FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1992

1235

Vládní návrh

ZÁKON

ze dne .......... 1992,

kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění zákona č. 103/1990 Sb.

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

Čl. I.

Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění zákona č. 103/1990 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. § 1 odst. 1 zní:

"(1) Územní plánování komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území."

2. V § 2 odst. 1 se text uvedený pod písmeny a) a b) nahrazuje tímto textem:

"a) stanoví limity využití území,

b) reguluje funkční a prostorové uspořádání území,".

3. V § 2 odst. 2 se vypouští text:

"z cílů a úkolů stanovených národohospodářskými plány".

4. V § 3 se vypouští text uvedený pod písmenem c). Dosavadní označení textu pod písmenem d) se označuje písmenem c).

5. § 6 se vypouští.

6. V § 9 se vypouští text na konci 2. věty:

"a zpracovává se v souladu se základními cíli dlouhodobých výhledů".

7. V § 10 se vypouští text na konci věty:

"v souladu se základními cíli stanovenými dlouhodobým výhledem rozvoje národního hospodářství".

8. V § 11 se vypouští druhá věta.

9. V § 17 odst. 3 se vypouští text:

"a v souladu s cíli a úkoly stanovenými národohospodářskými plány"

10. V § 29 odst. 1 se druhá věta nahrazuje touto větou:

"Závazné jsou základní zásady uspořádání území a limity jeho využití, které jsou stanoveny v regulativech funkčního a prostorového uspořádání území; ostatní části řešení jsou směrné."

11. V § 31 odst. 2 se na konci připojuje slovo "přiměřeně".

12. V § 34 se v první větě vypouští slovo "územním" a za slovo "stavbám" se vkládají slova "včetně sousedních pozemků a staveb".

13. V § 34 se vypouštějí odstavce 2 a 3. Dosavadní odstavec 4 se označí jako odstavec 2.

14. V § 35 se dosavadní text označí jako odst. 1 a vypustí se jeho poslední věta. Nově se doplní odst. 2, který zní:

"(2) Neposkytuje-li předložený návrh dostatečný podklad pro posouzení umístění navrhované stavby nebo jiného opatření v území (§ 32), zejména vlivů na životní prostředí, vyzve stavební úřad navrhovatele, aby návrh v přiměřené lhůtě doplnil potřebnými údaji nebo podklady a upozorní jej, že jinak územní řízení zastaví. Nedoplní-li navrhovatel návrh na vydání územního rozhodnutí požadovaným způsobem ve stanovené lhůtě, stavební úřad územní řízení zastaví."

15. V § 38 se dosavadní text paragrafu označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:

"(2) Jestliže nemá navrhovatel k pozemku vlastnické nebo jiné právo, lze územní rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí o využití území vydat jen tehdy, jestliže je možno pro navrhovaný účel pozemek vyvlastnit."

16. Za § 38 se vkládá nový § 38a, který zní:

"§ 38a

S územním řízením se spojují, pokud to nevylučuje povaha věci nebo nestanoví-li zvláštní předpisy jinak, i jiná řízení nutná k umístění stavby nebo k určení využití území."

17. Za § 46 se vkládá nové ustanovení § 46a, které zní:

"§ 46a

(1) Vybrané činnosti ve výstavbě, které mají rozhodující význam pro ochranu veřejných zájmů při přípravě, projektování, nebo provádění staveb, mohou vykonávat pouze osoby, které k nim prokázaly odbornou způsobilost zkouškou a obdržely průkaz odborné způsobilosti (autorizaci).

(2) Za vybranou činnost ve výstavbě se pro účely tohoto zákona považuje projektování včetně zpracování územně plánovací dokumentace, hodnocení vlivu na životní prostředí, statických a dynamických výpočtů konstrukcí a průzkumů.

(3) Podrobnosti o autorizaci k vybraným činnostem ve výstavbě, o způsobu a podmínkách jejího udělování stanoví zvláštní předpisy."

18. § 47 zní:

"§ 47

Pro stavby mohou být používány jen výrobky, které mají takové vlastnosti, aby po dobu předpokládané existence stavby byla při běžné údržbě zaručena požadovaná mechanická pevnost a stabilita, požární bezpečnost, hygienické požadavky, ochrana zdraví a životního prostředí, bezpečnost při užívání, ochrana proti hluku a úspora energie. Při ověřování vlastností výrobků se postupuje podle zvláštních předpisů [§ 20 a 24a zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví ve znění zákona č. 54/1987 Sb. (Úplné znění vyhlášeno pod č. 84/1987 Sb.)]."

