FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY
VI. v. o.
261
Vládní návrh
Zákon
ze dne .......... 1990,
kterým se mění a doplňuje zákoník práce
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 72/1982 Sb., zákona č. 111/1984 Sb., zákona č. 22/1985 Sb. zákona č. 52/1987 Sb., zákona č. 98/1987 Sb. a zákona č. 188/1988 Sb. (úplné znění č. 52/1989 Sb.), se mění a doplňuje takto:
1. Preambule se vypouští. V úvodní větě zákona se vypouštějí slova "Vycházejíc z těchto skutečností".
2. Článek I a II se vypouštějí.
3. Článek III zní:
"Článek III
Všichni občané mají právo na práci a svobodnou volbu zaměstnání, na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu proti nezaměstnanosti. Tato práva jim přísluší bez jakýchkoliv omezení a diskriminace podle rasy, barvy pleti, jazyka, pohlaví, sociálního původu, věku, náboženství, politických nebo jiných názorů, politické příslušnosti, odborové činnosti, národnosti nebo jiného postavení. Pracovněprávní vztahy, v nichž se pracovníci účastní na společenské práci podle tohoto zákoníku, mohou vzniknout jen se souhlasem občana a organizace. Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů musí být v souladu s pravidly slušnosti a občanského soužití; nikdo nesmí těchto práv zneužívat ke škodě druhého účastníka pracovněprávního vztahu nebo spolupracovníků.".
4. V článku IV věta druhá a v článku IX věta první a poslední se slova "Socialistické organizace" nahrazují slovem "Organizace".
5. Článek V se vypouští.
6. V článku VI se vypouští slovo "socialistické" a "socialistickou".
7. Článek X zní:
"Článek X
Odborové orgány se účastní pracovněprávních vztahů včetně kolektivního vyjednávání za podmínek stanovených zákonem.".
8. Kde se v ustanoveních zákoníku práce uvádějí slova "ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí republiky", nahrazují se slovy "ministerstvo práce a sociálních věcí republiky", pokud se dále nestanoví jinak.
9. V § 1 odst. 1 se v první větě vypouští slovo "socialistickými".
10. V § 2 odst. 1 se vypouští slova "k níž byli občané povoláni pracujícím lidem".
11. V § 5 se slova "členů sdružení advokátů" nahrazují slovy "pracovníků dopravy určených zvláštním předpisem".
12. § 7 se vypouští.
13. Nadpis nad § 8 zní: "Organizace".
14. § 8 odst. 1 zní:
"(1) Organizacemi se pro účely tohoto zákoníku rozumí právnické osoby, které zaměstnávají občany v pracovněprávních vztazích a, pokud to stanoví zákon, též v obdobných pracovních vztazích.".
15. V § 8 odst. 3 se slovo "socialistického" nahrazuje slovy "slušnosti a občanského"
16. V § 11 odst. 4, § 27 odst. 4, § 30 odst. 3, § 38 odst. 4 a 5, § 70 odst. 3, § 83 odst. 3, § 85b, § 94, § 97 odst. 5, § 107 odst. 2, § 110c, § 124 odst. 3 a 4, § 125 odst. 6, § 126 odst. 4, § 128 odst. 2, § 135 odst. 4 a 5, § 143 odst. 2,
§ 236 odst. 1, § 237 odst. 2, § 267 odst. 1 a 3 a § 275 odst. 1 písm. a) se vypouštějí slova "po projednání s Ústřední radou odborů".
17. § 13 se vypouští.
18. Nadpis nad § 18 "Účast pracovníků na rozvoji, řízení a kontrole činnosti organizace" se vypouští.
19. § 18 a 19 se vypouštějí.
20. § 20 zní:
"§ 20
(1) Postup při uzavírání kolektivních smluv (podnikových a vyššího stupně) stanoví zákon. [Zákon č. .../1990 Sb., o kolektivním vyjednávání.]
