Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991

VI. v. o.

Vládní návrh

ze dne .......... 1991

o dovozní dani

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

Plátcem dovozní daně (dále jen "daň") je

a) podnikatel [§ 2 zákona č. .../1991 Sb., obchodní zákoník.] nezapsaný v obchodním rejstříku, kterému má být v dovozu celnicí propuštěno zboží [§ 22 zákona č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 5/1991 Sb.],

b) právnická osoba, která není plátcem daně z obratu a ani ji nevypořádává [§ 2 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb.], které má být v dovozu celnicí propuštěno zboží.

(1) Dani podléhá zboží dovezené plátcem daně za účelem podnikání nebo zboží dovezené plátcem daně k výkonu činnosti nebo povolání vyjma zboží, které je od daně osvobozeno tímto zákonem.

(2) Dovezeným zbožím (dále jen "zboží") se rozumí

a) zboží o jehož propuštění do volného oběhu [§ 75 a § 76 zákona č. 44/1974 Sb.] v tuzemsku rozhodla celnice,

b) zpět dovážené zboží, které bylo propuštěno do záznamního oběhu [§ 78 zákona č. 44/1974 Sb.] v cizině za účelem zpracování, úpravy nebo opravy,

c) zpět vyvážené zboží, které bylo propuštěno do záznamního oběhu v tuzemsku za účelem dočasného použití.

Sazby daně jsou stanoveny ve sloupci 3 části I Sazebníku daně z obratu [§ 6 zákona č. 73/1952 Sb.].

(1) Základem pro výpočet daně je

a) v případě použití procentní sazby daně stonásobek podílu čitatele "A" a jmenovatele "B".

Čitatel "A" se rovná součtu celní hodnoty [Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 120/1984 Sb., o Dohodě o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu a Protokolu k ní. Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. .../1991 Sb., kterým se vydává celní sazebník.], cla, dovozní přirážky a vyrovnávacích dávek při dovozu.

Jmenovatel "B" se rovná rozdílu mezi stem a výší sazby daně;

b) v případě použití specifické sazby daně množství zboží.

(2) Dojde-li u zboží propuštěného do záznamního oběhu v cizině ke změně jeho hodnoty zpracováním, úpravou nebo opravou, celní hodnotou se rozumí přidaná hodnota, vyplývající z jeho zpracování, úpravy nebo opravy.

(1) Plátce daně je povinen sám si vypočítat daň podle stavu zboží a předpisů platných v den, ve kterém vznikl nárok státu na clo [§ 46 zákona č. 44/1974 Sb.].

(2) Plátce daně je povinen předložit místně příslušnému finančnímu úřadu [Zákon České národní rady č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech.] nebo daňovému úřadu [Zákon Slovenské národní rady č. 84/1991 Sb., o daňových orgánech.] (dále jen "finanční orgán") prostřednictvím celnice hlášení o dani (dále jen "hlášení"), a to i v případě, že nevznikne povinnost platit daň.

(3) Hlášení se předkládá současně s písemným návrhem na celní řízení [§ 66 zákona č. 44/1974 Sb.] na platném tiskopisu Hlášení o dovozní dani nebo zpracovaném výpočetní technikou se všemi předepsanými náležitostmi a úpravou shodnou s předepsaným tiskopisem. Nepředloží-li plátce daně hlášení, celnice zboží nepropustí.

(4) Celnice potvrdí v hlášení údaje uvedené v písemném návrhu na celní řízení.

(5) Celnice odešle hlášení finančnímu orgánu nejpozději do sedmi kalendářních dnů po vydání rozhodnutí o propuštění zboží do volného oběhu.

(6) Finanční orgán přezkouší hlášení a odchyluje-li se daň jím vypočtená od daně podle hlášení, vyrozumí o rozdílu plátce daně.

(7) Pokud plátce daně dodatečně zjistí, že hlášení, které podal finančnímu orgánu je nesprávné nebo neúplné, je povinen do konce měsíce následujícího po tomto zjištění podat finančnímu orgánu dodatečné hlášení na platném tiskopisu Hlášení o dovozní dani, který výrazně označí textem "Dodatečné hlášení". Zároveň je povinen sdělit důvody nesprávnosti.

(8) Jde-li o opravu hlášení, které má mít za následek snížení daně, může plátce daně podat dodatečné hlášení nejpozději do šesti měsíců po uplynutí kalendářního měsíce v němž bylo původní hlášení předloženo celnici.

