FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991
VI. v. o.
1002
VLÁDNÍ NÁVRH
Zákon
ze dne .......... 1991, kterým se mění a doplňuje trestní zákon.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Článek I
Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákonů č. 120/1962 Sb., č. 53/1963 Sb., č. 56/1965 Sb., č. 81/1966 Sb., č. 148/1969 Sb., č. 45/1973 Sb., č. 43/1980 Sb., č. 159/1989 Sb., č. 47/1990 Sb., č. 84/1990 Sb., č. 175/1990 Sb., č. 457/1990 Sb. a č. 545/1990 Sb. se mění a doplňuje takto:
1. V § 39 odst. 3 se vypouští věta druhá.
2. V § 39a se vypouští odstavec 4.
3. V § 54 se připojuje odstavec 4, který zní:
"(4) Nebyl-li pachatel po výkonu peněžitého trestu po dobu jednoho roku znovu odsouzen, hledí se na něj, jako kdyby nebyl odsouzen".
4. V § 55 se připojuje odstavec 4, který zní:
"(4) Nebyl-li pachatel po dobu jednoho roku od právní moci i rozsudku, jímž mu byl uložen trest propadnutí věci znovu odsouzen, hledí se na něj jako kdyby nebyl odsouzen".
5. V § 62 odst. 1 se vypouští slova "nedovoleného překročení státní hranice podle § 109 odst. 3"; za slova "válečné zrady (§ 114)" se vkládají slova "nedovoleného překročení státní hranice podle § 171b odst. 3".
6. § 64a se vypouští.
7. V § 69 odst. 1 písm. c) na konci se čárka nahrazuje tečkou. Ustanovení § 69 odst. 1 písm. d) se vypouští.
8. § 72 odst. 2 písm. b) zní:
"b) pachatel, který se oddává zneužívání návykové látky, spáchal trestný čin pod jejím vlivem nebo v souvislosti s jejím zneužíváním; ochranné léčení však neuloží, je-li vzhledem k osobě pachatele zřejmé, že jeho účelu nelze dosáhnout."
V § 72 odst. 5 se za slovo "účel" vkládá věta:
"Trvání ochranného léčení uloženého podle odst. 2 písm. b) však může být ukončeno, jestliže se během jeho výkonu zjistí, že jeho účelu nelze dosáhnout."
9. V § 89 odst. 7 písm. g) zní:
"g) vyvolání potratu nebo usmrcení plodu,"
V § 89 odst. 9 se slova "národního výboru" nahrazují slovy "orgánu státní správy a samosprávy."
V § 89 se za odst. 14 vkládají nové odstavce 15, 16, 17, které znějí:
"(15) Při stanovení výše škody se vychází z ceny, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a v místě činu obvykle prodává. Nelze-li takto výši škody zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci nebo uvedení věci v předešlý stav."
"(16) Věcí se rozumí i ovladatelná přírodní síla."
"(17) Vloupáním se rozumí vniknutí do uzavřeného prostoru lstí, nedovoleným překonáním uzamčení nebo překonáním jiné jistící překážky s použitím síly."
Dosavadní odstavce 15 a 16 se označují jako odstavce 18 a 19.
10. § 109 včetně nadpisu se vypouští.
11. § 111 včetně nadpisu se vypouští.
12. § 121 odst. 1 zní:
"(1) Kdo na cizím majetku způsobí škodu nikoli nepatrnou tím, že poškozuje spotřebitele zejména tak, že je šidí na jakosti, množství nebo hmotnosti zboží, nebo kdo uvede ve větším rozsahu na trh výrobky, práce nebo služby a zatají přitom jejich podstatné vady, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem."
13. Nadpis pod ustanovením § 125 zní:
"Zkreslování údajů hospodářské a obchodní evidence"
V § 125 se za slova "nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje" vkládá slovo "nebo" a doplňuje se nová alinea, která zní:
"kdo uvede nepravdivé údaje v podkladech pro zápis do obchodního rejstříku."
