FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY
|
Sněmovna lidu |
VI. v. o. |
Sněmovna národů |
1280
NÁVRH
VÝBORŮ ÚSTAVNĚ PRÁVNÍCH SL A SN
Zákon
o platech soudců Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky a soudců a justičních čekatelů vojenských soudů
|
prof. JUDr. Martin KONTRA, CSc. |
JUDr. Jiří KOVÁŘ |
|
předseda VÚP SN |
předseda VÚP SL |
Příloha I
Předkládací zpráva
Předložený návrh zákona o platech soudců Nejvyššího soudu ČSFR a soudců a justičních- čekatelů vojenských soudů byl projednán v připomínkovém řízení se všemi zainteresovanými ministerstvy a ústředními orgány státní správy federace a republik a s dalšími ústředními orgány a organizacemi.
V předloženém znění návrhu zákona bylo přihlédnuto ke všem připomínkám uplatněným v připomínkovém řízení. Pouze federální ministerstvo financí a federální ministerstvo práce a sociálních věcí vyslovily nesouhlas s předloženým návrhem s poukazem na nesoulad se zásadami mzdové regulace. Federální ministerstvo financí doporučilo řešit vzniklou disproporci mezi platy soudců Nejvyššího soudu ČSFR a vojenských soudů na jedné straně a platy soudců Ústavního soudu ČSFR a soudců soudů republik stanovené zákonem Federálního shromáždění č. 491/1991 Sb. a zákony národních rad č. 391/199 Sb. a č. 420/1991 Sb. přiznáním osobních platů. Toto řešení není schůdné jednak proto, že by stejně neumožnilo vyrovnání a potřebné odstupňování platů soudců Nejvyššího soudu ČSFR ve vztahu k platům soudců soudů republik, jednak ze zásadních důvodů proto, že jednou ze záruk nezávislosti soudců, deklarované Ústavou a zákonem o soudech a soudcích, je úprava platů zákonem. Tento požadavek vyplývá i z mezinárodně platných standardů nezávislosti soudců vypracovaných Organizací spojených národů. Ostatně zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve svém § 52 odst. 5 výslovně předpokládá, že platové poměry soudců Nejvyššího soudu ČSFR budou upraveny zákonem Federálního shromáždění. To se týká i platů soudců a justičních čekatelů vojenských soudů, které podle názoru ministerstva obrany mají být upraveny, až na nutné odchylky, stejně jako platy civilních soudců a nikoli jako platy vojáků z povolání.
Předložený návrh vyplňuje mezeru v úpravě poměrů soudců provedené novelou Ústavy č. 326/1991 Sb., zákonem č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, zákonem č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců a zákony národních rad o platových poměrech soudců soudů republik č. 391/1991 Sb. a 420/1991 Sb. a dovršuje tuto úpravu v ucelený systém zajišťující fungování nezávislého soudnictví.
Příloha II
Návrh
Zákon
o platech soudců Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky a soudců a justičních čekatelů vojenských soudů
Návrh
Zákon
ze dne ......... 1992
o platech soudců Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky a soudců a justičních čekatelů vojenských soudů
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
§ 1
Rozsah platnosti
Tento zákon upravuje platy soudců Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky a soudců a justičních čekatelů vojenských soudů.
ČÁST DRUHÁ
Platy soudců Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky
§ 2
Plat soudců
/1/ Předsedovi Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky náleží plat ve výši 22 000 Kčs měsíčně, místopředsedovi Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky ve výši 20 000 Kčs měsíčně.
/2/ Ostatním soudcům náleží
a/ základní plat,
b/ příplatky podle tohoto zákona.
§ 3
Základní plat
Základní plat soudců činí 16 000 Kčs měsíčně.
§ 4
Funkční příplatek
Funkční příplatek náleží
a/ předsedovi kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky ve výši 2 500 Kčs měsíčně,
b/ předsedovi senátu Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky ve výši 1 500 Kčs měsíčně.
§ 5
Příplatek za zastupování
/1/ Zastupuje-li soudce na příkaz předsedy Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky nepřítomného soudce vykonávajícího vyšší funkci v plném rozsahu jeho činnosti po dobu delší než čtyři týdny, náleží mu od počátku zastupování funkční příplatek /§ 4/.
