V průběhu vyšetřování byl zjištěn další skutek z protokolů o provedené revizi, a sice rozdíl mezi skutečnými náklady a fakturovanými v částce 317.566,99 Kčs na výstavbu rekreačního domu v Donovalech ve prospěch bývalého tajemníka KV KSS Ing. Bellu a ve prospěch obviněného Milana Bobrovčana při výstavbě jeho domu v částce 109.038,28 Kčs.

Náhrada škody pro oprávněnou organizaci se uplatní v adhézním řízení.

3. Ing. Milan Goruša

Vyšetřovatel Krajské prokuratury v Banské Bystrici odložil oznámení o podezření z trestného činu podvodu, kterého se měl dopustit bývalý vedoucí tajemník OV KSS v Žilině Ing. Milan Goruša v souvislosti se získáním stavebních pozemků na výstavbu rodinného domu a chaty a stavebního materiálu na výstavbu domu.

Okresní prokurátor v Prievidzi podal protest proti rozhodnutí ONV v Prievidzi o povolení stavby rekreační chaty Ing. Milanu Gorušovi, které bylo vydáno přesto, že neměl na pozemek zřízené právo osobního užívání. ONV v Prievidzi 4. 12. 1990 protestu vyhověl.

Okresní prokurátor v Prievidzi trestně stíhá vedoucího odboru územního plánu ONV v Prievidzi pro zneužívání pravomoci veřejného činitele na tom základě, že vydal v rozporu se zákonem stavební povolení na výstavbu chat v katastru obce Nitrianské Rudno pro bývalého tajemníka OV KSS v Žilině Ing. Milana Gorušu a bývalého ředitele Pozemních staveb v Žilině Ing. Igora Neselmana, a sice na parcelách, které jsou majetkem ŽDA, závod 08 Prievidza.

4. JUDr. Ján Šulík

Vyšetřovatel Krajské prokuratury v Banské Bystrici 23. 2. 1990 odložil oznámení na bývalého okresního prokurátora v Žilině JUDr. Jána Šulíka. Podle oznamovatele měl zneužívat pravomoc veřejného činitele neboť nezažaloval několik funkcionářů okresu a nezabezpečil trestní postih za rozkrádání ve Středoslovenských stavbách v Žilině.

Tvrzení oznamovatele nebyla prokázána.

5. Ing. Ladislav Bambúch

Okresní prokurátor v Žilině 13. 3. 1989 podal obžalobu na ředitele Ocelových konstrukcí v Žilině Ing. Ladislava Bambúcha pro trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele. S ohledem na amnestii a změnu pojmu veřejný činitel podle § 89 odst. 9 novely trestního zákona byl právoplatně osvobozen rozhodnutím Okresního soudu v Žilině a Krajského soudu v Banské Bystrici.

6. Funkcionáři TJ ZVL Žilina

Funkcionáři TJ ZVL Žilina byli právoplatně odsouzeni za trestný čin porušování povinností při nakládání s finančními a hmotnými prostředky. Šlo o vytvoření finančního fondu v hotovosti 396. 500,- Kčs a na vkladních knížkách s vklady na 200.000,- Kčs. Tyto prostředky uschovával tajemník TJ ZVL Juraj Straka.

Prostředky byly vráceny organizaci.

7. MUDr. Ladislav Augustín

Vyšetřovatel Krajské prokuratury v Banské Bystrici 5. 3. 1990 odložil oznámení na ředitele OÚNZ v Žilině MUDr. Ladislava Augustína. Nepotvrdilo se tvrzení oznamovatele, že se měl obohatit na úkor OÚNZ.

8. źudovít Jozek

Stejně tak odložil i oznámení na ředitele Zeleniny v Žilině źudovíta Jozeka, neboť se nepotvrdilo tvrzení oznamovatele o protiprávní činnosti v souvislosti s výstavbou skladů Zeleniny. Byly též prověřovány okolnosti nabytí rodinných domů źudovítem Jozekem a ředitelem OD Prior v Žilině Františkem Briestenským. Z dokladů o úhradách nákladů na výstavbu domů bylo vyloučeno podezření z tr. činu.

9. JUDr. Jozef Liška

Inspekce náčelníka KS SNB v Banské Bystrici prověřila oznámení na náčelníka Dopravního inspektorátu OS SNB v Žilině JUDr. Jozefa Lišku. Oznámení se ukázalo být nepravdivým.

