Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
VI. v. o.
954
Návrh
poslance Sněmovny národů JUDr. Karola STOME na vydání zákona o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Československém červeném kříži
Zákon
o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Československém červeném kříži
Federální shromáždění se usneslo na tomto zákoně:
Část první
Ochrana znaku a názvu Červeného kříže
§ 1
(1) Znaku červený kříž na bílém poli a slov "červený kříž" nebo "ženevský kříž" chráněných Ženevskými úmluvami z 12. srpna 1949, o ochraně obětí války, ve znění dodatkových protokolů k těmto úmluvám z 8. června 1977 [Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných, nemocných a trosečníků ozbrojených sil na moři, Ženevská úmluva o zacházení s válečnými zajatci, Ženevská úmluva o ochraně civilních osob za války a Závěrečný akt Diplomatické konference (vyhláška ministra zahraničních věcí č. 65/1954 Sb. a příloha k částce 40 Sbírky zákonů z roku 1954) Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949, o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I) Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949, o ochraně obětí ozbrojených konfliktů nemajících mezinárodní charakter (Protokol III) (Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 168/1991 Sb.)] (dále jen "Ženevské úmluvy") smí na území České a Slovenské Federativní Republiky užívat pouze:
a) vojenská zdravotnická služba k označení a na ochranu zdravotnických útvarů a ústavů, personálu a materiálu chráněných Ženevskými úmluvami a ostatními mezinárodními úmluvami upravujícími obdobné věci, jimiž je ČSFR vázána;
b) Československý červený kříž (§ 3), jeho ústavy a zařízení, při své činnosti v případech uvedených pod písm. a) a při své jiné činnosti v době míru za podmínek stanovených Ženevskými úmluvami
c) mezinárodní organizace Červeného kříže a jejich personál;
d) provozovatelé vozidel určených jako ambulance a provozovatelé záchranných stanic výlučně určených k bezplatnému ošetřování raněných nebo nemocných k označení těchto ambulancí a záchranných stanic v době míru, avšak jen s výslovným souhlasem Československého červeného kříže. (§ 3)
(2) Pro jiné účely nebo jinými fyzickými nebo právnickými osobami nesmí být znaku a názvu uvedených v odst. 1 nebo znaku a názvu je napodobujících užíváno.
§ 2
(1) Tomu, kdo použije neoprávněně znaku nebo názvu uvedeného v § 1 nebo kdo tomu vědomě napomáhá, uloží příslušný správní orgán pokutu do 10 000 Kčs a nebo pokutu do 50 000 Kčs, jde-li o jednání v době událostí, na něž se vztahují Ženevské úmluvy.
(2) Ustanovení odst. 1 se nepoužije, je-li jednání tam uvedené trestným činem.
(3) Neoprávněné označeni věci znakem nebo názvem uvedeným v § 1 je povinen neprodleně odstranit držitel věci; neučiní-li tak, rozhodne příslušný správní orgán o odstranění neoprávněného označení na náklad držitele. Nelze-li neoprávněné označení z věci odstranit, vysloví příslušný správní orgán zabrání věci, a to i když k opatření podle odst. 1 nebo k projednání trestného činu nedošlo; zabraná věc připadá bez náhrady státu.
Část druhá
Československý červený kříž
§ 3
(1) Československý červený kříž je společností ve smyslu § 2 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.
(2) Jedinou státem uznanou společností Červeného kříže na území České a Slovenské Federativní Republiky je Československý červený kříž se sídlem v Praze.
§ 4
Československý červený kříž má postavení a oprávnění národní společnosti podle Ženevských úmluv a plní zejména tyto úkoly:
a) působí jako výlučně uznaná pomocná organizace vojenské zdravotnické služby
b) působí v oblasti civilní obrany a ochrany obyvatelstva a poskytuje pomoc v případě katastrof a jiných mimořádných událostí
c) poskytuje zdravotnické, záchranné, sociální a další humanitární služby,
d) šíří znalost Ženevských úmluv
Rozsah převedení některých úkolů státních orgánů na Československý červený kříž a pravidla vzájemné součinnosti stanoví na základě zákonného zmocnění vláda České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 5
(1) Československý červený kříž získává prostředky na svou činnost zejména:
a) členskými příspěvky, výnosy vlastní činnosti, přijímáním darů, dědickými odkazy, jakož i příspěvky státu i jinými způsoby poskytnutí majetku státem k využití,
b) vláda České a Slovenské Federativní Republiky poskytne každoročně ze státního rozpočtu společnosti Československý červený kříž prostředky nezbytné pro výkon jeho činnosti podle Ženevských úmluv v rozsahu úkolů vymezených v § 4 tohoto zákona.
(2) Československý červený kříž je při plnění svých úkolů osvobozen od daní, poplatků a cel.
§ 6
Stát navrátí Československému červenému kříži majetek, který mu byl odňat v období od 25. 2. 1948 do 31. 12. 1989 v rozsahu uvedeném v příloze tohoto zákona.
§ 7
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky může stanovit svým nařízením bližší podmínky k provedení tohoto zákona.
§ 8
Ruší se:
1. zákon č. 60/1952 Sb., o Československém červeném kříži a o užívání znaku, odznaku a názvu Červeného kříže,
2. zákon č. 16/1958 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 60/1952 Sb., o Československém červeném kříži a o užívání znaku, odznaku a názvu Červeného kříže,
3. vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 56/1958 Ú. l., o vykonávání zdravotnických úloh Československého červeného kříže,
4. vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České republiky č. 112/1989 Sb., o provádění zdravotnických, zdravotně branných a sociálních úkolů Československého červeného kříže v České socialistické republice.
§ 9
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Příloha k zákonu
č. .../1991 Sb.
Přehled nemovitého majetku, který se vrací Československému červenému kříži
I. Nemovitý majetek na území České republiky:
1. Dům v Praze 1, Křemencova ul. č. 6
čp. 176 - dům, stavební parcela č. 875, zapsané u SG Praha - město, list vlastnictví č. 10, evidenční list č. 97,
kat. území Praha - město.
Vlastník: Čs. stát - Bytový podnik Praha 1
Uživatel: Čs. stát - Bytový podnik Praha 1, Celetná 29
2. Dům se zahradou v Praze 1, Chotkova ulice
čp. 538 - dům, stavební parcela č. 657, parcela č. 658 zahrada, zapsané u SG Hlavní město Praha, list vlastnictví 236, kat. území Praha.
Vlastník: Čs. stát - OPBH Praha 1
Uživatel: Čs. stát - Technická správa komunikací.
3. Dům v Praze 5, Štefánikovo nám. 5
čp. 602 - dům, stavební parcela č. 889, zapsané s SG Praha, pozemková kniha č. 611, list a, b, kat. území Praha, Malá Strana.
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: PBH Praha 5
4. Dům v Praze 8, Gabčíkova ul. č. 8
čp. 1224 - dům, stavební parcela č. 929, parcela č. 928 zahrada, zapsané u SG Praha č. knihovní vložky 2130, list A, B, kat. území Libeň
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: OPBH Praha 8, Vítkova 8
5. Dům v Nesměni, okr. Kolín
čp. 70 - dům, stavební parcela č. 91, 95, 119, zahrada 487/2, 487/7, 487/8, pastvina 490 491/2, 492, 493/2, 493/3, 494/2, role 495/2, 529/3 les, zapsané u SG Kolín list vl. č. 1270.
Vlastník: Čs. stát - Okresní ústav sociálních služeb Kolín
Uživatel: Okresní ústav sociálních služeb Kolín.
6. Bukovany - dětská ozdravovna, okr. Příbram
čp. 1, zapsané u SG Příbram, č. knihovní vložky č. 188, kat. území Bukovany
Vlastník: Čs. stát - Okresní úřad Příbram
Uživatel: OÚNZ Příbram
7. Zbytkový statek Chraštice
zapsané u SG Příbram č. knihovní vložky 435, katastrální území Chraštice, č. knihovní vložky 188, kat. území Bukovany
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: Státní statek Chraštice
8. Vila Amálie se zahradou v Jesenici, okr. Rakovník
čp. 220 - dům, stavební parcela č. 303, zahrada č. 293/1 zapsané u SG Rakovník na listu vlastnictví č. 291 pro obec a kat. území Jesenice.
Vlastník: Čs. stát - MNV Jesenice
Uživatel: Okresní bytový podnik Rakovník
9. Dům v Najdku okr. Jindřichův Hradec
čp. 35 - dům, stavební parcela č. 41 a další pozemky č. 101/1, 101/2, 101/4, 102, zapsané u SG Jindřichův Hradec na listu vlastnictví č. 3, 196, kat. území Najdek.
Vlastník: Čs. stát - ONV Jindřichův Hradec
Uživatel: ONV Jindřichův Hradec, JZD 9. květen a V. Katmirov.
10. Dům v Plzni, Pobřežní ul. 15
čp. 100 - dům, stavební parcela č. 89, zapsané u SG Plzeň - město, list vlastnictví č. 10, č. ev. listu 9909, kat. území Plzeň - město
Vlastník: Čs. stát - Bytový podnik města Plzně
Uživatel: Čs. stát - Bytový podnik města Plzně
11. Dům ve Stříbře, okr. Tachov
čp. 142 - dům, stavební parcela č. 4, zapsané u SG Tachov na listu vlastnictví č. 2963 pro obec a kat. území Stříbro
Vlastník: Čs. stát - Městský úřad ve Stříbře
Uživatel: Městský úřad - M klub.
12. Dům v Trávníku, okr. Česká Lípa
čp. 18 - dům, stavební parcela č. 815, zapsané u SG Česká Lípa na listu vlastnictví č. 815 pro obec a kat. území Trávník.
Vlastník: OÚSS Česká Lípa
Uživatel: Grafostroj n. p.
II. Nemovitý majetek na území Slovenské republiky
13. Budova s příslušenstvím a les v Horním Smokovci
čp. 169 - dům, stavební parcela č. 2038/2, a les 2038/1 zapsané u SG Poprad na listu vlastnictví č. 31 pro obec Starý Smokovec, část Horní Smokovec.
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: ÚNZ Horní Smokovec
14. Dům se zahradou v Hlohovci, okr. Trnava
čp. 736 - dům, stavební parcela č. 1075/2, zahrada 1075/1 zapsané u SG Trnava na listu vlastnictví č. 3086 pro obec a kat. území Hlohovec.
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: Okresní odbor sociálních služeb Trnava
15. Dům s příslušenstvím a zahrada v Liptovském Mikuláši
čp. 918 - dům, parcely č. 979, 980 a 981, zapsané u SG Liptovský Mikuláš na listu vlastnictví č. 1116 pro obec a kat. území Lipt. Mikuláš.
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: Ministerstvo obrany, KVUSS Banská Bystrica
16. Pionýrský tábor Mladosť Rástočno, okr. Prievidza,
čp. 218 a 219 a les, parcela č. 3519/2 a 3519/3 zapsané u SG Prievidza na listu vlastnictví č. vložky 703, kat. území Rástočno.
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: Státní statek, Stát. podnik Žiar n. Hronom
17. Dům se zahradou - býv. Ústav M. R. Štefánika, Martin čp. 585 - dům, parcely č. 155/2, 158/2 zapsané u SG Martin na listu vlastnictví č. 2803 pro obec a kat. území Martin.
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: ÚNZ - Střední zdravotnická škola Martin
18. Dům se zahradou v Nitře, Vajanského ul. č. 7
čp. 1856 - dům, parcela č. 1302/9, 1302/11, zapsané u SG Nitra na listu vlastnictví č. 425 pro obec a kat. území Nitra.
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: ÚNZ Nitra
19. Dům s dvorem a příslušenstvím Bratislava, Marianská č. 7
čp. II. 876 Bratislava-Staré Mesto - dům, parcely č. 8271/2, 8271/3 zapsané u SG Bratislava na listu vlastnictví č. 10 pro obec a kat. území Bratislava Staré Mesto.
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: Bytový podnik Bratislava I.
20. Dům v ulici Štefana Moyzesa, Martin
čp. 3 - dům, par. číslo 1064, zapsané u SG Martin na listě vlastnictví č. 1319 pro kat. území obce Martin.
Vlastník: Čs. stát
Uživatel: ÚNZ v Martině
Důvodová zpráva
k zákonu o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Československém červeném kříži
I. VŠEOBECNÁ ČÁST
Motto: "Mnoho raněných vojáků bylo ponecháno svému osudu. Zemřeli na bitevních polích, přestože mnozí z nich mohli být zachráněni, kdyby jim byla poskytnuta pomoc. Bohužel nestalo se tak pro nedostatek zdravotnického personálu a nedostatek prostředků".
To jsou slova, která napsal zakladatel, dnes celosvětového hnutí Červeného kříže Henri Dunant jako reakci na utrpení lidí v bitvě u Solferina (r. 1859).
H. Dunant doporučil, aby vlády připravily a dohodly se na přijetí takových pravidel, která by byla aplikovatelná v ozbrojených konfliktech a zaručovala tak ochranu a pomoc raněným vojákům a zároveň chránila i osoby odpovědné za péči o raněné. V roce 1864 vstoupila v platnost dohoda zahrnující všechna tato pravidla a jsou nazývána první Ženevskou úmluvou. V průběhu doby byla rozšířena a upravena a postupně byly přijaty i další tři Ženevské úmluvy. Všechny zmíněné dohody byly přepracovány a 12. 8. 1949 podepsány vládními delegacemi jednotlivých států.
Jsou to: Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli (1. Ženevská úmluva)
Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných, nemocných a trosečníků ozbrojených konfliktů na moři (2. Ženevská úmluva)
Ženevská úmluva o zacházení s válečnými zajatci (3. Ženevská úmluva).
Ženevská úmluva o ochraně civilních osob za války (4. Ženevská úmluva).
S těmito Ženevskými úmluvami vyslovilo Národní shromáždění ČSR souhlas 22. února 1950; prezident ČSR je ratifikoval 26. září 1950 a plný text byl publikován v příloze vyhlášky ministra zahraničních věcí č. 65/1954 Sb. Tyto čtyři Ženevské úmluvy byly v roce 1977 doplněny o Dodatkové protokoly. 8. června 1977 byly v Ženevě přijaty Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I) a Dodatkový protokol o ochraně obětí ozbrojených konfliktů nemajících mezinárodní charakter (Protokol II). Jménem ČSSR byly podepsány v Bernu dne 6. prosince 1978. S Dodatkovými protokoly vyslovilo souhlas Federální shromáždění ČSSR dne 20. června 1979; prezident ČSSR je ratifikoval 15. ledna 1990. Ratifikační listiny byly uloženy u Švýcarské spolkové rady, depozitáře úmluv, dne 14. února 1990 a pro ČSFR vstoupily v platnost dnem 14. srpna 1990. Jsou publikovány ve Sbírce zákonů pod číslem 168/1991 Sb.
Ženevské úmluvy jsou svým charakterem mezinárodními smlouvami o lidských právech a svobodách a ve smyslu § 2 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod jako ústavní zákon ČSFR, jsou na území ČSFR obecně závazné a mají přednost před zákonem.
Důvody pro předložení návrhu zákona ve formě návrhu zákona FS ČSFR vycházejí z čl. 41 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 7 písm. b ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci ve znění pozdějších změn a doplňků.
Československý červený kříž byl založen 1. února 1919 v Praze. Československým státem ve smyslu Ženevských úmluv byl uznán dne 6. 2. 1919, a to dopisem prezidenta T. G. Masaryka. Mezinárodní výbor Červeného kříže v Ženevě [Mezinárodní výbor Červeného kříže je nezávislou, humanitární institucí a zákládajícím orgánem Červeného kříže. Působí jako neutrální zprostředkovatel v případě válečných konfliktů nebo vnitřních nepokojů. Jeho úloha je dána Ženevskými úmluvami a Dodatkovými protokoly k nim.] uznal Československý červený kříž dne 1. 12. 1919 a dne 11. 1. 1920 byl ČSČK přijat za člena Ligy společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce se sídlem rovněž v Ženevě. [Liga společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce je federací národních společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce a jejím úkolem je podporovat vznik a rozvoj národních společností, organizovat mezinárodní pomoci pro oběti přírodních katastrof, koordinovat styky mezi národními společnostmi a vystupovat jako jejich mluvčí a reprezentant v mezinárodních jednáních.] Ve své činnosti se řídí humanistickými ideály, které byly vyjádřeny v sedmi základních principech přijatých na XX. mezinárodní konferenci Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Těmito principy jsou:
- humanita
- nestrannost
- neutralita
- nezávislost
- dobrovolná služba
- jednota
- světovost
První zákonná úprava postavení společnosti a ochrany názvu a znaku Červeného kříže byla schválena zákonem č. 479 ze dne 19. prosince 1921.
Po roce 1948 se ČSČK dostal do složitého postavení. Hluboké tradice, vysoká autorita společnosti v rámci Mezinárodního hnutí Červeného kříže, nezávislé postavení společnosti a samotná zdravotní a sociální činnost charitativního charakteru, umožňovaná vlastnictvím rozsáhlého movitého a nemovitého majetku, byly zjevně neslučitelné s fungováním totalitního režimu.
Definitivní podřízení ČSČK politické a výkonné moci státu nastalo začleněním ČSČK mezi společenské organizace sdružené v Národní frontě. Stalo se tak dosud platným zákonem č. 60/1952 Sb., o Československém červeném kříži a o užívání znaku a názvu Červeného kříže ve znění pozdějších předpisů.
Celkové pojetí zákona č. 60/1952 Sb. i jeho jednotlivá ustanovení jsou na základě demokratických změn v ČSFR zjevným přežitkem jak ve vztahu k vnitrostátnímu postavení společnosti ČSČK, tak i konfliktním předpisem ve vztahu k mezinárodním úmluvám, přestože je ČSFR jimi vázána.
Předložený návrh zákona uvádí do souladu čs. právní řád s Ženevskými úmluvami a Dodatkovými protokoly k nim. Podle čl. 84 Dodatkového protokolu I. je ČSFR povinna jako smluvní strana předat si s ostatními smluvními stranami prostřednictvím depozitáře, případně prostřednictvím ochranných mocností své oficiální překlady tohoto Protokolu, jakož i zákony a nařízení, které přijala k zajištění jeho aplikace.
II. Zvláštní část
K § 1
Užívání znaku červeného kříže se řídí ustanoveními Ženevských úmluv a pravidly přijatými na mezinárodních konferencích Červeného kříže (1. Ženevská úmluva, kapitola VII, čl. 38-44)
K § 2
1. Ženevská úmluva v kapitole IX čl. 49 až 54 obsahuje závazek smluvních stran přijmout všechna potřebná zákonodárná opatření, aby bylo zamezeno a stíháno v každé době zneužití znaku nebo názvu "červený kříž" nebo "ženevský kříž" nebo názvu je napodobujícího soukromými osobami nebo obchodními společnostmi nebo firmami, ať veřejnými nebo soukromými, jinými než těmi, které na to mají podle této smlouvy právo. Určení příslušného správní ho orgánu, který je ve smyslu § 2 návrhu zákona zmocněn uložit pokutu, rozhodnout o odstranění neoprávněného označení a vyslovit zabrání věci, náleží do působnosti České republiky a Slovenské republiky.
V zákoně č. 479/1921 Sb. byla úprava pokut řešena tak, aby se výnos z nich mohl použít pro účely ČSČK. Doporučujeme se k této úpravě do budoucna vrátit.
K § 3
Podle statutu Ligy společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce a hlavních zásad schválených na mezinárodních konferencích může mít každý stát na svém území pouze jednu národní společnost Červeného kříže resp. Červeného půlměsíce, což je jedna ze základních podmínek, které musí být splněny, aby národní společnost mohla být přijata za člena Ligy společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce se sídlem v Ženevě.
K § 4
Zákon obsahuje rámcové vymezení úkolů a hlavních okruhů činnosti, které pro společnost vyplývají z Ženevských úmluv a mezinárodních konferencí Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Uvedené okruhy patří k základním a trvalým činnostem národních společností. Jednotlivé oblasti činnosti ČSČK uvedené v tomto ustanovení, budou dále upraveny zvláštními prováděcími právními předpisy, např. vodní záchranná služba, sociální a humanitární služby.
K § 5
Pokud Československý červený kříž plní úkoly stanovené v § 4 návrhu zákona naplňuje tím ustanovení Ženevských úmluv. Jeho činnost není motivována snahou po zisku a veškeré prostředky ČSČK byly vždy po zajištění základních funkcí společnosti věnovány na rozvoj základního poslání, kterým je jak bylo uvedeno už v čl. 25 Paktu o Společnosti národů, "zlepšovati zdravotní stav, předcházeti nemocem a mírniti utrpení ve světě."
Osvobození od daní, cel a poplatků při plnění úkolů společnosti ČSČK při plnění úkolů vyplývajících z Ženevských úmluv je obvyklé u většiny evropských společností Červeného kříže. Osvobození je uplatňováno na základě rezoluce č. IV. Mezinárodní konference Červeného kříže konané ve Washingtonu v r. 1912, která zní: "Státy, signatáři Ženevské úmluvy jsou žádány, aby laskavě přijaly právní ustanovení, přiznávající společnostem Červeného kříže výsady a práva, jako vynětí z daní a berních poplatků, poštovních a telegrafických poplatků, celních a jiných povinností". Osvobození umožní i při částečném snížení státních příjmů na straně jedné, snížení výše poskytovaných finančních prostředků na straně druhé a umožní tak reálně zvýšit míru garantované nezávislosti.
K § 6
ČSČK disponoval rozsáhlým movitým i nemovitým majetkem, jehož hodnota činila v roce 1948 zhruba 45 mil. Kčs. Jednalo se o síť zdravotnických a sociálních ústavů, ošetřovatelských škol, léčebných domů, dětských ozdravoven a táborů, stanic první pomoci a automobilové záchranné služby.
V řadě případů, jak vyplývá z přílohy návrhu zákona se nejednalo o nemovitosti, které by ČSČK nabyl od čs. státu. V průběhu minulých let, v období, které následovalo po roce 1948 a za situace, kdy se ČSČK stal jednou ze složek Národní fronty bez ohledu na jeho zvláštní postavení vyplývající z Ženevských úmluv, došlo k tomu, že politické zájmy státu a často i zájmy dosazených funkcionářů ČSČK byly v rozporu s náplní, zájmy a posláním ČSČK. Za situace, kdy si stát "vyhradil právo na soucit" byl ČSČK trpěnou složkou NF a byl podřízen státní zdravotní správě. První pokus o ucelený soupis bývalého majetku ČSČK a předběžná jednání o navrácení vybraných objektů proběhl v polovině roku 1968, avšak nebyl úspěšně dokončen.
ČSČK nepovažuje navrácení majetku jen za nápravu způsobených křivd a navrácení společenská vážnosti, ale zejména za předpoklad zajištění úkolů v oblasti sociální a zdravotní péče (např. transfúzní stanice, péče o uprchlíky a bezdomovce apod.). Objekty, kterých se navrácení týká jsou uvedeny v příloze. ČSČK by těchto objektů v případě jejich navrácení využíval k poskytování sociálních, zdravotnických a humanitárních služeb.
K § 8
Jednotlivé úkoly a oblasti činnosti ČSČK uvedené v tomto zákoně mohou být blíže specifikovány, event., za podmínky respektování základních principů ČSČK, mu nově svěřeny k zajišťování. Ze stávajících činností ČSČK by se tato právní úprava měla týkat vymezení, postavení, funkce a úkolů vodní záchranné služby ČSČK a oblasti poskytování sociálních a humanitárních služeb.
K příloze zákona
U jednotlivých nemovitostí požadovaných k navrácení doplňujeme:
- způsob nabytí vlastnického práva
- způsob odnětí těchto nemovitostí
- předpokládané využití těchto nemovitostí ČSČK v případě jejich navrácení.
1. Dům v Praze 1, Křemencova ul. č. 6
- vlastnické právo vzniklo v r. 1936 spolku České srdce. Sloučením spolku České srdce a ČSČK přešla ke dni 24. 11. 1949 nemovitost na ČSČK.
- podle postupní smlouvy ze 4. 2. 1961 a výměru finančního odboru ONV v Praze 1 z 6. 2. 1961 se vkládá vlastnické právo pro Čs. stát - Obvodní podnik bytového hospodářství v Praze 1.
- v budově bude umístěna vyvařovna pro sociálně potřebné občany, azylový dům a ošacovací středisko pro bezdomovce, sekretariát OV ČSČK Praha 1.
2. Dům se zahradou v Praze 1, Chotkova ulice
- podle trhové smlouvy ze dne 24. 7. 1915 vzniklo vlastnické právo Komisi pro ochranu dítek a péči o mládež. Po sloučení s ČSČK v r. 1949 přešlo vlastnické právo na ČSČK.
- podle výměru finančního odboru ONV v Praze 1 z 9. 1. 1961 a vnucené postupní smlouvy přešlo vlastnické právo na Čs. stát - OPBH Praha 1
- dům byl demolován, ze stavební parcely vznikla zahrada. ČSČK má v úmyslu zde zřídit hřiště s výukou první pomoci a dopravní výchovou.
3. Dům v Praze 5, Štefánikovo nám. 5
- vlastnické právo ČSČK vzniklo kupní smlouvou ze dne 22. 5. 1953.
- dne 19. 7. 1960 podle nuceně uzavřené postupní smlouvy byla nemovitost převedena na Čs. stát
- v budově bude umístěn sekretariát OV ČSČK Praha 5, krátkodobá ubytovna pro staré občany a denní stacionář pro sociálně slabé občany (dům je prázdný).
4. Dům v Praze 8, Gabčíkova ul. č. 8
- trhovou smlouvou ze dne 20. 2. 1940 vloženo vlastnické právo k nemovitosti na Masarykovu ligu proti tuberkuloze. Sloučením Ligy a ČSČK přešlo vlastnictví na ČSČK.
- nuceně podepsanou směnnou smlouvou ze dne 4. 12. 1956 přešlo vlastnické právo na Čs. stát.
- předpokládá se zřízení penzionu pro krátkodobé pobyty starých a osamělých občanů a sekretariátu OV ČSČK Praha 8.
5. Dům v Nesměni, okr. Kolín
- vlastnické právo vloženo na ČSČK dle zápisu v pozemkové knize vložka č. 226, čj. E 1559/34 dne 28. 3. 1935.
- postupní smlouvou ze dne 25. 8. 1955 byl ČSČK nucen převést vlastnické právo na Čs. stát.
- zachování ústavu pro mentálně postižené muže s rozšířením rehabilitační péče.
6. Bukovany - Dětská ozdravovna okr. Příbram
- objekt zakoupen ČSČK dne 10. 2. 1925, zřízena dětská ozdravovna CH. G. Masarykové.
- objekt zestátněn ke dni 1. 1. 1949 na základě zákona č. 185/1948 Sb., o zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů a organizaci státní ústavní léčebné péče
- zachování dětské ozdravovny
7. Zbytkový statek Chraštice
- státní pozemkový úřad rozhodnutím ze dne 7. 3. 1932 převedl majetek rodiny Schwarzenberků na ČSČK
- majetek zestátněn a rozhodnutím ze dne 4. 6. 1948 přešel na ministerstvo zemědělství
- zbytkový statek bezprostředně souvisí s dětskou ozdravovnou Bukovany, ze zisku statku by se hradilo zásobování a provoz léčebny, a to ekologicky čistými potravinami.
8. Vila Amálie se zahradou v Jesenici, okres Rakovník
- na základě dekretu prez. rep. č. 108/1945 Sb. vlastnické právo převedeno na ČSČK.
- podle rozhodnutí ministerstva financí ze dne 10. 6. 1952 vlastnické právo převedeno na Čs. stát - MNV Jesenice
- zřízení denního stacionáře s klubem důchodců, ošacovací středisko pro sociálně slabé občany
9. Dům čp. 35 v Najdku okr. Jindřichův Hradec
- spolek ČSČK zakoupil dům v r. 1927, vlastnické právo potvrzeno rozhodnutím ONV Jindřichův Hradec ze dne 24. 5. 1947
- v r. 1954 na podkladě vnucené postupní smlouvy majetek převeden na Čs. stát.
- pro účely dobudování sociální a záchranné sítě ČSČK (ubytovna, materiální vybavení pro uprchlíky)
10. Dům v Plzni, Pobřežní ul. 15
- dům byl postaven spolkem ČSČK Plzeň v roce 1933
- na podkladě zákona č. 185/1948 Sb. odňato vlastnické právo ČSČK a majetek přešel na Čs. stát.
- Záchytné středisko pro bezdomovce
11. Dům čp. 142 ve Stříbře, okr. Tachov
- nemovitost byla přidělena ČSČK v r. 1945 na základě dekretu prez. rep. č. 108/1945 Sb.
- v r. 1962 nuceně převeden na Čs. stát - Ústav pro vědeckou soustavu hospodaření v Praze
- dispečink pro přepravu nemocných, ošacovací středisko a výdej stravy pro sociálně slabé občany.