/2/ Zastupuje-li soudce za podmínek uvedených v odstavci 1 předsedu nebo místopředsedu Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, náleží mu od počátku zastupování příplatek ve výši 10 % dosavadního platu, nejvýše však plat místopředsedy tohoto soudu. Příplatek za zastupování nenáleží místopředsedovi Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky.
ČÁST TŘETÍ
Platy soudců a justičních čekatelů vojenských soudů
§ 6
Platy soudců vojenských soudů
Soudcům vojenských soudů náleží:
a/ základní plat ve výši odpovídající jejich zařazení do platové skupiny a platového stupně,
b/ příplatky podle tohoto zákona.
§ 7
Platové skupiny a platové stupně
/1/ Soudci vojenských obvodových soudů se zařazují do platové skupiny I, soudci vyšších vojenských soudů do platové skupiny II.
/2/ Soudci vojenských soudů se zařazují do 12 platových stupňů podle doby započitatelné praxe.
§ 8
Základní plat
Základní plat soudců vojenských soudů v jednotlivých platových skupinách a platových stupních činí měsíčně Kčs:
|
|
I |
II |
|
1. do ukončení 5. roku praxe |
6 000 |
6 200 |
|
2. od počátku 6. roku praxe |
7 000 |
7 200 |
|
3. od počátku 9. roku praxe |
7 400 |
7 600 |
|
4. od počátku 12. roku praxe |
7 800 |
8 000 |
|
5. od počátku 15. roku praxe |
8 100 |
8 400 |
|
6. od počátku 18. roku praxe |
8 400 |
8 800 |
|
7. od počátku 21. roku praxe |
8 700 |
9 200 |
|
8. od počátku 24. roku praxe |
9 000 |
9 600 |
|
9. od počátku 27. roku praxe |
9 300 |
9 900 |
|
10. od počátku 30. roku praxe |
9 600 |
10 200 |
|
11. od počátku 33. roku praxe |
9 800 |
10 500 |
|
12. od počátku 36. roku praxe |
10 000 |
10 800 |
§ 9
Započitatelná praxe
/1/ Do doby praxe rozhodné pro zařazení do příslušného platového stupně /dále jen "započitatelná praxe"/ se započítává:
a/ doba přípravné služby justičního čekatele,
b/ doba výkonu funkce soudce,
c/ soudcem prokázaná doba jiné právní praxe po získání úplného vysokoškolského právnického vzdělání.
/2/ Doba, po kterou soudce nemohl vykonávat funkci soudce z důvodů uvedených ve zvláštním zákoně [§ 21 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.], se posuzuje jako doba právní praxe podle odstavce 1 písm. b/.
/3/ Do doby započitatelné praxe se podle odstavce l započítává také a/ doba výkonu vojenské základní /náhradní/ služby, b/ doba jiné omluvené nepřítomnosti v práci nepřesahující tři měsíce v kalendářním roce.
/4/ Do doby započitatelné praxe se započítávají všechny doby započítané za výsluhu let podle dosavadních předpisů.
/5/ Z důvodů hodných zvláštního zřetele může ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky započíst jiné doby do doby započitatelné praxe.
/6/ Soudce může postoupit z prvního do druhého platového stupně, jen vykonával-li skutečně funkci podle odstavce l písm. b/ nejméně po dobu dvou let, do níž se nezapočítávají doby uvedené v odstavci 3.
§ 10
Funkční příplatek
/1/ Funkční příplatek náleží
a/ předsedovi vojenského obvodového soudu ve výši 1 600 Kčs měsíčně,
b/ místopředsedovi vojenského obvodového soudu ve výši 800 Kčs měsíčně,
c/ předsedovi vyššího vojenského soudu ve výši 3 200 Kčs měsíčně,
d/ místopředsedovi vyššího vojenského soudu ve výši 1 800 Kčs měsíčně,
e/ předsedovi senátu vyššího vojenského soudu ve výši 1 000 Kčs měsíčně,
f/ soudci vyššího vojenského soudu, který rozhoduje jako samosoudce, ve výši 500 Kčs měsíčně.
/2/ V případě souběhu náleží soudci pouze ten funkční příplatek, který je pro něho výhodnější.
§ 11
Soudcům vojenských soudů náleží za výkon služebních povinností při zabezpečování připravenosti a mobilizační pohotovosti příplatek v částce 800 Kčs měsíčně.
§ 12
Příplatek za výchovu čekatelů
Soudcům vojenských soudů pověřeným výchovou justičního čekatele náleží po dobu výkonu funkce školitele příplatek ve výši 500 Kčs měsíčně. Je-li tento soudce pověřen výchovou více než jednoho čekatele, náleží mu příplatek ve výši 800 Kčs.
§ 13
Příplatek za zastupování
/1/ Zastupuje-li soudce vojenského soudu na příkaz předsedy soudu nepřítomného soudce vykonávajícího vyšší funkci v plném rozsahu jeho činnosti po dobu delší než čtyři týdny, náleží mu od počátku zastupování funkční příplatek /§ 10/.
/2/ Příplatek za zastupování nenáleží, je-li zastupování součástí pracovních povinností.
§ 14
Odměna za pracovní pohotovost
Za každou hodinu pracovní pohotovosti náleží soudcům vojenských soudů odměna podle zvláštního předpisu.
§ 15
Plat justičních čekatelů
/1/ Justičním čekatelům náleží
a/ v prvních šesti měsících přípravné služby plat ve výši 3 500 Kčs měsíčně,
b/ od počátku sedmého měsíce přípravné služby do ustanovení do funkce soudce plat ve výši 4 500 Kčs měsíčně.
/2/ Justičním čekatelům, kterým byla do doby přípravné služby započtena doba nejméně jednoho roku předchozí právnické činnosti, náleží od počátku přípravné služby plat podle odstavce 1 písm. b/.
/3/ Justičním čekatelům náleží za výkon služebních povinností při zabezpečování připravenosti a mobilizační pohotovosti příplatek v částce 800 Kčs měsíčně.
ČÁST ČTVRTÁ
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
§ 16
/1/ Základní plat náleží soudcům Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky a soudcům vojenských soudů ode dne jejich ustanovení, funkční příplatek ode dne jmenování do funkce.
/2/ Základní plat ve vyšším platovém stupni náleží soudci vojenského soudu od prvého dne měsíce, ve kterém dosáhl stanovené doby započitatelné praxe.
§ 17
/1/ Soudci Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky a soudci vojenských soudů mají v kalendářním roce, v němž pracovali v těchto funkcích nejméně po dobu devíti měsíců, nárok na jeden plat navíc, a to ve výši platu náležejícího podle tohoto zákona za měsíc listopad.
/2/ Plat podle odstavce 1 je splatný ve výplatním termínu stanoveném pro výplatu platu za měsíc listopad.
/3/ Vznikne-li nárok podle odstavce 1 až v prosinci, je plat podle odstavce l splatný ve výplatním termínu stanoveném pro výplatu platu za měsíc prosinec.
/4/ Plat podle odstavce 1 náleží i za kalendářní rok, v němž tento zákon nabývá účinnost.
§ 18
Soudci vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní republiky a soudci a justiční čekatelé vojenských soudů mají nárok též na naturální náležitosti a materiální zabezpečení podle zvláštního předpisu. [§ 6 odst. 3 věta druhá, § 12 zákona č. 88/1982 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.]
§ 19
Příplatky za práci přesčas
Soudcům Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky a soudcům a justičním čekatelům vojenských soudů nenáleží příplatek za práci přesčas.
§ 20
/1/ Po dobu dočasného přidělení náleží soudcům dosavadní plat s výjimkou příplatku za výchovu čekatelů. Tento příplatek náleží soudci vojenského soudu, jen vznikne-li mu na něj nárok v místě dočasného přidělení.
/2/ Byl-li soudce vojenského soudu dočasně přidělen za účelem zastupování nepřítomného soudce vykonávajícího vyšší funkci, náleží mu příplatek za zastupování.
§ 21
Do doby započitatelné praxe se započítávají ke dni účinnosti tohoto zákona všechny doby započítané podle dosavadních předpisů.
§ 22
Snížit základní plat soudce lze jen na základě pravomocného rozhodnutí kárného soudu podle zákona o kárné odpovědnosti soudců. [§ 3 odst. 1 písm. b/ zákona č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců.]