19. Ustanovení § 48 až 53 se vypouštějí.

20. § 58 odst. 3 zní:

"(3) Jde-li o stavební úpravu, nástavbu nebo udržovací práce na stavbě, může být stavebníkem právnická nebo fyzická osoba, která je uživatelem stavby, předloží-li o tom písemnou dohodu s vlastníkem stavby."

21. V § 81 odst. 1 se vypouští poslední věta.

22. V § 102 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

"(3) Stavební úřad uloží v rozhodnutí ke zjednání nápravy na stavbě, že právnická nebo fyzická osoba je povinna se zdržet takové činnosti, která nad přípustnou míru stanovenou zvláštními předpisy poškozuje životní prostředí, nebo uloží provést taková opatření, která sníží nepříznivé účinky jejich činnosti na životní prostředí na přípustnou míru. Působnost jiných orgánů podle zvláštních předpisů není dotčena."

23. V § 102 se dosavadní odstavce 3, 4 a 5 označují jako odstavce 4, 5 a 6.

24. V § 105 odst. 1 se v textu uvedeném pod písmenem c) za slova "brání v jeho výkonu" vkládají tato slova:

"nesplní výzvu orgánu státního stavebního dohledu".

25. V § 105 odst. 2 se připojí nové písmeno g, které zní: "g) neprovede nařízené nezbytné úpravy (§ 87)"

26. V ustanovení § 106 se v úvodní větě odstavců 1, 2 a 3 slova "může uložit" nahradí slovem "uloží".

27. V § 106 odst. 1 se v textu uvedeném pod písmenem c) za slova "brání v jeho výkonu" vkládají tato slova:

"nesplní výzvu orgánu státního stavebního dohledu (§ 102 odst. 2)"

28. V § 106 odst. 2 se připojí nová písmena i) a j), která znějí:

"i) neprovede nařízené nezbytné úpravy (§ 87),

j) zhoršuje životní prostředí tím, že prodlužuje dobu výstavby v rozporu se stavebním povolením."

29. § 107 odst. 2 zní:

"(2) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu federace, pokud je k vydání rozhodnutí příslušný orgán federace."

30. § 108 odst. 1 zní:

"(1) Pozemky, stavby a práva k nim, potřebné pro uskutečnění staveb nebo opatření ve veřejném zájmu, uvedených v odstavci 2 lze vyvlastnit nebo vlastnická práva k pozemkům a stavbám lze omezit [§ 128 odst. 2 občanského zákoníku] rozhodnutím stavebního úřadu (dále jen "vyvlastnit")."

31. § 108 odst. 2 zní:

"(2) Vyvlastnit podle tohoto zákona je možno jen ve veřejném zájmu pro

a) veřejně prospěšné stavby ve státním vlastnictví a ve vlastnictví obcí,

b) vytvoření hygienických, bezpečnostních a jiných ochranných pásem a chráněných území,

c) provedení asanace sídelního útvaru nebo jeho asanačních úprav podle schválené územně plánovací dokumentace,

d) vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku a stavbě."

32. V § 109 odst. 1 se vypouštějí slova "nebo odejmutí, popřípadě omezení práva osobního užívání pozemku"

33. V § 109 odst. 2 se slova "v národním majetku" nahrazují slovy "ve státním vlastnictví"

34. V § 109 odst. 3 zní:

"(3) Vlastnické právo k pozemkům a stavbám přechází vyvlastněním na navrhovatele. Vyvlastněním zanikají všechna ostatní práva k vyvlastněným pozemkům a stavbám, pokud není v rozhodnutí stanoveno jinak; to se nevztahuje na právo užívat byty a nebytové prostory, které vyvlastněním nezaniká."

