Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky 1992
VI. v. o.
1378
VLÁDNÍ NÁVRH
ZÁKON
kterým se mění a doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění zákona č. 59/1969 Sb., zákona č. 100/1970 Sb., zákona č. 65/1978 Sb., zákona č. 74/1990 Sb., zákona č. 228/1991 Sb. a zákona č. 77/1992 Sb. se mění a doplňuje takto:
1. § 10 zní:
"§ 10
/1/ Vojáci jsou vybíráni a ustanovováni do funkcí v souladu s potřebami ozbrojených sil podle odborných kvalit, velitelských a organizačních schopností se zřetelem k osobním vlastnostem, občanské bezúhonnosti, odpovídajícímu vzdělání a praxi. Ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky a ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky stanoví, do kterých funkcí se ustanovení spojuje s podmínkou výběrového řízení. Výběrové řízení vyhlašuje ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky nebo ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky a zároveň určí komisi, která vybere vhodné vojáky z povolání pro výkon stanovených funkcí. Podrobnosti stanoví ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky a ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky obecně závazným právním předpisem.
/2/ Vojáky ustanovují do funkcí a odvolávají je z nich prezident České a Slovenské Federativní Republiky, ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky a ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky nebo orgány jimi k tomu zmocněné. Vojáky lze ustanovit jen do volných funkcí.
/3/ Prezident České a Slovenské Federativní Republiky ustanovuje:
a) na návrh vlády České a Slovenské Federativní Republiky náměstky ministra obrany České a Slovenské Federativní Republiky;
b) na návrh ministra obrany České a Slovenské Federativní Republiky velitele vojenských velitelství Západ, Střed a Východ, velitele letectva a protivzdušné obrany České a Slovenské Federativní Republiky a náčelníka Civilní obrany České a Slovenské Federativní Republiky;
c) na návrh ministra obrany České a Slovenské Federativní Republiky a ministra dopravy České a Slovenské Federativní Republiky velitele železničního vojska.
/4/ Ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky může pověřit vojáky z povolání dočasným výkonem funkcí v ustanovovací pravomoci prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky, jsou-li takové funkce volné a jejich obsazení nestrpí odklad.
/5/ Ustanovení odstavců 2 až 4 se nevztahuje na funkce, do kterých se ustanovuje podle zvláštních předpisů. [Např. zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích.".]
/6/ Vojáci z povolání mohou být ustanoveni z vyšších funkcí do nižších:
a) při snížení počtů ozbrojených sil nebo v důsledku organizačních změn,
b) ze zdravotních důvodů v souladu se závěrem vojenské lékařské komise,
c) na základě výsledku hodnocení,
d) na vlastní žádost,
e) jestliže nesplňují podmínku plánovaného vzdělání pro výkon funkce a jeho získání odmítají nebo započaté studium bez závažných důvodů nedokončili.
Při ustanovení vojáků z povolání do nižších funkcí z důvodů uvedených v písmenu a) a b) se jim zachovává po dobu jednoho roku plat z předchozí funkce, je-li to pro ně výhodnější.
2. Za § 10 se vkládají nové § 10a, lob, 10c a 10d, které včetně nadpisů znějí:
"§ 10a
Odvolání z funkce
Vojáci jsou odvoláváni z funkce, do které byli ustanoveni, vždy před ustanovením do jiné funkce, při vyslání k internímu studiu a před propuštěním z vojenské činné služby. Odvolání z funkce se neprovádí při zproštění výkonu funkce nebo přerušení výkonu funkce.
§ 10b
Zproštění výkonu funkce
/1/ Při důvodném podezření ze závažného porušení služebních povinností nebo ze spáchání trestného činu, pokud by další ponechání ve funkci ohrožovalo důležitý zájem služby, může být voják dočasně zproštěn výkonu funkce velitelem, který ho do funkce ustanovil nebo jiným svým přímým nadřízeným nejméně o dva stupně vyšším. Velitel, který vojáka do funkce ustanovil, do sedmi dnů buď rozhodnutí potvrdí s uvedením doby trvání zproštění nebo je zruší.
