Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY

VI. v. o.

1161

ze dne .......... 1992,

kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1973 Sb.,

o pěstounské péči, ve znění zákona č. 58/1984 Sb.

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

Čl. I

Zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, ve znění zákona č. 58/1984 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 1 se ve větě první slova "Socialistický stát" nahrazují slovem "Stát", ve větě druhé se vypouštějí slova "socialistického státu" a ve větě čtvrté se slovo "vhodná" nahrazuje slovem "vhodnější".

2. V § 3 se vypouštějí slova "a v souladu se zájmy socialistické společnosti".

3. V § 5 odst. 4 se slova "okresního národního výboru" nahrazují slovy "orgánu určeného zákony národních rad (dále jen "příslušný orgán")".

4. § 6 odst. 1 zní:

"(1) Příspěvek činí za kalendářní měsíc

a) 800 Kčs, jde-li o dítě do 6 let věku,

b) 900 Kčs, jde-li o dítě od 6 let do 10 let věku,

c) 1100 Kčs, jde-li o dítě od 10 let do 15 let věku,

d) 1200 Kčs, jde-li o dítě od 15 let do 26 let věku.".

5. V § 7 odst. 1 se slova "okresnímu národnímu výboru" nahrazují slovem "orgánu".

6. § 7 odst. 2 zní:

"(2) Nárok na výživné určené rozhodnutím soudu na dítě, kterému se poskytuje příspěvek podle tohoto zákona, přechází až do výše poskytnutého příspěvku na stát a je příjmem státního rozpočtu příslušné republiky. Je-li výživné vyšší než příspěvek, náleží dítěti rozdíl mezi výživným a příspěvkem; tento rozdíl se vyplácí pěstounovi.".

7. V § 9 odst. 1 se částka "200 Kčs" nahrazuje částkou "400 Kčs".

8. § 10 zní:

"§ 10

Nároky podle zvláštních předpisů

(1) Pro nároky podle předpisů o nemocenském zabezpečení a pro nároky podle pracovněprávních předpisů se posuzuje dítě svěřené do pěstounské péče stejně jako vlastní dítě, a to i po dosažení jeho zletilosti, pokud mu náleží příspěvek podle tohoto zákona; to platí obdobně pro účely přechodu nájmu bytu podle občanského zákoníku při úmrtí nájemce nebo při trvalém opuštění společné domácnosti nájemcem.

(2) Pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních (§ 12), jsou účastni nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení podle předpisů platných pro pracovníky v pracovním poměru s odchylkami uvedenými ve zvláštním předpisu [Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí a Ústřední rady odborů č. 51/1973 Sb., o úpravě některých poměrů pěstounů vykonávajících pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních.].".

9. V § 12 se slova "národními výbory" nahrazují slovy "příslušnými orgány, občanskými sdruženími, jakož i dalšími právnickými a fyzickými osobami v rámci poskytování sociálních služeb podle předpisů o sociálním zabezpečení [§ 73a zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 180/1990 Sb.]".

10. V § 13 odst. 2 se slova "národní výbor" nahrazují slovy "příslušný orgán".

11. V § 15 odst. 2 se slova "národního výboru" a "národních výborů" nahrazují slovy "příslušného orgánu" a "příslušných orgánů".

12. § 15 se doplňuje odstavci 4 a 5, které znějí:

"(4) Před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče může být dítě rozhodnutím příslušného orgánu dočasně svěřeno do péče občana, který má zájem stát se pěstounem a splňuje podmínky stanovené v § 3. Nebude-li do tří měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí u soudu zahájeno řízení o svěření dítěte do pěstounské péče, dočasné svěření dítěte uplynutím této lhůty pozbývá účinnosti.

(5) Rozhodnutí příslušného orgánu podle předchozího odstavce zakládá občanu, kterému bylo dítě dočasně svěřeno do péče, nároky podle ustanovení § 5 až 10.".

13. V § 16 odst. 1 se slova "okresní národní výbor" nahrazují slovy "příslušný orgán".

14. V § 18 odst. 1 slova "Okresní národní výbory" a v § 18 odst. 2 slova "Národní výbory" se nahrazují slovy "Příslušné orgány". V § 18 odst. 3 se slova "Okresní národní výbor" nahrazují slovy "Příslušný orgán" a v § 18 odst. 4 se slova "orgánu národního výboru" nahrazují slovy "příslušnému orgánu".

15. § 19 se vypouští.

16. § 21 zní:

"§ 21

Vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařízením

a) zvýší částky příspěvku na úhradu potřeb dítěte, jestliže růst životních nákladů u nezaopatřených dětí činí alespoň 10 %,

b) může zvýšit odměnu pěstouna s přihlédnutím k růstu životních nákladů a příjmům z výdělečné činnosti.".

17. V § 22 se vypouští odstavec 1 a zrušuje se číslování odstavců. V dosavadním odstavci 2 se slova "národních výborů" nahrazují slovy "příslušných orgánů" a slova "pokud jsou k tomuto účelu zřízena a spravována národními výbory" se nahrazují slovy "(§ 12)".

Čl. II

Zrušují se:

1. § 1, v § 4 odst. 1 slova "zřízeném a spravovaném národním výborem" a v § 4 odst. 2 věta druhá vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí a Ústřední rady odborů č. 51/1973 Sb., o úpravě některých poměrů pěstounů vykonávajících pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních.

2. § 3 a § 4 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 112/1984 Sb., o zvýšení některých sociálních dávek na děti.

Čl. III

Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, jak vyplývá ze znění zákonů jej měnících a doplňujících.

Čl. IV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 1992.

Závažné sociální důsledky změn probíhajících v ekonomické sféře se dotýkají zejména těch skupin obyvatel, jejichž životní úroveň je zcela nebo převážně závislá na sociálních příjmech. Za takové osoby považujeme též děti svěřené do pěstounské péče.

Pěstounské péče podle zákona č. 50/1973 Sb. je další možností náhradní výchovy dítěte v případech, kdy z nejrůznějších důvodů dítě nemůže dlouhodobě žít ve vlastní rodině. Dítě tak má možnost vyrůstat v příznivém rodinném prostředí i tehdy, jestliže rodiče nemohou, nejsou schopni nebo nechtějí zabezpečit mu řádnou výchovu nebo jestliže zemřeli.

Pěstounská péče vzniká a zaniká rozhodnutím soudu. Zaniká rovněž úmrtím dítěte nebo pěstouna a dosažením zletilosti dítěte. Jde-li o společnou pěstounskou péči manželů, zaniká také úmrtím jednoho z manželů nebo rozvodem jejich manželství. Pěstoun je povinen o dítě osobně pečovat, přičemž uspokojuje hmotné potřeby dítěte, ale současně zabezpečuje jeho všestranný rozvoj duševních i tělesných schopností.

Vyživovací povinnost k dítěti v pěstounské péči zůstává jeho rodičům, popřípadě v souladu se zákonem o rodině jinému povinnému. Pěstounovi se poskytuje příspěvek na úhradu potřeb dítěte (nyní 750 či 850 Kčs) a odměna pěstouna, která činí 300 Kčs na každé takové dítě. Uvedený příspěvek není jedinou dávkou zabezpečující dítě v pěstounské péči; pěstounovi jsou na dítě poskytovány též přídavky na děti (výchovné), případně též příplatek na dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, státní vyrovnávací příspěvek, při splnění podmínek též rodičovský příspěvek a další dávky poskytované rodičům na nezaopatřené děti včetně slevy na dani ze mzdy.

V současné době je v ČSFR v pěstounské péči zhruba 7 tisíc dětí, na které se vyplácí příspěvek na úhradu potřeb (z toho asi 5 tisíc v České republice a 2 tisíce ve Slovenské republice). Hmotné zabezpečení dětí v pěstounské péči včetně odměny pěstouna znamená ve výdajích rozpočtu republik poměrně malou položku. Pro vývoj a výchovu dětí svěřených do pěstounské péče má však tento institut a odpovídající hmotné zabezpečení mimořádný význam. V náhradní rodině jsou vychovávány děti, které by jinak musely žít v ústavu. Finanční prostředky vynaložené měsíčně na děti svěřené do ústavní výchovy převyšují 3000 Kčs.

