FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991
VI. volební období
702
VLÁDNÍ NÁVRH
ZÁKON
ze dne .......... 1991,
o služebním poměru policistů zařazených v policejních sborech České a Slovenské Federativní Republiky
VLÁDNÍ NÁVRH
ZÁKON
ze dne .......... 1991
o služebním poměru policistů zařazených v policejních sborech České a Slovenské Federativní Republiky
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
SLUŽEBNÍ POMĚR
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Tento zákon upravuje služební poměr policistů zařazených v policejních sborech České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen "policejní sbor") [Zákon č. /1991 Sb., o policejních sborech České a Slovenské Federativní Republiky.].
§ 2
(1) Policista je ve služebním poměru k policejnímu sboru.
(2) Jménem policejního sboru činí právní úkony ve věcech služebního poměru ředitel policejního sboru a v rozsahu jím stanoveném též vedoucí organizačních celků policejního sboru (dále jen "služební orgán").
(3) Ve vztahu k policistům povolaným k plnění úkolů federálního ministerstva vnitra [Zákon č. /1991 Sb., o policejních sborech České a Slovenské Federativní Republiky.] činí právní úkony ve věcech služebního poměru s výjimkou jeho skončení ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky a v rozsahu jím stanoveném též služební orgány federálního ministerstva vnitra.
HLAVA I
VZNIK, ZMĚNY A SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU
§ 3
Podmínky přijetí a přijímací řízení
(1) Do služebního poměru může být po přijímacím řízení přijat občan České a Slovenské Federativní Republiky starší 18 let, který o přijetí písemně požádá a
a) je bezúhonný a má morální vlastnosti potřebné pro výkon služby,
b) je fyzicky a duševně způsobilý pro výkon služby,
c) splňuje vzdělání stanovené pro funkci, do které má být ustanoven,
d) není členem politické strany nebo politického hnutí [Zákon č. 15/1990 Sb., o politických stranách.] a
e) vykonal základní (náhradní) vojenskou službu, pokud podléhá branné povinnosti.
(2) Občan, který požádal o přijetí do služebního poměru, musí být o výsledku přijímacího řízení písemně vyrozuměn.
(3) Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o přijímacím řízení.
§ 4
Vznik služebního poměru
(1) Služební poměr se zakládá rozhodnutím služebního orgánu o přijetí občana do služebního poměru.
(2) Rozhodnutí o přijetí občana do služebního poměru musí obsahovat den vzniku služebního poměru, jinak je neplatné. Dále musí obsahovat ustanovení do funkce, jmenování do hodnosti, ustanovení o zkušební době a místo služebního působiště.
(3) Služební poměr však nevznikne, jestliže občan nenastoupí službu v den určený v rozhodnutí o přijetí do služebního poměru, aniž mu v tom bránila překážka ve službě, nebo do týdne neuvědomí o této překážce služební orgán, který vydal rozhodnutí o přijetí do služebního poměru.
(4) Rozhodnutí o přijetí do služebního poměru musí být vydáno písemně a doručeno občanu, jinak je neplatné.
§ 5
Zkušební doba
(1) V rozhodnutí o přijetí do služebního poměru se občanu stanoví zkušební doba v délce 6 měsíců.
(2) Ve zkušební době nesmí policista samostatně provádět služební zákroky a služební úkony [Zákon č. /1991 Sb., o policejních sborech České a Slovenské Federativní Republiky.].
§ 6
Hodnosti
Stanoví se tyto hodnosti policistů:
a) praporčické
rotný, strážmistr, nadstrážmistr, podpraporčík, praporčík, nadpraporčík,
b) důstojnické
podporučík, poručík, nadporučík, kapitán, major, podplukovník, plukovník,
c) generálské
generálmajor, generálporučík, generálplukovník.
Jmenování a povyšování do hodností
§ 7
Při přijetí do služebního poměru je policista jmenován do hodnosti rotného; ukončil-li studium na střední škole maturitní zkouškou [§ 25 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb.], je jmenován nejméně do hodnosti strážmistra, a ukončil-li vysokoškolské studium nebo alespoň ucelenou část vysokoškolského studia [§ 19, § 21 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.], je jmenován nejméně do hodnosti podporučíka.
§ 8
(1) Policista má nárok na povýšení do vyšší hodnosti, splňuje-li tyto podmínky:
a) je ustanoven ve funkci, pro kterou je stanovena vyšší hodnost, než kterou skutečně má, a dosahuje dobrých výsledků ve výkonu služby,
b) od jeho posledního povýšení uplynula stanovená doba výsluhy let v hodnosti a
c) splňuje kvalifikační předpoklad vzdělání stanovený pro vykonávanou funkci.
(2) Policista v praporčické hodnosti má nárok na
a) povýšení do vyšší praporčické hodnosti, dosáhl-li úplného středního vzdělání,
b) povýšení do hodnosti podporučíka, ukončil-li vysokoškolské studium nebo alespoň jeho ucelenou část [§ 19, § 21 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.].
(3) Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným právním předpisem
a) kvalifikační předpoklady pro funkce a dobu výsluhy let v hodnosti,
b) podmínky, za nichž policista, který dosáhl vysokoškolského vzdělání, nebo alespoň jeho ucelené části, může být jmenován při přijetí do služebního poměru do hodnosti poručíka nebo do hodnosti vyšší,
c) podmínky pro jmenování do hodnosti při přijetí občana do služebního poměru, který již byl ve služebním poměru.
§ 9
Služební hodnocení
(1) Služební hodnocení je jedním z podkladů pro rozhodování ve věcech služebního poměru policisty.
(2) Služební hodnocení spočívá v posouzení způsobilosti policisty pro výkon funkce, zejména odborné a zdravotní způsobilosti a způsobu plnění služebních povinností.
(3) Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o služebním hodnocení.
§ 10
Ustanovování do funkcí
(1) Služební orgány ustanovují policisty do volných funkcí podle dosaženého vzdělání, závěru služebního hodnocení, zdravotního stavu.
(2) Ustanovení policisty do volné funkce může být spojeno s podmínkou výběrového řízení.
(3) Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným právním předpisem funkce, které se obsazují výběrovým řízením, způsob provádění výběrového řízení, jeho náležitosti a průběh.
(4) Ustanovení přechodných odstavců se netýká funkcí, do kterých se ustanovuje podle zvláštních předpisů.
§ 11
Přemístění a přeložení
(1) Jestliže policista nemůže nadále vykonávat dosavadní funkci, protože
a) v důsledku organizačních změn došlo k jejímu zrušení,
b) podle posudku lékařské komise dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost pro její výkon,
c) podle závěru služebního hodnocení není způsobilý ji vykonávat, nebo
d) vykonává trest zákazu činnosti, přemístí se na jinou funkci v místě téhož služebního působiště a není-li to možné, přeloží se na jinou funkci v jiném místě služebního působiště.
(2) Policista může být přemístěn na jinou funkci v témže místě služebního působiště nebo přeložen na jinou funkci v jiném místě služebního působiště
a) má-li být v důležitém zájmu služby ustanoven do jiné funkce alespoň na stejné úrovni,
b) bylo-li rozhodnuto o jeho propuštění ze služebního poměru z důvodů uvedených v § 16 odst. 1 písm. d) nebo e).
(3) Policistovi, který byl přemístěn nebo přeložen na jinou funkci podle odstavce 1 písm. a) nebo b), náleží dosavadní funkční plat ještě po dobu šesti měsíců, pokud je to pro něho výhodnější.
§ 12
Služební cesta a zastupování
(1) Policista může být vyslán na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu tří měsíců, na služební cestu.
(2) Policista může být pověřen na dobu nezbytně nutnou zastupováním jiného policisty ve funkci stejné nebo vyšší úrovně.
§ 13
Zproštění výkonu služby
(1) Stane-li se policista podezřelým, že se dopustil trestného činu a další ponechání ve výkonu služby by ohrožovalo důležitý zájem služby nebo průběh prošetřování jeho činu, bude rozhodnutím služebního orgánu dočasně zproštěn výkonu služby.
(2) Policistu lze zprostit výkonu služby jen na dobu nezbytně nutnou k prošetřování jeho činu, nejdéle však na dobu šesti měsíců. V případě, že je proti policistovi vedeno trestní řízení, zprostí se výkonu služby do pravomocného skončení trestního řízení.
(3) Policistovi, který byl zproštěn výkonu služby, náleží ode dne zproštění 50% služebního příjmu, nejméně však vždy ve výši minimální mzdy stanovené zvláštními předpisy. Tato část služebního příjmu se zvyšuje o 10 % služebního příjmu na každou vyživovanou osobu, nejvíce však do výše 80 % služebního příjmu.
(4) Pominou-li důvody pro zproštění výkonu služby, služební orgán rozhodnutí o zproštění výkonu služby zruší; policistovi se doplatí rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen; to neplatí, bylo-li jednání, pro které byl zproštěn výkonu služby, úmyslným trestným činem, za který byl pravomocně odsouzen, nebo byl-li pro jednání, pro něž byl zproštěn výkonu služby, propuštěn ze služebního poměru.
§ 14
Skončení služebního poměru
Služební poměr policisty končí
a) uvolněním,
b) propuštěním,
c) ztrátou hodnosti,
d) zrušením ve zkušební době,
e) úmrtím.
§ 15
Uvolnění
(1) Policista musí být uvolněn ze služebního poměru, jestliže o to požádá. Žádost musí být písemná a doručena služebnímu orgánu, jinak je neplatná.
(2) Služební poměr podle odstavce 1 skončí uplynutím dvou měsíců, pokud se služební orgán a policista nedohodnou jinak. Lhůta pro skončení služebního poměru začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení žádosti o uvolnění služebnímu orgánu.
Propuštění
§ 16
(1) Policista bude propuštěn ze služebního poměru, jestliže
a) pro něj v důsledku organizačních změn není jiné zařazení,
b) podle posudku lékařské komise dlouhodobě pozbyl ze zdravotních důvodů způsobilost vykonávat dosavadní funkci a nelze ho převést na jinou funkci,
c) byl při služebním hodnocení hodnocen jako nezpůsobilý vykonávat jakoukoli funkci,
d) porušil služební povinnost zvlášť hrubým způsobem nebo
e) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,
f) přestal splňovat podmínky pro přijetí do služebního poměru.
(2) Policista může být ze služebního poměru propuštěn, jestliže
a) splňuje podmínky nároku na starobní důchod nebo
b) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin.
(3) O propuštění z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. c), d) a e) musí být rozhodnuto do dvou měsíců ode dne, kdy se služební orgán o důvodu propuštění dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl; v těchto lhůtách musí být rozhodnutí policistovi též doručeno. Jde-li o propuštění z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. c), nezapočítává se do lhůty dvou měsíců doba, po kterou je policista uznán dočasně neschopným služby pro nemoc nebo úraz.
§ 17
(1) Rozhodnutí o propuštění musí být vyhotoveno písemně a musí v něm být uveden důvod propuštění a skutkově vymezen tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem, jinak je neplatné.
(2) Při propuštění skončí služební poměr uplynutím dvou měsíců, pokud se služební orgán a policista nedohodnou jinak. Lhůta pro skončení služebního poměru začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení rozhodnutí o propuštění. Jde-li o propuštění z důvodu uvedeného v § 16 odst. 1 písm. d), kdy policista porušil služební povinnost zvlášť hrubým způsobem úmyslně, nebo jde-li o propuštění z důvodu uvedeného v § 16 odst. 1 písm. e) anebo o propuštění z důvodu uvedeného v § 16 odst. 2 písm. b), skončí služební poměr dnem doručení rozhodnutí o propuštění.
§ 18
Zákaz propuštění v ochranné době
(1) Policista nesmí být propuštěn ze služebního poměru v ochranné době, to je v době,
a) kdy byl uznán dočasně neschopným služby pro nemoc nebo úraz, pokud si tuto neschopnost úmyslně nevyvolal nebo nezpůsobil v opilosti nebo zneužitím omamného prostředku,
b) od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od povolení lázeňského léčení poskytovaného v době dočasné neschopnosti k výkonu služby až do jeho skončení; při onemocnění tuberkulózou nebo nemocí z povolání se tato doba prodlužuje o šest měsíců po propuštění z ústavního ošetřování nebo
c) kdy je policistka těhotná nebo kdy policistka nebo osamělý policista trvale pečuje alespoň o jedno dítě mladší než tři roky.
(2) Zákaz propuštění se nevztahuje na propuštění z důvodů uvedených v § 16 odst. 1 písm. d) a e).
(3) Bylo-li rozhodnutí o propuštění doručeno policistovi před počátkem ochranné doby a služební poměr by měl skončit v této době, ochranná doba se do dvouměsíční lhůty uvedené v § 17 odst. 2 nezapočítává, ledaže policista písemně prohlásí, že na prodloužení služebního poměru netrvá.
§ 19
Ztráta hodnosti
Byl-li policistovi soudem uložen trest ztráty hodnosti, skončí služební poměr dnem, kdy rozsudek nabyl právní moci.
§ 20
Zrušení služebního poměru ve zkušební době
Ve zkušební době může služební orgán nebo policista zrušit služební poměr i bez uvedení důvodů. Služební poměr skončí uplynutím tří kalendářních dnů po doručení rozhodnutí služebního orgánu nebo po písemném oznámení policisty.
§ 21
Nároky po zrušení rozhodnutí o skončení služebního poměru
Zruší-li se rozhodnutí o skončení služebního poměru, služební poměr nadále trvá bez přerušení se všemi právy a povinnostmi. Oznámí-li policista nejpozději před doručením rozhodnutí o zrušení, že netrvá na dalším výkonu služby, platí, pokud se policista a služební orgán nedohodnou jinak, že služební poměr skončí uvolněním uplynutím dvou měsíců. Lhůta pro skončení služebního poměru začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni původního rozhodnutí o skončení služebního poměru.
§ 22
Potvrzení o služebním poměru a služební posudky
(1) Nejpozději v den doručení rozhodnutí o skončení služebního poměru je služební orgán povinen policistovi vydat posudek o jeho služební činnosti.
(2) Podává-li služební orgán jinému orgánu nebo organizaci posudek o služební činnosti policisty, musí policistu s jeho obsahem seznámit a na požádání mu vydat jeho opis. Jiné informace o policistovi je služební orgán oprávněn podávat pouze s jeho souhlasem, pokud obecně závazný právní předpis nestanoví jinak.
(3) Při skončení služebního poměru je služební orgán povinen vydat policistovi, popřípadě zaměstnavateli, na jeho žádost potvrzení o služebním poměru a uvést v něm zejména dobu jeho trvání, skutečnosti rozhodné pro posouzení jeho nároku na dovolenou, závazky policisty vůči policejnímu sboru a zda, v jaké výši, v jakém pořadí a v čí prospěch jsou prováděny ze služebního příjmu policisty srážky a skutečnosti rozhodné pro hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání poskytované podle zvláštních předpisů [Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti. Zákon ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 64/1991 Sb. Zákon SNR č. 83/1991 Sb. o působnosti orgánů Slovenské republiky při zabezpečování politiky zaměstnanosti.].
HLAVA DRUHÁ
SLUŽEBNÍ KÁZEŇ A KÁZEŇSKÁ PRAVOMOC
§ 23
Služební kázeň
Služební kázeň zavazuje policistu k důslednému plnění služebních povinností stanovených zákony, dalšími obecně závaznými právními předpisy a rozkazy nadřízených.
§ 24
Základní povinnosti policisty
(1) Policista je povinen
a) plnit důsledně a přesně úkoly uložené mu zákony a dalšími obecně závaznými právními předpisy, jakož i úkoly uložené mu rozkazy nadřízených, pokud byl s nimi řádně seznámen,
b) vykonávat řádně službu,
c) oznámit svému nadřízenému závady a nedostatky, které ohrožují nebo ztěžují výkon služby, a hrozící škodu,
d) dodržovat při výkonu služby pravidla služební zdvořilosti,
e) zachovávat mlčenlivosti o věcech, s nimiž se seznámil při výkonu služby nebo v souvislosti s výkonem služby.
(2) Výdělečnou činnost na základě pracovního nebo obdobného poměru může policista vykonávat jen se souhlasem služebního orgánu. To platí obdobně o činnosti policisty v orgánech společností zabývajících se výdělečnou činností.
(3) Domnívá-li se policista, že rozkaz jeho nadřízeného je v rozporu s obecně závazným právním předpisem, je povinen nadřízeného na to upozornit; trvá-li nadřízený na splnění rozkazu, je policista povinen jej splnit. Policista je povinen odepřít splnění rozkazu nadřízeného, jestliže by jeho splněním spáchal trestný čin; tuto skutečnost ohlásí bez zbytečného odkladu vyššímu nadřízenému.
§ 25
Základní povinnosti nadřízeného
Nadřízený je povinen
a) organizovat, řídit a kontrolovat výkon služby,
b) zabezpečovat, aby policisté byli pro výkon služby náležitě vycvičeni a vyškoleni,
c) oceňovat záslužné činy a příkladné plnění služebních povinností a vyvozovat důsledky z porušování služebních povinností.
§ 26
Kázeňská pravomoc
Nadřízený v rozsahu své pravomoci uděluje kázeňské odměny a ukládá kázeňské tresty.
§ 27
Kázeňské odměny
(1) Kázeňskými odměnami jsou:
a) peněžitý dar,
b) mimořádné povýšení do vyšší hodnosti.
(2) Kázeňská odměna musí být úměrná záslužnému činu nebo příkladnému plnění služebních povinností.
§ 28
Kázeňský přestupek
(1) Kázeňským přestupkem je zaviněné porušení základních povinností policisty, pokud nejde o trestný čin nebo přestupek.
(2) Jako kázeňský přestupek se vyřizuje též jednání policisty, které má znaky trestného činu nebo přestupku, pokud tak stanoví zákon [§ 294 trestního zákona; § 159 odst. 3 písm. b), § 171 odst. 2 a § 188 odst. 1 písm. b) trestního řádu. § 10 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích. § 10 odst. 1 písm. a) zákona SNR č. 372/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb.].
§ 29
Kázeňské tresty
(1) Kázeňskými tresty jsou:
a) písemná důtka,
b) snížení funkčního platu až o 15 % na dobu nejdéle tří měsíců a při opětovném kázeňském přestupku, jehož se policista dopustil v době před zahlazením kázeňského trestu, na dobu nejdéle šesti měsíců,
c) snížení hodnosti o jeden stupeň až na dobu jednoho roku,
d) zákaz činnosti,
e) propadnutí věci.
(2) Kázeňský trest snížení hodnosti o jeden stupeň nelze uložit policistovi v hodnosti rotného, podporučíka nebo generálmajora.
(3) Kázeňský trest zákazu činnosti a propadnutí věci lze uložit jen za jednání mající znaky přestupku a za podmínek stanovených zvláštními předpisy [Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Zákon SNR č. 372/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb.]. Tyto kázeňské tresty je možno uložit samostatně nebo společně, a to i s kázeňským trestem snížení funkčního platu nebo snížení hodnosti o jeden stupeň.
(4) Kázeňským trestem zákazu činnosti nelze policistovi uložit zákaz výkonu funkce.
(5) Kázeňský trest zákazu činnosti se vykoná i tehdy, jestliže policistovi, kterému byl tento kázeňský trest uložen, skončil služební poměr. O upuštění od výkonu zbytku kázeňského trestu zákazu činnosti rozhoduje služební orgán, který trest uložil.
Ukládání kázeňských trestů
§ 30
(1) Před uložením kázeňského trestu musí být úplně a přesně zjištěn skutkový stav. Nadřízený musí vyslechnout též toho, kdo podal podnět. Policistovi musí být dána před uložením kázeňského trestu možnost se k podnětu vyjádřit, hájit se a navrhovat důkazy.
(2) Postačí-li k nápravě policisty a k obnovení služební kázně vytknutí méně závažného jednání, které má znaky kázeňského přestupku nebo přestupku, kázeňský trest se neuloží.
(3) Za jednání mající znaky přestupku ublížení na cti a přestupků ublížení na zdraví z nedbalosti, úmyslného narušení občanského soužití nebo proti majetku spáchané mezi blízkými osobami, může být uložen kázeňský trest jen tehdy, podala-li podnět postižená osoba nebo její zákonný zástupce anebo opatrovník; jde-li o přestupek ublížení na cti, může být kázeňský trest uložen teprve po neúspěšném pokusu o smír [§ 49 odst. 1 písm. a), b, a d), § 50 odst. 1 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích. § 49 odst. 1 písm. a), b) a d), § 50 odst. 1 zákona SNR č. 372/1990 Sb., o přestupcích.].
(4) Při rozhodování o uložení kázeňského trestu se přihlíží k povaze protiprávního jednání, k jeho okolnostem, k následkům, k míře zavinění a k dosavadnímu plnění služebních povinností.
(5) Je-li spolehlivě prokázána výše škody, rozhodně služební orgán též o nároku na náhradu škody.
§ 31
(1) Za kázeňský přestupek nebo za jednání mající znaky přestupku lze kázeňský trest uložit nejdříve následující den po jeho spáchání, nejpozději však do 30 dnů ode dne, kdy se o jeho spáchání dověděl nejbližší nadřízený policisty. Je-li jednání policisty, v němž lze spatřovat naplnění skutkové podstaty kázeňského přestupku, předmětem šetření jiného orgánu, počíná lhůta 30 dnů pro uložení kázeňského trestu dnem, kdy se kterýkoli z nadřízených policisty dověděl o výsledku tohoto šetření. Kázeňský trest lze uložit nejpozději do jednoho roku ode dne spáchání kázeňského přestupku nebo přestupku.
(2) Kázeňský trest za jednání, které má znaky trestného činu, lze uložit jen do 30 dnů ode dne, kdy se o výsledcích šetření nebo o tomto jednání dověděl kterýkoli z nadřízených policisty. Lhůta, do které nejpozději může být v těchto případech uložen kázeňský trest, se řídí promlčecí dobou stanovenou zvláštním předpisem [Trestní zákon.].
§ 32
(1) Kázeňský trest nelze uložit, byl-li policista za týž skutek již pravomocně odsouzen soudem; byl-li kázeňský trest uložen dříve, zruší se s účinností ode dne uložení.
(2) Kázeňský trest nelze uložit, popřípadě vykonat, byl-li kázeňský přestupek prominut nebo vztahuje-li se na trestný čin amnestie.
(3) Kázeňské tresty promíjí ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 33
Zahlazení kázeňského trestu
(1) Nedopustil-li se policista během jednoho roku od pravomocného uložení kázeňského trestu dalšího kázeňského přestupku nebo jednání majícího znaky přestupku, je kázeňský trest zahlazen a policista se posuzuje, jako by mu kázeňský trest nebyl uložen. Jestliže kázeňský trest zákazu činnosti neskončil v této době, zahlazuje se jeho vykonáním.
(2) Nadřízený (§ 26) může i před uplynutím doby uvedené v předchozím odstavci rozhodnout o zahlazení vykonaného kázeňského trestu, jestliže policista výkonem služby a chováním prokázal, že si toho zasluhuje; byl-li však uložen kázeňský trest zákazu činnosti, může tak učinit nejdříve po uplynutí poloviny výkonu tohoto trestu.
§ 34
Použití zvláštních předpisů
Při projednávání jednání policisty, které má znaky přestupku, se postupuje podle zvláštních předpisů [Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Zákon SNR č. 372/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb.], jde-li o
a) rozhodování, zda jednání policisty má všechny znaky přestupku potřebné k určení viny,
b) rozhodování o propadnutí věci, zákazu činnosti a upuštění od výkonu jeho zbytku,
c) posuzování, zda byla zmeškána lhůta k podání podnětu,
d) určování osoby blízké,
e) zjišťování výše způsobené škody.
HLAVA TŘETÍ
DOBA SLUŽBY, DOVOLENÉ A SLUŽEBNÍ VOLNO
§ 35
Základní doba služby v týdnu
(1) Délka základní doby služby v týdnu se řídí obecně závaznými právními předpisy platnými pro pracovníky v pracovním poměru.
(2) Služební orgán může stanovit policistovi kratší dobu služby v týdnu nebo ji jinak vhodně upravit, jestliže o to policista požádá ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů a nebrání-li tomu důležitý zájem služby.
§ 36
Rozvržení základní doby služby v týdnu
(1) Základní doba služby v týdnu se rozvrhuje zpravidla na pět dnů služby tak, aby dny nepřetržitého odpočinku v týdnu připadaly pokud možno na sobotu a neděli. Pokud to povaha služby vyžaduje, může být služba rozvržena nerovnoměrně; průměrná týdenní doba služby nesmí přitom v určitém období, zpravidla čtyřtýdenním, přesahovat hranici stanovenou pro délku základní doby služby v týdnu.
(2) O rozvržení základní doby služby v týdnu rozhoduje příslušný služební orgán; stanoví též začátek a konec doby služby v jednotlivých dnech. Délka jedné nepřetržité služby může činit nejvýše 12 hodin.
(3) Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným právním předpisem podmínky, za nichž může být doba služby v týdnu rozvržena jinak než podle předchozích odstavců.
§ 37
Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma službami a v týdnu
Základní doba služby v týdnu se rozvrhuje tak, aby policista měl mezi koncem jedné služby a počátkem následující služby nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 12 hodin a jednou v týdnu nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 32 hodin.
§ 38
Přestávky ve službě
(1) Policista má nejdéle po každých pěti hodinách nepřetržitého výkonu služby nárok na přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Jde-li o službu, jejíž výkon nemůže být přerušen, musí být policistovi i bez přerušení výkonu služby zajištěna přiměřená doba pro jídlo a oddech.
(2) Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným právním předpisem, v jakém rozsahu se přestávky na jídlo a oddech započítávají do základní doby služby.
§ 39
Služba konaná nad základní dobu služby v týdnu
(1) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, je policista povinen konat službu nad stanovenou základní dobu služby v týdnu.
(2) Koná-li policista službu nad stanovenou základní dobu služby v týdnu, náleží mu za každou hodinu výkonu této služby náhradní volno; náhradní volno musí být poskytnuto do jednoho měsíce a není-li to možné z důležitého zájmu služby, poskytne se policistovi za každou hodinu výkonu takové služby odměna ve výši odpovídající jeho průměrnému hodinovému služebnímu příjmu. Za dny nepřetržitého odpočinku v týdnu nebo ve svátky anebo za službu v noci se odměna zvyšuje o 33 %.
(3) Nocí se rozumí doba od 22 hodin do 6 hodin.
(4) Při službě konané nad základní dobu služby v týdnu lze nepřetržitý odpočinek mezi dvěma službami zkrátit až na 6 hodin; nepřetržitý odpočinek v týdnu musí vždy činit nejméně 24 hodin.
§ 40
Služební pohotovost a dosažitelnost
(1) Policistovi lze nařídit v důležitém zájmu služby služební pohotovost nebo dosažitelnost.
(2) Za služební pohotovost a dosažitelnost náleží policistovi zvláštní odměna.
(3) Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným právním předpisem podmínky pro nařizování služební pohotovosti a dosažitelnosti a výši zvláštní odměny poskytované za služební pohotovost a dosažitelnost.
§ 41
Vznik nároku na dovolenou
(1) Policista má nárok na dovolenou za kalendářní rok, jestliže v něm vykonával službu alespoň 60 dnů.
(2) Za kalendářní rok, v němž vznikl nebo skončil služební poměr, náleží policistovi poměrná část dovolené, i když nesplnil podmínku uvedenou v odstavci 1.