení odstavce 1 písm. d) jsou osoby blízké [§ 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů.] a osoby, které žijí s osobami uvedenými v ustanovení odstavce 1 písm. d) ve společné domácnosti nejméně po dobu jednoho roku a které z toho důvodu pečují o společnou domácnost nebo jsou odkázány výživou na tuto osobu, strýcové, tety, synovci, neteře, jakož i bratranci a sestřenice, které mají společného prarodiče.
(3) Kontrolou nad plátcem se podle tohoto zákona rozumí vlastnictví více než 50 % jeho akcií nebo jiných podílových účastí. Hlavním akcionářem se rozumí vlastník více než 10 % akcií nebo jiných podílových účastí.
Hlava II
Předmět daně a místo plnění
§ 7
Předmět daně
(1) Předmětem daně jsou veškerá zdanitelná plnění za úplatu v tuzemsku, pokud zákon nestanoví jinak.
(2) Předmětem daně jsou rovněž zdanitelná plnění uskutečněná plátcem:
a) osobám majícím zvláštní vztah k plátci,
b) pro jeho vlastní potřebu a pro účely nesouvisející s podnikáním, a to i v tom případě, neuskuteční-li se za úplatu.
(3) Předmětem daně jsou dále osobní automobily konstruované a používané pro osobní dopravu (dále jen "osobní automobily") a zboží vlastní výroby související s jejich provozem a jejich údržba prováděná ve vlastní režii, které plátce použije pro účely podnikání. Stejně tak je předmětem daně použití služeb souvisejících s provozem a údržbou osobních automobilů poskytovaných plátcem pro účely podnikání.
(4) Předmětem daně je také použití zboží vlastní výroby a služeb poskytovaných plátcem při pohoštění nebo obdarování obchodních partnerů.
§ 8
Místo zdanitelného plnění
(1) Místem zdanitelného plnění při dodání zboží a převodu nemovitostí je:
a) místo, kde se zboží nachází v době, kdy se přeprava nebo odeslání zboží začíná uskutečňovat, je-li dodání zboží spojeno s přepravou nebo odesláním zboží; přitom nezáleží na tom, kdo přepravu nebo odeslání zboží uskutečňuje,
b) místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno, je-li dodání zboží spojeno s jeho instalací nebo montáží,
c) místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje, je-li dodání zboží uskutečňováno bez přepravy nebo odeslání,
d) místo, kde se nemovitost nachází, při převodu nemovitostí.
(2) Místem zdanitelného plnění při poskytování služeb a při převodu a využití práv je:
a) místo, kde má osoba poskytující službu nebo uskutečňující převod a vyžití práv své sídlo nebo kde má stálou provozovnu, ve které služby poskytuje; pokud nemá sídlo nebo stálé zařízení, místo, kde má stálý pobyt, případně místo, kde se obvykle zdržuje,
b) místo, kde se nemovitost nachází, při poskytování služeb vztahujících se k nemovitostem, včetně služeb realitních kanceláří, odhadců a služeb architektů a stavebního dozoru,
c) místo, kde se přeprava začíná uskutečňovat, při poskytování přepravních služeb,
d) místo, kde jsou tyto služby skutečně poskytovány, při poskytování služeb souvisejících s kulturními, uměleckými, sportovními, vědeckými, výchovnými, zábavními a podobnými činnostmi včetně zprostředkování a organizování těchto činností a vedlejších souvisejících služeb.
Hlava III
Uskutečnění zdanitelného plnění, vznik daňové povinnosti a vystavování daňových dokladů
§ 9
Uskutečnění zdanitelného plnění
(1) Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné:
a) při prodeji zboží podle kupní smlouvy [§ 409 až § 475 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.] dnem dodání, v ostatních případech dnem převzetí nebo zaplacení zboží, a to tím dnem, který nastane dříve,
b) při převodu nemovitostí dnem účinnosti smlouvy, [§ 133 zákona č. 40/1964 Sb.]
