FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991
VI. v. o.
526
Vládní návrh
ZÁKON
ze dne .......... 1991
o patentových zástupcích
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Předmět úpravy
Zákon upravuje postavení, jakož i práva a povinnosti patentových zástupců.
Část první
Patentový zástupce
§ 2
Patentový zástupce poskytuje odbornou pomoc fyzickým a právnickým osobám ve věcech týkajících se průmyslového vlastnictví zejména tím, že je zastupuje v řízení před Federálním úřadem pro vynálezy (dále jen "Úřad"), popřípadě jinými správními orgány, a poskytuje jim odborné rady.
§ 3
Oprávnění k činnosti patentového zástupce podle tohoto zákona vzniká jen tomu, kdo je zapsán do rejstříku patentových zástupců, který vede Komora patentových zástupců (dále jen "Komora").
§ 4
/1/ Komora do rejstříku zapíše každého, kdo splňuje tyto podmínky:
a) má čs. státní občanství a trvalý pobyt v České a Slovenské Federativní Republice,
b) má plnou způsobilost k právním úkonům,
c) je bezúhonný,
d) vykoná odbornou zkoušku,
e) složí do rukou předsedy Komory tento slib: "Slibuji na své svědomí a občanskou čest, že budu zachovávat ústavu, ostatní zákony a obecně závazné právní předpisy, svědomitě plnit povinnosti patentového zástupce a zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvím v souvislosti s výkonem této činnosti".
/2/ Komora do rejstříku nezapíše pracovníka Úřadu.
§ 5
/1/ Obsah a organizaci odborné zkoušky stanoví Úřad po projednání s Komorou. Odborná zkouška se zpravidla koná dvakrát do roka, nejméně však jednou ročně, a je veřejná.
/2/ Úřad jmenuje předsedu a čtyři členy zkušební komise, z nich dva na návrh Komory.
/3/ K odborné zkoušce musí být připuštěn každý uchazeč o zápis do rejstříku, který o to požádal, má ukončené vysokoškolské vzdělání a nejméně 5 let praxe v oboru průmyslového vlastnictví. Úřad může ve zvlášť odůvodněných případech na žádost uchazeče prominout podmínku vysokoškolského vzdělání a požadovanou délku praxe v oboru průmyslového vlastnictví.
/4/ Vykonáním odborné zkoušky uchazeč prokazuje znalosti patentového inženýrství, právních předpisů a mezinárodních smluv týkajících se průmyslového vlastnictví, jakož i praktické znalosti potřebné pro výkon činnosti patentového zástupce.
/5/ O vykonání odborné zkoušky vydá Úřad uchazeči doklad.
/6/ Složení odborné zkoušky se nevyžaduje od profesorů a docentů, činných v oboru průmyslového vlastnictví na vysokých školách v České republice a Slovenské republice.
§ 6
/1/ Komora umožní složení slibu podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. e) do jednoho měsíce od předložení dokladu o vykonané zkoušce.
/2/ Komora vydá do 15 dnů po složení slibu patentovému zástupci potvrzení o zápisu do rejstříku.
§ 7
/1/ Do rejstříku se zapisuje jméno, příjmení, sídlo, popřípadě bydliště patentového zástupce, popřípadě uložená disciplinární opatření (§ 32), pozastavení činnosti patentového zástupce (§ 8) nebo jeho vyškrtnutí z rejstříku (§ 9).
/2/ Úřad zveřejňuje ve Věstníku Federálního úřadu pro vynálezy seznam patentových zástupců zapsaných do rejstříku.
§ 8
/1/ Komora pozastaví patentovému zástupci výkon činnosti
a) po dobu výkonu trestu odnětí svobody, nebo trvání trestu zákazu výkonu činnosti patentového zástupce,
b) jestliže se stal pracovníkem Úřadu.
/2/ Komora může pozastavit patentovému zástupci výkon činnosti
a) byla-li proti němu podána obžaloba pro úmyslný trestný čin, a to až do pravomocného rozhodnutí o ukončení trestního řízení,
b) bylo-li zahájeno řízení o jeho způsobilosti k právním úkonům, a to až do pravomocného rozhodnutí, kterým se toto řízení končí.
/3/ Pominou-li důvody, které vedly k pozastavení výkonu činnosti, Komora pozastavení výkonu činnosti zruší.
§ 9
/1/ Komora vyškrtne z rejstříku patentového zástupce,
a) který zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého,
b) který byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena,
c) který byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin v souvislosti s výkonem činnosti patentového zástupce,
d) kterému bylo uloženo disciplinární opatření vyškrtnutí z rejstříku (§ 31),
e) který o to písemně požádal.
/2/ Komora může z rejstříku vyškrtnout patentového zástupce, který byl pravomocně odsouzen i za jiný úmyslný trestný čin, než je uvedený v odstavci 1 písm. c).
/3/ Komora vyškrtne z rejstříku patentového zástupce, u něhož se dodatečně zjistí, že nebyla splněna některá z podmínek podle ustanovení § 4.
§ 10
Uchazeč o výkon činnosti patentového zástupce, který nebyl Komorou zapsán do rejstříku, nebo patentový zástupce, který byl Komorou vyškrtnut z rejstříku, s výjimkou vyškrtnutí podle ustanovení § 9 odst. 1 písm. d), anebo patentový zástupce, jemuž byl výkon patentového zástupce Komorou pozastaven, má právo domáhat se ochrany návrhem u soudu.
Část druhá
Práva a povinnosti patentových zástupců
§ 11
/1/ Patentový zástupce je vázán ústavou, zákony, dalšími obecně závaznými právními předpisy a v jejich mezích příkazy zastoupeného.
/2/ Patentový zástupce je povinen chránit práva a oprávněné zájmy zastoupeného. Je povinen jednat přitom čestně a svědomitě, důsledně využívat všechny zákonné prostředky a uplatňovat vše, co podle svého přesvědčení a příkazů zastoupeného pokládá pro něj za prospěšné.
§ 12
/1/ Patentový zástupce je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti se zastupováním. Této povinnosti jej může zprostit pouze zastoupený písemným prohlášením; zástupce však musí zachovávat mlčenlivost, i když jej zastoupený této povinnosti zprostí, pokud je to v zájmu zastoupeného.
/2/ Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na případy, jde-li o zákonem uloženou povinnost překazit nebo oznámit spáchání trestného činu.
/3/ Povinnost mlčenlivosti je povinen zachovávat i ten, kdo byl vyškrtnut z rejstříku, nebo ten, jemuž byl výkon činnosti pozastaven.
/4/ Povinnost mlčenlivosti podle odstavců 1 až 3 se vztahuje i na osoby, které patentový zástupce zaměstnává v pracovním nebo obdobném poměru (§ 16).
§ 13
/1/ Každý má právo na zastupování patentovým zástupcem.
/2/ Patentový zástupce je povinen odmítnout zastupování, jestliže
a) ve věci již zastupoval jiného, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o zastupování žádá,
b) protistranu zastupuje patentový zástupce, s nímž společně vykonává činnost patentového zástupce (§ 21).
§ 14
/1/ Patentový zástupce může odstoupit od smlouvy o zastupování tehdy, dojde-li k narušení důvěry mezi ním a zastoupeným, neposkytuje-li zastoupený potřebnou součinnost nebo nesložil-li zastoupený bez vážného důvodu přiměřenou zálohu na odměnu za zastupování (§ 17); patentový zástupce tak učiní vždy, zjistí-li dodatečně skutečnosti uvedené v ustanovení § 13 odst. 2.
/2/ Patentový zástupce je povinen po dobu dvou měsíců ode dne, kdy odstoupil od smlouvy o zastupování, činit všechny neodkladné úkony, pokud zastoupený neučinil jiné opatření.
§ 15
Patentový zástupce se v rámci svého pověření může dát zastoupit jiným patentovým zástupcem; zastoupení není možné proti vůli zastoupeného.
§ 16
/1/ Patentový zástupce může zaměstnávat v pracovním nebo obdobném poměru jiné osoby (dále jen "pracovníci").
/2/ Pracovněprávní vztahy mezi patentovým zástupcem a pracovníky se řídí zvláštními předpisy [Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády ČSFR č. 121/1990 Sb., o pracovněprávních vztazích při soukromém podnikání občanů. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 135/1990 Sb., o odměňování pracovníků při soukromém podnikání občanů.].
§ 17
Patentový zástupce vykonává svou činnost za odměnu, jejíž výše se stanoví na základě sazebníku vydaného Úřadem v dohodě s Komorou; má právo žádat od zastoupeného přiměřenou zálohu na odměnu.
§ 18
/1/ Patentový zástupce odpovídá zastoupenému za škodu, kterou mu způsobil při zastupování. Patentový zástupce odpovídá za škodu způsobenou svou činností i tehdy, byla-li škoda způsobena jeho zástupcem nebo jeho pracovníkem; případná odpovědnost těchto osob za škodu podle obecných předpisů tím není dotčena.
/2/ Patentový zástupce se odpovědnosti podle odstavce 1 zprostí, prokáže-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.
§ 19
/1/ Patentový zástupce je před zahájením činnosti podle ustanovení § 2 povinen uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s touto činností; pokud patentový zástupce zaměstnává pracovníky, je povinen uzavřít rovněž smlouvu o pojištění své odpovědnosti za škodu vzniklou pracovníkům při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s nimi, za kterou patentový zástupce odpovídá podle zákoníku práce.
/2/ Pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s činností patentového zástupce, musí trvat po celou dobu, po kterou je tato činnost vykonávána; pojištění za škodu vzniklou pracovníkům musí trvat po celou dobu, po kterou patentový zástupce pracovníky zaměstnává.
§ 20
Patentový zástupce je povinen oznámit Komoře své sídlo, popřípadě bydliště, jejich změnu a skutečnosti uvedené v ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) a odst. 2, § 9 odst. 1 písm. c) a odst. 2.
§ 21
/1/ Patentoví zástupci mohou vykonávat činnost podle ustanovení § 2 též společně; právní vztahy ze společného výkonu této činnosti si patentoví zástupci upraví písemnou dohodou.
/2/ Zastoupenému odpovídá každý patentový zástupce samostatně; jde-li však o společně zastoupeného a není-li dohodnuto něco jiného, odpovídají patentoví zástupci tomuto zastoupenému společně a nerozdílně.
Část třetí
Samospráva a disciplinární odpovědnost patentových zástupců
§ 22
/1/ Zřizuje se Komora patentových zástupců se sídlem v Brně.
/2/ Komora jako právnická osoba je samosprávnou organizací, sdružující všechny patentové zástupce zapsané v rejstříku.
§ 23
/1/ Komora má tyto orgány:
a) konferenci patentových zástupců,
b) představenstvo,
c) dozorčí komisi,
d) disciplinární komisi.
/2/ V orgánech Komory podle odstavce 1 písm. b) až d) musí být zastoupeni stejným počtem patentoví zástupci, kteří jsou občany České republiky a patentoví zástupci, kteří jsou občany Slovenské republiky.
§ 24
/1/ Nejvyšším orgánem Komory je konference patentových zástupců (dále jen "konference").
/2/ Právo účastnit se jednání konference mají všichni patentoví zástupci zapsaní v rejstříku.
/3/ Konferenci svolává představenstvo nejméně jednou za tři roky. Představenstvo je povinno svolat konferenci vždy, požádá-li o to písemně alespoň třetina všech patentových zástupců nebo požádá-li o to dozorčí komise, a to nejpozději do dvou měsíců.
/4/ Patentový zástupce může písemně pověřit jiného patentového zástupce, aby ho zastupoval na konferenci; zastoupený patentový zástupce se považuje za přítomného na konferenci.
/5/ Konference se může platně usnášet jen tehdy, je-li přítomna nadpoloviční většina všech patentových zástupců. K platnosti usnesení je potřebný souhlas nadpoloviční většiny přítomných patentových zástupců.
§ 25
/1/ Konference zejména:
a) volí přímou a tajnou volbou na dobu tří let z patentových zástupců předsedu a místopředsedu, členy představenstva, dozorčí komise a disciplinární komise, členy těchto orgánů také tajným hlasováním odvolává,
b) schvaluje organizační řád Komory, volební řád Komory a disciplinární řád Komory,
c) schvaluje výši příspěvků na činnost orgánů Komory,
d) schvaluje výši náhrady za ztrátu času výkonem funkcí v orgánech Komory,
e) projednává a schvaluje zprávu o činnosti ostatních orgánů Komory,
f) může zrušit nebo změnit rozhodnutí představenstva.
/2/ Předseda zastupuje Komoru navenek a jedná jejím jménem ve všech věcech; činí rovněž neodkladná rozhodnutí v době mezi zasedáním představenstva a řídí pracovníky Komory v rozsahu určeném organizačním řádem.
/3/ Pokud je předsedou Komory občan České republiky, je místopředsedou občan Slovenské republiky a naopak.
§ 26
/1/ Představenstvo rozhoduje:
a) o opravných prostředcích podle ustanovení § 33,
b) ve všech věcech, které podle tohoto zákona jsou svěřeny Komoře, pokud o nich nerozhodují jiné orgány Komory.
/2/ Představenstvo dále:
a) svolává konferenci,
b) navrhuje Úřadu dva členy zkušební komise podle ustanovení § 5 odst. 2,
c) spravuje majetek Komory,
d) chrání a prosazuje zájmy patentových zástupců,
e) pravidelně informuje patentové zástupce o činnosti Komory,
f) činí veškerá opatření nezbytná k činnosti Komory,
g) vede rejstřík patentových zástupců,
h) provádí další činnosti podle tohoto zákona, pokud nepřísluší jiným orgánům Komory.
/3/ Představenstvo se schází zpravidla jednou za tři měsíce; schůze představenstva svolává předseda Komory.
§ 27
Dozorčí komise:
a) kontroluje plnění usnesení konference a kontroluje rovněž činnost představenstva; za tím účelem musí být dozorčí komisi umožněn přístup ke všem dokladům Komory,
b) dohlíží na řádný výkon činnosti patentových zástupců,
c) volí ze svých členů předsedu, který řídí činnost komise; předseda dozorčí komise podává návrh na zahájení disciplinárního řízení.
§ 28
Disciplinární komise:
a) provádí disciplinární řízení a rozhoduje o disciplinárním opatření podle zákona,
b) volí ze svých členů předsedu, který řídí činnost komise.
§ 29
Funkce v orgánech Komory jsou čestné, za jejich výkon přísluší náhrada za ztrátu času a náhrada hotových výdajů.
§ 30
/1/ Podrobnější úpravu organizace Komory, jejích orgánů, působnosti těchto orgánů a o počtu členů představenstva Komory, dozorčí komise a disciplinární komise stanoví organizační řád Komory.
/2/ Podrobnosti o volbách stanoví volební řád Komory a podrobnosti disciplinárního řízení stanoví disciplinární řád Komory.
Disciplinární odpovědnost
§ 31
/1/ Za závažné nebo opětovné porušení povinností stanovených tímto zákonem se může uložit patentovému zástupci, nejde-li o trestný čin, některé z těchto disciplinárních opatření:
a) písemné napomenutí,
b) pokuta až do výše 10 000 Kčs,
c) vyškrtnutí z rejstříku až na dobu pěti let.
/2/ Výnos z pokut připadá Komoře.
§ 32
/1/ O uložení disciplinárního opatření rozhoduje disciplinární komise Komory v disciplinárním řízení zahájeném na návrh předsedy dozorčí komise.
/2/ Návrh na zahájení disciplinárního řízení může být podán předsedou dozorčí komise do dvou měsíců ode dne, kdy se o disciplinárním provinění patentového zástupce dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k disciplinárnímu provinění došlo.
/3/ Rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření musí být písemné a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku.
§ 33
/1/ Proti rozhodnutí disciplinární komise Komory může patentový zástupce nebo předseda dozorčí komise podat do patnácti dnů od jeho doručení odvolání; odvolání má odkladný účinek.
/2/ O odvolání rozhoduje představenstvo Komory, které napadené rozhodnutí buď potvrdí, nebo zruší. Zruší-li představenstvo Komory napadené rozhodnutí, je disciplinární komise Komory vázána rozhodnutím představenstva Komory.
§ 34
Konečné rozhodnutí Komory, jímž bylo jako disciplinární opatření uloženo vyškrtnutí z rejstříku, přezkoumává podle zvláštních předpisů [§ 244 až 250 občanského soudního řádu.] na návrh patentového zástupce, jehož se rozhodnutí týká, Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky; návrh lze podat ve lhůtě stanovené zvláštními předpisy [§ 247 odst. 2 občanského soudního řádu.].
Část čtvrtá
Ustanovení závěrečná, přechodná a zrušovací
§ 35
Oprávnění k zastupování osob, které nemají na území České a Slovenské Federativní Republiky bydliště nebo sídlo, v řízení před Úřadem, udělená podle ustanovení § 11 vyhlášky Úřadu pro vynálezy a objevy č. 107/1972 Sb., o vztazích k zahraničí ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů, a oprávnění k zastupování těchto osob v řízení o ochranných známkách podle ustanovení § 27 odst. 3 zákona č. 174/1988 Sb., o ochranných známkách, a podle ustanovení § 15 zákona č. 159/1973 Sb., o ochraně označení původu výrobků, pozbývají platnosti po uplynutí šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 36
Oprávnění k zastupování v řízení před Úřadem a provádění služeb a prací směřujících k uplatnění ochrany průmyslového vlastnictví podle zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, pozbývá platnosti po uplynutí šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 37
/1/ Uchazeče o zápis do rejstříku, jehož písemná žádost dojde Komoře do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zapíše Komora po složení slibu do rejstříku, pokud splňuje podmínky stanovené v ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) až c), má ukončené vysokoškolské vzdělání a nejméně 5 let praxe v oboru průmyslového vlastnictví.
/2/ Uchazeč zapsaný do rejstříku podle odstavce 1 je povinen vykonat odbornou zkoušku podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. d) nejpozději do 12 měsíců od zápisu do rejstříku.
/3/ Nesplní-li uchazeč povinnost podle odstavce 2, bude z rejstříku vyškrtnut.
/4/ Fyzické osoby oprávněné k zastupování podle ustanovení § 70 odst. 1 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, a podle ustanovení § 27 odst. 3 zákona č. 174/1988 Sb., o ochranných známkách, zapíše Komora do rejstříku po předložení oprávnění uděleného Úřadem.
§ 38
/1/ Do ustanovení orgánů Komory vykonává jejich působnost přípravný výbor jmenovaný předsedou Úřadu.
/2/ Přípravný výbor svolá ustavující konferenci Komory do 31. 12. 1991.
§ 39
Úřad vydá po dohodě s Komorou sazebník odměn patentových zástupců.
§ 40
V ustanovení § 70 odst. 1 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích se vypouštějí slova "jemuž toto oprávnění udělil Úřad".
§ 41
Tento zákon nabývá účinnosti dnem ..........
Důvodová zpráva
Obecná část:
Uplatnění průmyslového vlastnictví, jako nedílné součásti hospodářské a obchodní činnosti, je úzce spojeno s činností odborníků v tomto oboru. Nekvalifikovaným postupem při zajišťování ochrany průmyslového vlastnictví, např. při zpracování přihlášek jednotlivých předmětů průmyslového vlastnictví k ochraně, lze snadno znehodnotit výsledky vědeckotechnického rozvoje, na jejichž vývoj byly vynaloženy mnohdy nemalé finanční prostředky. Rovněž tak nedostatečně provedený průzkum existence patentových práv jiných osob může vést při podnikatelské činnosti k porušování práv k průmyslovému vlastnictví, a tím k majetkové újmě podnikatele.
V zemích s vyspělou průmyslově-právní ochranou činnosti spojené s uplatněním ochrany předmětů průmyslového vlastnictví zpravidla zabezpečují pro tuzemské i zahraniční osoby tzv. patentoví zástupci.
Činnost patentových zástupců byla u nás naposled upravena vládním nařízením č. 6/1926 Sb., o zastupování stran v patentových věcech patentními zástupci a úředně autorizovanými civilními techniky provozovaném po živnostensku.
Oprávnění k výkonu činnosti patentových zástupců byla zrušena zákonem č. 7/1952 Sb., o přechodných opatřeních v oboru patentů. Zrušení patentových zástupců souviselo s politickým vývojem v našem státě, kdy docházelo k potlačování soukromého podnikání, a tím i živností. Obdobně byl v té době postižen i výkon advokacie a jiných nezávislých povolání.
Činnosti patentových zástupců pro tuzemské osoby zajišťovala odvětvová nebo oborová střediska průmyslově-právní ochrany, která pracovala jako organizační součást příslušných výzkumných organizací a státních podniků.
Oprávnění k zastupování cizinců v řízení před Federálním úřadem pro vynálezy převzaly vybrané advokátní poradny a některé organizace.
Dosavadní způsob zajišťování zástupcovské činnosti odpovídá právnímu stavu, který byl nabytím účinnosti zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích zcela překonán. Všechny vynálezy a průmyslové vzory vytvořené autory při plnění úkolu k zaměstnavateli nebo za jeho hmotné podpory byly dříve chráněny nevýlučnou formou ochrany. Právo k využití patřilo přímo ze zákona všem organizacím, a proto o ochranu průmyslového vlastnictví byl mezi československými organizacemi zájem pouze ve vztahu k průmyslově vyspělým státům. Průmyslové vlastnictví československých subjektů se omezilo pouze na ochranné známky, ochranu označení původu výrobků a obchodní jméno.
Nová právní úprava navrátila původní význam průmyslovému vlastnictví. Právo k průmyslovému vlastnictví je ovládáno zásadou teritoriality. Proto zahraniční osoby, které chtějí např. v České a Slovenské Federativní Republice chránit vynález či ochrannou známku, musí toto své právo také zde uplatnit. S ohledem na současný společenský a hospodářský rozvoj v oblasti podnikání lze očekávat vyšší účast zahraničních subjektů, a tím i vyšší zájem na zajišťování patentové ochrany nových vynálezů a ochrany dalších předmětů průmyslového vlastnictví. V České a Slovenské Federativní Republice, tak jako v jiných průmyslově vyspělých zemích, platí obligatorní povinnost zastoupení cizinců v řízení před Federálním úřadem pro vynálezy. Patentoví zástupci budou mít s ohledem na hospodářské změny v naší společnosti a vyšší zájem zahraničních subjektů o ochranu průmyslového vlastnictví na našem území své nezastupitelné místo. Zákonná úprava jejich postavení, práv a povinností má přispět k postupnému vytvoření patentového systému v České a Slovenské Federativní Republice a návrh zákona je dalším legislativním opatřením na této cestě.
S ohledem na nové objekty techniky se rozšiřuje počet předmětů ochrany průmyslového vlastnictví. Proto návrh zákona institut patentového zástupce pojímá šířeji než tomu bylo v období do r. 1952, kdy se činnost patentových zástupců omezila pouze na vynálezy. Patentový zástupce podle návrhu zákona proto bude moci také zastupovat osoby v řízení o ochraně např. nových odrůd rostlin, plemen zvířat, integrovaných obvodů, apod. Do činnosti patentového zástupce budou samozřejmě patřit i činnosti spojené s ochrannými známkami a ochranou označení původu výrobků.
Zajišťování ochrany průmyslového vlastnictví prostřednictvím patentových zástupců sníží potřebu pracovníků v tomto oboru, zejména v menších organizacích. Současně dojde ke zkvalitnění právní ochrany výsledků vědy a techniky.
Návrh zákona o patentových zástupcích je koncipován jako zvláštní úprava, jak také předpokládá návrh živnostenského řádu, který výkon obdobných povolání ponechává zvláštním předpisům. V tomto směru navazuje na zákony o advokacii a zákon o komerčních právnících, které upravují poskytování právní pomoci. I když povaha výkonu činnosti patentových zástupců je odlišná, některé právní instituty z těchto úprav jsou analogické.
Návrh tak vytváří podmínky pro soukromé podnikání občanů v oblasti ochrany průmyslového vlastnictví, pro jehož výkon jsou nutné speciální odborné znalosti např. patentového a známkového práva, inženýrsko-právní a situační analýzy patentové dokumentace, jakož i další speciální poznatky v oboru patentového inženýrství.
Činnost patentových zástupců má tak nepochybně povahu podnikatelské činnosti (§ 1 odst. 2 zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, § 2 hospodářského zákoníku), neboť má charakter trvalého poskytování služeb a prací nebo jiných činností za účelem získávání trvalého zdroje peněžních příjmů.
Podle článku 24 písm. b) ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění ústavního zákona č. 100/1990 Sb. a ve znění ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 143/1968 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1991, náleží do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky úprava podnikání občanů a právnických osob. Podle článku 24 písm. c) téhož ústavního zákona náleží do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky úprava vztahů vznikajících při podnikatelské a jiné hospodářské činnosti občanů a právnických osob.
Podle článku 24 písm. c) téhož ústavního zákona náleží do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky též úprava průmyslového vlastnictví.
K ústavněprávní stránce návrhu je třeba dále uvést, že podstatnou část návrhu tvoří úprava vztahů Komory patentových zástupců k patentovým zástupcům a vztahů Komory k Federálnímu úřadu pro vynálezy. Úprava působnosti a pravomoci ústředního orgánu federace může být nepochybně jen v zákoně Federálního shromáždění. To platí tím spíše, že ochrana průmyslového vlastnictví musí náležet do působnosti federace s ohledem na mezinárodní souvislosti a republikové orgány k tomuto účelu tak není vhodné vytvářet. Činnost patentových zástupců není výkonem státní správy a pokud na Komoru přejdou některá práva a povinnosti, jakožto na korporaci veřejnoprávní povahy, budou to práva a povinnosti svěřené do působnosti federace.
Vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem náleží přijetí zákona o patentových zástupcích do působnosti Federálního shromáždění.
Navrhovaná právní úprava si nevyžádá zvýšené náklady ze státního rozpočtu.
Zvláštní část:
K § 1 - 2
Návrh zákona upravuje postavení, práva a povinnosti patentových zástupců, kteří jsou oprávněni zastupovat tuzemské i zahraniční osoby před Federálním úřadem pro vynálezy ve věcech náležejících do jeho zákonné působnosti a poskytovat další odbornou pomoc spojenou s ochranou průmyslového vlastnictví. Jde zejména o patentové rešerše, vypracování přihlášek vynálezů, ochranných známek, průmyslových vzorů, označení původu, posuzování sporných záležitostí v oblasti průmyslového vlastnictví, uzavírání licenčních smluv, řešení otázek původcovských odměn apod.
Výkon činnosti advokátů a komerčních právníků podle zvláštních předpisů není však dotčen. Na rozdíl od advokátů a komerčních právníků však návrh zákona o patentových zástupcích neakcentuje poskytování právní pomoci, ale upravuje další okruh soukromého podnikání občanů spočívající v odborné pomoci.
Návrh, ve srovnání s advokáty a komerčními právníky, nevyžaduje, aby patentoví zástupci vykonávali svou činnost výhradně jako samostatné a nezávislé povolání a nemohli být v jiném pracovním či obdobném poměru. Tento stav vyplývá ze skutečnosti, že činnost patentových zástupců jako nezávislé povolání nebyla dosud konstituována.
K § 3 - 10
Oprávnění k činnosti patentového zástupce vznikne tomu, kdo bude Komorou patentových zástupců (dále jen "Komora") zapsán do rejstříku. Zápis do rejstříku má konstitutivní charakter, jehož obsahem je oprávnění k výkonu činnosti patentového zástupce. Na zápis do rejstříku je při splnění požadovaných podmínek právní nárok.
Požadavek vysokoškolského vzdělání uchazeče je třeba považovat jako nezbytný stupeň vzdělání, nikoliv jako odborný stupen kvalifikační. Vzhledem k tomu, že v soustavě studijních oborů vysokých škol v České republice a ve Slovenské republice neexistuje speciální obor ochrana průmyslového vlastnictví, není důvodu, aby pro výkon činnosti patentových zástupců bylo předepsáno vysokoškolské vzdělání určitého směru (např. technického nebo právního).
Vyškrtnout patentového zástupce z rejstříku, popř. pozastavit výkon jeho činnosti, lze jen za podmínek uvedených v § 8 a 9. Rozhodnutí o vyškrtnutí z rejstříku nebo pozastavení činnosti patentového zástupce je soudně přezkoumatelné. Rovněž tak se může domáhat ochrany u soudu uchazeč, který splnil zákonem stanovené podmínky a nebyl zapsán Komorou do rejstříku. Ve všech těchto případech je příslušnost soudu dána sídlem Komory tak, jak je tomu i v zákonu o advokacii. Výkon činnosti patentového zástupce je neslučitelný se zaměstnáním ve Federálním úřadě pro vynálezy. Pracovníci Federálního úřadu pro vynálezy, i když splní zákonem stanovené podmínky, nebudou Komorou zapsáni do rejstříku. Jestliže patentový zástupce bude zaměstnán ve Federálním úřadě pro vynálezy, výkon jeho činnosti patentového zástupce bude pozastaven.
K § 11 - 21
Práva a povinnosti patentových zástupců jsou stanovena obdobně jako v jiných právních předpisech, upravujících zastupování subjektů v řízení, zejména před soudy a správními orgány. To se týká zejména odmítnutí zastupování, odstoupení od smlouvy o zastupování, mlčenlivosti apod.