35. V § 110 odst. 1 se vypouští věta druhá.

36. V § 110 odst. 2 se vypouští věta druhá.

37. § 111 odst. 3 zní:

"(3) Nedojde-li v průběhu vyvlastňovacího řízení mezi dosavadním vlastníkem a těmi, kterým na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou práva zanikající vyvlastněním, k dohodě o rozdělení náhrady, složí navrhovatel náhradu u soudu, v jehož obvodu pozemek nebo stavba leží. Soud rozhodne o uspokojení těchto nároků, zejména s přihlédnutím k tomu, aby nebylo ohroženo zajištění nároků zástavních věřitelů."

38. § 112 odst. 2 zní:

"(2) "Vyvlastňovací řízení se zahajuje na návrh orgánu státní správy, právnické nebo fyzické osoby, která má předmět vyvlastnění využít k účelu, pro který se vyvlastňuje. Pokud je navrhovatelem orgán příslušný k vyvlastňovacímu řízení, stanoví odvolací orgán, který jiný stavební úřad v jeho působnosti provede řízení a vydá rozhodnutí o vyvlastnění."

39. V § 113 odst. 2 se vypouští věta druhá.

40. § 113 odst. 4 se vypouští.

41. V § 115 odst. 2 vypouští se věta druhá.

42. § 115 odst. 3 se vypouští.

43. § 116 odst. 1 zní:

"(1) Na žádost účastníka, jemuž byl pozemek nebo stavba vyvlastněna, zruší stavební úřad zcela nebo zčásti rozhodnutí o vyvlastnění práv k pozemkům nebo stavbám, jestliže nebylo ve stanovené lhůtě započato s jejich užíváním k účelu, pro který bylo vyvlastněno. Žádost o zrušení rozhodnutí o vyvlastnění lze podat kdykoli po uplynutí lhůty podle § 115 odst. 2, pokud pozemek nebo stavba nesloužila a neslouží účelu, pro který byla vyvlastněna."

44. V § 126 odst. 1 se za slova "o požární ochraně" místo "a" vkládá čárka a za slova "o státním odborném dozoru nad bezpečností práce" se vkládá nový text:

"o odpadech a živnostenském podnikání rozhodne stavební úřad nebo jiný orgán jen v dohodě, popřípadě se souhlasem dotčeného orgánu státní správy, který může vázat souhlas na splnění podmínek odpovídajících uvedeným předpisům".

45. V § 126 se doplní nový odstavec 4, který zní:

"(4) Navrhovatelé záměrů stanovených zvláštními předpisy [Např. zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí] doloží návrh na vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí o využití území posouzením jeho vlivu na životní prostředí vydaným příslušným orgánem státní správy [§ 21 odst. 1 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí]. Bez tohoto posouzení nelze územní rozhodnutí vydat."

46. § 134 včetně nadpisu zní:

"§ 134

Vstup na cizí pozemky a stavby

(1) Pracovníci a funkcionáři obecních úřadů, stavebních úřadů a orgánů státní správy jsou oprávněni vstupovat na cizí pozemky, na stavby a do nich s vědomím jejich vlastníků, pokud plní úkony vyplývající z tohoto zákona, které se těchto pozemků a staveb dotýkají; přitom musí dbát, aby co nejméně rušili jejich užívání a aby jejich pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Oprávnění ke vstupu se prokazuje zvláštním průkazem.

(2) Je-li to nezbytné, mohou s osobou oprávněnou ke vstupu na cizí pozemky, na stavby a do nich podle odstavce 1 vstupovat též jí přizvaní znalci a účastníci řízení.

(3) V případě úkonů podle § 91, § 94 a § 96 tohoto zákona k odvrácení nebezpečí způsobeného závadami na stavbě, které ohrožují bezpečnost, životy či zdraví osob, nebo mohou způsobit značné škody, mohou osoby oprávněné ke vstupu na cizí pozemky, na stavby a do nich podle odstavce 1 na ně vstupovat bez vědomí vlastníka. Jsou však povinny jej neprodleně o provedených úkonech vyrozumět.

(4) Při pochybnostech o rozsahu oprávnění rozhodne v jednotlivých případech stavební úřad.

(5) Doba a rozsah výkonu oprávnění na cizím pozemku a stavbě musí být omezeny na nezbytně nutnou míru. Došlo-li při činnosti vstupujícího k poškození pozemku nebo stavby, musí být uvedeny, je-li to možné, do původního stavu; jinak platí o náhradě škody obecné předpisy [§ 420 a násl. občanského zákoníku].

