FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991
VI. v. o.
684
Vládní návrh
Zákon
ze dne .......... 1991
OBCHODNÍ ZÁKONÍK
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
Hlava I
Základní ustanovení
Díl I
Úvodní ustanovení
§ 1
Rozsah působnosti
(1) Tento zákon upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související.
(2) Právní vztahy uvedené v odstavci 1 se řídí ustanoveními tohoto zákona. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se podle předpisů práva občanského. Nelze-li je řešit ani podle těchto předpisů, posoudí se podle obecně zachovávaných obchodních zvyklostí a není-li jich, podle zásad na kterých spočívá tento zákon.
(3) Účastníci právních vztahů si mohou své vzájemné právní vztahy upravit smlouvou odchylně od tohoto zákona, jestliže to zákon výslovně nezakazuje a jestliže z povahy použitelného ustanovení tohoto zákona nevyplývá, že se od něj odchýlit nelze.
§ 2
Podnikatelé
(1) Podnikáním se rozumí soustavná výdělečná činnost prováděná vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.
(2) Podnikateli podle tohoto zákona jsou:
a/ osoby zapsané v obchodním rejstříku,
b/ osoby, které nejsou zapsány v obchodním rejstříku a podnikají pouze na základě živnostenského oprávnění,
c/ jiné osoby, které podnikají na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů,
d/ fyzické osoby, které provozují zemědělskou výrobu a jsou registrovány podle zvláštního předpisu.
§ 3
(1) Do obchodního rejstříku se zapisují:
a/ obchodní společnosti, družstva a jiné právnické osoby, o nichž to stanoví zákon,
b/ fyzické osoby oprávněné k podnikání, s výjimkou osob podnikajících v rozsahu a způsobem, jež stanoví prováděcí předpis.
(2) Fyzické osoby podnikající na základě živnostenského či jiného podnikatelského oprávnění se zapíší do obchodního rejstříku na vlastní žádost, i když povinnosti zápisu nepodléhají.
§ 4
Ustanoveními tohoto zákona se řídí i vztahy jiných osob než podnikatelů, stanoví-li to tento zákon nebo zvláštní zákon.
Díl II
Podnik a obchodní jmění
§ 5
Podnikem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit.
§ 6
(1) Obchodním majetkem pro účely tohoto zákona se rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které patří podnikateli a slouží nebo jsou určeny k jeho podnikání.
(2) Pro účely tohoto zákona se soubor obchodního majetku a závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním označuje jako obchodní jmění (dále jen "jmění").
(3) Čistým obchodním jměním je obchodní majetek po odečtení závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním.
§ 7
Organizační složka podniku
(1) Odštěpný závod je organizační útvar podniku, který je jako odštěpný závod zapsán v obchodním rejstříku. Při provozování odštěpného závodu se užívá obchodního jména podnikatele s dodatkem, že jde o odštěpný závod.
(2) Obdobné postavení jako odštěpný závod má i jiný organizační útvar, jestliže zvláštní zákon stanoví, že se zapisuje do obchodního rejstříku.
(3) Provozovnou se rozumí prostor, v němž je soustavně uskutečňována určitá podnikatelská činnost. Provozovna musí být označena obchodním jménem podnikatele, k němuž může být připojen název provozovny nebo jiné rozlišující označení.
Díl III
Obchodní jméno
§ 8
Obchodním jménem se rozumí název, pod kterým podnikatel činí právní úkony při své podnikatelské činnosti.
§ 9
(1) Obchodním jménem fyzické osoby je její jméno a příjmení (dále jen "jméno"). Obchodní jméno fyzické osoby může obsahovat dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání.
(2) Obchodní jméno obchodních společností a družstva je název, pod kterým jsou zapsány v obchodním rejstříku. To platí i pro právnické osoby, které se zapisují do obchodního rejstříku na základě zvláštního zákona. Součástí obchodního jména právnických osob je i dodatek označující jejich právní formu.
(3) Obchodním jménem právnické osoby, která se nezapisuje do obchodního rejstříku, je název, pod kterým byla zřízena.
§ 10
(1) Obchodní jméno nesmí být zaměnitelné s obchodním jménem jiného podnikatele. U fyzických osob postačí k odlišení uvedení místa podnikání.
(2) Podniká-li více osob pod společným jménem bez založení právnické osoby, jsou tyto osoby povinny splnit závazky vzniklé při tomto podnikání společně a nerozdílně.
§ 11
(1) Kdo zdědí podnik po podnikateli, který byl fyzickou osobou, může podnikat pod dosavadním obchodním jménem s dodatkem označujícím nástupnictví a jméno nástupce; totéž platí při nabytí podniku na základě smlouvy od podnikatele, který je fyzickou osobou, za podmínek stanovených v § 481 odst. 2.
(2) Je-li podnikatelem fyzická osoba, která změnila své jméno, může používat v obchodním jménu i své dřívější jméno s dodatkem obsahujícím nové jméno.
(3) Obchodní jméno právnické osoby přechází na nástupnickou právnickou osobu s podnikem, zaniká-li původní právnická osoba bez likvidace a nástupnická právnická osoba obchodní jméno převezme. Má-li nástupnická právnická osoba jinou právní formu, musí být změněn dodatek v souladu s její právní formou.
(4) Převod obchodního jména bez současného převodu podniku je nepřípustný. Převod obchodního jména je možný i při převodu části podniku, bude-li podnikatel zbývající část provozovat pod jiným obchodním jménem nebo tato část zanikne likvidací.
(5) Je-li součástí obchodního jména právnické osoby jméno společníka nebo člena, který přestal být jejím společníkem nebo členem, může právnická osoba užívat dále jeho jméno jen s jeho souhlasem. Při smrti společníka nebo člena se vyžaduje souhlas dědice.
§ 12
(1) Kdo byl dotčen na svých právech neoprávněným užíváním obchodního jména, může se proti neoprávněnému uživateli domáhat, aby se takového jednání zdržel a odstranil závadný stav. Dále může požadovat přiměřené zadostiučinění, které může být poskytnuto i v penězích.
(2) Byla-li neoprávněným užíváním obchodního jména způsobena škoda, lze se její náhrady domáhat podle tohoto zákona.
(3) Soud může účastníku, jehož návrhu bylo vyhověno, přiznat v rozsudku právo uveřejnit rozsudek na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl, a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob uveřejnění.
Díl IV
Jednání podnikatele
§ 13
(1) Je-li podnikatelem fyzická osoba, jedná osobně nebo prostřednictvím zástupce. Právnická osoba jedná statutárním orgánem nebo za ni jedná zástupce.
(2) Ustanovení tohoto zákona o jednotlivých obchodních společnostech a družstvu určují statutární orgán, jehož jednání je jednáním podnikatele, je-li tento orgán zapsán do obchodního rejstříku.
(3) Vedoucí odštěpného závodu, který je zapsán do obchodního rejstříku, je zmocněn za podnikatele činit veškeré právní úkony týkající se tohoto závodu.
§ 14
Prokura
(1) Prokurou zmocňuje podnikatel prokuristu ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku, i když se k nim jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Prokuru lze udělit jen fyzické osobě.
(2) V prokuře není zahrnuto oprávnění zcizovat nemovitosti a zatěžovat je, ledaže je toto oprávnění výslovně v udělení prokury uvedeno.
(3) Omezení prokury vnitřními pokyny nemá právní následky vůči třetím osobám.
(4) Více osobám lze prokuru udělit tak, že jsou k zastupování a podepisování oprávněny každá samostatně, nebo tak, že je přitom třeba souhlasného projevu vůle všech prokuristů nebo alespoň dvou z nich.
(5) Prokurista podepisuje tím způsobem, že k obchodnímu jménu podnikatele, za kterého jedná, připojí dodatek označující prokuru a svůj podpis.
(6) Udělení prokury je účinné od zápisu do obchodního rejstříku. Návrh na zápis prokury do obchodního rejstříku musí obsahovat jméno a bydliště prokuristy a způsob, jakým se za podnikatele podepisuje. Byla-li prokura udělena více osobám, musí návrh obsahovat i určení, zda každý prokurista může jednat samostatně, popř. kolik prokuristů musí jednat společně.
§ 15
Kdo byl při provozování podniku pověřen určitou činností, je zmocněn ke všem úkonům, k nimž při této činnosti obvykle dochází.
§ 16
Podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, nemohla-li třetí osoba vědět, že jednající osoba k tomu není oprávněna.
Díl V
Obchodní tajemství
§ 17
Předmětem práv náležejících k podniku je i obchodní tajemství. Obchodní tajemství tvoří veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem, které mají skutečnou nebo alespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu, nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné, mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje.
§ 18
Podnikatel provozující podnik, na který se obchodní tajemství vztahuje, má výlučné právo tímto tajemstvím nakládat, zejména udělit svolení k jeho užití a stanovit podmínky takového užití.
§ 19
Právo k obchodnímu tajemství trvá, pokud trvají skutečnosti uvedené v § 17.
§ 20
Proti porušení nebo ohrožení práva na obchodní tajemství přísluší podnikateli právní ochrana podle § 54, jako při nekalé soutěži.
Hlava II
Podnikání zahraničních osob
Díl I
Základní ustanovení
§ 21
(1) Zahraniční osoby mohou podnikat na území České a Slovenské Federativní Republiky za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako československé osoby, pokud ze zákona nevyplývá něco jiného.
(2) Zahraniční osobou se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba anebo jiné společenství se sídlem mimo území České a Slovenské Federativní Republiky. Československou právnickou osobou pro účely tohoto zákona se rozumí právnická osoba se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky.
(3) Podnikáním zahraniční osoby na území České a Slovenské Federativní Republiky se rozumí pro účely tohoto zákona podnikání této osoby její organizační složkou umístěnou na území České a Slovenské Federativní Republiky.
(4) Oprávnění zahraniční osoby podnikat na území České a Slovenské Federativní Republiky vzniká zápisem této osoby a její organizační složky do obchodního rejstříku. Návrh na zápis podává zahraniční osoba.
§ 22
Právní způsobilost, kterou má jiná než fyzická zahraniční osoba podle právního řádu, podle něhož byla založena, má rovněž v oblasti československého právního řádu. Právním řádem, podle něhož byla tato osoba založena, se řídí i její vnitřní právní poměry.
§ 23
Zahraniční osoby, které mají právo podnikat v zahraničí, se pokládají za podnikatele podle tohoto zákona.
Díl II
Majetková účast zahraničních osob v československých právnických osobách
§ 24
(1) Zahraniční osoba se může podle ustanovení tohoto zákona podílet na založení československé právnické osoby nebo se účastnit jako společník nebo člen v československé právnické osobě již založené. Může také sama československou právnickou osobu založit nebo se stát jediným společníkem československé právnické osoby, pokud tento zákon jediného zakladatele nebo jediného společníka připouští.
(2) Ve věcech uvedených v odstavci 1 mají zahraniční osoby stejná práva a povinnosti jako československé osoby.
Díl III
Ochrana majetkových zájmů zahraničních osob při podnikání v České a Slovenské Federativní Republice
§ 25
(1) Majetek zahraniční osoby související s podnikáním v České a Slovenské Federativní Republice a majetek právnické osoby se zahraniční majetkovou účastí podle § 24 odst. 1 může být v České a Slovenské Federativní Republice vyvlastněn nebo vlastnické právo omezeno jen na základě zákona a ve veřejném zájmu, který není možno uspokojit jinak. Proti takovému rozhodnutí lze podat opravný prostředek u soudu.
(2) Při opatřeních uvedených v odstavci 1 musí být poskytnuta bez prodlení náhrada odpovídající plné hodnotě majetku dotčeného těmito opatřeními v době, kdy byla uskutečněna, která je volně převoditelná do zahraničí v cizí měně.
(3) Ustanovení mezinárodních smluv, jimiž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána a které byly uveřejněny ve Sbírce zákonů, nejsou dotčena.
Díl IV
Přemístění sídla zahraniční právnické osoby do tuzemska
§ 26
(1) Právnická osoba založená podle práva cizího státu, která má sídlo v zahraničí, může přemístit své sídlo na území České a Slovenské Federativní Republiky. Podmínkou pro to je, že to připouští právní řád státu, v němž právnická osoba má dosud své sídlo, a také, pokud byla založena podle práva jiného státu, tento právní řád.
(2) Přemístění sídla podle odstavce 1 je účinné ode dne jeho zápisu do obchodního rejstříku.
(3) Vnitřní právní poměry právnické osoby uvedené v odstavci 1 se i po přeložení jejího sídla do tuzemska řídí právním řádem státu, podle něhož byla založena. Ručení jejích společníků nebo členů vůči třetím osobám nesmí však být nižší, než stanoví československé právo pro tutéž nebo obdobnou formu právnické osoby.
Hlava III
Obchodní rejstřík
§ 27
(1) Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje tykající se podnikatelů, popřípadě jiných osob, o nichž to stanoví zvláštní zákon.
(2) Skutečnosti zapsané v obchodním rejstříku jsou účinné vůči každému ode dne, ke kterému byl zápis proveden. Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do obchodního rejstříku, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.
(3) Obchodní rejstřík je veden soudem určeným k tomu zvláštním zákonem (rejstříkový soud).
§ 28
(1) Do obchodního rejstříku se zapisují tyto údaje:
a/ obchodní jméno, sídlo, u fyzických osob místo podnikání a bydliště, a identifikační číslo,
b/ předmět podnikání (činnosti),
c/ právní forma právnické osoby, jakož i jméno a bydliště osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členy, s uvedením způsobu, jakým jednají jménem právnické osoby,
d/ označení, sídlo a předmět podnikání (činnosti) odštěpného závodu, jméno vedoucího a jeho bydliště,
e/ jméno prokuristy a jeho bydliště,
f/ další skutečnosti, stanoví-li to zákon.
(2) Do obchodního rejstříku se dále zapisují:
a/ u veřejné obchodní společnosti jména a bydliště společníků, popřípadě obchodní jméno či název a sídlo právnické osoby jako společníka,
b/ u komanditní společnosti jméno a bydliště společníků, popřípadě obchodní jméno či název a sídlo právnické osoby jako společníka, s určením, kdo je komplementář a kdo komanditista, a výše vkladu každého komanditisty,
c/ u společnosti s ručením omezeným jména a bydliště společníků, popřípadě obchodní jméno či název a sídlo právnické osoby jako společníka s uvedením výše základního jmění a výše vkladu každého společníka, jakož i jména a bydliště členů dozorčí rady,
d/ u akciové společnosti výše základního jmění, počet, druh a jmenovitá hodnota akcií, jakož i jména a bydliště členů dozorčí rady,
e/ u družstva výše zapisovaného základního jmění, jakož i výše základních členských vkladů,
f/ u státního podniku zakladatel a kmenové jmění.
(3) U zahraničních osob se zapisují údaje uvedené v odstavci 1 písm. a/ až c/ s výjimkou identifikačního čísla, pokud se podle zvláštních předpisů zahraniční osobě nepřiděluje, dále umístění organizační složky zahraniční osoby, jakož i jméno a bydliště jejího vedoucího.
(4) V obchodním rejstříku se dále vyznačí také vstup do likvidace, jakož i jméno a bydliště likvidátora (likvidátorů), prohlášení konkursu se jménem a bydlištěm konkursního správce, zahájení řízení o vyrovnání a právní důvod výmazu podnikatele.
(5) Do obchodního rejstříku se zapíše také změna nebo zánik zapisovaných skutečností.
(6) Identifikační číslo přidělí podnikateli rejstříkový soud. Potřebná identifikační čísla sdělí rejstříkovému soudu příslušný orgán státní správy.
§ 29
Odštěpný závod se zapíše do obchodního rejstříku, v němž je podle sídla, popřípadě trvalého místa podnikání nebo bydliště, podnikatel zapsán. Jestliže je odštěpný závod umístěn v obvodu jiného rejstříkového soudu, musí být zapsán do obchodního rejstříku i u tohoto soudu. Totéž platí o jiné organizační jednotce uvedené v § 7 odst. 2.
§ 30
(1) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, je žadatel o zápis do obchodního rejstříku povinen prokázat živnostenské či jiné oprávnění k činnosti, která má být jako předmět jeho podnikání (činnosti) zapsána do obchodního rejstříku.
(2) Zahrnuje-li předmět podnikání obchodní společnosti nebo družstva činnost, kterou podle zvláštních předpisů mohou vykonávat pouze fyzické osoby na základě jiného než živnostenského oprávnění, může být obchodní společnost nebo družstvo zapsáno do obchodního rejstříku, jestliže po tomto zápisu bude mít alespoň jeden společník obchodní společnosti nebo člen družstva toto oprávnění. To platí i v případě, že se tato činnost u fyzické osoby nepokládá za podnikání.
(3) U zahraniční fyzické osoby, která se zapisuje do obchodního rejstříku jako osoba oprávněná jednat jménem podnikatele, se vyžaduje doklad o povolení k trvalému pobytu v České a Slovenské Federativní republice.
§ 31
(1) Návrh na zápis do obchodního rejstříku podává oprávněná osoba, jíž se zápis týká, nebo osoby oprávněné k tomu podle tohoto zákona.
(2) Návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do obchodního rejstříku zapsány.
(3) Zápis se provede ke dni určenému v návrhu na zápis. Je-li usnesení o provedení zápisu vydáno později nebo návrh neobsahuje den, ke kterému má být zápis proveden, provede se zápis ke dni vydání tohoto usnesení.
(4) Pravost podpisu osob podávajících návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být úředně ověřena.
§ 32
(1) Návrh na zápis do obchodního rejstříku je nutno podat ve lhůtě zákonem stanovené, popřípadě bez odkladu poté, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem zápisu.
(2) Soudy nebo jiné orgány upozorní rejstříkový soud vždy na neshodu mezi skutečným právním stavem a stavem zápisů v obchodním rejstříku, jakmile tato skutečnost při jejich činnosti vyjde najevo.
§ 33
(1) Provedení zápisu do obchodního rejstříku rejstříkový soud zveřejní.
(2) Zápis podnikatele a předmětu podnikání (činnosti), jakož i zápis změn nebo výmazu dosud zapsaných skutečností, oznámí rejstříkový soud příslušnému daňovému orgánu, orgánu státní statistiky a živnostenskému úřadu nejpozději do jednoho týdne ode dne zápisu.
§ 34
Prováděcí předpis upraví způsob zveřejňování zápisů v obchodním rejstříku.
Hlava IV
Účetnictví podnikatelů
§ 35
Podnikatelé jsou povinni vést účetnictví v rozsahu a způsobem stanoveným zvláštním zákonem.
§ 36
(1) Podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku (dále jen "zapsaní podnikatelé") účtují v podvojné účetní soustavě o stavu a pohybu obchodního majetku a závazků, čistého obchodního jmění, o nákladech, výnosech a zisku nebo ztrátě podniku.
(2) Ostatní podnikatelé účtují v jednoduché účetní soustavě o příjmech a výdajích, pohledávkách a závazcích a zjišťují čisté obchodní jmění a výsledek hospodaření.
§ 37
Účetní období
Základní účetní období je shodné s obdobím stanoveným pro plnění daňových povinností.
§ 38
(1) Zapsaní podnikatelé účtují:
a/ v deníku, v němž se účetní zápisy provádějí z hlediska časového,
b/ v hlavní knize, v níž se účetní zápisy provádějí z hlediska věcného na syntetických účtech,
c/ v knihách analytické evidence, ve kterých se podrobně rozvádějí účetní zápisy hlavní knihy.
(2) Ostatní podnikatelé vedou:
a/ peněžní deník a knihu pohledávek a dluhů,
b/ pomocné knihy o ostatních složkách obchodního majetku a závazků.
Účetní závěrka
§ 39
(1) Po skončení účetního období:
a/ zapsaní podnikatelé sestavují účetní závěrku, kterou tvoří rozvaha (bilance) a výkaz zisků a ztrát a přílohy k nim,
b/ ostatní podnikatelé sestavují účetní závěrku, kterou tvoří výkaz o obchodním majetku a závazcích a o příjmech a výdajích.
(2) Akciové společnosti zveřejňují hlavní údaje ze schválené roční účetní závěrky; ostatní obchodní společnosti a družstva mají tuto povinnost, jen pokud tak stanoví zákon.
§ 40
(1) Roční účetní závěrku akciové společnosti prověřuje auditor. Ostatní obchodní společnosti a družstva musí mít roční účetní závěrku ověřenou auditorem, pokud tak stanoví zákon.
(2) Roční účetní závěrku prověřuje auditor z hlediska jejího obsahu a způsobu sestavení; přitom prověří i úplnost, pravdivost a průkaznost účetnictví.
(3) Podnikatel je povinen připravit a poskytnout auditorovi všechny účetní písemnosti a vysvětlení potřebná k prověřování podle odstavce 2.
(4) Náklady spojené s auditorskou činností hradí podnikatel, jehož roční účetní závěrka se prověřuje.
Hlava V
Hospodářská soutěž
Díl I
Účast na hospodářské soutěži
§ 41
Fyzické i právnické osoby, které se účastní hospodářské soutěže, i když nejsou podnikatelé (dále jen "soutěžitelé"), mají právo svobodně rozvíjet svou soutěžní činnost v zájmu dosažení hospodářského prospěchu a sdružovat se k výkonu této činnosti; jsou však povinny přitom dbát právně závazných pravidel hospodářské soutěže a nesmějí účast v soutěži zneužívat.
§ 42
(1) Zneužitím účasti v hospodářské soutěži je nekalé soutěžní jednání (dále jen "nekalá soutěž") a nedovolené omezování soutěže.
(2) Nedovolené omezování hospodářské soutěže upravuje zvláštní zákon.
§ 43
(1) Pokud z mezinárodních smluv, jimiž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána a které byly uveřejněny ve Sbírce zákonů, nevyplývá jinak, nevztahuje se ustanovení této hlavy na jednání v rozsahu, v jakém má účinky v zahraničí.
(2) Československým osobám jsou, pokud jde o ochranu proti nekalé soutěži, postaveny na roveň zahraniční osoby, které v České a Slovenské Federativní Republice podnikají podle tohoto zákona. Jinak se mohou zahraniční osoby domáhat ochrany podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána a které byly uveřejněny ve Sbírce zákonů, a není-li jich, na základě vzájemnosti.
Díl II
Nekalá soutěž
§ 44
Základní ustanovení
(1) Nekalou soutěží je jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Nekalá soutěž se zakazuje.
(2) Nekalou soutěží podle odstavce 1 je zejména:
a/ klamavá reklama,
b/ klamavé označování zboží a služeb,
c/ vyvolávání nebezpečí záměny,
d/ parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele,
e/ podplácení,
f/ zlehčování,
g/ porušování obchodního tajemství,
h/ ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí,
i/ hospodářská diskriminace.
§ 45
Klamavá reklama
(1) Klamavou reklamou je šíření údajů o vlastním nebo cizím podniku, jeho výrobcích či výkonech, které je způsobilé vyvolat klamnou představu a zjednat tím vlastnímu nebo cizímu podniku v hospodářské soutěži prospěch na úkor jiných soutěžitelů či spotřebitelů.
(2) Za šíření údajů se považuje sdělení mluveným nebo psaným slovem, tiskem, vyobrazením, fotografií, rozhlasem, televizí či jiným sdělovacím prostředkem.
(3) Klamavým je i údaj sám o sobě pravdivý, jestliže vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl učiněn, může uvést v omyl.
§ 46
Klamavé označení zboží a služeb
(1) Klamavým označením zboží a služeb je každé označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, že jím označené zboží nebo služby pocházejí z určitého státu, určité oblasti či místa nebo od určitého výrobce, anebo že vykazují zvláštní charakteristické znaky nebo zvláštní jakost. Nerozhodné je, zda označení bylo uvedeno bezprostředně na zboží, obalech, obchodních písemnostech aj. Rovněž je nerozhodné, zda ke klamavému označení došlo přímo nebo nepřímo a jakým prostředkem se tak stalo.
(2) Ustanovení § 45 odst. 3 platí obdobně.
(3) Klamavým označením je i takové nesprávné označení zboží nebo služeb, k němuž je připojen dodatek sloužící k odlišení od pravého původu, jako výrazy "druh", "typ", "způsob", a označení je přesto způsobilé vyvolat o původu nebo povaze zboží či služeb mylnou domněnku.
(4) Klamavým označením není uvedení názvu, který se v hospodářském styku již všeobecně vžil jako údaj sloužící k označování druhu nebo jakosti zboží, ledaže by k němu byl připojen dodatek způsobilý klamat o původu, jako například "pravý", "původní" a podobně.
(5) Tímto ustanovením nejsou dotčena práva a povinnosti ze zapsaného označení původu výrobků, ochranných známek, chráněných odrůd rostlin a plemen zvířat, stanovená zvláštními zákony.
§ 47
Vyvolání nebezpečí záměny
Vyvolání nebezpečí záměny je:
a/ užití obchodního jména nebo zvláštního označení podniku užívaných již po právu jiným soutěžitelem,
b/ užití zvláštních označení podniku nebo zvláštních označení či úpravy výrobků, výkonů anebo obchodních materiálů podniku, které v zákaznických kruzích platí pro určitý podnik nebo závod za příznačné (např. i označení obalů, tiskopisů, katalogů, reklamních prostředků),
c/ napodobení cizích výrobků, jejich obalů nebo výkonů, ledaže by šlo o napodobení v prvcích, které jsou již z povahy výrobku funkčně, technicky nebo esteticky předurčeny a napodobitel učinil veškerá opatření, která od něho lze požadovat, aby nebezpečí záměny vyloučil nebo alespoň podstatně omezil, pokud jsou tato jednání způsobilá vyvolat nebezpečí záměny s podnikem, obchodním jménem, zvláštním označením nebo výrobky anebo výkony jiného soutěžitele.
§ 48
Parazitování na pověsti
Parazitováním je využívání pověsti podniku, výrobků nebo služeb jiného soutěžitele s cílem získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl.
§ 49
Podplácení
Podplácením je jednání, jímž:
a/ soutěžitel osobě, která je členem statutárního nebo jiného orgánu jiného soutěžitele nebo je v pracovním či jiném obdobném poměru k jinému soutěžiteli, přímo nebo nepřímo nabídne, slíbí či poskytne jakýkoliv prospěch za tím účelem, aby jejím nekalým postupem docílil na úkor jiných soutěžitelů pro sebe nebo jiného soutěžitele přednost nebo jinou neoprávněnou výhodu v soutěži, anebo
b/ osoba uvedená v písm. a/ přímo či nepřímo žádá, dá si slíbit nebo přijme za stejným účelem jakýkoliv prospěch.
§ 50
Zlehčování
(1) Zlehčováním je jednání, jímž soutěžitel uvede nebo rozšiřuje o poměrech, výrobcích nebo výkonech jiného soutěžitele nepravdivé údaje způsobilé tomuto soutěžiteli přivodit újmu.
(2) Zlehčováním je i uvedení a rozšiřování pravdivých údajů o poměrech, výrobcích či výkonech jiného soutěžitele, pokud jsou způsobilé tomuto soutěžiteli přivodit újmu. Nekalou soutěží však není, byl-li soutěžitel k takovému jednání okolnostmi donucen (oprávněná obrana).
§ 51
Porušení obchodního tajemství