Slova "bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti", tvoří poslední alineu.
14. § 128 včetně nadpisu zní:
"§ 128
Zneužívání informací v obchodním styku
(1) Kdo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch neoprávněně užije informace dosud nikoli veřejně přístupné, kterou získal z důvodu svého zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce a jejíž zveřejnění podstatně ovlivňuje rozhodování v obchodním styku, a uskuteční nebo dá podnět k uskutečnění smlouvy nebo operace na organizovaném trhu cenných papírů nebo zboží, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.
(2) Stejně bude potrestán, kdo jako pracovník, člen orgánu, společník, podnikatel nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků nebo organizací se stejným nebo podobným předmětem činnosti v úmyslu uvedeném v odst. 1 uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich.
(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 pro sebe nebo jiného značný prospěch.
(4) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 pro sebe nebo jiného prospěch velkého rozsahu."
Za § 128 se zařazují nová ustanovení § 128a, 128b a 128c, která včetně společného nadpisu znějí:
"Pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě
§ 128a
(1) Kdo v souvislosti s veřejnou soutěží nebo veřejnou dražbou v úmyslu způsobit jinému škodu anebo opatřit sobě nebo jinému prospěch zjedná některému soutěžiteli nebo účastníku dražby přednost nebo výhodnější podmínky na úkor jiných soutěžitelů, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, jestliže,
a) spáchá čin uvedený v odstavci 1 jako vyhlašovatel nebo pořadatel veřejné soutěže nebo veřejné dražby, člen privatizační komise, licitátor nebo jako člen organizované skupiny,
b) způsobí takovým činem značnou škodu nebo pro jiného získá značný prospěch.
(3) Stejně jako v odstavci 2 bude potrestán, kdo za okolností uvedených v odstavci 1 žádá, přijme nebo si dá slíbit majetkový nebo jiný prospěch.
§ 128b
Kdo se dopustí pletich v souvislosti s veřejnou soutěží tím, že
a) jinému poskytne, nabídne nebo slíbí majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží účasti v soutěži, nebo
b) žádá nebo přijme majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrzí účasti v soutěži, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
§ 128c
Kdo se dopustí pletich při veřejné dražbě věci větší hodnoty tím, že
a) lstí nebo pohrůžkou násilí nebo jiné těžké újmy přiměje jiného, aby se zdrzel účasti na podávání návrhů při dražbě,
b) jinému poskytne, nabídne nebo slíbí majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží podávání návrhů při dražbě, nebo
c) žádá nebo přijme majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží podávání návrhů při dražbě, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem."
16. V § 148 odst. 1 se slova "až na tři léta" nahrazují slovy "na šest měsíců až tři léta".
V § 148 se připojuje odstavec 3, který zní:
"(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu."
17. § 151 včetně nadpisu zní:
"§ 151
Porušování práv k vynálezu a průmyslovému vzoru
Kdo neoprávněně zasáhne do práv k chráněnému vynálezu, průmyslovému vzoru, užitnému vzoru nebo topografii polovodičového výrobku, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem."
18. V § 167 odst. 1 se vypouštějí slova "nedovoleného překročení státní hranice podle § 109 odst. 2, 3"; za slova "padělání a pozměňování peněz (§ 140)" se vkládají slova "nedovoleného překročení státní hranice podle § 171b odst. 2, 3".
19. Za § 169a se vkládá nové ustanovení § 169b, které včetně nadpisu zní:
"§ 169b
Pohrdání soudem
Kdo závažným způsobem ruší veřejné jednání soudu nebo kdo se při takovém jednání k soudu chová urážlivě nebo soud znevažuje, ačkoliv mu předtím bylo uloženo opatření podle předpisů o jednání před soudy, bude potrestán odnětím svobody až na dva roky."
20. V § 171 odst. 1 za písmeno a) vkládá nové ustanovení písmene b), které zní:
"b) zdržuje se na území republiky, ačkoli mu byl uložen trest vyhoštění."
