FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1992
|
Sněmovna lidu |
VI. v. o. |
Sněmovna národů |
1366
Návrh
výborů ústavně právních SL a SN
NÁVRH
ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů
|
prof. JUDr. Martin KONTRA, CSc. |
JUDr. Jiří KOVÁŘ |
|
předseda VÚP SN |
předseda VÚP SL |
Návrh
Ústavní zákon
ze dne ................ 1992,
kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto ústavním zákoně:
Čl. I
Ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto:
1. Čl. 30 odst. 3 zní:
"(3) Sněmovna lidu se volí na období čtyř let.".
2. Čl. 31 odst. 3 zní:
"(3) Sněmovna národů se volí na období čtyř let. Volební období Sněmovny národů počíná a končí s volebním obdobím Sněmovny lidu.".
Čl. II
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem voleb do Federálního shromáždění.
Důvodová zpráva
Podle dosavadního znění ustanovení článku 30 odst. 3 a článku 31 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb. je volební období Sněmovny lidu a Sněmovny národů pětileté.
Pětileté období zákonodárných sborů bylo v dřívějším režimu zejména dáno obvyklým pětiletým intervalem mezi sjezdy komunistické strany, které byly oficiální ideologií považovány za mezníky vývoje společnosti, od nichž se odvíjelo vše další. Zároveň pětileté období bylo v relaci se základním plánovacím obdobím.
Neúnosnost tak dlouhého volebního období v nových podmínkách bezprostředně po demokratické revoluci byla zcela zřejmá. Ustanovením § 2 odst. 1 ústavního zákona č. 45/1990 Sb. bylo proto určeno, že volební období Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění, které budou zvoleny ve volbách v roce 1990, bude trvat 24 měsíců.
Pro nastávající časové období, kdy již demokratické instituce jsou v zásadě vytvořeny, se jeví potřebným určit nikoliv již jen speciální volební období sněmoven Federálního shromáždění, nýbrž stanovit obecně pravidelně se opakující časový interval konání voleb do Federálního shromáždění.
V návrhu ústavního zákona se navrhuje volební období čtyřleté. Takové období se v současné době uplatňuje ve většině západoevropských parlamentů a je odpovídající i z hlediska periodického obnovování politického složení parlamentu volbami.
Návrh čtyřletého volebního období sněmoven Federálního shromáždění byl obsažen v poslaneckém návrhu novely tří hlav ústavního zákona č. 143/1968 Sb. (tisk 1071, resp. 1071/A), který prošel připomínkovým řízením, v rámci kterého proti takto stanovenému volebnímu období sněmoven nebylo žádných výhrad.