Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

736

Parlamentní komise pro dohled na odsun sovětských vojsk byla vytvořena na základě usnesení Federálního shromáždění č. 35 schváleného na 6. společné schůzi sněmoven dne 20. 9. 1990.

Při plnění úkolů uložených citovaným usnesením komise úzce spolupracovala s příslušnými federálními ministerstvy, zejména ministerstvy obrany, zahraničních věcí, financí, kontroly, federálními a republikovými orgány pro životní prostředí a se zmocněnci vlád ČSFR a SSSR pro záležitosti odchodu sovětských vojsk.

Údaje a informace předkládané uvedenými ministerstvy potvrdily kontrolní výjezdy komise do míst, odkud byla sovětská vojska stahována, a jednání provedená s místními úřady a zástupci politických stran.

Ve své činnosti komise navázala na zkušenosti získané předcházející parlamentní komisí a sledovala řešení nedostatků již dříve zjištěných.

Při sledování a hodnocení odsunu sovětských vojsk komise došla k těmto nejdůležitějším závěrům.

Odsun sovětských vojenských jednotek, osob, techniky a materiálových zásob proběhl dle harmonogramu zpracovaného experty obou stran harmonogramu. Po dohodě se sovětským velením došlo ke zvýšení objemu odsouvaných vojsk ve 2. etapě a jejímu končení v předstihu.

V průběhu 3. etapy byl odsunut zbytek vojsk a dne 25. 6. 1991 zmocněnci vlád ČSFR a SSSR pro záležitosti odchodu sovětských vojsk podepsali protokol o ukončení pobytu sovětských vojsk na území ČSFR.

Hlavním druhem přepravy sovětských vojsk byla železniční doprava. Celkově bylo využito 825 ucelených vlaků o 20 265 železničních vozech a dalších 11 088 železničních vozů bylo přepraveno v dílčích transportech pravidelnými nákladními vlaky. K zabezpečení odchodu sovětských vojsk byla využívána i pravidelná železniční doprava z ČSFR do SSSR. V rámci silniční přepravy bylo přesunuto v 27 kolonách 1 709 vozidel.

Letecká přeprava zahrnovala celkem 15 přeletů organických útvarů letectva a taktéž přepravu osob, převážně rodinných příslušníků velení sovětských vojsk.

V průběhu odsunu nedošlo k vážnějším mimořádným událostem a incidentům s výjimkou výbuchu munice při přípravě k odsunu tanku v Bohosudově dne 8. 1. 1991, při němž zahynulo 17 příslušníků sovětských vojsk, a havárie vrtulníku při přeletu do SSSR v blízkosti Prievidze dne 20. 5. 1991, při níž zahynuli 4 sovětští vojáci. Čs. občanů při těchto událostech zraněni nebyli.

Přehled odsunutých sovětských vojsk, techniky a materiálu je uveden v příloze k této zprávě.

V návaznosti na odsun vojsk bylo organizováno přebírání uvolňovaných objektů. Většina objektů v hodnotě cca 2,3 mld. Kčs byla předána do užívání civilnímu sektoru. Čs. armáda v souladu s doporučením parlamentní komise zabezpečovala časově limitované střežení, pyrotechnický a chemický průzkum převzatých objektů. Stav objektů předávaných sovětskou stranou byl v mnoha případech špatný a vyžadoval okamžité provedení oprav, na něž vláda ČSFR vyčlenila částku 80 mil. Kčs v roce 1990 a 90 mil. Kčs v roce 1991. Rovněž zde bylo vyhověno doporučení parlamentní komise.

V průběhu prohlídek přebíraných areálů bylo zjištěno cca 3000 objektů svépomocně vybudovaných z prostředků sovětských vojsk v rozporu s čs. normami. Část z nich, cca 250, vzhledem k jejich technicko-ekologické závadnosti, již byla odstraněna.

Dohoda ze dne 26. 2. 1990 vyřešila termín odchodu sovětských vojsk, ale z časových důvodů nemohla upravit související majetkoprávní otázky. Omezila se v tomto směru na konstatování, že čs. strana poskytne sovětské straně režim fakticky existující v době jejího uzavření, a vyřešení majetkoprávních otázek odložila na budoucí mezinárodní smlouvy.

Komise byla průběžně informována o opatřeních přijímaných v této oblasti vládou ČSFR a její členové se aktivně účastnili všech mezistátních jednání o budoucí smlouvě.

V měsících listopadu 1990 a květnu 1991 se uskutečnila celkem 3 kola jednání expertních skupin, jejichž výsledkem je návrh dohody, která představuje vyvážený kompromis přijatelný pro obě strany. Zejména obsahuje závazek sovětské strany uhradit všechny prokázané škody způsobené sovětskými vojsky na pronajatých objektech, v ekologické oblasti a dalších. Uzavřením této dohody bude umožněno m. j. odškodnění osob poškozených v období od 21. 8. 1968 do 18. 10. 1968, které dosud nebylo smluvně mezi ČSFR a SSSR upraveno. Členové komise, zúčastnění na jednání expertních skupin, vytvořili pro čs. delegaci důležité politické zázemí a výrazně ovlivnili postoj sovětské delegace, což se ukázalo být rozhodující při dosažení shody názorů na projednávané otázky.

Vláda ČSFR schválila postup čs. delegace usnesením č. 372 ze dne 13. 6. 1991.

Ve druhé polovině července 1991 lze očekávat závěrečné kolo rozhovorů a podpis dohody o majetkovém a finančních vyrovnání. Dohodě se sovětskou stranou přispělo poskytnutí humanitární pomoci formou dodávky montovaných domků a jiných stavebních dodávek ve výši 1 mld. Kčs, která by na připravovanou dohodu nebyla vázána. Komise doporučuje Federálnímu shromáždění požádat vládu ČSFR o poskytnutí této humanitární pomoci.

Komise sledovala řešení ekologických problémů, kde se postupuje podle metodiky schválené zmocněnci vlád ČSFR a SSSR pro záležitosti odchodu sovětských vojsk, jejíž platnost bude prodloužena přijetím připravované dohody.

Ekologické průzkumy jsou prováděny vybranými organizacemi v jednotlivých lokalitách pobytu sovětských vojsk. Dále probíhají komplexní šetření všech možných druhů ekologických poškození, která jsou organizována územními odbory ministerstva životního prostředí ČR a Slovenskou komisí životního prostředí. Na každé lokalitě je sepisován podrobný protokol o zjištěných škodách podepsaný experty obou stran. Pouze u necelých 9 % lokalit nebyly zjištěny žádné ekologické škody. Jako nejzávažnější se ukázalo znečištění podzemních vod a půdy. Vysoký stupeň kontaminace podzemních vod byl zjištěn zejména v prostorách letišť Hradčany, Boží Dar, a velkoskladů pohonných hmot, kde ropné produkty ve volné fázi na hladině podzemní vody dosahovaly výšku až několik desítek cm.

K provedení hydrogeologických průzkumů a částečnému odstranění okamžitých dopadů odchodu sovětských vojsk v oblasti ekologie uvolnila vláda ČSFR v roce 1990 částku 70 mil. a v roce 1991 částku 110 mil. Kčs. Dle poznatků komise požadavky republik, měst a obcí nejsou zcela pokryty. Požaduje se dalších cca 60 mil. Kčs. Bylo by vhodné, aby se na korunovém krytí ekologických škod podílely rozpočty obou republik. Tyto částky budou zahrnuty do požadavku čs. strany na náhradu škod.

Řízení o náhradách škod a pohledávek vzniklých na majetku a zdraví čs. občanů a organizací bylo zmocněnci vlád ČSFR a SSSR pro záležitosti odchodu sovětských vojsk prováděno v souladu s čl. 3 Dohody z 26. 2. 1990. Za rok 1990 a 1. pololetí 1991 bylo oznámeno zmocněncům vlád 712 nových škodních událostí s účastí sovětských vojsk. Ve 561 případech zmocněnci vlád rozhodli o náhradě v částce 10,5 mil. Kčs pro ČSFR a 1,9 mil. Kčs pro SSSR. 357 škod bylo vypořádáno mimo rozhodnutí zmocněnců vlád v souladu s občanským zákoníkem, především dobrovolnou úhradou. Škody byly posuzovány podle čs. právního řádu, na základě výsledků šetření orgánů policie, prokuratury a Státní pojišťovny. K dnešnímu dni zůstává v řešení 310 škodních událostí, u nichž je upřesňován právní základ věci a výše škody.

Dále je posuzováno 53 pohledávek čs. organizací v částce celkem 40,5 mil. Kčs.

Zmocněnci vlád posoudili stav řešení škod a pohledávek, ujednotili přehled o nich a postoupili je k dalšímu řízení čs. - sovětské komisi.

Parlamentní komise obdržela k prošetření doposud 36 žádostí čs. občanů o odškodnění. 17 žádostí se týká škod způsobených v období od 21. 8. do 18. 10. 1968, jejichž řešení spadá pod čl. 6 Dohody z 26. 2. 1990 a jež bude možno na sovětské straně vymáhat po podepsání dohody o majetkovém a finančním vyrovnání. 8 žádostí bylo uhrazeno v souladu s tehdy platným čs. právním řádem, o 10 žádostí je upřesňován právní základ věci.

S definitivním odchodem sovětských vojsk včetně ukončení činnosti zmocněnce vlády SSSR pro záležitosti odchodu sovětských vojsk a jeho aparátu vznikla možnost jistého vakua řešení majetkových a finančních otázek. Z uvedeného důvodu komise považuje za nezbytné urychlené podepsání a schválení dohody o majetkovém a finančních vyrovnání.

S cílem ujasnit stanovisko sovětského parlamentu se v polovině ledna 1991 uskutečnilo setkání se skupinou poslanců Nejvyššího sovětu SSSR vedenou předsedou branně-bezpečnostního výboru L. V. Šalinem. Při těchto jednáních sovětská delegace uznala chybnost rozhodnutí o vstupu a pobytu vojsk na území ČSFR a vyjádřila odhodlání přispět ke spravedlivému vyrovnání. Zároveň sovětští poslanci uznali, že ze sovětského majetku, který nechala sovětská vojska v ČSFR, se mají uhradit jimi způsobené škody. Sovětská parlamentní delegace přislíbila v tomto smyslu napomoci při dosažení dohody o majetkovém a finančním vyrovnání.

předseda Komise pro dohled

na odsun Sovětské armády