Dosavadní písmena b) až d) se označují písmeny c) až e).
21. Za § 171 se vkládají nové § 171a, 171b a 171c, které včetně společného nadpisu znějí:
"Nedovolené překročení státní hranice
§ 171a
(1) Kdo pro jiného organizuje překročení státní hranice mimo vyznačený hraniční přechod, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán
a) spáchá-li takový čin v úmyslu zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čin, nebo
b) spáchá-li takový čin za úplatu.
§ 171b
(1) Kdo překročí státní hranici za použití násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo propadnutím majetku.
(2) Odnětím svobody na tři léta až osm let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, jestliže
a) čin uvedený v odstavci 1 zorganizuje,
b) spáchá takový čin se zbraní nebo nejméně se dvěma osobami,
c) spáchá takový čin v úmyslu zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čin,
d) způsobí takovým činem těžkou újmu na zdraví nebo jiný zvlášť závažný následek, nebo
e) spáchá takový čin za branné pohotovosti státu.
(3) Odnětím svobody na osm až patnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt, nebo spáchá-li takový čin jako voják za branné pohotovosti státu.
§ 171c
Kdo poruší předpisy o mezinárodních letech tím, že vnikne vzdušným dopravním prostředkem na území republiky, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta."
22. § 175 odst. 1 zní:
"(1) Kdo jako svědek, znalec nebo tlumočník před soudem, prokurátorem nebo před vyšetřovatelem nebo vyhledávacím orgánem, pokud konají vyšetřování nebo vyhledávání podle trestního řádu, anebo před státním notářem nebo orgánem hospodářské arbitráže, pokud vykonávají rozhodovací činnost, anebo před vyšetřovací komisí zákonodárného sboru
a) uvede nepravdu o okolnosti, která má podstatný význam pro rozhodnutí nebo pro zjištění vyšetřovací komise zákonodárného sboru, nebo
b) takovou okolnost zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta."
24. § 176 odst. 2 zní:
"(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo
b) způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek."
24. § 185 odst. 3 zní:
"(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 2 jako člen organizované skupiny,
b) spáchá-li takový čin ve větším rozsahu, nebo
c) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu."
25. § 202 včetně nadpisu zní:
"§ 202
Výtržnictví
(1) Kdo se dopustí veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném hrubé neslušnosti nebo výtržnosti zejména tím, že hanobí historické nebo kulturní památky, hroby nebo pietní místa anebo hrubým způsobem ruší shromáždění nebo obřady občanů, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uveden v odstavci 1 jako člen organizované skupiny."
26. § 203 včetně nadpisu zní:
"§ 203
Týrání zvířat
(1) Kdo týrá zvíře, ačkoliv byl za obdobný přestupek v posledním roce postižen nebo za takový čin v posledních dvou letech odsouzen, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem."
(2) Kdo veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném utýrá zvíře, bude potrestán odnětím svobody až na dva roky.
27. § 216 odstavec 1 zní:
"(1) Kdo dítě nebo osobu stiženou duševní poruchou nebo duševně nedostatečně vyvinutou odejme z opatrování toho, kdo má podle zákona nebo podle úředního rozhodnutí povinnost o ně pečovat, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta anebo peněžitým trestem.
28. Za § 216 se zařazují nová ustanovení § 216a a § 216b, která včetně nadpisů znějí:
"§ 216a
Obchodování s dětmi
(1) Kdo za odměnu svěří dítě do moci jiného za účelem adopce, využívání dětské práce nebo pro jiný účel, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny
b) získá-li takovým činem značný prospěch, nebo
c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví, smrt nebo jiný zvlášť závažný následek.
§ 216b
Společné ustanovení
Dítětem podle § 216 a § 216a se rozumí osoba mladší než osmnáct let, pokud nedosáhla zletilosti již dříve.
29. § 231 odst. 3 zní:
"(3) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo
b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví, smrt nebo jiný zvlášť závažný následek."