c) při poskytování služeb dnem jejich poskytnutí nebo zaplacení, a to tím dnem, který nastane dříve,
d) při převodu a využití práv dnem účinnosti smlouvy,
e) při zdanitelném plnění uskutečněném bez úplaty dnem uvedeným ve smlouvě, převzetím nebo poskytnutím, a to tím dnem, který nastane dříve,
f) při zdanitelném plnění uskutečněném pro účely nesouvisející s podnikáním dnem uvedeným na dokladu o použití,
g) při použití osobních automobilů a zboží vlastní výroby souvisejícího s jejich provozem a služeb souvisejících s jejich provozem a údržbou ve vlastní režii poskytovaných plátcem pro účely podnikání dnem uvedeným na dokladu o použití,
h) při použití zboží vlastní výroby a služeb poskytovaných plátcem pro účely pohoštění nebo obdarování obchodních partnerů dnem uvedeným na dokladu o použití,
i) v ostatních případech neuvedených v písm. a) až h) dnem zaplacení.
(2) Zdanitelné plnění uskutečňované prostřednictvím prodejních automatů, popřípadě jiných obdobných přístrojů uváděných do chodu mincemi, bankovkami, známkami nebo jinými platebními prostředky nahrazujícími peníze se považuje za uskutečněné dnem, kdy plátce vyjme peníze nebo známky z přístroje nebo zjistí jiným způsobem výši obratu.
(3) V případě nájemních smluv [§ 663 zákona č. 40/1964 Sb.] a smluv o díle [§ 536 zákona č. 513/1991 Sb.] a v ostatních případech, kdy se úhrada provádí pravidelně formou opakovaného plnění nebo dílčího plnění během doby trvání smlouvy se každé opakované plnění nebo dílčí plnění považuje za samostatné zdanitelné plnění. V tomto případě se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě nebo zaplacením každého opakovaného plnění nebo dílčí plnění, a to tím dnem, který nastane dříve.
(4) V případě dodávání plynu, elektřiny, teplé a studené vody a tepla, jejichž úplata se uskutečňuje ve formě pravidelných záloh, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné dnem, do kdy má být podle smlouvy sjednaná záloha zaplacena.
(5) V případě dvoustranné či vícestranné koupě najaté věci [§ 24, odst. 4 zákona č. ../1992 Sb., o dani z příjmů.] (dále jen "finanční pronájem") se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné dnem, kdy má být podle smlouvy zaplacena první splátka s výjimkou případů, kdy cena jednoho výrobku nebo zařízení, které je předmětem finančního pronájmu, přesáhne částku 1 000 000 Kčs. V tomto případě se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě nebo zaplacením každé splátky, a to tím dnem, který nastane dříve.
§ 10
Vznik daňové povinnosti
(1) Daňová povinnost vzniká dnem vystavení daňového dokladu, za zdanitelné plnění uskutečněné jinému plátci, pokud zákon nestanoví jinak.
(2) Při uskutečnění zdanitelného plnění podle § 9 odst. 1, písm. f), g) a h) vzniká daňová povinnost dnem vystavením dokladu o použití.
(3) Při uskutečnění zdanitelného plnění bez úplaty podle § 9 odst. 1 písm. e) vzniká daňová povinnost dnem jeho uskutečnění.
(4) Při prodeji zboží, poskytování služeb, převodu nemovitostí nebo převodu a využití práv osobám, které nejsou plátci, vzniká daňová povinnost dnem uskutečnění zdanitelného plnění.
§ 11
Vedení záznamů pro daňové účely
(1) Plátce je povinen vést záznamy, ve kterých jsou uvedeny údaje rozhodné pro stanovení daně a základu pro její výpočet.
(2) Plátce je povinen vést evidenci tržeb za zdanitelná plnění poskytovaná konečnému spotřebiteli bez ohledu na to, zda konečný spotřebitel je plátcem či nikoliv.
§ 12
Vystavování daňových dokladů a jejich obsah
(1) Plátce je povinen vyhotovit za každé zdanitelné plnění ve prospěch jiného plátce daňový doklad, a to nejpozději do 15 dnů ode dne jeho uskutečnění.
(2) Daňový doklad musí obsahovat zejména:
a) obchodní jméno, sídlo, místo podnikání, popřípadě bydliště, identifikační a registrační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
b) obchodní jméno, sídlo, místo podnikání, popřípadě bydliště, identifikační a registrační číslo plátce, v jehož prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění,
c) název, množství zboží nebo rozsah zdanitelného plnění,
d) datum vystavení dokladu,
e) výši ceny bez daně,
f) výši daně.