(2) V kolektivních smlouvách lze upravovat mzdové a ostatní pracovněprávní nároky v rámci daném pracovněprávními předpisy. Pokud zákoník práce stanoví, ve kterých případech lze v kolektivních smlouvách zvyšovat nebo rozšiřovat pracovněprávní nároky pracovníků, vztahuje se to na organizace, které provozují podnikatelskou činnost [§ 2 hospodářského zákoníku.], není-li výslovně stanoveno jinak.
(3) Nároky, které vznikly z kolektivní smlouvy jednotlivým pracovníkům, se uplatňují a uspokojují jako ostatní nároky pracovníků z pracovního poměru.".
21. § 21 se vypouští.
22. V § 22 odst. 1 se slova "Revoluční odborové hnutí svou činností vede pracující v souladu s celospolečenskými zájmy k jednotnému uplatňování a" nahrazují slovy "Odborové orgány dbají o" a za slova "při práci" se vkládají slova "a o zaměstnanosti".
23. § 22 odst. 2 zní:
"(2) Odborové orgány podle předchozího odstavce organizují účast pracujících na přípravě, uplatňování a kontrole dodržování pracovněprávních předpisů.).
24. V § 22 odst. 3 se ve větě první slova "Orgány Revolučního odborového hnutí určené Ústřední radou odborů" nahrazují slovy "Příslušné odborové orgány" a v ustanovení písmene e) se vypouští slovo "socialistické".
25. V § 22 odst. 4 se slova "orgány Revolučního odborového hnutí" nahrazují slovy "odborové orgány,".
26. § 23 zní:
"§ 23
(1) Ústřední orgány, které vydávají na základě tohoto zákoníku nebo jiných zákonů pracovněprávní předpisy, tak činí po jejich projednání s příslušným ústředním odborovým orgánem a s příslušnou organizací zaměstnavatelů. Federální ústřední orgány vydávají pracovněprávní předpisy pro jednotlivá odvětví v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí; ústřední orgány republik tak činí v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí republiky. K vydání právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je třeba též dohody s příslušným orgánem odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení.
(2) Návrhy zákonů a návrhy ostatních právních předpisů týkajících se důležitých zájmů pracujících, zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových, kulturních a sociálních podmínek, se projednávají s příslušnými ústředními odborovými orgány a příslušnými organizacemi zaměstnavatelů.
(3) Pracovněprávní předpisy týkající se pracovních vztahů členů družstev vydávají ústřední orgány po projednání s příslušnou zájmovou organizací družstev.
(4) Pokud ústřední orgány na základě tohoto zákoníku vydávají v případech uvedených v odstavcích 1 a 3 pracovněprávní předpisy podle zásad schválených vládou České a Slovenské Federativní Republiky, vládou České republiky nebo vládou Slovenské republiky, projednávají se tyto zásady s příslušným ústředním odborovým orgánem, příslušnou organizací zaměstnavatelů a příslušnou zájmovou organizací družstev.".
27. § 23a se vypouští.
28. V nadpisu hlavy čtvrté v části první se vypouštějí slova "a práce ve prospěch společnosti".
29. V § 24 odst. 1 se vypouští slovo "socialistické".
30. V § 25 se v odstavci 1 slova "k výrobnímu družstvu nebo jednotnému zemědělskému družstvu" a v odstavci 3 slova "k výrobnímu družstvu nebo k jednotnému zemědělskému družstvu" nahrazují slovy "k družstvu, kde součástí členství je též pracovní vztah".
31. V § 26 se vypouštějí odstavce 1 a 3; zároveň se zrušuje číslování odstavců.
32. V § 27 odst. 1 se vypouštějí slova "a účastní se na rozvoj i, řízení a kontrole její činnosti".
V odstavci 3 téhož ustanovení se slova "ústředních orgánů" nahrazují slovy "příslušných orgánů družstev nebo".
33. V § 27 odst. 3 a 4 se slova "může být pracovní poměr založen" a slova "může být založen pracovní poměr jen" nahrazují slovy "se pracovní poměr zakládá".