§ 23
/1/ Jestliže byl soudce vojenského soudu nebo vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky zproštěn funkce z důvodů, že jeho zdravotní stav mu nedovoluje řádně vykonávat soudcovské povinnosti, náleží mu po dobu tří měsíců od zániku jeho funkce vyrovnání ve výši dosavadního platu, popřípadě ve výši rozdílu mezi dosavadním platem a výdělkem, kterého dosahuje na novém pracovním místě. Vyrovnání mu nenáleží, má-li nárok na starobní nebo invalidní důchod. Částka vyrovnání se sníží o částečný invalidní důchod, který byl vojenskému soudci přiznán.
/2/ Jestliže byl soudce vojenského soudu nebo vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky zproštěn funkce nebo uvolněn z funkce nebo jestliže byl jmenován do nižší funkce, náleží mu po dobu tří měsíců vyrovnání ve výši rozdílu mezi dosavadním a novým platem. Vyrovnáni mu nenáleží, jestliže byl z funkce uvolněn proto, že byl pravomocně kárně postižen.
§ 24
Výši platu předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky a základních platů soudců upravených v § 3 a 8 tohoto zákona může se zřetelem k růstu životních nákladů upravit zákon Federálního shromáždění o státním rozpočtu federace na běžný rok.
§ 25
Tento zákon nabývá účinnosti dnem ........... 1992.
Důvodová zpráva
Obecná část
Úsilí o obnovení demokracie a konstituování demokratického právního státu je podmíněno obnovou a upevněním soudní moci, jejího působení a funkcí.
V demokratických politických systémech založených na vyvážené a vzájemně respektované dělbě kompetencí mezi třemi rovnocennými složkami státní moci, zákonodárné, výkonné a soudní, přísluší soudní moci nezastupitelná úloha. Jen soudy jsou povolány k tomu, aby jako zcela nezávislé a nestranné orgány garantovaly a chránily občanská práva a svobody, jakož i zákonem chráněné zájmy fyzických a právnických osob.
Pro totalitní režim, jako pro každou diktaturu, byla nezávislá soudní moc nežádoucí "přítěží a brzdou" při prosazování monopolní politické zvůle, a proto jím byla zasažena zvlášť citelně. Tento režim oslabil její význam, postavení a autoritu, zpochybnil princip nezávislosti soudů s a jeho záruky, deformoval právní vědomí společnosti a podlomil její důvěru v rozhodování soudů. Přezíravý postoj k soudní moci a úsilí o její podřízení exekutivě a vládnoucí straně uvrhly výkon soudnictví, soudy a soudce do takových podmínek, v nichž nemohli v plném rozsahu plnit svou ústavní úlohu.
S tímto tíživým dědictvím vstoupily soudy do období svobody, demokracie a budování právního státu, v němž je společnost potřebuje více než jindy. Nejde jen o to, aby soudy nezávisle, nestranně a spravedlivě rozhodovaly v rozsahu své dosavadní působnosti. -Soudy stojí i před zcela novými, rozsahem a povahou nebývalými úkoly spojenými zejména s návratem demokratických zásad svrchovanosti zákona, práva a spravedlnosti do života občanské společnosti, s nápravou minulých křivd, s rozsáhlými procesy transformace naší ekonomiky v ekonomiku tržní, s uplatňováním Listiny základních práv a svobod a s integrací našeho státu a právního řádu do evropských demokratických právních struktur.
Pro plnění těchto velikých a naléhavých úkolů je třeba vytvořit soudům a soudcům potřebné materiální, finanční, personální i psychologické podmínky. Současně s potřebnou očistou soudcovského sboru je třeba zabezpečit stabilizaci té jeho části, který vzhledem k svým morálním a odborným kvalitám má předpoklady obstát v nových podmínkách, zabránit odchodu právě nejzdatnějších soudců do finančně atraktivnějších a méně frustrujících povolání, vytvořit podmínky pro příliv nových kvalitních soudců, to vše kromě jiného též zlepšením materiálního postavení soudců přijetím nových platových úprav.
