Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky 1992
VI. v. o.
1398
Vládní návrh
Zákon
ze dne .......... 1992,
kterým se mění a doplňuje devizový zákon č. 528/1990 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. 1
Devizový zákon č. 528/1990 Sb. se mění a doplňuje takto:
1. V § 2 písm. e/ se za slova "zahraniční cenné papíry" doplňují čárka a slova "vkladové listy znějící na cizí měnu".
2. V § 2 písm. f/ se spojka "a" mezi slovy "koupě" a "prodej" nahrazuje čárkou a v textu v závorce se vypouští slovo "půjčka".
3. § 3 zní:
"§ 3
(1) Devizovou bankou se pro účely tohoto zákona rozumí banka se sídlem v tuzemsku a pobočka zahraniční banky, pokud z povolení působit jako banka [§ 6 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.] nebylo vyloučeno obchodování s devizovými hodnotami nebo provádění platebního styku se zahraničím.
(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na devizovou banku, s výjimkou pobočky zahraniční banky, ustanovení upravující právní postavení devizových tuzemců právnických osob."
4. § 5 zní:
"§ 5
(1) Devizovými tuzemci jsou fyzické osoby, které mají v tuzemsku bydliště [Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů a zákon č. .../1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.] a právnické osoby, které mají v tuzemsku své sídlo.
(2) Ostatní fyzické a právnické osoby jsou devizovými cizozemci. Devizovými cizozemci jsou rovněž mezinárodní organizace se sídlem v tuzemsku, zřízené a vyvíjející činnost v České a Slovenské Federativní Republice podle zvláštních předpisů [Zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice ve znění zákona č. 157/1989 Sb.].
(3) Práva a povinnosti devizových tuzemců - právnických osob se vztahují rovněž na devizové tuzemce, kteří jsou fyzickými osobami - podnikateli [§ 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.], při vykonávání jejich podnikatelské činnosti.
5. V § 6 odst. 2 písm. b/ se za slovo "církvím" vkládají čárka a slova "náboženským společnostem [Zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností.]".
6. § 7 odst. 2 písm. a/ zní:
"a/ s devizovými hodnotami, které podléhají nabídkové povinnosti (§ 11 odst. 1, § 17 odst. 1) a které devizová banka odmítla koupit (§ 12 odst. 3, § 17 odst. 7) a vydala jim o tom potvrzení,".
7. V § 7 odst. 4 se vypouštějí slova "- fyzické osoby".
8. § 7 odst. 5 zní:
"(5) Jiné osoby, kterým Státní banka československá udělila povolení k obchodování s devizovými hodnotami a k provádění platebního styku se zahraničím, mají v rozsahu tohoto povolení práva a povinnosti stanovené tímto zákonem devizové bance. Státní banka československá stanoví opatřením vyhlášeným ve Sbírce zákonů podmínky pro provádění směnárenské činnosti těmito osobami."
9. § 8 odst. 1 zní:
"(1) Devizový tuzemec může platit do zahraničí a přijímat platby ze zahraničí, pokud z prováděcího předpisu nebo z povolení Státní banky československé nebo z povolení jiného devizového orgánu učiněného v dohodě se Státní bankou československou nevyplývá jinak, výhradně prostřednictvím devizové banky, pokud se platební styk uskutečňuje bezhotovostně."
10. Z nadpisu třetí části se vypouštějí slova "a devizových cizozemců".
11. V § 9 odst. 1 se slova "na výzvu příslušného devizového orgánu ve stanovené lhůtě ohlásit mu" nahrazují slovy "Státní bance československé ohlásit" a slova "na podnikání" se vypouštějí.
12. § 9 odst. 2 zní:
"(2) Prováděcí předpis stanoví lhůtu pro splnění ohlašovací povinnosti podle odstavce 1 a může stanovit, na které případy se tato povinnost nevztahuje. V odůvodněných případech může být devizový tuzemec - právnická osoba zproštěna ohlašovací povinnosti zcela nebo zčásti udělením devizového povolení."
13. V § 11 odst. 6 se slova "obchodování s devizovými prostředky (§ 7 odst. 3)" nahrazují slovy "případů uvedených v § 7 odst. 3 a § 14 odst. 1 a pokud nebylo vydáno devizové povolení podle odstavce 4 s účelovým určením použití těchto devizových prostředků."
