FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1990
VI. v. o.
204
Vládní návrh
Ústavní zákon
ze dne .......... 1990
o vrácení majetku Komunistické strany Československa lidu České a Slovenské Federativní Republiky
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto ústavním zákoně:
§ 1
(1) Věci a majetková práva Komunistické strany Československa, jejích orgánů a organizačních složek a podniků a hospodářských zařízení se dnem vyhlášení tohoto ústavního zákona znárodňují zestátněním, a to bez náhrady, pokud v ustanovení odstavce 2 není stanoveno jinak.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na prostředky získané za volební výsledky ve volbách do zákonodárných sborů v roce 1990 a na prostředky volebních fondů pro volby do zákonodárných sborů v roce 1990 a do zastupitelstev měst a obcí v roce 1990.
§ 2
Podmínky a způsob převodu věcí a majetkových práv uvedených v § 1 a souvisejících závazků upraví zákon České národní rady a zákon Slovenské národní rady.
§ 3
Podmínky a způsob hmotného a finančního zabezpečení činnosti Komunistické strany Československa státem upraví zákon Federálního shromáždění.
§ 4
Dnem účinnosti tohoto ústavního zákona pozbývá zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 177/1990 Sb., o některých opatřeních týkajících se majetku politických stran, politických hnutí a společenských organizací, ve znění pozdějších předpisů, účinnosti ve vztahu k věcem a majetkovým právům a subjektům uvedeným v § 1.
§ 5
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Důvodová zpráva
Na základě výsledku kontroly nemovitého, movitého a finančního majetku politických stran, politických hnutí a občanských sdružení, provedené federálním ministerstvem kontroly ve spolupráci s ministerstvy kontroly republik a federálním ministerstvem financí, se předkládá návrh ústavního zákona o znárodnění majetku Komunistické strany Československa.
K 31. 12. 1989 KSČS vlastnila nebo měla v trvalém užívání majetek v hodnotě 12,3 mld Kčs. Vytvoření tohoto majetku bylo umožněno tím, že KSČS prostřednictvím federální vlády, resp. dalších jí ovládaných státních orgánů, si zabezpečovala ze státního rozpočtu dotace, které za posledních 20 let dosáhly výše 5,6 mld Kčs. Ještě větší částky inkasovala prostřednictvím nepřímých dotací.
Podle právních předpisů bývalého režimu byly povinny státní orgány a organizace hradit náklady spojené s politickým školením a studiem členů KSČS a činností Lidových milicí a organizací KSČS v orgánech a organizacích. Tyto náklady převyšovaly částku 800 mil. Kčs ročně. Další nepřímé dotace byly poskytovány ze státního rozpočtu prostřednictvím příslušných kapitol FMNO, FMV, ministerstev školství a dalších orgánů. Jen na činnost KSČS v ČSLA bylo ročně vynakládáno téměř 80 mil Kčs, náklady na zvláštní letku FMV a ochranu funkcionářů KSČS (v nich nejsou zahrnuti ti, kteří současně zastávali státní funkce) dosahovaly rovněž hodnoty cca 80 mil. Kčs ročně. Náklady na provoz zvláštní telefonní sítě, které KSČS nehradila, činily 70 mil. Kčs a náklady na činnost krajských politických škol, hrazené z rozpočtů národních výborů, 40 mil. Kčs ročně. Celkem obdržela KSČS touto cestou přibližně 1,3 mld Kčs ročně, tzn. asi 26 mld Kčs za posledních 20 let.
Přímé a nepřímé dotace tedy v souhrnu za léta 1969 - 1989 dosahují částky 32 mld Kčs a více než dvojnásobně přesahují hodnotu majetku KSČS k 31. 12. 1989.
Na základě první etapy prověrky vláda ČSFR svým nařízením č. 212 ze dne 21. května 1990 odňala KSČS majetek státu, který tato strana měla v trvalém užívání, ve výši 4,5 mld Kčs. V následujícím období docházelo k dalším převodům majetku na stát. Téměř polovina z převzatého majetku ve výši 5,2 mld Kčs však byla přebírána živelně místními orgány státní moci bez usměrnění ústředními orgány státní správy. Důsledkem je, že tento převzatý majetek nebyl využit pro zabezpečení a podporu činnosti nových politických stran a hnutí včetně restitucí ve prospěch stran, které působily v Československu před 25. 2. 1948, jak se předpokládalo, ani pro finanční krytí náhrad za společensky nejzávažnější křivdy utrpěné za bývalého režimu, jako jsou odškodnění občanů nespravedlivě odsouzených, nebo pro jiné celospolečenské účely.
Majetek KSČS přes všechny změny v současné době představuje hodnotu 2,6 mld Kčs a je ve srovnání s majetkem ostatních stran a hnutí neporovnatelný. Podle stavu k 30. 4. 1990 například OF disponuje s majetkem ve výši 26 mil. Kčs, VPN 43 mil. Kčs a Čs. sociální demokracie s majetkem v rozsahu 60 mil. Kčs.
V návrhu dohody KSČS předaném FMK před uzavřením prověrky je konstatováno, že výše majetku cca 5,5 mld Kčs k 30. 6. 1990 je neúměrná výši majetku ostatních politických stran. Předpokládá se proto převedení tohoto majetku na stát smlouvou dle zásad stanovených vládou ČSFR. Za termín, ke kterému bude tento převod realizován, se navrhuje 30. 11. 1990 a uskutečnění do termínu 28. 2. 1991. Zároveň se předpokládá možnost zřizovat podniky s nakladatelskou a vydavatelskou činností a účelová zařízení stran bez podnikatelské činnosti (vydavatelská zařízení na úrovni ÚV KSČS, KSČM a KSS a po jednom účelovém zařízení na území ČR a SR). Ostatní podniky a hospodářská zařízení se navrhuje privatizovat do 31. 1. 1991 a finanční prostředky převést ve prospěch československého státu. Pro další činnost KSČS se předpokládá ponechat finanční prostředky ve výši 100 - 150 tisíc Kčs na jeden okres a nezbytné základní prostředky pro politickou činnost, což by představovalo 1,1 - 1,3 mil. Kčs na jednu okresní organizaci. Pro ústřední výbory federální i obou republik se předpokládá ponechat majetek v souhrnné výši 170 mil. Kčs. Celkem by podle návrhu KSČS měl být ponechán k dispozici této straně majetek ve výši 400 mil. Kčs.
Výsledky prověrky však ukazují, že realizace převodů podle dohod probíhá živelně, lze předpokládat další manipulování s majetkem pod vlivem starých struktur v místních orgánech státní moci. Návrh dohody navíc předpokládá ponechat KSČS majetek ve výši, která se ukazuje v porovnání s majetkem ostatních stran a hnutí nadále nepřijatelná. Proto se s cílem odebrat KSČS alespoň část nespravedlivě nabytého majetku, vyrovnat majetkové postavení politických stran a hnutí a současně zamezit do budoucna i případným majetkoprávním sporům předkládá návrh ústavního zákona o znárodnění majetku KSČS.
Vláda ČSFR předpokládá, že finanční a hmotné zabezpečení politických stran a hnutí bude upraveno federálním zákonem a bude řešeno mimo jiné ze státního rozpočtu federace, stejně tak jako finanční krytí některých dalších celospolečenských potřeb, zvláště rehabilitací a restitucí. Za předpokladu dalšího působení KSČS jako federální strany je nutné i v souladu s připravovanými rozpočtovými pravidly ponechat určitou část rozhodovacích pravomocí v oblasti financování na úrovni federace (v současné době z majetku KSČS ve výši 2,6 mld Kčs činí podíl majetku federálních orgánů a zařízení KSČS 0,9 mld Kčs).
Předpokládaný rozsah výdajů ze státního rozpočtu federace vyžaduje, aby 50% peněžního ekvivalentu znárodněného majetku se stalo příjmem státního rozpočtu federace.
Předložený návrh bude mít kladný dopad na státní rozpočty, protože značná část takto znárodněného majetku umožní krýt mimořádné výdaje státních rozpočtů.
V Praze dne 11. října 1990
Předseda vlády ČSFR:
Čalfa v. r.
Místopředseda vlády ČSFR:
Rychetský v. r.