FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1990
VI. v. o.
237
Vládní návrh
Devizový zákon
ze dne .......... 1990
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Část první
Oddíl 1
Pojmy
§ 1
1) Devizovými prostředky jsou peněžní prostředky v cizí měně ve formě valut nebo deviz.
2) Valutami jsou peněžní prostředky v cizí měně ve formě bankovek, státovek a oběžných mincí.
3) Devizami jsou peněžní prostředky v cizí měně, které jsou na účtech u tuzemských nebo zahraničních peněžních ústavů nebo s kterými lze nakládat na základě zahraničních platebních dokumentů (§ 2 písm. a/).
§ 2
Pro účely tohoto zákona se rozumějí:
a) zahraničními platebními dokumenty doklady, s nimiž je spojeno právo na peněžní plnění v cizí měně (směnky, šeky, akreditivy, poukázky, platební karty apod.);
b) zlatem zlaté mince a zlato ve slitcích světově obchodovatelných, jehož ryzost je zaručena k tomuto účelu světově uznávanou právnickou osobou otiskem její značky nebo připojeným osvědčením;
c) cennými papíry dokumenty, s nimiž je spojeno právo týkající se účastí na majetku (akcie, podílové listy, apod.), dluhopisy (státu, veřejných institucí, bank, průmyslových a jiných podniků), jakož i dividendové a úrokové kupony a talony;
d) zahraničními cennými papíry cenné papíry týkající se majetku v zahraničí, jakož i znějící na plnění v zahraničí;
e) devizovými hodnotami valuty, devizy, zahraniční platební dokumenty, zlato, zahraniční cenné papíry a vkladní knížky znějící na cizí měnu;
f) obchodem s devizovými hodnotami koupě a prodej devizových hodnot za československou měnu, jakož i vzájemná směna devizových hodnot a nakládání s devizovými hodnotami ve všech druzích obchodu (např. záruky, arbitrážní operace, úvěr, půjčka);
g) peněžní pohledávkou devizového tuzemce za devizovým cizozemcem pohledávka, jejíž plnění se uskutečňuje v československé nebo v cizí měně;
h) peněžním závazkem devizového tuzemce vůči devizovému cizozemci závazek, který má být splněn v československé nebo v cizí měně.
§ 3
1) Devizovým peněžním ústavem se pro účely tohoto zákona rozumějí banka a spořitelna se sídlem v tuzemsku, kterým Státní banka československá udělila povolení k obchodování s devizovými hodnotami a k provádění platebního styku se zahraničím podle zvláštních předpisů. [§ 9 odst. 2 písm. e) zákona č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách.]
2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na devizový peněžní ústav ustanovení, upravující právní postavení devizových tuzemců - právnických osob.
§ 4
Devizovým povolením je povolení udělené devizovým orgánem (§ 6) na žádost podle jednotlivých ustanovení tohoto zákona. Devizové povolení lze vydat též k opakovaným úkonům.
§ 5
1) Devizovými tuzemci jsou fyzické osoby, které mají v tuzemsku evidováno trvalé bydliště [Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů a vyhláška č. 69/1965 Sb., o pobytu cizinců na území Československé socialistické republiky.] a právnické osoby, které mají v tuzemsku své sídlo. Ostatní fyzické osoby a právnické osoby jsou devizovými cizozemci.
2) Za devizového tuzemce - právnickou osobu se považuje rovněž fyzická osoba - podnikatel, který je zapsán v podnikovém rejstříku.
3) Za devizové cizozemce se povazují rovněž mezinárodní organizace se sídlem v tuzemsku, zřízené nebo vyvíjející činnost v České a Slovenské Federativní Republice podle zvláštních předpisů [Zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice.].
Oddíl 2
Devizové orgány a jejich působnost
§ 6
1) Devizovými orgány podle tohoto zákona jsou Státní banka československá, federální ministerstvo financí, ministerstva financí republik a federální ministerstvo zahraničního obchodu.
2) Působnost podle tohoto zákona vykonává, pokud není stanoveno jinak,
a) Státní banka československá ve vztahu k právnickým osobám, které nejsou uvedeny v odstavci 2) písm. b) a c),
b) federální ministerstvo financí pro oblast vládních úvěrů a ve vztahu k rozpočtovým, příspěvkovým a sdružením občanů, církvím a nadacím, jakož i jiným právnickým osobám v působnosti federace, které se nezabývají podnikatelskou činností,
c) ministerstvo financí republiky ve vztahu k rozpočtovým, příspěvkovým a sdružením občanů v působnosti republiky, církvím a nadacím, jakož i jiným právnickým osobám v působnosti republiky, které se nezabývají podnikatelskou činností a ve vztahu k fyzickým osobám, které mají bydliště na území této republiky.
3) Ministerstva financí republik zabezpečují devizové soupisy a podklady pro mezistátní jednání o majetkoprávních nárocích a zajišťují vnitrostátní provedení výsledků těchto jednání.
Část druhá
Obchod s devizovými hodnotami a platební styk
§ 7
1) Devizové peněžní ústavy mohou obchodovat s devizovými hodnotami (§ 2 písm. f/) v rozsahu stanoveném Státní bankou československou.
2) Devizoví tuzemci, kteří nejsou devizovým peněžním ústavem, mohou obchodovat bez devizového povolení:
a) s devizovými hodnotami, které devizový peněžní ústav odmítl koupit (§ 11 odst. 3, § 17 odst. 7),
b) se zlatými mincemi.
3) V případech, na něž se nevztahují ustanovení odstavce 2 mohou devizoví tuzemci, kteří nejsou devizovým peněžním ústavem obchodovat s devizovými hodnotami, pokud jedním z účastníků těchto obchodů není devizový peněžní ústav, jen s devizovým povolením Státní banky československé.
4) Devizoví cizozemci - fyzické osoby mohou navzájem obchodovat s devizovými hodnotami za československou měnu, jakož i uskutečňovat tyto obchody s devizovými tuzemci jen s devizovým povolením Státní banky československé.
5) Jiné osoby, kterým Státní banka československá udělila povolení k obchodování s devizovými hodnotami nebo provádění platebního styku se zahraničím, nebo k provádění směnárenské činnosti podle zvláštních předpisů [Např. § 14 zákona č. 158/1989 Sb., § 2 zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, § 19 odst. 1 písm. h/ zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 113/1990 Sb., § 5 zákona č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, ve znění zákona č. 112/1990 Sb.], mají v rozsahu tohoto povolení práva a povinnosti stanovené tímto zákonem devizovému peněžnímu ústavu.
6) Banky mohou nakupovat a prodávat devizové hodnoty za československou měnu bez devizového povolení. Při této činnosti mají postavení devizového peněžního ústavu.
§ 8
1) Devizový tuzemec může platit do zahraničí a přijímat platby ze zahraničí, pokud z prováděcího předpisu nebo z povolení Státní banky československé nebo z povolení jiného devizového orgánu učiněného v dohodě se Státní bankou československou nevyplývá jinak, výhradně prostřednictvím devizového peněžního ústavu.
2) Povolení podle odstavce 1 není třeba k poskytování peněžních služeb pošty v mezinárodním styku. [Zákon č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon).]
Část třetí
Práva a povinnosti devizových tuzemců - právnických osob a devizových cizozemců
Oddíl 1
§ 9
Ohlašovací povinnost
1) Devizový tuzemec - právnická osoba je povinna na výzvu ve stanovené lhůtě ohlásit příslušnému devizovému orgánu do evidence:
a) své peněžní pohledávky a peněžní závazky vůči devizovému cizozemci,
b) své nemovitosti v zahraničí, jakož i přehled o svých příjmech a výdajích spojených s těmito nemovitostmi,
c) své majetkové účasti na podnikání v zahraničí,
d) své zahraniční cenné papíry.
Oddíl 2
Převod pohledávek devizového tuzemce - právnické osoby do tuzemska
§ 10
1) Devizový tuzemec - právnická osoba je povinna učinit bez odkladu všechny úkony potřebné k tomu, aby částka zaplacená v zahraničí na úhradu její pohledávky a devizové prostředky na účtech u zahraničních peněžních ústavů byly převedeny do tuzemska nebo dovezeny do tuzemska.
2) Prováděcí předpis může stanovit, kdy devizový tuzemec - právnická osoba nemá povinnost uvedenou v odstavci 1. V odůvodněných případech může být devizový tuzemec - právnická osoba zproštěna této povinnosti udělením devizového povolení.
Oddíl 3
Nabídková povinnost a právo úhrady
§ 11
1) Devizový tuzemec - právnická osoba je povinna nabídnout devizovému peněžnímu ústavu (§ 3) ke koupi devizové prostředky a zlato s výjimkou zlatých mincí za československou měnu v celkovém rozsahu nabytých devizových prostředků a zlata.
2) Devizový peněžní ústav je povinen nabídnout Státní bance československé ke koupi za československou měnu devizové prostředky a zlato, jež koupil od devizových tuzemců a devizových cizozemců za československou měnu, a to v rozsahu a způsobem, který stanoví Státní banka československá.
3) Nabídkové povinnosti nepodléhají devizové prostředky a zlato, kterými se devizový cizozemec podílí vkladem do kmenového jmění na podniku v tuzemsku podle zvláštních předpisů [Zákon č. 173/1988 Sb., ve znění zákona č. 112/1990 Sb.].
4) Prováděcí předpis může stanovit, kdy devizový tuzemec právnická osoba nemá povinnost stanovenou v odstavci 1 a 2 nebo prodloužit lhůtu k jejímu plnění podle § 12. V odůvodněných případech může být devizový tuzemec - právnická osoba zproštěna této povinnosti udělením devizového povolení.
5) Devizový tuzemec - právnická osoba je povinna devizové prostředky a protihodnotu zlata v cizí měně, které nepodléhají nabídkové povinnosti (odstavce 3 a 4), uložit na devizový účet u devizového peněžního ústavu.
6) Devizové prostředky uložené na devizovém účtu nepodléhají nabídkové povinnosti podle odstavců 1 a 2 a vlastník je může použít, s výjimkou obchodování s devizovými prostředky (§ 7 odst. 3), bez omezení.
§ 12
1) Povinnost stanovenou v § 11 je devizový tuzemec právnická osoba povinna splnit do 30 dnů po jejich nabytí nebo poté co se o jejich nabytí dověděla nebo kdy se stala devizovým tuzemcem, anebo převodem protihodnoty nabytých devizových prostředků na účet devizového tuzemce - právnické osoby vedený v československé měně devizovým peněžním ústavem.
2) Koupě valut a zlata se uskutečňuje podle kursu platného pro nákup valut nebo podle tržní ceny zlata platných v den, kdy byly valuty a zlato devizovému peněžnímu ústavu nabídnuty ke koupi. Koupě deviz se uskutečňuje podle kursu platného v den, kdy devizy byly zúčtovány devizovému peněžnímu ústavu zahraničním peněžním ústavem ve prospěch devizového tuzemce - právnické osoby.
3) Odmítne-li devizový peněžní ústav devizové prostředky od devizového tuzemce - právnické osoby koupit, vydá mu o tom potvrzení. Devizový tuzemec - právnická osoba může s těmito devizovými prostředky nakládat v tuzemsku i v zahraničí bez omezení.
§ 13
1) Ke splnění peněžního závazku devizového tuzemce právnické osoby vůči devizovému cizozemci, vzniklého v souladu s tímto zákonem nebo na základě obecně závazného právního předpisu je devizový peněžní ústav povinen uhradit na žádost devizového tuzemce - právnické osoby za československou měnu devizovému cizozemci devizové prostředky.
2) Úhrada devizových prostředků podle odstavce 1 se uskutečňuje podle kursu platného v den přijetí příkazu k úhradě.
3) Státní banka československá upraví v prováděcím předpise postup devizových peněžních ústavů při uskutečňování těchto úhrad.
Oddíl 4
Smluvní převzetí peněžních závazků vůči devizovým cizozemcům a jejich placení
§ 14
1) Devizový tuzemec - právnická osoba se může bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci, jestliže ke splnění tohoto závazku má devizové prostředky uložené na devizovém účtu u devizového peněžního ústavu (§ 11).
2) Devizový tuzemec - právnická osoba se může bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci, může-li ke splnění tohoto závazku použít své prostředky v československé měně, s výjimkou
a) nákupu nemovitostí v zahraničí,
b) nákupu zahraničních cenných papírů,
c) přijetí úvěru v devizových prostředcích od devizového cizozemce.
Část čtvrtá
Práva a povinnosti devizových tuzemců - fyzických osob
Oddíl 1
Ohlašovací povinnost
§ 15
1) Devizový tuzemec - fyzická osoba je povinna na výzvu ve stanovené lhůtě ohlásit ministerstvu financí republiky, v níž má evidováno své trvalé bydliště, do evidence:
a) své nemovitosti v zahraničí, včetně přehledu o svých příjmech a výdajích, které jí vznikly v daném období v souvislosti s touto nemovitostí,
b) své peněžní pohledávky a závazky vůči devizovému cizozemci,
c) své zahraniční cenné papíry,
d) majetkové účasti na podnikání v zahraničí.
2) Jestliže se splnění peněžní pohledávky devizového tuzemce - fyzické osoby uskutečňuje prostřednictvím k tomu určené právnické osoby, ohlásí pohledávku do devizové evidence tato právnická osoba.
Oddíl 2
Převod plnění z pohledávek do tuzemska
§ 16
1) Devizový tuzemec - fyzická osoba je povinna učinit bez odkladu všechny úkony potřebné k tomu, aby částka uhrazená v zahraničí ke splnění její pohledávky a devizové prostředky na účtech u zahraničních peněžních ústavů byly převedeny do tuzemska nebo dovezeny do tuzemska.
2) Prováděcí předpis může stanovit, kdy devizový tuzemec fyzická osoba nemá povinnost uvedenou v odstavci 1. V odůvodněných případech může být devizový tuzemec - fyzická osoba této povinnosti zproštěna udělením devizového povolení.
Oddíl 3
Povinnost uložit nebo nabídnout devizové prostředky a právo na koupi devizových prostředků
§ 17
1) Devizový tuzemec - fyzická osoba je povinna ve lhůtě stanovené v odstavci 3 své devizové prostředky, které přesahují protihodnotu částky 5000 Kčs,
a) uložit na devizový účet u devizového peněžního ústavu, nebo
b) nabídnout devizovému peněžnímu ústavu ke koupi za československou měnu.
Devizový peněžní ústav je povinen sdělit devizovému tuzemci na požádání, jaká částka v příslušné cizí měně odpovídá částce 5000 Kčs.
2) Devizový tuzemec - fyzická osoba je povinna ve lhůtě stanovené v odstavci 3 nabídnout devizovému peněžnímu ústavu ke koupi zlato (§ 2 odst. 1, písm. b/) za československou měnu nebo za devizové prostředky. Nabídková povinnost se nevztahuje na zlaté mince.
3) Povinnost podle odstavců 1 a 2 je devizový tuzemec fyzická osoba povinna splnit do 30 dnů po nabytí devizových prostředků a zlata nebo poté, kdy se o jejich nabytí dověděla nebo kdy se stala devizovým tuzemcem. Devizové prostředky a zlato, které devizový tuzemec - fyzická osoba nabyla během svého pobytu v zahraničí a dovezla je do tuzemska, je povinna složit na devizový účet nebo nabídnout devizovému peněžnímu ústavu ke koupi do 30 dnů po svém návratu ze zahraničí.
4) Devizové prostředky, které nepřevyšují protihodnotu 5000 Kčs, může devizový tuzemec - fyzická osoba použít, s výjimkou obchodování (§ 7 odst. 3), bez omezení.
5) Pro výpočet protihodnoty částky 5000 Kčs je rozhodný kurs platný pro nákup valut nebo deviz v den, kdy začíná běžet lhůta pro splnění povinností podle odstavců 1 a 2.
6) Povinnosti podle odstavce 1 nepodléhají devizové prostředky prodané nebo vydané devizovým peněžním ústavem do šesti měsíců ode dne jejich koupě nebo vydání uvedeném v potvrzení devizového peněžního ústavu. V uvedené lhůtě může devizový tuzemec - fyzická osoba s těmito devizovými prostředky nakládat, s výjimkou obchodování (§ 7 odst. 3), bez omezení.
7) Odmítne-li devizový peněžní ústav devizové prostředky od devizového tuzemce - fyzické osoby koupit, je povinen vydat mu o tom potvrzení. Devizový tuzemec - fyzická osoba může s těmito devizovými prostředky nakládat v tuzemsku i v zahraničí bez omezení.
§ 18
Devizový peněžní ústav nezkoumá, zda při plnění povinnosti podle § 17 byla dodržena lhůta stanovená v § 17 odst. 3 a nezjišťuje původ nabytí nabízených nebo ukládaných devizových prostředků.
§ 19
1) Prováděcí předpis může stanovit úlevy z povinností, které má devizový tuzemec - fyzická osoba podle § 17.
2) Udělením devizového povolení může být devizový tuzemec - fyzická osoba zproštěna povinností stanovených v § 17 nebo jí může být prodloužena lhůta k jejich splnění.
§ 20
1) Devizový peněžní ústav je povinen prodat devizovému tuzemci - fyzické osobě a devizovému cizozemci za československou měnu devizové prostředky v případech uvedených v tomto zákoně, prováděcím předpisu k němu nebo v devizovém povolení k placení devizovému cizozemci do zahraničí.
2) Prodej devizových prostředků podle odstavce 1 se uskutečňuje podle kursu platného pro prodej valut nebo deviz devizovým peněžním ústavem v den přijetí příkazu k úhradě.
§ 21
1) Devizový peněžní ústav je povinen prodat devizovému tuzemci - fyzické osobě za československou měnu devizové prostředky za účelem placení výloh spojených se zahraniční cestou v rozsahu vyhlášeném Státní bankou československou pro stanovené období a vydat jí o tom potvrzení.
2) Prodej devizových prostředků podle odstavce 1 se uskutečňuje podle kursu platného pro prodej valut nebo deviz devizovým peněžním ústavem v den, kdy složí devizový tuzemec fyzická osoba protihodnotu kupovaných devizových prostředků v československé měně u devizového peněžního ústavu.
Oddíl 4
Devizové účty
§ 22
1) Devizový peněžní ústav je povinen devizovému tuzemci - fyzické osobě na její žádost zřídit úročený devizový účet k uložení devizových prostředků v dohodnuté cizí měně.
2) Devizové prostředky na devizovém účtu zřízeném podle odstavce 1 může jeho vlastník nebo v rozsahu jeho zmocnění jiný devizový tuzemec - fyzická osoba používat, s výjimkou obchodování (§ 7 odst. 3), bez omezení.
3) Devizové účty zřízené podle odstavce 1 se úročí ve měně, ve které jsou vedeny.
Oddíl 5
Smluvní převzetí peněžních závazků a jejich plnění
§ 23
1) Devizový tuzemec - fyzická osoba se může bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci v cizí měně, jestliže ke splnění tohoto závazku může použít v souladu s tímto zákonem
a) devizové prostředky uložené na devizovém účtu u devizového peněžního ústavu,
b) devizové prostředky, které jí devizový peněžní ústav je povinen prodat podle § 20 a 21,
c) devizové prostředky, které devizový peněžní ústav odmítl od ní koupit a vydal jí o tom potvrzení,
d) devizové prostředky, které získá během svého pobytu v zahraničí.
2) V případech, na které se nevztahuje odstavec 1 se může devizový tuzemec - fyzická osoba smluvně zavázat k peněžitému plnění v cizí měně vůči devizovému cizozemci pouze po udělení devizového povolení. Prováděcí předpis může stanovit další případy, k nimž se toto povolení nevyžaduje.
Oddíl 6
Nakládání s některými hodnotami
§ 24
1) Devizový tuzemec - fyzická osoba může jen s devizovým povolením bezúplatně převádět na devizového cizozemce nebo se vzdát ve prospěch devizového cizozemce svých
a) peněžních pohledávek vůči devizovému cizozemci,
b) nemovitostí v tuzemsku a v zahraničí.
2) Devizové povolení podle odstavce 1 se nevyžaduje k nakládání s hodnotami uvedenými v odstavci 1 pro případ smrti.
3) Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy se devizové povolení podle odstavce 1 nevyžaduje.
§ 25
1) Devizový cizozemec nemůže nabývat vlastnické právo k nemovitostem v České a Slovenské Federativní Republice s výjimkou dědění a s výjimkou nemovitostí, které mu byly jako původnímu vlastníku vráceny podle zvláštních předpisů. [Např. zákon č. .../1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd.]
2) Vláda České a Slovenské Federativní Republiky může po dohodě s vládou České republiky a s vládou Slovenské republiky nařízením stanovit podmínky, za kterých může devizový cizozemec nabyt vlastnické právo k nemovitosti na území České a Slovenské Federativní Republiky.
Část pátá
Oddíl 1
Dovoz a vývoz devizových a jiných hodnot
§ 26
1) K dovozu devizových hodnot (§ 1 a § 2) do tuzemska není třeba devizové povolení.
2) Dovoz zlata je devizový cizozemec povinen si nechat potvrdit orgány celní správy.
§ 27
1) Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení při své cestě do zahraničí vyvézt
a) devizové prostředky uvedené v potvrzení devizového peněžního ústavu ne starším šesti měsíců, že jí je prodal nebo vydal,
b) devizové prostředky nepřevyšující protihodnotu 5000 Kčs podle kursu platného pro nákup valut a deviz devizovým peněžním ústavem v den, kdy se tyto devizové prostředky vyvážejí,
c) devizové prostředky uvedené v potvrzení devizového peněžního ústavu, že je od ní odmítl koupit,
d) platební karty znějící na jméno devizového tuzemce vydané devizovým peněžním ústavem.
2) Devizový cizozemec může vyvážet nebo převádět do zahraničí bez devizového povolení devizové prostředky, zahraniční platební dokumenty, zahraniční cenné papíry a vkladní knížky znějící na cizí měnu, s výjimkou případu, kdy je získal v tuzemsku v rozporu s československým právním řádem.
3) Devizový cizozemec může bez devizového povolení vyvézt zlato (§ 2, odst. 1 písm. b), které do tuzemska dovezl a nechal si jeho dovoz potvrdit orgány celní správy, a zlaté mince rovněž v případě, že prokáže, že je v tuzemsku nabyl nákupem od osoby, jež je oprávněna k jejich prodeji. Vývoz zděděných zlatých mincí upravuje § 31 odst. 3 a § 31 odst. 4.
§ 28
Devizový tuzemec zdržující se v zahraničí za účelem pracovní činnosti nebo výkonu povolání, jakož i jeho rodinní příslušníci, mohou po dobu tohoto pobytu bez devizového povolení vyvážet do zahraničí valuty, zahraniční platební dokumenty a zahraniční cenné papíry, které do tuzemska dovezli během tohoto pobytu. Tyto hodnoty jsou povinni si nechat potvrdit při dovozu orgány celní správy.
§ 29
1) K vývozu devizových hodnot, na něž se nevztahují ustanovení § 27 a § 28, se vyžaduje devizové povolení Státní banky československé.
2) Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy se devizové povolení podle odstavce 1 nevyžaduje.
Oddíl 2
Vývoz a dovoz československé měny a jiných hodnot znějících na československou měnu
§ 30
1) Vývoz a dovoz platných československých bankovek a mincí, jejich převod ze zahraničí a do zahraničí, platebních dokumentů znějících na československou měnu, jakož i cenných papírů znějících na československou měnu, je dovolen jen s devizovým povolením Státní banky československé.
2) Bez devizového povolení lze dovézt hodnoty uvedené v odstavci 1, jež byly v souladu s tímto zákonem z tuzemska vyvezeny.
3) Bez devizového povolení může devizový tuzemec a devizový cizozemec vyvézt do zahraničí československou měnu v částkách stanovených v prováděcím předpisu.
4) Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy k vývozu a dovozu hodnot uvedených v předchozích odstavcích se nevyžaduje devizové povolení.
Část šestá
Převody devizových prostředků a jiných devizových hodnot
Oddíl 1
Převod dědictví do zahraničí
§ 31
1) Devizový cizozemec může bez devizového povolení převést nebo vyvézt do zahraničí při splnění podmínek uvedených v odstavci 2
a/ devizové prostředky, které zdědil,
b/ devizovou protihodnotu zděděných peněžních prostředků v československé měně,
c/ devizovou protihodnotu peněžních prostředků získaných prodejem zděděných nemovitostí,
d/ devizovou protihodnotu peněžních prostředků získaných za movitosti prodané do skončení dědického řízení.
2) Převod nebo vývoz devizových prostředků podle odstavce 1 lze uskutečnit, pokud
a) nabytí dědictví bylo státním notářstvím potvrzeno, schváleno nebo vypořádáno a veškeré poplatky týkající se dědictví byly uhrazeny nebo
b) nabytí dědictví bylo schváleno zahraničním pozůstalostním orgánem a
c) převod se má uskutečnit do státu, v němž tyto převody do tuzemska nepodléhají devizovému omezení nebo jsou podmíněny vzájemností.
3) Při splnění podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2 si devizový cizozemec může bez povolení rovněž
a) převést do zahraničí v cizí měně úroky a výhry náležející ke zděděným vkladům,
b) převést nebo vyvézt do zahraničí zděděné mince, pokud předložil vyjádření právnické osoby uvedené v prováděcím předpise, že se nejedná o historické mince.
4) V případech, na které se nevztahují ustanovení odstavců 1 až 3 se vyžaduje devizové povolení vydané ministerstvem financí republiky, na jejímž území se konalo dědické řízení.
Oddíl 2
Převody výživného do zahraničí
§ 32
1) Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení plnit zákonnou vyživovací povinnost do zahraničí devizovému cizozemci, pokud předloží potvrzení orgánu uvedeného v prováděcím předpisu o tom, že
a) zákonná vyživovací povinnost trvá,
b) že se plní do státu nebo státnímu příslušníku státu, který je smluvní stranou mezinárodní smlouvy upravující vymáhání a převody výživného nebo v němž se neuplatňují devizová omezení na tyto převody do tuzemska nebo v němž se převody připouštějí za podmínky vzájemnosti.
2) Povinnost podle odstavce 1 lze plnit ve výši stanovené rozhodnutím soudu nebo soudním smírem. Výši vyživovací povinnosti, do které lze plnit na základě dohody stran a způsob tohoto plnění, stanoví prováděcí předpis.
3) V případech, na něž se nevztahují odstavce 1 a 2, může devizový tuzemec platit výživné devizovému cizozemci do zahraničí jen s devizovým povolením. Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy se toto povolení nevyžaduje.
Oddíl 3
Ostatní převody
§ 33
1) Devizový tuzemec může bez devizového povolení
a) vrátit plnění uskutečněné devizovým cizozemcem devizovému tuzemci bez právního důvodu,
b) platit výlohy související se soudním nebo jiným právním řízením v zahraničí, jež bylo zahájeno proti devizovému tuzemci nebo devizovým tuzemcem při plnění povinnosti podle tohoto zákona včetně výloh souvisejících s právním zastoupením,
c) platit do zahraničí pokud je k této platbě povinen podle vykonatelného rozhodnutí soudu nebo vykonatelného rozhodnutí jiného oprávněného československého orgánu nebo jestliže tato platba je stanovena v obecně závazném československém právním předpise [Např. zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci.].
2) Převody, na něž se nevztahuje odstavec 1, může devizový tuzemec uskutečňovat jen po udělení devizového povolení. Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy se toto povolení nevyžaduje.
Část sedmá
Majetková účast na podnikání v zahraničí
§ 34
l) Devizový tuzemec se může majetkově účastnit na podnikání v zahraničí jen s devizovým povolením Státní banky československé vydaným v dohodě s federálním ministerstvem financí a federálním ministerstvem zahraničního obchodu.
2) Devizový tuzemec může převádět v zahraničí svůj majetkový podíl na zahraniční právnické osobě na devizového cizozemce jen s devizovým povolením Státní banky československé vydaným v dohodě s federálním ministerstvem financí a federálním ministerstvem zahraničního obchodu.
3) Prováděcí předpis federálního ministerstva financí, Státní banky československé a federálního ministerstva zahraničního obchodu může stanovit, kdy se povolení podle odstavců 1 a 2 nevyžaduje a stanovit náležitosti povolení podle odstavců 1 a 2.
Část osmá
Účty devizových cizozemců
§ 35
1) Devizový peněžní ústav je povinen na žádost devizového cizozemce zřídit mu úročený účet v československé nebo v cizí měně (dále jen "cizozemský účet").