Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky 1992
1276
Vládní návrh
Zákon
ze dne ................... 1992,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, se mění a doplňuje takto:
1. Nadpis pod oddílem I. zní:
"Telekomunikační zařízení, telekomunikační síť a telekomunikační služby".
2. § 1 zní:
"§ 1
/1/ Zřizovat a provozovat telekomunikační zařízení a poskytovat telekomunikační služby je možno pouze na základě povolení nebo pověření, vydaného orgány státní správy podle tohoto zákona, pokud zákon výslovně nestanoví, že takové povolení nebo pověření není třeba.
/2/ Výhradním právem státu je rozhodovat o zřizování a provozování:
a) přenosových cest pro přepravu všech druhů informací pomocí telekomunikačních zařízení, kromě zařízení pro jednosměrné šíření rozhlasových a televizních programů po vedení,
b) zařízení pro poskytování telefonní služby,
c) vysílacích rádiových zařízení rozhlasových a televizních pro vysílání provozovatelů ze zákona [§ 3 odst. 1 a § 9 zákona č. 468/1991 Sb., o rozhlasovém a televizním vysílání.].
/3/ Zařízení uvedená v odstavci 2 zřizují a provozují organizace spojů na základě pověření příslušným orgánem státní správy podle tohoto zákona.
/4/ Pro účely tohoto zákona
a) telekomunikační zařízení jsou zařízení pro vysílání, přenos a příjem informací jakéhokoliv druhu po vedení, rádiovými, optickými a jinými prostředky využívajícími elektromagnetických vln,
b) telekomunikační síť je soubor telekomunikačních zařízení, který dovoluje přepravu informací mezi koncovými body sítě,
c) koncový bod sítě je technicky specifikované rozhraní mezi telekomunikační sítí a připojovaným zařízením, popř. rozhraním mezi dvěma telekomunikačními sítěmi. Podrobnosti o koncovém bodu sítě stanoví prováděcí předpis,
d) telekomunikační služby jsou služby, jejichž poskytování spočívá zcela nebo převážně v přepravě informací pomocí telekomunikačních zařízení,
e) telefonní služba je telekomunikační služba pro veřejnost, která spočívá v zajišťováni přepravy mluvené řeči v reálném čase mezi koncovými body telekomunikační sítě,
f) telekomunikační výkony jsou telekomunikační služby, zřizování, změna, obnova, údržba a provoz telekomunikačních zařízení.".
3. Nadpis pod oddílem II. zní:
"Jednotná telekomunikační sít a organizace spojů".
4. § 2 zní:
"§ 2
/1/ Jednotná telekomunikační sít je telekomunikační síť určená pro potřebu fyzických a právnických osob. Do jednotné telekomunikační sítě náleží zařízení uvedená v § 1 odst. 2 a dále telekomunikační zařízení organizací spojů pro poskytování telegrafní a dálnopisné služby; nepatří do ní zařízení zřízená a provozovaná podle oddílu III. tohoto zákona.
/2/ Jednotná soustava telekomunikací je soubor všech telekomunikačních sítí na území České a Slovenské Federativní Republiky.
/3/ Organizací spojů se pro účely tohoto zákona rozumí jakákoliv právnická osoba, která byla pověřena zřizováním a provozováním vymezených částí jednotné telekomunikační sítě. V rámci pověření se stanoví organizaci spojů podmínky, které je povinna při zřizování a provozování jednotné telekomunikační sítě plnit a druh a rozsah služeb, které je povinna poskytovat veřejnosti.
/4/ Telekomunikační zařízení, zřízená mimo jednotnou telekomunikační síť, mohou být do jednotné telekomunikační sítě začleněna, pokud jsou k tomu způsobilá zejména technicky a provozně. Podmínky a postup tohoto začlenění stanoví dohoda mezi předávající a přejímající organizací. V dohodě je možné stanovit, i odchylně od obecných cenových předpisů, úhrady, popř. poplatky za telekomunikační výkony poskytované organizacemi spojů.".