34. V § 30 odst. 2 se ve větě třetí vypouštějí slova "pracovního poměru na dobu určitou, který vznikl na základě rámcové pracovní smlouvy (§ 34), a".
35. § 34 se vypouští.
36. V § 35 odst. 2 se za slova "pracovním řádem" vkládají slova "platným v organizaci".
37. V § 37 odst. 1 písm. d) se vypouštějí slova "nebo pravomocného kárného opatření".
38. V § 37 odst. 2 písm. b), § 73 písm. d), § 74 odst. 1 písm. h), § 115 odst. 4, § 170 odst. 3 a § 233 odst. 1 písm. d) se slova "v socialistickém vlastnictví" nahrazují slovem "organizace".
39. V § 38 odst. 2 věta třetí zní: "Vedoucí pracovníci jiné organizace však nemohou vůči pracovníku činit jménem vysílající organizace právní úkony.".
40. § 41 včetně nadpisu zní:
"§ 41
Účast odborových orgánů při převádění a překládání
(1) Pokud organizace podle § 37 výjimečně převádí pracovníka na jinou práci, než odpovídá pracovní smlouvě, a pracovník s takovým opatřením nesouhlasí, může organizace provést toto opatření jen po projednání s příslušným odborovým orgánem. Projednání není třeba, dokud celková doba převedení nepřesáhla 22 pracovních dnů v kalendářním roce.
(2) Pokud organizace podle § 38 odst. 4 výjimečně překládá pracovníka do jiného místa, než odpovídá pracovní smlouvě, a pracovník s takovým opatřením nesouhlasí, může organizace provést toto opatření jen s předchozím souhlasem příslušného odborového orgánu; jde-li o člena příslušného odborového orgánu, který je oprávněn spolurozhodovat s organizací, v době jeho funkčního období a v době jednoho roku po jeho skončení, též s předchozím souhlasem příslušného vyššího odborového orgánu. Souhlasu není třeba, dokud celková doba přeložení nepřesáhla 30 kalendářních dnů v kalendářním roce.
(3) Pokud je k přeložení pracovníka do jiného místa třeba souhlasu podle předchozího odstavce, je takové opatření bez tohoto souhlasu neplatné.".
41. V § 45 odst. 1 se na konci připojuje věta, která zní: "Při výpovědi podle § 46 odst. 1 písm. a) až c) činí výpovědní doba tři měsíce.".
42. V § 46 odst. 1 písm. e) se vypouští slovo "nezbytné".
43. § 46 odst. 1 písm. f) zní:
"f) jsou-li u pracovníka dány důvody, pro které by s ním organizace mohla okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení pracovní kázně pro soustavněji opakované méně závažné porušování pracovní kázně lze dát pracovníku výpověď, jestliže byl v době posledních šesti měsíců v souvislosti s porušením pracovní kázně písemně upozorněn na možnost výpovědi.".
44. V § 46 odst. 2 písm. b) se na konci čárka nahrazuje tečkou a ustanovení písmene c) se vypouští.
45. V § 46 odst. 4 věta druhá zní:
"Je-li k výpovědi třeba souhlasu příslušného orgánu státní správy nebo vyžaduje-li si organizace k výpovědi souhlas příslušného vyššího odborového orgánu podle § 59 odst. 2, nepočítá se do této lhůty doba ode dne podání žádosti o udělení souhlasu do dne, kdy rozhodnutí orgánu státní správy nabylo právní moci, nebo kdy bylo organizaci doručeno rozhodnutí příslušného vyššího odborového orgánu.".
46. V § 47 odst. 1 se slova "národním výborem" nahrazují slovy "příslušným orgánem státní správy".
47. V § 47 odst. 2 se vypouštějí slova "těhotné pracovnici, pracovnici na mateřské dovolené (§ 157 odst. 1)", a slova "z některého z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c)" se nahrazují slovy "z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. c)".
48. V § 48 odst. 1 písm. b) se na konci čárka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: "to platí obdobně v případě civilní služby, [Zákon č. 73/1990 Sb., o civilní službě.]".
49. V § 50 se slova "národního výboru" nahrazují slovy "příslušného orgánu státní správy" a na konci věty druhé se tečka nahrazuje čárkou a připojují se slova "nebo o výpověď z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a), b) nebo f)."
50. § 53 odst. 1 písm. b) zní:
"b) porušil-li pracovník pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem,".
51. V § 53 odst. 1 se vypouští ustanovení písmene c).
52. V § 53 odst. 2 ve větě třetí se slova "(§ 59 odst. 4)" nahrazují slovy "§ 59 odst. 2)".
53. § 59 včetně nadpisu zní:
"§ 59
Účast odborových orgánů při rozvázání pracovního poměru
(1) K výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru je organizace povinna požádat příslušný odborový orgán o předchozí souhlas.
(2) Jde-li o člena příslušného odborového orgánu, který je oprávněn spolurozhodovat s organizací, v době jeho funkčního období a v době jednoho roku po jeho skončení, je organizace povinna požádat o předchozí souhlas též příslušný vyšší odborový orgán. Odmítne-li příslušný odborový orgán souhlas udělit, postačí souhlas příslušného vyššího odborového orgánu.
(3) Organizace může použít souhlasů podle předchozích odstavců jen ve lhůtě dvou měsíců od jejich udělení.
(4) Jestliže příslušný odborový orgán, popřípadě příslušný vyšší odborový orgán odmítl udělit souhlas podle odstavců 1 nebo 2, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru z tohoto důvodu neplatné pokud však jsou ostatní podmínky; výpovědi nebo okamžitého zrušení splněny a soud ve sporu podle § 64 shledá, že na organizaci nelze spravedlivě požadovat, aby pracovníka nadále zaměstnávala, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru platné.
(5) S jinými případy rozvázání pracovního poměru je organizace povinna seznámit příslušný odborový orgán ve lhůtách s ním dohodnutých.".
54. V § 60 odst. 1 věta poslední zní: "Pracovním posudkem jsou veškeré písemnosti týkající se hodnocení práce pracovníka, jeho kvalifikace, schopností a dalších skutečností, které mají vztah k výkonu práce.".
55. V § 60 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: "Jiné informace je organizace oprávněna o pracovníkovi podávat pouze s jeho souhlasem, pokud právní předpis nestanoví jinak.".
56. V § 60 odst. 4 se slova"rozhodčí komise" nahrazují slovem "soudu".
57. § 65 zní:
"§ 65
(1) Pracovní poměr založený volbou nebo jmenováním vzniká dnem, který byl stanoven k nástupu do funkce. Tímto dnem končí pracovní poměr k organizaci, u níž je jmenovaný pracovník dosud zaměstnán v pracovním poměru, pokud se nedohodnou jinak. Organizace, u níž je pracovník v době zvolení do funkce v pracovním poměru, je povinna mu umožnit výkon funkce a poskytnout mu za tím účelem pracovní volno bez náhrady mzdy nebo na jeho žádost s ním rozvázat pracovní poměr.
(2) Uplynutím volebního období, odvoláním z funkce ani vzdáním se funkce pracovní poměr nekončí. Organizace projedná s pracovníkem jeho další pracovní zařazení v organizaci, a nedohodnou-li se jinak, rozhodne o jeho zařazení na jinou práci odpovídající jeho kvalifikaci. Jestliže organizace nemá pro pracovníka takovou práci, je dán výpovědní důvod podle § 46 odst. 1 písm. c). Pro skončení tohoto pracovního poměru platí jinak ustanovení o skončení pracovního poměru sjednaného pracovní smlouvou.
(3) Jmenování i odvolání z funkce, do níž byl pracovník jmenován, je třeba předem projednat s příslušným vyšším odborovým orgánem, a jde-li o vedoucího pracovníka, kterého jmenuje a odvolává vedoucí organizace, s příslušným odborovým orgánem.".
58. § 66, 67 a § 70a se vypouštějí.
59. V § 70b odst. 5 se slova "výrobního družstva nebo jednotného zemědělského družstva," nahrazují slovy "družstva, kde součástí členství je též pracovní vztah".
60. § 72 včetně nadpisu se vypouští.
61. V § 73 se v ustanovení písmene a) slova,"soudružské spolupráce" nahrazují slovy "účelné spolupráce s ostatními pracovníky" a v ustanovení písmene d) se na konci připojují tato slova: "a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy organizace.".
62. § 74 odst. 1 písm. d) a e) zní:
"d) zabezpečovat odměňování pracovníků podle mzdových předpisů a kolektivních smluv, popřípadě vnitřních mzdových předpisů nebo pracovních smluv, a diferencovat mzdu pracovníků podle jejich výkonnosti a zásluh o konečné výsledky práce,
e) zabezpečovat předpoklady pro tvůrčí iniciativu pracovníků,".
63. § 74 odst. 1 písm. g) zní:
"g) zabezpečovat dodržování právních a jiných předpisů, zejména vést pracovníky k pracovní kázni, oceňovat jejich iniciativu a pracovní úsilí, zajišťovat, aby nedocházelo k porušování pracovní kázně a k neplnění povinností, a vyvozovat důsledky z porušení pracovních povinností,".
64. V § 74 se vypouští odstavec 2; zároveň se zrušuje číslování odstavců.
65. § 75 až 81 včetně nadpisů se vypouštějí.
66. § 82 odst. 1 zní:
"(1) V zájmu úspěšného plnění úkolů organizace, za účelem vnitřního pořádku a upevňování pracovní kázně mohou organizace vydávat pracovní řády.".
67. V § 82 odst. 3 se slova "je organizace povinna vydat" nahrazují slovy "může organizace vydat".
68. § 82 odst. 6 se vypouští.
69. V § 83 odst. 3 se vypouštějí slova "(stanovená týdenní pracovní doba)".
70. § 83 odst. 4 zní:
"(4) Zavedení zkrácené pracovní doby bez snížení mzdy ze zdravotních důvodů pod rozsah stanovený v odstavci 2 nebo podle odstavce 3 povoluje příslušné ministerstvo práce a sociálních věcí republiky v dohodě s příslušným ministerstvem zdravotnictví republiky a po projednání s příslušným ústředním odborovým orgánem, s příslušnou organizací zaměstnavatelů, popřípadě s příslušnou zájmovou organizací družstev.".
71. § 83 se doplňuje odstavci 5 a 6, které znějí:
"(5) Další zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy pod rozsah stanovený v odstavci 2 nebo podle odstavců 3 a 4 lze dohodnout v kolektivní smlouvě.
(6) Stanovená týdenní pracovní doba je pracovní doba podle předchozích odstavců.".
72. V § 84 odst. 1, § 85 odst. 1 a 2 a v § 85b věta druhá se slova "po předchozím souhlasu příslušného odborového orgánu" nahrazují slovy "po projednání s příslušným odborovým orgánem".
73. V § 84 v odstavci 2 věta první zní: "Týdenní pracovní doba se rozvrhuje tak, aby při rovnoměrném rozvržení na jednotlivé týdny rozdíl délky pracovní doby připadající na jednotlivé týdny nepřesáhl tři hodiny a aby pracovní doba v jednotlivých dnech nepřesáhla devět a půl hodiny; průměrná týdenní pracovní doba nesmí přitom v určitém období, zpravidla čtyřtýdenním, přesahovat hranici pro stanovenou týdenní pracovní dobu." a věta druhá odstavce 2 se označuje jako odstavec 3.
74. V § 85 odst. 1 věta první se za slova "na jednotlivé týdny" připojují v závorce slova "(§ 84 odst. 2)" a za slova "ústředním orgánem" se vkládají slova "popřípadě podle kolektivní smlouvy vyššího stupně".
75. V § 85 odst. 2 se za slova "ústředním orgánem" vkládají slova "popřípadě podle kolektivní smlouvy vyššího stupně".
76. V § 86 odst. 3 se slova "devět hodin" nahrazují slovy "devět a půl hodiny".
77. V § 87 odst. 2 a 3, § 89 odst. 2 a 3 a v § 91 odst. 2 se slova "s předchozím souhlasem příslušného odborového orgánu" nahrazují slovy "po projednání s příslušným odborovým orgánem".
78. V § 89 odst. 2 se slovo "oběd" nahrazuje slovem "jídlo".
79. § 89 se doplňuje odstavcem 4 a 5, které znějí:
"(4) Přestávky na jídlo a oddech nesmějí být poskytovány na začátku a konci směny.
(5) Poskytnuté přestávky na jídlo a oddech se započítávají do pracovní doby v rozsahu 30 minut za směnu. V kolektivní smlouvě lze dohodnout, že při směně přesahující deset a půl hodiny se do pracovní doby započte dalších nejvýše patnáct minut; to platí i pro organizace, které neprovozují podnikatelskou činnost.".
80. V § 92 odst. 3 úvodní část věty zní":"Vláda České a Slovenské Federativní Republiky pro organizace řízené federálními ústředními orgány, vláda České republiky a vláda Slovenské republiky pro ostatní organizace mohou stanovit nařízením,".
81. V § 93 se slova "krajského národního výboru" nahrazují slovy "příslušného orgánu státní správy" a slova "v dohodě" se nahrazují slovy "po projednání".
82. § 95 odst. 1 zní:
"(1) Pracovní pohotovost může organizace pracovníku nařídit pouze v případech, za podmínek a v rozsahu stanoveném v pracovněprávním předpisu nebo v kolektivní smlouvě; to platí i pro organizace, které neprovozují podnikatelskou činnost. V ostatních případech lze s pracovníkem pracovní pohotovost dohodnout.".
83. V § 95 odst. 2 první věta zní: "Federální ústřední orgány v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a ústřední orgány republik v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí republiky mohou stanovit pracovněprávním předpisem, v kterých případech, za jakých podmínek a v jakém rozsahu mohou organizace nařídit pracovníkům pracovní pohotovost a v jakém rozsahu se pracovní pohotovost započítává do pracovní doby.".
84. V § 95 odst. 2 věta druhá se na konci připojují slova "nebo příslušné ministerstvo práce a sociálních věcí republiky.".
85. § 95 se doplňuje odstavci 3 a 4, které znějí:
"(3) V kolektivní smlouvě vyššího stupně lze stanovit úpravu příznivější pro pracovníky, než stanoví pracovněprávní předpis, v podnikové kolektivní smlouvě lze stanovit úpravu příznivější pro pracovníky, než stanoví pracovněprávní předpis nebo kolektivní smlouva vyššího stupně.
(4) Odměňování pracovní pohotovosti se řídí mzdovými předpisy a kolektivními smlouvami (§ 20 odst. 2 a § 112 odst. 1).".
86. § 97 odst. 4 zní:
"(4) Ústřední orgány po projednání s příslušnými ústředními odborovými orgány a příslušnými organizacemi zaměstnavatelů mohou pro organizace svých odvětví stanovit, v kterých činnostech a v jakém rozsahu se na přechodnou dobu z vážných důvodů povoluje výkon dohodnuté práce přesčas nad hranice stanovené v předchozích odstavcích. V kolektivních smlouvách lze stanovit bližší podmínky výkonu této práce.".
87. § 98 zní:
"§ 98
Celkový rozsah přesčasové práce pro organizaci, jednotlivé organizační útvary nebo pracoviště a jeho případné překročení stanoví vedoucí organizace po projednání s příslušným odborovým orgánem.".
88. § 99a zní:
"§ 99a
Pokud opatření týkající se hromadné úpravy pracovní doby (§ 84 odst. 1, § 85 odst. 1 a 2, § 85b, 87 odst. 2 a 3 a § 89 odst. 2 a 3), nařízení práce ve dnech pracovního klidu (§ 91 odst. 2) a práce přesčas (§ 98) jsou upravena v kolektivní smlouvě, ne vyžaduje se k jejich uplatnění projednání s příslušným odborovým orgánem.".
89. V § 102 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
"(3) V kolektivní smlouvě lze prodloužit nárok na dovolenou o jeden týden nad výměru uvedenou v předchozích odstavcích. Vláda České a Slovenské Federativní Republiky, vláda České republiky a vláda Slovenské republiky mohou v rozsahu své působnosti stanovit nařízením prodloužení dovolené podle předchozí věty v organizacích, které neprovozují podnikatelskou činnost.".
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.
90. § 102 odst. 4 zní:
"(4) Dovolená učitelů včetně ředitelů škol a jejich zástupců činí osm týdnů [§ 2 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.]; dovolená učitelů mateřských škol včetně ředitelů těchto škol a jejich zástupců, vychovatelů a mistrů odborné výchovy činí šest týdnů v kalendářním roce.".
91. § 103 odst. 1 písm. a) zní:
a) trvalé péče o dítě ve věku do tří let,".
92. V § 103 odst. 1 písm. b) se na konci připojují tato slova: "nebo výkonu civilní služby,".
93. § 103 odst. 1 písm. e) zní:
"e) členství v družstvu, kde součástí členství je též pracovní vztah,".
94. V § 103 odst. 1 písm. h) se vypouštějí slova "národního výboru".
95. V § 103 odst. 1 se na konci připojuje ustanovení písmene j), které zní:
"j) činnosti osob samostatně výdělečně činných [§ 61 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb. a č. 260/1990 Sb.].".
96. § 103 odst. 2 zní:
"(2) Doba trvání pracovního poměru v cizině, popřípadě jiné započitatelné doby strávené v cizině, se započítávají do doby rozhodné pro délku dovolené za stejných podmínek, jako kdyby pracovník pracoval na území České a Slovenské Federativní Republiky.".
97. V § 103 odst. 3 se vypouštějí slova "daným po dohodě s Českou odborovou radou nebo Slovenskou odborovou radou".
98. V § 105 odst. 2 a 3 se vypouštějí slova "v dohodě s Ústřední radou odborů" a v odstavci 2 se slova "zdravotnictví a sociálních věcí republik" nahrazují slovy "zdravotnictví republik".
99. § 108 odst. 1 věta třetí zní: "Poskytuje-li se pracovníku dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně dva týdny, pokud se pracovník s organizací nedohodne jinak.".
100. V § 108 odst. 3 se za slova "vojenskou činnou službu" vkládají tato slova: "nebo civilní službu".
101. V § 110a se vypouští odstavec 2; zároveň se zrušuje číslování odstavců.
102. § 110b odst. 4 zní:
"(4) Pracovníkům uvedeným v § 102 odst. 4 přísluší náhrada mzdy nejvýše za čtyři týdny nevyčerpané dovolené.".
103. § 111 zní:
"§ 111
(1) Pracovníkům přísluší za vykonanou práci mzda.
(2) Mzdou se rozumí tarifní mzda (základní mzda, mzdový tarif), mzdové příplatky a ostatní mzdové složky stanovené ve mzdových předpisech, popřípadě v kolektivních smlouvách.
(3) Mzda nesmí být nižší než minimální mzda. Vláda České a Slovenské Federativní Republiky stanoví nařízením výši, popřípadě podmínky pro určení minimální mzdy a její výše.
(4) Organizace samostatně rozhodují o uplatnění příslušné formy základní mzdy (úkolové, podílové nebo časové), popřípadě vedle ní o uplatnění dalších mzdových forem stanovených ve mzdových předpisech, popřípadě v kolektivních smlouvách.".
104. § 112 zní:
"§ 112
(1) Organizace poskytují pracovníkům mzdu podle kolektivních smluv vyššího stupně a v jejich rámci podle podnikových kolektivních smluv, popřípadě vnitřních mzdových předpisů nebo pracovních smluv. Pokud poskytování mzdy není upraveno v kolektivních smlouvách vyššího stupně, poskytují organizace pracovníkům mzdu podle mzdových předpisů a v jejich rámci podle podnikových kolektivních smluv, popřípadě vnitřních mzdových předpisů nebo pracovních smluv.
(2) Pracovníkům se nezávisle na celkových výsledcích organizace zaručují nároky vzniklé na tarifní mzdu a mzdové příplatky stanovené ve mzdových předpisech, popřípadě v kolektivních smlouvách vyššího stupně.
(3) Organizace může poskytovat pracovníkům v souvislosti s pracovním poměrem jiná plnění peněžité hodnoty, naturální požitky, popřípadě jiná nepeněžitá plnění pouze tehdy, stanoví-li to právní předpis.".
105. § 113 včetně nadpisu zní:
"§ 113
Osobní účet mzdy
(1) Organizace, která provozuje podnikatelskou činnost, může pracovníku v dohodě s ním zřídit osobní účet mzdy.
(2) Na osobní účet se převádí dohodnutá část mzdy, na kterou by jinak pracovníku vznikl nárok; nelze však na něj převádět tarifní mzdu a mzdové příplatky, popřípadě další mzdové složky, o nichž to stanoví mzdový předpis nebo kolektivní smlouva. V kolektivní smlouvě lze též omezit okruh pracovníků, jimž lze osobní účet mzdy zřídit.
(3) Dohoda musí obsahovat určení části mzdy, která se na osobní účet převádí, rozsah a podmínky krácení převedené části mzdy a termíny výplaty mzdy z osobního účtu. Dohoda o zřízení osobního účtu musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Mzdový předpis, popřípadě kolektivní smlouva vyššího stupně může stanovit závazné podmínky krácení převedené části mzdy.
(4) Skončí-li pracovní poměr před uplynutím výplatního termínu uvedeného v dohodě, vyplatí se mzda z osobního účtu v rozsahu odpovídajícím dohodnutým podmínkám nejpozději do tří kalendářních měsíců po skončení pracovního poměru. Mzda na osobním účtu se zahrnuje do průměrného výdělku až při její výplatě.".
106. § 114 včetně nadpisu zní:
"§ 114
Normování práce
(1) Organizace může stanovit normy spotřeby práce; přitom musí zohlednit pracovní tempo přiměřené fyziologickým a neuropsychickým možnostem, předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a čas na přirozené potřeby, jídlo a oddech.
(2) Organizace je povinna zabezpečit, aby předpoklady pro uplatnění norem byly vytvořeny před zahájením práce. Normy spotřeby práce a jejich změny musí být pracovníkům oznámeny vždy před zahájením práce a nesmějí být uplatněny se zpětnou platností.".
107. V § 115 se v odstavci 1 za slova "mzdové předpisy" vkládají slova "popřípadě kolektivní smlouvy vyššího stupně" a v odstavci 2 větě druhé se slova "Ve mzdových předpisech, popřípadě v souladu s nimi v kolektivních smlouvách se stanoví" nahrazují slovy "Ve mzdových předpisech, v kolektivních smlouvách vyššího stupně, popřípadě v jejich rámci se v podnikových kolektivních smlouvách stanoví".
108. § 115 odst. 6 věta druhá zní: "Vláda České republiky a vláda Slovenské republiky mohou stanovit nařízením, za jakých podmínek uhradí příslušný orgán státní správy náklady na případný doplatek mzdy organizaci, která jej poskytla.".
109. § 116 včetně nadpisu zní"
"§ 116
Mzda a náhradní volno za práci přesčas
(1) Za práci přesčas (§ 96) poskytuje organizace pracovníku vedle dosažené mzdy příplatek ve výši nejméně 25 % mzdového tarifu, a jde-li o práci přesčas v noci nebo ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši nejméně 50 % mzdového tarifu.