FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1990
VI. volební období
215
Vládní návrh
Zákon
ze dne .......... 1990
o zaměstnanosti
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Zabezpečení plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti je jedním ze základních cílů hospodářské a sociální politiky státu. Občané mají právo na zaměstnání bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, členství v politických stranách nebo příslušnost k politickým hnutím, národnost, etnický nebo sociální původ, majetek, zdravotní stav nebo věk.
Část první
Úvodní ustanovení
§ 1
Právo na zaměstnání
/1/ Právem na zaměstnání se pro účely tohoto zákona rozumí právo občanů, kteří chtějí a mohou pracovat a o práci se skutečně ucházejí
a) na zprostředkování pracovního uplatnění ve vhodném zaměstnání,
b) na rekvalifikaci nezbytnou k pracovnímu uplatnění v novém vhodném zaměstnání,
c) na hmotné zabezpečení před nástupem do zaměstnání a v případě ztráty zaměstnání.
/2/ Občan má právo na zabezpečení vhodného zaměstnání odpovídajícího jeho zdravotnímu stavu a přihlížejícího k jeho věku, kvalifikaci a schopnostem, délce předchozí doby zaměstnání a možnosti ubytování (dále jen "vhodné zaměstnání").
/3/ Při zabezpečování zaměstnání má občan právo svobodně si zvolit své zaměstnání a vykonávat je na celém území České a Slovenské Federativní Republiky, nebo si může zabezpečit zaměstnání v zahraničí.
§ 2
Státní politika zaměstnanosti
/1/ Státní politika zaměstnanosti směřuje k dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, produktivnímu využití zdrojů pracovních sil a k zabezpečení práva občanů na zaměstnání; zabezpečují ji federální ministerstvo práce a sociálních věcí a v působnosti republik státní orgány, o nichž to stanoví zákony národních rad [Zákon ČNR č. .../1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky při zabezpečování politiky zaměstnanosti. Zákon SNR č. .../1990 Sb., o působnosti orgánů Slovenské republiky při zabezpečování politiky zaměstnanosti.].
/2/ Při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti federální ministerstvo práce a sociálních věcí zejména
a) soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce a zpracovává prognózy vývoje zaměstnanosti,
b) navrhuje opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce a k vytváření souladu mezi zdroji a potřebami pracovních sil v celostátním měřítku,
c) navrhuje programy k dalšímu pracovnímu uplatnění zaměstnanců v případech velkých strukturálních změn prováděných v působnosti federálních ústředních orgánů,
d) usměrňuje zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území České a Slovenské Federativní Republiky a pracovních sil z České a Slovenské Federativní Republiky v zahraničí,
c) navrhuje opatření k realizaci úkolů vyplývajících pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku z uzavřených mezinárodních úmluv v oblasti zaměstnanosti.
Část druhá
Zabezpečování práva na zaměstnání
Zprostředkování zaměstnání
§ 3
/1/ Zprostředkováním zaměstnání se pro účely tohoto zákona rozumí činnost zaměřená na vyhledávání vhodného zaměstnání pro občana, který se o práci uchází. Součástí zprostředkování zaměstnání je též činnost informační a poradenská.
/2/ Zaměstnání zprostředkovávají příslušné územní státní orgány práce, do jejichž působnosti podle zákona národní rady tato činnost patří (dále jen "územní orgán práce"); jiné právnické nebo fyzické osoby mohou zprostředkovávat zaměstnání jen za podmínek stanovených tímto zákonem.
/3/ Územní orgány práce zprostředkovávají zaměstnání bezplatně na celém území České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 4
/1/ Zprostředkování zaměstnání za účelem dosažení zisku za tuto činnost je zakázáno; za takové zprostředkování zaměstnání se nepovažuje zveřejňování nabídek zaměstnání za úhradu ve sdělovacích prostředcích, kdy není prováděna přímá zprostředkovatelská činnost mezi zaměstnavateli a občany.
/2/ Zprostředkování zaměstnání, za které je vybírán od zaměstnavatelů přiměřený poplatek, vyjadřující skutečné výdaje související se zprostředkováním zaměstnání, může být prováděno právnickou nebo fyzickou osobou, jen pokud má k takové činnosti povolení [Zákon ČNR č. .../1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky při zabezpečování politiky zaměstnanosti. Zákon SNR č. .../1990 Sb., o působnosti orgánů Slovenské republiky při zabezpečování politiky zaměstnanosti.].
§ 5
/1/ Vhodné zaměstnání si občan zabezpečuje za pomoci příslušného územního orgánu práce, pokud si je nezabezpečí sám.
/2/ O zprostředkování zaměstnání se občan uchází u toho územního orgánu práce, v jehož obvodu má trvalý pobyt; informace o možnostech zaměstnání a o volných pracovních místech, jakož i poradenskou činnost týkající se zaměstnání, může požadovat u kteréhokoliv územního orgánu práce. Za tím účelem vedou územní orgány práce evidenci volných pracovních míst (§ 7 odst. 2).
§ 6
/1/ Občan, který není v pracovním nebo obdobném vztahu, ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a který se u územního orgánu práce (§ 3 odst. 2) uchází na základě písemné žádosti o zprostředkování vhodného zaměstnání (dále jen "uchazeč o zaměstnání"), se zařadí do evidence uchazečů o zaměstnání (§ 7 odst. 1).
/2/ Uchazeč o zaměstnání je povinen poskytovat územnímu orgánu práce na jeho vyzvání potřebnou součinnost při zprostředkování zaměstnání.
/3/ Uchazeč o zaměstnání může být z evidence vyřazen, jestliže bez vážných důvodů odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání nebo jestliže svým jednáním úmyslně maří vzájemnou součinnost s územním orgánem potřebnou pro zprostředkování zaměstnání; v těchto případech bude znovu zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání nejdříve po uplynutí doby tří měsíců.
§ 7
/1/ Evidence uchazečů o zaměstnání obsahuje zejména potřebné osobní údaje o uchazeči o zaměstnání, údaje o jeho kvalifikaci, získaných pracovních zkušenostech v dosavadních zaměstnáních, zaměření jeho zájmu o určitá zaměstnání, údaje o jeho osobních a rodinných poměrech souvisejících se zprostředkováním zaměstnání a o jeho zdravotním stavu.
/2/ Evidence volných pracovních míst obsahuje základní charakteristiku pracovního místa, zejména určení druhu práce, předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa a základní informace o pracovních a mzdových podmínkách, možnostech ubytování a umístění dětí do předškolních zařízení.
§ 8
/1/ Při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená péče těm uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, mateřské poslání nebo z jiných vážných důvodů potřebují. Jsou to vedle občanů se změněnou pracovní schopností podle § 20 zejména
a) mladiství po skončení povinné školní docházky, kteří nepokračují v další přípravě na povolání,
b) absolventi středních škol a vysokých škol při prvním nástupu do zaměstnání,
c) těhotné ženy, občané pečující o dítě do 15 let věku nebo o dlouhodobě těžce zdravotně postiženého člena rodiny, který vyžaduje mimořádnou péči,
d) uchazeči o zaměstnán starší padesáti let věku a ti, kteří byli uvolněni ze zaměstnání v důsledku strukturálních změn, organizačních nebo racionalizačních opatření uskutečňovaných na základě programů příslušné vlády a ústředních orgánů,
e) uchazeči o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než šest měsíců,
f) občané, kteří potřebují zvláštní pomoc [§ 90 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.],
g) občané společensky nepřizpůsobení [§ 91 zákona č. 100/1988 Sb.].
/2/ Zaměstnavatel je povinen na vyžádání územního orgánu práce z hlášených volných pracovních míst (§ 18 odst. 2) vybírat místa vhodná pro uchazeče o zaměstnání uvedené v odstavci 1.
Rekvalifikace
§ 9
/1/ Rekvalifikací se pro účely tohoto zákona rozumí taková změna dosavadní kvalifikace uchazeče o zaměstnání, kterou je potřebné zajistit získáním nových znalostí a dovedností teoretickou nebo praktickou přípravou, umožňující jeho další pracovní uplatnění v novém vhodném zaměstnání. Při určování obsahu a rozsahu této přípravy se vychází z dosavadní kvalifikace uchazeče o zaměstnání tak, aby byla co nejúčelněji využita při získávání nových znalostí a dovedností nezbytných pro výkon práce v zaměstnání, pro které je rekvalifikován; na základě toho se rovněž určuje způsob a doba zabezpečení rekvalifikace.
/2/ Rekvalifikace se provádí na základě písemné dohody uzavřené mezi uchazečem o zaměstnání a územním orgánem práce, který mu nabídl zabezpečení rekvalifikace. V dohodě se uvede zejména obsah rekvalifikace, způsob a doba jejího zabezpečení a podmínky hmotného zabezpečení po dobu rekvalifikace.
§ 10
/1/ Rekvalifikace prováděná zaměstnavateli v zájmu dalšího pracovního uplatnění jejich zaměstnanců se uskutečňuje na základě písemné dohody uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
/2/ Rekvalifikace se uskutečňuje v pracovní době a je překážkou v práci na straně zaměstnance; za tuto dobu přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Mimo pracovní dobu se rekvalifikace uskutečňuje jen pokud je to nezbytné vzhledem ke způsobu jejího zabezpečení.
/3/ O rekvalifikaci podle odstavce 1 nejde v případě účasti zaměstnance na teoretické nebo praktické přípravě, kterou
a) je zaměstnavatel povinen zabezpečovat pro zaměstnance podle příslušných právních předpisů a které je zaměstnanec povinen se zúčastnit v souvislosti s výkonem svého zaměstnání,
b) zaměstnanec absolvuje z vlastního zájmu, aniž by z hlediska jím vykonávané práce u zaměstnavatele byla nezbytná potřeba změny jeho dosavadní kvalifikace; v těchto případech se postupuje podle příslušných ustanovení pracovněprávních předpisů upravujících účast zaměstnanců na školení a studiu při zaměstnání [§ 141a zákoníku práce. Vyhláška ministerstva školství č. 140/1968 Sb., o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání.].
Hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání
§ 11
/1/ Uchazeči o zaměstnání, kterému není do sedmi kalendářních dnů ode dne podání žádosti podle § 6 odst. 1 zprostředkováno vhodné zaměstnání nebo zabezpečena možnost rekvalifikace na nové pro něj vhodné zaměstnání, se poskytne hmotné zabezpečení.
/2/ Skutečnosti rozhodné pro poskytování hmotného zabezpečení je uchazeč o zaměstnání povinen osvědčit územnímu orgánu práce zejména údaji uvedenými v potvrzení o zaměstnání [§ 60 odst. 2 zákoníku práce. § 6 nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce.] a změny těchto skutečností ohlašovat nejpozději do sedmi kalendářních dnů.
/3/ Hmotné zabezpečení náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek ode dne podání žádosti podle § 6 odst. 1. Požádal-li uchazeč o zaměstnání o zprostředkování zaměstnání nejpozději do tří pracovních dnů ode dne následujícího po jeho skončení.
§ 12
/1/ Hmotné zabezpečení se poskytuje uchazeči o zaměstnání, který splňuje podmínku celkové doby předchozího zaměstnání v délce alespoň 12 měsíců v posledních třech letech před podáním žádosti o zprostředkování zaměstnání, nestanoví-li prováděcí předpis dobu kratší.
/2/ Stejně jako zaměstnání se pro účely uvedené v odstavci 1 započítává doba
a) péče o dítě ve věku do tří let, osobní péče o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě, které vyžaduje mimořádnou péči, pokud nebylo umístěno v ústavu pro takové děti, a doba osobní péče o blízkou osobu, která byla převážně nebo úplně bezmocná a nebyla umístěna v ústavu sociální péče nebo v obdobném zdravotnickém zařízení,
b) po kterou byl občan veden v evidenci jako uchazeč o zaměstnání nebo pobíral invalidní důchod nebo vdovský důchod,
c) po kterou měl uchazeč o zaměstnání nárok na peněžité dávky nemocenského pojištění (zabezpečení) nahrazující ušlou mzdu (výdělek), podle předpisů o nemocenském pojištění (zabezpečení),
d) studia a přípravy pro povolání nebo vědecké a umělecké aspirantury,
e) přípravy pro povolání prováděné u občanů se změněnou pracovní schopností,
f) výkonu vojenské základní (náhradní) služby a vojenského cvičení nebo jiného druhu služby v ozbrojených silách, která nebyla konána ve služebním poměru a výkonu civilní služby,
g) vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody.
§ 13
/1/ Hmotné zabezpečení se neposkytuje, jestliže uchazeč o zaměstnání
a) splňuje podmínky pro nárok na starobní důchod nebo na invalidní důchod s výjimkou invalidního důchodu invalidního občana, který je schopen vykonávat soustavné zaměstnání jen za zcela mimořádných podmínek [§ 29 odst. 2 písm. d) zákona č. 100/1988 Sb.],
b) je poživatelem sirotčího důchodu,
c) je hmotně zabezpečen peněžitými dávkami nemocenského pojištění (zabezpečení) nahrazujícími ušlou mzdu (výdělek),
d) nastoupil vojenskou základní (náhradní) službu, civilní službu, vazbu nebo výkon trestu odnětí svobody,
e) bez vážných osobních nebo rodinných důvodů odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání nebo na rekvalifikaci pro nové vhodné zaměstnání anebo neplní po delší dobu podstatné povinnosti při rekvalifikaci,
f) úmyslně maří vzájemnou součinnost s územním orgánem práce potřebnou pro zprostředkování zaměstnání,
g) v posledních šesti měsících opětovně ukončil zaměstnání sám bez vážných důvodů, nebo s ním v této době bylo zaměstnání opětovně ukončeno pro neuspokojivé pracovní výsledky nebo pro porušování povinností vyplývajících ze zaměstnání; v těchto případech může být uchazeči o zaměstnání poskytováno hmotné zabezpečení s přihlédnutím k jeho sociální situaci.
/2/ Hmotné zabezpečení se dále neposkytuje po dobu pobytu uchazeče o zaměstnání v cizině přesahující jeden měsíc.
/3/ Dávky hmotného zabezpečení se nevyplácejí do ciziny.
§ 14
Za vážné důvody v případech uvedených v § 13 odst. 1 písm. g) se považuje, jestliže zaměstnanec skončil zaměstnání
a) z vážných osobních nebo rodinných důvodů,
b) z důvodu, že zaměstnavatel porušil podstatnou povinnost, kterou měl podle právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek,
c) z důvodu následování manžela do místa jeho bydliště, nebo následoval-li mladistvý rodiče do místa jejich nového bydliště,
d) ze zdravotních důvodů, nemohl-li je dál vykonávat podle lékařského posudku (rozhodnutí) orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení, popřípadě pro dosažení nejvyšší přípustné expozice [Zákon č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve znění zákona č. 160/1989 Sb.].
§ 15
/1/ Hmotné zabezpečení se poskytuje uchazeči o zaměstnání nejdéle po dobu jednoho roku. Po této době je uchazeč o zaměstnání hmotně zabezpečen podle předpisů o sociálním zabezpečení [§ 121a vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb.].
/2/ Uchazeči o zaměstnání, kterému územní orgán práce zabezpečuje rekvalifikaci, se poskytuje hmotné zabezpečení až do ukončení rekvalifikace. Není-li uchazeči o zaměstnání po úspěšném ukončení rekvalifikace vhodné zaměstnání zprostředkováno, náleží mu hmotné zabezpečení podle odstavce 1 ode dne následujícího po ukončení rekvalifikace.
§ 16
/1/ Výše hmotného zabezpečení se stanoví na základě průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého uchazeč o zaměstnání dosáhl ve svém posledním zaměstnání, a to nejméně ve výši 60% tohoto výdělku po dobu prvních šesti měsíců, a po zbývající dobu nejméně ve výši 50% tohoto výdělku, pokud prováděcí předpis nestanoví vyšší sazbu.
/2/ Uchazeči o zaměstnání, který v posledních třech letech nebyl zaměstnán a nárok na hmotné zabezpečení mu vznikl započtením dob uvedených v § 12 odst. 2, se stanoví výše hmotného zabezpečení pevnou měsíční částkou, a to ve výši důchodu, který je jako jediný zdroj příjmu poskytován jednotlivci podle předpisů o sociálním zabezpečení, nestanoví-li prováděcí předpis vyšší částku.
/3/ Jestliže uchazeč o zaměstnání přijal zaměstnání, které pro něho není vhodným zaměstnáním, nebo v němž může konat práci jen po kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu a toto zaměstnání mu bylo zprostředkováno na dobu kratší než šest měsíců (krátkodobé zaměstnání), poskytuje se po jeho u končení hmotné zabezpečení, pokud je to pro uchazeče o zaměstnání výhodnější, v takové výši, v jaké by mu příslušelo, kdyby takové krátkodobé zaměstnání nepřijal. Doba krátkodobého zaměstnání nemá vliv na dobu, po kterou přísluší hmotné zabezpečení.
§ 17
/1/ Bylo-li uchazeči o zaměstnání hmotné zabezpečení jeho zaviněním přiznáno a poskytováno neprávem nebo ve vyšší částce než skutečně náleželo, zejména proto, že zamlčel nebo nesprávně uvedl některou rozhodnou skutečnost nebo nesplnil svou oznamovací povinnost, je povinen vrátit neprávem přijaté hmotné zabezpečení nebo jeho část poskytnutou v nesprávné výši, a to ode dne, od kterého hmotné zabezpečení nenáleželo vůbec nebo v poskytnuté výši. Nárok na vrácení hmotného zabezpečení zaniká uplynutím lhůty tří let, která počíná běžet ode dne jeho poskytnutí.
/2/ Zjistí-li se dodatečně, že hmotné zabezpečení bylo přiznáno nebo poskytováno v nižší částce, než v jaké náleželo, anebo že bylo uchazeči o zaměstnání neprávem odepřeno, popřípadě přiznáno od pozdějšího dne, než od kterého náleželo, hmotné zabezpečení se dodatečně přizná, zvýší nebo doplatí. Nárok na dodatečné poskytnutí hmotného zabezpečení nebo jeho části zaniká uplynutím lhůty tří let, která počíná běžet ode dne, od kterého hmotné zabezpečení nebo jeho část náleželo.
Část třetí
Postup zaměstnavatelů při zaměstnávání občanů
§ 18
/1/ Zaměstnavatel může získávat zaměstnance v potřebném počtu a struktuře vlastním výběrem nebo za pomoci územních orgánů práce na celém území České a Slovenské Federativní Republiky; tím není dotčeno ustanovení § 23.
/2/ Zaměstnavatel je povinen do pěti kalendářních dnů oznamovat příslušnému územnímu orgánu práce volná pracovní místa, jejich charakteristiku, obsazování a další skutečnosti, které nastaly po oznámení těchto míst, jestliže mu znemožňují po dobu delší než jeden měsíc jejich obsazení.
/3/ Pokud nelze na volné pracovní místo přijmout československého státního občana, zejména některého z uchazečů o zaměstnání, může zaměstnavatel získávat na základě povolení příslušného územního orgánu práce na toto volné pracovní místo i zaměstnance ze zahraničí.
§ 19
/1/ Jestliže zaměstnavatel zamýšlí uskutečnit strukturální změny, organizační nebo racionalizační opatření, v důsledku kterých dojde k uvolňování zaměstnanců, je povinen o nich včas, zpravidla tři měsíce před jejich uskutečněním, informovat příslušný odborový orgán; přitom jej informuje zejména o důvodech zamýšlených opatření, o počtech a struktuře zaměstnanců, kterých se budou dotýkat a projedná s ním opatření umožňující předejít nebo omezit zamýšlené uvolňování zaměstnanců a opatření ke zmírnění nepříznivých důsledků uvolnění pro tyto zaměstnance, především možnost jejich umístění ve vhodném zaměstnání na jiných svých pracovištích. Zaměstnavatel je povinen obdobně informovat příslušný územní orgán práce.
/2/ Zaměstnavatel uvolňující zaměstnance je povinen spolupracovat při jejich umísťování s jinými zaměstnavateli, s příslušným územním orgánem práce a podle potřeby též s organizacemi zaměstnavatelů; zároveň informuje příslušný územní orgán práce o počtech a kvalifikační struktuře neumístěných zaměstnanců, nejméně však jeden měsíc před skončením jejich zaměstnání.
Část čtvrtá
Zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností
§ 20
/1/ Občanem se změněnou pracovní schopností je občan, který má pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění, popřípadě přípravy k pracovnímu uplatnění; občany se změněnou pracovní schopností jsou též poživatelé důchodů podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, pokud jim zachovaná pracovní schopnost dovoluje pracovní uplatnění nebo přípravu pro toto uplatnění.
/2/ Občanem se změněnou pracovní schopností je vždy občan, který
a) pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je schopen vykonávat soustavné zaměstnání jen zcela nepřiměřené jeho dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního zaměstnání,
b) je poživatelem částečného invalidního důchodu, nebo
c) byl uznán částečně invalidním, i když mu nevznikl nárok na částečný invalidní důchod.
/3/ Občan se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením je občan, který má mimořádně omezenou možnost pracovního uplatnění včetně přípravy k němu a může se uplatnit jen ve zcela úzkém okruhu zaměstnání, popřípadě v zaměstnání za mimořádně upravených pracovních podmínek.
/4/ Občanem se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením je vždy občan invalidní, který je schopen vykonávat soustavné zaměstnání jen za zcela mimořádných podmínek a občan, který se může pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav připravovat na budoucí povolání jen za zcela mimořádných podmínek.
/5/ Jiný občan je občanem se změněnou pracovní schopností, popřípadě občanem se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, jen na základě rozhodnutí příslušného státního orgánu.
/6/ Občanem se změněnou pracovní schopností není občan starší 65 let.
§ 21
/1/ Občané se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením se umísťují zejména do výrobních družstev invalidů, do hospodářských zařízení svazů zdravotně postižených a do chráněných dílen a pracovišť, které zřizují nebo vyhrazují zaměstnavatelé.
/2/ Zaměstnavatelům se na zřizování chráněných dílen a pracovišť poskytují příspěvky, jestliže je zřizují po dohodě s územním orgánem práce [§ 118 vyhlášky č. 149/1988 Sb.].
§ 22
Občanům se změněnou pracovní schopností se poskytuje pracovní rehabilitace jako souvislá péče směřující k tomu, aby mohli vykonávat dosavadní nebo jiné vhodné zaměstnání; zahrnuje poradenskou službu při volbě povolání nebo jiného pracovního uplatnění, přípravu pro pracovní uplatnění, umísťování do zaměstnání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání.
§ 23
/1/ Pro občany se změněnou pracovní schopností jsou zaměstnavatelé povinni
a) hlásit územnímu orgánu práce vhodná pracovní místa a jejich obsazování,
b) vytvářet vhodná pracovní místa a zajišťovat vhodné podmínky pro výkon práce,
c) z pracovních míst vyhrazovat v součinnosti s územním orgánem práce, orgány státní zdravotní správy, s příslušnými odborovými a družstevními orgány, místa zvláště vhodná pro občany se změněnou pracovní schopností a předkládat seznamy těchto míst s popisem pracovní činnosti a pracovních podmínek územnímu orgánu práce,
d) přednostně obsazovat místa uvedená v seznamu volných pracovních míst vyhrazených pro občany se změněnou pracovní schopností těmito občany především svými zaměstnanci, u nichž nastala změna pracovní schopnosti, a občany se změněnou pracovní schopností doporučenými k přijetí územním orgánem práce,
e) individuálním přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek rozšiřovat možnost zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností i na pracovních místech pro ně nevyhrazených a přednostně jim zadávat příležitostnou práci a práci, kterou mohou vykonávat doma,
f) provádět přípravu pro pracovní uplatnění občanů se změněnou pracovní schopností a věnovat zvláštní péči zvyšování jejich kvalifikace v době jejich zaměstnávání,
g) vést jejich evidenci.
/2/ Zaměstnavatel je povinen přijmout do zaměstnání občany se změněnou pracovní schopností, které mu doporučí k přijetí územní orgán práce na volná pracovní místa pro tyto občany vyhrazená až do výše povinného podílu na celkovém počtu svých zaměstnanců. Zaměstnavatel je také povinen přijímat na volná pracovní místa vyhrazená pro občany se změněnou pracovní schopností pouze tyto občany, jestliže mu to stanoví územní orgán práce.
/3/ Hmotné zvýhodnění zaměstnavatelů za zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností upravují zvláštní předpisy [Zákon č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu. Zákon č. 157/1989 Sb., o důchodové dani. Zákon č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, ve znění zákona č. 157/1989 Sb.].
/4/ Vláda České a Slovenské Federativní Republiky stanoví nařízením povinný podíl počtu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele a okruh těchto zaměstnavatelů, jestliže to bude vyžadovat situace v umísťování občanů se změněnou pracovní schopností.
Část pátá
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 24
/1/ Účastníky právních vztahů vznikajících podle tohoto zákona jsou
a) příslušné státní orgány,
b) občané,
c) právnické osoby zaměstnávající občany a dále fyzické osoby, které jsou podle právních předpisů oprávněny podnikat a při provozování podnikatelské činnosti zaměstnávají občany,
d) právnické a fyzické osoby, které vykonávají činnosti podle tohoto zákona, zejména při zprostředkování zaměstnání, rekvalifikaci a pracovní rehabilitaci,
pokud zákon nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána, nestanoví jinak.
/2/ Občané jako účastníci právních vztahů podle tohoto zákona jsou českoslovenští státní občané. Stejné právní postavení mají cizinci a osoby bez státní příslušnosti, které jsou zaměstnávány podle československých právních předpisů; do zaměstnání mohou být přijati jen jestliže jim bylo uděleno povolení k pobytu na území České a Slovenské Federativní Republiky [Zákon č. 68/1965 Sb., o pobytu cizinců na území Československé socialistické republiky.] a povolení k zaměstnání [Zákon ČNR č. .../1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky při zabezpečování politiky zaměstnanosti. Zákon SNR č. .../1990 Sb., o působnosti orgánů Slovenské republiky při zabezpečování politiky zaměstnanosti.].
/3/ Povolení k zaměstnání se nevyžaduje k zaměstnávání cizince a osoby bez státní příslušnosti, který uzavřel sňatek s československým státním občanem a žije s ním trvale na území České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 25
/1/ Na rozhodování ve věcech zprostředkování zaměstnání a povinného přijímání občanů se změněnou pracovní schopností do zaměstnání podle tohoto zákona se vztahují obecné právní předpisy o správním řízení [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).].
/2/ V případě rozhodnutí, které se týká hmotného zabezpečení, o němž bylo rozhodnuto v odvolacím řízení podle obecných předpisů o správním řízení, může být podán návrh na jeho přezkoumání krajskému soudu [§ 244 a násl. občanského soudního řádu.].
§ 26
/1/ Kontrolní činnost podle tohoto zákona jsou oprávněny vykonávat státní orgány práce, o nichž to stanoví zákony národních rad. Činnost orgánů kontroly se zaměřuje na dodržování právních předpisů o zaměstnanosti a právních předpisů týkajících se vzniku, změn a skončení zaměstnání a pracovních podmínek zaměstnanců, s výjimkou pracovních podmínek vyplývajících z předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
/2/ Kontrolní činností podle odstavce 1 nejsou dotčena kontrolní oprávnění jiných orgánů podle zvláštních předpisů. Činnost zaměřenou na kontrolu dodržování právních předpisů o zaměstnanosti jsou oprávněny vykonávat také příslušné odborové orgány, v rozsahu stanoveném v zákoníku práce [§ 22 zákoníku práce.].
§ 27
Zaměstnavatelé a státní orgány práce při provádění tohoto zákona spolupracují s příslušnými odborovými a družstevními orgány, orgány svazů zdravotně postižených, a podle povahy věci též s organizacemi zaměstnavatelů a územními orgány státní správy, orgány obcí a měst.
§ 28
Na zaměstnávání občanů v zařízeních ozbrojených sil a ozbrojených sborů s výjimkou jejich občanských zaměstnanců se nevztahuje § 8 odst. 2, § 18, § 23; tato ustanovení, s výjimkou § 18 odst. 2, se nevztahují rovněž na pracovní místa obsazovaná volbou nebo jmenováním [§ 27 zákoníku práce.], popřípadě ustanovením do funkce [§ 40 zákona č. 60/1965 Sb., o prokuratuře, ve znění pozdějších předpisů.].
§ 29
Zaměstnavatel, který před účinností tohoto zákona přijal do zaměstnání cizince nebo osobu bez státní příslušnosti, je může dále zaměstnávat, jen pokud jim na jejich žádost, podanou nejpozději do tří měsíců po účinnosti tohoto zákona, bylo uděleno povolení k zaměstnání. Ustanovení věty první se nevztahuje na cizince a osoby bez státní příslušnosti přijaté do zaměstnání na základě příslušných mezinárodních smluv.
§ 30