14. V § 12 odst. 2 se druhá věta nahrazuje tímto textem:
"Koupě deviz se uskutečňuje podle kursu platného v den uvedený v platebním příkazu zahraniční banky. Není-li den uveden, uskutečňuje se koupě deviz podle kursu platného v den, kdy devizová banka obdržela platební příkaz zahraniční banky ve prospěch devizového tuzemce - právnické osoby. Pouze v případě, kdy devizová banka nemůže zjistit částku poukazovanou zahraniční bankou ve prospěch devizového tuzemce - právnické osoby jinak než na základě výpisu z příslušného účtu, přepočte se tato částka podle kursu platného v den uvedený ve výpisu z účtu zahraniční banky."
15. V § 13 odst. 1 se za slova "na základě" vkládá slovo "jiného" a doplňuje se druhá věta, která zni: "To neplatí, pokud jde o peněžní závazek devizového tuzemce - právnické osoby vyplývající z dluhopisů znějících na československou měnu se splatností do jednoho roku."
16. § 13 odst. 2 a 3 znějí:
"(2) Úhrada devizových prostředků podle odstavce 1 se uskutečňuje podle kursu platného v den provedení úhrady, který je nezbytný pro dodržení splatnosti peněžního závazku. Není-li den splatnosti uveden, uskutečňuje se úhrada devizových prostředků podle kursu dohodnutého mezi devizovou bankou a devizovým tuzemcem - právnickou osobou. V ostatních případech se úhrada uskutečňuje podle kursu platného v den přijeti příkazu devizového tuzemce - právnické osoby k úhradě devizovou bankou.
(3) Státní banka československá určuje postup devizových bank při uskutečňování úhrad podle odstavce 1 a vyhlašuje jej opatřením ve Sbírce zákonů."
17. Za § 13 se vkládají § 13a, § 13b a § 13c, které znějí:
"§ 13a
(1) Devizová banka je povinna prodat devizovému tuzemci právnické osobě za československou měnu devizové prostředky k úhradě výloh fyzické osoby spojených s jejím vysláním na zahraniční pracovní cestu touto právnickou osobou v rozsahu stanoveném ve zvláštním předpise [Zákon č. .../1992 Sb., o cestovních náhradách.].
(2) Devizová banka je povinna převést do zahraničí úhradu v devizových prostředcích, odpovídající protihodnotě československé měny složené devizovým tuzemcem - právnickou osobou, určenou na krytí nákladů činnosti její organizační složky v zahraničí.
(3) Devizová banka je povinna prodat devizovému tuzemci - právnické osobě na její žádost devizové prostředky nebo provést úhradu devizových prostředků devizovému cizozemci v rozsahu nezbytném
a) k zajištění obrany a bezpečnosti státu,
b) k úhradě výloh spojených s poskytováním služeb v oblasti zahraničního cestovního ruchu a placených v zahraničí.
(4) Prováděcí předpis stanoví, kterým devizovým tuzemcům právnickým osobám je devizová banka povinna prodat devizové prostředky nebo které mají právo úhrady devizových prostředků podle odst. 3 písm. a/.
§ 13b
Devizový orgán příslušný podle § 6 odst. 2 může v odůvodněných případech udělit devizovému tuzemci - právnické osobě devizové povolení k výjimečnému nákupu devizových prostředků nad rámec případů uvedených v § 13 odst. 1 nebo v § 13a odst. 1 až 3.
§ 13c
Devizová banka je povinna prodat devizovému tuzemci právnické osobě devizové prostředky nezbytné ke splnění peněžního závazku vyplývajícího z emise tuzemských cenných papírů znějících na cizí měnu [Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech.]."
18. § 14 zní:
"§ 14
(1) Devizový tuzemec - právnická osoba se může bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci, může-li ke splnění tohoto závazku použít své peněžní prostředky, s výjimkou
a/ nákupu nemovitostí v zahraničí,
b/ nákupu zahraničních cenných papírů,
c/ přijetí peněžního úvěru od devizového cizozemce.
(2) V případech, na které se nevztahuje odstavec 1 se může devizový tuzemec - právnická osoba smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci pouze po udělení devizového povolení. Prováděcí předpis může stanovit další případy, k nimž se toto povolení nevyžaduje."
19. V § 15 odst. 1 písm. c) se vypouštějí slova "na podnikání".
20. § 15 odst. 2 se vypouští.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
21. V § 16 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Devizový tuzemec - fyzická osoba zaměstnaná v zahraničí musí povinnost stanovenou v odstavci 1 splnit bez odkladu po návratu do tuzemska po skončení této nepřetržité pracovní činnosti v zahraničí."
