FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991
VI. v. o.
503
Návrh poslanců Federálního shromáždění Ing. Ludvíka Motyčky, Františka Michálka, MUDr. Stanislava Hanáka a Ing. Jaroslava Cuhry na vydání
zákona
o sdružování v politických stranách
Zákon
ze dne ...........
o sdružování v politických stranách
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
/1/ Občané mají právo se sdružovat v politických stranách a politických hnutích (dále jen politické strany). Výkon tohoto práva slouží občanům k jejich účasti na politickém životě společnosti, zejména na vytváření zastupitelských orgánů státu a územní samosprávy.
/2/ K výkonu tohoto práva není třeba povolení státního orgánu
/3/ Tento zákon se nevztahuje na sdružování občanů v občanských sdruženích, [Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zák. č. 300/1990 Sb.] pokud není dále stanoveno jinak (§ 23 odst. 3). Nevztahuje se rovněž na sdružování
a/ k výdělečné činnosti nebo zajištění řádného výkonu určitých povolání.
b/ k projevování náboženství nebo víry.
§ 2
/1/ Politické strany jsou dobrovolná sdružení; podléhají registraci podle tohoto zákona.
/2/ Politická strana nemůže být současně registrována jako občanské sdružení. [Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zák. č. 300/1990 Sb.]
/3/ Členy politických stran mohou být státní občané České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen občané), kteří dosáhli věku 18 let. Čestné členství, bez práva volit a být zvolen do orgánů stran, je přípustné v mezích schválených stanov i pro cizince.
/4/ Ustanovení zvláštních zákonů o neslučitelnosti členství nebo funkcí v politických stranách s výkonem jiných činností či funkcí nejsou tímto zákonem dotčena.
/5/ Na základě stanov politické strany nebo usnesení jejích orgánů se mohou na činnosti politické strany podílet i cizinci, kteří mají povolení k pobytu na území České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 3
/1/ Politické strany jsou právnickými osobami. Státní orgány mohou do jejich postavení a činnosti zasahovat jen na základě zákona a v jeho mezích.
/2/ Nikdo nesmí být nucen k členství v politických stranách. Z politické strany může každý svobodně vystoupit.
/3/ Nikdo nesmí být omezován ve svých právech proto, že je členem politické strany, že se účastní její činnosti nebo ji podporuje a nebo že stojí mimo ni.
§ 4
Zakazují se politické strany,
a) jejíž cílem je porušovat Ústavu a zákony,
b) které nemají demokratické stanovy nebo nemají demokraticky ustanovené orgány,
c) které směřují k výlučnému uchopení a držení moci zamezujícímu druhým politickým stranám ucházet se ústavními prostředky o moc, nebo které směřují k potlačení rovnoprávnosti občanů.
§ 5
/1/ Politické strany jsou odděleny od státu. Nesmějí vykonávat funkce státních orgánů ani tyto orgány nahrazovat. Nesmějí řídit státní orgány ani ukládat povinnosti osobám, které nejsou jejich členy.
/2/ Politické strany nesmějí být ozbrojeny a nesmějí zřizovat ozbrojené složky.
/3/ Není povolena činnost politických stran v ozbrojených silách a ozbrojených sborech. Zvláštní zákony stanoví, v kterých orgánech a zařízeních státu a územní samosprávy se činnost politických stran rovněž nepovoluje.
/4/ Politické strany mohou být organizovány výlučně na územním principu. Jejich činnost na pracovištích členů je nepřípustná.
§ 6
Vznik politické strany
/1/ Politická strana vzniká registrací nebo na základě skutečností, které ji nahrazují. (§8 odst. 4 a 6.).
/2/ Návrh na registraci podává přípravný výbor politické strany (dále jen přípravný výbor), jehož členové musí být občany staršími 18 let. Návrh podepíší všichni členové přípravného výboru a uvedou svoje jména a příjmení, rodná čísla a bydliště. Dále uvedou, kdo z členů přípravného výboru je zmocněncem, který je oprávněn jednat jejich jménem. K návrhu přípravný výbor připojí
a/ petici alespoň jednoho tisíce občanů, požadujících, aby politická strana vznikla. K podpisu pod petici musí občan uvést své jméno a příjmení, rodné číslo a bydliště;
b/ stanovy (organizační řád) ve dvojím vyhotovení, v nichž musí být uvedeny:
1. Název politické strany;
2. Sídlo;
3. Programové cíle;
4. Orgány a způsob jejich ustavování;
5. Určení orgánů oprávněných jednat jménem politické strany;
6. Ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud mají jednat svým jménem;
7. Zásady hospodaření.
/3/ Název politické strany se musí lišit od názvu právnické osoby, která již vyvíjí činnost na území České a Slovenské Federativní Republiky.
/4/ Sídlo politické strany musí být na území České a Slovenské Federativní Republiky.
/5/ Pokud stanovy neurčují něco jiného, jedná jménem politické strany, až do vytvoření orgánů uvedených v odst. 2 písm. b/, bod 5, přípravný výbor.
/6/ Návrh Stanov musí přípravný výbor publikovat v celostátním periodickém tisku.
§ 7
/1/ Návrh na registraci politické strany se podává ministerstvu vnitra České republiky nebo ministerstvu vnitra Slovenské republiky (dále jen "ministerstvo"), příslušnému podle sídla politické strany uvedeného v návrhu na registraci.
/2/ Nemá-li návrh náležitosti podle § 6, nebo jsou-li údaje v něm neúplné nebo nepřesné, ministerstvo na to přípravný výbor bezodkladně, nejpozději do 5 dnů od doručení návrhu upozorní s tím, že dokud nebudou tyto závady odstraněny, řízení o registraci nebude zahájeno.
/3/ Neučiní-li ministerstvo do 15 dnů vůči přípravnému výboru upozornění dle odst. 2, má se za to, že je návrh bezvadný.
/4/ Řízení o registraci je zahájeno dnem, kdy ministerstvu došel návrh, který nemá vady uvedené v odstavci 2. O dni zahájení řízení ministerstvo bezodkladně vyrozumí zmocněnce přípravného výboru.
§ 8
/1/ Ministerstvo registraci odmítne, jestliže stanovy politické strany neodpovídají ustanovením § 1 až 5 tohoto zákona. Jinak provede registraci.
/2/ Ministerstvo provede registraci nebo rozhodne o jejím odmítnutí do 10 dnů ode dne zahájení řízení.
/3/ Provede-li ministerstvo registraci, zašle ve lhůtě, uvedené v odstavci 2, zmocněnci přípravného výboru jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace, kterým je den odeslání.
O registraci se nevydává rozhodnutí ve správním řízení.
/4/ Nebylo-li zmocněnci přípravného výboru do 40 dnů od zahájení řízení doručeno rozhodnutí ministerstva o odmítnutí registrace, politická strana vznikne dnem následujícím po uplynutí této lhůty; tento den je dnem registrace. Na žádost zmocněnce přípravného výboru mu ministerstvo zašle jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace.
/5/ Přípravný výbor může do 60-ti dnů ode dne doručení rozhodnutí o odmítnutí registrace podat návrh na přezkoumání tohoto rozhodnutí. K přezkoumání je příslušný Ústavní soud České republiky, jde-li o rozhodnutí ministerstva vnitra České republiky a Ústav ní soud Slovenské republiky, jde-li o rozhodnutí ministerstva vnitra Slovenské republiky.
/6/ Pravomocné rozhodnutí soudu, kterým se ruší rozhodnutí ministerstva o odmítnutí návrhu na registraci, tuto registraci nahrazuje. Na žádost zmocněnce přípravného výboru mu ministerstvo zašle jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace.
§ 9
Vznik politické strany, její název a sídlo ministerstvo oznámí do 7 dnů Federálnímu statistickému úřadu, který vede evidenci politických stran vyvíjejících činnost na území České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 10
Hodlá-li politická strana registrovaná v České republice vyvíjet činnost i na území Slovenské republiky, oznámí to jejímu ministerstvu a přiloží ověřený opis stanov s vyznačením dne registrace. Totéž platí, hodlá-li vyvíjet činnost na území České republiky politická strana registrovaná ministerstvem Slovenské republiky.
§ 11
/1/ Změnu stanov oznámí politická strana písemně ministerstvu do 15 dnů od jejího schválení a připojí ve dvojím vyhotovení text změny.
/2/ Jestliže změna stanov není v souladu s ustanoveními § 6 odst. 2 až 4, nebo jsou-li uvedené údaje neúplné či nepřesné, anebo jsou-li důvody k odmítnutí registrace podle § 8 odst. 1, ministerstvo na to politickou stranu bezodkladně, nejpozději do 5 dnů, upozorní. Politická strana je povinna tyto závady odstranit do 60 dnů ode dne doručení tohoto upozornění a ve lhůtě dalších 10 dnů o tom ministerstvo vyrozumět. Neučiní-li tak, dá ministerstvo podnět k návrhu na její rozpuštění, případně pozastavení její činnosti (§ 12 odst. 4 a 5).
/3/ Není-li důvod k postupu podle odstavce 2, zašle ministerstvo politické straně do 10 dnů od doručení oznámení podle odstavce 1/ jedno vyhotovení změny stanov, na němž vyznačí, že bere změnu na vědomí. Neučiní-li tak, považuje se změna stanov za vzatou na vědomí, nebylo-li politické straně do 6 dnů od podání oznámení podle odst. 1 doručeno upozornění podle odst. 2.
/4/ Vyvíjí-li politická strana činnost též na území druhé republiky, zašle do 30 dnů jejímu ministerstvu ověřený opis změny stanov, která byla vzata na vědomí ministerstvem té republiky, na jejímž území má politická strana sídlo.
§ 12
Zánik politické strany a pozastavení její činnosti
/1/ Politická strana zaniká
a/ dobrovolným rozpuštěním, rozdělením nebo sloučením s jinou politickou stranou;
b/ pravomocným rozhodnutím soudu o jejím rozpuštění.
/2/ Je-li politická strana registrována jako občanské sdružení [Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zák. č. 300/1990 Sb.], přestává být dnem této registrace politickou stranou.
/3/ Pokud stanovy politické strany neurčují způsob dobrovolného rozpuštění, rozdělení nebo sloučení s jinou politickou stranou anebo přeměny politické strany v občanské sdružení, rozhoduje o tom její nejvyšší orgán. Zánik se oznámí do 15 dnů ministerstvu. Vyvíjí-li politická strana činnost též na území druhé republiky, oznámí se zánik nebo přeměna též jejímu ministerstvu.
/4/ Politická strana může být rozpuštěna rozhodnutím soudu, jestliže je její činnost v zásadním rozporu s ustanovením § 1 až 5 tohoto zákona nebo s jejími stanovami. Soud může spolu s výrokem o rozpuštění vyslovit propadnutí majetku politické strany.
/5/ Z týchž důvodů nebo v případě, že se tyto důvody vztahují na činnost organizační jednotky politické strany, může soud činnost politické strany pozastavit.
/6/ Při pozastavení činnosti může politická strana činit nejdéle po dobu 1 roku pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který může být důvodem k jejímu rozpuštění.
/7/ O pozastavení činnosti nebo rozpuštění politické strany rozhoduje:
a) Ústavní soud České a Slovenské Federativní Republiky jedná-li se o politickou stranu vyvíjející činnost na území celé České a Slovenské Federativní Republiky nebo o politickou stranu zastoupenou svými poslanci ve Federálním shromáždění; návrh podává sněmovna Federálního shromáždění, prezident a federální vláda.
b) Ústavní soud České republiky nebo Ústavní soud Slovenské republiky v ostatních případech; návrh podává Česká národní rada nebo Slovenská národní rada a Česká nebo slovenská vláda.
/8/ Opis nálezu, jímž se rozpouští politická strana nebo její organizační jednotka, nebo jímž se činnost politické strany pozastavuje, zašle soud též ministerstvu příslušnému podle sídla politické strany, a pokud politická strana nebo její organizační jednotka vyvíjela činnost na území druhé republiky, též jejímu ministerstvu.
/9/ Ministerstvo oznámí zánik politické strany Federálnímu statistickému úřadu do 7 dnů od dne, kdy se o něm dozvědělo.
Hospodaření politických stran
§ 13
/1/ Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí pro hospodaření politických stran předpisy o hospodaření občanských sdružení. [Zákon č. 109/64 Sb. ve znění pozdějších předpisů]
/2/ Politická strana je povinna na základě svého účetnictví [Vyhl. č. 23/1990 Sb. o účetnictví] předložit každoročně Národní radě republiky, ve které je registrována, do 1. 4. výroční finanční zprávu.
§ 14
Výroční finanční zprávy politické strany zahrnují:
a) majetek strany, tj. zejména hodnotu movitých a nemovitých věcí oběžných prostředků, pohledávek a závazků,
b) příjmy politické strany, tj. členské a obdobné příspěvky, příjmy z majetku, včetně příjmů z hospodářské činnosti, dary, dědictví, prostředky získané od státu k úhradě nákladů volební kampaně, k činnosti poslaneckých klubů a jiné příjmy,
c) výdaje polit. strany, tj. osobní výdaje, výdaje na politickou práci, výdaje na správní záležitosti, volební výdaje a jiné výdaje.
§ 15
/1/ Politická strana může mít majetek jen v České a Slovenské Federativní Republice.
/2/ Politická strana nemůže mít majetek, sloužící výlučně k výdělečné činnosti. Mimo oblasti hospodářské činnosti uvedené v § 16 odst. 2, nemůže rovněž vlastnit akcie domácích podniků a zahraničních podniků působících na území ČSFR.
§ 16
/1/ Příjmy z majetku politické strany zahrnují zejména úroky, příjmy z pronájmu nemovitostí a příjmy z hospodářské činnosti v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
/2/ Politické strany mohou vyvíjet hospodářskou činnost pouze v oblasti
a) provozu rozhlasových a televizních stanic, vydavatelství, nakladatelství a tiskáren,
b) publikační a propagační činnosti,
c) loterií a tombol,
d) výroby a prodeje předmětů propagujících činnost příslušné politické strany,
e) pořádání kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí.
§ 17
Dary mohou politické strany přijímat jedině od fyzických a právnických osob. Dary a jinou hospodářskou pomoc nelze přijmout od cizího státu a od československých státních orgánů a organizací.
§ 18
/1/ Ze státního rozpočtu politická strana obdrží ročně poměrně k výsledkům posledních voleb do Federálního shromáždění nebo České národní rady či Slovenské národní rady, podle toho, co je pro ni výhodnější, finanční prostředky k úhradě svých nákladů, pokud získala více než 2 % z celkového počtu platných hlasů do shora uvedených zastupitelských sborů odevzdaných v rámci České republiky nebo Slovenské republiky.
/2/ Politická strana ztrácí nárok na úhradu, jestliže ve dvou volebních obdobích po sobě jdoucích nezískala žádný poslanecký mandát ve Federálním shromáždění nebo národní radě.
/3/ Finanční prostředky uvedené v odst. 1 se politickým stranám, které kandidovaly v rámci volební koalice, vyplácejí podle podmínek stranami dohodnutých.
§ 19
Politické strany, které utvářejí v zákonodárných sborech poslanecké kluby, mají nárok na státní finanční příspěvek na provoz těchto klubů. Výši tohoto příspěvku stanoví svým usnesením příslušný zákonodárný sbor.
§ 20
Politické strany mohou na území České a Slovenské Federativní Republiky zřizovat nadace za podmínek, stanovených v zákonech.
§ 21
/1/ Politické strany jsou osvobozeny od daní a odvodů ve všech činnostech, související bezprostředně s naplňováním jejich politických cílů. Zejména jsou zcela osvobozeny od daní a odvodů z provozu rekreačních, sociálních, sportovních, kulturně-vzdělávacích a charitativních zařízení, pokud tato činnost slouží potřebám strany.
/2/ Z provozu rozhlasových a televizních stanic, vydavatelství, nakladatelství a tiskáren, jsou politické strany povinny platit daně ve výši 50 % sazby stanovené podle zvláštních předpisů.
/3/ Podle obecně platných předpisů jsou politické strany povinny platit místní poplatky.
§ 22
/1/ Při zániku politické strany se provede majetkové vypořádání
/2/ Při zániku podle § 12 odst. 1 písm. b) provede majetkové vypořádání [Zákon č. 109/64 Sb. ve znění pozdějších předpisů] likvidátor určený ministerstvem, pokud soud nevyslovil propadnutí majetku politické strany.
/3/ Způsobem uvedeným v odst. 2/ se postupuje též při zániku politické strany podle § 12 odst. 1 písm. a), není-li její orgán, který by majetkové vypořádání provedl.
§ 23
Politická hnutí
/1/ K volebním a jiným politickým účelům mohou vznikat politická hnutí jako právnické osoby. Mohou se v nich seskupovat politické strany i občanská sdružení, jakož i občané.
/2/ Přípravný výbor politického hnutí, v němž se seskupují politické strany nebo občanská sdružení, připojí k návrhu na registraci /§ 6 odst. 2/ souhlasná prohlášení orgánů nebo funkcionářů oprávněných jednat za tyto politické strany nebo sdružení.
/3/ Povinnosti uvedené v § 13 odst. 2 má politické hnutí i za politické strany a občanská sdružení v hnutí seskupené. Může však stanovit a ohlásit ústřednímu orgánu státní správy republiky, že tyto právnické osoby, nebo některé z nich, budou plnit uvedené povinnosti samy, svým jménem.
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 24
Politické strany a politická hnutí vyjmenované v § 9 zák. č. 15/90 Sb., jakož i politické strany a politická hnutí vzniklé podle téhož zákona jsou politickými stranami nebo politickými hnutími i podle tohoto zákona.
§ 25
Zákony národních rad
a) upraví výkon rozhodnutí o rozpuštění politické strany, o pozastavení její činnosti a o propadnutí jejího majetku /§ 12 odst. 4 až 6/ a pověří tímto výkonem ústřední orgány státní správy republiky;
b) určí výši finančních prostředků podle § 18 odst. 1.
§ 26
/1/ Do doby ustavení Ústavního soudu ČSFR rozhoduje podle § 12 odst. 7 písm. a) Nejvyšší soud ČSFR.
/2/ Do doby ustavení ústavních soudů republik rozhodují podle § 12 odst. 7 písm. b) a § 8 odst. 5 nejvyšší soudy republik.
§ 27
Zrušuje se z. č. 15/90 Sb., o politických stranách.
§ 28
Tento zákon nabývá účinnosti dnem ..........
Důvodová zpráva
Obecná část
Předkládaný návrh nového zákona o politických stranách má za cíl přesnějším způsobem než dosud platná právní úprava - zákon č. 15/1990 Sb. o politických stranách - upravit právní podmínky vzniku politických stran, dále hospodářské zabezpečení politických stran, jejich zánik, případně pozastavení jejich činnosti, přičemž vychází z dosavadní rámcové právní úpravy a také z připravovaného vládního návrhu zákona, který však dosud nebyl Federálnímu shromáždění předložen.
Předkládaný návrh zákona respektuje dosud platnou zásadu, podle níž není právem státu činnost politických stran povolovat; vychází se z již existujícího registračního principu, přičemž však řízení o registraci je oproti nynějšímu právnímu stavu upraveno přesněji a to včetně možnosti opravných prostředků.
Nově je upravena problematika vztahu státu k ekonomickému zabezpečení činnosti politických stran. Je nepochybné, že politické strany (politická hnutí) jsou garantem demokratického fungování státních mechanismů. Bez možnosti občanů svobodně se sdružovat v politických stranách si lze ztěží představit vytváření všech státních orgánů, počínaje orgány nejvyššími až k orgánům místní správy a případně samosprávy. Aby však politické strany mohly tuto svoji nezastupitelnou funkci ve společnosti plnit, musí mít zdroje pro své finanční zabezpečení. Koncepce navrhovaného zákona nevychází z předpokladu, že by si politické strany mohly finanční prostředky ku své činnosti obstarávat vlastní a neomezenou podnikatelskou činností. Naopak, předpokládá v tomto směru možnost alespoň částečného krytí ekonomických potřeb politických stran dotacemi státu. Takto navrhované řešení, doplněného další možnosti příjmů politických stran je založené na přesvědčení, že z hlediska řádného fungování státu není žádoucí, aby politické strany bezbřehým způsobem podnikaly. Pokud by byl volen princip opačného přístupu k naznačené problematice, znamenalo by to ve svých důsledcích svázání činnosti politických stran s hospodářským životem země; při nynějším rozložení ekonomické ho potencionálu státu, kdy jen malá část výrobních a jiných podniků je již privatizována by snadno mohla nastat svázanost stranické politiky s vlastnictvím i rozhodujících výrobně ekonomických jednotek státu. Navíc možnost politických stran podnikat i v takových oblastech, které naprosto nesouvisí s plněním těch úkolů, které jako politické strany plnit musí, by je stavěla do zvýhodňujícího postavení oproti podnikatelům jiným. Zejména nelze přehlédnout, že vládní politické strany měli by pro své podnikání k dispozici mnohem dříve než ostatní podnikatelé informace, jejichž využití by ostatní podnikatelské subjekty zjevným způsobem znevýhodňovalo.
Zůstává však taxativně vymezen okruh podnikatelské sféry, ve které by odmítnutí podnikatelské aktivity politických stran bylo nedemokratické a ve které nebezpečí zhora naznačená nehrozí.
Kromě úpravy zániku politických stran předpokládá návrh i možnost činnost politické strany pozastavit.
Zvláštní část
K paragrafu 1
V odstavci 1 jsou na roveň postaveny politické strany a politická hnutí, přičemž je definováno, za jakým účelem jsou tato zcela specifická sdružení občanů vytvářena. Zdůrazňuje se, že k výkonu práva sdružovat se v politických stranách není třeba povolení státního orgánu a shodně s dosavadní úpravou se specifikují subjekty, na které se zákon nevztahuje.
K paragrafu 2
Odstavec 1 vymezuje pojem politické strany, která už s přihlédnutím k platným volebním zákonům nemůže být současně registrována i jako občanské sdružení. Stanoví se minimální věková hranice a omezení aktivního členství v politických stranách pouze na občany České a Slovenské federativní republiky. Čestné členství, se kterým však nejsou spojena práva volit a být volen do orgánu stran, připouští návrh zákona i pro cizince, kteří se tak (odstavec 5) mohou na činnosti politické strany, byť jejími členy nejsou, podílet, mají-li povolení k pobytu na území České a Slovenské federativní republiky.
Odstavec 4 odpovídá dosavadní platné úpravě omezení práva sdružovat se v politických stranách pro příslušníky ozbrojených sil a ozbrojených sborů, jakož i připravovaným a předpokládaným dalším právním předpisům, jež by mohly členství nebo výkon funkcí v politických stranách prohlašovat vzájemně za neslučitelné.
K paragrafu 3
Odstavec 1 vymezuje postavení politické strany jako právnické osoby. Obecně demokratické principy vztahů občana a politické strany jsou zakotveny v odstavci 2 a 3.
K paragrafu 4
Taxativně jsou zde vymezeny politické strany, jejichž činnost je zakázána. Jde o výčet, který se zjevně opírá o ochranu veřejného demokratického pořádku, lidských práv a svobod.
K paragrafu 5
Ustanovení odstavce 1 konkretizuje ústavní princip oddělení politických stran od státu, zákazem výkonu státních funkcí politickými stranami. Z týž důvodů se výslovně stanoví, že politické strany nesmějí řídit státní orgány ani ukládat povinnosti osobám, které nejsou jejich členy.
Zákaz vytváření ozbrojených složek politických stran je omezujícím ustanovením, jehož opodstatněnost pro ochranu demokracie byla v historii několikrát prověřena. Z téhož důvodu a k omezení přímého vlivu politických stran v mocenských strukturách státu, zakazuje se existence jejich organizačních jednotek v ozbrojených silách a ozbrojených sborech. Zvláštní zákony stanoví v jakých dalších státních orgánech bude moci být zamezena činnost politickým stranám.
K paragrafu 6
Shodně jako v dosavadní úpravě je vznik politické strany vázán na registraci. Registrační řízení nemá však charakter řízení povolovacího a při splnění podmínek v návrhu zákona taxativně uvedených, existuje přímý nárok na to, aby politická strana byla registrována.
K paragrafu 7 a k paragrafu 8
Podrobně je upraven postup při registraci politické stran
Jen z formálních důvodů mohlo by příslušné ministerstvo a to v krátké lhůtě v odstavci 2 v paragrafu 7 stanovené, nezahájit registrační řízení. Aby však nečinností ministerstva nemohlo docházet k odkladům při registraci politické strany, je výslovně stanoveno, že nečinnost ministerstva v naznačeném směru zakládá nevyvratitelnou právní domněnku bezvadnosti návrhu. Rozhodnutí ministerstva o odmítnutí registrace politické strany jako výsledek úvahy tohoto správního orgánu o tom, že stanovy strany neodpovídají požadavkům na její existenci z důvodů výslovně zákonně stanovených, je pro svoji závažnost podle návrhu přezkoumatelné ústavním soudem republiky (viz. k tomu dále paragraf 26). Přezkum těmito nejvyššími soudními orgány je odůvodněn zvýšeným zájmem na ochraně demokratického práva občanů svobodně se v politických stranách sdružovat.
K paragrafu 10
Možnost politické strany vyvíjet činnost i ve druhé republice je upravena obdobně jako v zákoně č. 83/1990 Sb., takže je vázána pouze na povinnost oznámit tuto skutečnost příslušnému ministerstvu, spolu se zasláním ověřeného opisu stanov s vyznačeným dnem registrace.
K paragrafu 11
Jde rovněž o obdobu úpravy obsažené v zákonu o sdružování občanů, avšak s tím, že zde je obsažen jako sankční opatření podnět ministerstva k návrhu na rozpuštění, případně pozastavení činnosti politické strany.
K paragrafu 12
Návrh zákona rozlišuje jednak mezi zánikem politické strany a pozastavením činnosti strany a jednak mezi jednotlivými způsoby zániku její činnosti.
Rozpuštění politické strany, jako nejvyšší možnou sankci z důvodu zásadního rozporu její činnosti s ustanoveními navrhovaného zákona, eventuelně s jejími stanovami, může vyslovit toliko ústavní soud. Spolu s výrokem o rozpuštění, může pak vyslovit i propadnutí majetku politické strany.
Nelze však vyloučit případy, že takovéto opatření by bylo neúměrnou tvrdostí a to bud proto, že protizákonnou činnost vyvíjí jen část politické strany (její organizační jednotka), nebo proto, že činnost politické strany, je sice v rozporu s ustanoveními paragrafu 1 až 5, eventuelně s jejími stanovami, avšak tento rozpor by podle úvahy soudu bylo ještě možno v určitém období odstranit. V navrhovaném odstavci 6 se však tato lhůta pro právní jistotu omezuje na dobu jednoho roku, přičemž se blíže specifikuje jaké úkony může politická strana činit v době, kdy její činnost byla pozastavena.
Které soudy budou tuto pravomoc vykonávat do ustavení ústavních soudů, stanoví paragraf 26.
K paragrafu 13 až 22
Tato ustanovení řeší jednak hospodářské zabezpečení politických stran, jednak zabraňují vlivu politických stran na stát prostřednictvím hospodářských subjektů, politických stran na stát a konečně z hlediska zájmu veřejnosti odkrývají způsob hospodaření politických stran.
V paragrafu 13 a 14 je stanoveno jakým způsobem je každá politická strana povinna zpracovat výroční finanční zprávu s povinností předložit ji každoročně národní radě té republiky, ve které je registrována; tím se hospodaření politických stran stává transparentní.
V paragrafu 15 a v ustanovení odstavce 2 paragrafu 16 jsou zakotveny zásady, nepovolující kromě vyjmenované oblasti hospodářskou činnost politickým stranám. Ty oblasti v nichž je politickým stranám hospodářská činnost povolována jsou omezeny na okruhy ekonomické činnosti úzce související s politickou prací každé politické strany.
Paragraf 17 výslovně zakazuje dary a jinou hospodářskou pomoc ve prospěch politických stran od cizího státu a od československých státních orgánů a organizací. Kromě dotací na něž je z hlediska zákona dán politickým stranám právní nárok, není totiž možné připustit další zvýhodňování politických stran tím nebo oním státním orgánem. Opačné řešení by ve svých důsledcích mohlo vést ke svazování některých - zejména vládnoucích - politických stran s hospodařením státu.
Poněvadž návrh zákona vylučuje politické strany, kromě zmíněných výjimečných případů, z hospodářské činnosti, stanoví paragraf 18 pravidla pro státní dotace vůči nim. Právě tato pevně stanovená pravidla mohou zabránit politické a morální degeneraci, vedoucí ve svých důsledcích ke degeneraci státu a hrozícímu zneužití při ingerencích politických stran do hospodářské oblasti. Snižuje se tím možný vliv různých nátlakových skupin hospodářsky silných občanů i jiného nelegálního ovlivňování činnosti politických stran. Zvláštní zákony pak upravují financování volebních kampaní.
Ty politické strany, které se přímo podílejí na činnosti státu účastí v zákonodárných sborech pak ke své parlamentní činnosti podle navrhovaného ustanovení paragrafu 19 měly by mít nárok na další státní finanční příspěvek pro provoz svých klubů. Výši příspěvku navrhuje se stanovit nikoli přímo zákonem ale usnesením příslušného zákonodárného sboru.