30. § 235 odst. 2 zní:
"(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b) spáchá-li takový čin výdělečně, nebo
c) způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek."
31. § 247 včetně nadpisu zní:
"§ 247
Krádež
(1) Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní a
a) způsobí tak škodu nikoli nepatrnou,
b) čin spáchá vloupáním,
c) bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředného násilí,
d) čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě, nebo
e) byl za takový čin v posledních dvou letech odsouzen, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až na tři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu nikoli malou.
(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b) spáchá-li takový čin výdělečně, nebo
c) způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.
(4) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu."
32. V § 248 odst. 1 se slovo "přivlastní" nahrazuje slovem "přisvojí"; slova "až na jeden rok" se nahrazují slovy "až na dvě léta."
V § 248 odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové ustanovení pod písmenem b), které zní:
"b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny".
Dosavadní ustanovení pod písmeny b) a c) se označují písmeny c) a d).
33. V § 249 odst. 1 zní:
"(1) Kdo se zmocní cizí věci nikoli malé hodnoty nebo motorového vozidla v úmyslu jich přechodně užívat, nebo kdo na cizím majetku způsobí nikoli malou škodu tím, že neoprávněně takových věcí, které mu byly svěřeny, přechodně užívá, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem nebo zákazem činnosti."
34. V § 250 odst. 1 se slova "až na jeden rok" nahrazují slovy "až na dvě léta".
V § 250 odst. 3 zní:
"(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny nebo výdělečně, nebo
b) způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek."
35. Za § 250 se zařazuje nové ustanovení § 250a, které včetně nadpisu zní:
"§ 250a
Provozování nepoctivých her nebo sázek
(1) Kdo provozuje peněžní nebo jinou podobnou hru nebo sázku, jejíž pravidla nezaručují rovné možnosti výhry všem účastníkům, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch."
36. Za § 250 se zařazuje nové ustanovení § 251a, které zní:
"251a
(1) Kdo jinému umožní zastřít původ nebo zjištění původu věci získané trestnou činností, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 výdělečně nebo jako člen organizované skupiny, nebo
b) získá-li takovým činem značný prospěch.
(3) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve vztahu k věcem pocházejícím z obchodu s omamnými nebo psychotropními látkami nebo z jiného zvlášť závažného trestného činu."
37. V § 254 odst. 1 se slovo "přivlastní" nahrazuje slovem "přisvojí".
38. Za § 256 se vkládají nové § 256a a 256b, které včetně nadpisu znějí:
"§ 256a
Zvýhodňování věřitele
(1) Kdo jako dlužník, který není schopen plnit své splatné závazky, zmaří byť i jen částečně uspokojení svého věřitele tím, že zvýhodní jiného věřitele, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou škodu.
"§ 256b
Pletichy při řízení konkursním a vyrovnávacím
(1) Kdo jako konkursní věřitel v souvislosti s hlasováním o nuceném vyrovnání nebo jako věřitel v souvislosti s hlasováním o vyrovnávacím jednání přijme nebo si dá slíbit majetkový nebo jiný prospěch, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem.
(2) Stejně bude potrestán, kdo věřiteli v souvislosti s hlasováním o nuceném vyrovnání za souhlas s vyrovnáním poskytne, nabídne nebo slíbí majetkový nebo jiný prospěch."
§ 294 včetně nadpisu zní:
"§ 294
Zvláštní ustanovení o trestní odpovědnosti osob podléhajících pravomoci vojenských soudů
(1) Čin, který vykazuje znaky trestného činu nenastoupení služby v ozbrojených silách podle § 270, neuposlechnutí rozkazu podle § 273 odst. 1 a § 274 odst. 1, zprotivení a donucení k porušení vojenské povinnosti podle § 275 odst. 1, urážky mezi vojáky podle § 276, § 277 odst. 1 a § 278 odst. 1, porušování práv a chráněných zájmů vojáků podle § 279a odst. 1, vyhýbání se služebnímu úkonu a výkonu vojenské služby podle § 280 odst. 1, svémocného odloučení podle § 284 odst. 1, porušování povinnosti dozorčí služby podle § 286 odst. 1, porušování povinností služby při obraně vzdušného prostoru podle § 287 odst. 1, ohrožování morálního stavu jednotky podle § 288 odst. 1 a porušování služebních povinností podle § 288a odst. 1, není trestným činem, jestliže stupeň jeho nebezpečnosti pro společnost je malý.
(2) Soud může upustit od potrestání pachatele, který jako osoba podléhající pravomoci vojenských soudů spáchal trestný čin, jehož stupen nebezpečnosti pro společnost je malý, také tehdy, jestliže velitel nebo náčelník nabídl výchovné působení na pachatele a soud má za to, že vzhledem k tomu, k povaze spáchaného činu a k osobě pachatele se uložení trestu nejeví nutným."
40. Pod označení § 295 se vkládá nadpis
"Svémocné vzdálení."
Článek II
Přechodná ustanovení
1. Odsouzené, kteří ke dni účinnosti vykonávají trest ve vojenském nápravném útvaru soud zařadí pro výkon zbytku trestu do první nápravně výchovné skupiny.
2. U odsouzených, u nichž soud rozhodl, že vykonají trest ve vojenském nápravném útvaru a výkon trestu dosud nenastoupili, soud rozhodne, že trest vykonají v první nápravně výchovné skupině.
Článek III
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění trestního zákona.
Článek IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Důvodová zpráva
Obecná část
Zároveň s novelizací trestního práva procesního, jež byla vyvolána potřebou uvést trestní řízení do souladu s Listinou základních práv a svobod (dále jen "Listina"), je třeba provést několik změn také v trestním právu hmotném. Důvody jsou několikerého druhu.
První skupinu tvoří změny bezprostředně vyvolané vydáním Listiny. Je to ochrana lidského plodu (čl. 6 odst. 1 Listiny) a požadavek, že jen soud rozhoduje o vině a trestu (čl. 40 odst. 1 Listiny). Změny tomu odpovídající jsou navrženy v § 89 odst. 7 písm. g) a v § 294.
Do druhé skupiny patří ty změny, jež souvisejí s probíhajícími změnami právního řádu, zejména v oblasti ekonomiky. Jsou to ustanovení reagující na některé negativní jevy, jež se už v praxi vyskytly a na další, jež v budoucnu možno očekávat. Zejména zaslouží pozornosti jednání, jemuž se v obchodních kruzích říká insider trading (§ 128), dále pletichy při veřejné soutěži a dražbě, které se již vyskytují a dále zřejmě budou vyskytovat v rámci privatizace (§ 128a až 128c) a tzv. úpadkové delikty (§ 256a, 256b). Ale i definici škody a definici věci v § 89 odst. 14 a 15 a změnu názvu správního orgánu v § 89 odst. 9 lze zařadit do této skupiny. Vzhledem k úpravě postihu cenové nekázně zákonem č. 526/1990 Sb. o cenách byl poněkud pozměněn § 121 o poškozování spotřebitele.
Třetí velkou skupinu tvoří změny, jejichž potřebu ukázala nedávná praxe. Je to jednak zpřesnění skutkové podstaty výtržnictví, dále se vyskytly určité obtíže s aplikací nového ustanovení o krádeži, které se zpřesňuje m. j. i stanovením definice vloupání, vyvstala potřeba trestního postihu těch, kdo organizují tzv. převaděčskou činnost (nezákonné přechody přes státní hranice) v ustanovení § 171a.
K těmto změnám lze přiřadit i řadu užitečných podnětů, jež přišly v připomínkovém řízení i mimo ně. Tak se doplňuje ustanovení o týrání zvířat (§ 203), po němž volala část veřejnosti a nedávný případ utýrání psa smýkáním za automobilem tuto otázku opět připomněl.
Vývoj techniky vyžaduje doplnění ustanovení § 151.
Konečně jsou to některé více méně nutné opravy platného zákonného textu. Spěšná legislativní práce posledního období vede občas k chybám. S některými si praxe poradí výkladem, opravit je však třeba text § 175 tr. zák. ve znění zákona č. 457/1990 Sb. Nová koncepce nedovoleného překročení státní hranice, kterou přinesla novela z roku 1990, vyžaduje - i s ohledem na mezinárodní závazky - aby toto ustanovení již nefigurovalo mezi trestnými činy proti republice. Totéž se týká i § 111, jehož dosah může být zúžen a trestní sankce zmírněna. Ustanovení § 171 vzhledem k nerespektování trestu vyhoštění bylo nutno doplnit o znění tohoto trestu.
Provedené změny bylo nutno rovněž promítnout do těch ustanovení trestního zákona, které obsahují taxativní výpočet ustanovení, mezi nimiž jsou ta, která jsou novelou dotčena. Jde konkrétně o § 62 a § 167 odst. 1.
V rámci této novely nebylo možno uskutečnit všechny známé podněty de lege ferenda, bylo reagováno pouze na podněty nejnutnější s tím, že dalším např. podnět Ústavu státu a práva ČSAV ve vztahu k trestní odpovědnosti mladistvých a další budou vzaty v úvahu v rámci přípravy zásad rekodifikace trestních kodexů. Přípravné práce na nich probíhají souběžně.
x x x
Navrhovaná úprava trestního zákona si nevyžádá nákladů ani nároků na státní rozpočet.
Zvláštní část
K č. 1-2:
Federální ministerstvo obrany navrhlo zrušení zvláštního nápravného útvaru pro vojáky základní služby s odůvodněním, že postupný přechod na profesionální armádu a zkracování vojenské služby vyžaduje sjednocení podmínek pro výkon trestu mezi vojáky a civilními osobami. Tento návrh se promítá do zrušení příslušných ustanovení tr. zákona.
K č. 3-4:
Peněžitý trest a trest propadnutí věci jsou nejmírnějšími druhy trestu. Vzhledem k tomu, že občané často nevědí, že po výkonu těchto trestů musí o zahlazení zvlášť žádat, bylo navrženo, aby se tyto tresty zahlazovaly automaticky po jednom roce od jejich výkonu, jestliže v mezidobí nebyl odsouzený znovu odsouzen. To si vyžádalo příslušné úpravy § 54, § 55 a § 69 tr. zák.
K č. 5:
Zrušení dosavadní skutkové podstaty tr. činu podle § 109 a její přesunutí mezi trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných si vyžádalo i změnu ustanovení § 62.
K č. 6:
Viz č. 1-2
K č. 7:
Viz č. 3-4
K č. 8:
Dosavadní změní zákona (§ 72 odst. 2 písm. b/) nutilo soudy ukládat ochranné protialkoholní léčení opakovaně, i když předchozí léčení skončilo neúspěšně a bylo zřejmé, že ani nové léčení nemá naději na úspěch. Totéž se týká osob, u nichž léčení bylo ukládáno poprvé, ačkoliv podle znaleckého posudku nebo odborného lékařského vyjádření u nich vzhledem k jejich duševním vlastnostem (šlo o případy tzv. kontraindikací) nebyl předpoklad k úspěšnému léčení.
Podobně nebylo možno ukončit již vykonávané léčení, dokud jeho účelu nebylo dosazeno (§ 72 odst. 5). To bránilo soudům propustit z léčení osoby, u nichž ani během déle trvající léčby nebylo dosaženo kladného výsledku.
Ve všech těchto případech byly zbytečně vynakládány značné finanční prostředky.
Proto se navrhuje znění § 72 odst. 2 písm. b/, odst. 5 upravit tak, aby soudy u takových osob léčení neukládaly nebo mohli tyto osoby propustit z léčení i bez splnění jeho účelu.
Jde-li však o takového pachatele, jehož pobyt na svobodě je nebezpečný, soud uloží, resp. může uložit ochranné léčení podle § 72 odst. 1, resp. odst. 2 písm. a) tr. zák., pokud jsou dány i další podmínky tam uvedené.
