Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky 1992
VI. v. o.
1307
Vládní návrh
ZÁKON
ze dne .........
o burze cenných papírů
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Obecná ustanovení
§ 1
Burza cenných papírů
/1/ Burza cenných papírů (dále jen "burza") je právnickou osobou oprávněnou organizovat na určeném místě a ve stanovenou dobu prostřednictvím oprávněných osob poptávku a nabídku cenných papírů.
/2/ Na burze se obchoduje s akciemi a dalšími cennými papíry, s nimiž je spojeno právo týkající se majetkové účasti na podnikání, dluhopisy, jakož i s dividendovými a úrokovými kupóny.
/3/ Burza je akciovou společností, pro kterou platí ustanovení obchodního zákoníku [§ 154 až 220 obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb.] z odchylkami uvedenými v tomto zákoně.
/4/ Burzu může založit nejméně deset zakladatelů.
/5/ Burza nemůže být založena veřejným upisováním akcií [§ 164 a násl. obchodního zákoníku.].
Povolení ke vzniku a zrušení burzy
§ 2
Ke vzniku burzy, k jejímu rozdělení, sloučení nebo splynutí s jinou burzou, jakož i k jejímu zrušení bez právního nástupce je třeba povolení, které uděluje na žádost zakladatelů ministerstvo financí České republiky nebo ministerstvo financí Slovenské republiky, příslušné podle sídla burzy, popřípadě v dohodě obě tato ministerstva, jde-li o sloučení či splynutí burz se sídly v obou republikách nebo o rozdělení burzy na burzy se sídly v obou republikách.
§ 3
/1/ V žádosti o povolení ke vzniku burzy uvedou zakladatelé:
a) obchodní jméno a sídlo burzy;
b) seznam zakladatelů;
c) výši základního jmění a podíl zahraničního kapitálu;
d) věcné a personální zajištění činnosti.
/2/ K žádosti se připojí zakladatelská smlouva včetně návrhu stanov, návrh burzovního řádu a návrh řádu burzovního rozhodčího soudu.
/3/ Při rozhodování o žádosti podle odstavce 1 přihlédne ministerstvo financí České republiky nebo ministerstvo financí Slovenské republiky zejména k potřebám finančního trhu a k přiměřenosti výše základního jmění ve vztahu k předpokládanému rozsahu burzovních obchodů.
/4/ O žádosti se rozhodne do 60 dnů od doručení [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním zřízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.].
/5/ V žádosti o povolení ke zrušení burzy se uvede
a) obchodní jméno a sídlo burzy, která má být zrušena;
b) jde-li o rozdělení, sloučení nebo splynutí burzy s jinou burzou, skutečnost podle odstavce 1 o právním nástupci zrušované burzy;
c) důvody zrušení burzy.
§ 4
Akcie burzy
/1/ Akcie burzy znějí na jméno a jsou převoditelné na jiné osoby jen se souhlasem burzovní komory. Burza nesmí vydávat přednostní ani zaměstnanecké akcie.
/2/ Pokud burzovní komora nesouhlasí s převodem akcií na jinou osobu, je burza povinna tyto akcie odkoupit, nejvýše však za jejich jmenovitou hodnotu. Na úhradu kupní ceny může použít prostředků rezervního fondu. Nabyté akcie je burza povinna do tří let od nabytí prodat a nejsou-li akcie v této lhůtě prodány, je burza povinna vzít je z oběhu a o jejich jmenovitou hodnotu snížit základní jmění.
/3/ Zahraniční osoby [§ 21 odst. 2 obchodního zákoníku.] a právnické osoby se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky, u kterých majetková účast zahraniční osoby převyšuje 50 % základního jmění, mohou nabývat akcie burzy, jejichž celková jmenovitá hodnota nepřesáhne jednu třetinu základního jmění.
ČÁST DRUHÁ
Orgány burzy
§ 5
Orgány burzy jsou:
a) valná hromada akcionářů burzy;
b) burzovní komora;
c) dozorčí rada.
§ 6
Valná hromada akcionářů burzy
/1/ Valná hromada akcionářů burzy (dále jen "valná hromada") je nejvyšším orgánem burzy.
/2/ Jednání valné hromady se mohou s hlasem poradním účastnit burzovní dohodci (§ 28), kteří nejsou akcionáři burzy, generální tajemník burzy (§ 12) a burzovní komisař (§ 32).
/3/ Valná hromada:
a) volí a odvolává členy burzovní komory, dozorčí rady a stanoví odměny za jejich činnost;
b) schvaluje burzovní řád (§ 8 odst. 2), jeho změny a další pravidla burzovního obchodu závazná pro jeho účastníky (dále jen "burzovní pravidla");
c) schvaluje druhy odměn za služby poskytované burzou a zásady pro stanovení jejich výše;
d) schvaluje řád burzovního rozhodčího soudu a jeho změny včetně sazebníku odměn za řízení před ním;
e) plní další funkce valné hromady akciové společnosti [§ 187 obchodního zákoníku.]
/4/ Akcionář burzy má na jednání valné hromady hlasovací právo podle jmenovité hodnoty svých akcií, nejvýše však 20 % z celkového počtu hlasů.
§ 7
Burzovní komora
/1/ Burzovní komora je statutárním orgánem burzy [§ 13 a 191 obchodního zákoníku.].
/2/ Burzovní komora může mít nejvýše 24 členů.
/3/ Členy burzovní komory volí valná hromada, a to z akcionářů burzy nejméně polovinu členů a z burzovních dohodců nejméně jednoho člena. Další členové burzovní komory mohou být zvoleni z řad odborníků, finančních investorů a z jiných osob. Za právnickou osobu je volitelný člen jejího statutárního orgánu, který je oprávněn samostatně jednat jménem této právnické osoby.
/4/ Volební období členů burzovní komory nesmí být delší než tři roky. Opětovné zvolení je možné.
/5/ Zasedání burzovní komory řídí její předseda.
/6/ Na zasedání burzovní komory musí být přítomna alespoň polovina členů burzovní komory. Burzovní komora rozhoduje prostou většinou hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Při volbě a odvolání předsedy a místopředsedy, při projednávání návrhu burzovního řádu, návrhu řádu burzovního rozhodčího soudu a jejich změn, musí být přítomny alespoň dvě třetiny členů burzovní komory a rozhodnutí musí být schváleno alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných členů.
§ 8
Práva a povinnosti burzovní komory
/1/ Burzovní komora:
a) dbá, aby při činnosti burzy byly dodržovány právní předpisy, burzovní řád, burzovní pravidla a zabezpečována ochrana zájmů účastníků finančního trhu;
b) navrhuje valné hromadě burzovní řád a řád burzovního rozhodčího soudu a jejich změny;
c) navrhuje valné hromadě burzovní pravidla, která určují způsoby, druhy a provádění burzovního obchodu, způsob a lhůty jeho plnění, jakož i postup při jejich nedodržení určuje způsob vedení evidence o burzovním obchodu a využívání výpočetní techniky při tomto obchodu;
d) jmenuje a odvolává generálního tajemníka burzy a burzovní dohodce, vyhlašuje výběrové řízení pro jejich jmenování a stanoví kvalifikační požadavky;
e) stanoví výši zápisného, kauce, odměn za služby poskytované burzou a odměn za zprostředkování burzovního obchodu burzovními dohodci;
f) přijímá opatření, jejichž účelem je zabránit ohrožení činnosti burzy nebo zájmů jejich akcionářů a účastníků finančního trhu, zejména mění burzovní dny a pozastavuje zčásti nebo zcela burzovní obchod;
g) rozhoduje o protestech proti rozhodnutí burzovních výborů, týkajících se oprávnění obchodovat na burze a přijetí cenných papírů k burzovnímu obchodu, pokud toto oprávnění bylo na burzovní výbory přeneseno;
h) rozhoduje o protestech proti vyhlášeným kursům cenných papírů;
i) uděluje souhlas s prodejem akcií burzy;
j) rozhoduje o přijetí cenných papírů k burzovnímu obchodu;
k) zveřejňuje kursy cenných papírů a údaje o nákupu a prodeji cenných papírů na burze;
l) uděluje a odnímá oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů;
m) vykonává dohled nad činností burzovních dohodců způsobem stanoveným v burzovním řádu;
n) ukládá sankce;
o) provádí ostatní činnosti související s řízením burzovního obchodu;
p) plní další funkce představenstva akciové společnosti [§ 191 a násl. obchodního zákoníku.].
/2/ Práva a povinnosti burzovní komory podrobně upravuje burzovní řád a burzovní pravidla.
§ 9
Předseda burzovní komory
/1/ Burzovní komora volí a odvolává z řad svých členů předsedu a místopředsedu burzovní komory. Místopředseda burzovní komory zastupuje předsedu burzovní komory v době jeho nepřítomnosti.
/2/ Předseda burzovní komory:
a) řídí činnost burzovní komory a podepisuje její usnesení;
b) předkládá valné hromadě ke schválení návrh burzovního řádu, burzovních pravidel a řádu burzovního rozhodčího soudu a jejich změn;
c) je oprávněn v neodkladných případech přijmout opatření podle § 8 odst. 1, písm. f), nelze-li včas svolat burzovní komoru.
§ 10
Dozorčí rada
/1/ Dozorčí radě [§ 197 a násl. obchodního zákoníku.] nepřísluší kontrola jednotlivých burzovních obchodů.
/2/ Volební období členů dozorčí rady nesmí být delší než tři roky. Opětovné zvolení je možné.
/3/ Zaměstnanci burzy nesmí být v dozorčí radě zastoupeni [§ 200 obchodního zákoníku.].
§ 11
Burzovní výbory
/1/ Burzovní komora může zřídit k výkonu činností uvedených v § 8 odst. 1 písm. j) až m) burzovní výbory.
/2/ Burzovní výbory mohou být stálé nebo dočasné. Pravidla jednání burzovních výborů stanoví burzovní řád.
/3/ Burzovní výbory jsou složeny z členů burzovní komory a z řad odborníků, finančních investorů a jiných osob. Předsedu a členy burzovních výborů jmenuje a odvolává burzovní komora.
§ 12
Generální tajemník burzy
/1/ Generálního tajemníka burzy jmenuje a odvolává burzovní komora. Generální tajemník burzy je jmenován na základě výběrového řízení.
/2/ Generální tajemník burzy je zaměstnancem burzy.
/3/ Generální tajemník burzy:
a) řídí činnost burzovního aparátu a provoz burzy; jeho práva a povinnosti určuje burzovní řád;
b) účastní se zasedání burzovní komory a burzovních výborů s hlasem poradním.
ČÁST TŘETÍ
Burzovní obchod
§ 13
/1/ Burzovním obchodem je nákup a prodej cenných papírů na burze, jakož i zprostředkování tohoto nákupu a prodeje oprávněnými osobami. Dobu a místo burzovního obchodu stanoví burzovní řád.
/2/ Pokud se na burze používá pouze automatizovaný systém obchodování, považují se za jednotlivé burzovní obchody ty, které jsou v tomto systému evidovány.
/3/ Účastníky burzovního obchodu j sou osoby uvedené v § 14 odst. 1 a 2 a burzovní dohodci.
Oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů na burze
§ 14
/1/ Kupovat a prodávat cenné papíry na burze mohou osoby oprávněné k obchodování s cennými papíry podle zvláštního zákona [Např. § 1 odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.] a které jsou
a) akcionáři burzy nebo
b) osobami, kterým burzovní komora na jejich žádost a po zaplacení zápisného udělila oprávnění kupovat a prodávat cenné papíry na burze.
/2/ K nákupu a prodeji cenných papírů je oprávněna též Státní banka československá.
/3/ Oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů nesmí být uděleno osobě, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs [§ 4 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání.], nebo která byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin.
/4/ Osoby, které nejsou oprávněny k nákupu a k prodeji cenných papírů, mohou nakupovat a prodávat cenné papíry na burze pouze prostřednictvím osob uvedených v odstavci 1, popřípadě v odstavci 2.
§ 15
/1/ Právnická osoba, která je oprávněna k nákupu a prodeji cenných papírů určí se souhlasem burzovní komory jednu, popřípadě více fyzických osob jako své zmocněnce (makléře), kteří budou jejím jménem kupovat a prodávat cenné papíry.
/2/ Zmocněnec musí mít k nákupu a prodeji cenných papírů potřebnou odbornou způsobilost a musí být občansky bezúhonný. Způsob prokazování odborné způsobilosti a občanské bezúhonnosti stanoví burzovní řad.
§ 16
/1/ Přestane-li osoba oprávněná k nákupu a prodeji cenných papírů nebo její zmocněnec splňovat podmínky uvedené v § 14 odst. 1 a 3 a v § 15, může jí burzovní komora dočasně nebo trvale odejmout oprávnění kupovat a prodávat cenné papíry na burze, popřípadě ji dočasně nebo trvale vyloučit z burzovního obchodu.
/2/ Proti rozhodnutí burzovní komory podle odstavce může dotčená osoba podat u příslušného soudu návrh na určení neplatnosti rozhodnutí, a to do patnácti dnů do doručení rozhodnutí. Podání návrhu nemá odkladný účinek.
§ 17
Zprostředkování nákupu a prodeje cenných papírů na burze
Zprostředkovat nákup a prodej cenných papírů mezi osobami oprávněnými kupovat a prodávat cenné papíry mohou burzovní dohodci (§ 28), pokud burzovní řád nestanoví jinak.
Práva a povinnosti účastníků burzovního obchodu
§ 18
Účastníci burzovního obchodu jsou povinni:
a) dodržovat burzovní řád a burzovní pravidla;
b) plnit závazky z jednotlivých burzovních obchodů;
c) přistoupit ke stanovenému způsobu zúčtování burzovního obchodu;
d) složit na účet burzy kauci k zabezpečení závazků a rizik plynoucích z burzovního obchodu a z jeho zúčtování. Výši kauce určí burzovní komora s přihlédnutím k rozsahu okruhu a riziku burzovního obchodu;
e) předkládat burzovní komoře roční účetní závěrku ověřenou auditorem.
§ 19
Účastníci burzovního obchodu mohou uzavírat mimoburzovní obchod s cennými papíry přijatými k obchodování na burze jen v rozsahu povoleném burzovní komorou a jsou povinni o něm informovat burzu.
§ 20
/1/ Při burzovním obchodu mají jeho účastníci stejná práva. Všem účastníkům burzovního obchodu musí být dostupné ve stejnou dobu stejné informace o skutečnostech významných pro vývoj kursů cenných papírů.
/2/ Účastníci burzovního obchodu nesmějí uzavírat burzovní obchody zaměřené k poškození třetích osob.
/3/ Osoby mající ze svého zaměstnání nebo postavení dříve než ostatní účastníci burzovního obchodu informace o skutečnostech, které mohou ovlivnit kurs některých cenných papírů, nesmějí uzavírat obchody s těmito cennými papíry nebo své informace využít ve prospěch jiných osob.
/4/ Burzovní komora určí v burzovních pravidlech, které osoby vzhledem ke svému zaměstnání nebo postavení nemohou uzavírat burzovní obchod s některými cennými papíry.
/5/ Účastníci zasedání burzovní komory, jejich výborů, burzovní dohodci, zaměstnanci burzy a právnické osoby, které provádějí vypořádání burzovního obchodu, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které získají ze svého postavení a které mají význam pro vývoj finančního trhu, nebo se dotýkají zájmů jeho jednotlivých účastníků. Pro účely občanského nebo trestního řízení mohou být tyto osoby předsedou burzovní komory zproštěny povinnosti mlčenlivosti.
ČÁST ČTVRTÁ
Přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu
§ 21
/1/ O přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu rozhoduje burzovní komora nebo pověřený burzovní výbor, je-li zřízen.
/2/ Podmínky pro přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu, které musí splňovat emitent cenného papíru a jím vydaná emise cenných papírů, stanoví burzovní řád.
/3/ V těchto podmínkách se stanoví zejména požadovaná minimální doba podnikatelské činnosti emitenta, výše jeho základního jmění, povinné rozložení akcii mezi akcionáře, velikost emise cenných papírů a její rozložení do jednotlivých jmenovitých hodnot.
/4/ Při přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu rozhodne burzovní komora, zda se s tímto cenným papírem bude obchodovat na hlavním trhu cenných papírů nebo na vedlejším trhu cenných papírů.
/5/ Se zahraničními cennými papíry lze na burze obchodovat, pokud byly vydány v souladu s právními předpisy platnými ve státě emitenta a byly burzovní komorou přijaty k burzovnímu obchodu.
§ 22
Žádost o přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu
/1/ O přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu žádá emitent společně s bankou, oprávněnou k nákupu a prodeji cenných papírů (§ 14). V podmínkách pro přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu určí burzovní komora, kdy je třeba k žádosti připojit prospekt ověřený bankou. Za správnost prospektu odpovídá emitent.
/2/ Je-li emitentem cenného papíru banka oprávněná k nákupu a prodeji cenných papírů, podává žádost sama.
/3/ Prospekt obsahuje údaje o činnosti emitenta a emisi cenného papíru, a to zejména o:
a) druhu cenného papíru;
b) obchodních vyhlídkách;
c) celkovém objemu emise a jeho rozdělení do jmenovitých hodnot;
d) způsobu vydání a místu prodeje cenného papíru.
/4/ Pokud emise cenného papíru bude provedena pouze zaknihováním [§ 1 odst. 5 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech.], uvede se v prospektu způsob evidence o stavu a pohybu cenného papíru.
/5/ Prospekt musí být zveřejněn způsobem určeným v burzovním řádu.
§ 23
/1/ Emitent cenného papíru přijatého k burzovnímu obchodu je povinen podle požadavku burzovní komory zveřejňovat během roku informace o výsledcích svého hospodaření, svou roční účetní závěrku ověřenou auditorem a komentář o své finanční situaci.
/2/ Emitent cenného papíru přijetého k burzovnímu obchodu musí neprodleně oznámit burzovní komoře a podle jejího požadavku zveřejnit změny ve své finační situaci nebo jiné skutečnosti, které mohou vyvolat změnu kursu cenného papíru nebo zhoršit schopnost emitenta plnit závazky z emise cenného papíru.
§ 24
Ustanovení této části se nevztahují na státní dluhopisy, které se přijímají k burzovnímu obchodu bez žádosti a bez prospektu.
ČÁST PÁTÁ
Určování kursu cenných papírů a vypořádání burzovních obchodů
§ 25
/1/ Kurs cenného papíru, za který se obchoduje v příslušný burzovní den, určuje burzovní dohodce. Pokud se na burze používá pouze automatizovaný systém burzovního obchodu, vypočítává se kurs tímto systémem.
/2/ Způsob určování kursů cenných papírů stanoví burzovní řád.
/3/ Kursy cenných papírů se vyhlašují v sídle burzy a po skončení burzovního dne se zveřejňují v kursovním listě burzy.
§ 26
/1/ Proti vyhlášeným kursům cenných papírů mohou osoby, které se cítí stanoveným kursem být poškozeny, podat protest u burzovní komory, a to do tří dnů ode dne následujícího po jejich vyhlášení. O tomto protestu rozhodne s konečnou platností burzovní komora do tří dnů od jeho doručení. Protest nemá odkladný účinek. Nerozhodne-li burzovní komora v této lhůtě, má se zato, že protest přijímá.
/2/ Na rozhodování o protestech se nevztahuje správní řízení.
§ 27
Vypořádání jednotlivých burzovních obchodů
/1/ Vypořádání jednotlivých burzovních obchodů formou vzájemného zúčtování, úschovy, dodání či odebrání cenných papírů provádí banka, popřípadě jiná právnická osoba na základě smlouvy uzavřené s burzovní komorou.
/2/ Tato banka, popřípadě jiná právnická osoba nesmí provádět burzovní obchod. Je povinna předkládat burzovní komoře a burzovnímu komisaři na požádání informace o uzavřených burzovních obchodech a jejich vypořádání.
ČÁST ŠESTÁ
Burzovní dohodci
§ 28
/1/ Burzovní dohodce je zprostředkovatelem nákupu a prodeje cenných papírů mezi osobami oprávněnými k nákupu a prodeji cenných papírů.
/2/ Burzovního dohodce jmenuje na základě výběrového řízení a odvolává burzovní komora. Burzovní dohodce není zaměstnancem burzy.
/3/ Burzovní dohodce:
a) zprostředkovává nákup a prodej cenných papírů, které mu přidělila burzovní komora;
b) určuje kursy přidělených cenných papírů;
c) vede deník jednotlivých burzovních obchodů, do kterého v časovém sledu zapisuje obchody zprostředkované v příslušný burzovní den, ostatní účastníky burzovního obchodu, emitenty cenných papírů, kursy cenných papírů, za které byly burzovní obchody uskutečněny, druhy obchodů, jakož i jejich případné storno. Deník burzovních obchodů může být nahrazen výstupními sestavami z automatizovaného systému, potvrzenými burzovním dohodcem;
d) nesmí uzavírat jednotlivé burzovní obchody na vlastní účet a vlastním jménem, ani vlastním jménem na cizí účet nebo přebírat záruku za splnění burzovních obchodů, které zprostředkovává. Vyjímku tvoří burzovní obchody, které burzovní dohodce přechodně uzavře vlastním jménem ke splnění příkazů svých klientů, a to nejdéle na dobu tří dnů;
e) je povinen při své činnosti jednat čestně a iniciativně v zájmu účastníků burzovního obchodu a finančního trhu;
f) nesmí uzavírat burzovní obchod, má-li důvodné podezření, že účastník burzovního obchodu nepostupuje čestně nebo je platebně neschopný;
g) nesmí být členem dozorčí rady burzy, jejího aparátu, ani rozhodcem či zaměstnancem burzovního rozhodčího soudu;
h) nesmí být prokuristou, členem statutárního ani dozorčího orgánu osoby oprávněné k nákupu a prodeji cenných papírů na burze.
/4/ Po uzavření burzovního obchodu vydá burzovní dohodce ostatním účastníkům závěrkový list, ve kterém potvrdí dohodnuté podmínky burzovního obchodu. Závěrkový list může být nahrazen výstupní sestavou z automatizovaného systému obsahující potřebné údaje o uzavřeném burzovním obchodu, potvrzeném burzovním dohodcem.
/5/ Burzovní dohodce je povinen být přítomen v burzovních dnech na burze po celou úřední dobu a osobně se účastnit burzovního obchodu. V případě nepřítomnosti zajistí své zastupování jiným burzovním dohodcem.
/6/ Burzovní dohodce má nárok na odměnu za zprostředkování burzovního obchodu jakmile dodá závěrkové listy.
/7/ Odměnu za zprostředkování burzovního obchodu platí ostatní účastníci rovným dílem, pokud nebylo dohodnuto jinak.
ČÁST SEDMÁ
Spory z burzovního obchodu
§ 29
/1/ Spory z burzovního obchodu rozhoduje příslušný soud, pokud strany v písemné smlouvě neujednají rozhodování sporů burzovním rozhodčím soudem.
/2/ Ve sporech z burzovního obchodu je nepřípustná námitka, že šlo pouze o sázku nebo hru.
§ 30
Burzovní rozhodčí soud
/1/ Burzovní rozhodčí soud zřizuje burzovní komora pro rozhodování sporů z burzovních obchodů uzavřených na burze.
/2/ Sjednají-li účastníci burzovního obchodu pravomoc burzovního rozhodčího soudu (§ 29 odst. 1), platí, že se podřídili rovněž jeho řádu platnému v době podání návrhu na zahájení řízení.
/3/ Právo z burzovního obchodu musí být uplatněno u burzovního rozhodčího soudu do sedmi dnů ode dne, kdy burzovní obchod byl nebo měl být plněn. Právo neuplatněné v této době zaniká.
/4/ Ve věci samé rozhoduje burzovní rozhodčí soud rozhodčím nálezem, který je konečný a vykonatelný.
/5/ Složení burzovního rozhodčího soudu a pravidla řízení před ním stanoví řád burzovního rozhodčího soudu, jehož součástí je i sazebník odměn za řízení před ním.
/6/ Rozhodcem může být pouze osoba zapsaná v seznamu rozhodců, který schvaluje burzovní komora.
ČÁST OSMÁ
Sankce
§ 31
/1/ Burzovní komora může uložit sankce účastník burzovního obchodu a emitentu cenného papíru přijatého k burzovnímu obchodu, který
a) porušuje ustanovení tohoto zákona;
b) porušuje povinnosti stanovené burzovním řádem a burzovní mi pravidly;
c) úmyslně rozšiřuje nepravdivé zprávy, které ovlivnily nebo mohly ovlivnit kursy cenných papírů s úmyslem poškodit účastníky finančního trhu.
/2/ Za jednání uvedená v odstavci 1 může bankovní komora podle stupně závažnosti
a) udělit výtku;
b) oznámit porušení povinnosti ostatním účastníkům burzovního obchodu;
c) uložit pokutu do 50 000 Kčs, popřípadě propadnutí kauce (§ 19 odst. 2 písm. d));
d) dočasně nebo trvale odejmout účastníku burzovního obchodu oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů, popřípadě účastníka nebo jeho zmocněnce dočasně nebo trvale vyloučit z burzovního obchodu;
e) odvolat burzovního dohodce;
f) dočasně nebo trvale vyloučit cenný papír z burzovního obchodu.
/3/ Sankce podle odstavce 2 lze uložit do jednoho měsíce ode dne, kdy se burzovní komora dověděla o skutečnostech rozhodných pro jejich uložení, nejpozději však do šesti měsíců ode dne, kdy nastaly.
/4/ Osoby uvedené v odstavci 1 mohou požádat příslušný soud [§ 9 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů.] o určení neplatnosti rozhodnutí burzovní komory o uložení sankcí, a to do 15 dnů od jeho doručení. Podání návrhu na určení neplatnosti nemá odkladný účinek s výjimkou rozhodnutí o uložení pokuty.
/5/ Osobě, která porušuje pořádek na burze, může burzovní komora uložit pokutu do 2 000 Kčs.
/6/ Peněžité sankce podle odstavce 2 písm. c) a odstavce 5 jsou příjmem burzy.
ČÁST DEVÁTÁ
Státní dozor
§ 32
/1/ Činnost burzy podléhá státnímu dozoru.
/2/ Státní dozor nad činností burzy vykonává ministerstvo financí České republiky nebo ministerstvo financí Slovenské republiky prostřednictvím burzovního komisaře, kterého v době jeho nepřítomnosti v plném rozsahu zastupuje jeho zástupce.
/3/ Burzovního komisaře a jeho zástupce jmenuje a odvolává ministr financí České republiky nebo ministr financí Slovenské republiky.
/4/ Při výkonu státního dozoru je burzovní komisař oprávněn:
a) kontrolovat burzovní obchod z hlediska dodržování právních předpisů, burzovního řádu a burzovních pravidel, jakož i z hlediska potřeb finančního trhu;
b) podávat zprávu burzovní komoře o zjištěných skutečnostech za účelem uplatnění sankcí podle § 31;
c) provádět sám nebo prostřednictvím jím pověřených osob revizi činnosti burzovních dohodců týkající se jejich burzovních i mimoburzovních obchodů s cennými papíry;
d) účastnit se zasedání burzovní komory s právem pozastavit výkon jejího rozhodnutí, pokud odporuje právním předpisům, burzovnímu řádu nebo burzovním pravidlům. Výkon rozhodnutí burzovní komory může být pozastaven burzovním komisařem nejdéle na dobu sedmi dnů, do kdy o něm s konečnou platností rozhodne ministerstvo financí České republiky nebo ministerstvo financí Slovenské republiky;
e) požadovat, aby burzovní komora odstranila ve stanovené lhůtě zjištěné nedostatky;
f) vyžadovat od orgánů burzy, právnické osoby provádějící vypořádání burzovního obchodu a od burzovních dohodců informace, účetní výkazy a jiné doklady, které souvisejí s jejich burzovním i mimoburzovním obchodem s cennými papíry.
/5/ Náklady spojené s revizí činnosti burzovních dohodců hradí tito dohodci.
§ 33
/1/ Ministr financí České republiky nebo ministr financí Slovenské republiky je oprávněn na návrh burzovního komisaře odejmout burzovní komoře její oprávnění uvedená v tomto, popřípadě ve zvláštním zákoně [§ 191 a násl. obchodního zákoníku.], pokud závažným způsobem porušuje právní předpisy, burzovní řád nebo burzovní pravidla a hrozí nebezpečí ztrát z prodlení. V takovém případě jmenuje zmocněnce, kterého pověří jednáním jménem burzy a řízením burzy do doby, než bude valnou hromadou zvolena nová burzovní komora.
/2/ Zmocněncem podle odstavce 1 může být pouze fyzická osoba s odbornou způsobilostí. Zmocněnec se zapisuje do obchodního rejstříku a zápisem přecházejí na zmocněnce práva a povinnosti burzovní komory. Je povinen svolat valnou hromadu k volbě nové burzovní komory, která se musí konat do tří měsíců od zápisu zmocněnce v obchodním rejstříku. Tato burzovní komora podá návrh na výmaz zmocněnce z obchodního rejstříku.
/3/ Ministr financí České republiky nebo ministr financí Slovenské republiky je oprávněn dočasně pozastavit burzovní obchod nebo obchody, jestliže nelze jinak zabránit velkým hospodářským škodám.
/4/ Proti rozhodnutí ministra financí České republiky nebo ministra financí Slovenské republiky podle odstavců 1 a 3 se může burzovní komora odvolat k Nejvyššímu soudu České republiky nebo Nejvyššímu soudu Slovenské republiky [§ 244 až 250 občanského soudního řádu.], a to do sedmi dnů od jeho doručení. Podání návrhu nemá odkladný účinek.
ČÁST DESÁTÁ
Závěrečné ustanovení
§ 34