Navrhované úpravy zákona o pěstounské péči vycházejí jednak ze snahy zachovat účel dávky, t. j. zabránit neúnosnému poklesu její reálné hodnoty a jednak ze zkušeností a požadavků organizace a výkonu pěstounské péče.

Na hmotné zabezpečení pěstounské péče (příspěvek na úhradu potřeb dítěte a odměna pěstouna) se ročně vynakládá celkem 75 mil. Kčs, z toho 41,3 mil. Kčs na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Navrhovaná opatření si vyžádají zvýšení tohoto ročního nákladu z rozpočtu republik zhruba o 18,7 mil. Kčs v České a Slovenské Federativní Republice (zvýšení odměny pěstouna z toho činí 8,4 mil. Kčs), z toho o 13,4 mil. Kčs v České republice a o 5,3 mil. Kčs ve Slovenské republice. Vzhledem k navrhovanému datu účinnosti od 1. 2. 1992 budou náklady v roce 1992 činit v ČSFR 17,2 mil. Kčs (v ČR 12,3 mil. Kčs, v SR 4,9 mil. Kčs).

Řeší se důsledky organizačních změn ve státní správě, a to s přihlédnutím k ústavnímu vymezení kompetencí a překonaná ustanovení se vypouští.

Na úhradu potřeb dítěte, svěřeného jinému občanovi do pěstounské péče, se vyplácí příspěvek, jehož výše činí v současnosti podle nařízení vlády ČSSR č. 112/1984 Sb. 750 Kčs měsíčně u dítěte do 10 let a 850 Kčs měsíčně, je-li dítě starší. Od roku 1984 výše příspěvku upravována nebyla, ačkoliv životní náklady vzrůstaly a reálná hodnota příspěvku podstatně poklesla. Podle závěrů Federálního statistického úřadu se předpokládá růst životních nákladů v roce 1991 minimálně o 50 %. (Předpoklad vychází z analýzy životních nákladů nízkopříjmových domácností dělníků a zaměstnanců). Měsíční částky tohoto příspěvku se navrhují upravit diferencovaně od 800 Kčs do 1200 Kčs měsíčně podle věku dítěte se zřetelem k zákonu o životním minimu.

Nárok na výživné dítěti (např. rodičů) přechází až do výše poskytovaného příspěvku na stát. Je-li výživné vyšší, ukládá se rozdíl až do zletilosti dítěte u orgánu, který příspěvek vyplácí. Disponovat s uloženou částkou ve prospěch dítěte lze jen na základě rozhodnutí soudu.

Podle dlouholetých zkušeností je ukládání zbytku výživného u okresního úřadu až do zletilosti dítěte a dispozice s ním jen na základě soudního rozhodnutí velmi nepraktické a neefektivně zatěžuje tyto orgány. Jedná se většinou o malé částky (3 až 10 Kčs měsíčně), které by mohly být průběžně využívány ve prospěch dítěte.

Navrhuje se proto vyplácet výživné, které převyšuje poskytovaný příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči, pěstounovi, aby jej užíval k uspokojování potřeb tohoto dítěte.

Navrhuje se zvýšit též odměnu pěstouna, a to o 100 Kčs měsíčně (dosavadní výše odměny činí podle nařízení vlády ČSSR č. 112/1984 Sb. 300 Kčs měsíčně).

Řeší se vztah k jiným právním předpisům a nároky podle takových předpisů s přihlédnutím ke změnám, které nastaly po přijetí nových předpisů o sociálním zabezpečení v roce 1988 (tyto předpisy považují dítě v pěstounské péči za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů), a dále ke změnám, které nastaly v občanskoprávních předpisech.

Zákon o pěstounské péči umožňuje podle § 12 zákona vykonávat pěstounskou péči (t. j. s nároky na finanční zabezpečení podle zákona o pěstounské péči) ve zvláštních zařízeních jen pod podmínkou, že jsou zřízena a spravována příslušnými státními orgány (dříve národními výbory).

Tímto ustanovením měla být v době přijetí zákona, t. j. v roce 1973, znemožněna další činnost Sdružení přátel dětské vesničky, které jako společenská organizace zřízená podle zákona č. 68/1951 Sb. zabezpečovala od roku 1969 výstavbu tří dětských vesniček a později též provoz v dětských vesničkách v Karlových Varech - Doubí a ve Chvalčově. Prostředky na provoz vesniček dostávalo Sdružení od ministerstva práce a sociálních věcí ČSR.

V důsledku přijetí zákona o pěstounské péči s omezujícím ustanovením v § 12 zákona bylo Sdružení přátel dětské vesničky ekonomicky přinuceno převést vesničky a další majetek na stát a svou činnost ukončit.

Vzhledem k tomu, že Sdružení přátel dětské vesničky obnovilo v lednu 1990 svou činnost a sociální služby mohou podle ustanovení § 73a zákona č. 100/1988 Sb. vykonávat i organizace, je třeba novelizovat § 12 zákona o pěstounské péči, aby zvláštní zařízení mohly provozovat nestátní subjekty.

Skutečnost nedovolovat delší pobyt dítěte v rodině budoucího pěstouna měla zabránit tomu, aby si dítě vytvořilo silné citové vztahy a aby případná změna neměla pro něj traumatizující účinky. Vzhledem k tomu, že pěstounská péče nepodléhá tak přísnému režimu jako osvojení, lze ji zrušit rozhodnutím soudu i jen na žádost pěstouna, nechce-li již pěstounskou péči vykonávat; mělo se za to, že není vhodné umisťovat dítě před rozhodnutím soudu o pěstounské péči do rodiny pěstouna. Praxe však ukázala, že tento předpoklad je chybný. Naopak se musí brát v úvahu, že do pěstounské péče se svěřují děti, které nejsou vhodné pro osvojení, často se jedná o děti tělesně nebo i duševně postižené, opožděné nebo problematické nebo děti starší, které by těžko přivykly osvojení, ale rodina pěstouna je pro ně východiskem, jak si vytvořit vhodné rodinné zázemí. Z těchto důvodů je možné, že přes všechnu snahu a vůli pěstouna i dítěte se nevytvoří optimální vzájemné vztahy mezi oběma. Dosavadní zkušenosti ukazují, že i v pěstounské péči je na místě zavést tzv. "předpěstounskou péči".

Navrhuje se proto, aby dítě mohlo být svěřeno se všemi nároky vyplývajícími ze svěření dítěte do pěstounské péče do osobní péče budoucího pěstouna ještě před pravomocným rozhodnutím soudu o pěstounské péči (jde např. o poskytování dávek nemocenského zabezpečení, zejména podpory při ošetřování člena rodiny, přídavků na děti, event. rodičovského příspěvku a pod., tedy dávek, které umožňují osobní péči o dítě).

Svěření dítěte do péče budoucího pěstouna bude dočasné. Přitom doba k vzájemnému poznání s dítětem a rozhodnutí budoucího pěstouna o pěstounské péči je 3 měsíce; tato doba dává dostatečný prostor pro vyřešení situace dítěte s konečnou platností, t. j. buď podání návrhu u soudu na svěření dítěte do pěstounské péče nebo skončení péče o dítě zánikem rozhodnutí o dočasném svěření dítěte uplynutím této doby v případě, kdy se tento občan rozhodne návrh soudu na svěření dítěte do pěstounské péče nepodat.

V § 19 zákona o pěstounské péči se upravovaly nároky žen ustanovených pěstounkami v důchodovém zabezpečení. Protože nároky těchto žen upravuje nyní zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ruší se § 19 zákona o pěstounské péči jako překonané ustanovení.

Zpřesňuje se zmocňovací ustanovení, a to stanovením podmínek, kdy se dávky náležející podle zákona o pěstounské péči zvýší.

V návaznosti na změny prováděné v zákoně o pěstounské péči je třeba zrušit překonaná ustanovení v prováděcí vyhlášce.

V důsledku zvýšení částek příspěvku a odměny se ruší § 3 a 4 nařízení vlády č. 112/1984 Sb., kde byly tyto částky dosud stanoveny.

Vzhledem k tomu, že navrhovaným zákonem bude dotčena většina ustanovení zákona o pěstounské péči, navrhuje se vyhlásit ve Sbírce zákonů jeho úplné znění.

V Praze dne 12. prosince 1991

Předseda vlády ČSFR:

Ministr práce a sociálních věcí ČSFR: