FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991
VI. v. o.
675
Vládní návrh
Zákon
ze dne .......... 1991
o konkursním a vyrovnávacím řízení
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Úvodní ustanovení
§ 1
(1) Účelem tohoto zákona je uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku.
(2) Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky.
(3) Právnická osoba je v úpadku i tehdy jestliže je předlužena.
§ 2
(1) Jestliže je dlužník v úpadku, je možné zahájit u soudu konkursní řízení (dále jen "konkurs") nebo vyrovnací řízení (dále jen "vyrovnání").
(2) Cílem konkursu nebo vyrovnání je dosáhnout poměrného uspokojení věřitelů z dlužníkova majetku.
§ 3
(1) K řízení je příslušný krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud dlužníka.
(2) Pro konkurs a vyrovnání se použijí ustanovení občanského soudního řádu [Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (úplně znění vyhlášeno pod č. 78/1983 Sb.)], nestanoví-li tento zákon jinak.
(3) V řízení jedná a rozhoduje samosoudce. Jednání se nařizuje, jen stanoví-li to zákon nebo pokládá-li to soud za nutné. Rozhoduje se usnesením.
ČÁST DRUHÁ
Konkurs
§ 4
Návrh na prohlášení konkursu
(1) Konkurs se prohlásí na návrh dlužníkova věřitele, nebo dlužníka anebo likvidátora právnické osoby. Zvláštní zákon může přiznat právo k podání návrhu na prohlášení konkursu dalším osobám.
(2) Nebyl-li návrh na prohlášení konkursu podepsán všemi osobně ručícími společníky nebo všemi osobami oprávněnými společně jednat jménem právnické osoby anebo všemi jejími likvidátory, jedná se o vadu návrhu; nepodařilo-li se tuto vadu odstranit, soud návrh zamítne.
(3) Jde-li o návrh věřitele, je třeba doložit, že navrhovatel má proti dlužníkovi pohledávku, i když není ještě splatná, a uvést okolnosti, které nasvědčují, že dlužník je v úpadku (§ 1). Jestliže dlužník zastavil platby, má se zato, že není schopen plnit své splatné závazky.
(4) Vezme-li věřitel návrh na prohlášení konkursu zpět, může být návrh podán znovu pro tutéž pohledávku až po šesti měsících od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení.
§ 5
Podmínkou prohlášení konkursu je, aby dlužník měl majetek dostačující alespoň k úhradě nákladů řízení.
§ 6
Konkursní podstata
(1) Majetek podléhající konkursu tvoří konkursní podstatu (dále jen "podstata"), která není právnickou osobou.
(2) Konkurs se týká majetku, který patřil dlužníkovi v den prohlášení konkursu a kterého nabyl za konkursu. Z konkursu je vyloučen majetek, jehož se nemůže týkat výkon rozhodnutí, s výjimkou majetku sloužícího podnikatelské činnosti.
§ 7
Účastníci konkursu
Účastníky konkursu jsou navrhovatel, dlužník, likvidátor právnické osoby a věřitelé, kteří uplatňují nároky (dále jen "konkursní věřitelé").
Správce podstaty
§ 8
(1) Správce podstaty (dále jen "správce") se zásadně vybírá ze seznamu správců, který vede soud příslušný k řízení (§ 3 odst. 1). Do seznamu lze zapsat jenom bezúhonnou fyzickou osobu, která je plně způsobilá k právním úkolům a má přiměřenou odbornou způsobilost. Správcem může soud ustanovit pouze ve věci nepodjatou fyzickou osobu, pokud s tímto ustanovením souhlasí. Advokáti a komerční právníci zapsaní do seznamu mohou odmítnout tuto funkci jen z důležitých důvodů, které posoudí soud. Výjimečně může soud ustanovit správcem i jinou osobu, která splňuje podmínky pro zapsání do seznamu.
(2) Správce je povinen při výkonu funkce postupovat s péčí řádného hospodáře, zejména je povinen zajistit pojištění podstaty a odpovídá za škodu vzniklou zanedbáním povinností, které mu ukládá zákon nebo mu uloží soud.
(3) Správce má nárok na náhradu výdajů a na odměnu. Dohody správce s úpadcem nebo věřiteli o odměně jsou neplatné.
(4) Neplní-li správce řádně své povinnosti, může mu soud uložit pořádkovou pokutu.
(5) Z důležitých důvodů může soud na návrh některého z účastníků nebo i bez návrhu zprostit správce funkce. Zprostí-li soud správce jeho funkce, ustanoví nového správce. Správce, který byl funkce zproštěn, je povinen řádně informovat nového správce a dát mu k dispozici všechny doklady. Zproštěním nezaniká správcova odpovědnost podle odstavce 2 za dobu výkonu funkce a za její řádné odevzdání.
§ 9
(1) Jestliže to vyžaduje rozsah správy, může soud ustanovit zvláštního správce pro určitý obor správy. Zvláštní správce má právo, povinnosti a odpovědnost správce v mezích své působnosti.
(2) Jestliže je to účelné, může soud ustanovit správci zástupce pro případ, že by ze závažných důvodů nemohl přechodně svou funkci vykonávat.
(3) Pro ustanovování do funkce, odměňování a zprošťování funkce zvláštních správců a zástupce správce platí ustanovení o správci.
Schůze konkursních věřitelů a věřitelský výbor
§ 10
(1) Soud svolává schůzi konkursních věřitelů, je-li toho třeba pro zjištění jejich stanovisek potřebných pro další vedení konkursu a řídí její jednání; na návrh správce ji svolává vždy. Schůze konkursních věřitelů musí být oznámena vhodným způsobem s uvedením dne a předmětu jednání.
(2) K platnosti usnesení a k volbám věřitelského výboru je třeba prostá většina hlasů počítaná podle výše pohledávek; není-li stanoveno jinak, počítají se jen hlasy konkursních věřitelů na schůzi přítomných nebo řádně zastoupených. K platnosti schůze konané po přezkumném jednání je třeba, aby byli přítomni alespoň dva konkursní věřitelé, představující nejméně čtvrtinu konkursních pohledávek.
(3) Hlasovat mohou jen konkursní věřitelé, jejichž pohledávka byla zjištěna. Soud rozhodne, zda mohou hlasovat také konkursní věřitelé, jejichž pohledávka nebyla ještě zjištěna, je sporná, popřípadě je podmíněná.
(4) Věřitelům, kteří nabyli pohledávku jejím postoupením až po prohlášení konkursu, nepřísluší hlasovací právo, ledaže nabyli pohledávku podle závazku, který převzali před prohlášením konkursu.
§ 11
(1) Je-li to účelné, může být na schůzi konkursních věřitelů zvolen tříčlenný nebo pětičlenný věřitelský výbor, souhlasí-li s tím soud. Členy věřitelského výboru mohou být fyzické i právnické osoby z řad konkursních věřitelů a mohou se dát na svůj náklad zastupovat. Zároveň je třeba zvolit stejný počet náhradníků. Zvolení členové a náhradníci mohou funkci odmítnout nebo se jí vzdát z důvodů uznaných soudem. Soud pečuje o to, aby věřitelský výbor byl stále úplný a v naléhavém případě její rozšíří.
(2) Věřitelský výbor dohlíží na činnost správce a je oprávněn a na pokyn soudu povinen přezkoumat jeho hospodaření.
(3) Věřitelský výbor svolává soud. Na zasedání se zvou všichni členové i náhradníci věřitelského výboru.
(4) K platnosti usnesení věřitelského výboru je třeba většiny hlasů členů věřitelského výboru, popřípadě náhradníků, pokud je zastupují. Ve vlastní věci nesmí člen hlasovat.
(5) Členové věřitelského výboru a náhradníci mohou nabývat věci z podstaty jen při veřejné dražbě nebo se schválením schůze věřitelů. To platí i pro nabytí prostřednictvím jiné osoby.
(6) Členové věřitelského výboru a náhradníci mají nárok na náhradu nutných výdajů spojených s výkonem funkce. Se souhlasem soudu jim může správce vyplatit přiměřenou odměnu, a to ještě před skončením konkursu, jestliže vykonali z příkazu soudu nebo podle usnesení věřitelského výboru zvláštní úkol anebo bylo-li členství (náhradnictví) spojeno s mimořádnou ztrátou času nebo s mimořádnou námahou.
§ 12
Dohled soudu
(1) Soud je oprávněn vyžádat si od správce zprávu a vysvětlivky, nahlížet do jeho účtů a konat potřebná šetření. Může správci uložit, aby si vyžádal o určitých otázkách názor věřitelského výboru nebo mu může dát pokyny sám.
(2) Proti opatřením v dohlédací činnosti soudu v konkursním řízení není přípustný opravný prostředek. To platí i pro rozhodnutí soudu o hlasovacím právu.
§ 13
Prohlášení konkursu
(1) Zjistí-li soud, že jsou splněny podmínky prohlášení konkursu, rozhodne o prohlášení konkursu usnesením, které musí obsahovat odůvodnění. Jinak návrh na prohlášení konkursu zamítne.
(2) V usnesení o prohlášení konkursu musí být ustanoven správce a věřitelé musí být vyzváni, aby přihlásili ve lhůtě třiceti dnů ode dne prohlášení konkursu všechny své nároky, uvedli jejich výši, právní důvod vzniku a jejich zajištění, a o s upozorněním, že jinak se na nároky, které nebyly přihlášeny, nevezme zřetel.
(3) Usnesení o prohlášení konkursu se doručí dlužníkovi do vlastních rukou; dále se doručí navrhovateli, správci a všem známým věřitelům, jakož i orgánům vyměřujícím daně a poplatky.
(4) Usnesení se vyvěsí toho dne, kdy bylo vydáno, v úplném znění nebo ve vhodném zkráceném znění na úřední desce soudu a dále na úřední desce okresního soudu, v jehož obvodu je dlužníkův podnik nebo jeho bydliště, jsou-li mimo sídlo soudu. Výpis z usnesení se uveřejní též jiným vhodným způsobem. Je-li dlužník zapsán v obchodním rejstříku, oznámí soud prohlášení konkursu rejstříkovému soudu, který prohlášení konkursu zapíše a zveřejní. Současně soud oznámí prohlášení konkursu orgánům pověřeným vedením evidence nemovitostí a postará se o opatření k zajištění podstaty.
(5) Účinky prohlášení konkursu nastanou dnem vyvěšení usnesení na úřední desce soudu. Tímto dnem se dlužník stává úpadcem.
§ 14
Účinky prohlášení konkursu
(1) Prohlášení konkursu má tyto účinky:
a) úpadce ztrácí oprávnění nakládat s majetkem náležejícím do podstaty a jeho právní úkony, týkající se tohoto majetku, jsou neúčinné; oprávnění nakládat s tímto majetkem přechází na správce;
b) úpadce může odmítnou přijetí daru a dědictví jen se souhlasem správce;
c) spory, které se týkají majetku náležejícího do podstaty nelze zahájit ani v nich pokračovat, ledaže v nich jde o nároky na oddělené uspokojení (§ 28) a na vyloučení věci z podstaty; tyto spory však lze zahájit nebo v nich pokračovat jen proti správci;
d) přerušují se zahájená soudní řízení, pokud se týkají majetku náležejícího do podstaty; v těchto řízeních může pokračovat správce, nerozluční společníci úpadcovi (§ 92 odst. 1 občanského soudního řádu [Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pod č. 78/1983 Sb.)]) nebo úpadcův odpůrce; úpadce tak může učinit jen tehdy, je-li navrhovatelem a správce do řízení nevstoupí ve lhůtě určené mu procesním soudem. Nepokračuje-li v uvedených případech správce v řízení, vyloučí se tím sporný nárok a jeho předmět z podstaty a v řízení mohou pokračovat úpadce, jeho nerozluční společníci nebo úpadcův odpůrce;
e) pro pohledávku proti úpadci nelze nařídit výkon rozhodnutí postihující věci náležející do podstaty ani nabýt na nich právo na oddělené uspokojení (§ 28);
f) zanikají práva na oddělené uspokojení (§ 28), která se týkají majetku náležejícího do podstaty a věřitelé je získali v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu; byl-li konkurs zrušen podle § 44 odst. 1 písm. a), lze tato práva znovu uplatnit. Byly-li však věci nebo pohledávky při výkonu rozhodnutí ve shora uvedené lhůtě zpeněženy, bude výtěžek na ně připadajíc zahrnut do podstaty;
g) pohledávky dosud nesplatné se stávají splatnými;
h) zanikají úpadcovy příkazy, platné moci, prokury a jeho dosud nepřijaté nabídky;
i) započtení není možné v případech, kdy některý účastník nabyl vzájemnou, jinak započitatelnou pohledávku až po prohlášení konkursu nebo v posledních šesti měsících před jeho prohlášením;
j) zastavuje se postup v privatizačním procesu podle zvláštních předpisů [zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, zákon SNR č. .../1991 Sb., o působnosti orgánů Slovenské republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku Slovenské republiky];
k) zaniká úpadcovo bezpodílové spoluvlastnictví manželů.
(2) Jestliže smlouva o vzájemném plnění nebyla ještě v době prohlášení konkursu splněna ani úpadcem, ani druhým účastníkem smlouvy, anebo byla splněna jen částečně, správce může buď smlouvu splnit a požadovat splnění i od druhého účastníka smlouvy, anebo od smlouvy odstoupit.
(3) Nájemní smlouvy uzavřené úpadcem je správce oprávněn vypovědět ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou. Nájemní smlouvy uzavřené úpadcem na dobu určitou se prohlášením konkursu považují za uzavřené na dobu neurčitou.
Odporovatelné právní úkony
§ 15
(1) Věřitel se může domáhat, aby soud určil, že dlužníkovy právní úkolny, pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůči němu právně neúčinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li nárok proti dlužníkovi z jeho odporovatelného úkonu již vymahatelný anebo byl-li již uspokojen.
(2) Odporovat je možné právním úkonům, které dlužník učinil v posledních třech letech v úmyslu zkrátit své věřitele, musel-li být tento úmysl druhé straně znám, a právním úkonům, kterými byli věřitelé dlužníka zkráceni a k nimž došlo v posledních třech letech mezi dlužníkem a osobami jemu blízkými [§ 116 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů], nebo které dlužník učinil v uvedeném čase ve prospěch těchto osob; to však neplatí, jestliže druhá strana tehdy dlužníkův úmysl zkrátit věřitele mohla při náležité pečlivosti poznat.
(3) Právo odporovat právním úkonům se uplatňuje proti tomu, kdo měl z odporovatelného právního úkonu dlužníka prospěch.
(4) Právní úkon, kterému věřitel s úspěchem odporoval, je vůči němu neúčinný potud, že věřitel může požadovat uspokojení své pohledávky z toho, co odporovatelným právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku a není-li to dobře možné, má právo na náhradu vůči tomu, kdo měl z tohoto úkonu prospěch.
§ 16
(1) Právo odporovat právním úkonům je oprávněn uplatnit věřitel nebo správce.
(2) Právo odporovat právním úkonům lze uplatnit nejen proti osobám, které s úpadcem sjednaly odporovatelný právní úkon, nýbrž i proti jejich dědicům; proti třetím osobám jen tehdy, jestliže jim byly známy okolnosti odůvodňující odporovatelnost právním úkonům proti jejich právnímu předchůdci.
(3) Odporovatelným právním úkonem nemůže být vyrovnána vzájemná pohledávka odpůrce proti úpadci.
(4) Vše, o co byl odporovatelným právním úkonem dlužníkův majetek zkrácen, musí být vráceno do podstaty, a není-li to možné, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.
Zjištění podstaty
§ 17
(1) Úpadce je povinen sestavit a odevzdat správci seznam svých aktiv a pasiv s uvedením věřitelů i jejich adres, odevzdat správci své obchodní knihy i všechny písemnosti a poskytnout mu také všechna potřebná vysvětlení. Předložený seznam aktiv a pasiv musí úpadce podepsat s výslovným potvrzením, že je správný a úplný.
(2) Jestliže konkurs navrhuje dlužník, předloží seznam svých aktiv a pasiv spolu s návrhem na konkurs; nejde-li o jeho návrh, předloží úpadce seznam ihned, jakmile ho správce k předložení seznamu vyzve, nejpozději do patnácti dnů od prohlášení konkursu.
§ 18
(1) Soupis podstaty provede správce podle pokynů soudu za použití seznamu předloženého úpadcem. Nevyhověl-li úpadce povinnosti podle § 17 odst. 2, uloží mu soud, aby se dostavil k sepsání zápisu o seznamu majetku a aby vydal potřebné listiny správci.
(2) Kdo má věc náležející do podstaty, je povinen to oznámit správci, jakmile se dozví o prohlášení konkursu a musí umožnit správci, aby věc byla zapsána do soupisu a odhadnuta; jinak odpovídá za škodu tím vzniklou.
(3) Se soupisem se spojí odhad, ledaže se soud spokojí s odhadem provedeným úpadcem, souhlasí-li s ním schůze věřitelů. Při odhadu nemovitostí se cena řídí cenou stanovenou cenovými předpisy.
§ 19
(1) Jsou-li pochybnosti, zda věc náleží do podstaty, zapíše se do soupisu podstaty s poznámkou o nárocích uplatněných jinými osobami anebo s poznámkou o jiných důvodech, které činí pojetí věci do soupisu pochybným.
(2) Soud uloží tomu, kdo uplatňuje, že věc neměla být do soupisu pojata, aby v určené lhůtě podal žalobu proti správci. V případě, že žaloba není včas podána, má se zato, že věc je do soupisu pojata oprávněně.
§ 20
Přihlášky pohledávek
(1) Konkursní věřitelé přihlásí své pohledávky, a to ve lhůtě stanovené v usnesení o prohlášení konkursu, i když se o nich vede soudní řízení nebo se provádí výkon rozhodnutí. Současně uvedou, zda uplatňují oddělené uspokojení (§ 28), jakož i jiné důvody pro přednostní pořadí při rozvrhu.
(2) Přihlášky se podávají u soudu dvojmo. Pokud se pohledávka opírá o písemný právní úkon, je třeba připojit i listinu o tomto úkonu. Konkursní věřitelé, kteří mají bydliště nebo sídlo v cizině, jsou povinni v přihlášce uvést jméno svého zástupce pro doručování v tuzemsku, jinak jim ho stanoví na jejich náklad soud.
(3) Správci se doručuje druhý stejnopis přihlášených pohledávek a opis přihlášky dodané do soudního spisu; přihlášené pohledávky sestaví správce do seznamu podle pořadí pro účely rozvrhu.
(4) Správce přezkoumá přihlášky především podle úpadcových obchodních knih a jiných listin a k sestavenému seznamu přihlášek vyslechne úpadce. Tento seznam předloží soudu.
(5) Účastníci jsou oprávněni nahlédnout do přihlášených pohledávek, příloh k nim a do seznamu přihlášek vyhotoveného správcem.
Přezkumné jednání
§ 21
(1) K přezkoumání přihlášených pohledávek nařídí soud přezkumné jednání, ke kterému se musí dostavit úpadce a správce. Přezkoumání se děje podle seznamu sestaveného správcem.
(2) Úpadce i konkursní věřitelé mohou popírat pravost i pořadí všech přihlášených pohledávek.
(3) Výsledek přezkumného jednání se zapíše do seznamu přihlášek předloženého správcem a takto upravený seznam tvoří součást zápisu o přezkumném jednání; věřitelé mohou vyžadovat vydání ověřených výpisů.
§ 22
Jestliže je to možné, přezkoumá soud i přihlášky došlé po přihlašovací lhůtě; jinak pro ně nařídí zvláštní přezkumné jednání. Náhradu nákladů spojených s obesláním konkursních věřitelů a účastí správce uloží soud konkursním věřitelům, kteří opožděné přihlášky podali. Konkursní věřitelé přihlášek přezkoumávaných při zvláštním přezkumném jednání nemohou popřít pravost a pořadí pohledávek přezkoumaných při předchozích přezkumných jednáních. Ustanovení § 21 odst. 3 platí obdobně.
§ 23
(1) Pohledávka se pokládá za zjištěnou, byla-li uznána správcem a nebyla-li popřena žádným z konkursních věřitelů. Popření pohledávky úpadcem se poznamená v seznamu přihlášek, ale nemá pro zjištění pohledávky význam.
(2) Konkursní věřitelé pohledávek, které zůstaly sporné co do pravosti, výše nebo pořadí, mohou se domáhat určení svého práva. Žalobu musí podat proti konkursním věřitelům i správci, smí se v ní dovolávat jen právního důvodu uvedeného v přihlášce nebo při přezkumném jednání a pohledávku mohou uplatnit jen do výše v nich uvedené. Nejde-li o věc patřící do pravomoci soudu, rozhodne o pravosti pohledávky příslušný správní orgán.
(3) Kdo popřel vykonatelnou pohledávku, musí toto stanovisko uplatnit podle povahy pohledávky buď u soudu, nebo u příslušného správního orgánu.
(4) K popření pohledávky stanoví soud přiměřenou lhůtu s poučením, že při zmeškání lhůty podle § 24 odstavce 1 nelze k takovým pohledávkám přihlížet, a že při zmeškání lhůty podle § 24 odstavce 2 se takové pohledávky budou napříště pokládat za nesporné.
(5) Konkursní věřitele pohledávek sporných co do pravosti či pořadí, kteří nebyli při přezkumném jednání přítomni, vyrozumí soud o tom, kdo popřel pohledávku, a z jakého důvodu.
§ 24
(1) Správce je oprávněn popřít nárok přihlášený konkursním věřitelem, výši nároku nebo jeho právní důvod. O tom soud vyrozumí konkursního věřitele, o jehož nárok jde, a současně ho vyzve, aby nárok, jeho výši nebo právní důvod uplatnil do 30 dnů u soudu, který prohlásil konkurs, nebo u jiného příslušného orgánu s tím, že jinak se na popřený nárok, jeho uplatněnou výši nebo uplatněný právní důvod nevezme zřetel.
(2) Popře-li správce nárok už vymahatelný, vyzve ho soud, aby své popření uplatnil do 30 dnů u soudu, který prohlásil konkurs, popřípadě u jiného příslušného orgánu s tím, že jinak se nárok bude považovat za zjištěný.
§ 25
(1) Rozhodnutí soudu nebo příslušného správního orgánu o pravosti, výši nebo pořadí popřených pohledávek jsou účinná proti všem věřitelům.
(2) Náklady sporu o pravost, výši či pořadí popřených pohledávek se pokládají za náklady podstaty, zúčastnil-li se takového sporu správce. Nezúčastnil-li se správce sporu, mají popírající věřitelé nárok na náhradu nákladů z podstaty jen potud, pokud se podstatě dostalo nějakého prospěchu z vedení sporu.
§ 26
Bezpodílové spoluvlastnictví manželů
(1) Došlo-li prohlášením konkursu k zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů, anebo jestliže při prohlášení konkursu úpadcovo již předtím zaniklé bezpodílové spoluvlastnictví manželů nebylo vypořádáno, je třeba provést jeho vypořádání.
(2) Správce je oprávněn k provedení vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů zaniklého prohlášením konkursu namísto úpadce, včetně podání návrhu na vypořádání tohoto bezpodílového spoluvlastnictví manželů soudem. Při vypořádání dohodou je správce oprávněn uzavřít dohodou jen ve formě smíru schváleného soudem.
(3) Jestliže k zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů došlo před prohlášením konkursu,
a) dohody o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů uzavřené v posledních šesti měsících před prohlášením konkursu jsou neplatné;
b) bylo-li už zahájeno řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, které nebylo dosud pravomocně skončeno, vstupuje správce do řízení namísto úpadce dnem prohlášení konkursu;
c) nebylo-li ještě zahájeno řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, je správce povinen neprodleně podat návrh na toto vypořádání namísto úpadce;
d) k účinnosti dohody o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví je třeba schválení soudem.
Zpeněžení
§ 27
(1) Podstatu lze zpeněžit buď prodejem věcí způsobem upraveným v ustanoveních o výkonu rozhodnutí nebo prodejem mimo veřejnou dražbu.
(2) Prodej mimo veřejnou dražbu uskuteční správce se souhlasem soudu a za podmínek jím určených po vyslechnutí úpadce. Věci se prodávají za odhadní cenu, pokud pro ně neplatí cena stanovená cenovými předpisy. Nelze-li očekávat výhodnějšího zpeněžení, lze věci prodat mimo veřejnou dražbu i pod odhadní cenou nebo cenou stanovenou cenovými předpisy. Stejně tak lze úplatně převést i úpadcovy sporné anebo obtížné vymahatelné pohledávky.
(3) Zpeněžení věcí prodejem podle ustanovení o výkonu rozhodnutí provede soud na návrh správce, který má přitom postavení oprávněného.
(4) Nedobytné pohledávky a věci, které nebylo možno prodat, může správce po schválení soudem vyloučit z podstaty.
§ 28
(1) Věřitelé pohledávek, které byly zajištěny zástavním nebo zadržovacím právem (dále jen "oddělení věřitelé") mají při zpeněžení právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku prodeje věci, na níž zástavní nebo zadržovací právo vázne.
(2) Toto právo mají i tehdy, jestliže své takto zajištěné pohledávky nepřihlásili do konkursu.
(3) Výtěžek z prodeje věci do výše zajištěné pohledávky jim se souhlasem soudu vydá správce.
§ 29
(1) Správce podává soudu zprávy o zpeněžování majetku z podstaty. Konečnou zprávu spolu s vyúčtováním své odměny a výdajů předloží soudu po zpeněžení majetku z podstaty. Odměnu a výdaje vyúčtují i zvláštní správci a zástupce správce, k výzvě soudu i ti, kdo byli soudem za řízení funkce správce zproštěni.
(2) Soud přezkoumá konečnou zprávu o zpeněžení majetku z podstaty a o vyúčtování odměny a výdajů, odstraní po slyšení správce shledané chyby anebo nejasnosti a uvědomí o konečné zprávě a vyúčtování úpadce a konkursní věřitele. Upozorní přitom, že do patnácti dnů ode dne, kdy konečná zpráva a vyúčtování byly vyvěšeny na úřední desce soudu, mohou proti nim podat námitky.
(3) Konečnou zprávu a vyúčtování projedná soud při jednání, ke kterému obešle správce, úpadce a konkursní věřitele, kteří podali námitky popřípadě i věřitelský výbor, a rozhodne o ní usnesením, které jim doručí a vyvěsí na úřední desce soudu.
Rozvrh
§ 30
(1) Po právní moci usnesení o schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů vydá soud rozvrhové usnesení.
(2) Rozvrhové usnesení se doručí účastníkům do vlastních rukou s výjimkou konkursních věřitelů, jejichž nároky již byly plně uspokojeny.
§ 31
(1) Nároky na vyloučení věci z podstaty (§ 19 odst. 2), pohledávka za podstatou (§ 31 odst. 2), nároky na oddělené uspokojení (§ 28) a pracovní nároky podle § 31 odst. 3 lze uspokojit kdykoli v průběhu konkursního řízení. Jiné nároky lze uspokojit jen podle pravomocného rozvrhového usnesení.
(2) Pohledávky za podstatou, vzniklé po prohlášení konkursu jsou nároky na náhradu nákladů spojených s udržováním a správou podstaty, včetně nároku správce na úhradu odměn a výdajů, daně a poplatky, došlo-li k jejich splatnosti v průběhu konkursního řízení, nároky z právních úkonů správce, nároky na plněná dvoustranných smluv, jestliže do nich vstoupil správce, a pohledávky za podstatou z důvodu bezdůvodného obohacení.
(3) Pracovními nároky ve smyslu ustanovení odstavce 1 jsou úhrada pracovních odměn úpadcových pracovníků a jejich nároky vyplývající z hmotného zabezpečení pracovníků při organizačních změnách včetně náhrad pracovních odměn.
§ 32
(1) V rozvrhu se uspokojí nejprve pohledávky za podstatou (§ 31 odst. 2) a pracovní nároky podle § 31 odst. 3. Nepostačuje-li výtěžek za zpeněžení na plnou úhradu všech těchto pohledávek, uhradí se nejprve výdaje správce a ostatní pohledávky se uspokojí poměrně.
(2) Po úplném uspokojení pohledávek podle odstavce 1 se uspokojují i ostatní nároky v tomto pořadí:
a) nároky úpadcových pracovníků z pracovního poměru, příslušející za poslední tři roky před prohlášením konkursu, a pohledávky na výživné ze zákona;
b) daně, poplatky, cla a příspěvky na sociální zabezpečení (pojištění), pokud vznikly nejdéle tri roky před prohlášením konkursu a v průběhu konkursu, nebudou-li uspokojeny z věcí zatížených pro ně zástavním právem;
c) ostatní pohledávky.
Nelze-li plně uspokojit pohledávky téhož poradí, uspokojí se poměrně.
(3) Nároky na oddělené uspokojení (§ 28), pokud nezanikly nebo nebyly plně uspokojeny u výtěžku prodeje věcí, se stávají pohledávkami podle odstavce 2, jestliže věřitel pohledávku včas nepřihlásil.
§ 33
(1) Z uspokojení pohledávek jsou vyloučené
a) úroky z pohledávek vzniklých před prohlášením konkursu, jestliže přirostly v době od prohlášení konkursu;
b) náklady účastníků řízení vzniklé jim účastí na konkursním řízení;
c) nároky z darovacích smluv;
d) peněžité tresty nebo pokuty, uložené do doby prohlášení konkursu.
(2) Kdo prodal dlužníkovi zboží, které nebylo dlužníkem do prohlášení konkursu přijato a zaplaceno, může se domáhat jeho vrácení.
(3) Částky připadající na
a) vymahatelné nároky, které správce popřel a jejich popření včas uplatnil;
b) podmíněné nároky, které správce uznal;
c) nároky, které věřitelé včas uplatnili a správce je popřel,
se složí do úschovy u soudu a po splnění podmínek se rozvrhnou novým rozvrhovým usnesením.
Nucené vyrovnání
§ 34
(1) Nedošlo-li v konkursu ještě k vydání rozvrhového usnesení, může úpadce navrhnout, aby konkurs byl ukončen nuceným vyrovnáním; návrh může podat až po přezkumném jednání.
(2) V návrhu musí být uvedeno, jaké vyrovnání úpadce nabízí. Uvádí-li navrhovatel osoby ochotné ručit za splněni nuceného vyrovnání, musí tyto osoby návrh spolupodepsat a jejich podpis musí být ověřen.
§ 35
(1) Nucené vyrovnání je nepřípustné, jestliže okolnosti zpochybňují, že u navrhovatele jde o poctivý záměr. Takovými okolnostmi jsou zejména nedostatečná součinnost úpadce při zjišťování jeho majetku, závady ve vedení obchodních knih, zkracování věřitelů v době před prohlášením konkursu, dřívější konkursy či vyrovnání a neúměrně nižší uspokojení pohledávek konkursních věřitelů podle návrhu na nucené vyrovnání ve srovnání s možnostmi uspokojení podle ustanovení o provedení konkursu.