FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991
VI. v. o.
428
Vládní návrh
ZÁKON
ze dne ..........
o cestování do zahraničí a cestovních dokladech
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Československý státní občan /dále jen "občan"/ má právo svobodně vycestovat do zahraničí a právo na svobodný návrat do České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 2
/1/ Občan může vycestovat do zahraničí a pobývat v zahraničí jen s platným cestovním dokladem.
/2/ Občan má právo na vydání cestovního dokladu, pokud to neodporuje ustanovením tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
CESTOVNÍ DOKLADY
§ 3
/1/ Cestovní doklad obsahuje údaje o totožnosti držitele, o územní a časové platnosti, popřípadě další údaje stanovené mezinárodní smlouvou, jíž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána.
/2/ Cestovní doklad se vyhotovuje v českém nebo slovenském jazyce a zpravidla ve dvou cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí nebo mezinárodní smlouvy, jíž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána.
§ 4
/1/ Cestovními doklady občanů jsou:
a/ cestovní pas,
b/ diplomatický pas,
c/ služební pas,
d/ cestovní průkaz,
e/ jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy, jíž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána.
/2/ Cestovní doklady uvedené v odstavci 1 písm. a/ až c/ se vydávají s územní platností do všech států světa a s dobou platnosti na deset let; dětem do 15 let věku s dobou platnosti na 2 roky.
§ 5
/1/ Diplomatický pas se vydává:
a/ prezidentu České a Slovenské Federativní Republiky,
b/ poslanci Federálního shromáždění, poslanci České národní rady, poslanci Slovenské národní rady,
c/ předsedovi, místopředsedovi, ministru a náměstkovi ministra vlády České a Slovenské Federativní Republiky, vedoucímu ústředního orgánu státní správy České a Slovenské Federativní Republiky a jeho zástupci,
d/ předsedovi, místopředsedovi, ministru a náměstkovi ministra vlády České republiky a Slovenské republiky, vedoucímu ústředního orgánu státní správy České republiky a Slovenské republiky a jeho zástupci,
e/ předsedům Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky a jejich místopředsedům, předsedům Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky a jejich místopředsedům a generálním prokurátorům České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky a jejich náměstkům,
f/ vedoucímu Kanceláře prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky, vedoucímu Kanceláře Federálního shromáždění, vedoucímu Kanceláře České národní rady a Slovenské národní rady, vedoucímu Úřadu předsednictva vlády České a Slovenské Federativní Republiky, vedoucímu Úřadu vlády České republiky a Slovenské republiky,
g/ diplomatickému pracovníku pracujícímu na československé diplomatické misi nebo konzulárním úřadě a diplomatickému pracovníku federálního ministerstva zahraničních věcí.
/2/ Jiným osobám, než uvedeným v odstavci 1, může být diplomatický pas vydán, odpovídá-li to mezinárodním zvyklostem.
§ 6
/1/ Služební pas se vydává:
a/ pracovníku československé diplomatické mise a konzulárního úřadu, pokud není držitelem diplomatického pasu a jeho manželce, popřípadě manželu a nezletilým dětem,
b/ pracovníku federálního ministerstva zahraničních věcí a federálního ministerstva zahraničního obchodu k cestám při plnění pracovních úkolů v zahraničí, není-li držitelem diplomatického pasu.
/2/ Jiným osobám, než uvedeným v odstavci 1, může být služební pas vydán, pokud cestují do zahraničí v záležitostech České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky nebo Slovenské republiky a příslušný ústřední orgán státní správy vyjádří svůj souhlas s vydáním takového pasu.
§ 7
/1/ Cestovní průkaz se vydává k uskutečnění jednotlivé cesty do České a Slovenské Federativní Republiky nebo z České a Slovenské Federativní Republiky do států v něm uvedených.
/2/ Cestovním dokladem osoby bez státní příslušnosti, která má trvalý pobyt na území České a Slovenské Federativní Republiky, je cestovní průkaz totožnosti.
§ 8
Cestovní doklad je neplatný, jestliže
a/ uplynula doba platnosti v něm uvedená,
b/ byl poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,
c/ obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny,
d/ fotografie v cestovním dokladu neodpovídá skutečné podobě držitele,
e/ zanikne důvod, pro který byl držiteli vydán diplomatický nebo služební pas,
f/ držitel cestovního dokladu zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.