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
22. V 17 odst. 4 a § 17 odst. 6 se slova "obchodování (§ 7 odst. 3), bez omezení" nahrazují slovy "případů uvedených v § 7 odst. 3 a § 23."
23. V § 20 odst. 1 se za slovo "povolení" vkládá čárka a slova "k placení devizovému cizozemci do zahraničí" se nahrazují slovy "které v odůvodněných případech může vydat devizový orgán příslušný podle § 6 odst. 2 písm. b/."
24. V § 22 odst. 1 se doplňuje druhá věta, která zní: "Tím není dotčen postup devizové banky podle zvláštního předpisu [§ 37 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.]".
25. V § 22 odst. 2 se nahrazují slova "obchodování (§ 7 odst. 3), bez omezení" slovy "případů uvedených v § 7 odst. 3 § 23."
26. § 23 zní:
"§ 23
(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba se může bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci v cizí měně, s výjimkou nákupu nemovitosti v zahraničí, nákupu zahraničních cenných papírů a přijeti peněžního úvěru od devizového cizozemce, jestliže ke splnění tohoto závazku může použít v souladu s tímto zákonem
a/ devizové prostředky uložené na devizovém účtu u devizové banky,
b/ devizové prostředky, které jí devizová banka je povinna prodat podle § 20 a § 21,
c/ devizové prostředky, které devizová banka odmítla od ní koupit a vydala jí o tom potvrzení,
d/ devizové prostředky, které získá během svého pobytu v zahraničí,
e/ devizové prostředky, na které se nevztahují povinnosti podle § 17.
(2) Devizový tuzemec - fyzická osoba se může bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění v československé měně vůči devizovému cizozemci, s výjimkou
a/ nákupu nemovitostí v zahraničí,
b/ nákupu zahraničních cenných papírů a
c/ přijetí peněžního úvěru od devizového cizozemce.
(3) V případech, na které se nevztahují odstavce 1 a 2 se může devizový tuzemec - fyzická osoba smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci pouze po udělení devizového povolení. Prováděcí předpis může stanovit další případy, v nichž se toto povolení nevyžaduje."
27. V § 24 odst. 1 písm. b/ se vypouštějí slova "v tuzemsku a".
28. § 25 zní:
"§ 25
Devizový cizozemec může nabývat vlastnické právo k nemovitostem v České a Slovenské Federativní Republice pouze:
a/ děděním,
b/ pro diplomatické zastoupení cizího státu za podmínky vzájemnosti,
c/ jde-li o nemovitost nabývanou do bezpodílového spoluvlastnictví manželů, z nichž pouze jeden je devizovým cizozemcem, nebo má-li nabýt nemovitost devizový cizozemec - fyzická osoba od manžela, rodičů nebo prarodičů,
d/ výměnou tuzemské nemovitosti, kterou vlastní, za jinou tuzemskou nemovitost, jejíž hodnota nepřevyšuje hodnotu původní nemovitosti,
e/ pokud má předkupní právo z titulu podílového spoluvlastnictví nemovitosti [Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.]
f/ pokud jde o stavbu, kterou devizový cizozemec vystavěl na vlastním pozemku,
g/ pokud tak výslovně stanoví zvláštní zákon [Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby.]."
29. V § 28 se za slova "zahraniční platební dokumenty" vkládá čárka a slova "vkladní knížky znějící na cizí měnu".
30. V § 29 se za odstavec 2 doplňuje nový odstavec 3, který zní:
"(3) Státní banka československá může stanovit opatřením ve Sbírce zákonů maximální částky devizových prostředků, které lze vyvézt do zahraničí v hotovosti."
31. V § 31 odst. 3 písm. b/ se za slovo "zděděné" doplňuje slovo "zlaté".
32. Část sedmá zní:
"Část sedmá
Majetková účast v zahraničí
§ 34
(1) Devizový tuzemec se může majetkově účastnit v zahraničí jen s devizovým povolením Státní banky československé vydaným v dohodě s federálním ministerstvem financí a federálním ministerstvem zahraničního obchodu.
(2) Majetkovou účastí v zahraničí se rozumí pro účely tohoto zákona majetkový podíl devizového tuzemce na právnické osobě, která je devizovým cizozemcem, nebo majetková účast devizového tuzemce na podnikání devizového cizozemce, jestliže s touto účastí je spojeno právo devizového tuzemce podílet se na zisku a jeho povinnost podílet se na ztrátě.
(3) Devizový tuzemec může převádět svou majetkovou účast v zahraničí na devizového cizozemce jen s devizovým povolením Státní banky československé vydaným v dohodě s federálním ministerstvem financí a federálním ministerstvem zahraničního obchodu.
(4) Prováděcí předpis federálního ministerstva financí, Státní banky československé a federálního ministerstva zahraničního obchodu může stanovit, kdy se povolení podle odstavců 1 a 3 nevyžaduje a stanovit náležitosti takového povolení. Devizová povolení podle odstavců 1 a 3 nahrazují devizová povolení vyžadovaná podle § 14 a § 23 odstavec 3, popřípadě podle § 10 odstavec 2 a § 16 odstavec 3."
33. V § 35 odst. 1 se za slova "v československé nebo v" vkládá slovo "dohodnuté" a na konci se doplňuje věta, která zní: "Tím není dotčen postup devizové banky podle zvláštního předpisu ["§ 37 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách."]."
34. § 35 odst. 2 zní:
"(2) Za cizozemský účet se považuje rovněž:
a/ vkladový účet u banky [Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách.] v případě, že se vlastník účtu stal devizovým cizozemcem nebo proto, že jej devizový cizozemec zdědil,
b/ vkladový list vydaný bankou v případě, že jeho vlastník je devizovým cizozemcem nebo se jeho vlastník stal devizovým cizozemcem nebo jej devizový cizozemec zdědil."
35. V § 36 odst. 3 se doplňují druhá a třetí věta, které znějí: "Toto povolení se nevyžaduje, jde-li o převod dědictví nebo výživného (§ 31 a 32). Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy se devizové povolení nevyžaduje."
36. § 38 zní:
"§ 38
(1) Zjistí-li devizový orgán, že osoba, u níž provádí devizovou kontrolu podle § 37, porušila povinnosti, které jsou jí stanoveny tímto zákonem, uloží jí, aby zjištěné nedostatky byly ve stanovené lhůtě odstraněny.
(2) Devizový orgán může uložit devizovému tuzemci právnické osobě, která porušila povinnosti stanovené jí tímto zákonem, pokutu až do výše 1 miliónu Kčs. Devizový orgán přitom postupuje podle předpisů o správním řízení [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).].
(3) Pokuta uložená podle odstavce 2 je splatná do 30 dnů ode dne doručení pravomocného rozhodnutí devizového orgánu o uložení pokuty osobě uvedené v odstavci 2. Pokuty jsou odváděny do státního rozpočtu republiky příslušné podle sídla nebo bydliště osoby, které byla pokuta uložena.
(4) Devizový orgán může uložit pokutu podle odstavce 2 do jednoho roku ode dne zjištění porušení tohoto zákona, nejpozději však do 10 let ode dne, ve kterém byla povinnost porušena."
37. V § 41 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Orgány celní správy přijímají na hraničních přechodech do úschovy rovněž československou měnu, k jejímuž dovozu se vyžaduje devizové povolení, jestliže osoba cestující do tuzemska toto povolení nemá.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3 a vkládají se v něm za slova "odstavce 1" slova "a 2".
38. V § 43 písm. f/ se slova "přijímá úvěr v devizových prostředcích od devizového cizozemce" nahrazují slovy "přijímá peněžní úvěr od devizového cizozemce", v písm. g/ se na konci vypouštějí slova "a v tuzemsku" a za písm. m/ se doplňuje nové písm. n/, které zní:
"n/ neposkytuje součinnost devizovému orgánu provádějícímu devizovou kontrolu /§ 37 odst. 3/."
39. § 44 první věta zní:
"(1) Devizové přestupky podle § 43 písm. a/ až j/ projednávají příslušné orgány místní správy [Zákon České národní rady č. 200/1990 S b., o přestupcích, zákon Slovenské národní rady č. 372/1990 Sb., o priestupkoch, ve znění zákona č. 524/1990 Sb., zákon České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, a zákon Slovenské národní rady č. 472/1990 Sb., o organizácii miestnej štátnej správy."], přestupky podle § 43 písm. k/, l/, m/, orgány celní správy, a jedná-li se o devizový přestupek podle § 43 písm. n/, devizové orgány."
40. V § 44 odst. 2 se slova "Sboru národní bezpečnosti" nahrazují slovem "policie [Zákon Slovenské národní rady č. 204/1991 Sb., o Policajnom zbore Slovenské republiky, zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.]".
41. § 45 odst. 1 písm. b/ zní:
"b/ pokutu až do výše 20 000 Kčs za devizové přestupky uvedené v § 43 písm. b/ až n/,".
42. Za § 46 se zařazuje nový oddíl 3, který včetně nadpisu zní:
"Oddíl 3
§ 46a
Blokové řízení
Devizový přestupek, který byl spolehlivě zjištěn a nestačí-li domluva osobě, která se přestupku dopustila, mohou orgány uvedené v § 44 se souhlasem této osoby projednat v blokovém řízení a uložit blokovou pokutu až do výše 5 000 Kčs.
43. § 48 odst. 1 zní:
"(1) Na rozhodování o devizovém povolení podle tohoto zákona se vztahují předpisy o správním řízení12/, s výjimkou uvedenou v odstavci 2."
44. § 48 odst. 2 se vypouští a odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
45. V § 49 se za slova "Státní banka československá" vkládají slova "po dohodě s ministerstvy financí republik".
46. § 51 odst. 2 zní:
"(2) Devizové účty devizových tuzemců - právnických osob /§ 5 odst. 1 a 2/ zřízené podle dosavadních předpisů zůstávají zachovány, a to, s výjimkou devizových účtů zřízených podle § 11 odst. 3, do jejich vyčerpání. Pro použití zůstatků na devizových účtech platí ustanovení § 11 odst. 6. Devizové účty devizových tuzemců - právnických osob zřízené na základě devizového povolení se řídí podmínkami stanovenými v tomto povolení.
47. Za § 49 se vkládají nové § 49a a § 49b, které znějí:
"§ 49a
(1) Federální ministerstvo financí v dohodě se Státní bankou československou a federálním ministerstvem zahraničního obchodu upraví prováděcím předpisem vypořádání nároků z odběrních poukazů a.s. Tuzex a ze zůstatků účtů v nich vedených.
(2) Nároky podle odstavce 1 lze uplatnit do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona.
§ 49b
Státní banka československá v dohodě s federálním ministerstvem financí stanoví opatřením vyhlášeným ve Sbírce zákonů postup devizových tuzemců - právnických osob v případě přijetí platby v devizových prostředcích v hotovosti v oblasti operativní evidence a výkaznictví."
Čl. II
Pokud se v devizovém zákoně používá pojmu "devizový peněžní ústav", rozumí se tím nadále "devizová banka".
Čl. III
(1) Zrušují se:
1. § 17 odst. 2 písm. c/, § 18 odst. 1, § 19 odst. 1 písm. i/ a § 22 písm. j/ zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů,
2. vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 8/1981 Sb., o odběrních poukazech PZO Tuzex,
3. vyhláška federálního ministerstva financí č. 370/1990 Sb., o oprávnění k prodeji zboží a poskytování služeb na území České a Slovenské Federativní Republiky za devizové prostředky,
4. vyhláška federálního ministerstva financí a Státní banky československé č. 583/1990 Sb., kterou se provádí devizový zákon.
(2) Povolení k prodeji zboží a poskytování služeb za devizové prostředky na území ČSFR vydaná podle zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů, pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. IV
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění devizového zákona.
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem ..................
Důvodová zpráva
Obecná část
Devizový zákon č. 528/1990 Sb. vstoupil v účinnost 1. ledna 1991 jako jeden z nezbytných legislativních předpokladů pro zavedení vnitřní směnitelnosti čs. měny. Tento princip zakotvil pro devizové tuzemce, kteří jsou právnickými osobami, nebo fyzickými osobami - podnikateli zapsanými v podnikovém (dnes obchodním) rejstříku, právo uhrazovat závazky vůči devizovým cizozemcům v rozsahu svých korunových prostředků. Na druhé straně mají tyto osoby povinnost prodat nabyté devizové prostředky čs. devizovému peněžnímu ústavu za čs. měnu v plném rozsahu. Tím devizový zákon umožnil bezhotovostní placení devizových závazků všem tuzemským subjektům, které měly oprávnění k zahraničně obchodní činnosti podle předpisů o hospodářských stycích se zahraničím.