/2/ Dočasné zproštění výkonu funkce lze provést nejdéle na dobu tří měsíců, a jsou-li důvody zproštění výkonu funkce předmětem trestního stíhání vojáka, do doby pravomocného rozhodnutí ve věci samé.
§ 10c
Přerušení výkonu funkce
/1/ Vojákům z povolání se přeruší výkon funkce:
a) na dobu do tří měsíců, a déle jen se souhlasem ministra obrany České a Slovenské Federativní Republiky nebo ministra vnitra České a Slovenské Federativní Republiky, při vojensko-odborné nezpůsobilosti na základě hodnocení, při skončení funkčního období ve volených funkcích [Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.] a při vyloučení ze studia nebo zanechání studia, nebylo-li současně rozhodnuto o jejich ustanovení do jiné funkce anebo o propuštění ze služebního poměru;
b) po dobu výkonu poslaneckého mandátu v zákonodárných sborech nebo po dobu výkonu volených placených funkcí v obecním zastupitelstvu [Čl. 47 a 113 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů, § 31 a 32 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 25 zákona SNR č. 369/1990 Sb., o obecním zřízení, ve znění pozdějších předpisů.".] a po odpadnutí těchto důvodů do rozhodnutí o jejich ustanovení do jiné funkce anebo o propuštění ze služebního poměru, nejdéle na dobu tří měsíců;
/2/ Vojákyním z povolání se do nástupu mateřské dovolené přeruší výkon funkce, nemohou-li ji z důvodu těhotenství vykonávat.
/3/ Vojákům z povolání lze přerušit výkon funkce:
a) při studiu v kursech přesahujících dobu pěti měsíců;
b) při plnění úkolů v zahraničí nesouvisejících s výkonem funkce, do které jsou ustanoveni, přesahuje-li dobu tří měsíců;
c) při neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz delší než tři měsíce nejdéle do uplynutí podpůrčí doby;
d) po dobu mateřské (další mateřské) dovolené;
e) po dobu dovolené bez nároku na peněžní náležitosti delší než 30 dnů.
/4/ Vojákům z povolání přerušuje výkon funkce ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky nebo ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky anebo orgány jimi k tomu zmocněné.
/5/ Po dobu přerušení výkonu funkce z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), odpadl-li důvod přerušení výkonu funkce, a v odstavci 2 plní vojáci z povolání úkoly podle rozhodnutí velitele, který o přerušení rozhodl.
/6/ Při přerušení výkonu funkce lze na dobu přerušení jejím výkonem pověřit jiného vojáka z povolání nebo do ní ustanovit jiného vojáka z povolání. Oprávnění k tomu má velitel, který o přerušení rozhodl.
§ 10d
/1/ Hodnocení je jedním z podkladů pro rozhodování ve věcech průběhu služby vojáka. Hodnocení zpracovává nejbližší nadřízený velitel nejméně jednou za dva roky a při skončení vojenské činné služby. Hodnotí se vojensko-odborná způsobilost a služební výsledky. S výsledkem hodnocení musí být voják seznámen.
/2/ Proti hodnocení má voják právo se odvolat do sedmi dnů od seznámení se s hodnocením. O odvolání rozhoduje nadřízený velitele, který hodnocení zpracoval.
/3/ Při skončení vojenské činné služby má voják právo na vydání písemného vyhotovení hodnocení, ve kterém musí být zhodnocen celý průběh služby.
3. § 11 včetně nadpisu zní:
"§ 11
Služba a zaměstnání
/1/ Služba vojáků vychází z požadavku připravenosti ozbrojených sil, kterou se rozumí jejich schopnost bezprostředně plnit stanovené úkoly.
