Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

VI. v. o.

Federální ministerstvo financí

Čj. I/27 579/1991

Zpráva o plnění státního rozpočtu

Tabulková příloha

Příloha č. 1: Finanční situace podniků a obyvatelstva, vnější vztahy

Příloha č. 2: Podrobnější rozbor plnění státního rozpočtu

Praha, listopad 1991

K čj. I/27 579/1991

Ve zprávě jsou zhodnoceny výsledky plnění státního rozpočtu federace i souhrnu státních rozpočtů za období leden - září 1991 a předběžně za říjen. V návaznosti na zprávu o plnění státních rozpočtů za 1. pololetí 1991, předloženou Federálnímu shromáždění v září t. r., je tímto plněn požadavek § 11 zákona č. 563/90 Sb., o rozpočtových pravidlech federace na předkládání zpráv o plnění státního rozpočtu nejméně jednou za čtvrtletí. V předložené zprávě je zahrnuta i prognóza vývoje státního rozpočtu do konce roku 1991 odpovídající požadavku obsaženému v usnesení Federálního shromáždění ke státnímu závěrečnému účtu za rok 1990.

Vývoj státního rozpočtu byl výrazně podmíněn celkovými tendencemi a výsledky ve vývoji národního hospodářství. Z tohoto důvodu jsou ve zprávě předkládány výsledky rozpočtového hospodaření v kontextu širších národohospodářských souvislostí.

Vlastní analýza rozpočtového hospodaření je závislá na dostupnosti a kvalitě číselných údajů. Z tohoto důvodu je ochuzena např. o údaje o hospodaření místních rozpočtů. Ze stejných důvodů je očekávaná skutečnost za rok 1991 číselně dokumentována pouze u státního rozpočtu federace, očekávané výsledky republik jsou komentovány pouze verbálně. Dalším faktorem limitujícím vypovídací schopnost analýzy je pouze částečná srovnatelnost s vývojem v předchozích letech. Důvodem je změna rozpočtových pravidel, která se projevila v podstatné změně proporcí státních rozpočtů federace a státních rozpočtů republik i ve změně proporcí mezi státními výpočty republik a místními rozpočty (jiná v ČR a SR). Skutečnost, že zpráva o plnění státních rozpočtů je Federálnímu shromáždění předkládána ve stejné struktuře v tomto roce již potřetí na druhé straně umožňuje podrobnější pohled na dynamiku vývoje rozpočtového hospodaření resp. posouzení plnění záměrů rozpočtové politiky a její reakce na ekonomický vývoj.

1) Determinantou hospodářského vývoje za I. - III. čtvrtletí 1991 byly oproti roku 1990 výrazně změněné vnější a vnitřní faktory. Za nejvýznamnější lze považovat:

- rozpad trhu RVHP a zejména hospodářské problémy SSSR

- zpomalení hospodářského růstu zemí OECD

- probíhající transformační proces čs. ekonomiky, liberalizaci cen a zahraničního obchodu a přechod ke vnitřní konvertibilitě čs. koruny.

Změna podmínek spolu s uplatňovanou restriktivní makroekonomickou politikou vedla k poklesu globální poptávky. Ta se projevuje ve všech složkách, i když s různou intenzitou.

2) Prioritou hospodářské politiky v uplynulých měsících bylo zadržování inflace resp. nepřipuštění inflační spirály. Tento cíl se podařilo realizovat díky důsledné restriktivní měnové, fiskální a důchodové politice. Svědčí o tom stabilizace indexů spotřebitelských cen, od poloviny roku je prakticky meziměsíční cenový nárůst nulový.

3) Transformační procesy spolu s poklesem poptávky jsou příčinou poklesu průmyslové produkce ve stálých cenách za leden až září ve srovnání se stejným obdobím roku 1990 o 19,8 %. I když není statisticky podchycena produkce v celém rozsahu (problémem je zachycení činnosti drobných ekonomických subjektů), je zřejmé, že pokles postihuje ve větší míře odvětví zpracovatelského průmyslu (textil, konfekce, obuv), než prvovýrobu (paliva, energie, hutnictví). Tento vývoj je ovlivněn především zahraniční poptávkou. V souvislosti s poklesem investiční poptávky klesá i stavební výroba, jejíž pokles je ještě výraznější než pokles průmyslové výroby. Pokles spotřebitelské poptávky po potravinách má vliv na nižší odbyt zemědělské produkce.

4) Hospodářský pokles je provázen růstem nezaměstnanosti i když dynamika snižování počtu pracovníků ve výrobní sféře nemá zdaleka tak výrazný trend. Měsíční přírůstek žadatelů o práci se v posledních měsících stabilizoval zhruba na 40 tis. osob (s výjimkou července, kdy větší přírůstek, cca 60 tis. osob, byl zřejmě ovlivněn absolventy škol). K 30. 9. činil počet nezaměstnaných 446,2 tis. osob, což celostátně představuje míru nezaměstnanosti 5,6 %. V míře nezaměstnanosti se stále udržuje značný rozdíl mezi ČR (3,8 %) a SR (9,6 %).

5) Příznivě se ve I. - III. čtvrtletí vyvíjela obchodní a platební bilance státu.

Schodek běžného účtu platební bilance v konvertibilních měnách je nižší než se předpokládalo, za leden až září činí -205 mil. USD. Vývoj inkasa a plateb v konvertibilních měnách se stabilizoval, ve III. čtvrtletí měsíční inkasa mírně převažují nad platbami. Poměrně nízký schodek běžného účtu platební bilance umožnil čerpat méně úvěrů od MMF a ES (celkem pouze 1,35 mld. USD). Celkové aktivum platební bilance vedlo k podstatnému posílení devizových rezerv o 1,1 mld. USD.

Příznivý vývoj salda běžného a kapitálového účtu platební bilance umožňuje, že nedochází k rychlému nárůstu zahraniční zadluženosti. Ta se v současné době pohybuje kolem 9 mld. USD, tedy výrazně pod hranicí uvažovanou pro r. 1991 (cca 11 mld. USD). Příliv přímých investic se koncentroval do 1. poloviny roku, celkově činí 0,5 mld. USD.

6) Za leden až září vzrostl celkový objem příjmů z mezd nominálně pouze o 2 %. Reálně v tomto období mzdy poklesly o 36,1 % a celkové příjmy obyvatelstva o 32 %. Pokles průměrné reálné mzdy se však v návaznosti na zastavení růstu spotřebitelských cen a mírný, kontrolovaný růst nominálních příjmů podařilo ve III. čtvrtletí zastavit. Větší pokles celkových reálných příjmů od počátku roku je způsobem nárůstem nezaměstnanosti. Ve struktuře příjmů se zvětšuje podíl příjmů sociálních, a to v důsledku jejich rychlého růstu při pomalejším zvyšování mezd. Regulace mezd tak zůstává významným stabilizačním faktorem.

7) Stav úvěrů a půjček podnikům a domácnostem dosáhl k 30. 9. 1991 výše 695,7 mld. Kčs, což je 118,7 % stavu k 31. 12. 1990. Koresponduje to s celoročním záměrem nárůstu těchto úvěrů o 22,5 %. Dynamiku měsíčních přírůstků ukazuje graf.

Čistý úvěr vládě se v uvedeném období snížil o 42,6 mld. Kčs na 11,6 mld. Kčs. Půjčky domácnostem (bez úvěrů spojených s malou privatizací) činily 53,1 mld Kčs a vzrostly od počátku roku o 3,1 mld. Kčs. Nejdynamičtější složkou poskytovaných úvěrů byly úvěry poskytované soukromému sektoru. Ke konci září činily již 40,5 mld. Kčs, tj. nárůst od začátku roku o 37 mld. Kčs, tedy o více než desetinásobek.

Vklady obyvatelstva a podniků v domácí měně vzrostly od počátku roku do konce září o 71,2 mld. Kčs, tj. o 14,9 %. Vklady v cizí měně se zvýšily o 17,3 mld. Kčs.

Pozitivním jevem je obnova důvěry obyvatelstva v měnu, což se projevilo ve zvratu v tendenci vývoje úspor obyvatelstva. Míra úspor a spořivosti se v posledních měsících zvyšuje. Ve struktuře vkladů dochází oproti minulým letům ke změnám. Je to jednak zvyšování podílu dlouhodobých a střednědobých úspor v souvislosti s větší atraktivitou úrokových sazeb u těchto vkladů a jednak odliv úspor ze spořitelen ve prospěch jiných peněžních ústavů reagující na výhodnější podmínky. Trvale nejrychleji rostou vklady v cizích měnách.

8) Souhrn státních rozpočtů vykazuje za tři čtvrtletí přebytek ve výši 11,4 mld. Kčs. Plnění příjmů je vyšší (71,4 %) než plnění výdajů (70,2 %). Výše přebytku byla ovlivněna především vysokým ziskem v podnikovém sektoru a navazujícími odvody do státního rozpočtu v 1. polovině roku, ve III. čtvrtletí se tyto odvody snížily a snížil se i celkový přebytek rozpočtů.

9) Dynamicky se v prvních třech čtvrtletích tohoto roku rozvíjel soukromý sektor. Výrazně k tomu přispěla malá privatizace, která zejména ve III. čtvrtletí nabrala na tempu. Ke konci září bylo formou malé privatizace vydraženo cca 14 tisíc provozních jednotek.

10) Fiskální a měnová politika průběžně v tomto roce reagovala na vývoj ekonomiky.

K nejdůležitějším opatřením fiskální politiky patřilo: úpravy sazeb daně z obratu (snížení sazeb z 0, 12, 22, 32 % na 0, 11, 20 a 29 % v květnu), úpravy dovozní přirážky (zrušení dovozní přirážky na dovoz zboží pro výrobní spotřebu v dubnu, dvojí snížení sazby dovozní přirážky a to v květnu z 20 na 18 % a v červnu z 18 na 15 %, opětovné uplatnění dovozní přirážky na individuální dovozy fyzických osob v říjnu), zúžení rozsahu regulovaných cen zboží a služeb (nejvýrazněji z 15 na 10 % v červnu a dále průběžně na cca 5 % v současné době). S platností od 1. 7. 1991 byl realizován celý soubor aktivních opatření na podporu oživení poptávky, a to jak na straně zvýšení výdajů státních rozpočtů, tak na straně příjmů.

Měnová politika reagovala na ekonomický vývoj zejména postupným snižováním horního rozpětí úrokové míry nad diskontní sazbu, a to ze 14 na 12 bodů v červenci, ze 12 na 9,5 bodu v srpnu a z 9,5 na 7,5 bodu v září. V září byla snížena též diskontní sazba o 0,5 bodu na 9,5 %. Na základě doporučení bankovní rady SBČS snížily v říjnu peněžní ústavy své úrokové sazby z depozit i úvěrů. Velký význam pro finanční politiku má také doporučení Finanční rady z října vydat konvertibilní cenné papíry v hodnotě 50 mld. Kčs, které by měly jednak sloužit k doplnění kapitálu komerčních bank, jednak k odpisu části špatných úvěrů.

Výsledky rozpočtového hospodaření za leden až září 1991 charakterizuje přebytek státních rozpočtů k 30. 9. ve výši 11,44 mld Kčs (bez výsledků místních rozpočtů).

Stav k 30. 9.

v mld Kčs

Dosažený přebytek souhrnu státních rozpočtů je o 3,4 mld Kčs vyšší než uvažovaný celoroční přebytek (8 mld Kčs). Celoroční přebytek byl stanoven ovšem také za předpokladu, že finanční hospodaření místních orgánů bude mít vyrovnané příjmy a výdaje. Podle údajů SBČS činí přebytek rozpočtů místních orgánů k 30. 9. 9,1 mld Kčs, z toho v České republice 7,4 mld Kčs, ve Slovenské republice 1,7 mld Kčs.

V saldu pokladního plnění státních rozpočtů se projevuje jak klesající dynamika zisku a daně z obratu, tak i reakce rozpočtové politiky na ekonomický vývoj. Jedná se zejména o opatření směřující k oživení spotřebitelské poptávky pomocí snížení sazeb daně z obratu, dovozní přirážku apod.

Základním faktorem působícím na vývoj státních rozpočtů byla značná dynamika zisku podniků v I. pololetí (vlivem cenového růstu počátkem roku) a s ní spojené vysoké odvody a daně do státního rozpočtu.

Dalším významným faktorem byla regulace rozpočtových výdajů v I. čtvrtletí na základě celostátně koordinovaných opatření, uplatňujících diferencovaný přístup u jednotlivých odvětví. Do konce května naopak mimořádně působil vliv dotací na palivo a teplo, promítnutý do úpravy rozpočtu v červenci. Příznivým momentem na straně výdajů státních rozpočtů v posledním období je zpomalení tempa čerpání dotací místním rozpočtům.

Podle jednotlivých rozpočtů je vývoj následující:

x) [včetně doúčtování podílů na společných daních v prvních dnech následujícího měsíce]

V posledním období se na poklesu celkového přebytku začínají výrazněji podílet deficity republikových rozpočtů.

Snižování pokladního přebytku bylo ovlivněno především:

a) poklesem výnosu daně z obratu a odvodů ze zisku v posledních měsících:

v mld Kčs

b) relativně nižším plněním předpokládaných celkových příjmů státních rozpočtů v posledních měsících:

v % z celoročního rozpočtu

c) vyšším objemem celkových výdajů státních rozpočtů, ke kterému došlo zejména v neinvestičních výdajích rozpočtových a příspěvkových organizací po částečném uvolnění přísné restrikce v prvních měsících roku.

V základní struktuře příjmů a výdajů se státní rozpočty za 9 měsíců vyvíjely takto (podrobnější údaje jsou uvedeny v připojených tabulkách výsledků rozpočtového hospodaření):

v mld Kčs

V rozpočtových příjmech se relativně příznivě projevuje plnění tzv. "jiných příjmů" (80,3 %), zahrnující kromě vysokého plnění odvodu cla zvýšené objemy vyplývající ze zrušení podílu místních rozpočtů v České republice na některých daních a odpovídajícího zvýšení globálních dotací.

Příjmy a výdaje federálního rozpočtu se za tři čtvrtletí roku vyvíjely takto:

v mld Kčs

Pozn.: Srovnatelnost s r. 1990 je omezena zavedením nových rozpočtových pravidel (podíl federálního rozpočtu na celostátním výnosu daně z obratu v r. 1990 činil 50 %, zatímco v r. 1991 činí podíl na dani z obratu a zisku 35 %).

Celkové příjmy federálního rozpočtu se za tři čtvrtletí letošního roku vyvíjely relativně příznivěji než v minulém roce. Pokud však jde o plnění příjmů z hlediska jejich struktury, opožďuje se plnění tzv. "společných příjmů", zejména daně z obratu, která je zatím plněna pouze na 65,4 %. Rovněž průběh plnění podnikových daní nedosahuje alikvóty ročního rozpočtu. V této skutečnosti se odráží pokles měsíčních přírůstků těchto dvou rozhodujících příjmů, dělených mezi jednotlivé státní rozpočty stanovenými podíly. Ve srovnání s průměrným měsíčním přírůstkem dosaženým ve 2. čtvrtletí tohoto roku poklesl ve 3. čtvrtletí průměrný měsíční výnos u daně z obratu téměř o 1 mld Kčs a u odvodů ze zisku (vč. zemědělské daně ze zisku) dokonce o 6,3 mld Kčs. Potvrzují se tak dříve vyslovené názory, že mimořádně příznivý vývoj z jarních měsíců (březen, duben, květen) byl jednorázovou záležitostí a nebude se ve 2. pololetí opakovat.