5. § 3 odst. 8 zní:
"/8/ Organizace spojů jsou povinny dbát o účelné rozšiřování možnosti příjmu rozhlasových a televizních programů provozovatelů ze zákona.".
6. Nadpis pod oddílem III. zní:
"Telekomunikační zařízení a telekomunikační služby mimo jednotnou telekomunikační síť".
7. § 4 odst. 1 až 4 zní:
"§ 4
/1/ Ke koncovému bodu jednotné telekomunikační sítě je možno přímo nebo nepřímo připojovat pouze schválená zařízení. Způsob, podmínky a postup při ověřování, schvalování a připojování těchto zařízení stanoví federální ministerstvo spojů obecně závazným právním předpisem.
/2/ Zřizování, změny, obnova a údržba zařízení připojených k jednotné telekomunikační síti mohou být prováděny pouze fyzickou nebo právnickou osobou, které bylo k této činnosti uděleno povolení orgánem, příslušným podle tohoto zákona /dále jen "povolující orgán"/. Podmínky pro udělování těchto povolení stanoví federální ministerstvo spojů obecně závazným právním předpisem.
/3/ Telekomunikační služby, s výjimkou telefonní, může poskytovat fyzická nebo právnická osoba, které byla tato činnost povolena povolujícím orgánem. V povolení se stanoví podmínky pro tuto činnost. Podmínkou udělení povolení je zejména prokázání schopnosti poskytovat požadovanou telekomunikační službu v předepsaném rozsahu a kvalitě. V povolení se zejména stanoví podmínky pro provozování služby k zajištění její obecné dostupnosti, její vzájemné spolupráce mezi různými provozovateli na území státu i mezinárodní spolupráce a podmínky a způsoby zabezpečení i ověření technické způsobilosti používaných telekomunikačních zařízení.
/4/ Zařízení pro jednosměrné šíření rozhlasových a televizních programů po vedení lze zřizovat a provozovat jen na základě povolení, uděleného povolujícím orgánem.".
8. Za § 4 odst. 4 se vkládá nový odstavec 5, který zní:
"/5/ V odůvodněných případech může povolující orgán výjimečně a za podmínek jím stanovených povolit zřizování a provozování zařízení uvedených v § 1 odst. 2 písm. a) a b) i mimo jednotnou telekomunikační síť.".
9. Dosavadní odstavce 3 a 4 § 4 se označují jako odstavce 6 a 7.
10. § 5 odst. 1 a 2 zní:
"/1/ Povolení ke zřízení a provozování vysílacích rádiových stanic udělí povolující orgán, jde-li o:
a) uspokojení odůvodněných potřeb pohyblivých služeb, nelze-li dosáhnout stanoveného cíle jednotnou telekomunikační sítí a pokud je pro požadované spojení volný kmitočet,
b) vysílací rádiové stanice pevných služeb, nelze-li dosáhnout sledovaného cíle jednotnou telekomunikační sítí, nebo prostředky drátovými, popř. optickými,
c) amatérské vysílací rádiové stanice sloužící technickému sebevzdělání a studiu,
d) vysílací zařízení rozhlasová a televizní, pokud bylo provozovateli zařízení vydáno oprávnění k šíření rozhlasových nebo televizních programů a zařízení bude zřízeno v souladu s plánem využití kmitočtů pro rozhlasová a televizní vysílání [§ 12 odst. 2 a § 17 zákona č. 468 /1991 Sb., o rozhlasovém a televizním vysílání.],
e) vysílací rádiové stanice provozované za účelem vývoje, výroby, údržby, opravy a předvádění,
f) vysílací rádiové stanice zastupitelských úřadů cizích států na základě souhlasu federálního ministerstva zahraničních věcí a za předpokladu vzájemnosti,
g) jiná vysílací rádiová zařízení nesloužící pro účely sdělování, pokud zvláštní okolnosti jejich použití odůvodňují.