(6) Zvláštní předpisy o omezeních nebo nutných povoleních ke vstupu na pozemky nebo stavby v okruhu zájmů obrany státu nebo jiného důležitého zájmu státu nejsou dotčeny."

47. V § 135 odst. 2 se vypouští poslední věta.

48. V § 139 odst. 1 se vypouští text uvedený pod písmeny a) a c) a dosavadní označení textu pod písmeny b) a d) se označuje písmeny a) a b).

49. V § 139 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí:

"(5) Pokud se v tomto zákoně používá pojmu "organizace", rozumí se tím právnické a fyzické osoby, podnikající podle zvláštních předpisů [obchodní zákoník a zákon o živnostenském podnikání].

(6) Pokud se v tomto zákoně uvádí působnost národních výborů a ústředních orgánů státní správy republik, rozumí se tím působnost příslušných orgánů státní správy republik a obcí podle zákonů národních rad. [Např. zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákon ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, zákon ČNR č. 418/1991 Sb., o hlavním městě Praze, zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pod č. 228/1990 Sb.), zákon ČNR č. 288/1990 Sb., o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy ČR, zákon SNR č. 575/1990 Zb., o obecnom zriadení, v znení zákonov SNR č. 96/1991 Zb. a č. 130/1991 Zb., zákon SNR č. 595/1990 Zb., o štátnej správe pre životné prostredie, zákon SNR č. 96/1990 Zb., o zriadení Slovenskej komisie pre životné prostredie a o zmenách v pôsobnosti ministerstiev SR.]."

50. V § 143 odst. 1 se v písmenu 1) vypouštějí slova "a inženýrské" a slova "popřípadě v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí odměny projektantů jednotlivců".

51. V § 143 se vypouští v odstavci 1 písmeno m) a odstavec 3.

Čl. II.

1. Ustanovení § 46a nabude účinnosti s účinností zvláštních předpisů uvedených v § 46a odst. 3.

2. Právnické a fyzické osoby podnikající podle zvláštních předpisů, které nezajišťují výkon vybraných činností ve výstavbě pracovníky s předepsaným průkazem odborné způsobilosti (autorizací), nemohou tyto činnosti vykonávat po lhůtě stanovené ve zvláštních předpisech uvedených v § 46a odst. 3.

3. Dnem, kdy nabudou účinnosti zvláštní předpisy uvedené v § 46a odst. 3 se zrušují § 43, 45 a 46 a vyhláška č. 8/1983 Sb" o zvláštní způsobilosti k některým činnostem ve výstavbě, vyhláška č. 73/1987 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 8/1983 Sb. a vyhláška č. 186/1990 Sb., o oprávnění k projektové činnosti.

4. Ustanovení § 47 v čl. I nabude účinnosti po uplynutí jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona.

Čl. III.

Zrušují se:

1. vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 86/1976 Sb., o osvědčování vhodnosti výrobků pro stavební části staveb,

2. vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 87/1976 Sb., o informacích o výrobcích pro stavební části staveb,

3. vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 95/1977 Sb., o typizaci ve výstavbě,

4. vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 105/1985 Sb., o experimentálním ověřování ve výstavbě,

5. směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 2/1972 z 15. 2. 1972, o soustavách technickohospodářských ukazatelů v investiční výstavbě, reg. částka 7/1972 Sb. Změna: směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 2 ze dne 2. 4. 1980, reg. částka 1/1981 Sb.,

6. metodické pokyny federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 15. 2. 1972 pro tvorbu soustav technickohospodářských ukazatelů v investiční výstavbě, reg. částka 7/1972 Sb.,

7. směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 4/1973 z 11. 12. 1973, o vyžadování průkazu minimální přípustné energetické účinnosti některých spotřebičů dodávaných pro investiční výstavbu, reg. částka 40/1973 Sb.,

8. výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a federálního ministerstva financí č. 3/1974 z 29. 10. 1974, o postupu při poskytování projektových podkladů pro nestandardní dodávky, reg. částka 27/1974 Sb.,

9. pokyny federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 14/1977 z 28. 10. 1977, pro zpracování investičních programů komplexní bytové výstavby, reg. částka 28/1977 Sb.,

10. směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 2/1980 z 2. 4. 1980, kterou se mění a doplňuje směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 2 ze dne 15. 2. 1972 o soustavách technickohospodářských ukazatelů v investiční výstavbě, reg. částka 1/1981 Sb.,

11. výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 6/1980 z 16. 5. 1980. o stanovení limitů nákladů na modernizaci bytového fondu, reg. částka 14/1982 Sb. Změny: výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 11 ze dne 4. 11. 1980, reg. částka 3/1983.; výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 10 ze dne 14. 9. 1983,

12. výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 13/1980 z 29. 12. 1980, o zásadách pro začlenění televizních kabelových rozvodů do komplexní bytové výstavby, reg. částka 4/1981 Sb.

Změna: vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, ministerstva lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu ČSR a ministerstva lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu SSR č. 227/1988 Sb.,

13. výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 10/1981 z 10. 8. 1981, o vydání oborového kalkulačního vzorce pro projektové práce a inženýrskou činnost a pokyny k němu, reg. částka 27/1981 Sb.,

14. výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 10/1982 z 29. 9. 1982, o navrhování kovových nosných konstrukcí v přípravné a projektové dokumentaci staveb, reg. částka 33/1982 Sb.,

15. výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 11/1982 z 4. 11. 1982, kterým se mění a doplňuje výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 6 ze dne 16. 5. 1980, o stanovení limitů nákladů na modernizaci bytového fondu, reg. částka 3/1983 Sb.

Změna: výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 10 ze dne 14. 9. 1983,

16. výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 19/1982 z 30. 12. 1982, o úpravě vztahů mezi účastníky výstavby při přípravě a realizaci družstevní bytové výstavby jako součásti komplexní bytové výstavby, reg. částka 13/1983 Sb.,

17. výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Státní plánovací komise č. 8/1983 z 10. 6. 1983, o úpravě nákladů v dokumentaci staveb na cenovou úroveň platnou od 1. 1. 1984 a o souvisejících opatřeních, reg. částka 23/1983 Sb.,

18. Výnos Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 4/1985 z 4. 11. 1985 pro zabezpečování investic spojů podmiňujících komplexní bytovou výstavbu, reg. částka 36/1985 Sb.,

19. výnos Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 3/1988 ze dne 30. 12. 1988, pro poskytování informací pro řízení vývoje cen projektových prací a inženýrských činností ve výstavbě, reg. částka 6/1989 Sb.

Čl. IV.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem ......

 

Důvodová zpráva

k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění zákona č. 103/1990 Sb.

OBECNÁ ČÁST

Nezbytnost změny zákonné úpravy na úseku územního plánování a stavebního řádu vyplývá z potřeby zvýšit ochranu vlastnických práv v souladu s ustanoveními Listiny základních práv a svobod a upravit postupy směřující k ochraně a tvorbě životního prostředí. Návrh obsahuje rovněž některé doplňky k ustanovením směřujícím k racionalizaci řízení podle stavebního zákona.

Návrh je koncipován jako nezbytná právní úprava pro přechodné období do doby účinnosti nové právní úpravy územního plánování a stavebního řádu, jejíž koncepci připravuje dočasná komise Legislativní rady vlády ČSFR pro přípravu stavebního zákona. Stavební zákon, který představuje kodex pro investiční výstavbu, upravuje nejen tradiční otázky územního plánování a stavebního řádu, ale i některé instituty hospodářskoprávní povahy a komplexně i problematiku výkonu státní správy na daném úseku. To předurčuje v současných podmínkách úpravy kompetencí federace a republik odlišné budoucí řešení. Nově připravená koncepce právní úpravy územního plánování a stavebního řádu počítá proto s rozdělením dosud upravované problematiky i z těchto důvodů do několika právních předpisů.

Stavební zákon upravuje obecně problematiku vyvlastnění a stanoví účely vyvlastění, podle kterých lze odejmout nebo omezit vlastnická práva k pozemkům nebo stavbám. Účely vyvlastnění byly stanoveny široce pro vytváření majetkoprávních předpokladů při uskutečňování záměrů v hospodářské a sociální oblasti. Tato úprava rovněž vycházela z diferencovaného obsahu a ochrany jednotlivých vlastnických práv.

