Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1990

VI. volební období

224

Geyzy Adama, Jozefa Bakšaye, Mahuleny Čejkové, Pavla Čičmance, Bohumila Janči, Jiřího Musílka, Ivana Mynáře, Evy Novákové, Františka Petera, Jiřího Sedláka, Soni Tarhoviské, Josefa Tomsy

na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon) ve znění zákona č. 171/1990 Sb.

zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon) ve znění zákona č. 171/1990 Sb.

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

Čl. I

Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon) ve znění zákona č. 171/1990 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. § 10

odst. 1 písm. b) zní:

"b) jednotné zemědělské družstvo nebo jiné družstvo (dále jen "družstvo") z podnětu orgánu hospodářského řízení.",

v odstavci 2

se vypouštějí slova "státní podnik nebo státní organizace nebo" a za slovo "družstvo" se připojují slova "a podmínky uzavírání smluv k jejich materiálnímu a finančnímu zabezpečení",

odstavec 3 se vypouští,

dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3,

dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4 a zní: "(4) Střední odborné učiliště nebo středisko praktického vyučování zřízené podle odstavce l je právnickou osobou.",

dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.

2. V § 11

odstavec 2 až 5 zní:

"(2) Orgány v oboru své působnosti řídí a plánují přípravu mládeže pro povolání ve středních odborných učilištích.

(3) Orgány, které rozhodly o zrušení, rozdělení, sloučení nebo splynutí středního odborného učiliště nebo střediska praktického vyučování, určí střední odborné učiliště nebo středisko praktického vyučování, které převezme práva a povinnosti k žákům.

(4) Organizace mohou být ústředním orgánem státní správy pověřeny řízením středních odborných učilišť.

(5) V případě zániku družstva, popřípadě středního odborného učiliště nebo střediska praktického vyučování v jeho působnosti, je družstvo povinno přednostně nabídnout majetek sloužící střednímu odbornému učilišti nebo středisku praktického vyučování příslušnému národnímu výboru nebo ústřednímu orgánu, který zřídí střední odborné učiliště nebo středisko praktického vyučování, nebo takto získaný majetek připojí k již zřízenému střednímu odbornému učilišti nebo středisku praktického vyučování.",

dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6 a ukončuje se slovy "podmínky pro jejich zřizování.", zbývající část věty se vypouští,

dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 7.

3. Za § 11 se vkládají nové § 11a a § 11b, které znějí:

"§ 11a

(1) Státní podnik nebo státní organizace, jejichž vnitřní organizační jednotkou je střední odborné učiliště, převedou právo hospodaření s majetkem sloužícím pro přípravu mládeže na dělnická povolání a odborné činnosti na příslušný ústřední orgán státní správy, který zřídí střední odborné učiliště podle § 10 tohoto zákona. Nemůže-li příslušný ústřední orgán státní správy zřídit z vážných důvodů střední odborné učiliště, převede se souhlasem ministerstva školství právo hospodaření k tomuto majetku na jiný ústřední orgán státní správy nebo národní výbor, který zřídí střední odborné učiliště ve své působnosti. O rozsahu majetku, k němuž je převáděno právo hospodaření, rozhodne přejímající ústřední orgán státní správy.

(2) Státní podnik nebo státní organizace, jejichž vnitrní organizační jednotkou je středisko praktického vyučování, převedou právo hospodaření k majetku [§ 347 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů.] sloužícímu pro přípravu mládeže na dělnická povolání a odborné činnosti na příslušný ústřední orgán státní správy nebo národní výbor. Ústřední orgán státní správy nebo národní výbor přičlení středisko praktického vyučování k střednímu odbornému učilišti ve své působnosti nebo zřídí středisko praktického vyučování podle § 10 tohoto zákona.

(3) Pokud je středisko praktického vyučování fyzicky neoddělitelnou součástí státního podniku nebo státní organizace, uzavřou státní podnik nebo státní organizace o majetku sloužícím pro přípravu mládeže na dělnická povolání a odborné činnosti s příslušným středním odborným učilištěm hospodářskou smlouvu o bezplatném dočasném užívání [§ 348 hospodářského zákoníku.] nebo výjimečně smlouvu o nájmu [Zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor.].

(4) Pokud státní podnik nebo státní organizace, jejichž vnitřní organizační jednotkou je střední odborné učiliště nebo středisko praktického vyučování, zaniká likvidací, postupuje se podle odstavce 1 nebo odstavce 2. Ve výjimečných případech, nelze-li majetek sloužící středisku praktického vyučování takto převést, poskytne likvidátor příslušnému střednímu odbornému učilišti finanční náhradu.

(5) Podrobnosti pro uzavírání smluv podle odstavce 1 až 4 stanoví vlády republik nařízením.

§ 11b

Změny uvedené v § 11a budou ukončeny nejpozději do 30. června 1991.".

4. V § 12 odstavec 2 druhá věta zní:

"Investiční rozvoj středních odborných učilišť a středisek praktického vyučování zřízených družstvem zabezpečuje družstvo ze svých zdrojů".

5. V § 17a odst. 2 se za slova "§ 11" vkládají slova "§ 11a a § 11b,".

6. V § 32 odst. 5 se za slova "§ 11" vkládají slova "§ 11a a § 11b,".

7. V § 63 odst. 4 se slova "§ 10 a § 10a" nahrazují slovy "§ 10 až 11b".

Čl. II

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1990.

V současné době se v celé ČSFR ve středních odborných učilištích připravuje přibližně 440 tis. žáků zhruba v 950 učilištích. Učňovské školství je velmi těsně propojeno s hospodářskou sférou, převážná část učilišť je přímo organizační součástí státních podniků.

Vzhledem k těmto vazbám je zřejmé, že proces hospodářské reformy se učňovského školství dotýká a bude dotýkat velmi silně. Jedná se především o:

- vytvoření tržní ekonomiky,

- strukturální změny v ekonomice,

- rozpad velkých podniků,

- procesy malé i velké privatizace.

Ekonomické zájmy hospodářských subjektů budou vzhledem k neutěšenému stavu naší ekonomiky zaměřeny především na rychlé dosažení zisku. Strukturální změny v ekonomice povedou k omezování, rozpadu či zániku některých státních podniků. Pokud by učiliště zůstala jako jejich součást, totéž by se dělo i s nimi. Rovněž privatizací podniků s učilišti by ve většině případů došlo k rušení učilišť, tedy ke ztrátě pro naše školství.

Školský zákon č. 29/1984 Sb. ve znění zákona č. 171/1990 Sb. nedostatečně zakotvil zájem státu na učňovském školství v podmínkách hospodářské reformy. Mimo jiné jde zejména o to, že učiliště spojuje i se státními podniky, jejichž rozsah se pronikavě sníží. Dále pak to, že nepostihuje změny ve vlastnických vztazích k majetku učilišť při transformaci státních podniků, jichž jsou učiliště součástí. Též ustanovení, že bez souhlasu ministerstev školství nelze omezovat činnost učilišť nebo je rušit, znamená vynucování pouhou administrativní cestou; v praxi dochází k porušování tohoto ustanovení.

Omezování podmínek pro činnost se dnes již v některých odvětvích projevuje. Především jde o obchod a služby, kde jen v České republice je nyní v důsledku malé privatizace ohroženo 50% míst pro praktické vyučování žáků.

Vážný sociální problém je riziko nezaměstnanosti mládeže. Považujeme za potřebné, aby stát využil část kapacit učilišť jako nástroj sociální politiky, zabránil tak nebezpečí existence patnáctiletých nezaměstnaných.

Tržní hospodářský mechanismus se u nás teprve vytváří. Nelze proto dostatečně využívat ekonomických nástrojů pro usměrňování zájmů hospodářských subjektů na výchově a vzdělávání žáků.

Předkládaným návrhem zákona sledujeme proto jako přechodné opatření zachovat majetek učilišť, která dosud byla součástí státních podniků, ve vlastnictví státu. Tento návrh nebrání privatizaci a uplatnění zásad tržního hospodářství vůči státním podnikům. Zřizovateli učilišť se stanou ústřední orgány státní správy, které budou zajišťovat celospolečenský zájem na výchově a vzdělávání mládeže.

Toto opatření bude ztrácet své opodstatnění s tím, jak se bude zvyšovat výkonnost a stabilita našeho hospodářství a začnou fungovat ekonomické nástroje řízení, především racionální daňový systém.

Učiliště jako právnické osoby budou příspěvkovými organizacemi, je tedy možno vytvářet podmínky pro zájem na tvorbě vlastních příjmů, pokud tím nebude narušena jejich výchovně vzdělávací funkce.

Navrhovaná úprava nevyvolá zvýšené nároky na státní rozpočet, nevyžaduje změnu systému financování učilišť.

Vypouští se možnost zřizování středních odborných učilišť státními podniky, státními organizacemi a státními akciovými společnostmi. V odstavci 2 se rozšiřuje zmocnění republikových vlád pro jejich nařízení o stanovení podmínek pro uzavírání smluv k materiálnímu a finančnímu zabezpečení učilišť. V odstavci 4 se stanoví, že učiliště nadále budou zřizována výhradně jako právnické osoby.

V odstavci 3 se zajišťuje návaznost zajištění podmínek pro přípravu žáků v případě změn. Odstavec 4 umožňuje ústředním orgánům pověřit organizaci řízením učilišť. V odstavci 5 se zohledňuje fakt, že pro výstavbu učilišť byly v různé míre využívány i státní dotace. Protože je však dnes nelze zpětně jednoznačně kvantifikovat, zajišťuje se orgánům státní správy předkupní právo na majetek rušených učilišť.

V odstavci 1 se ukládá povinnost převodu práva hospodaření k majetku učilišť státních podniků na orgány státní správy a zajišťuje se adaptabilita struktury profesní přípravy žáků podle měnících se potřeb národního hospodářství. V odstavcích 2 a 3 se alternativně podle dosavadního postavení (umístění) ve státním podniku mění postavení středisek praktického vyučování tak, aby změny ve státním podniku negativně neovlivňovaly podmínky pro praktické vyučování žáků. Odstavec 4 obdobně řeší postavení středisek praktického vyučování pro případ likvidace státního podniku.

Toto ustanovení stanoví lhůtu pro převedení majetku nejpozději do 30. června 1991 v zájmu plynulého průběhu do konce tohoto školního roku.

Účinnost zákona je navrhována s ohledem na aktuální situaci státních podniků a neodkladnou nutnost zabezpečení podmínek pro existenci a činnost středních odborných učilišť.