Platové úpravy soudců musí být koncipovány tak, aby přispěly ke garantování skutečné soudcovské nezávislosti, ke zvýšení prestiže soudcovské profese a zájmu o ni, k vytvoření předpokladů pro stabilizaci kvalifikovaných soudců a kvalitativní rozvoj výkonu soudnictví. Musejí vycházet z požadavku, aby systém a úroveň odměňování soudců odpovídal
- postavení soudů a soudců v demokratické společnosti,
- náročnosti a složitosti jejich práce a přípravy k ní,
- míře odpovědnosti a veřejné kontroly spojené s výkonem funkce soudce a
- neslučitelnosti výkonu této funkce s jinou výdělečnou činností, která neplatí pro jiné funkce a povolání.
Podle § 52 odst. 5 zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, platové poměry soudců republik upraví zákony národních rad, platové poměry soudců Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky pak zákon Federálního shromáždění. Zákony ČNR a SNR o platových poměrech soudců a justičních čekatelů soudů republik, č. 391/1991 Sb. ze dne 10. září 1991 a č. 420/1991 Sb. ze dne 25. září 1991 vycházejí ze shora uvedených zásad. Úprava platových poměrů soudců soudů republik vychází dále z využití poznatků ze systému a praxe odměňování soudců v demokratickém Československu a v některých jiných zemích, zejména středoevropského regionu, a to jak ve vyspělých demokratických zemích /SRN, Rakouská republika/, tak i zemí, které řeší obdobné problémy jako ČSFR /Maďarská republika a Polská republika/.
Na platovou úpravu soudců soudů republik navazuje a je na nich logicky a věcně závislý předkládaný návrh zákona o platových poměrech soudců Nejvyššího soudu ČSFR a soudců a justičních čekatelů vojenských soudů. Návrh vychází ze zásady, že platy soudců a justičních čekatelů vojenských soudů by měly být stejné jako platy ostatních soudců s výjimkou té složky, která představuje odměnu za plnění speciálních vojenských povinností, které nemají civilní soudci. Návrh musí dále odrážet i skutečnost, že funkce soudce Nejvyššího soudu ČSFR by měla být završením profesionální kariéry těch nejlepších soudců stejně jako je tomu v jiných federativních zemích.
Zvláštní část
K § 1:
Toto ustanovení upravuje osobní působnost zákona, tj. okruh subjektů, jejichž platové poměry mají být zákonem upraveny. Vychází ze zmocnění daného zákonem č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, a vztahuje platnost zákona i na soudce a justiční čekatele vojenských soudů a soudce vojenského kolegia Nejvyššího soudu ČSFR.
K části druhé:
Tato část upravuje platy soudců Nejvyššího soudu ČSFR, včetně soudců jeho vojenského kolegia.
K § 2 a 3:
Základní platy soudců Nejvyššího soudu ČSFR jsou stanoveny, obdobně jako u soudců Ústavního soudu ČSFR /zákon č. 491/1991 Sb./, pevnými částkami a nebudou záviset na hodnocení jejich práce orgánem státní správy soudů. Jen takto určené platy zaručují plnou nezávislost soudců při rozhodování. Vedle základního platu náleží soudcům též funkční příplatky a příplatek za zastupování /§ 4 a 5/. Platy předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu ČSFR jsou stanoveny pevnými částkami, k nimž nemohou být připočítány žádné příplatky podle tohoto zákona. Tento způsob odměňování odpovídá jejich postavení ústavních činitelů.
Navrhovaná výše základního platu soudců vychází zejména z postavení a úlohy soudní moci a jejího nejvyššího orgánu ve federaci, principu soudcovské nezávislosti, z náročnosti a složitosti práce soudce nejvyššího soudního orgánu federace, z jeho odpovědnosti a z toho, že soudcům je zakázáno - na rozdíl od jiných povolání - zastávat jinou placenou funkci nebo vykonávat jinou výdělečnou činnost. Sleduje se jí také přiměřené oddiferencování od platů soudců nejvyšších soudů republik jednak vzhledem k postavení Nejvyššího soudu ČSFR, jednak vzhledem k potřebě učinit funkci soudce Nejvyššího soudu ČSFR atraktivnější pro nejlepší soudce soudů republik, včetně nejvyšších soudů republik.
K § 4:
Účelem funkčního příplatku je ocenění vyšší míry náročnosti a odpovědnosti při výkonu funkcí předsedy kolegia a předsedy senátu Nejvyššího soudu ČSFR.
K § 5:
Při zastupování náleží podle obecných zásad zastupujícímu funkční příplatek zastupovaného. Při zastupování předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu ČSFR, kteří mají platy určeny pevnými částkami bez funkčního příplatku, náleží zastupujícímu příplatek ve výši 10 % jehož dosavadního platu, nejvíce však plat místopředsedy, jemuž příplatek za zastupování nenáleží.
K části třetí:
V této části se upravují platy soudců a justičních čekatelů vojenských soudů, tj. vojenských obvodových a vyšších vojenských soudů, a to podle stejných zásad a ve stejných výškách jako platy soudců a justičních čekatelů okresních a krajských soudů stanovených v zákonech národních rad č. 391/1991 Sb. a č. 420/1991 Sb.
Pro určení základních platů jsou soudci zařazeni do dvou platových skupin /§ 7 odst. 1/. Základní platy v těchto skupinách jsou pak odstupňovány ve 12 platových stupních podle doby započitatelné praxe /§ 7 odst. 2, § 8 a 9/.
Vzhledem k federální působnosti zákona se úprava započitatelné praxe řídí výhodnější úpravou podle zákona SNR č. 420/1991 Sb., poněvadž případným přechodem ze soustavy republikového soudnictví do soudnictví vojenského by žádný soudce neměl pozbýt již nabytých práv.
Do doby praxe rozhodné pro zařazení do příslušného platového stupně se započítává především doba přípravné služby justičního čekatele upravená zákonem o soudech a soudcích, doba výkonu funkce soudce a prokázaná doba jiné právní praxe po získání úplného vysokoškolského právnického vzdělání.
Pokud nemohl soudce v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 vykonávat tuto funkci proto, že jeho pracovní nebo služební poměr skončil z důvodu politické perzekuce nebo postupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobody /§ 21 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudní rehabilitaci/, posuzuje se tato doba ze zákona jako doba výkonu funkce soudce.
K odstranění případné tvrdosti opravňuje návrh ministra obrany ČSFR, aby z důvodů hodných zvláštního zřetele zcela nebo zčásti započetl i jiné doby do doby započitatelné praxe. Může například jít o takové případy, kdy soudce ve své předchozí funkci nebo povolání uplatňoval své vysokoškolské právnické vzdělání, ačkoli pro tuto funkci nebo povolání není výslovně předepsáno.
U soudců vojenských soudů jako u vojáků z povolání se určoval plat i podle výsluhy let /§ 6 odst. 3 zákona č. 88/1952 Sb./. Návrh zákona proto tuto dobu umožňuje započítat do doby započitatelné praxe, jinak by u některých soudců vojenských soudů došlo na základě nové úpravy ke snížení dosavadního platu.
Stejně jako u soudců civilních soudů se k základnímu platu připočítávají funkční příplatky /§ 10/, příplatky za výchovu justičních čekatelů /§ 12/, příplatky za zastupování /§ 13/ a odměna za pracovní pohotovost /§ 14/, která bude určena zvláštním předpisem stejně jako u soudců civilních soudů.
Na rozdíl od soudců civilních soudů se soudcům vojenských soudů nepřiznává příplatek za práci přesčas /§ 19 odst. 1/. Naproti tomu se jim přiznává příplatek za výkon zvláštních povinností, které soudci vojenských soudů plní jako vojáci z povolání a které nemají soudci civilních soudů /§ 11/.
Platy justičních čekatelů vojenských soudů jsou stanoveny stejně jako platy justičních čekatelů civilních soudů.
K části čtvrté:
Tato část obsahuje jednak společná ustanovení týkající se jak soudců Nejvyššího soudu ČSFR /část druhá/, tak soudců vojenských soudů /část třetí/, jednak obvyklá ustanovení přechodná a závěrečná.
K § 16:
Toto ustanovení upřesňuje dobu vzniku nároku na plat, nároku na funkční příplatek a nároku na plat ve vyšším platovém stupni.
K § 17:
Namísto dosavadních mimořádných odměn zahrnujících v sobě možnost subjektivního hodnocení práce soudce zakládá návrh nový nárok na jeden plat navíc. Tento nárok je podmíněn tím, že soudce skutečně pracoval v příslušném kalendářním roce nejméně po dobu devíti měsíců. Tento nárok tedy nezvýhodňuje soudce oproti pracovníkům jiných povolání, u nichž mimořádné odměny zpravidla přesahují výši jednoměsíčního platu.
Stejná ustanovení obsahují též zákony národních rad o platových poměrech soudců soudů republik.
K § 18:
Soudci a justiční čekatelé vojenských soudů a soudci vojenského kolegia Nejvyššího soudu ČSFR jsou vojáky z povolání. Návrh vychází ze zásady, že jejich platy mají být stejné jako platy ostatních soudců. Nezbytné je však zachovat pro ně jako pro vojáky z povolání nárok na naturální náležitosti a materiální zabezpečení, které příslušejí vojákům z povolání /§ 6 odst. 3 věta druhá a § -12 zákona č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil/. Jde zejména o příspěvek na ošacení.
K § 19:
Vzhledem k povaze funkce soudců a justičních čekatelů vojenských soudů a Nejvyššího soudu ČSFR a vzhledem k povaze jejich práce nenáleží jim příplatek za práci přesčas. Na případnou práci přesčas je vzat zřetel již-při stanovení základního platu, u soudců a justičních čekatelů vojenských soudů též při stanovení příplatku podle § 11.
K § 20:
Po dobu dočasného přidělení zůstává soudcům dosavadní plat a soudcům vojenských soudů se zachovává možnost postupu v základním platu /praxe v době dočasného přidělení je započitatelná podle § 9/. Za předpokladu, že vznikne na něj nárok v místě dočasného přidělení, patří soudcům vojenských soudů též příplatek za výchovu čekatelů a za zastupování.
K § 21:
V souladu se zásadou zachování nabytých práv upravuje návrh zápočet dob započítaných podle dřívějších předpisů.
K § 22:
Zárukou soudcovské nezávislosti je i to, že soudci může být snížen základní plat jen na základě pravomocného rozhodnutí kárného soudu podle zákona o kárné odpovědnosti soudců.
K § 23:
Protože návrh vychází ze zásady, že platové poměry soudců vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu ČSFR jsou upraveny v zásadě stejně jako platy ostatních soudců, a nikoli - jako dosud - jako platy vojáků z povolání, je třeba upravit nároky vojenských soudců při zproštění funkce stejně jako u ostatních soudců /srov. § 51 zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích/.
K § 24:
Návrh pamatuje na valorizaci platů soudců v závislosti na růstu životních nákladů. Poněvadž i změny platů soudců by zásadně měly být upraveny zákonem, podle vzoru některých zahraničních úprav se navrhuje, aby valorizace platů soudců, bude-li toho třeba, byla upravena zákonem Federálního shromáždění o státním rozpočtu na běžný rok.
Finanční dopad:
Realizace navrhované právní úpravy bude mít dopad na státní rozpočet federace v kapitole pro Nejvyšší soud ČSFR a v kapitole pro federální ministerstvo obrany.
Pokud jde o kapitolu Nejvyššího soudu ČSFR, rozhodnutím prezidenta ČSFR byl podle § 36 odst. 2 zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, stanoven počet 42 soudců pro kolegia trestní, občanskoprávní, obchodní a správní, včetně předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu ČSFR. Potřeba pro tyto soudce podle navrhované právní úpravy činí ročně 9 347 000 Kčs. Po odpočtu stávajícího mzdového fondu činí požadovaná potřeba ročně 1 947 000 Kčs.
Pro kapitolu Federálního ministerstva obrany je současná potřeba pro 13 soudců vojenského kolegia určených cit. rozhodnutím prezidenta ČSFR 1 627 000 Kčs. Potřeba podle navrhované právní úpravy činí 2 373 000 Kčs, požadovaný rozdíl je 746 000 Kčs.
Pro 63 soudců vojenských obvodových soudů a vyšších vojenských soudů činí současné mzdové prostředky 6 835 000 Kčs. Navrhovaná úprava by si vyžádala nárůst zhruba o 860 000 Kčs ročně.
Celkem pro kapitolu Federálního ministerstva obrany činí požadovaný roční nárůst zhruba 1 606 000 Kčs.