Ústavní zákon č. 100/1990 Sb., který mimo jiné upravil zrovnoprávnění všech forem vlastnictví i jejich ochrany, stanovit omezení mimořádného zásahu do vlastnických práv, jímž je vyvlastnění, na uskutečnění účelů jen ve veřejném zájmu. Stejný princip je zakotven i v čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Některé dosavadní účely vyvlastnění, směřované zejména na uskutečňování hospodářských úkolů se se změnou struktury ekonomických subjektů, jejich právním postavením a komerčním charakterem ocitly mimo vymezený rámec veřejného zájmu. Týká se to rovněž účelů zajišťujících výstavbu bytů, včetně výstavby rodinných domků. Proto je v předloženém návrhu omezována možnost vyvlastnění jen na přísně vymezené případy veřejného zájmu.

Kromě stavebního zákona je právní úprava vyvlastnění obsažena i v jiných právních předpisech, zejména pro účely obrany státu, pro realizaci úkolů podle vodního zákona, v zákonech o památkové péči, o ochraně přírody, o využití nerostného bohatství, o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny, plynu a tepla, o pozemních komunikacích, o drahách atd. Připravovaná koncepce nové právní úpravy územního plánování a stavebního řádu předpokládá vytvoření jednotné právní úpravy expropriace ve zvláštním předpisu.

Do doby jeho účinnosti je však nezbytné vzhledem k sistačnímu ustanovení Listiny základních práv a svobod upravit předpoklady pro zajišťování majetkových práv ve veřejném zájmu, ať již pro uskutečňování veřejně prospěšných staveb, asanace sídelních útvarů nebo jejich částí, vytvoření ochranných pásem a chráněných území a podmínek pro užívání pozemků a staveb.

V obecných procesních ustanoveních pro vyvlastnění, které stavební zákon obsahuje, jsou prováděny úpravy směřující ke zvýšené ochraně vlastnických práv.

Stavební zákon obsahuje dosud úpravu systému zvláštní způsobilosti k některým činnostem ve výstavbě, který byl resortně uplatňován v uplynulém období ve dvou etapách pro vybrané funkce vedoucích pracovníků. Z řady odborných iniciativ je prosazováno nahrazení tohoto systému posuzováním odborné způsobilosti - autorizací při spolupůsobení odborných organizací - komor inženýrů a architektů. K přijetí již navrhovaných úprav ověřování odborné způsobilosti je proto nutné vytvořit předpoklady ve stavebním zákonu.

Předložený návrh novely rovněž v nezbytné míře upravuje základní ustanovení o územním plánování s ohledem na jeho regulační funkci v podmínkách tržního mechanismu při vypuštění návazností na národohospodářské plánování. Dále pak upravuje některé změny, směřující ke zvýšení ochrany vlastnických práv, k racionalizaci postupu podle stavebního zákona a ke zvýšení ochrany životního prostředí ve výstavbě včetně vazeb na nově přijatý zákon o životním prostředí, zejména na systém hodnocení vlivu staveb na životní prostředí.

Přijetí navrhované úpravy nebude spjato se zvýšenými nároky na státní rozpočet federace.

S přijetím příslušných navazujících republikových úprav se lze zabývat podle navržených řešení, které nemůže federální zákon předurčovat, se zvýšenými nároky na činnost státních orgánů republik. Zásadně však navrhovaná úprava nevyvolává zvýšené nároky na státní rozpočty republik. V navržené novele může být z tohoto hlediska diskutován systém ověřování odborné způsobilosti, který nahradí resortně organizovaný systém ověřování zvláštní způsobilosti. Jde tedy o substituci jednoho systému za druhý. Podle toho do jaké míry budou v něm zapojeny státní orgány lze předpokládat nároky na jejich činnost. V každém případě však je třeba přihlédnout k tomu, že i v současné době, pokud jsou vydávány průkazy zvláštní způsobilosti podnikatelům, děje se tak vždy za úplatu, ve které jsou zohledněny i náklady na zajištění systému ověřování.

ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K § 1 odst. 1

Definice územního plánování byla upravena s ohledem na zánik vazeb na systém centrálního řízení a národohospodářského plánování. Územní plánování, tak jako ve všech vyspělých zemích, plní objektivní funkci nacházení optimálních řešení při uspořádání území na základě poznání jeho hranic únosnosti a trendů vývoje.