ČÁST TŘETÍ
VYDÁVÁNÍ CESTOVNÍCH DOKLADŮ
§ 9
/1/ Cestovní doklady vydávají:
a/ federální ministerstvo zahraničních věcí, jde-li o diplomatický a služební pas,
b/ orgány federálního ministerstva vnitra příslušné podle místa trvalého, popřípadě přechodného pobytu občana, jde-li o ostatní cestovní doklady,
c/ československé diplomatické mise a konzulární úřady, jde-li o cestovní průkaz k cestě do České a Slovenské Federativní Republiky.
/2/ Námořnické knížky a plavecké knížky vydávané federálním ministerstvem dopravy podle zvláštního předpisu [§ 27 zákona č. 61/1952 Sb., o námořní plavbě; § 15 zákona č. 26/1964 Sb., o vnitrozemské plavbě, vyhláška ministerstva dopravy č. 65/1967 Sb., o plaveckých a námořnických knížkách.] opravňují k vycestování a pobytu v zahraničí, jestliže jsou registrovány orgány federálního ministerstva vnitra.
§ 10
Změny údajů v cestovních dokladech a prodloužení doby jejich platnosti provádějí orgány příslušné k jejich vydání a v zahraničí československé diplomatické mise a konzulární úřady.
§ 11
/1/ Žádosti o vydání cestovního dokladu, prodloužení doby jeho platnosti nebo provedení změny údajů v cestovním dokladu se podávají na úředních tiskopisech. Žádosti obsahují údaje uváděné v cestovních dokladech a další údaje, které jsou podkladem rozhodnutí.
/2/ Podrobnosti o údajích vyžadovaných k vydání cestovního dokladu stanoví vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařízením.
/3/ Žádosti podle odstavce 1 se podávají u orgánu příslušného k vydání cestovního dokladu, v zahraničí u československé diplomatické mise nebo konzulárního úřadu.
/4/ K žádosti o vydání cestovního dokladu je nutno připojit potřebný počet fotografií požadovaného formátu; údaje o počtu a formátu fotografií se uvádějí v úředních tiskopisech žádostí o vydání cestovního dokladu.
/5/ Žadatel je povinen uvést v žádosti pravdivě a úplně všechny požadované údaje.
§ 12
/1/ Žádost o vydání cestovního dokladu, prodloužení doby jeho platnosti nebo provedení změny údajů v cestovním dokladu podává občan starší 15 let; pokud je nezletilý, připojí k žádosti o vydání cestovního dokladu písemný souhlas obou rodičů, popřípadě jiného zákonného zástupce s jejich ověřenými podpisy.
/2/ Za občana mladšího 15 let podává žádost zákonný zástupce; pokud je zákonným zástupcem rodič, připojí k žádosti o vydání cestovního dokladu písemný souhlas druhého rodiče s jeho ověřeným podpisem.
/3/ Za občana, který je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům je omezena, podává žádost zákonný zástupce.
/4/ Jde-li o diplomatický nebo služební pas nebo cestovní doklad vydávaný k plnění pracovních úkolů v zahraničí podle mezinárodní smlouvy, jíž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána, může podat žádost za občana státní orgán nebo právnická osoba zřízená státem.
/5/ Ověření podpisu podle odstavce 1 a 2 se nevyžaduje, jestliže rodič, popřípadě jiný zákonný zástupce vyjádří svůj souhlas a žádost podepíše před orgánem příslušným k vydání cestovního dokladu nebo v zahraničí u československé diplomatické mise nebo konzulárního úřadu.
/6/ Pokud jeden z rodičů nesouhlasí nebo dodatečně odvolá svůj souhlas s vydáním cestovního dokladu, postupuje se podle zvláštního předpisu [§ 176 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.].
§ 13
Vydání cestovního dokladu může být odepřeno nebo vydaný cestovní doklad může být odňat občanu, proti kterému:
a/ je nařízen výkon rozhodnutí pro neplnění:
1. vyživovací povinnosti
2. finančních závazků vůči státu;
b/ je vedeno trestní stíhání nebo který nevykonal trest uložený soudem, jestliže mu trest nebyl prominut nebo výkon trestu nebyl promlčen.
§ 14
/1/ O odnětí cestovního dokladu rozhoduje orgán příslušný k jeho vydání.
/2/ Bylo-li rozhodnuto nebo lze-li důvodně očekávat, že bude rozhodnuto o odnětí cestovního dokladu, může cestovní doklad zadržet orgán příslušný k vydávání cestovních dokladů, orgán pasové kontroly a orgán činný v trestním řízení.
/3/ Orgán, který cestovní doklad zadržel, je povinen vydat o tom jeho držiteli potvrzení a cestovní doklad do 48 hodin předat orgánu příslušnému k jeho vydání s uvedením důvodů zadržení cestovního dokladu.
/4/ Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu rozhodne o odnětí zadrženého cestovního dokladu nebo o jeho vrácení do 15 dnů poté, co obdržel oznámení o zadržení cestovního dokladu.
ČÁST ČTVRTÁ
POVINNOSTI OBČANŮ
§ 15
/1/ Držitel cestovního dokladu je povinen:
a/ chránit cestovní doklad před ztrátou, odcizením nebo poškozením,
b/ odevzdat neplatný cestovní doklad nebo cestovní doklad, který je zaplněn záznamy, orgánu příslušnému k jeho vydání.
/2/ Držitel cestovního dokladu je povinen ohlásit neprodleně ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu orgánu příslušnému k jeho vydání, popřípadě nejbližšímu útvaru Sboru národní bezpečnosti.
/3/ Držitel cestovního dokladu je povinen ohlásit ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu v zahraničí nejbližší československé diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, jíž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána.
§ 16
Kdo najde cizí cestovní doklad, je povinen jej neprodleně odevzdat orgánu příslušnému k jeho vydání nebo nejbližšímu útvaru Sboru národní bezpečnosti. Tuto povinnost má i ten, kdo má nebo získá cestovní doklad osoby, která zemřela nebo byla prohlášena za mrtvého.
ČÁST PÁTÁ
PŘESTUPKY
§ 17
/1/ Přestupku na úseku cestování do zahraničí se dopustí ten kdo,
a/ překročí státní hranice České a Slovenské Federativní Republiky bez platného cestovního dokladu,
b/ překročí s platným cestovním dokladem státní hranice České a Slovenské Federativní Republiky mimo hraniční přechod určený pro mezinárodní cestovní styk, není-li tento způsob překračování státních hranic umožněn mezinárodní smlouvou, jíž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána,
c/ uvede nepravdivé nebo neúplné údaje v žádosti o vydání cestovního dokladu, o prodloužení doby jeho platnosti nebo o provedení změny údajů v cestovním dokladu,
d/ provede nebo si nechá provést neoprávněně změny v cestovním dokladu,
e/ maří výkon rozhodnutí o odnětí cestovního dokladu,
f/ poruší jinou povinnost uvedenou v tomto zákoně, pokud se takovým jednání ztíží plnění úkolů státní správy.
/2/ Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a/ lze uložit pokutu do výše 10 000 Kčs. Za přestupky uvedené v odstavci 1 písm. b/ až e/ lze uložit pokutu do výše 5 000 Kčs a za přestupek uvedený v písm. f/ pokutu do výše 1 000 Kčs.
/3/ Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 18
/1/ Přestupky na úseku cestování do zahraničí projednávají orgány federálního ministerstva vnitra vydávající cestovní doklady příslušné podle místa trvalého pobytu občana.
/2/ Pokuty za přestupky mohou ukládat a vybírat v blokovém řízení kromě orgánů uvedených v odstavci 1 rovněž příslušníci Pohraniční stráže a orgány pohraniční kontroly.
/3/ Pokuty vymáhají finanční správy příslušné podle místa trvalého pobytu občana.
§ 19
Na přestupky a jejich projednávání podle tohoto zákona se vztahují obecné předpisy o přestupcích [Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Zákon SNR č. 372/1999 Sb., o přestupcích. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení /správní řád/.].
ČÁST ŠESTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 20
Státní hranice České a Slovenské Federativní Republiky, lze překračovat jen na hraničních přechodech určených pro mezinárodní cestovní styk, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, jíž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána.
§ 21
/1/ Tento zákon se přiměřeně vztahuje i na osoby bez státní příslušnosti s trvalým pobytem na území České a Slovenské Federativní Republiky.
/2/ Ustanovení § 16, § 17 odst. 1 písm. a/ až b/ a § 20 se vztahují i na cizí státní příslušníky.
§ 22
/1/ Na rozhodnutí, kterým se vydávají cestovní doklady, provádí změna v cestovním dokladu nebo se prodlužuje doba jeho platnosti, se nevztahuje § 47 správního řádu, jestliže se žádosti vyhoví v plném rozsahu.
/2/ Odvolání proti rozhodnutí o odnětí cestovního dokladu nemá odkladný účinek.
§ 23
/1/ Pravomocná rozhodnutí, jimiž bylo zamítnuto vydání cestovního dokladu nebo jimiž byl cestovní doklad odňat, jsou přezkoumatelná soudem podle zvláštních předpisů 4/.
/2/ Návrh na přezkoumání rozhodnutí podle odstavce 1 lze podat až po vyčerpání řádných opravných prostředků ve správním řízení. [§ 244 až 250 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.]
§ 24
Cestovní doklady vydané podle zákona č. 63/1965 Sb., o cestovních dokladech se považují za vydané podle tohoto zákona. Jejich platnost je omezena na dobu, na kterou byly vydány.
§ 25
Zrušují se:
1. zákon č. 63/1965 Sb., o cestovních dokladech,
2. vládní nařízení č. 114/1969 Sb., jímž se stanoví, ve kterých případech může být vydání cestovního dokladu odepřeno,
3. vyhláška ministerstva vnitra Československé socialistické republiky a ministerstva zahraničních věcí č. 115/1969 Sb., kterou se upravuje platnost výjezdních doložek,
4. vyhláška ministerstva vnitra Československé socialistické republiky a ministerstva zahraničních věcí č. 44/1970 Sb., kterou se provádí zákon o cestovních dokladech, ve znění vyhlášky č. 142/1971 Sb. a vyhlášky č. 7/1980 Sb.,
5. nařízení ministra vnitra ČSSR č. 22 ze dne 28. června 1971, kterým se povolují úlevy z ustanovení § 10 vyhlášky ministerstva vnitra ČSSR a ministerstva zahraničních věcí č. 44 ze dne 13. 4. 1970, jehož vydání bylo oznámeno v částce 18/1971 Sb.,
6. nařízení ministra vnitra ČSSR č. 33 ze dne 14. srpna 1972, kterým se povoluje úleva z ustanovení § 10 odst. 1 písm. b/ vyhlášky ministerstva vnitra ČSSR a ministerstva zahraničních věcí č. 44 ze dne 13. dubna 1970, jehož vydání bylo oznámeno v částce 22/1972 Sb.
§ 26
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
VŠEOBECNÁ ČÁST
Politické změny v Evropě a realizace závěrů vyplývajících z helsinského procesu jsou provázeny i výrazným nárůstem kontaktů mezi občany, organizacemi i státními orgány v celosvětovém měřítku. Cestování a pobyt v zahraničí jsou proto předmětem trvalého zájmu čs. veřejnosti. Odpovídající legislativní zakotvení práva občana na vycestování z České a Slovenské Federativní Republiky a na návrat zpět do vlasti je proto třeba povazovat za jeden z prvořadých úkolů.
Dosavadní obecně závazná právní úprava cestovních dokladů je obsažena zejména v zákoně č. 63/1965 Sb., v nařízení vlády č. 114/1969 Sb., a ve vyhlášce č. 44/1970 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Uvedená úprava je z velké části spojena s obdobím tzv. normalizačního procesu, jehož součástí bylo i omezování možností občanů k vycestování, popř. trvalému pobytu v zahraničí. Základními zásadami této úpravy bylo zejména individuální povolování cest do nesocialistických států a široké možnosti správního orgánu odepřít vydání cestovního dokladu s odvoláním na státní zájmy nebo jiný blíže nedefinovaný obecný právní pojem. Vlastní uplatňování právní úpravy bylo navíc značně podvázáno zásadami pro povolování cest a vystěhování čs. občanům (usnesení vlády ČSSR č. 151/1977), které v praxi jednoznačně orientovaly rozhodování příslušných správních orgánů. Za základní nedostatek dosavadní úpravy je třeba rovněž považovat okolnost, že v zákonné rovině absentuje zásadní úprava práv a povinností občanů.
Zásadně nevyhovující stav na úseku právní úpravy cestovních dokladů si vyžádal přijetí řady opatření k usměrnění pasové praxe. Nejvýznamnějším z těchto opatření bylo zrušení institutu výjezdních doložek, které přijala vláda ČSSR s účinnosti od 4. prosince 1989. Dalším opatřením k usnadnění cestování bylo k 15. srpnu tohoto roku zrušení statistických listů, které byly zavedeny po zrušení výjezdních doložek ke statistickým účelům. Neodkladným úkolem je proto přijetí zákonné úpravy, která by korespondovala dosaženému stavu vývoje naší společnosti, zabezpečila práva občanů na tomto úseku a vytvořila předpoklady pro efektivní působení orgánů státní správy. Nezbytným požadavkem je, aby tato úprava v plném rozsahu respektovala mezinárodní závazky, které Česká a Slovenská Federativní Republika přijala zejména v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech a v rámci helsinského procesu.
Návrh zákona důsledně prosazuje princip, že právo občana na vydání cestovního dokladu může být omezeno jen na základě zákonem konkrétně stanovených podmínek formulovaných v intencích příslušných mezinárodních závazků.
Navrhovanou úpravou se odstraňuje dosavadní dvojí režim vydávání cestovních dokladů ke služebním a soukromým cestám. Návrh vychází z toho, že cestovní doklad se vydává občanu na základě jím podané žádosti. Návrh zákona umožňuje ve stanovených případech, aby žádost za občana podal i státní orgán nebo právnická osoba zřízená státem. Tímto opatřením je vytvořen prostor pro snazší vyřizování žádostí o vydání cestovních dokladů určených k plnění pracovních úkolů v zahraničí (jedná se o diplomatické a služební pasy, průkazy pro překračování státních hranic a stálé pohraniční propustky).
Orgány federálního ministerstva vnitra neregulují cesty a pobyt čs. občanů v zahraničí žádnými administrativně-právními prostředky. Doba pobytu čs. občana v zahraničí je limitována pouze platností cestovního dokladu. Úmysl občana vycestovat a pobývat v zahraničí bude ovlivňován jinými faktory (např. povolení vstupu přijímajícího státu, krytí nákladů spojených s cestou a pobytem v zahraničí, dopady na jiné vztahy v oblasti sociálního zabezpečení, pracovního práva, devizově právní).
Nenavrhuje se uložit občanům povinnost, aby pobyt - zejména dlouhodobý - v zahraničí oznamovali čs. orgánům. Účinný mechanismus spojený s evidováním pobytu v zahraničí by byl mimořádně administrativně náročný. Perspektivně se počítá s využitím technických zařízení, která by umožnila získávat údaje o překračování státních hranic pružně a administrativně nenáročně.
Návrh zákona nepřipouští možnost cestování dětí ve věku do 15 let do zahraničí na pas rodiče. Dosavadní zápisy dětí do pasu rodiče vedly k problémům, neboť ze zápisu nebylo možné zjistit totožnost dítěte, děti pobývaly v zahraničí bez rodičů a bez jakéhokoliv dokladu (např. zůstaly po ukončení pobytu rodičů u příbuzných, známých, v léčebných zařízeních apod.), zápisy bylo nutno měnit po odvolání souhlasu rodiče atd. Navrhovanou zásadou se rovněž vytvářejí předpoklady pro zavedení nových, strojově vyhotovovaných pasů, v nichž nebude možno provádět změny.
Návrh nové právní úpravy zjednodušuje dosavadní výkon státní správy na úseku cestovních dokladů, zejména odstraněním nadbytečných administrativních požadavků dosud vyžadovaných, např. v souvislosti s podáním žádosti o vydání cestovního dokladu.
Federální shromáždění projednávalo v tomto roce vládní návrh zákona o cestování do zahraničí, který mu byl předložen v dubnu. V době od jeho předložení došlo k řadě věcných i právních změn, mezi něž patří např. rozšíření možnosti cestovat do zahraničí i pro vojáky v základní vojenské službě, nová právní úprava přestupků, zrušení statistických listů vyplňovaných občany při překročení státních hranic. Protože k návrhu byly při ústavním projednávání uplatněny i některé další připomínky, požádala vláda ČSFR dne 13. září 1990 o upuštění od dalšího ústavního projednávání a uložila návrh zákona přepracovat. Přepracovaný návrh zákona o cestování do zahraničí vychází z výsledků ústavního projednávání původního návrhu v orgánech Federálního shromáždění.
Nová úprava má být v souladu s ustanovením čl. 26 ústavního zákona o čs. federaci přijata jako zákon Federálního shromáždění a bude upravovat problematiku cestovních dokladů komplexně Předpokládá se, že k provedení zákona bude vydáno nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky, kterým se stanoví podrobnosti o údajích vyžadovaných k vydání cestovního dokladu.
Přijetí zákona a jeho realizace si nevyžádají zvýšení bilance pracovních sil. V souvislosti s vydáváním pasů dětem do 15 let se předpokládá zvýšení nákladů z rozpočtu federace ve výši 15 miliónů Kčs na pořízení tiskopisů pasů. Tyto výdaje budou kompenzovány příjmem rozpočtů republik za správní poplatky placené kolkovými známkami v předpokládané minimální výši 40 miliónů Kčs.
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
ČÁST PRVNÍ
Základní ustanovení
K § 1
Předmět navrhované zákonné úpravy je patrný již z jejího názvu. V tomto ustanovení je vyjádřen účel nové úpravy - zabezpečit právo československých státních občanů svobodně vycestovat do zahraničí a právo na návrat do vlasti.
K § 2
Základním předpokladem realizace práva československého státního občana na vycestování do zahraničí je platný cestovní doklad vydaný podle tohoto zákona. Občan bude mít na vydání cestovního dokladu nárok, pokud to neodporuje ustanovením tohoto zákon
ČÁST DRUHÁ
Cestovní doklady
K § 3
Cestovní doklady jsou veřejnými listinami, které osvědčují totožnost jejich držitelů a oprávnění cestovat do zahraničí; jsou i formou správního rozhodnutí o žádosti o jejich vydání.
Návrh respektuje skutečnost, že cestovní doklady v souladu s mezinárodními dohodami a zvyklostmi obsahují rozdílný okruh údajů o totožnosti držitele dokladu. Údaje o totožnosti občana proto nejsou blíže specifikovány.
Rozsah údajů o územní a časové platnosti je u jednotlivých druhů cestovních dokladů různý a vyplývá z účelu, pro který je konkrétní druh cestovního dokladu vydáván.
Většina československých cestovních dokladů je vyhotovována ve dvou cizích jazycích. Cestovní doklady vydávané na základě mezinárodních smluv, kterými je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána, jsou vydávány v jazyce českém eventuálně slovenském a v jazyce státu druhé smluvní strany.
K § 4
Ustanovení obsahuje výčet cestovních dokladů vydávaných příslušnými československými orgány. Zahrnuje všechny cestovní doklady, jejichž opodstatněnost potvrdila dlouholetá praxe. V zájmu snížení rozsahu druhů cestovních dokladů ustanovení nepřebírá "zvláštní pas", který byl vydáván především určitým profesním skupinám (pracovníci zahraničního obchodu, lékaři, pracovníci vyslaní na montáže), popř. k cestám do specifických teritorií (některé arabské státy apod.).
Dále se oproti platné úpravě navrhuje zrušení "cestovní přílohy k občanskému průkazu", která byla vydávána ve zkrácené lhůtě k cestám do stanovených "socialistických států".
Zrušení uvedených cestovních dokladů plně koresponduje se zásadou nové právní úpravy, podle níž je základním cestovním dokladem československého státního občana cestovní pas.
Na základě mezinárodních smluv mohou být vydávány i další druhy cestovních dokladů (průkaz pro překračování státních hranic, pohraniční propustka, cestovní soupiska, plavecká knížka, námořnická knížka). Se zřetelem k tomu, že podmínky vydávání těchto cestovních dokladů stanoví příslušné mezinárodní smlouvy, postačuje v nové úpravě vytvořit pouze základní vnitrostátní právní předpoklad pro realizaci uvedených mezinárodně smluvních závazků.
Všechny druhy pasů mají neomezenou územní platnost; jejich časová platnost je stanovena na 10 let, u dětí mladších 15 let z důvodu rychle se měnící podoby pouze na 2 roky
Zavedením nové technologie vyhotovování československých pasů, kdy základní údaje budou uvedeny pod fólií, nebude možno provádět v pasech změny a prodlužovat dobu jejich platnosti. Po přechodnou dobu, kdy budou vydávány pasy podle dosud platných vzorů, bude možno při provádění změn a prodlužování platnosti použít ustanovení § 10, které tyto skutečnosti řeší obecně.
K § 5 a 6
Diplomatické a služební pasy se vydávají, jestliže je to odůvodněno funkcí občana nebo účelem vycestování do zahraničí.
Návrh umožňuje vydat tyto pasy i jiným občanům (diplomatický pas v souladu s mezinárodními zvyklostmi; služební pas, pokud je jeho vydání vhodné vzhledem k charakteru vyřizovaných záležitostí v cizině).
Na držitele diplomatických a služebních pasů se mohou vztahovat výhody, výsady a imunity zejména podle:
- Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích,
- Vídenské úmluvy o konzulárních stycích a
- Úmluvy o zvláštních misích.
Pokud výhody, výsady a imunity nevyplývají z pověření, sděleného kvalifikovaným způsobem přijímajícímu státu, nelze se jich domáhat. V ostatních státech se vztahují pouze na diplomatické kurýry.
Ačkoliv to nevyplývá z žádného mezinárodního dokumentu, lze předpokládat, že určitá usnadnění, např. při pasovém a celním odbavení, budou poskytnuta vládním, parlamentním a jiným oficiálním delegacím, a to jako výraz zdvořilosti přijímajícího státu.
K § 7
Cestovní průkaz je specifický cestovní doklad s omezenou územní a časovou platností. Je vydáván v případě ztráty cestovního dokladu v zahraničí za účelem návratu do České a Slovenské Federativní Republiky nebo k uskutečnění jednotlivé cesty do České a Slovenské Federativní Republiky nebo z České a Slovenské Federativní Republiky do zahraničí v případech, kdy není možno z časových důvodů vyhotovit cestovní pas.
Osoby bez státní příslušnosti (tzv. bezdomovci) mají ve smyslu ustanovení § 1 odst. 3 zákona č. 68/1965 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, postavení cizince. Se zřetelem ke skutečnosti, že mají trvalý pobyt na území České a Slovenské Federativní Republiky, jsou vybavováni i československým cestovním dokladem pro tyto osoby určeným - cestovním průkazem totožnosti.
K § 8
Důvody pozbytí platnosti cestovního dokladu obsažené ve stávající úpravě se ve výkonu pasové praxe plně osvědčily, a proto jsou do navrhované úpravy tohoto institutu přejaty.
ČÁST TŘETÍ
Vydávání cestovních dokladů
K § 9
Výkon státní správy ve věcech vydávání cestovních dokladů zabezpečuje ve smyslu ustanovení § 45 odst. 1 písm. a) zákona č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy, federální ministerstvo vnitra. Z této zásady vychází koncepce, podle které vydávají československé cestovní doklady zejména orgány cizinecké a pasové služby příslušné podle místa trvalého pobytu žadatele.
V odůvodněných případech se umožňuje, zejména z důvodu úspory času občanů pobývajících nebo pracujících mimo místo trvalého pobytu, vydání cestovního dokladu i u orgánu cizinecké a pasové služby příslušného podle místa přechodného pobytu žadatele. Navrhované řešení umožňuje urychlené vydání cestovního dokladu i v případech, kdy se žadatel zdržuje mimo místo svého trvalého pobytu.
Na základě mezinárodních zvyklostí vydává federální ministerstvo zahraničních věcí diplomatické a služební pasy, jejichž držitelé plní funkce související s výkonem diplomatické a konzulární služby nebo jinou zahraničně politickou činností československých orgánů a organizací.
Československé diplomatické mise a konzulární úřady budou i nadále pověřeny funkcemi vyplývajícími z výkonu správy československých cestovních dokladů v zahraničí.
Stávající právní úprava umožňovala nahradit ve stanovených případech cestovní doklad plaveckou knížkou opatřenou výjezdní doložkou. Tento postup se ve výkonu pasové praxe osvědčil, a proto po zrušení výjezdních doložek bylo přikročeno k registraci plaveckých knížek orgány federálního ministerstva vnitra tak, aby nadále mohla být zachována možnost jejího použití jako cestovního dokladu. Tento postup se navrhuje pojmout do nové právní úpravy a rozšířit i na námořnické knížky, neboť se předpokládá přístup ČSFR k Úmluvě Mezinárodní organizace práce č. 108/1958, o dokladech totožnosti námořníků. Podle uvedené Úmluvy plní námořnická knížka mimo jiné i funkci cestovního dokladu.
K § 10
Oprávnění prodlužovat dobu platnosti a provádět změny v cestovních dokladech vyplývá z příslušnosti k vydávání cestovních dokladů.