(9) Plátce daně je povinen podat dodatečné hlášení prostřednictvím celnice současně s písemným návrhem na celní řízení, pokud podává dodatečné hlášení na základě změny celní hodnoty, cla, dovozní přirážky nebo vyrovnávacích dávek při dovozu.

(10) Federální ministerstvo financí po dohodě s ministerstvem financí České republiky a ministerstvem financí Slovenské republiky vydá tiskopis Hlášení o dovozní dani a po dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu a ministerstvem financí České republiky a ministerstvem financí Slovenské republiky upraví způsob jeho vyplňování.

Daňová povinnost vzniká dnem rozhodnutí celnice o propuštění zboží do volného oběhu.

(1) Plátce daně je povinen zaplatit daň finančnímu orgánu do 30 kalendářních dnů ode dne vzniku daňové povinnosti.

(2) Pokud finanční orgán provede dodatečné vyměření daně, je plátce daně povinen zaplatit daň finančnímu orgánu do 30 kalendářních dnů ode dne doručení rozhodnutí o dodatečném vyměření daně.

Finanční orgán dodatečně vyměří daň když zjistí, že plátce daně vypočetl v podaném hlášení daň v částce nesprávně nižší nebo daň nezaplatil.

Od daně je osvobozeno zboží, které je dováženo náhradou za zboží, jež bylo vráceno plátcem daně zahraničnímu dodavateli v rámci vypořádání práv z odpovědnosti za vady zboží.

(1) Daň nelze požadovat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, ve kterém daňová povinnost vznikla.

(2) Je-li proveden úkon k zjištění nebo vymáhání daně, běží znovu lhůta pro zánik daňové povinnosti od uplynutí kalendářního roku, v němž byl plátce daně o tomto úkonu zpraven.

(3) Daň lze požadovat nejpozději do deseti let počítaných od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.

(1) Zjistí-li finanční orgán, že v hlášení byly nesprávné nebo neúplné údaje, které vedly ke zkrácení daně, zvýší zkrácenou daň o 20 % z částky, o kterou byla zkrácena.

(2) Zjistí-li plátce daně, že v hlášení byly nesprávné nebo neúplné údaje, které vedly ke zkrácení daně a podá dodatečné hlášení, zvýší se zkrácená daň o 10 % z částky, o kterou byla zkrácena.

(3) Finanční orgán zvýší zkrácenou daň ještě o dalších 40 % z částky, o kterou byla zkrácena, pokud ke zkrácení došlo na základě vrácení daně plátci daně v souvislosti s předložením dodatečného hlášení podle ustanovení § 5 odst. 7 tohoto zákona, které obsahovalo nesprávné nebo neúplné údaje mající vliv na zkrácení daně.

(4) Daň se zvýší o 50 %, pokud bylo zboží dovezeno v rozporu s celním zákonem.

(5) Zvýšení daně, které nedosahuje Kčs 100,- se nepředepisuje.

(1) Nebyla-li splatná daň zaplacena včas nebo v plné výši, je plátce daně povinen zaplatit nedoplatek daně a penále ve výši 0,1 % nedoplatku daně za každý kalendářní den prodlení, počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne zaplacení včetně.

(2) Penále, které nedosahuje Kčs 100,- se nepředepisuje.

Vypočítaná daň, zvýšení daně a penále se zaokrouhlují na celé Kčs od Kčs 0,50 nahoru.

Pro řízení ve věcech daně platí zvláštní předpisy [Vyhláška ministerstva financí č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).], pokud tento zákon nestanoví jinak.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.

1. Ekonomické důvody zavedení dovozní daně

Rychlé zavedení dovozní daně si vyžadují změny právního rádu. Od 1. ledna 1992, kdy s největší pravděpodobností nabude účinnosti Obchodní zákoník, budou oprávněni k podnikání v oblasti, která dosud spadá do zahraničně obchodní činnosti, i fyzické osoby - podnikatelé nezapsaní v podnikovém rejstříku.

Podle platného zákona o dani z obratu podnikatelé nezapsaní v podnikovém rejstříku nezdaňují svoje výrobky daní z obratu. Zahrnout tyto subjekty do kategorie plátců daně nelze, neboť plátci daně z obratu nakupují materiálové vstupy a výrobní prostředky za ceny bez daně z obratu. Pokud by k takovému rozšíření kategorie plátců skutečně došlo, lze oprávněně předpokládat, že by na základě pouhé registrace u živnostenského úřadu využila bezdaňový nákup značná část občanů výlučně pro vlastní potřebu (stavební materiály, strojírenské výrobky, chemikálie). Navíc by finanční úřady dost těžko zvládly takový nárůst agendy spojené s velkým počtem nových plátců daně. Jde o limity funkčnosti dnešního systému nepřímých daní, které by měl s definitivní platností odstranit až přechod na daň z přidané hodnoty.