K § 2

Nově se jednoznačně definují první dva základní úkoly územního plánování, t. j. stanovení limitu pro využitá území, zejména limitů z hlediska ochrany složek životního prostředí, a regulování uspořádání území ve funkčním i prostorovém smyslu. V navrženém pojetí je vyjádřen požadovaný smysl územně plánovací činnosti při realizaci sociálních a ekonomických potřeb. V návaznosti na toto pojetí bude upravena vyhláška č. 84/1976 Sb., o územně plánovacích podkladech a o územně plánovací dokumentaci tak, aby byla zabezpečena možnost aktualizace schválené územně plánovací dokumentace a pořizování nové v intencích regulační funkce územního plánování.

K § 3 a § 6

Ze stavebního zákona se vypouští ustanovení o seznamech pozemků pro výstavbu rodinných domků, které byly nástrojem opatřování pozemků pro tento druh výstavby i cestou vyvlastnění. Urbanistické funkce tohoto územně plánovacího podkladu může plnit urbanistická studie nebo územně plánovací dokumentace zón. Ustanovení se vypouští i s ohledem na to, že novela občanského zákoníku opouští pojem rodinného domku a tím mizí i omezení pro tento druh výstavby. Dosud zpracované a schválené seznamy mohou přesto plnit podle okolností každého případu funkci "jiného podkladu" pro územní, popřípadě sloučené územní a stavební řízení (§ 37 odst. 1 stavebního zákona).

K § 9 - 11 a k § 17

Z uvedených ustanovení o kategorii územně plánovací dokumentace se vypouštějí ty části textu, které vyjadřovaly vazby na nástroje národohospodářského plánování.

K § 29 odst. 1

Podle úpravy § 2 odst. 1 písmeno a) a b) se nově stanoví obsah závazné části územně plánovací dokumentace.

K § 31 odst. 2

Ustanovení o projednávání změny nebo doplňků závazné části územně plánovací dokumentace se upravuje s ohledem na přiměřenost projednávání při jejím potřebném přehodnocování v současném období.

K § 34

Ke zvýšení ochrany vlastnických práv se doplňuje ustanovení o účastnících řízení o výslovné uvedení vlastníků sousedních nemovitostí, aby byly odstraněny pochybnosti aplikační praxe.

Vypouští se ustanovení o postavení obcí jako účastníků územního řízení o umístění stavby při uplatňování důležitých místních zájmů. Obce jsou v souladu se zákony o obecním zřízení zahrnuty mezi orgány, které se vyjadřují k návrhu opatření, popřípadě vydávají samostatné rozhodnutí před rozhodnutím stavebního úřadu.

Vypouští se ustanovení o omezení okruhu účastníků územního řízení v souvislosti se stanoveným stejným obsahem a ochranou vlastnických práv všech vlastníků.

K § 35

Navržené doplnění pravidel pro územní řízení obdobně jako úprava § 60 pro stavební řízení umožňuje přerušení a zastavení řízení v případě nedostatku návrhu na vydání územního rozhodnutí, zejména z hlediska hodnocení vlivu na životní prostředí. Doplněná úprava přispívá k racionalizaci a operativnosti postupu stavebních úřadů.

K § 38 odst. 2

K posílení ochrany vlastnických práv se stanoví podmínka získání vlastnického, nebo jiného práva k pozemku před vydáním územního rozhodnutí o umístění stavby nebo o využití území. Jedná se o zásadní změnu v pojetí územního řízení s výrazným dopadem na přípravu výstavby a využívání území. Při současné ochraně vlastnických práv a omezení účelu vyvlastnění by však stejně v praxi docházelo k vydávání nerealizovatelných územních rozhodnutí, neboť k majetkoprávním předpokladům pro uskutečnění navrženého účelu by byl nutný souhlas vlastníka pozemku. Bez splnění stanovené podmínky je možné vydat uvedená územní rozhodnutí jen tehdy, pokud lze pro dané účely ve veřejném zájmu vyvlastnit.

K § 38a

Navrhovaná úprava umožňuje k potřebné racionalizaci postupů spojovat obdobně jako ve stavebním řízení s územním řízením i jiná řízení, nutná k umístění stavby nebo k určení využití území.

K § 46a


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP