Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
VI. v. o.
1118
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu federace na rok 1992
Federální ministerstvo financí
Čj. I/28 581/1991
NÁVRH
státního rozpočtu federace na rok 1992
a přehled o souhrnu veřejných rozpočtů ČSFR
Obsah materiálu:
I. Návrh zákona o státním rozpočtu federace na rok 1992
II. Finanční politika v roce 1992 a přehled o souhrnu veřejných rozpočtů ČSFR
A. Finanční politika a veřejné rozpočty v roce 1992
B. Přehled o souhrnu veřejných rozpočtů ČSFR
III. Návrh státního rozpočtu federace na rok 1992
A. Zpráva k návrhu státního rozpočtu federace
B. Tabulková část
C. Návrh rozpočtu kapitoly Všeobecná pokladní správa
D. Návrh rozpočtu Federálního fondu tržní regulace
Praha, prosinec 1991
Federální ministerstvo financí
K čj. I/28 581/1991
I.
Návrh zákona o státním rozpočtu federace na rok 1992
Za bezvadnost:
Návrh
Zákon
č. .......... ze dne ......... 1991
o státním rozpočtu federace na rok 1992
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Část první
Státní rozpočet federace na rok 1992
§ 1
(1) Celkové příjmy státního rozpočtu federace se stanoví částkou 134 700 000 tis. Kčs, celkové výdaje státního rozpočtu federace se stanoví částkou 134 700 000 tis. Kčs.
(2) Celkový přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu federace je uveden v příloze č. 1.
(3) Rozdělení stanovených rozpočtových výdajů do jednotlivých kapitol státního rozpočtu federace je uvedeno v příloze č. 2. Rozdělení stanovených odvodů příspěvkových organizací a příjmů rozpočtových organizací do jednotlivých kapitol státního rozpočtu federace je uvedeno v příloze č. 3.
(4) V celkových výdajích státního rozpočtu federace jsou zahrnuty
a) prostředky na úhradu státního vyrovnávacího příspěvku obyvatelstvu ve výši 21 100 000 tis. Kčs;
b) prostředky na zabezpečení státní politiky zaměstnanosti ve výši 11 000 000 tis. Kčs;
c) prostředky na zajištění potřeb národností a na celostátní regionální politiku ve výši 3 300 000 tis. Kčs;
d) dotace do Federálního fondu tržní regulace v zemědělství ve výši 5 000 000 tis. Kčs;
e) prostředky na federální programy strukturálních změn v hospodářství ve výši 3 000 000 tis. Kčs;
f) dotace na úhradu rozdílů cen tepla ve výši 7 000 000 tis. Kčs;
g) dispoziční fondy prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky ve výši 1 000 tis. Kčs, předsedy Federálního shromáždění ve výši 1 000 tis. Kčs a předsedy vlády České a Slovenské Federativní Republiky ve výši 2 680 tis. Kčs;
h) výdaje spojené s vládními úvěry ve výši 6 880 200 tis. Kčs;
i) výdaje na dluhovou službu státního dluhu federace ve výši 7 950 114 tis. Kčs;
j) rozpočtová rezerva vlády České a Slovenské Federativní Republiky ve výši 500 000 tis. Kčs;
k) dotace do státního rozpočtu České republiky ve výši 3 300 000 tis. Kčs;
l) dotace do státního rozpočtu Slovenské republiky ve výši 1 700 000 tis. Kčs.
(5) V roce 1992 lze použít státních finančních aktiv federace k úhradě finančních potřeb, které federaci vzniknou v souvislosti s vyúčtováním investičních akcí realizovaných na základě dohod mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Svazu sovětských socialistických republik ze dne 24. září 1985 o spolupráci při výstavbě Krivorožského těžebně úpravárenského kombinátu a ze dne 16. prosince 1985 o spolupráci při výstavbě některých plynárenských objektů ve Svazu sovětských socialistických republik, a to až do výše 4,2 mld Kčs.
§ 2
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky nebo výjimečně na základě jejího zmocnění ministr financí může v průběhu roku povolit uskutečnění výdaje nezbytného pro hospodaření federace a nezajištěného ve státním rozpočtu federace, pokud jej nelze krýt v rámci příslušné kapitoly státního rozpočtu federace
a) jde-li o přesun prostředků mezi ústředními orgány v důsledku organizačních změn;
b) zajistí-li jeho úhradu vyššími než rozpočtovanými příjmy nebo úsporami na jiných výdajích ve státním rozpočtu federace, a to za předpokladu, že těmito opatřeními nezvýší celkové výdaje příslušné kapitoly státního rozpočtu federace podle přílohy č. 2 o více než 10 %; toto omezení neplatí v případě, že zvýšené výdaje přímo zajišťují vyšší příjem státního rozpočtu federace;
c) z rozpočtové rezervy vlády České a Slovenské Federativní Republiky (§ 1 odst. 4 písm. j).
§ 3
(1) Vláda České a Slovenské Federativní Republiky nebo na základě jejího zmocnění ministr financí může k překonání dočasné neshody mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu federace v průběhu roku opatřovat prostředky na tuzemském peněžním trhu; nebudou-li tyto prostředky splaceny do konce roku, může jich být použito ke krytí schodku státního rozpočtu federace až do doby než Federální shromáždění rozhodne o způsobu jeho úhrady.
(2) K opatřením podle odstavce 1 může ministr financí České a Slovenské Federativní Republiky vydávat také pokladniční poukázky České a Slovenské Federativní Republiky.
Část druhá
Změny a doplnění zákona č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního
rozpočtu, ve znění zákona č. 574/1990 Sb., zákona
č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, ve znění zákona
č. 108/1990 Sb. a zákona č. 574/1990 Sb., zákona
č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, ve znění zákona
č. 157/1989 Sb. a zákona č. 574/1990 Sb., zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva a zákona
č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění pozdějších předpisů
§ 4
Zákon č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu, ve znění zákona č. 574/1990 Sb. se mění a doplňuje takto:
1. § 6 odst. 2 zní:
"(2) Odvodu ze zisku nepodléhají organizace podléhající důchodové dani podle zákona o důchodové dani4) nebo dani ze zisku podle zákona o zemědělské dani5) a dále i organizace,
které provádějí odvod ze zisku na základě finančního plánu, s výjimkou příjmů z cenných papírů.".
2. § 7 odst. 2 písm. a) zní:
"a) příjmy z cenných papírů, z nichž odvod ze zisku byl vybrán srážkou;".
3. V § 7 se doplňuje odstavec 7, který zní:
"(7) U organizací, které provádějí odvod ze zisku na základě finančního plánu, jsou základem odvodu ze zisku příjmy z cenných papírů.".
4. § 8 zní:
"§ 8
(1) Sazba odvodu ze zisku, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, činí 55 % ze základu odvodu ze zisku a z likvidačního přebytku (§ 7).
(2) Sazba odvodu ze zisku činí 25 % ze základu odvodu ze zisku, kterým je příjem z cenných papírů, jejichž zdroj je na území České a Slovenské Federativní Republiky a odvod ze zisku se vybírá srážkou.
§ 5
Zákon č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, ve znění zákona č. 108/1990 Sb. a zákona č. 574/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 2 odst. 2 úvodní věta zní:
"Od důchodové daně jsou, s výjimkou příjmů z cenných papírů, osvobozeny:".
2. V § 2 odst. 2 se doplňuje písmeno c), které zní:
"c) fondy národního majetku3b).".
3. Poznámka 3b) zní:
[Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. Zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky. Zákon SNR č. 253/1991 Sb., o působnosti orgánů Slovenské republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku Slovenské republiky.".]
4. V § 3 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:
"(8) U poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 jsou předmětem důchodové daně příjmy z cenných papírů.".
Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9.
5. § 4 odst. 2 písm. a) zní:
"a) příjmy z cenných papírů, z nichž důchodová daň byla vybrána srážkou;".
6. V § 5 odst. 1 písm. h) se tečka na konci nahrazuje středníkem a doplňuje se písmeno i), které zní:
"i) 25 % u poplatníků se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky ze základu daně, kterým je příjem z cenných papírů, jejichž zdroj je na území České a Slovenské Federativní Republiky a důchodová daň se vybírá srážkou.".
7. V § 7 odst. 2 se na konci připojují slova "a Fondy národního majetku.".
§ 6
Zákon č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, ve znění zákona č. 157/1989 Sb. a zákona č. 574/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. Pokud je v zákoně uveden název "jednotné zemědělské družstvo", rozumí se tím družstvo (zemědělské družstvo) nebo obchodní společnost s převážně zemědělskou výrobou.
2. Dosavadní text § 8 se označuje jako odstavec 1 a písmeno a) zní:
"a) družstva (zemědělská družstva), obchodní společnosti a společné podniky10) s převážně zemědělskou výrobou;".
3. Poznámka 10) zní:
[Zákon č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví a § 106 zd hospodářského zákoníku. §§ 76, 93, 105, 154 a § 221 obchodního zákoníku.".]
4. V § 8 se doplňuje odstavec 2, který zní:
"(2) Za poplatníky s převážně zemědělskou výrobou podle odstavce 1 písmena a) se pro účely tohoto zákona považují ti poplatníci, u nichž tržby z rostlinné a živočišné výroby a z agrochemické činnosti činily v předcházejícím zdaňovacím období více než 50 % z celkových tržeb; u poplatníků, jejichž daňová povinnost vznikla v průběhu zdaňovacího období, je rozhodný poměr skutečně vykázaných tržeb.".
5. § 13 odst. 2 písm. a) zní:
"a) příjmy z cenných papírů, z nichž daň ze zisku byla vybrána srážkou.".
6. V § 13 odst. 2 písm. c) se za slova "jiného poplatníka" doplňují slova "s výjimkou příjmů uvedených v písmenu a).".
7. Dosavadní text § 14 se označuje jako odstavec 1 a na konci se doplňují slova "s výjimkou uvedenou v odstavci 2.".
8. V § 14 se doplňuje odstavec 2, který zní:
"(2) Sazba daně ze zisku činí 25 % ze základu daně, kterým je příjem z cenných papírů, jejichž zdroj je na území České a Slovenské Federativní Republiky a daň ze zisku se vybírá srážkou.".
§ 7
Zákon č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto:
V § 6 se na konci doplňuje věta: "Přesáhne-li měsíční mzda 10 000 Kčs, vypočte se daň jako součet daně z částky 10 000 Kčs vypočtené podle tabulky s přihlédnutím k § 7 a § 8 a daně vypočtené z částky, o kterou mzda přesahuje 10 000 Kčs zaokrouhlené na 20 Kčs nahoru sazbou ve výši 33 % bez přihlédnutí k ustanovením § 7 a § 8.".
§ 8
Zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, se mění a doplňuje takto:
1. V § 3 se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Předmětem daně jsou i příjmy uvedené v § 12 odst. 1 písm. a) v případech, kdy příjemce není znám (příjmy z cenných papírů na doručitele).".
2. V § 21 odstavci 4 se na konci doplňuje tato věta:
"Plynou-li poplatníkům příjmy uvedené v § 12 odst. 1 písm. a) od akciových společností založených pro účel kupónové privatizace (investiční privatizační fondy) a dalších organizací se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky, které shromažďují a spravují cenné papíry a finanční prostředky za účelem jejich společného investování (dále jen "investiční fondy"), považuje se daň z těchto příjmů nebo jejich částí vyplacených poplatníkům z prostředků získaných investičními fondy z cenných papírů vydaných právnickými osobami se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky za vyrovnanou srážkou daně z příjmů obyvatelstva, popřípadě jiné daně (odvodu), provedenou těmito právnickými osobami při výplatě příjmů z cenných papírů investičním fondům.".
Část třetí
Změna zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve
znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona
č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb.
a zákona č. 482/1991 Sb.
§ 9
Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb. a zákona č. 482/1991 Sb., se mění takto:
1. § 98 zní:
"§ 98
(1) Starobní důchod se vyplácí po dobu dalšího zaměstnání po vzniku nároku na tento důchod, jen jde-li o zaměstnání sjednané na dobu určitou
a) nepřesahující 60 pracovních dnů v kalendářním roce, nebo 510 hodin v kalendářním roce
b) jestliže občan dovršil věk 65 let anebo 60 let, jde-li o ženy, poživatele důchodů přiznaných z I. pracovní kategorie s výjimkou zaměstnání I. pracovní kategorie s nárokem na důchod v 60 letech a účastníky odboje I. nebo II. skupiny.
(2) Vláda České a Slovenské Federativní Republiky, vláda České republiky a vláda Slovenské republiky mohou usnesením vyhlášeným ve Sbírce zákonů v rozsahu své působnosti podle potřeb trhu práce stanovit podmínky, za kterých se starobní důchod nebo jeho část po dobu dalšího zaměstnání po vzniku nároku na tento důchod vyplácí občanům, kteří vykonávají zaměstnání sjednané na dobu určitou a nesplňují podmínky v odstavci 1.
(3) Zaměstnáním se pro účely předchozích odstavců rozumí zaměstnání, k němuž se přiblíží podle § 23 odst. 3; práce vykonávané na základě dohody o pracovní činnosti se pro účely předchozích odstavců považují za zaměstnání, i když není splněna podmínka stanovená v § 8 odst. 2.
(4) Starobní důchod se nevyplácí po dobu, po kterou náleží nemocenské; to neplatí, jde-li o zaměstnání podle odstavců 1 nebo 2.
(5) Invalidní a částečný invalidní důchod se nevyplácí po dobu poskytování nemocenského přiznaného na podkladě nemocenského zabezpečení z doby před vznikem nároku na důchod. Invalidní a částečný invalidní důchod přiznaný podle § 34 odst. 1 písm. a) a § 38 se vyplácí nejdříve po skončení služby v ozbrojených silách, za jejíhož výkonu došlo k úrazu nebo onemocnění; to platí obdobně, jestliže k úrazu nebo onemocnění došlo při výkonu civilní služby.".
2. V § 145b odst. 1 se na konci tečka nahrazuje středníkem a připojuje se tato věta: "to neplatí, jestliže osoba samostatně výdělečně činná bude vykonávat činnost tak malého rozsahu, že její příjem nemá dosahovat 9 600 Kčs ročně, nebo je-li již účastna nemocenského a důchodového zabezpečení z jiného důvodu anebo pobírá-li starobní nebo invalidní důchod.".
3. V § 145b odst. 2 se částka "400 Kčs" nahrazuje částkou "2 000 Kčs".
Část čtvrtá
Změna zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění
České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb.,
o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona
č. 245/1991 Sb.
§ 10
Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č. 245/1991 Sb., se mění takto:
1. § 2 odst. 1 a 2 zní:
"(1) Nárok na příspěvek mají poživatelé důchodu z důchodového zabezpečení, osoby, které splňují podmínku nezaopatřenosti dítěte pro nárok na přídavky na děti nebo výchovné2) a osoby, které pobírají rodičovský příspěvek [Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku.].
(2) Osoby uvedené v předchozím odstavci mají nárok na příspěvek, pokud mají trvalý pobyt na území České a Slovenské Federativní Republiky.".
2. § 3 zní:
"§ 3
Výše příspěvku činí měsíčně
a) 220 Kčs, jde-li o poživatele důchodu z důchodového zabezpečení a osobu, která splňuje podmínku nezaopatřenosti dítěte pro nárok na přídavky na děti nebo výchovné,
b) 140 Kčs, jde-li o osobu, která pobírá rodičovský příspěvek, pokud jí nenáleží příspěvek ve výši podle písmene a) jako poživateli důchodu z důchodového zabezpečení.".
3. § 4 odst. 3 zní:
"(3) Osobám, které pobírají rodičovský příspěvek, vyplácí příspěvek plátce této dávky, a to spolu s touto dávkou, nejde-li o osoby uvedené v odstavcích 1 a 2.".
§ 4 odstavec 4 se vypouští.
4. V § 5 odst. 3 se slova "stanovené v § 3 odst. 2" nahrazují slovy "220 Kčs měsíčně".
Část pátá
Změna zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona
č. 305/1991 Sb.
§ 11
Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 305/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 7 odst. 1 se slova "a který" nahrazují slovy "ani se nepřipravuje soustavně pro povolání a osobně".
2. § 7 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
"(4) Jako soustavná příprava pro povolání se pro účely tohoto zákona posuzuje i doba po skončení studia (přípravy pro povolání) na střední škole nebo vysoké škole [Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 552/1990 Sb. Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.] nebo jiné škole, na které se podle obecně závazných právních předpisů taková příprava provádí, pokud bezprostředně poté občan pokračuje v dalším studiu (přípravě pro povolání) na téže nebo jiné škole."
3. § 13 zní:
"§ 13
(1) Hmotné zabezpečení se poskytuje uchazeči o zaměstnání, který splňuje podmínku celkové doby předchozího zaměstnání v délce alespoň 12 měsíců v posledních třech letech před podáním žádosti o zprostředkování zaměstnání.
(2) Jako doba zaměstnání se pro účely uvedené v odstavci 1 započítává doba studia (přípravy pro povolání) uvedená v § 7 odst. 4 a doba přípravy pro povolání prováděná u občanů se změněnou pracovní schopností [§ 116 vyhlášky č. 149/1988 Sb.]."
4. V § 14 odst. 1 písm. f) se za slovem "zaměstnání" vypouští slovo "opětovně".
5. § 15 odst. 1 zní:
"(1) Za vážné osobní nebo rodinné důvody v případech uvedených v § 14 odst. 1 písm. d) se považuje důvod spočívající v
a) nezbytné osobní péči o
1. dítě ve věku do tří let,
2. dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě, které vyžaduje mimořádnou péči, pokud nebylo umístěno v ústavu pro takové děti,
3. blízkou osobu, která je převážně nebo úplně bezmocná a nebyla umístěna v ústavu sociální péče nebo v obdobném zdravotnickém zařízení,
b) povinné školní docházce dětí,
c) místě výkonu a povaze zaměstnání druhého manžela.".
Dosavadní ustanovení se označuje jako odstavec 2; v ustanovení odstavce 2 písm. a) se na konci připojují tato slova: "uvedených v odstavci 1 písm. a) až c),".
6. § 16 zní:
"§ 16
(1) Hmotné zabezpečení se poskytuje uchazeči o zaměstnání nejdéle po dobu šesti měsíců (dále jen "podpůrčí doba"), pokud není v odstavci 2 a 4 stanoveno jinak.
(2) Uchazeči o zaměstnání, kterému územní orgán práce zabezpečuje rekvalifikaci (§ 10), se hmotné zabezpečení poskytuje až do ukončení rekvalifikace, nejdéle po dobu šesti měsíců od nástupu rekvalifikace; po skončení rekvalifikace se hmotné zabezpečení poskytne tomuto uchazeči o zaměstnání jen za podmínky stanovené v odstavci 7. Pro účely poskytování hmotného zabezpečení podle tohoto ustanovení se podmínka celkové doby předchozího zaměstnání podle § 13 považuje za splněnou.
(3) Hmotné zabezpečení se poskytuje uchazeči o zaměstnání i v případě vzniku pracovní neschopnosti po uplynutí ochranné lhůty ze zaměstnání stanovené v předpisech o nemocenském pojištění (zabezpečení), kdy mu nepřísluší nemocenské. Prokáže-li tento uchazeč o zaměstnání, že měl v době pracovní neschopnosti vyšší náklady spojené s nemocí nebo úrazem, může mu být hmotné zabezpečení zvýšeno až do výše nemocenského, které by mu jinak náleželo podle předpisů o nemocenském pojištění (zabezpečení) z jeho posledního zaměstnání.
(4) Do podpůrčí doby se nezapočítává doba
a) po kterou bylo uchazeči o zaměstnání poskytováno hmotné zabezpečení podle odstavce 3,
b) po kterou byl hmotně zabezpečen peněžitými dávkami nemocenského pojištění (zabezpečení) nahrazujícími ušlou mzdu (výdělek) a z toho důvodu mu nebylo podle § 14 odst. 1 písm. b) hmotné zabezpečení poskytováno,
c) krátkodobého zaměstnání podle § 17 odst. 7,
d) vojenské základní (náhradní.) služby a civilní služby.
(5) Do podpůrčí doby se započítává doba, po kterou byl uchazeč o zaměstnání podle § 7 odst. 3 vyřazen z evidence nebo byl ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody nebo po kterou mu podle § 14 odst. 1 písm. d) až f) a odst. 2 hmotné zabezpečení nebylo poskytováno.
(6) Po uplynutí podpůrčí doby je uchazeč o zaměstnání hmotně zabezpečen podle předpisů o sociálním zabezpečení [§ 121a vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb.]; podle těchto předpisů je hmotně zabezpečen též uchazeč o zaměstnání, kterému nevznikl nárok na hmotné zabezpečení podle tohoto zákona.
(7) Uchazeči o zaměstnání, kterému bylo poskytováno hmotné zabezpečení po podpůrčí dobu, náleží opět hmotné zabezpečení podle tohoto zákona jen pokud po této době nastoupil do zaměstnání a splňuje podmínku celkové doby předchozího zaměstnání (§ 13 odst. 1), která pro účely opětovného poskytování hmotného zabezpečení činí šest měsíců.".
7. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který zní:
"§ 16a
Uchazeči o zaměstnání, kterému bylo v posledním zaměstnání poskytnuto podle zvláštních předpisů odstupné [Zákon č. 195/1991 Sb., o odstupném poskytovaném při skončení pracovního poměru. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci.] nebo odchodné [§ 31 odst. 4 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. § 108 zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti. § 96 zákona č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie. § 117 zákona Slovenské národní rady č. 410/1991 Sb., o služebním poměru příslušníků policejního sboru Slovenské republiky.] se hmotné zabezpečení poskytne až po uplynutí doby, která odpovídá výši poskytnutého odstupného nebo odchodného; tato doba se určí podle příslušného násobku průměrného měsíčního výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, kterým byla uchazeči o zaměstnání stanovena výše odstupného nebo odchodného. Ustanovením předchozí věty není dotčeno poskytování hmotného zabezpečení po celkovou dobu stanovenou tímto zákonem.".
8. § 17 zní:
"§ 17
(1) Výše hmotného zabezpečení se stanoví na základě průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého uchazeč o zaměstnání dosáhl ve svém posledním zaměstnání, a to ve výši 60 % tohoto výdělku po dobu prvních tří měsíců, a po zbývající dobu ve výši 50 % tohoto výdělku. Uchazeči o zaměstnání, který nastoupil rekvalifikaci, se stanoví po dobu rekvalifikace hmotné zabezpečení ve výši 70 % průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého dosáhl ve svém posledním zaměstnání.
(2) Uchazeči o zaměstnání, který skončil poslední zaměstnání sám bez vážných důvodů (§ 15 odst. 2), hmotné zabezpečení podle tohoto zákona nenáleží; pokud však tento uchazeč o zaměstnání nastoupil rekvalifikaci, poskytne se mu hmotné zabezpečení ve výši 50 % průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého dosáhl ve svém posledním zaměstnání.
(3) Při stanovení výše hmotného zabezpečení podle odstavce 1 a 2 se vychází z průměrného měsíčního čistého výdělku uchazeče o zaměstnání, který u něho byl zjištěn a naposled používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním zaměstnání podle pracovněprávních předpisů o zjišťování a používání průměrného výdělku [Zákon č. .../1991 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku.]; pokud se u něho tyto pracovněprávní předpisy neuplatňovaly vzhledem k úpravě stanovené zvláštními předpisy pro právní vztah, ve kterém vykonával své poslední zaměstnání, zjistí se pro účely hmotného zabezpečení jeho průměrný měsíční čistý výdělek (příjem) obdobně podle těchto pracovněprávních předpisů.
(4) Uchazeči o zaměstnání, který dosud nebyl zaměstnán a nárok na hmotné zabezpečení mu vznikl započtením doby podle § 13 odst. 2, se stanoví hmotné zabezpečení příslušnou procentní sazbou uvedenou v odstavci 1 z částky stanovené v předpisech o sociálním zabezpečení jako fiktivní výdělek u některých skupin občanů [§ 11 odst. 6 vyhlášky č. 149/1988 Sb., ve znění zákona č. 306/1991 Sb.]; přitom se vychází z výše fiktivního výdělku používaného v sociálním zabezpečení pro jiné případy než stanovení invalidního (částečného invalidního) důchodu občana v souvislosti s plněním úkolů v ozbrojených silách nebo účastníka odboje.
(5) Uchazeči o zaměstnání, který své poslední zaměstnání vykonával
a) jako samostatnou výdělečnou činnost a byl účasten sociálního zabezpečení jako osoba samostatně výdělečně činná,
b) v cizině a byl v této době účasten sociálního zabezpečení v České a Slovenské Federativní Republice, se při stanovení výše hmotného zabezpečení vychází z jeho průměrného vyměřovacího základu za posledních 12 kalendářních měsíců pro účely sociálního zabezpečení.
(6) Při stanovení výše hmotného zabezpečení uchazeči o zaměstnání uvedenému v odstavci 5, který byl účasten sociálního zabezpečení po kratší dobu než 12 kalendářních měsíců, a uchazeči o zaměstnání, který dosud nebyl zaměstnán a jemuž vznikl nárok na hmotné zabezpečení v souvislosti s rekvalifikací podle § 16 odst. 2, se vychází z fiktivního výdělku podle odstavce 4.
(7) Jestliže uchazeč o zaměstnání přijal zaměstnání, které pro něho není vhodným zaměstnáním nebo v němž může konat práci jen po kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu a toto zaměstnání mu bylo zprostředkováno na dobu kratší než šest měsíců (krátkodobé zaměstnání), poskytuje se po jeho skončení hmotné zabezpečení, pokud je to pro uchazeče o zaměstnání výhodnější, v takové výši, v jaké by mu náleželo, kdyby takové krátkodobé zaměstnání nepřijal.
(8) Hmotné zabezpečení stanovené podle odstavce 1 až 7 se poskytuje nejvýše do částky odpovídající 1,5 násobku, a po dobu rekvalifikace 1,8 násobku výše fiktivního výdělku uvedeného v odstavci 4; tím není dotčeno zvýšení poskytované k hmotnému zabezpečení podle § 17a.
(9) Hmotné zabezpečení se vyplácí v měsíčních splátkách pozadu; v odůvodněných případech může být poskytnuto zálohově a při další splátce se zúčtuje. Jestliže jsou splněny podmínky pro poskytování hmotného zabezpečení jen po část měsíce, náleží za každý kalendářní den, kdy tyto podmínky byly splněny, hmotné zabezpečení ve výši jedné třicetiny; přitom se výsledná částka zaokrouhluje na celé koruny nahoru.".
9. Za § 17 se vkládá novy § 17a, který zní:
"§ 17a
(1) Uchazeči o zaměstnání, který je občanem se změněnou pracovní schopností (§ 21), se poskytuje k hmotnému zabezpečení zvýšení na manželku, jestliže s ním žije ve společné domácnosti a nemůže být z vážných důvodů výdělečně činná nebo nemá vlastní hrubý příjem vyšší než 800 Kčs měsíčně, a na jeho děti nebo děti jeho manželky, na které nenáležejí přídavky na děti (výchovné) nebo jimž nenáleží invalidní důchod. Zvýšení na manželku se poskytuje v částce 400 Kčs měsíčně a zvýšení na děti v částce odpovídající výši přídavků na děti.
(2) Dítětem podle odstavce 1 se rozumí vlastní (osvojené) dítě, popřípadě dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, jestliže splňuje podmínky nezaopatřenosti podle zákona o sociálním zabezpečení [§ 49 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb.].
(3) Odůvodňují-li to sociální poměry uchazeče o zaměstnání, který je občanem se změněnou pracovní schopností, může se poskytnout k hmotnému zabezpečení zvýšení až do částky 300 Kčs měsíčně na každého rodinného příslušníka žijícího s ním ve společné domácnosti. Za rodinné příslušníky tohoto uchazeče o zaměstnání se považují kromě manželky a dětí též
a) vnuci a sourozenci za podmínek uvedených v odstavci 2,
b) rodiče, prarodiče, tchán a tchýně, zeť a snacha,
c) sestra nebo dcera ovdovělého, rozvedeného nebo svobodného uchazeče o zaměstnání, který je občanem se změněnou pracovní schopností, která pečuje o jeho nezaopatřené dítě ve věku do skončení povinné školní docházky,