(3) Jsou-li součástí zdanitelného plnění zboží nebo služby s různými sazbami daně popřípadě osvobozené od daňové povinnosti, musí být v daňovém dokladu uvedeny výše ceny a daně odděleně podle stanovených sazeb popřípadě osvobození od daně.
(4) Pokud daňový doklad splňuje podmínky a náležitosti stanovené zvláštním předpisem, [§ 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.] považuje se za účetní doklad.
§ 13
Daňový dobropis a vrubopis
(1) Dojde-li k opravě základu daně podle § 15, plátce uskutečňující zdanitelné plnění vyhotoví pro plátce, v jehož prospěch se zdanitelné plnění uskutečňuje, daňový dobropis nebo vrubopis, a to nejpozději do 15 dnů po proveden opravy.
(2) Daňovým dobropisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při snížení ceny za zdanitelné plnění.
(3) Daňovým vrubopisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při zvýšení ceny za zdanitelné plnění.
(4) Daňový dobropis a vrubopis obsahují údaje stanovené v § 12 odst. 2 a dále:
a) daňový dobropis obsahuje datum vystavení původního daňového dokladu, rozdíl mezi původní a sníženou cenou za zdanitelné plnění bez daně a dodatečně splatnou daň,
b) daňový vrubopis obsahuje datum vystavení původního daňového dokladu, rozdíl mezi původní a zvýšenou cenou za zdanitelné plnění a dodatečně splatnou daň.
Hlava IV
Základ daně
§ 14
Základ daně a jeho výpočet
(1) Základem pro výpočet daně je cena [§ 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.] za zdanitelné plnění, která neobsahuje daň, pokud zákon nestanoví jinak.
(2) Jestliže není cena zdanitelného plnění ve smlouvě určena, je rozhodující cena obvyklá.
(3) Podléhá-li zdanitelné plnění spotřební dani, [Zákon č. ..../1992 Sb. o spotřební dani.] popřípadě jiné dani či poplatku podle zvláštních předpisů, [Např.: Zákon ČNR č. 565/1991 Sb., o místních poplatcích. Zákon SNR č. 544/1991 Sb., o miestnych poplatkoch. Zákon ... č. .../1992 Sb., o ekologických daních (poplatcích).] základ daně zahrnuje i tyto daně a poplatky.
(4) Poskytne-li plátce slevu z ceny za zdanitelné plnění, základ daně se sníží o částku této slevy.
(5) Je-li zdanitelné plnění uskutečněno osobě mající zvláštní vztah k plátci bez úplaty nebo úplata je nižší než obvyklá cena, základem daně je obvyklá cena.
(6) Základem daně v případě finančního pronájmu je cena předmětu pronájmu, která by byla sjednána v případě kupní smlouvy, minimálně ve výši obvyklé ceny, s výjimkou případů, kdy cena jednoho výrobku nebo zařízení, které je předmětem finančního pronájmu přesáhne částku 1 000 000 Kčs. V tomto případě jsou základem daně jednotlivé splátky snížené o částku připadající na finanční činnosti.
(7) Základem daně v případě snížení nebo zvýšení ceny je rozdíl mezi původní cenou a cenou po opravě.
(8) Základem daně při aukčním prodeji zboží nebo nemovitosti je vydražená cena snížená o daň.
§ 15
Oprava základu daně
(1) Pro účely tohoto zákona mohou plátci opravit základ daně u zdanitelného plnění:
a) při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění, pokud za něj nebyla poskytnuta úplata nebo byla vrácena,
b) při změně ceny na základě změny kvalitativních, dodacích a jiných podmínek sjednaných u zdanitelného plnění,
c) zjistí-li plátce, že odvedl daň na základě nesprávných nebo neúplných údajů.
(2) Rozdíl nového a opraveného základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění, které podléhá dani ve zdaňovacím období, ve kterém byl vyhotoven daňový dobropis nebo vrubopis vztahující se k tomuto zdanitelnému plnění.
(3) Ustanovení tohoto paragrafu se vztahuje pouze na ty osoby, které byly plátci v době vzniku daňové povinnosti u původního plnění před opravou základu daně.
Hlava V
Sazby a výpočet daně
§ 16
Sazby daně
(1) Sazba daně u zboží je 23 %. U zboží uvedeného v příloze č. 1, která je nedílnou součástí tohoto zákona, je sazba daně 5 %.
(2) Sazba daně u služeb je 5 %. U služeb uvedených v příloze č. 2, která je nedílnou součástí tohoto zákona, je sazba daně 23 %.
(3) Sazba daně u nemovitostí včetně stavebních objektů zařazených v oborech 801 až 850 Jednotné klasifikace stavebních objektů [Vyhláška č. 124/1980 Sb., o jednotné klasifikaci stavebních objektů a stavebních prací výrobní povahy, ve znění pozdějších předpisů.] je 5 %.
(4) Sazba daně u převodu a využití práv je 5 %, s výjimkou pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatá movitá věc vrací pronajimateli [§ 24, odst. 5 zákona č. .../1992 Sb., o dani z příjmů.] (operativní pronájem), kde je sazba daně 23 %.
(5) Sazba daně u služeb zařazených jako výkony do následujících oborů Jednotné klasifikace výkonů:
a) 941 - Výkony nákupu zemědělských a lesnických výrobků,
b) 942 - Výkony odbytu a zásobování (včetně skladového hospodářství),
c) 943 - Výkony zahraničního obchodu,
d) 945 - Výkony vnitřního obchodu,
je stejná jako u dodávaného zboží, ke kterému se uvedený výkon vztahuje.
(6) Sazby daně jsou stanoveny jednotně pro celé území České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 17
Výpočet daně
(1) Plátce je povinen si sám daň vypočítat.
(2) Daň se vypočítá jako součin základu daně a příslušné sazby dělený stem.
(3) Je-li úplata za zdanitelné plnění vyjádřena v devizových prostředcích, [§ 1 zákona č. 528/1990 Sb., devizového zákona.] přepočte se na československou měnu podle kursu pro prodej vyhlašovaného Státní bankou československou a platného v den vzniku daňové povinnosti.
(4) U souprav zboží, např. dárkové balení, dárkové kazety, lékárničky s náplní, se uplatňuje daň na jednotlivé výrobky v soupravě včetně obalů a adjustace podle stanovených sazeb.
(5) Při aukčním prodeji zboží nebo nemovitosti se daň vypočte jako podíl, v jehož čitateli je vydražená cena vynásobená příslušnou sazbou daně a ve jmenovateli součet čísla 100 a příslušné sazby.
(6) Je-li s dodáním zboží spojeno poskytování služeb a cena těchto služeb bez daně přesahuje 20 % z ceny zboží a služeb bez daně, zdaní se zvlášť zboží a zvlášť služby.
(7) Je-li s poskytováním služeb spojeno dodání zboží a cena tohoto zboží bez daně přesahuje 20 % z ceny zboží a služeb bez daně, zdaní se zvlášť zboží a zvlášť služby.
Hlava VI
ODPOČET DANĚ
§ 18
Nárok na odpočet daně
(1) Nárok na odpočet daně má plátce, pokud nakoupené zboží nebo nemovitosti, přijaté služby nebo převedená a využitá práva použije pro podnikání.
(2) Plátce má nárok na odpočet daně ve zdaňovacím období, ve kterém daň na vstupu zaúčtoval, jinak nárok zaniká.
(3) Plátce nemá nárok na odpočet daně, pokud nedoloží oprávněnost svého nároku na odpočet daně daňovým dokladem o zdanitelném plnění.
(4) Plátce nemá nárok na odpočet daně při nákupu osobního automobilu a zboží a služeb s tím souvisejících a při nákupu zboží a služeb za účelem pohoštění nebo obdarování obchodních partnerů. Vyloučení daně z nároku na odpočet musí být v tomto případě provedeno před případnou úpravou odpočtu daně podle § 19.
(5) Ustanovení odstavce 4 se nevztahuje na plátce, jehož podnikání zcela nebo zčásti spočívá v odprodávání nebo pronajímání osobních automobilů a nebo v poskytování služeb veřejného stravování.
(6) Prodá-li plátce osobní automobil, při jehož koupi neměl nárok na odpočet podle odstavce 4, jinému plátci, je tento prodej osvobozený od daňové povinnosti.
(7) Plátce provádějící finanční pronájem má nárok na odpočet daně u zboží a nemovitostí, které jsou předmětem finančního pronájmu.
§ 19
Způsob uplatnění odpočtu
(1) Použije-li plátce nakoupené zboží, nemovitosti, přijaté služby nebo převedená a využitá práva částečně pro své zdanitelné plnění a částečně pro plnění, které dani nepodléhá, respektive částečně pro zdanitelné plnění osvobozené od daňové povinnosti, má nárok na odpočet daně pouze za převzaté zboží, nemovitosti, jemu poskytnuté služby nebo na něj převedená práva, která použije pro zdanitelné plnění.
(2) Odpočet daně podle odstavce 1 se stanoví ve výši, která odpovídá celkové dani zaplacené při nákupu zboží, nemovitostí, přijatých služeb nebo převedených a využitých práv za příslušné zdaňovací období vynásobené koeficientem. Koeficient se stanoví jako podíl, v jehož čitateli je součet cen bez daně za zdanitelné plnění, u nichž vzniká nárok na odpočet, ve jmenovateli součet cen bez daně za zdanitelná plnění, u nichž vzniká nárok na odpočet a plnění, u nichž nárok na odpočet nevzniká. Součet cen v čitateli i ve jmenovateli koeficientu je souhrnem cen za předchozí kalendářní rok, pokud zákon nestanoví jinak.
(3) V případě způsobu uplatnění odpočtu podle odstavce 1 a 2 u nově zaregistrovaného plátce lze nárok na odpočet daně uplatnit nejdříve po uplynutí jednoho kalendářního měsíce od data registrace. Koeficient se pro tento účel stanoví na základě souhrnu cen za tento první měsíc. V dalších měsících do konce kalendářního roku se koeficient stanoví na základě souhrnu cen za předcházející měsíce, a to až do konce druhého kalendářního roku od data registrace, s výjimkou plátců, kteří se registrovali nejpozději do 30. 6. předcházejícího roku. Pro tyto plátce platí od počátku druhého kalendářního roku od data registrace plně ustanovení odstavce 2.
(4) Plátce nemá nárok na odpočet daně pokud je daň po úpravách podle odstavce 2 nižší než 5 % z celkové daně zaplacené při nákupu zboží, nemovitostí, přijatých služeb nebo převedených a využitých práv.
(5) Dojde-li k opravě základu daně podle § 15, podléhá nově vypočtená daň pro potřeby odpočtu ustanovení tohoto paragrafu.
(6) Plátce který prodává podnik nebo jeho část ve smyslu zvláštního předpisu [§ 476 až 488 zákona č. 513/1991 Sb.] má nárok na odpočet daně zaplacené při nákupu zboží, nemovitostí, přijatých služeb nebo převedených a využitých práv, vztahující se ke zdanitelnému plnění v prodávaném podniku či v jeho části, a to pouze za období končící dnem zápisu prodeje podniku nebo jeho části do obchodního rejstříku, [§ 3 zákona č. 513/1991 Sb.] případně živnostenského rejstříku. [§ 60 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon.]
(7) Nárok na vrácení odpočtu za období, ve kterém vznikl, má Správa federálních hmotných rezerv při nákupu zboží pro státní hmotné rezervy a ostatní plátci při nákupu zboží pro "Program 222", a to do 15 dní od předložení daňového přiznání za toto zdaňovací období. Podmínkou je, že tyto nákupy budou účetně sledovány samostatně.
§ 20
Oprava daně pro účely odpočtu daně
(1) Opraví-li se základ daně podle § 15, opraví se současně i daň pro účely odpočtu. Oprava daně se provede v tom zdaňovacím období, ve kterém je vystaven daňový dobropis nebo vrubopis související s opravou základu daně.
(2) Sníží-li se základ daně podle § 15, má plátce uskutečňující zdanitelné plnění nárok na opravu daně pro účely odpočtu ve výši rovnající se součinu příslušné sazby daně a částky rozdílu mezi původním a opraveným základem daně dělený stem.
(3) Zvýší-li se základ daně podle § 15, má plátce, v jehož prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění, nárok na opravu daně pro účely odpočtu ve výši rovnající se součinu příslušné sazby daně a částky rozdílu mezi původním a opraveným základem daně dělený stem.
(4) Plátce nemá nárok na opravu daně pro účely odpočtu, pokud ho nemůže doložit daňovým dobropisem, popřípadě daňovým vrubopisem.
(5) Odpočet daně stanoveny podle odstavce 2 nebo 3 podléhá dále plně ustanovení § 19.
§ 21
Nadměrný odpočet
(1) Plátce má nárok na uplatnění nadměrného odpočtu ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, ve kterém došlo k jeho vzniku.
(2) Uplatnění nadměrného odpočtu má přednost před uplatněním odpočtu daně vzniklého v běžném zdaňovacím období.
(3) Vznikne-li znovu nadměrný odpočet i po jeho přednostním uplatnění, je plátce povinen jej přenést do dalšího zdaňovacího období, pokud zákon nestanoví jinak.
(4) Má-li plátce v příslušném zdaňovacím období nárok na uplatnění více než jednoho nadměrného odpočtu, uplatní je postupně v tom pořadí, ve kterém vznikly.
§ 22
Vrácení nadměrného odpočtu
(1) Dojde-li k přesunu nadměrného odpočtu do dalších zdaňovacích období, a není-l i nadměrný odpočet uhrazen do šesti kalendářních měsíců od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikl, má plátce nárok na vrácení daně. Plátce uplatní nárok na vrácení daně z důvodu nadměrného odpočtu u finančního orgánu v daňovém přiznání podle zákonů národních rad o správě daní a poplatků.
(2) Nárok na vrácení daně z důvodu nadměrného odpočtu má plátce pouze v té výši, která nebyla uhrazena odpočtem z vlastní daňové povinnosti plátce.
§ 23
Odpočet daně při nákupu ojetých osobních automobilů
(1) Plátce, který se zcela nebo z převážné části zabývá nákupem a prodejem ojetých osobních automobilů, má nárok na odpočet daně zaplacené při jejich nákupu.
(2) Nárok na odpočet daně má plátce ve výši, která se vypočte jako podíl, v jehož čitateli je cena, za kterou byl ojetý osobní automobil nakoupen, vynásobená příslušnou sazbou daně a ve jmenovateli součet čísla 100 a příslušné sazby.
(3) Je-li osoba, od které nakoupil plátce ojetý osobní automobil osobou mající k němu zvláštní vztah, výše nároku na odpočet se stanoví stejným způsobem jako v odstavci 2 s tím, že místo ceny, za kterou byl ojetý osobní automobil nakoupen se v čitateli uvede jeho obvyklá cena.
Hlava VII
OSVOBOZENÍ OD DAŇOVÉ POVINNOSTI
§ 24
Osvobození od daňové povinnosti
(1) Od daňové povinnosti jsou osvobozena dále uvedená zdanitelná plnění za podmínek stanovených v § 25 až § 37:
a) poštovní služby (§ 25),
b) rozhlasové a televizní vysílání (§ 26),
c) finanční činnosti (§ 27),
d) pojišťovnictví (§ 28),
e) převod a pronájem pozemků a staveb (§ 29),
f) výchova a vzdělávání (§ 30),
g) zdravotnické služby a zboží (§ 31),
h) sociální pomoc (§ 32),
i) poskytnutí služeb orgány státní správy a územní samosprávy a soudy (§ 33),
j) loterie a jiné podobné hry (§ 34),
k) dodání vratných obalů (§ 35),
l) prodej podniku (§ 36),
m) činnosti subjektů neziskového charakteru (§ 37).
(2) Uskutečňuje-li plátce zdanitelná plnění, která jsou osvobozena od daňové povinnosti, nemá za tato plnění nárok na odpočet daně zaplacené na vstupu, pokud zákon nestanoví jinak.
§ 25
Poštovní služby