Jestliže je detence pachatele ve zdravotnickém zařízení nezbytná z důvodu ochrany společnosti, avšak podmínky pro uložení ochranného léčení nejsou dány vzhledem k tomu, že takové léčení nemůže vést ke změně zdravotního stavu pachatele, je nutno podle obecných zdravotnických předpisů o této detenci rozhodnout ve správním, resp. civilním řízení.
K č. 9:
V praxi se vyskytly případy, kdy v důsledku násilí na těhotné ženě došlo k usmrcení jejího plodu, aniž současně došlo k vyvolání potratu. Např. opilý druh několik dnů před porodem způsobil poranění lebky plodu, takže dítě se narodilo mrtvé. V jiném případě v důsledku dopravní nehody došlo ke spontánnímu porodu, v jehož průběhu se plod udusil plodovou vodou. Nebýt těchto vnějších okolností, šlo by podle znalců v obou případech o životaschopné dítě. V praxi však vyvstaly potíže s právní kvalifikací takového jednání, neboť za usmrcení jiného (vražda podle § 219 nebo § 220) lze povazovat jen usmrcení plodu zakotvit mezi znaky těžké újmy na zdraví.
S ohledem na novou úpravu státní správy a samosprávy, která již nezná národní výbory, bylo nutno upravit nově i vymezení pojmu "veřejný činitel". Nadále namísto pracovníka "národního výboru" návrh hovoří o pracovníku "orgánu státní správy a samosprávy", takže se to vztahuje jak na pracovníky okresních úřadů a jiných orgánů státní správy, tak i na pracovníky obcí, vybavených určitou pravomocí, např. starosty, členy obecní rady nebo příslušníky obecní policie.
Typový stupeň nebezpečnosti majetkových trestných činů je určován především vaší způsobené škody. Určení výše škody v podmínkách, kdy byly státem pevně stanoveny ceny veškerého zboží a odchylky se připouštěly jen v zanedbatelném počtu případů, vycházelo právě z takto stanovené ceny. V podmínkách trhu, kde je cena určována vztahem nabídky a poptávky i dalšími faktory, jako je různá míra zisku jednotlivých prodávajících nebo výrobců, různé výrobní náklady, místo prodeje apod. a kdy jednotné maloobchodní ceny neexistují, vznikají v praxi značné obtíže při stanovení škody, která byla trestným činem způsobena. Tyto obtíže jsou dány především u krádeží vloupáním do obchodních provozoven a provozoven služeb, jako jsou restaurace, výčepy a pod., kdy vznikají pochybnosti, zda pachateli lze přičítat k tíži i škodu, kterou způsobil odcizením zboží, které se prodává s vyšší přirážkou danou např. luxusní povahou restaurace a pod. Některé soudy vycházejí z toho, že jako škodu způsobenou majetkovým trestním činem lze počítat jen to, co poškozený na obstarání věci vynaložil, zatímco ušlý zisk má povahu tzv. "jiné škody", kterou lze sice přiznat v adhezním řízení, ale netvoří součást škody způsobené trestným činem. Takový postup by však v praxi vyvolal nesčetné obtíže zejména při vloupáních do prodejen zboží, kdy by bylo např. v případech, kdy totéž zboží odebírá prodávající od různých dodavatelů za různé, často jen nepatrně se lišící ceny a pod., téměř nemožné zjistit, jaká je skutečná škoda. Obdobné potíže by vyvolávalo určení škody v případech, kdy zboží téže povahy (např. různé elektronické přístroje) by získal pachatel série vloupání zčásti v bytech občanů a zčásti v prodejnách takového zboží, přičemž v jednom případě (kdy poškozeným by byl občan) by se za tutéž věc počítala škoda vyšší, v jiném (kdy poškozeným byl obchodník) cena nižší. Taková úprava by byla jednak velmi nepraktická, jednak občanům jen velmi málo srozumitelná.