Faktická nemožnost převodu podnikatelů nezapsaných do podnikového rejstříku do kategorie plátců daně z obratu by při jejich vstupu do zahraničního obchodu vytvořila nestejné podmínky pro podnikání: plátci daně by byli povinni při prodeji dovezeného zboží vyinkasovat a odvést daň, neplátci daně by prodávali bez daně a tudíž v nesrovnatelně lepších ekonomických podmínkách. Optimálním řešením na období do nabytí účinnosti zákona o dani z přidané hodnoty se jeví zavedení institutu dovozní daně.

2. Rozsah plátců dovozní daně

Z funkce nepřímých daní v okolních zemích s tržním systémem vyplývá, že plátci dovozní daně jsou jak podnikatelské subjekty a jiné právnické osoby, tak občané, pokud jimi dovezené zboží překročí určitý hodnotový limit. Důvody tohoto přístupu jsou zřejmé: ekonomické podmínky pro pořízení určitého výrobku by měly být stejné bez ohledu na způsob jeho nabytí (tuzemsko nebo dovoz) a právně hospodářský status prodejce (dodavatele). Také v našich podmínkách by bylo ekonomicky žádoucí, aby okruh plátců dovozní daně byl co nejširší. Vedle politických důvodů, které vedou k vyloučení určitého okruhu poplatníků, brání maximalizaci okruhu poplatníků také současný stav v ústavním rozdělení kompetencí.

3. Kompetenční limity působnosti dovozní daně

V zemích s tržním hospodářstvím spadá správa dovozní daně (t. j. zjištění, vyměření, výběr a vymáhání) do kompetence celních orgánů. Je to logické. Po propuštění zboží do volného oběhu lze dost těžko zajistit jeho účinné podchycená daňovým orgánem. Proto situoval původní návrh zákona o dovozní dani její správu do kompetence celních orgánů.

Na základě závažných připomínek ústavně právního charakteru vznesených v rámci připomínkového řízení Generální prokuraturou ČSFR bylo nutno původní verzi návrhu zákona zásadně přepracovat. Ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci svěřil v článku 12 odst. 4 správu, výkon a kontrolu všech druhů daní do působnosti republik. Orgány celní správy proto nemohou správu dovozní daně vykonávat.

Za této situace nezbylo než přenést správu dovozní daně na místně příslušný finanční orgán, a to prostřednictvím hlášení o dovozní dani, které vyplní plátce dovozní daně a odešle prostřednictvím celnice. Jde o značnou administrativní komplikaci, která v podstatě znemožňuje inkaso dovozní daně u individuálních dovozů občanů. Lze si jen dost těžko i při velmi zjednodušených pravidlech představit statisíce nebo miliony případů, které by musely finanční orgány v průběhu roku projednat a vyřídit.

Perspektivní řešení celého tohoto problému spočívá v úpravě kompetencí tak, aby umožnily celní správě provádět správu nepřímých daní při dovozu zboží a služeb. V této souvislosti by bylo účelné převést celní správu podle věcné příslušnosti zpět do resortu federálního ministerstva financí (tam byla začleněna do první poloviny padesátých let).

Doporučuje se zabývat uvedenými skutečnostmi v rámci prací na novém ústavním uspořádání ČSFR a najít uspokojivé řešení.

4. Sazby dovozní daně

Vzhledem k faktu, že dovozní daň nahrazuje v příslušných případech funkci daně z obratu, je nezbytné na dovozy zboží zdaněné touto daní aplikovat také Sazebník daně z obratu. Tím bude zabezpečena stejná úroveň zdanění zboží dováženého především v rámci podnikatelské činnosti různými subjekty a zboží tuzemského původu, což je v souladu s požadavky GATT.

Skutečnost bezvýhradní nutnosti použití Sazebníku daně z obratu je dalším faktorem, který znemožňuje celní správě provádět správu dovozní daně. Celní sazebník a Sazebník daně z obratu jsou vypracovány v metodicky zcela různých nomenklaturách. Celní sazebník je v mezinárodní nomenklature, tzv. harmonizovaném systému a Sazebník daně z obratu je v čs. nomenklature tzv. Jednotné klasifikaci průmyslových oborů a výrobků. Tyto dvě nomenklatury jsou strojově navzájem nepřevoditelné. Se zásadní změnou se počítá teprve v souvislosti se zavedením daně z přidané hodnoty.

5. Finanční dosah

Vyčíslení finančního dosahu této zákonné úpravy je obtížné s ohledem na neznalost objemu a struktury dovozů a jejich diverzifikace do daňových pásem a poctu plátců dovozní daně. V případě, že nedojde ke korekcím předloženého návrhu, lze předpokládat výnos daně v ročním objemu do Kčs 10 mld.

Rozpočtové určení výnosu dovozní daně by mělo být shodné s rozpočtovým určením výnosu daně z obratu. Zavedení dovozní daně si vyžádá zvýšené výdaje ze státního rozpočtu federace.

6. Způsob realizace zákona

Návaznost na celní zákon je zcela logická a nutná, protože dovozní daň musí ve značné míre vycházet ze zásad a pravidel uplatňovaných v celní oblasti a ke zdanění dochází teprve po rozhodnutí celnice o propuštění zboží do volného oběhu. Tato návaznost je logická a umožňuje vydání jednoduchého právního předpisu. Není zapotřebí provádět v tomto zákonu právní úpravu případů, kdy je zboží dovezeno do ČSFR v rozporu s celním zákonem.

Zvoleným mechanismem jsou pokryty případy nelegálních dovozů do ČSFR, tedy případy, kdy zboží uniklo celní kontrole, ale také případy, kdy zboží bylo na celnici deklarováno jako zboží dovážené pro osobní potřebu, ale ve skutečnosti je používáno k podnikatelské činnosti. V případě, že tyto nesprávné postupy budou odhaleny, tak v souladu s platnou právní úpravou se řízení vrátí na celnici, pokud výsledkem takového řízení bude rozhodnutí o propuštění zboží do volného oběhu, nastane daňová povinnost. V těchto případech bude plátce daně sankcionován vyšším procentem zvýšení daně. Oznamovací povinnost mezi celními a daňovými orgány je zabezpečena.

V souladu s funkcí systému daně z obratu nelze vyloučit, aby zboží zdaněné dovozní daní bylo v případě jeho přímého prodeje subjektu, který je plátcem daně z obratu, podrobeno zdanění daní z obratu. Stejně je tomu i u daně z obratu, kde daňové povinnosti u plátce daně z obratu nepodléhají pouze výrobky vyrobené neplátcem daně z obratu. Změna výše uvedené zásady je možná pouze změnou právní úpravy daně z obratu, ale ne ustanovením v zákonu o dovozní dani.

7. Účinnost zákona

Zákon o dovozní dani by měl nabýt účinnosti současně s Obchodním zákoníkem. Navrhovaná právní úprava by měla být zrušena zákonem o dani z přidané hodnoty.

8. K jednotlivým ustanovením

Plátcem dovozní daně jsou fyzické osoby-podnikatelé, kteří nejsou zapsáni v obchodním rejstříku (nejsou plátcem daně z obratu) a kterým celnice rozhodla o propuštění dovezeného zboží do volného oběhu v tuzemsku. V celním řízení tedy vystupují jako jeho účastníci.

Právnickými osobami podle ustanovení písm. b) se rozumí občanská sdružení, politické strany a hnutí, církve aj. subjekty, které nejsou podnikateli a nejsou plátcem daně z obratu a ani ji nevypořádávají jako rozpočtové a jiné státní organizace a organizace s mezinárodním prvkem na území České a Slovenské Federativní Republiky.

Plátcem dovozní daně jsou tedy všechny subjekty, které nejsou plátcem daně z obratu a ani daň z obratu nevypořádávají, s výjimkou fyzických osob-občanů.

Předmětem daně je zboží dovezené plátcem daně v rámci činnosti, která doposud spadá do zahraničně obchodní činnosti. Dani podléhá zboží dovezené za účelem prodeje nebo jiného úplatného zcizení, využité ve výrobě nebo při poskytování služeb nebo při výkonu povolání, či provádění činnosti, která je v souladu s registrací. Dále dani podléhá také dovezené zboží určené k tzv. vnitropodnikovému použití.

Předmětem daně není zboží dovážené fyzickou osobou-podnikatelem pokud toto zboží deklaruje při celním řízení jako fyzická osoba-občan, který dováží zboží pro osobní potřebu, tedy tzv. individuální dovozy mimo rámec zahraničně obchodní činnosti. Takto deklarované zboží nemůže být v souladu s celním zákonem použito jinak než pro osobní potřebu dovozce nebo jeho rodinných příslušníků, kteří s ním žijí ve společné domácnosti.

V případě právnických osob se nemůže jednat o individuální dovozy zboží určeného k uspokojení osobních potřeb.

Předmět daně je specifikován obdobně jako zboží v celním zákonu. Návaznost na celní zákon je zřejmá z důvodu návaznosti na proceduru celního řízení.

V zájmu zajištění rovnocenných podmínek zdanění nepřímou daní pro všechny subjekty provádějící činnost, která doposud spadá do zahraničně obchodní činnosti, se pro účely této daně používají patřičná ustanovení Sazebníku daně z obratu, a to sloupec 1 - "Položka" vyjádřený číselným kódem, jehož základem je nomenklatura Jednotné klasifikace výrobků v zemědělství a v lesnictví nebo Jednotná klasifikace průmyslových oborů a výrobků, sloupec 2 - "Název výrobku" včetně připomínek a sloupec 3 - "Sazba daně z PC". Pro účely tohoto zákona se prodejní cenou rozumí základ daně. Odstavec 4 - "Daňový údaj" nelze brát v úvahu, protože se vztahuje pouze na plátce daně z obratu nebo subjekty, které daň z obratu vypořádávají. Ostatní subjekty nakupují vždy za cenu s daní a proto budou také vždy plátcem dovozní daně.

Základ daně je z hlediska hodnotového stanoven téměř shodným způsobem jako "Prodejní cena- u daně z obratu při dovozu. Rozdíl je pouze v tom, že z důvodu nutného souladu s celními předpisy neobsahuje celní hodnota náklady na dopravné po hranice ČSFR.

Jelikož základ pro výpočet daně z obratu je prodejní cena, tedy cena včetně daně, je základ pro výpočet dovozní daně, který je konstruován shodným způsobem, specifikován přímo jako verbální vyjádření matematického postupu pro stanovení základu dovozní daně, tj. hodnoty shodné s prodejní cenou. Toto se jeví jako vysoce účelné, a to z důvodu určité složitosti stanovení základu dovozní daně v souvislosti s tím, ze plátci této daně bude poměrně široký okruh podnikatelů, kteří nemají potřebné zkušenosti z oblasti daně z obratu. Tomuto verbálnímu vyjádření odpovídá následující vzorec:

CH - celní hodnota

DP - dovozní přirážka

VDD - vyrovnávací dávky při dovozu

SAZBA - procentní sazba uvedená v Sazebníku daně z obratu

Jelikož Sazebník daně z obratu obsahuje dva druhy sazeb (procentní a specifické) a u každé sazby se daň z obratu počítá jiným způsobem z jiného základu (prodejní cena, respektive množství zboží), je zapotřebí specifikovat tento rozdíl také u dovozní daně.

Systém dovozní daně není založen na vyměření daně, ale na přiznání daňové povinnosti plátcem daně. (Ve stanovených případech se daň dodatečně vyměřuje.) Z toho také vyplývá povinnost plátce, aby si dovozní daň sám vypočítal. Vzhledem k tomu, že rozhodnými hodnotami pro výpočet dovozní daně jsou hodnoty, které jsou výsledkem celního řízení, je bezpodmínečně nutné stanovit také pro účely dovozní daně shodně s celním zákonem zásadu, která určí časový limit platnosti předpisů a stavu zboží rozhodných pro výpočet dovozní daně.

Navržený způsob zasílání Hlášení o dovozní daní prostřednictvím celnice je v současné době optimálním řešením v rámci platné právní úpravy, které představuje i při své relativní složitosti významné administrativní zjednodušení a značné snížení nákladů na správu dovozní daně. Pro případ, že by Hlášení o dovozní dani musel plátce daně zasílat sám přímo finančnímu úřadu, by bylo nutno vyřešit komplikovaný a administrativně i finančně náročný systém předávání dat mezi plátcem daně a finančním orgánem a také mezi třemi ministerstvy financí.

Vzhledem k tomu, že první strana tiskopisu je totožná s platným formulářem Jednotné celní deklarace (JCD), nebude z formálního hlediska činit celnici problémy potvrdit na Hlášení o dovozní dani správnost údajů, které kontroluje a potvrzuje v rámci celního řízení. Údaje, které nejsou předmětem celního řízení, nebude celnice kontrolovat ani potvrzovat jejich správnost. Skutečností vsak je, že z časového a organizačního hlediska představuje tato varianta vyšší zatížení orgánů celní správy. Proto jsou také uvedeny zvýšené nároky na státní rozpočet.