10. Jozef Solárik a Ing. Miroslav Ferčák

Vyšetřovatel VB OS SNB v Prievidzi odložil oznámení na předsedu JZD Nedožery - Brezany Jozefa Solárika, který v r. 1987 dával pokyny hlavnímu zootechnikovi Ing. Miroslavu Ferčákovi ohledně odprodeje prasat a odstávčat. Ve skutečnosti šlo o prasata ve váze 100 - 130 kg. Škoda pro JZD představovala 6.375,- Kčs.

Rozhodnutí o odložení bylo zdůvodněno amnestií prezidenta ČSFR z 1. 1. 1990.

Prokurátor přezkoumá okolnosti týkající se uplatnění nároku na náhradu škody.

11. Jozef Chuchút

Vyšetřovatel Okresní prokuratury v Povážské Bystrici odložil oznámení na Jozefa Chuchúta, bývalého vedoucího tajemníka OV KSS v Povážské Bystrici, tajemníka OV KSS Ing. Kubíka, předsedu ONV Ing. Holáka a předsedu okresního soudu Srogoně. Podle oznamovatele pro ně měly bezplatně provádět práce různé organizace v okresu při výstavbě rodinných domů Oznámené skutečnosti se nepotvrdily.

V obvodu Krajské prokuratury v Košicích byly vyšetřovány nebo prověřovány tyto věci:

1. Ing. Jaroslav Ninčák

Krajský prokurátor v Košicích zjišťoval podmínky možnosti podání návrhu na obnovu řízení v tr. věci bývalého místopředsedy Jednoty SD v okresu Košice-venkov Ing. Jaroslava Ninčáka. Byl již právoplatně odsouzený 27. 12. 1988 za větší množství činů hospodářské trestné činnosti.

Prověřování dalších oznamovaných skutečností, zřejmé na neoprávněné používání automobilu organizace na odvoz materiálu na stavbu rodinného domu, využívání pracovníků organizace při stavbě domu, darování barevného televizoru bývalému náčelníkovi KS SNB Košice JUDr. Kovažovi, neoprávněné pobírání nemocenských dávek a krádež pračky z prodejny, se v celé šíři nepotvrdilo. Potvrdilo se pouze neoprávněné pobírání nemocenských dávek, avšak s ohledem na novelu trestního zákona nebylo možné navrhnout obnovu řízení.

2. Ján Pirč

Při prověřování skutečností ohledně koupě domu bývalým vedoucím tajemníkem KV KSS Košice byly získány poznatky pro podání návrhu o soudu za oprávněný Bytový podnik města Košic v souvislosti s neoprávněným majetkovým prospěchem podle § 457 občanského zákona. Mezi Jánem Pirčem a manželkou jako kupujícími a Bytovým podnikem města Košic byla 5. 9. 1984 uzavřená kupní smlouva. Jejím předmětem byl dům s dvorem na Dargovské ul. č. 6 v Košicích. Podle znaleckého posudku byla stanovena hodnota rodinného domu s oplocením a vnějšími úpravami na částku 311.853,- Kčs. Nepřihlíželo se však k rekonstrukci domu, která byla provedena v roce 1976 v nákladech v částce 904.663,- Kčs. Krajský prokurátor v Košicích proto zastává názor o neplatnosti smlouvy ve smyslu § 39 Občanského zákona.

Další poznatky v této věci vedly k zahájení trestního stíhání vyšetřovatelem VB OS SNB v Michalovcích pro trestný čin podvodu, kterého se měl dopustit Vladimír Pirč při dostavbě rodinného domu v Praze. Za práce a materiál zaplatil o 51.000,- Kčs méně na úkor JZD Ondava ve Stropkově a JZD Zemplínské Kopčany. Vyšetřování dosud neskončilo.

V trestním řízení si oprávněny může uplatňovat nárok na náhradu škody.

3. Ing. Ján Gallo

Okresní prokurátor v Rožňavě odložil oznámení o tr. činnosti na bývalého vedoucího tajemníka OV KSS v Rožňavě Ing. Jána Gallo. Učni SOU hornického v Rožnavě pro něho pracovali na vinici. Další výhody mu měly organizace poskytovat při stavbě garáže a v plné hodnotě nebyly fakturovány náklady na svatební hostinu při vdavkách jeho dcery.

Poznatků bylo využito k podání návrhu na odčerpání neoprávněného majetkového prospěchu.

4. PhDr. Jozef Kuchár a JUDr. źubomír Kuchár

Krajský prokurátor v Košicích odložil 20. 9. 1990 oznámení na PhDr. Jozefa Kuchára, bývalého předsedu ONV Prešov a jeho syna JUDr. źubomíra Kuchára, prokurátora Okresní prokuratury v Prešově. Měli získat neoprávněný majetkový prospěch při prodeji bytu v Prešově a při koupi a prodeji osobních automobilů.