12. Dům v Trávníku, okres Česká Lípa
- na základě dekretu pres. rep. č. 108/1945 Sb., vlastnické právo převedeno na ČSČK
- 24. 4. 1950 přešlo vlastnické právo na Čs. stát - právní titul odnětí bude doplněn dodatečně
- zřízení sociálního záchytného střediska pro uprchlíky a bezdomovce, sklady materiálního zabezpečení
13. Dům s příslušenstvím a zahrada v Liptovském Mikuláši
- kupní smlouva ze dne 17. 10. 1927
- nucený převod na Čs. stát - ONV odbor pro vnitřní věci v Liptovském Mikuláši dne 28. 6. 1957
- dům ČSČK v Liptovském Mikuláši, spolková činnost, sociální aktivity ČSČK
14. Budova s příslušenstvím a les v Horním Smokovci
- kupní smlouva ze dne 4. 4. 1934 a § 15 odst. 2 zákona č. 259/1941 Slov. zák.
- podle § 10 odst. 1 a 2 zákona č. 185/1948 Sb. a na základě Výmeru povereníctva zdravotníctva ze dne 20. 11. 1949 č. 412 - 12941/49
- vrácení původního charakteru využití nemovitosti, a to pro dětskou ozdravovnu pro oslabené děti, zatímco dnes je budova využívána jako ubytovna bývalých zaměstnanců státního sanatoria.
15. Dům se zahradou v Hlohovci, okr. Trnava
- kupní smlouva ze dne 4. 4. 1934 a § 15 odst. 2 zákona č. 259/1941 Slov. zák.
- postupní smlouvou z 21. 8. 1962 a podle § 11 vl. nař. č. 90/1950 Sb. a č. 17 vhl. č. 205/1958 Úr. vestník.
- ČSČK by postupně převzal nemovitost pro zřízení Místního domu ČSČK v Hlohovci a pro rozvoj sociálních aktivit ve městě.
16. Pionýrský tábor Mladosť Rástočno, okres Prievidza
- na základě výměru Okresního úřadu v Prievidzi č. 5042/1934 z 23. 4. 1934 a podle § 15 odst. 2 zák. č. 259/1941 Slov. zák.
- opatřením Povereníctva zdravotníctva č. 2053/1949 Ú. v. a rozhodnutím dislokačnej komisie pri Sbore povereníkov ze dne 19. 6. 1957 č. 4676/1957 a podle § 4 odst. 1 a 2 a § 15 odst. 1 vlád. nař. č. 110/1953 Sb.
- vrátit nemovitosti jejich původnímu účelu a to jako ozdravovnu pro zdravotně oslabené děti v SR.
17. Dům se zahradou, bývalý Ústav M. R. Štefánika, Martin
- kupní smlouva z 31. 3. 1923 a následně kupní smlouvy na pozemky z 21. 12. 1927 a 17. 2. 1928 a podle § 15 odst. 2 zák. č. 259/1941 Slov. zák.
- na základě rozhodnutí Povereníctva zdravotníctva č. II/31-28849/1956 ze dne 7. 8. 1956
- pro zřízení Školy ČSČK, která v SR chybí.
18. Dům se zahradou v Nitře, Vajanského ul. č. 7
- darovací smlouva ze dne 23. 4. 1928 a § 15 odst. 2 zák. č. 259/1941 Slov. zák.
- na základě Výmeru min. zdravotníctva čj. OP/1-225/134916-54 a podle § 17 odst. 3 zák. č. 103/1950 Sb.
- po přestěhování ÚNZ v Nitře do nového pavilonu by ČSČK využíval tuto nemovitost jako Dům ČSČK v Nitře, pro spolkovou činnost a sociální aktivity ČSČK.
19. Dům s dvorem a příslušenstvím, Bratislava, Marianská č. 7
- darovací smlouva ze dne 9. 8. 1947
- administrativní dohoda ze dne 1. 1. 1959, podle které byl bývalý KV ČSČK nucený odevzdat nemovitost Čs. státu
- dům společnosti ČSČK Bratislava I, zabezpečování sociálních služeb, vyvařovna pro sociálně slabé občany, spolková činnost a charitativní činnost obvodu a města.
20. Dům v ulici Štefana Moyzesa, Martin
- darovací smlouva z 1. 8. 1935 a podle § 15 odst. 2 zák. č. 259/1941 Slov. zák.
- podle výmeru Povereníctva zdravotníctva č. II/31-27505/1955 a podle zákona č. 103/1950 Sb.
- pro výkon nových sociálních aktivit ČSČK v městě, spolkovou činnost a umístění sekretariátu OV ČSČK (s ÚNZ bylo předběžně jednáno).