FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991
VI. volební období
701
VLÁDNÍ NÁVRH
ZÁKON
ze dne .......... 1991,
o policejních sborech České a Slovenské Federativní Republiky
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
(1) Zřizují se Federální policejní sbor a Policejní sbor ochrany prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen "policejní sbory").
(2) Policejní sbory jsou ozbrojené bezpečnostní sbory České a Slovenské Federativní Republiky, které plní úkoly ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti v rozsahu vymezeném tímto zákonem nebo jinými zákony na celém území České a Slovenské Federativní Republiky.
(3) Policejní sbory jsou nezávislé na politických stranách a politických hnutích a ve své činnosti se řídí ústavními zákony, zákony a ostatními obecně závaznými právními předpisy.
(4) Policejní sbory při plnění svých úkolů spolupracují; rovněž spolupracují s Policejním sborem České republiky a Policejním sborem Slovenské republiky.
HLAVA PRVNÍ
Úkoly, řízení a organizace Federálního policejního sboru
§ 2
Úkoly Federálního policejního sboru
(1) Federální policejní sbor plní tyto úkoly:
a) zajišťuje ochranu ústavních činitelů České a Slovenské Federativní Republiky a bezpečnost chráněných osob, kterým je při jejich pobytu na území České a Slovenské Federativní Republiky poskytována osobní ochrana podle mezinárodních dohod,
b) zajišťuje ochranu zastupitelských úřadů a ochranu objektů zvláštního významu,
c) vede boj proti terorismu,
d) zajišťuje ochranu státních hranic ve vymezeném rozsahu,
e) odhaluje trestnou činnost organizovanou ve spojení s cizinou a organizovanou trestnou činnost související s nedovolenou výrobou, držením a rozšiřováním drog, s pašováním a s falšováním a pozměňováním peněz, známek a cenných papírů,
f) koná vyšetřování o trestných činech proti bezpečnosti státu,
g) objasňuje přestupky podle zvláštního zákona [Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, zákon SNR č. 372/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb., zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí.] a pokud tento zákon stanoví, rozhoduje o nich,
h) vede celostátní evidence a statistiky potřebné k plnění svých úkolů,
ch) vykonává speciální expertizní činnost, pokud ji není možno zabezpečit v rámci republik,
k) spolupracuje s mezinárodní organizací Interpol a dalšími mezinárodními organizacemi za účasti orgánů republik,
l) vyhlašuje celostátní pátrání.
(2) Federální policejní sbor plní též úkoly státní správy, pokud tak stanoví zvláštní zákon [Např.: zákon č. 68/1965 Sb., o pobytu cizinců na území Československé socialistické republiky, zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí.].
§ 3
Řízení a organizace Federálního policejního sboru
(1) Federální policejní sbor je podřízen ministru vnitra České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen "ministr vnitra").
(2) V čele Federálního policejního sboru je ředitel Federálního policejního sboru (dále jen "ředitel").
(3) Ředitele jmenuje a odvolává ministr vnitra, jemuž je ředitel z výkonu své funkce odpovědný.
(4) Ve Federálním policejním sboru působí zejména služba kriminální policie, ochranná služba, služba ochrany objektů zvláštního významu, služba rychlého nasazení, služba cizinecké a pohraniční policie, pátrací služba, letecká služba a služba vyšetřování.
(5) Služba vyšetřování Federálního policejního sboru je organizačně samostatnou součástí Federálního policejního sboru a je podřízena ministru vnitra.
(6) Organizaci Federálního policejního sboru, zejména řízení útvarů a služeb a součinnost mezi nimi, stanoví ministr vnitra.
§ 4
Vyšetřovatelé
(1) Vyšetřovatele Federálního policejního sboru (dále jen "vyšetřovatelé") jmenuje ministr vnitra.
(2) Podmínky jmenování vyšetřovatelů stanoví zvláštní zákon [Zákon č. /1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených v policejních sborech České a Slovenské Federativní Republiky.].
(3) Vyšetřovatelé jsou ve věcech, které vyšetřují, vázáni pouze ústavními zákony, zákony a ostatními obecně závaznými právními předpisy a v rozsahu stanoveném trestním řádem pokyny prokurátora.
(4) Vyšetřovatelé jsou ve věcech výkonu služby podřízeni řediteli útvaru vyšetřování Federálního policejního sboru.
(5) Vyšetřovatelé jsou ve věcech, které vyšetřují, oprávněni požadovat od služeb Federálního policejního sboru, Policejního sboru České republiky a Policejního sboru Slovenské republiky v souladu se zákony a jinými obecně závaznými právními předpisy, provedení úkonů nezbytných pro vyšetřování, vyžaduje-li to povaha nebo účel takového úkonu. Služby Federálního policejního sboru jsou povinny těmto požadavkům vyhovět; stejně tak jsou povinny vyhovět požadavkům vyšetřovatelů a útvarů vyšetřování Policejního sboru České republiky a Policejního sboru České republiky a Policejního sboru Slovenské republiky.
HLAVA DRUHÁ
Úkoly a organizace Policejního sboru ochrany prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky
§ 5
Úkoly Policejního sboru ochrany prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky
Policejní sbor ochrany prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky plní tyto úkoly:
a) zajišťuje osobní bezpečnost prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky,
b) zajišťuje vnitřní ochranu objektů, v nichž po bývá prezident České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 6
Organizace a řízení Policejního sboru ochrany prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky
(1) Policejní sbor ochrany prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky je podřízen náčelníku vojenské složky Kanceláře prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky [Zákon č. 135/1991 Sb., o Kanceláři prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky.].
(2) V čele Policejního sboru ochrany prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky je ředitel, kterého jmenuje a odvolává náčelník vojenské složky Kanceláře prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky.
(3) Organizaci Policejního sboru ochrany prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky stanoví náčelník vojenské složky Kanceláře prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky.
HLAVA TŘETÍ
Povinnosti, oprávnění a prostředky policisty
Oddíl první
POVINNOSTI POLICISTY
Povinnosti při služebních zákrocích, služebních úkonech a ostatní služební činnosti
§ 7
(1) Při provádění služebních zákroků, služebních úkonů, jakož i při ostatní služební činnosti je policista povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného služebním zákrokem, služebním úkonem nebo jinou služební činností, pokud to okolnosti dovolují.
(2) Policista je povinen při provádění služebního zákroku, služebního úkonu nebo jiné služební činnosti spojené se zásahem do práv nebo svobod osob poučit je, pokud to okolnosti případu dovolují, o jejich právech; v opačném případě je poučí dodatečně.
§ 8
(1) Policista je povinen ve službě provést v mezích tohoto zákona služební zákrok, služební úkon, popřípadě učinit jiná opatření nezbytná k provedení služebního zákroku nebo služebního úkonu, zejména vyrozumět nejbližší útvar Federálního policejního sboru, Policejního sboru České republiky nebo Policejního sboru Slovenské republiky, je-li páchán trestný čin nebo přestupek, anebo je-li důvodné podezření z jejich páchání.
(2) Policista je povinen i v době mimo službu provést v mezích tohoto zákona služební zákrok, popřípadě vyrozumět nejbližší útvar Federálního policejního sboru, Policejního sboru České republiky nebo Policejního sboru Slovenské republiky, je-li páchán trestný čin nebo přestupek, kterým je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek.
§ 9
Policista není povinen provést služební zákrok, jestliže
a) to nedovoluje jeho zdravotní stav nebo je pod vlivem léků nebo jiných látek, které snižují jeho schopnost jednání,
b) k jeho provedení nebyl odborně vyškolen nebo vycvičen a jestliže povaha služebního zákroku takové odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje,
c) tomu brání důležitý zájem služby.
§ 10
(1) Policista ve služebním stejnokroji nebo v civilním oděvu není povinen provést služební zákrok při výkonu služby z důvodu důležitého zájmu služby, jestliže provádí nebo zajišťuje
a) operativní činnost, včetně používání operativních prostředků,
b) pátrací činnost při bezprostředním pronásledování pachatele trestné činnosti,
c) služební zákrok pod jednotným velením,
d) bezpečnost chráněných osob,
e) leteckou činnost,
f) šifrovou nebo kurýrní službu, při níž by mohlo dojít k ohrožení včasného předání šifrovaných zpráv nebo k ohrožení přepravovaných věcí,
g) pyrotechnické práce,
h) služební zákrok, jehož nedokončení by mělo vážnější důsledky, než neprovedení nového zákroku nezbytného k odstranění bezprostředního ohrožení.
(2) Při plnění úkolů uvedených v odstavci 1 je policista povinen provést služební zákrok nebo jiné opatření nezbytné k odstranění bezprostředního ohrožení, dovolují-li to okolnosti případu, jestliže je ohrožen vyšší zájem než zájem, chráněný úkolem, který plní.
(3) Policista je povinen, dovolují-li to okolnosti případu, zabezpečit vyrozumění příslušného útvaru policejního sboru.
§ 11
(1) Policista je při provádění služebního zákroku povinen, pokud to povaha a okolnosti dovolují, použít odpovídající výzvy.
(2) Pokud to povaha služebního zákroku vyžaduje, použije policista před výzvou slov "Jménem zákona!".
(3) Každý je povinen uposlechnout výzvy zakročujícího policisty.
(4) Kdo neuposlechne výzvy zakročujícího policisty, může být postižen podle zvláštního zákona [Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Zákon SNR č. 372/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb.].
§ 12
(1) Policista je povinen při výkonu své pravomoci prokázat svou příslušnost k policejnímu sboru, pokud to povaha a okolnosti služebního zákroku nebo služebního úkonu dovolují.
(2) Příslušnost k policejnímu sboru prokazuje policista služebním stejnokrojem, který je při výkonu služby označen identifikačním číslem, nebo služebním průkazem nebo odznakem služby kriminální policie nebo ústním prohlášením "policie".
(3) Ústním prohlášením "policie" prokazuje policista svou příslušnost k policejnímu sboru pouze ve výjimečných případech, kdy okolnosti služebního zákroku neumožňují tuto příslušnost prokázat služebním stejnokrojem, služebním průkazem nebo odznakem služby kriminální policie. Služebním stejnokrojem, služebním průkazem nebo odznakem služby kriminální policie se policista prokáže ihned, jakmile to okolnosti služebního zákroku dovolí.
§ 13
Federální ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou bližší podrobnosti o prokazování příslušnosti policistů k policejním sborům.
Oddíl druhý
OPRÁVNĚNÍ POLICISTY
§ 14
Oprávnění požadovat vysvětlení
(1) Policista je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu nebo přestupku a jejich pachatele, jakož i pro vypátrání hledaných nebo pohřešovaných osob a věcí, a v případě potřeby ji vyzvat, aby se ihned nebo ve stanovenou dobu dostavila na určené místo k sepsání protokolu o podání vysvětlení.
(2) Osoba je povinna požadavku nebo výzvě podle odstavce 1 vyhovět.
(3) Vysvětlení může odepřít pouze osoba, která by jím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu, jakož i jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako újmu vlastní, způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek.
(4) Vysvětlení nesmí být požadováno od osoby, která by jím porušila státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byla této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěna.
(5) Policista je povinen osobu předem poučit o možnosti odepřít vysvětlení podle odstavců 3 a 4.
(6) Kdo se dostaví na výzvu, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku (dále jen "náhrada"). Náhradu poskytuje policejní sbor. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání.
(7) Nárok na náhradu podle odstavce 6 zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do tří dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila; o tom musí být osoba poučena.
(8) Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě podle odstavce 1, může být předvedena na útvar policejního sboru k sepsání protokolu o podání vysvětlení.
(9) Protokol o podání vysvětlení musí být sepsán s osobou ihned po jejím předvedení; po jeho sepsání policista osobu propustí.
(10) O předvedení sepíše policista úřední záznam.
§ 15
Oprávnění požadovat prokázání totožnosti
(1) Policista je oprávněn vyzvat osobu
a) přistiženou při spáchání přestupku,
b) od které je požadováno vysvětlení podle § 14 odst. 1,
c) která odpovídá popisu hledané nebo pohřešované osoby,
d) která se bezdůvodně zdržuje v bezprostřední blízkosti chráněných objektů nebo v blízkosti státních hranic,
aby prokázala svou totožnost; osoba je povinna výzvě vyhovět.
(2) Po zjištění totožnosti osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) policista dále přestupek vyřídí podle zvláštního zákona [Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, zákon SNR č. 372/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb., zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí.] a osobu propustí.
(3) Po zjištění totožnosti osoby uvedené v odstavci 1 písm. b) policista osobu po podání vysvětlení podle § 14 odst. 1 propustí.
(4) Po zjištění totožnosti osoby uvedené v odstavci 1 písm. c) nebo d) policista osobu ihned propustí, jestliže se nejedná o osobu hledanou nebo pohřešovanou. V opačném případě osobu hledanou pro důvodné podezření ze spáchání trestného činu neprodleně předá vyšetřovateli nebo vyhledávacímu orgánu a u osoby pohřešované vyrozumí toho, kdo pohřešování této osoby oznámil, popřípadě ji předá příslušnému orgánu nebo zákonnému zástupci.
(5) Odmítne-li osoba uvedená v odstavci 1 prokázat svou totožnost, nebo nemůže-li ji prokázat ani po předchozím poskytnutí potřebné součinnosti k prokázání své totožnosti, je policista oprávněn takovouto osobu předvést na útvar policejního sboru k provedení služebních úkonů za účelem zjištění její totožnosti a řádného objasnění věci. Po zjištění totožnosti postupuje policista přiměřeně podle odstavců 2, 3 a 4.
(6) Nemůže-li policista totožnost osoby předvedené podle odstavce 5 zjistit na základě sdělených údajů ani v evidencích obyvatel, je oprávněn vyzvat tuto osobu, aby strpěla provedení nezbytných služebních úkonů, jako je zejména snímání daktyloskopických otisků, pořizování obrazových záznamů, zevní měření těla a zjišťování tělesných znamení. Měření těla a zjišťování zvláštních tělesných znamení provádí osoba stejného pohlaví nebo lékař. Osoba je povinna provedení nezbytných služebních úkonů strpět.
(7) Nezjistí-li policista totožnost osoby do 24 hodin od předvedení, je povinen osobu propustit.
(8) O předvedení a provedených služebních úkonech sepíše policista úřední záznam.
§ 16
Zajištění
(1) Policista je oprávněn za účelem provedení služebních úkonů zajistit osobu, která
a) svým jednáním bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví své anebo život nebo zdraví jiných osob nebo majetek a po marné výzvě od takového jednání neupustí,
b) se pokusila při předvedení podle § 14 odst. 8 a § 15 odst. 5 o útěk,
c) byla přistižena při spáchání přestupku, je-li důvodná obava, že osoba bude v protiprávním jednání pokračovat anebo mařit řádné objasnění věci,
d) se chová na útvaru policejního sboru násilně vůči policistovi nebo jiné osobě anebo ničí zařízení nebo majetek policejního sboru a po marné výzvě od takového jednání neupustí.
(2) Pominou-li důvody zajištění a policista nepředá zajištěnou osobu vyšetřovateli nebo vyhledávacímu orgánu, je povinen ji ihned propustit.
(3) Osoba může být zajištěna jen po dobu nezbytně nutnou, nejdéle však 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody.
(4) Po zajištění osoby je policista povinen na její žádost vyrozumět o této skutečnosti některou z osob uvedených v § 14 odst. 3, popřípadě osobu z jejího pracoviště. Jde-li o vojáka, je policista povinen vyrozumět nejbližší posádkovou správu nebo vojenský útvar. Jedná-li se o osobu mladší 18 let, je policista povinen vyrozumět zákonného zástupce této osoby.
(5) O zajištění osoby sepíše policista úřední záznam.
§ 17
Zajištění z důvodu vyhoštění
(1) Policista je oprávněn zajistit osobu
a) která má být podle vykonatelného rozhodnutí vyhoštěna [Zákon č. 68/1965 Sb., o pobytu cizinců na území Československé socialistické republiky.] nebo
b) o jejímž vyhoštění bylo zahájeno řízení
a je důvodné podezření, že se tato osoba nepodrobí rozhodnutí o vyhoštění nebo bude mařit výkon takového rozhodnutí.
(2) Zajištění osoby podle odstavce 1 může trvat nejdéle 30 dnů.
§ 18
Umísťování zajištěných osob do cel policejního zajištění
(1) Policista je oprávněn osobu zajištěnou podle § 17 umístit do cely policejního zajištění (dále jen "cela zajištění").
(2) Policista je dále oprávněn umístit do cely zajištění i osobu, která
a) byla zadržena [Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.],
b) byla zatčena na základě příkazu k zatčení [Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.],
c) byla policistou převzata k provedení procesních úkonů z vazby vykonávané ve věznici nebo z výkonu trestu odnětí svobody,
d) má být dodána do výkonu trestu odnětí svobody [Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.],
e) byla zajištěna podle § 17 z důvodu vyhoštění.
(3) Osobu, která je zjevně pod vlivem alkoholických nápojů, léků nebo jiných návykových látek, lze umístit do cely zajištění jen tehdy, pokud lékař po provedeném vyšetření neshledá důvody pro její umístění do protialkoholní záchytné stanice nebo ve zdravotnickém zařízení anebo pokud po provedeném ošetření již nebude důvod pro její přijetí do protialkoholní záchytné stanice nebo zdravotnického zařízení [§ 8 zákona ČNR č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi a § 2 vyhlášky ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 187/1989 Sb., kterou se provádí zákon o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. § 8 zákona SNR č. 46/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi a § 2 vyhlášky ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky č. 190/1989 Sb., kterou se provádí zákon o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.].
(4) Podmínky pro rozmísťování zajištěných osob do cel zajištění, jejich práva a povinnosti, zdravotní zabezpečení, povinnosti a oprávnění policistů vykonávajících ostrahu cel zajištění a další podrobnosti stanoví zvláštní zákon [Zákon ČNR č. /1991 Sb., o Policejním sboru České republiky. Zákon SNR č. 204/1991 Sb., o Policejním sboru Slovenské republiky.].
§ 19
Oprávnění k použití jiných prostředků proti osobám chovajícím se násilně
(1) Osoba, která se chová násilně vůči policistovi nebo jiné osobě anebo ničí majetek, po marné výzvě, aby od takového jednání upustila, může být omezena možnost volného pohybu připoutáním pouty k pevně zabudovanému předmětu. Pokud se takového jednání dopustí osoba na útvaru policejního sboru, může být připoutána pouze k předmětu k tomu účelu určenému.
(2) Omezení volného pohybu může trvat pouze po dobu, než osoba od násilného chování upustí nebo než bude umístěna v cele zajištění, nejdéle však šest hodin; přitom musí být osobě umožněno sedět.
§ 20
Oprávnění odebrat zbraň
(1) Policista je oprávněn přesvědčit se, zda předvedená nebo zajištěná osoba nemá u sebe zbraň [§ 89 odst. 5 trestního zákona.], jíž by mohla ohrozit život nebo zdraví své nebo jiné osoby, a odebrat ji.
(2) Odebranou zbraň podle odstavce 1 je policista povinen vrátit proti podpisu při propuštění předvedené nebo zajištěné osoby. Brání-li zákonné důvody odebranou zbraň vrátit, vystaví policista osobě potvrzení o odebrání zbraně.
§ 21
Oprávnění k používání výbušnin a výbušných předmětů
Policista, mající oprávnění k provádění pyrotechnických prací, je oprávněn, v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti osob a ochrany majetku nebo v rámci boje proti terorismu, používat výbušniny a výbušné předměty.
§ 22
Oprávnění k prohlídce dopravních prostředků
(1) Při pronásledování pachatelů některého ze zvlášť závažných úmyslných trestných činů uvedených v § 41 odst. 2 trestního zákona nebo jiných trestných činů, k jejichž stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, a při pátrání po těchto pachatelích a věcech pocházejících nebo souvisejících s uvedenými trestnými činy, je policista oprávněn prohlížet dopravní prostředky, zda se v nich tito pachatelé anebo věci nenacházejí.
(2) Prohlídka dopravních prostředků nesmí sledovat jiný zájem, než je uveden v odstavci 1.
§ 23
Oprávnění při zajišťování bezpečnosti civilní letecké dopravy
(1) Při zajišťování bezpečnosti civilní letecké dopravy před teroristickými útoky je policista zařazený ve službě cizinecké a pohraniční policie oprávněn provádět prohlídku osob a zavazadel, jakož i prohlídku letadla za účelem zjištění zda cestující nepřepravuje věc, která by mohla být použita k teroristickému útoku.
(2) Takovou věcí se podle odstavce 1 rozumí zejména zbraň střelná, bodná, sečná, výbušniny, výbušné předměty, žíraviny.
§ 24
Oprávnění při zajišťování bezpečnosti chráněných osob
(1) Při zajišťování bezpečnosti chráněných osob, kterým je poskytována osobní ochrana, je policista zařazený v ochranné službě nebo Policejním sboru ochrany prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky oprávněn provést prohlídku osob, zavazadel, věcí, dopravních prostředků a objektů nacházejících se v prostoru, ze kterého by bylo možno ohrozit bezpečnost chráněné osoby. Nedotknutelnost obydlí je přitom oprávněn omezit jen v nezbytně nutné míře.
(2) Prohlídku osob podle odstavce 1 je policista oprávněn provést pouze tehdy, jestliže tyto osoby na jeho výzvu uvedený prostor ihned neopustí nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.
(3) Prohlídka objektů, zavazadel, věcí a dopravních prostředků podle odstavce 1 nesmí sledovat jiný zájem, než zajištění bezpečnosti chráněné osoby.
§ 25
Oprávnění při zajišťování ochrany státních hranic
Při zajišťování ochrany státních hranic je policista zařazený ve službě cizinecké a pohraniční policie oprávněn provádět kontrolu cestovních dokladů osob překračujících státní hranice a v případě důvodného podezření z páchání trestného činu nebo přestupku souvisejícího s překračováním státních hranic, provést i prohlídku osoby, zavazadel a dopravních prostředků.
§ 26
Oprávnění zakázat vstup na určená místa
Jestliže to vyžaduje účinné zabezpečení plnění úkolů podle tohoto zákona, je policista oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na určená místa nebo se na nich nezdržoval.
§ 27
Oprávnění otevřít byt a jiné uzavřené prostory
(1) Je-li důvodná obava, že je ohrožen život nebo zdraví osoby anebo hrozí-li větší škoda na majetku, je policista oprávněn, hrozí-li nebezpečí z prodlení, otevřít byt nebo jiné uzavřené prostory (dále jen "byt"), vstoupit do nich a provést v souladu s tímto zákonem potřebné služební zákroky nebo jiná opatření k odvrácení bezprostředního nebezpečí.
(2) Oprávnění uvedená v odstavci 1 má policista též v případě, vznikne-li důvodné podezření, že se v bytě nachází osoba zemřelá.
(3) K provedení služebních zákroků nebo jiných opatření podle odstavce 1 je policista povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby. Nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení, zejména je-li ohrožen život, hrozí-li výbuch nebo jiné stejně závažné nebezpečí.
(4) Po provedení služebního zákroku nebo jiného opatření podle odstavce 1 policista neprodleně vyrozumí uživatele bytu a zabezpečí uzavření bytu, nemůže-li to provést uživatel nebo jiná oprávněná osoba.
(5) Otevření bytu nesmí sledovat jiný zájem, než ochranu života nebo zdraví osob, ochranu majetku, ochranu práv a svobod druhých a nebo odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti.
(6) O otevření bytu a provedených opatřeních sepíše policista úřední záznam.
Oprávnění při objasňování přestupků
§ 28
(1) Policista je při objasňování přestupků oprávněn vyžadovat od příslušných orgánů výpis rejstříku trestů v případech, ve kterých by předchozí trestní postih mohl vést k posouzení skutku jako trestného činu, a odborná vyjádření.
(2) Policista je oprávněn provádět ohledání místa přestupku, ohledání věci mající vztah ke spáchanému přestupku a v souvislosti s tím zjišťovat a zajišťovat stopy.
§ 29
(1) Policista je oprávněn po předchozí marné výzvě k vydání odejmout věc, o níž lze mít důvodně za to, že v řízení o přestupku může být vysloveno její propadnutí [§ 15 zákona ČNR č. 200/1990 Sb. § 15 zákona SNR č. 372/1990 Sb.] nebo může být zabrána [§ 18 zákona ČNR č. 200/1990 Sb. § 18 zákona SNR č. 372/1990 Sb.].
(2) Nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku.
(3) O odnětí věci sepíše policista úřední záznam a osobě, jíž byla věc odňata, vystaví potvrzení o odnětí věci.
(4) Není-li v řízení o přestupku vysloveno propadnutí [§ 15 zákona ČNR č. 200/1990 Sb. § 15 zákona SNR č. 372/1990 Sb.] nebo zabrání věci [§ 18 zákona ČNR č. 200/1990 Sb. § 18 zákona SNR č. 372/1990 Sb.], je policista povinen věc neprodleně vrátit, pokud ji nepostoupil příslušnému správnímu orgánu, který o přestupku rozhoduje.
Oddíl třetí
OPRÁVNĚNÍ K POUŽITÍ OPERATIVNÍCH PROSTŘEDKŮ
§ 30
Operativní prostředky
(1) Při odhalování zvlášť závažných úmyslných trestných činů uvedených v § 41 odst. 2 trestního zákona nebo jiných trestných činů, k jejichž stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, je Federální policejní sbor oprávněn používat operativní prostředky.
(2) Operativními prostředky se pro účely tohoto zákona rozumí
a) operativní technika,
b) osoby jednající ve prospěch Federálního policejního sboru,
c) krycí doklady.
(3) Operativní prostředky mohou být využívány pouze v mezích tohoto zákona za účelem získání informací důležitých k odhalení trestných činů uvedených v odstavci 1 a zjištění jejich pachatelů.
(4) Federální policejní sbor je povinen zabezpečit ochranu operativních prostředků uvedených v odstavci 2 písm. a) a c) před vyzrazením, zneužitím, poškozením nebo zničením a ochranu osob uvedených v odstavci 2 písm. b) před vyzrazením nebo způsobením újmy na životě nebo zdraví.
Operativní technika a zvláštní oprávnění k jejímu použití
§ 31
Pro účely tohoto zákona se operativní technikou rozumí zejména elektronické, fototechnické, chemické, fyzikálně chemické, radiotechnické, optické, mechanické a jiné technické prostředky a zařízení nebo jejich soubory, používané utajeným způsobem při