V současné době je na území ČSFR zaregistrováno asi 1200 tisíc soukromých podnikatelů; z toho pouze malá část podnikatelů je zapsána v obchodním rejstříku. Přijetím obchodního zákoníku, který vychází z principu svobody podnikání, došlo k odstranění rozdílu v podmínkách pro podnikáni v tuzemsku a podnikání v oblasti mezinárodního obchodu pro všechny kategorie podnikatelských subjektů. Ti podnikatelé, kteří nejsou zapsáni v obchodním rejstříku, mohou sice podle obchodního zákoníku podnikat v oblasti mezinárodního obchodu, avšak s ní související platební styk se zahraničím mohou provádět pouze prostřednictvím právnické osoby za provizi nebo ze svého devizového účtu. Tito podnikatelé nemohou přímo využívat princip vnitřní směnitelnosti, pokud jde o placení závazků vůči devizovým cizozemcům, ale na druhé straně devizové příjmy plynoucí z této jejich hospodářské činnosti mohou ukládat na své devizové účty.
Zkušenost uplynulého roku s uplatňováním vnitřní směnitelnosti čs. měny je jednoznačně pozitivní.
Výsledky běžného účtu platební bilance za uplynulý rok 1991 naznačují výrazně lepší celoroční výsledek v této oblasti než se původně očekávalo. Oproti původně předpokládanému deficitu 2,5 mld USD ukazují předběžné výsledky v roce 1991, že bylo dosaženo aktiva ve výši 0,2 - 0,3 mld USD, při současném růstu devizových rezerv zhruba o 2 mld. USD.
2. Vývoj československého devizového hospodářství tedy umožňuje přistoupit k rozšíření zásady vnitřní směnitelnosti oproti dosavadnímu stavu, kdy systém vnitřní směnitelnosti mohou využívat všechny právnické osoby bez rozdílu jejich předmětu činnosti nebo zaměření a fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku, i na všechny zbývající fyzické osoby, kteří jsou podnikateli ve smyslu obchodního zákoníku.
To znamená, že vnitřní směnitelnost se bude vztahovat také na ty fyzické osoby - podnikatele, kteří podnikají na základě živnostenského oprávnění, jiného právního předpisu než živnostnického zákona nebo provozují zemědělskou výrobu a jsou zapsáni do evidence podle zvláštních předpisů.
3. Navrhovaná úprava znamená liberalizaci přístupu k devizovým prostředkům i pro podnikatele - fyzické osoby. Tito podnikatelé budou mít ze zákona právo směnit čs. měnu za devizové prostředky k placení devizovým cizozemcům bez ohledu na to, zda svojí podnikatelskou činností produkují devizové prostředky. Takový přístup je pružnější než dosavadní postup a tím, že vytváří rovné podmínky pro všechny podnikatele i v oblasti devizového hospodaření zabezpečuje žádoucí právní i ekonomický soulad devizových předpisů s ustanoveními obchodního zákoníku.
Z obecného hlediska bude tento postup také znamenat nezbytné zprůhlednění devizových operací, zajišťující kontrolu u těchto podnikatelských subjektů; dosud dochází k přelévání devizových prostředků z osobních devizových účtů pro účely podnikání a naopak.
Navržené rozšíření vnitřní směnitelnosti bude mít pro osoby, dosud z jejího působení vyňaté, tyto praktické důsledky:
a) podnikatelské subjekty budou mít veškeré svoje příjmy a výdaje spojené s podnikáním vedeny pouze na korunových účtech;
b) mají-li podnikatelé devizové účty, které vznikly z jejich hospodářské činnosti podle dosavadních předpisů, budou oprávněni si tyto účty ponechat do vyčerpání a budou s nimi moci nakládat volně s výjimkou některých operaci taxativně vyjmenovaných v zákoně;
c) tito podnikatelé nebudou moci pro financování své podnikatelské činnosti zřizovat nové devizové účty; budou však moci nadále - jako všichni občané ČSFR - vlastnit pro svoji osobní potřebu devizové účty a skládat na ně všechny devizové příjmy, které nesouvisejí s podnikatelskou činností.
4. K 31. 12. 1991 vedly československé peněžní ústavy cca 700 tis. devizových účtů pro fyzické osoby, na kterých bylo k tomuto datu uloženo 800 mil. USD. Devizové banky neevidují zvlášť devizové účty fyzických osob-podnikatelů a devizové účty fyzických osob-nepodnikatelů.
Předpokládáme, že realizace navrženého rozšíření zásady vnitřní směnitelnosti na další podnikatele - fyzické osoby nebude mít podstatný dopad na platební bilanci státu. Navržená úprava devizového zákona vytváří podmínky pro pružnější podnikání ve vztahu k zahraničí a pro svobodnou volbu optimálních forem zahraničně obchodních operací. Nepovede nutně k podstatnému zvětšení objemu plateb do zahraničí, neboť i dosud mohli podnikatelé nezapsaní v obchodním rejstříku obchodovat se zahraničím prostřednictvím zmocněné právnické osoby. Mohli tudíž i podle dosavadní právní úpravy jejich prostřednictvím platit libovolně vysoké částky, pokud k tomu měli dostatek korunových prostředků. Předpokládá se, že tito podnikatelé budou rovněž produkovat devizy. Podle hrubého odhadu by se měly tyto příjmy a výdaje vyrovnat.
6. Současná právní úprava systému vnitřní směnitelnosti čs. měny je z věcného hlediska poměrně široká a liberální, nebo možnost uhrazovat do zahraničí v cizí měně v zásadě jakýkoliv závazek se vztahuje prakticky na všechny druhy platů, a to jak v rámci běžného účtu, tak i kapitálového účtu platební bilance. V tomto rámci jsou dnes plně liberalizovány nejen veškeré převody z titulu přímých investic zahraničních investorů v ČSFR, což je vzhledem k našemu zájmu o příliv zahraničního kapitálu naprosto žádoucí, ale i výnosy z titulu tuzemských cenných papírů, které nezakládají majetkovou účast na podnikání v tuzemsku. Úplná liberalizace převodů výnosů z těchto cenných papírů (zejména krátkodobých) by vedla v současné době k růstu spekulačních transakcí devizových cizozemců, což by mohlo mít negativní vliv na vývoj čs. platební bilance. V souvislosti s předpokládaným širším využívání těchto finančních instrumentů a se vznikem čs. trhu cenných papírů, jehož se budou moci účastnit i devizoví cizozemci, se navrhuje prozatím zákonem regulovat převody výnosů z krátkodobých cenných papírů znějících na čs. měnu splatných do jednoho roku.
Na druhé straně se zabezpečuje právní jistota, aby všem držitelům tuzemských cenných papírů znějících na cizí měnu, jejichž emise byla povolena podle zvláštních předpisů, emitent směl vyplatit výnos z těchto papírů ve měně, na kterou cenné papíry znějí.
7. Další významnou navrhovanou změnou je nová úprava nabývání tuzemských nemovitostí devizovými cizozemci. Dosavadní právní úprava se jeví příliš rigorózní. Nová úprava rozšiřuje možnosti nabývání vlastnictví k nemovitostem tím, že přímo v zákoně stanoví další právní tituly, na základě kterých umožňuje devizovým cizozemcům nabývat tuzemské nemovitosti. Jde o- takové tituly, jejichž dosavadní vyloučení naráží na nezadatelné právo občana uspořádat svůj soukromý nemovitý majetek zejména v rámci nejužší rodiny. Dále se ukázalo, že se změnou mezinárodní situace je nutné umožnit získat tuzemské nemovitosti i cizím státům v souvislosti se zahájením nebo rozšířením jejich diplomatické mise v ČSFR. Za žádoucí změnu se považuje i umožnění originálního nabývání nemovitostí (staveb) na pozemku, který nabyvatel - devizový cizozemec již vlastní.
8. Navrhované novelizace devizového zákona se využívá k zásadnímu řešení otázky tzv. prodeje zboží a poskytování služeb za cizí měnu na území ČSFR. Tento institut se dnes opírá o ustanovení zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, která nebyla prozatím zrušena, neboť se předpokládala jejich recepce do devizových předpisů. V novém zákoně č. 22/1992 Sb., o SBČS, se však stanoví, že čs. měna je zákonným platidlem při všech platbách na území ČSFR. Dosavadní úprava institutu prodeje zboží a služeb na území ČSFR za devizové prostředky je proto s citovaným zákonem v kolizi. V době, kdy všichni podnikatelé již mají liberalizovaný přístup k devizovým prostředkům se navíc dnes existence tohoto institutu jeví jako ekonomicky zcela neodůvodněná. Z tohoto důvodu se navrhuje tento institut zrušit a tuto problematiku již dále neupravovat.