/2/ Na základě mezinárodních dohod a za předpokladu vzájemnosti lze vysílací rádiové stanice provozovat nebo přechovávat rovněž i na základě povolení vydaného příslušnými zahraničními orgány.".
II. V § 5 odst. 4 v první větě se slova "s povolením ministerstva vnitra nebo orgánů jím pověřených" nahrazují slovy "na základě povolení vydaného povolujícím orgánem ".
12. Za § 5 odst. 5 se vkládá nový odstavec 6, který zní:
"/6/ Podmínky pro udělení povolení podle odstavce l stanoví obecně závazný právní předpis.".
13. § 6 zní:
"§ 6
/1/ Právo zřizovat a provozovat telekomunikační zařízení a telekomunikační sítě bez povolení mimo jednotnou telekomunikační sít podle tohoto zákona mají:
a) vojenská správa k vojenským účelům,
b) orgány federálního ministerstva vnitra, Federální bezpečnostní informační služby a ministerstev vnitra republik k bezpečnostním účelům,
c) Československé státní dráhy v železniční dopravě,
d) organizace pověřené zabezpečovací a sdělovací rádiovou leteckou službou, s výjimkou rádiových stanic na letadlech,
e) organizace energetiky k řízení, zabezpečování a automatizaci elektrizační soustavy.
/2/ Telekomunikačními zařízeními a telekomunikačními sítěmi Československých státních drah a organizací pověřených zabezpečovací a sdělovací radiokomunikační leteckou službou mohou být v dohodě s organizacemi spojů obstarávány též výkony pro veřejnost ve stanicích drah, ve vlacích a v letadlech.
/3/ Povolení podle tohoto zákona není třeba ke zřízení a provozování telekomunikačních zařízení uvnitř budov nebo na souvislých pozemcích téhož uživatele, popřípadě na pozemcích téhož uživatele rozdělených jednou nebo několika souběžnými veřejnými komunikacemi, pokud nejde o zařízení rádiová. Taková telekomunikační zařízení mohou být podrobena dozoru orgánů určených federálním ministerstvem spojů. Povolení je však třeba, mají-li být taková zařízení připojena na jednotnou telekomunikační síť nebo na telekomunikační zařízení jiného provozovatele anebo mají-li překračovat státní hranice.
/4/ Povolení není třeba ke zřízení a provozování
a) rádiových zařízení o velmi nízkém výkonu, pracujících na vyhrazených kmitočtech,
b) zařízení průmyslové televize s přenosem modulace po kabelu, i když se při tom dočasně použije veřejné cesty nebo cizího pozemku,
c) přijímacích rádiových zařízení, s výhradou uvedenou v § 7.".
14. Za § 6 odst. 4 se vkládá nový odstavec 5, který zní:
"/5/ Podmínky ke zřízení a provozování zařízení uvedených v odstavci stanoví obecně závazný právní předpis."
15. V § 7 se zrušuje označení odstavce 1 a odstavec 2 se vypouští.
16. § 8 odst. 2 zní:
"/2/ Bez úhrady se dopravují pouze zprávy k odvrácení následků živelních pohrom a ekologických havárií, k záchraně lidských životů, o ohrožení bezpečnosti státu, naléhavá hlášení o infekčních chorobách nebo při závažných dopravních poruchách, služební zprávy státních orgánů spojů, popř. jiné zprávy, jímž byla přiznána tato výhoda v prováděcích předpisech.".
17. § 9 odst. 4 zní:
"/4/ Výrobci strojů, přístrojů a zařízení a odběratelé těchto zařízení z dovozu jsou povinni před jejich uvedením do oběhu prokázat orgánům pověřeným federálním ministerstvem spojů, že vysokofrekvenční energie, vznikající při jejich provozu, nepřesahuje úroveň, která by způsobila rušení provozu zařízení jednotné telekomunikační sítě a jiných telekomunikačních zařízení.".
18. § 9 odst. 7 zní:
"/7/ Fyzická nebo právnická osoba, která při své podnikatelské činnosti způsobí poškození, ohrožení a škodlivé rušení zařízení jednotné telekomunikační sítě, je povinna kromě náhrady způsobené škody zaplatit pokutu až do výše 200 tis. Kčs. Při určení výše pokuty se přihlíží k závažnosti, způsobu, době a následkům protiprávního jednání. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne zjištění porušení povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.".
19. V § 12 odst. 3 se ve druhé větě slova "které není ve státním socialistickém vlastnictví" vypouštějí.
20. § 16 odst. 2 zní:
"/2/ Nedojde-li k dohodě o náhradě škody, lze nárok na náhradu škody uplatnit podle obecných předpisů [Občanský zákoník. Obchodní zákoník.] nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku škody; jinak nárok zaniká.".
21. V § 18 se slova "jiné socialistické organizace" nahrazují slovy "fyzické a právnické osoby".
22. § 19 odst. 1 až 3 zní:
" /1/ Federální ministerstvo spojů stanoví jednotná pravidla pro telekomunikační provoz a pro technickou způsobilost telekomunikačních zařízení a dozírá přímo nebo pomocí orgánů jím pověřených na dodržování těchto pravidel u všech provozovatelů na celém území státu.
/2/ Federální ministerstvo spojů a orgány jím pověřené vykonávají státní inspekci telekomunikací a státní odborný technický dozor v oboru telekomunikací, přičemž kontrolují, zda jsou dodržována ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení a plněny podmínky stanovené organizacím spojů, fyzickým a právnickým osobám, kterým bylo povoleno zřizovat a provozovat telekomunikační zařízení a poskytovat telekomunikační služby.
/3/ Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na telekomunikační zařízení a telekomunikační sítě orgánů federálního ministerstva vnitra, Federální bezpečnostní informační služby, ministerstev vnitra republik a na telekomunikační zařízení a telekomunikační sítě federálního ministerstva obrany a Československých státních drah, na letecká zabezpečovací zařízení a na zabezpečovací zařízení pro energetiku."
23. V § 19 se doplňují odstavce 6 až 9, které zní:
"/6/ Neplní-li organizace spojů podmínky, které je povinna při zřizování a provozování jednotné telekomunikační sítě a při poskytování telekomunikačních služeb plnit nebo poruší-li fyzická nebo právnická osoba, které bylo povoleno poskytovat telekomunikační výkony, stanovené podmínky, může jí být uložena pokuta až do výše desetinásobku částky, která je stanovena za neposkytnutou, nebo za nekvalitně poskytnutou službu, popř. do výše desetinásobku částky vybrané za výkon poskytnutý v rozporu s podmínkami stanovenými v prováděcích předpisech a ve vydaném pověření.
/7/ Při opakovaném neplnění, popř. porušování stanovených podmínek během 12 měsíců ode dne nabytí právní moci posledního rozhodnutí o uložení pokuty podle odstavce 6 může být tato pokuta zvýšena až pětinásobně.
/8/ Řízení o uložení pokuty nelze zahájit, uplynul-li od neplnění nebo porušení podmínek jeden rok.
/9/ O uložení pokuty podle odstavců 6 a 7 rozhoduje příslušný orgán státní správy telekomunikací.".
24. Nadpis pod oddílem IX. zní:
"Orgány státní správy telekomunikací a řízení před nimi"
25. § 21 zní:
"§ 21
/1/ Při rozhodování o právech a povinnostech fyzických nebo právnických osob podle tohoto zákona se postupuje podle předpisů o správním řízení.
/2/ Správní řízení ve věcech podle tohoto zákona vykonávají federální orgány státní správy telekomunikací, kterými jsou:
a) oblastní správní úřady telekomunikací,
b) Federální správní úřad telekomunikací,
c) federální ministerstvo spojů.
/3/ Oblastní správní úřady telekomunikací rozhodují ve věcech podle tohoto zákona, které nejsou podle dalších ustanovení nebo podle zvláštních předpisů svěřeny do rozhodování Federálnímu správnímu úřadu telekomunikací, nebo federálnímu ministerstvu spojů.
Projednávají přestupky na úseku spojů.
/4/ Federální správní úřad telekomunikací řídí oblastní správní úřady telekomunikací a rozhoduje o
a) udělování oprávnění ke zřízení a provozování vymezených částí jednotné telekomunikační sítě,
b) schvalování způsobilosti telekomunikačních zařízení,
c) udělování povolení ke zřízení a provozování telekomunikačních zařízení mimo jednotnou telekomunikační síť, pokud jejich provoz překračuje státní hranice,
d) udělování povolení k poskytování telekomunikačních služeb mimo jednotnou telekomunikační sít překračujících státní hranice,
e) přidělování kmitočtů nebo kmitočtových pásem a výkon
f) udělování povolení ke zřízení a provozování vysílacích rádiových zařízení pohyblivých nebo pevných služeb, jde-li o služby překračující státní hranice a vysílacích rádiových zařízení zastupitelských úřadů cizích států,
g) ukládání pokut podle tohoto zákona a projednávání přestupků ve věcech, ve kterých rozhoduje,
h) přezkoumávání rozhodnutí oblastních správních úřadů telekomunikací,
ch/ ve věcech, které se týkají dvou nebo více územních obvodů oblastních správních úřadů telekomunikací, popř. stanoví, který oblastní správní úřad telekomunikací v těchto případech vydá rozhodnutí. Dále rozhoduje v odůvodněných případech vztahujících se k obraně a bezpečnosti státu, které jinak patří do působnosti oblastních správních úřadů telekomunikací.
/5/ Federální ministerstvo spojů:
a) řídí Federální správní úřad telekomunikací,
b) přezkoumává rozhodnutí Federálního správního úřadu telekomunikací,
c) rozhoduje v odůvodněných případech, vztahujících se k obraně a bezpečnosti státu, k živelním pohromám a ekologickým a jiným haváriím anebo k mezinárodním stykům, které jinak patří do působnosti Federálního správního úřadu telekomunikací."
Za § 21 se vkládají nové § 21 a), § 21 b), § 21 c), § 21 d), které znějí:
"21 a)
/1/ Oblastní správní úřady telekomunikací a Federální správní úřad telekomunikací jsou rozpočtovými organizacemi.
/2/ Oblastní správní úřady telekomunikací řídí a za jejich činnost odpovídá ředitel, kterého jmenuje a odvolává po projednání s příslušnými ústředními orgány republik ředitel Federálního správního úřadu telekomunikací.
/3/ Federální správní úřad telekomunikací řídí a za jeho činnost odpovídá ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr spojů České a Slovenské Federativní Republiky; sídlem úřadu je Bratislava.
§ 21 b)
Místní příslušnost a územní působnost oblastních správních úřadů telekomunikací a jejich sídla stanoví federální ministerstvo spojů po projednání s příslušnými ústředními orgány republik obecně závazným právním předpisem.
§ 21 c)
Příjmy a výdaje správních úřadů telekomunikací jsou příjmy a výdaji státního rozpočtu České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 21 d)
/1/ Pracovníci orgánů státní správy telekomunikací jsou oprávněni provádět všechny úkony, potřebné k výkonu působnosti a ke kontrole plnění udělených oprávnění a povolení. Jsou zejména oprávněni vstupovat do provozních místností, zařízení a prostor, v nichž se nacházejí telekomunikační zařízení, požadovat předložení příslušných dokladů, potřebné informace a vysvětlení.
/2/ Pracovníci orgánů státní správy telekomunikací jsou povinni zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství o skutečnostech, o nichž se při výkonu své činnosti dozvěděli. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru. Této povinnosti mohou být pracovníci zproštěni za podmínek a způsobem upraveným zvláštním zákonem [Zákon č. 102 /1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů.].
/3/ Pracovníkům orgánů státní správy telekomunikací je zakázáno provádět za úplatu poradenskou nebo jinou obdobnou odbornou činnost pro organizace spojů a pro fyzické nebo právnické osoby, které poskytují telekomunikační výkony na základě povolení vydaného podle tohoto zákona, popř. které o povolení podle tohoto zákona žádají.".
27. Nadpis pod oddílem X. zní: "Společná a závěrečná ustanovení".
28. Dosavadní text k § 22 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:
"/2/ Oprávnění a povolení, udělená podle tohoto zákona, mohou být omezena nebo zrušena orgánem, který je vydal nebo jeho nadřízeným orgánem při neplnění stanovených podmínek, nebo vyžaduje-li to bezpečnost státu.".
Čl. II
Kde se v zákoně č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, mluví o Ústřední správě spojů, rozumí se tím federální ministerstvo spojů.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem ......................
Důvodová zpráva
Obecná část
V současné době platí v ČSFR na úseku telekomunikací zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, který dává organizacím spojů prakticky výhradní monopol na poskytování veškerých telekomunikačních výkonů a služeb.
Pokud zákon povoluje v některých výjimečných případech jiným subjektům zřizování a provoz telekomunikačních zařízení, pak jen pro jejich vlastní potřebu a zcela vylučuje jejich podnikatelskou aktivitu v této oblasti.
Dosavadní zákonná úprava zcela odpovídala praxi i ostatních evropských zemí, neboť vycházela ze závazných ustanovení Mezinárodní telekomunikační unie platných v rozhodné době. Obdobná právní úprava platila např. v Nizozemí do roku 1988, v SRN do roku 1989, ve Francii do konce roku 1990, ve Švýcarsku a v Rakousku platí i nadále. Se změnou zákonné úpravy se v Rakousku uvažuje přibližně v polovině devadesátých let, ve Švýcarsku je návrh nového zákona ve stadiu projednávání.
V průběhu osmdesátých let začala v zemích Evropských společenství převládat tendence k liberalizaci telekomunikačního trhu. Na základě podrobných rozborů v pracovních orgánech ES byl zpracován a Komisí Evropských společenství v roce 1987 přijat dokument "Green Paper on Telecommunications", který stanovil zásady pro liberalizaci telekomunikačního trhu. Na základě tohoto dokumentu pak přijala Evropská společenství některé direktivy, které jsou pro členské státy ES závazné, a které stanoví podrobná pravidla pro liberalizaci telekomunikačního trhu. Jiné direktivy pro oblast telekomunikací se teprve zpracovávají.
Tendence k liberalizaci se projevila i v jiných státech, než jsou členské státy ES. To se projevuje zejména při jednání o obchodu službami v rámci GATT.
Cílem novelizace zákona č. 110/1964 Sb., je vytvořit v oblasti telekomunikací obdobné právní předpoklady, jaké jsou vytvářeny ve vyspělých zemích, zejména v zemích ES a umožnit tak podnikatelskou činnost na úseku telekomunikací i jiným subjektům, než jsou organizace spojů, a to včetně soukromých podnikatelů. V rámci předkládaného návrhu se též navrhuje důsledné oddělení správních a podnikatelských činností zřízením samostatných správních úřadů telekomunikací, zcela oddělených od organizací, které zřizují a provozují telekomunikační zařízení a poskytují telekomunikační služby.
Obdobně se liberalizuje právní úprava i v dalších zemích střední a východní Evropy /např. v Polsku a Maďarsku/.
Návrh respektuje i Ústavu Mezinárodní telekomunikační unie a Konvenci Mezinárodní telekomunikační unie, které byly přijaty na zasedání vládních zmocněnců v Nice v červnu 1989.
Podle těchto dokumentů je ČSFR jako člen Mezinárodní telekomunikační unie povinna plnit zejména následující závazky:
- telekomunikační služby mohou na území člena provozovat pouze ti provozovatelé, kterým k tomu člen udělil oprávnění;
- člen je povinen zabezpečit, aby provozovatelé poskytovali veřejnosti širokou škálu telekomunikačních služeb a aby tyto služby byly v souladu s mezinárodními standardy, byly poskytovány s potřebnou kvalitou a byly dostupné zákazníkům;
- člen je povinen zabezpečit schopnost vzájemné spolupráce sítí různých provozovatelů, jak ve vnitrostátním, tak i v mezinárodním měřítku;
- člen je povinen zabezpečit, aby provozovatelé dodržovali ustanovení Mezinárodní úmluvy o telekomunikacích, Mezinárodního telekomunikačního řádu a Radiokomunikačního řádu.
Práva a povinnosti člena Mezinárodní telekomunikační unie bude jménem státu i nadále vykonávat federální ministerstvo spojů.
Státní správa v oblasti spojů je ve všech státech, ať již jde o státy unitární, spolkové nebo federální, vždy v působnosti centra, spolku /"BUND"/, federace apod., nikde však v působnosti regionálních součástí státu. Tato organizace státní správy je převážně nezávislá na organizaci subjektů, které se zabývají provozní činností, a to ať již jde o jediný subjekt v tom kterém státě, více subjektů, subjekty státní, soukromé nebo se státní účastí.
Pro informaci uvádíme ústřední orgány v oblastech telekomunikací v některých federálně organizovaných státech:
Spolková republika Německo - Bundesamt für Telekomunicationen
Švýcarsko - Generální ředitelství pošt, telefonů a telegrafů
Belgie - Režie telegrafů a telefonů
Rakousko - Generální ředitelství pro správu pošt a telegrafů
USA - Federální výbor pro komunikace Brazílie - Ministerstvo komunikací
Mexiko - Generální ředitelství telekomunikací Indie - Ministerstvo komunikací
Austrálie - Australská telekomunikační komise
S výjimkou Rakouska, Švýcarska a Belgie, kde jsou výše uvedené orgány současně i orgány provozními, jsou ostatní pouze orgány správními.
Svěřit výkon státní správy v telekomunikacích jiným orgánům, než orgánům federace by nerespektovalo výslovné požadavky shora uvedených mezinárodních dokumentů.
Návrh novely vymezuje pouze výhradní práva, obdobně jako je tomu v zemích, ve kterých již došlo k liberalizaci trhu, jen na infrastrukturní /přenosové/ sítě, na poskytování telefonní služby pro veřejnost a na rozhlasové a televizní vysílání státních programů, přičemž i z těchto výhradních práv bude, podle navržené úpravy, možno udělovat výjimky.
Návrh uvolňuje zřizování a údržbu koncového /účastnického/ zařízení, kde lze zejména předpokládat širokou aktivitu soukromých podnikatelů s tím, že tuto činnost budou moci vykonávat jen ty subjekty, které splní stanovené podmínky /zejména odborné znalosti, potřebné vybavení přístroji a materiálem/. Dále se uvolňuje podnikání ve všech telekomunikačních činnostech s výjimkou služby telefonní, podobně jako je tomu ve státech Evropských společenství. V souladu s Ústavou a Konvencí Mezinárodní telekomunikační unie budou tyto činnosti moci vykonávat pouze ti provozovatelé, kterým stát jako její člen udělil svými orgány právo zřizovat a provozovat telekomunikační zařízení a poskytovat telekomunikační služby.
Shora uvedené liberalizační trendy i vnitrostátní společenský a ekonomický vývoj v ČSFR vedou k potřebě jejich urychleného promítnutí do našeho právního řádu. Navrhuje se proto cesta dílčí novely zákona č. 110/1964 Sb., a to pouze v jeho dotčených ustanoveních. Problematika byla řešena cestou dílčí novely i v řadě dalších států /např. SRN, Švýcarsko, Francie/. Novelou nedotčená ustanovení zákona jsou plně v souladu s Ústavou i Konvencí Mezinárodní telekomunikační unie; obdobná ustanovení obsahuje i právní úprava vyspělých zemí, zejména zemí ES.
Dalším důvodem pro pouze dílčí novelu je ta skutečnost, že celoevropský proces demonopolizace a liberalizace v telekomunikacích není dosud ukončen. V Evropských společenstvích jsou připravovány další direktivy, které bude nutno promítnout do zákona o telekomunikacích a v rámci evropské organizace pro pošty a telekomunikace - CEPT, jejímž členem jsou čs. spoje od září 1990, se připravují doporučení pro jednotný způsob státní regulace v oblasti telekomunikací. Připravované direktivy v rámci ES mají být schváleny v létech 1992 a 1993 a ve stejných termínech se připravují i doporučení CEPT. Po přijetí těchto materiálů se předpokládá zpracování nového zákona o telekomunikacích. Zpracování nového zákona /místo dílčí novely/ by nutně vedlo k tomu, že v roce 1993 by bylo tento nový zákon nutno novelizovat. Např. v Nizozemí byl nový zákon o telekomunikacích přijat v roce 1988 /s účinností od 1. 1. 1989/ a v roce 1991 bylo nutno jej již novelizovat s ohledem na vydané direktivy ES.
Realizace navržené právní úpravy je spojena s nároky na prostředky ze státního rozpočtu federace, a to v souvislosti se zřízením nezávislých správních orgánů, které budou vykonávat pouze správní činnosti. Předpokládá se, že náklady na jejich činnost budou činit asi 130 miliónů Kčs ročně. O tuto částku dojde ke zvýšení rozpočtové kapitoly spojů ve výdajové části.
Na druhé straně se však zvýší příjmová část této kapitoly ročně asi o 240 miliónů Kčs, a to v důsledku toho, že poplatky a další úhrady, vybírané dosud za správní úkony státními podniky v oboru spojů, se stanou příjmy státního rozpočtu.
Podle dosavadní úpravy náklady na výkon státní správy nesou státní podniky spojů, které jsou pověřeny rozhodováním ve správním řízení podle zákona o telekomunikacích. Tyto podniky zároveň pro sebe inkasují i výše uvedené příjmy.
Současně dojde též ke zjednodušení administrativy i tím, že se omezuje rozsah udělování různých souhlasů a provádění evidenčních činností.
Činnost těchto správních orgánů bude zajišťovat cca 500 pracovníků Předpokládá se, že bude zajišťována především těmi pracovníky, kteří dosud tuto činnost vykonávají jako pracovníci státních podniků spojů. Pro srovnání se uvádí, že např. v SRN se touto činností zabývá cca 1500 pracovníků a v Nizozemí cca 700 pracovníků.
Zvláštní část
K § 1
Ustanovení tohoto paragrafu vymezuje právo, aby stát svými orgány uděloval povolení nebo pověření ke zřizování a provozování telekomunikačních zařízení a poskytování telekomunikačních služeb. Obdobná ustanovení jsou v zákonných úpravách vyspělých států. Při tvorbě zákona č. 110/1964 Sb., nebylo nutno práva státu zvlášť zakotvovat, neboť v té době bylo možné v telekomunikacích jen tzv. "státní socialistické vlastnictví" a stát rozhodoval o všem.
Nově se definuje pojem telekomunikačních zařízení, a to v souladu s novou definicí přijatou Mezinárodní telekomunikační unií. Navíc se zavádějí definice telekomunikační sítě, koncového bodu sítě, telekomunikačních služeb, telefonní služby a telekomunikačních výkonů.