/2/ Služba zahrnuje výkon zaměstnání a všechny ostatní úkony, které je voják povinen plnit k zabezpečení připravenosti ozbrojených sil; trvá po celou dobu vojenské činné služby.
/3/ Pohotovostí se rozumí přítomnost vojáků ve vojenských objektech nebo na místech určených k plnění stanovených úkolů. Dosažitelností se rozumí povinnost vojáků hlásit svému veliteli místo pobytu v době mimo zaměstnání a jejich připravenost na stanovený signál a ve stanovené době se dostavit na určené místo. Pohotovost a dosažitelnost nařizuje velitel.
/4/ Zaměstnání je činnost vojáka přesně vymezená místem a dobou; jeho obsahem je plnění povinností vyplývajících z funkce, do které je voják ustanoven nebo pro kterou je připravován.
/5/ Doba zaměstnání vojáka z povolání je nejvýše 43 hodiny v týdnu. Do doby zaměstnání se zahrnuje také výkon nepřetržité směny. Na základě rozhodnutí velitele je voják z povolání povinen konat zaměstnání i nad tuto dobu. Za dobu zaměstnání přesahující 43 hodiny v týdnu lze udělit náhradní volno; za dobu zaměstnání přesahující 48 hodin v týdnu a za dobu zaměstnání ve dnech pracovního klidu, náleží náhradní volno. Ustanovení předchozí věty se nevztahuje na nepřetržitý vojenský výcvik; za každé ukončené tři dny takovéhoto zaměstnání náleží jeden den náhradního volna. Náhradní volno stanoví velitel tak, aby bylo poskytnuto v jiný pracovní den do jednoho měsíce od vzniku nároku.
/6/ Rozvržení doby zaměstnání v týdnu určuje velitel tak, aby dny nepřetržitého odpočinku v týdnu připadly podle možností na sobotu a neděli; pokud to povaha zaměstnání vyžaduje, může být rozvržena nerovnoměrně.
/7/ Délka nepřetržité směny nesmí přesáhnout 24 hodin. Voják má nejdéle po každých šesti hodinách nepřetržitého výkonu směny nárok na přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Jde-li o směnu, jejíž výkon nemůže být přerušen, musí být vojákům zajištěna přiměřená doba pro jídlo a oddech. Přestávky na jídlo a oddech se započítávají do doby směny. Mezi dvěma směnami se stanoví doba nepřetržitého odpočinku tak, aby mezi koncem nepřetržité směny a počátkem následujícího zaměstnání bylo nejméně 12 hodin a ve zvláštních nebo režimových provozech alespoň šest hodin.".
4. § 12 včetně nadpisu zní:
"Dovolená
§ 12
/1/ Vojáci v základní službě mají nárok na řádnou dovolenou v délce 21 dnů za každých devět měsíců služby. Řádnou dovolenou lze čerpat po splnění nejméně tří měsíců služby, přičemž za každé tri měsíce lze čerpat její poměrnou část. Nástup řádné dovolené určuje velitel tak, aby byla vyčerpána do konce služby. Řádná dovolená se přerušuje, je-li voják v době dovolené uznán neschopným služby pro nemoc nebo úraz; jestliže tato neschopnost trvá do konce služby a voják z tohoto důvodu řádnou dovolenou nevyčerpal, nárok na ni zaniká.
/2/ Vojákům v základní (náhradní) službě a na vojenském cvičení se uděluje zvláštní dovolená v délce dvou dnů při úmrtí rodičů, manžela, druha, dětí, sourozenců, pěstounů, osvojitelů a na vlastní svatbu a v jiných závažných případech; zvláštní dovolenou lze udělit v délce až sedmi dnů při živelní pohromě, která postihla osoby vojáku blízké. [§ 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.] Vojákům v základní službě přijatým ke studiu na vojenské škole a vojákům v základní službě před přijetím do služebního poměru vojáka z povolání se uděluje zvláštní dovolená v délce 14 dnů.
/3/ Vojákům v základní (náhradní) službě lze udělit dovolenou bez nároku na peněžní náležitosti v délce do 30 dnů za celou dobu výkonu služby ze zvlášť závažných rodinných a osobních důvodů.
/4/ Řádná a zvláštní dovolená se započítává do doby služby. Dovolená bez nároku na peněžní náležitosti se do doby služby nezapočítává. Do doby dovolené se započítávají dny pracovního klidu. [§ 91 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.".]
5. Za § 12 se vkládají nové § 12a, 12b, 12c a 12d, které znějí:
"§ 12a
/1/ Vojáci z povolání mají nárok na řádnou dovolenou v délce 37 dnů v kalendářním roce. Do doby dovolené se započítává pět sobot a pět nedělí. Svátky se do délky dovolené nezapočítávají. Vojákům z povolání, kteří nebyli ve služebním poměru vojáka z povolání po celou dobu kalendářního roku, náleží poměrná část řádné dovolené, která se určí tak, že za každý kalendářní měsíc trvání služebního poměru v kalendářním roce náleží jedna dvanáctina řádné dovolené. Vznikne-li služební poměr nejpozději nebo zanikne-li nejdříve 15. den v měsíci, náleží vojákovi z povolání poměrná část řádné dovolené i za tento kalendářní měsíc.
/2/ Nástup řádné dovolené určuje velitel podle stanovených úkolů a s přihlédnutím k požadavku vojáka z povolání tak, aby ji voják z povolání mohl vyčerpat zpravidla do konce kalendářního roku. Velitel je povinen udělit vojákovi z povolání v příslušném kalendářním roce nejméně dva týdny z jeho nároku na řádnou dovolenou. S plánovaným nástupem řádné dovolené seznámí velitel vojáka z povolání nejpozději do 15. ledna kalendářního roku. Řádnou dovolenou nevyčerpanou v kalendářním roce je velitel povinen poskytnout nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.
/3/ Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může velitel změnit vojákovi z povolání původně určený nástup řádné dovolené nebo ho z ní odvolat; voják z povolání má nárok na náhradu nákladů, které mu tím bez jeho zavinění vznikly. Udělení řádné dovolené v jiném než původně určeném termínu oznámí velitel vojákovi z povolání nejpozději 14 dnů před jejím nástupem; se souhlasem vojáka z povolání lze tuto lhůtu zkrátit.
/4/ Řádná dovolená se přerušuje, jestliže voják z povolání je v době čerpání řádné dovolené uznán neschopným služby pro nemoc nebo úraz, je-li mu udělena krátká dovolená k ošetřování člena rodiny a u vojákyně z povolání dnem nástupu mateřské dovolené.
/5/ Nebyla-li řádná dovolená nebo její část vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku, náleží vojákovi z povolání náhrada v poměrné výši platu odpovídající počtu dní nevyčerpané řádné dovolené. Obdobně se postupuje při propuštění vojáka z povolání ze služebního poměru, který nevyčerpal řádnou dovolenou nebo její část. Zemře-li voják z povolání, vyplatí se náhrada za nevyčerpanou dovolenou nebo její část pozůstalému manželovi a není-li, rovným dílem osobám, které byly na vojáka odkázány výživou.
/6/ Zanikne-li služební poměr vojáka z povolání z důvodů uvedených v § 26 odstavci 1 písm. d), f) a g), odstavci 2 písm. e) nebo odnětím vojenské hodnosti po vyčerpání řádné dovolené nebo její části, na níž mu nevznikl nárok, je povinen vrátit plat vyplacený za tuto dobu.
/7/ Řádná dovolená se krátí při neschopnosti pro nemoc nebo úraz, při udělení dovolené bez nároku na peněžní náležitosti a při udělení další mateřské dovolené za prvních 1 20 dnů a za každých dalších 30 dnů o jednu dvanáctinu. Řádná dovolená se nekrátí při neschopnosti ke službě pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání.
/8/ Řádnou dovolenou lze krátit za každý den neomluvené nepřítomnosti vojáka z povolání v zaměstnání o jeden až tři dny, nejvíce o 22 dnů v kalendářním roce. Při nepřítomnosti vojáka z povolání ve službě pro výkon trestu odnětí svobody se řádná dovolená krátí za každých 30 dnů nepřítomnosti o jednu dvanáctinu.
§ 12b
/1/Vojáci z povolání mají nárok na krátkou dovolenou v délce:
a) jeden den při narození dítěte manželce (družce) vojáka k jejímu převozu do zdravotnického zařízení a zpět, při doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení;
b) jeden den k účasti na svatebním obřadu dítěte nebo rodiče vojáka;
c) dva dny na vlastní svatbu, z toho jeden den k účastí na svatebním obřadu;
d) jeden den při stěhování vojáka v místě, kde koná službu, dva dny při stěhování do místa vzdáleného do 500 km a tři dny do místa vzdáleného nad 500 km od místa, kde koná službu, jestliže jde o stěhování v zájmu ozbrojených sil;
e) dva dny měsíčně po dobu tří měsíců před propuštěním ze služebního poměru k vyhledání občanského zaměstnání;
f) jeden den k účasti na pohřbu rodiče, sourozence, prarodiče a vnuka vojáka, rodiče, sourozence a prarodiče jeho manželky, manžela sourozence vojáka nebo jiné osoby, která žila s vojákem v době úmrtí ve společné domácnosti, a další jeden den, jestliže voják obstarává pohřeb těchto osob;
g) tři dny při úmrtí manželky, družky nebo dítěte vojáka, z toho jeden den k účasti na pohřbu těchto osob;
h) nejvýše sedm po sobě jdoucích kalendářních dnů při ošetřování člena rodiny, který je výlučně odkázán na pomoc vojáka, pokud potřeba ošetřování trvá;
i) nejvýše 13 po sobě jdoucích kalendářních dnů při ošetřování dítěte ve věku do 10 let, které je výlučně odkázáno na pomoc vojáka, není-li v domácnosti, v níž dítě žije, někdo jiný, kdo by mohl o dítě pečovat, pokud potřeba ošetřování trvá.
/2/ Krátká dovolená v celkové délce do 10 dnů v kalendářním roce může být udělena k návštěvě rodiny nebo dětí ženatým vojákům z povolání (rozvedeným nebo ovdovělým s dětmi), kteří nemají v místě výkonu služby byt a nemohou denně dojíždět k rodině nebo dětem, které jsou na ně odkázány výživou, anebo svobodným (rozvedeným, ovdovělým) k návštěvě rodičů, pokud k nim nemohou denně dojíždět, anebo z jiných vážných důvodů, zejména k vyřízení důležitých osobních, rodinných nebo majetkových záležitostí.
/3/ Krátká dovolená v nezbytně nutném rozsahu se vojákům z povolání udělí z důvodu výkonu veřejné funkce a občanské povinnosti, jakož i z důvodu plnění jiných úkonů v obecném zájmu, za podmínek stanovených předpisy o poskytování placeného volna s náhradou mzdy. [Příloha k vyhlášce federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 18/1991 Sb., o jiných úkonech v obecném zájmu.".]
§ 12c
/1/ Vojáci z povolání mají nárok na zvláštní dovolenou v délce sedmi kalendářních dnů, vykonávají-li po celý kalendářní rok zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou službu. Vykonávali-li tuto službu jen po část kalendářního roku, nejméně v délce šesti měsíců, náleží jim poměrná část zvláštní dovolené. Zvláštní dovolená musí být vždy vyčerpána v příslušném kalendářním roce, a to přednostně. Za nevyčerpanou zvláštní dovolenou se neposkytuje náhrada.
/2/ V roce, kdy byla vojákům z povolání udělena preventivní rehabilitace nebo lázeňské léčení mimo řádnou dovolenou, nárok na zvláštní dovolenou zaniká.
/3/ Federální ministerstvo obrany a federální ministerstvo vnitra v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí, ministerstvem zdravotnictví České republiky a ministerstvem zdravotnictví Slovenské republiky stanoví obecně závazným právním předpisem, která služba je zdraví škodlivá nebo zvlášť obtížná.
§ 12d
Vojákům z povolání lze na jejich žádost udělit z rodinných nebo jiných závažných důvodů dovolenou bez nároku na peněžní náležitosti. Tuto dovolenou uděluje ministr obrany České s Slovenské Federativní Republiky nebo ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky anebo jimi k tomu zmocněné orgány. Doba této dovolené přesahující 30 dnů se nezapočítává do doby služby.
6. § 17 včetně nadpisu zní:
"§ 17
Kázeňské tresty
/1/ Kázeňskými tresty jsou: důtka, přísná důtka, zákaz vycházek, vězení, odnětí hodnosti svobodníka, odnětí poddůstojnické hodnosti, snížení hodnosti o jeden stupen.
/2/ Mužstvu se mohou ukládat tyto kázeňské tresty: důtka, přísná důtka, zákaz vycházek do 21 dnů, vězení do 14 dnů a odnětí hodnosti svobodníka. Ženám se kázeňský trest vězení neukládá.
/3/ Poddůstojníkům v základní (náhradní) službě a na vojenském cvičení se mohou ukládat tyto kázeňské tresty: důtka, přísná důtka, zákaz vycházek do 14 dnů, snížení hodnosti o jeden stupen a odnětí poddůstojnické hodnosti.
/4/ Poddůstojníkům v další službě, praporčíkům, důstojníkům a generálům se mohou ukládat tyto kázeňské tresty: důtka, přísná důtka a snížení hodnosti o jeden stupen.
/5/ Za kázeňské přestupky uvedené v § 16 odstavci 2 se ukládají sankce a ochranná opatření podle zvláštních zákonů.".
7. Za § 17 se vkládá nový § 17a, který včetně nadpisu zní:
"§ 17a
Trest vězení
/1/ Trest vězení se vykonává ve věznici vojenského útvaru. Nástup trestu určí velitel po lékařské prohlídce, které je potrestaný povinen se podrobit.
/2/ Výkon trestu vězení spočívá v omezení osobní svobody pobytem ve věznici vojenského útvaru a v nařízení pracovní činnosti, která je vykonávaná nejvýše osm hodin denně. Ve výkonu trestu je potrestaný střežen. Jednou za den má potrestaný právo na vycházku v objektu vojenského útvaru v doprovodu v trvání 50 minut.
/3/ Výkon trestu vězení se přerušuje ve dnech svátků a voleb do Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky, České národní rady a Slovenské národní rady a pro nemoc nebo úraz. Velitel, který trest uložil, může výkon trestu vězení přerušit z důvodů zabezpečení výcviku nebo jiných závažných důvodů.
/4/ Trest vězení nebo zbytek trestu po přerušení musí být nastoupen do 30 dnů od jeho vyhlášení, jinak se nevykoná.".
8. § 21 odst. 1 zní:
"/1/ Za kázeňský přestupek lze uložit kázeňský trest nejdříve následující den po jeho spáchání, nejpozději však do 30 dnů ode dne, kdy se o jeho spáchání dověděl nadřízený velitel vojáka. Kázeňský přestupek se promlčuje uplynutím jednoho roku ode dne, kdy byl spáchán.".
9. V § 23 se za slova "prováděcími předpisy" vkládají slova,
"nejsou členy politické strany nebo politického hnutí".
10. V § 26 odst. 1 za písm. f) se vkládá nové písmeno g), které zní:
"g) nedošlo-li k dohodě o prodloužení závazku k další službě. [§ 37 odst. 3 zákona č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů.".]
11. V § 26 odst. 2 za písm. e) se vkládá nové písmeno f), které zní:
"f) kteří porušili zákazy stanovené zákonem [Např. § 29 tohoto zákona.".] pro vojáky z povolání.
12. V § 26 odst. 4 a 5 se za slova "písm. d)" vkládají slova "a písm. f)".
13. V § 26 odst. 6 zní:
"/6/ Voják z povolání, který má být propuštěn ze služebního poměru, se písemně vyrozumí o propuštění ze služebního poměru nejméně tři měsíce předem, není-li dohodou stanoveno jinak. Rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru musí být vyhotoveno písemně a musí v něm být uveden důvod propuštění a skutkově vymezen tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem.".
14. Za § 26 se vkládá nový § 26a, který včetně nadpisu zní:
"§ 26a
Zákaz propuštění
/1/ Voják z povolání nesmí být propuštěn ze služebního poměru v ochranné době, to je v době:
a) kdy byl uznán dočasně neschopným služby pro nemoc nebo úraz, pokud si tuto neschopnost úmyslně nevyvolal nebo nezpůsobil v opilosti nebo zneužitím omamného prostředku,
b) od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od povolení lázeňského léčení poskytovaného v době dočasné neschopnosti výkonu služby až do dvou měsíců od jeho skončení; při onemocnění tuberkulózou nebo nemocí z povolání se tato doba prodlužuje o 12 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování nebo
c) kdy je vojákyně z povolání těhotná nebo kdy vojákyně z povolání nebo voják z povolání, který samostatně trvale pečuje o dítě mladší než tři roky.
/2/ Měl-li by služební poměr skončit v ochranné době, tříměsíční lhůta uvedená v § 26 odstavci 6 po dobu trvání důvodů podle odstavce 1 neskončí, pokud voják z povolání písemně neprohlásí, že na jejím dodržení netrvá.
/3/ Zákaz propuštění v ochranné době se nevztahuje na vojáky z povolání, kteří splňují podmínky nároku na starobní, invalidní nebo částečný invalidní důchod a na důvody propuštění podle § 26 odstavce 1 písm. d) a odstavce 2 písm. c), d) a f).".
15. V § 28 odst. 1 slova "své politické a" se vypouštějí.
16. § 28 odst. 2 zní:
"/2/ Požádá-li voják z povolání o přemístění ze závažných důvodů, lze žádosti vyhovět, dovoluje-li to zájem služby. Žádosti se předkládají do konce února kalendářního roku. V naléhavých případech lze žádost předložit kdykoliv. O žádosti rozhodne ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky a ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky nebo orgány jimi k tomu zmocněné do 60 dnů od jejího doručení veliteli; v odůvodněných případech lze tuto lhůtu prodloužit o 30 dnů. O prodloužení lhůty je velitel povinen žadatele písemně informovat.".
17. § 29 odst. 1 zní:
"/1/ Vojákům z povolání není dovoleno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost na základě pracovního nebo obdobného poměru ani provozovat živnost nebo jinou podnikatelskou činnost. [§ 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání.".]
18. § 29 odst. 2 zní:
"/2/ Vojáci z povolání nesmějí být členy řídících a kontrolních orgánů právnických osob, pokud cílem činnosti těchto právnických osob je dosahování zisku.".
19. Za § 29 se vkládá nový § 29a, který zní:
"§ 29a
/1/ Příprava vojáků z povolání se uskutečňuje studiem na vojenských školách nebo jiných školách v České republice a Slovenské republice, na školách v zahraničí nebo v jiných vzdělávacích zařízeních podle potřeb ozbrojených sil.
/2/ Ke studiu mohou být vysláni vojáci z povolání na základě dohody s federálním ministerstvem obrany nebo federálním ministerstvem vnitra. Dohoda musí mít písemnou formu a musí v ní být uvedena škola, obor studia, doba po kterou se voják z povolání zavazuje setrvat po skončení studia ve služebním poměru a celková částka, kterou lze na vojákovi z povolání požadovat jako náhradu nákladů za nesplnění závazku. Povinnost k náhradě nevznikne, jestliže voják z povolání zemřel nebo byl propuštěn ze služebního poměru podle § 26 odstavce 1 písm. a) až c), e) a odstavce 2 písm. a) a b) tohoto zákona.
/3/ Vojáci z povolání mohou studovat na školách i bez dohody s federálním ministerstvem obrany nebo federálním ministerstvem vnitra, jestliže toto studium není na překážku plnění jejich služebních povinností.
/4/ Federální ministerstvo obrany a federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným právním předpisem obsah dohody o vyslání ke studiu, podrobnosti o průběhu služby vojáků z povolání po dobu studia, podmínky snížení nebo prominutí náhrady nákladů a v součinnosti s federálním ministerstvem financí výši náhrady nákladů za nesplnění závazku.".
20. § 30 zní:
"§ 30
/1/ Vojáci z povolání Československé armády mohou být přiděleni mimo Československou armádu k orgánům, organizacím a občanským sdružením (dále jen "organizace") k plnění úkolů obranného charakteru a jiným speciálním úkolům s ponecháním ve vojenské činné službě.
/2/ Počet těchto funkcí stanoví Rada obrany státu z počtů Československé armády a zároveň stanoví, zda se započítávají do počtů organizace.
/3/ Vojáky z povolání s jejich souhlasem do těchto funkcí přidělí ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky na základě vyžádání vedoucích organizací.
/4/ Finanční prostředky na úhradu platů vojáků z povolání stanoví vedoucímu organizace federální ministerstvo obrany a výdaje zúčtuje ze svého rozpočtu. Výpočet a výplatu náležitostí podle předpisů platných pro vojáky z povolání provádí určený vojenský útvar, s výjimkou cestovních náhrad při služebních cestách konaných v zájmu organizací, které hradí organizace. Odměňování vojáků z povolání přidělených k občanským sdružením se hradí z prostředků těchto sdružení s výjimkou náhrad za úkony učiněné na rozkaz a v zájmu federálního ministerstva obrany.
/5/ Federální ministerstvo obrany poskytuje přiděleným vojákům z povolání preventivní a léčebnou péči, věcné a peněžité dávky nemocenské péče v ozbrojených silách, sociální a naturální náležitosti podle předpisů v nich platných.
/6/ Personální práce s přidělenými vojáky z povolání se provádí podle předpisů platných pro vojáky z povolání.
/7/ Kázeňskou pravomoc nad přidělenými vojáky z povolání mají jejich nadřízení vojáci z povolání. Pokud nadřízenými vojáků z povolání jsou civilní osoby, předkládají vedoucí organizací návrhy na výkon kázeňské pravomoci ministru obrany České a Slovenské Federativní Republiky.
/8/ Zpětné zařazení vojáků z povolání do oboru působnosti federálního ministerstva obrany a propuštění ze služebního poměru provádí ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky po projednání s vedoucími organizací.".
21. § 31 zní:
"§ 31
/1/ Vojákům z povolání, propouštěným ze služebního poměru podle § 26 odstavce 1 písm. a) až c), f) a g) nebo odstavce 2 písm. a) a c) až f), kteří setrvali ve služebním poměru vojáka z povolání po dobu nejméně pěti let, lze umožnit na náklady federálního ministerstva obrany nebo federálního ministerstva vnitra v trvání do tří měsíců před propuštěním rekvalifikaci za předpokladu, že nedošlo ke zkrácení této lhůty podle § 26 odstavce 6 tohoto zákona.
/2/ Rekvalifikace je přípravou na nové pracovní zařazení a spočívá ve změně dosavadní kvalifikace. Provádí se na žádost propouštěného vojáka. O absolvování rekvalifikace vydá federální ministerstvo obrany nebo federální ministerstvo vnitra doklad.".