Opravné prostředky a zásady pro předkládání Hlášení o dovozní dani jsou, až na některé výše uvedené výjimky, stanoveny pro účely dovozní daně shodným způsobem se stanovením opravných prostředků a zásad předkládání hlášení pro daň z obratu.

Povinnost předkládat Dodatečné hlášení prostřednictvím celnice v případech uvedených v odstavci 9 je zřejmá z toho, že základ daně je přímo závislý na výši celní hodnoty, cla, dovozní přirážky nebo vyrovnávacích dávek při dovozu. Jakoukoliv změnu těchto hodnot může právoplatně potvrdit pouze celnice.

Tiskopis Hlášení o dovozní dani bude na své první straně shodný s tiskopisem JCD. Odlišným způsobem bude upraveno vyplňování odstavců obsahujících údaje rozhodné pro výpočet dovozní daně, které jsou jiné než údaje vyplývající z celního řízení. Jedná se o položku Sazebníku daně z obratu, sazbu dovozní daně, základ dovozní daně a dovozní daň. Druhá strana tiskopisu bude obsahovat odstavce, které potřebuje finanční orgán pro správu daně.

V souvislosti s tím, že zdanění dovozní daní navazuje na celní řízení, je nutno daňovou povinnost vázat na rozhodnutí celnice o propuštění zboží do volného oběhu. Vznik daňové povinnosti není možno vázat na okamžik propuštění zboží do volného oběhu, protože připravovaná novela celního zákona, která by měla nabýt účinnosti ještě v roce 1992 předpokládá, že zboží bude propuštěno do volného oběhu až po zaplacení cla a jiných poplatků (tedy i dovozní daně) placených při dovozu na rozdíl od dosavadní úpravy, kdy moment rozhodnutí o propuštění zboží do volného oběhu je totožný s momentem propuštění zboží do volného oběhu.

Na daňovou povinnost přímo navazují další termíny důležité pro správu daně.

Lhůta pro splnění povinnosti zaplatit daň je shodná s lhůtou pro zaplacení cla a jiných poplatků vybíraných při dovozu zboží. Je delší než lhůta pro odvod daně z obratu (do 22. dne měsíce za předcházející zdaňovací období) a tedy dostatečná, aby úvěrově nezatěžovala plátce daně.

Zánik daňové povinnosti je stanoven shodně se zánikem daňové povinnosti u daně z obratu. Obsahuje navíc ustanovení (odst. 3), které uvádí tento paragraf do souladu s vládním návrhem zákona o soustavě daní, t. j. desetiletou lhůtu pro absolutní zánik daňové povinnosti.

Zvýšení dovozní daně podle ustanovení odst. 1 a odst. 2 je stanoveno zcela shodným způsobem jako zvýšení u daně z obratu.

Poněkud vyšší zvýšení dovozní daně podle ustanovení odst. 3 je stanoveno v zájmu toho, aby plátci nežádali o neoprávněné vrácení daně, která by pak mohla plnit funkci určitého překlenovacího úvěru. Z tohoto důvodu je procento zvýšení stanoveno zhruba na trojnásobek procentní sazby bankovních úvěrů.

Ustanovení odst. 4 obsahuje zvláštní sankci pro případ, kdy se zdaňuje zboží, které uniklo celní kontrole. Jedná se o případy kdy zboží bylo na celnici deklarováno jako zboží dovážené pro osobní potřebu, ale ve skutečnosti je používáno k podnikatelské činnosti nebo bylo do tuzemska dovezeno nelegálně. Pro takové případy není řešena otázka daňového úniku, protože v případě zjištění se obnovuje celní kontrola, ale považuje se za dostatečné použití zvláštní zvýšené sankce.

Penále v zákonu o dovozní dani je stanoveno shodně s výší penále v zákonu o dani z obratu.

Zákon o dovozní dani vstoupí v platnost současně s Obchodním zákoníkem.

Zavedení dovozní daně si vyžádá zvýšené výdaje státního rozpočtu federace určené pro orgány celní správy ve výši Kčs 5 milionů ročně a zvýšení počtu příslušníků celní správy o 50 osob. Vzhledem k tomu, že orgány celní správy budou spravovat daň z přidané hodnoty a spotřební daň při dovozu, jedná se o efektivně vynaložené prostředky.

V Praze dne 17. října 1991

Předseda vlády ČSFR:

Čalfa v. r.

Místopředseda vlády ČSFR a ministr financí:

Klaus v. r.