Údaje o koupi a prodeji automobilů se došetřují.

5. Ing. Michal Špak

Krajský prokurátor v Košicích odložil oznámení na Ing. Michala Špaka, vedoucího tajemníka KV KSS Košice. Byl prověřován způsob nabytí chat na Zemplínské Šíravě a v osadě Hradisko.

6. Michal Parada

Okresní prokurátor v Prešově odložil oznámení na bývalého vedoucího tajemníka OV KSS v Prešově Michala Paradu. Šlo o podezření z neoprávněného prospěchu při prodeji osobního automobilu, při výsadbě okrasných dřevin v okolí jeho chaty, podhodnocení provedených prací v bytě a za zhotovení nábytku.

7. Ing. Štefan Hušek

Okresní prokurátor v Trebišově podal 28. 11. 1990 obžalobu na Ing. Štefana Huška pro trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku, a sice na tom základě, že ve funkci předsedy JZD ve Vežkém Horeši dával pokyny udílel pokyny na odesílání krůt, kuřat, vína a melounů z produkce JZD, kterými poté obdarovával různé osoby a JZD způsobil škodu v částce 44. 960,- Kčs.

Okresní soud v Trebišově 24. 1. 1991 ho uznal vinným podle obžaloby a odsoudil jej k trestu 1 roku odnětí svobody podmínečně se zkušební dobou 3 roky a zákaz činnosti vykonávat funkce s řídící činnosti na 3 roky. Rozsudek dosud nenabyl právní moci.

Prokurátor přezkoumá okolnosti uplatnění nároku na náhradu škody.

8. MUDr. Ivan Goňko

Okresní prokurátor v Michalovcích přezkoumal zákonnost postupu při vydání územního rozhodnutí o umístění stavby z 2. 7. 1988 a stavebního povolení ze 6. 3. 1989 na výstavbu rekreační chaty na Zemplínské Šíravě ve prospěch syna bývalého předsedy Slovenské rady odborů MUDr. Ivana Goňko. Okresní prokurátor 28. 6. 1990 podal protest proti uváděným rozhodnutím, kterému ONV v Michalovcích 4. 7. 1990 vyhověl a toto jeho rozhodnutí potvrdil též Vsl. KNV v Košicích.

Závěrem si dovoluj i připomenout právní úvahu, že úspěch prokurátorských návrhů na náhradu škody a na připadnutí neoprávněného majetkového prospěchu státu závisí též na znění novelizovaného Občanského zákoníku a novelizovaného Občanského soudního řádu. Novela totiž předpokládá, že bude zrušeno návrhové oprávnění prokurátora i právo prokurátora domáhat se případnutí plnění státu podle § 457 odst. 2, 3 Občanského zákona.

Po zrušení návrhového oprávnění prokurátora (původní ustanovení § 35 OSŘ a § 457 odst. 2, 3 Občanského zákona) bude muset soud nerozhodnuté návrhy prokurátora zamítnout, nebo další řízení ve věci zastavit. Tato novelizace znamená, že též v těch věcech, kde bývalí funkcionáři byli neoprávněně zvýhodnění, zůstanou jim neoprávněné materiální výhody, přičemž dokonce i tehdy, jestliže v důsledku zániku trestnosti je vyloučen jejich trestní postih.

V této souvislosti se proto připomíná návrh prokuratury v souvislosti s legislativními pracemi na novelách Občanského zákona a Občanského soudního řádu vzít v úvahu tyto skutečnosti a v legislativním návrhu ponechat prokurátorovi možnost navrhnout soudu odčerpání neoprávněného majetkového prospěchu.

 

III. Informace o tr. stíhání a jeho výsledcích v tr. věcech kde koná vyšetřování Generální prokuratura ČSFR a v nichž vykonává dozor nad vyšetřováním

Podezření ze spáchání tr. činů prominentními funkcionáři býv. totalitního režimu a jejich tr. stíhání za dozoru Generální prokuratury ČSFR probíhá jednak ve zvláštních týmech, jednak prostřednictvím vyšetřovatele Generální prokuratury ČSFR a staršího prokurátora Generální prokuratury SR, činného u Generální prokuratury ČSFR.

I. Věci vyšetřované zvláštními týmy Správy Federálního policejního sboru pro vyšetřování FMV (dříve Úřadu FMV pro vyšetřování protiústavní činnosti)

1. Nejzávažnější věc se týká vyvolání vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. V této věci zahájil starší prokurátor GP ČSFR trestní stíhání ve věci usnesením ze 6. 4. 1990 sp. zn. FGv 1/90 pro tr. čin podle § 1 odst. 1 zák. č. 165/1950 Sb. na ochranu míru. Skutek spočívá v tom, že dne 20. 8. 1968 na nezjištěném místě v tehdejší ČSSR skupina československých občanů neznámého složení v rozporu s Ústavou ČSSR společně požádala stranické a státní představitelé SSSR o zásah těchto vojsk a posléze v období od 21. 8. 1968 napomáhala vojenskému obsazení území ČSSR, přičemž došlo ke značným materiálním škodám a ztrátám na životech občanů.

Ve věci bylo vyslechnuto více než 1 300 osob a shromážděná z nejrůznějších ústředních orgánů a archivů bohatá dokumentace, tvořící listinné důkazy.

Dosavadní výsledky neposkytují zákonný podklad pro vznesení obvinění proti konkrétním osobám, neboť dosud žijící potencionální podezřelí občané svou účast na vyvolání vstupu vojsk kategoricky popírají a svědkové si bud skutečně, nebo záměrně, na rozhodné okolnosti nepamatují. Archivy zejména stranických orgánů nejsou zřejmě kompletní, neboť jejich zabezpečení nastalo až v době, kdy již z nich mohlo být cokoliv vyňato. Dokumentace ze zahraničí se opatřuje s velkými obtížemi. Nejcennější dokumentaci poskytla Polská republika a Maďarská republika. V současné době se zřetelem k novým společenským podmínkám Generální prokuratura ČSFR znovu požádala o patřičnou součinnost při opatřování dokladů Hlavní prokuraturu Bulharské republiky a zejména Generální prokuraturu SSSR, přičemž požádala též o intevenci ve prospěch splnění tohoto požadavku prezidenta RSFR Borise Jelcina.

Všeobecně tradovaná verze, že vstup vojsk byl vyvolán písemným požadavkem dosud nezjištěných občanů naší republiky není průkazně potvrzena. Pouze z výpovědi svědka RSDr. Vasila Bižaka vyplývá, že pomocník býv. tajemníka ÚV KSČ Drahomíra Koldera pan Kaska při bratislavské schůzce vedení komunistických stran v červenci 1968 předal osobně Leonidu Brežněvovi zalepený dopis v bílé obálce, ovšem jeho obsah a autorství se nezdařilo zadokumentovat.

V závěrečném stádiu vyšetřování bude třeba konfrontovat z novu neautorizované "Mižníky môjho života" s jejich autorem RSDr. Bižakem, neboť tyto paměti se poněkud od výpovědi autora při vyšetřování liší.

Hodnocením situace v roce 1968 nutno ovšem dojít k závěru, že případný samotný dopis sebevýznamnějších čs. občanů nemohl bezprostředně vlastní invazi vojsk Varšavské smlouvy vyvolat, neboť šlo o náročnou vojenskou operaci, jejíž příprava si logicky musela vyžádat delšího období. Zahájení příprav této operace ostatně nepřímo vyplývá i z výpovědi svědka RSDr. Bižaka, který podrobně vylíčil atmosféru schůzky představitelů komunistických stran v Drážďanech, kde již o případné potřebě mocenského zákroku proti Československu nevznikaly pochyby.

Podle plánu vyšetřování by tato věc měla být v přípravném řízení skončena do konce měsíce listopadu 1991.

Generální prokuratura ČSFR ve spolupráci s FMV činí opatření směřující k dodržení tohoto termínu i v situaci, kdy vyšetřovací tým je oslaben reorganizací. Další postup ve věci je pak odvislý i od rychlosti reakce orgánů SSSR a Bulharské republiky na poslední dožádání generálního prokurátora ČSFR.

Dosavadní výsledky řízení nasvědčují tomu, že stíhání bude nutno pravděpodobně usnesením vyšetřovatele přerušit, nezdaří-li se zjistit skutečnosti opravňující konat trestní stíhání proti určité osobě (§ 173 odst. 1 písm. e) tr. ř.).

Naproti tomu patrně vyšetřovatel rozhodne o odložení věci podezření ze spáchání tr. činu vlastizrady podle § 91 tr. zák., neboť řada československých občanů (a to i dosud žijících) zákonné znaky tohoto tr. činu v souvislosti se vstupem vojsk Varšavské smlouvy naplnila, leč vznesení obvinění pro tento tr. čin brání překážka promlčení tr. stíhání podle § 67 odst. 1 písm. a) tr. zák.

2. Další věcí v této oblasti je tr. stíhání pro tr. čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zák., které ve věci zahájil rovněž starší prokurátor Generální prokuratury ČSFR usnesením z 18. 5. 1990 sp. zn. FGv 2/90 pro podezření, že nezjištěné osoby jako veřejní činitelé v době od prosince 1970 do 10. prosince 1989 v Praze a na jiných místech býv. ČSSR obcházením platné právní úpravy zabezpečovali KSČ neoprávněný majetkový prospěch na úkor státního rozpočtu federace s celkovou škodou ve výši nejméně 5 miliard 620 miliónu Kčs.

V této věci bylo přezkoumáno celkem 27 svazků listinných důkazů a vyslechnuto 92 svědků. Vyšetřování prokázalo, že uvedené prostředky ze státního rozpočtu federace skutečně KSČ obdržela, a to z dobře kamuflované položky "ostatní celospolečenské potřeby" zařazené do kapitoly státního rozpočtu "všeobecná pokladní správa". Schválení tohoto čerpání státních prostředků ve Federálním shromáždění se dálo natolik rafinovaně utajovaným způsobem, že s výjimkou předsedů výborů pro plán a rozpočet osobu sněmoven a jejich tajemníka nikdo z poslanců Federálního shromáždění nemohl postřehnout, že o takovém čerpání hlasováním rozhoduje. Rafinovanost tohoto postupu spočívala v tom, že KSČ si každoročně nárokovala jakkoliv rozsáhlé prostředky za přísného utajení a mohla být jista, že tyto údaje zůstanou neprozrazeny již i proto, že si zabezpečila postup schvalování ve Federálním shromáždění tak, aby prakticky nikdo nevěděl kdo a na co tyto prostředky potřebuje. Paradoxem je, že profesionálně dokonalá právní úprava tohoto postupu znemožňuje vyvodit tr. odpovědnost za tyto skutečnosti, kterýchkoliv na věci zúčastněných osob. I když objektivně jde o hluboce nemravná jednání, mezi jiným např. neuvěřitelné obohacování KSČ budováním honosných investičních akcí, jako byly různé sekretariáty, rekreační objekty apod., budované nákladem státu a předávané jako státní majetek do trvalého bezplatného užívání KSČ, jde o postup opírající se o platnou právní úpravu a žádné konkrétní osobě nebylo dosud prokázáno, že by v souvislosti s tím vykonávala svou pravomoc způsobem odporujícím zákonu, jak stíhaný tr. čin vyžaduje.

V průběhu tohoto rozsáhlého a obtížného vyšetřování prováděného původně kombinovaným týmem vyšetřovatelů a pracovníků kriminální služby FMV za dozoru celého týmu prokurátorů k tomu účelu na GP ČSFR povolaných, vyšla však najevo navazující podezření ze spáchání odvozené tr. činnosti v několika směrech.

Proto byl konstituován další tým vyšetřovatelů FMV a pracovníků kriminální služby, který pracuje na těchto konkrétních případech:

3. Pod sp. zn. FGv 6/90 Generální prokuratura ČSFR dozoruje vyšetřování zahájené pro tr. čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158/1 a), odst. 2 písm. a) tr. zák. zahájené ve věci usnesením vyšetřovatele z 24. 5. 1990 ČVS: VP-8/1990 s následným vznesením obvinění pro tento a další navazující tr. činy proti ing. Jaromíru Žákovi, ing. Leopoldu Lérovi, ing. Janu Stejskalovi, ing. Svatopluku Potáčovi, Václavu Markovi, ing. Břetislavu Radochovi a RSDr. Vasilu Bižakovi, jakožto návodci. Jde v podstatě o organizování vývozů amerických dolarů v letech 1984 - 1990 každoročně v rozsahu 500 tisíc v hotovosti do SSSR na účet tzv. Fondu pomoci komunistickým a dělnickým stranám nesocialistických zemí. Celková škoda těmito vývozy má činit 16 miliónů Kčs.

Vyšetřování v této věci se chýlí k závěru. Jeho ukončení dlouho bránilo nepředložení zprávy o prověrce nabývání a čerpání devizových prostředků KSČ, která si vyžádala více, než roční dobu.

Podle dosavadního hodnocení výsledků tohoto vyšetřování lze předpokládat, že po seznámení obviněných s výsledky vyšetřování bude toto skončeno nejpozději v měsíci listopadu 1991 s návrhem na podání obžaloby patrně pouze proti obv. ing. Jaromíru Žákovi, obv. Leopoldu Lérovi, jakožto nositelům odpovědnosti za zákonnost tzv. všeobecných devizových povolení, vydávaných ÚV KSČ k předmětným vývozům a proti obv. RSDr. Vasilu Bižakovi, jakožto návodci k těmto rozhodnutím o povolení vývozu dolarů do SSSR. Jde o záležitost důkazně velmi náročnou, neboť legislativa upravující tyto postupy není natolik precizní, aby nevylučovala možnost různých výkladů.

4. Samostatným případem vyšetřovaným rovněž shora uvedeným zvláštním týmem Správy FPS pro vyšetřování FMV za dozoru GP ČSFR je trestní stíhání obv. ing. Petra Roseckého, býv. vedoucího ekonomického oddělení ÚV KSČ v Praze pro tr. čin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák. a pro tr. čin porušování závazných pravidel hospodářského styku podle § 127 odst. 1, odst. 2 tr. zák. Prvého z uvedených tr. činů se měl dopustit v období po účinnosti moratória (zák. opatření P FS ČSFR č. 177/1990 Sb.) rozprodáním nejméně 250 kusů obrazů z majetku KSČ za nižší, než skutečné ceny. Druhého z uvedených tr. činů pak tím, že fingovaně pronajal v. d. Trixi Praha skladový objekt za vyinkasovaných 690 tis. Kčs na účet KSČ a proplacením částky 495 tis. Kčs témuž družstvu za objednané, avšak nedodané fotografie papeže Jana Pavla II.

Lze očekávat, že vyšetřování bude skončeno v průběhu měsíce listopadu 1991.

5. Pod sp. zn. FGv 9/91 GP ČSFR dozoruje tr. stíhání pro tr. čin porušování závazných pravidel hospodářského styku podle § 127 odst. 1, odst. 2 tr. zák., které usnesením ze 6. 6. 1991 pod ČVS: VP-21/90 zahájil vyšetřovatel Správy FPS pro vyšetřování FMV ve věci, neboť je prokázáno, že v letech 1985 - 1988 dosud nezjištěný pachatel porušováním nařízení ministra vnitra ČSSR č. 14/1978 snižováním fakturovaných úhrad, resp. neúčtováním těchto úhrad za používání letových prostředků FMV zvýhodnil ÚV KS% o částku ve výši nejméně 5 miliónů 635 tis. 668,50 Kčs ke škodě Federálního ministerstva vnitra. Jde o rozsáhlou tr. činnost, jejiž zadokumentování si vyžádalo kromě výpovědí svědků zejména dokladovou prověrku, kterou prováděl zvlášť ustanovený tým pracovníků Federálního ministerstva kontroly a FMV po době několika měsíců.

Jakkoliv je poškození FMV neoprávněným zvýhodňováním KSČ snadno průkazné, vyvození tr. odpovědnosti proti konkrétním osobám bude složité proto, že nařízení FMV o účtování mimoresortních letů letadel letecké správy FMV je legislativně neuvěřitelně nepřesné a umožňující různý výklad a navíc slyšený býv. generální tajemník ÚV KSČ JUDr. Gustáv Husák nevyloučil, že všem členům předsednictva ÚV KSČ ústně neposkytl paušální právo letadel této letky využívat tak, jako byl podle tohoto nařízení oprávněn sám.

6. Pod sp. zn. FGv 6/91 GP ČSFR dozoruje tr. stíhání ve věci zahájené vyšetřovatelem správy FPS pro vyšetřování FMV usnesením z 13. 3. 1991 ČVS: VP-19/1990 pro tr. čin porušení závazných pravidel hospodářského styku podle § 127 odst. 1, odst. 2 tr. zák., který spočívá v tom, že dosud nezjištění pracovníci býv. ÚV KSČ v Praze neoprávněně rozhodli v rozporu s obecně závaznými právními předpisy o dani ze mzdy o poskytování neoprávněných úlev na této dani některým funkcionářům a pracovníkům aparátu KSČ v období od 1. 1. 1973 do května 1990, přičemž jen za období od 1. 1. 1987 do května 1990 tak způsobili čs. státu škodu ve výši nejméně 8,5 miliónu Kčs.

Vyšetřování ve věci dále pokračuje.

7. Vyšetřovatel podle pokynu dozorujícího prokurátora GP ČSFR sp. zn. 2 FGn 3699/90 připravuje prakticky proti témuž okruhu podezřelých osob tr. stíhání za neoprávněné poskytování zvýšených důchodů, příp. neoprávněných příplatků k důchodům politických pracovníků aparátu KSČ na základě tzv. souboru sociálních opatření v orgánech a institucích KSČ z 10. 7. 1970 ve znění novely z 15. 9. 1988. Ve věci dosud není vyčíslená celková škoda. Vyšetřovatel vyčkává výsledek urgence generálního prokurátora ČSFR u ministra práce a sociálních věcí ČR, aby ve společném řízení oba tyto tr. činy učinil předmětem tr. stíhání, a to patrně i konkrétních osob. K vznesení obvinění bude možno přistoupit poté, kdy vyšetřovatel obdrží vyčerpávající vyčíslení škody vzniklé čs. státu na neoprávněně vyplacených příplatcích k důchodům politickým pracovníkům ÚV KSČ.

8. Vyšetřovatel Správy FPS pro vyšetřování FMV se sídlem v Bratislavě za dozoru GP ČSFR (sp. zn. FGv 7/91) dne 29. 8. 1991 pod ČVS: VP-10/1991 skončil vyšetřování v tr. věci proti předsedovi OV KSS Trnava obv. Petru Bohunickému a proti býv. vedoucí ekonomického oddělení ÚV KSS v Bratislavě obv. ing. Ivetě Bahylové v prvém případě pro tr. čin porušování závazných pravidel hospodářského styku podle § 127 odst. 1, odst. 2 tr. zák., kterého se dopustil v období od května do listopadu 1990 majetkovými operacemi - nákupy, prodeji, darováními a pronajímáním v rozporu se zák. opatřením P FS ČSFR č. 177/1990 Sb. se způsobenou škodou ve výši 1 528 461,- Kčs a v druhém případě pro návod k tomuto tr. činu.

Spis s pokynem k podání obžaloby bude postoupen prostřednictvím GP SR okresnímu prokurátorovi v Trnavě.

Vyšetřovatelé, činní v odboru rehabilitací GP ČSFR, konají trestní stíhání výhradně proti bývalým pracovníkům generální prokuratury ČSSR a ČSR. Stav vyšetřování v jednotlivých věcech je následující:

1) obv. JUDr. Ján PJEŠČAK

Obviněný je stíhán pro 4 skutky týkající se vojenské jurisdikce, kdy ve funkci generálního prokurátora ČSSR dal pokyny, kterými ovlivnil trestní stíhání příslušníků SNB a FMV tak, že proti nim bylo v rozporu se skutkovými zjištěními tr. stíhání bud zastaveno, nebo došlo ke změně právní kvalifikace a k vyřízení věci kázeňsky. Další skutek se týká trestního oznámení R. Berezy a ing. Hradílka na V. Bilaka pro tr. čin vlastizrady, kterého se měl dopustit v souvislosti se vstupem vojsk Varšavského paktu do ČSSR, týkající se událostí r. 1968. Obv. Pješčak tr. oznámení obdržel v květnu 1988, to zákonem stanoveným způsobem nevyřídil, zašantročil jej a zabránil tak případnému vyvození trestní odpovědnosti V. Bilaka.

Dále obv. Pješčakovi bylo vzneseno obvinění týkající se tr. věci mladistvých, kdy dal OP Kroměříž pokyn ke zpětvzetí obžaloby, předložení vyšetřovacího spisu k přezkoumání a poté, co mu byl vyšetřovací spis předložen, zadržoval jej u sebe po dobu víc jak 6 měsíců a znemožnil tak tr. stíhání mladistvých, ač v jejich případě se jednalo o spáchání tr. činu vydírání podle § 355 tr. z., případně propagace fašismu.

V současné době se obviněný od 26. 6. 1991 seznamuje s vyšetřovacím spisem a jeho přílohami a dne 2. 10. 1991 bude vyšetřování uzavřeno sepsáním protokolu o seznámení obviněného s výsledky vyšetřování.

2) obv. JUDr. Jan BALAŠ

Obviněný je stíhán pro spolupachatelství k tr. činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 9/2 k § 158/1a, 2c) tr. zák., kterého se měl dopustit tím, že jako starší prokurátor speciálního odboru GP ČSSR spolu s generálním prokurátorem JUDr. J. Feješem a ředitelem spec. odboru GP ČSSR JUDr. J. Prokopem, dnes již zemřelými, v trestní věci obviněných J. Němce a spol. proti nimž bylo vedeno vazebně tr. řízení pro trestné činy proti republice poté, když dne 11.9.1979 byla jejich tr. věc vyloučena k samostatnému projednání, se spolupodílel na bezdůvodném držení obviněných ve vazbě po dobu víc jak čtyř měsíců a po jejich propuštění z vazby na svobodu ve věci meritorně nerozhodl a tak bez důvodu nadále vedl tr. stíhání, čímž obviněné udržoval v právní nejistotě až do prosince roku 1989.

V současné době je nařízeno seznámení obviněného s výsledky vyšetřování.

3) podezřelý JUDr. Vratislav CIMR

pro trestný čin zneužíváni pravomoci veřejného činitele podle § 158/1c) tr. zák. Jedná se celkem o 16 skutků, kdy JUDr. Cimr jako ředitel speciálního odboru GP ČSSR, v době od roku 1982 do roku 1988 v souvislosti s trestními oznámeními o spáchaných trestných činech příslušníků SNB (StB a VB), při vyřizování jednotlivých trestních oznámení a podobných podání postupoval v rozporu s trestním řádem, se zákonem o prokuratuře a interními předpisy GP a svým jednáním kryl trestnou činnost orgánů SNB a nevyvozoval proti nim trestní odpovědnost, a to v rozporu s ust. § 2 odst. 3 tr. ř., přestože z podaných oznámení vyplývalo podezření, že příslušníci SNB zneužili pravomoci veřejných činitelů spácháním trestných činů proti svobodě.

Po výslechu obviněného budou vyslýchání oznamovatelé a pokud se strany obviněného nebudou předloženy další návrhy na doplnění vyšetřování, lze předpokládat, že by vyšetřování mělo být skončeno do konce roku 1991.

4) obv. JUDr. Jaroslav KRUPAUER

a) bývalý generální prokurátor ČSR je stíhán pro trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. c) tr. zák. proto, že jako generální prokurátor ČSR od 27. 6. 1984 do 20. 6. 1988 vědomou nečinností způsobil promlčení trestního stíhání vedeného proti RSDr. Miloslavu Zapadlovi a spol. pro rozsáhlou majetkovou trestnou činnost v AZNP Mladá Boleslav. Vyšetřování je skončeno. Zpracovává se obžaloba.

b) Usnesením z 21. 8. 1991 bylo JUDr. Krupauerovi vzneseno obvinění pro trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a, odst. 2 písm. c) tr. zák., kterého se měl dopustit tak, že jako generální prokurátor ČSR v trestní věci proti obviněnému Janu Dusovi, stíhanému pro trestný čin podvracení republiky podle § 98 odst. 1, 2 písm. a, b) tr. zák. po tom, když 19. 6. 1987 dal pokyn krajskému prokurátorovi v Praze k zpětvzetí obžaloby, rozhodl 22. 7. 1987 ponechat tr. spis bez meritorního vyřízení na generální prokuratuře ČSR, což potvrdil též pokynem z 19. 8. 1987 a z 11. 11. 1988. V důsledku těchto rozhodnutí bylo trestní stíhání obviněného Jana Duse bezdůvodně prodlužováno a obv. byl tak udržovaný v právní nejistotě až do 5. 12. 1989, kdy bylo trestní stíhání zastaveno podle § 172 odst. 1 písm. b) tr. řádu. Vyšetřování je ukončeno, bude přikročeno k seznámení obviněného a jeho obhájce s výsledky vyšetřování.

c) Usnesením z 2. 9. 1991 bylo vzneseno obvinění pro trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. c) tr. zák., kterého se měl dopustit tak, že jako generální prokurátor ČSR v trestní věci proti obviněnému Vítu Lepilovi, stíhaného pro pokus trestného činu poškozování zájmů republiky v cizině, po tom, když obviněný byl propuštěný 24. 1. 1975 z vazby na svobodu a vyšetřovatel StB ukončil vyšetřování návrhem na konečné opatření, v návaznosti na rozhodnutí meziresortních porad orgánů činných v trestním řízení, vyčkával stanovisko ÚV KSČ v dané věci a tím zabránil podřízeným prokurátorům meritorně věc vyřídit a dne 15. 3. 1977 vydal příkaz, aby až do dalšího pokynu nebylo v přípravném řízení vydáváno žádné meritorní rozhodnutí, čímž způsobil nezákonné prodloužení trestního stíhání Víta Lepila až do 21. 9. 1979, kdy bylo trestní stíhání zastaveno podle § 172 odst. 1 písm. f) tr. řádu. Skončení vyšetřování se předpokládá do 31. 10. 1991.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP