Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky 1990
VI. volební období
159
Vládní návrh
Zákon
ze dne ............ 1990
o převodech některých věcí ve vlastnictví státu do vlastnictví fyzických nebo právnických osob
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Část první
Základní ustanovení
§ 1
Tento zákon stanoví podmínky, za kterých se některé věci ve vlastnictví státu, ke kterým mají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona právo hospodaření státní podniky, rozpočtové a příspěvkové organizace a národní výbory (dále jen "organizace"), převádějí do vlastnictví některých fyzických a právnických osob.
§ 2
(1) Předmětem převodů vlastnictví podle tohoto zákona mohou být věci tvořící majetkovou podstatu provozních částí organizací uvedených v § 1, které působí v oblasti obchodu, služeb a výroby a které tvoří ucelenou hospodářskou a majetkovou jednotku (dále jen "provozní jednotka").
(2) Nebudou-li k převodu vlastnictví nabídnuty všechny provozní jednotky státního podniku, mohou být nabídnuty jen ty provozní jednotky, jejichž převodem nebude znemožněno plnění základního předmětu činnosti státního podniku.
(3) Předmětem převodu vlastnictví nemohou být věci, na které se vztahuje zákon o zmírnění následků některých majetkových křivd, a to po dobu stanovenou k uplatnění nároku na vrácení majetku bývalému vlastníku nebo jeho právnímu nástupci, jakož i věci určené dalšími zvláštními předpisy.
§ 3
Vlastníky provozních jednotek se mohou stát fyzické osoby, které jsou československými státními občany nebo byly československými státními občany po 25. únoru 1948 nebo mají na území České a Slovenské Federativní Republiky své bydliště anebo se na území České a Slovenské Federativní Republiky zdržují nepřetržitě alespoň po dobu jednoho roku před nabytím účinnosti tohoto zákona, a dále právnické osoby, jejichž účastníky nebo společníky jsou výlučně tyto fyzické osoby (dále jen "osoba").
Část druhá
Veřejná dražba a prodej provozních jednotek
§ 4
Veřejnou dražbu a prodej provozních jednotek organizují příslušné orgány České republiky nebo příslušné orgány Slovenské republiky (dále jen "příslušný orgán republiky"). [Zákon České národní rady č. /1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů některých věcí ve vlastnictví státu do vlastnictví fyzických nebo právnických osob; Zákon Slovenské národní rady č. /1990 Sb., o působnosti orgánů Slovenské republiky ve věcech převodů některých věcí ve vlastnictví státu do vlastnictví fyzických nebo právnických osob.]
§ 5
(1) Příslušný orgán republiky vyhotoví seznamy provozních jednotek, které budou nabídnuty k prodeji oprávněným osobám. Tyto seznamy obsahují
a) název a sídlo, popřípadě označení a adresu provozní jednotky,
b) název a sídlo organizace, jíž je provozní jednotka součástí,
c) soupis pozemků, budov, staveb, strojů, zařízení a zásob podle provedené inventarizace,
d) označení pozemku, na kterém je provozní jednotka umístěna a uvedení fyzické nebo právnické osoby, která je jeho vlastníkem nebo má k němu právo hospodaření,
e) údaj o tom, kdo je vlastníkem nebo kdo má právo hospodaření k budově, ve které je provozní jednotka umístěna, není-li budova předmětem prodeje,
f) datum a čas, kdy bude zájemcům umožněna prohlídka provozní jednotky, pokud vstupu do provozní jednotky nebrání zvláštní předpisy, a výši vstupného na tuto prohlídku,
g) vyvolávací cenu,
h) místo, datum a čas veřejné dražby.
(2) Do seznamu se nezahrnou provozní jednotky, ke kterým mají užívací právo osoby, jejichž bydliště nebo sídlo je na území jiného státu.
(3) Seznamy provozních jednotek potvrzené příslušným orgánem republiky musí být zveřejněny po dobu nejméně 15 dnů přede dnem veřejné dražby.
§ 6
(1) Organizace provedou prodej provozní jednotky na základě veřejné dražby, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Za oprávnění zúčastnit se veřejné dražby platí zájemci o vydražované provozní jednotky (dále jen "účastníci dražby") poplatek a ostatní přítomní vstupné.
§ 7
(1) Veřejnou dražbu provádí licitátor, určený příslušným orgánem republiky.
(2) Na řádný průběh veřejné dražby dohlíží zástupce příslušného orgánu republiky.
(3) Licitátor nesmí v průběhu veřejné dražby žádného z účastníků upřednostňovat ani omezovat a sám ani prostřednictvím svého zástupce se nemůže o vydražovaný majetek ucházet. Poruší-li licitátor tyto povinnosti, zástupce příslušného orgánu republiky zúčastněný na veřejné dražbě jej odvolá a určí nového licitátora.
§ 8
Vyvolávací cena se skládá ze zůstatkové ceny budov, staveb, strojů a zařízení, z ceny pozemků zjištěné podle platných cenových předpisů [Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd České republiky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění pozdějších předpisů; Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd Slovenské republiky č. 205/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění pozdějších předpisů.] a z ceny zásob. Vyvolávací cena u provozních jednotek rozpočtových organizací se stanoví obdobným způsobem.
§ 9
Licitátor zahajuje veřejnou dražbu oznámením provozní jednotky, která je předmětem veřejné dražby, a její vyvolávací ceny. Provozní jednotka se draží, dokud účastníci dražby činí vyšší nabídky ceny. Nebyla-li přes dvojí vyzvání nabídnuta vyšší cena, oznámí licitátor ještě jednou poslední nabídku a provozní jednotku určí k prodeji tomu, kdo poslední nabídku učinil (dále jen "vydražitel").
§ 10
Nepodaří-li se provozní jednotku vydražit způsobem uvedeným v § 9 a je-li na veřejné dražbě přítomno nejméně 5 účastníků dražby, může licitátor vyvolávací cenu postupně snižovat, a to vždy o 10%, nejvíce však o 50% vyvolávací ceny určené podle § 8. Nepodaří-li se ani takto provozní jednotku vydražit, licitátor veřejnou dražbu ukončí.
§ 11
(1) V den, kdy byla veřejná dražba provedena, jsou organizace a vydražitel povinni uzavřít smlouvu [§ 390 občanského zákoníku, § 347 hospodářského zákoníku.] o prodeji provozní jednotky (dále jen "smlouva"), v níž se vydražitel zaváže uhradit kupní cenu provozní jednotky do 30 dnů ode dne provedení veřejné dražby na zvláštní účet místního národního výboru, v jehož územním obvodu se provozní jednotka nachází, pokud tento zákon nestanoví jinak. Smlouva musí obsahovat i ustanovení, že právní následky jejího uzavření nastanou jen tehdy, jestliže vydražitel zaplatí kupní cenu ve stanovené lhůtě.
(2) Uzavřením smlouvy se vydražitel současně stává i uživatelem nemovitosti ve smlouvě uvedené. Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních předpisů o účinnosti smlouvy. [§ 347 odst. 6 hospodářského zákoníku, § 47 odst. 2 občanského zákoníku.]
(3) Tomu, kdo zmařil účel veřejné dražby tím, že včas neuzavřel kupní smlouvu nebo včas nezaplatil kupní cenu, uloží příslušný orgán republiky pokutu ve výši 20% z kupní ceny provozní jednotky. Pokutu lze uložit nejpozději do jednoho roku od uzavření smlouvy.
§ 12
Příslušný orgán republiky sestaví seznam provozních jednotek, které se nepodařilo vydražit podle § 4 až 11 a zveřejní jej po dobu, která nesmí být kratší než 30 dnů. Seznamy musí obsahovat údaje uvedené v § 5. Současně se zveřejněním musí stanovit místo, datum a čas opakované veřejné dražby. Při této veřejné dražbě se postupuje obdobně podle § 4 až 11.
§ 13
(1) Je-li vydražitelem pracovník či pracovníci vydražované provozní jednotky, má vydražitel právo část kupní ceny ve výši 50% uhradit formou splátek, a to nejpozději do pěti let od uzavření smlouvy. Pracovníkem provozní jednotky se pro účely tohoto zákona rozumí občan, který je v hlavním pracovním poměru k organizaci a po dobu nejméně 12 měsíců přede dnem konání veřejné dražby vykonává práci v této provozní jednotce nebo fyzická osoba, která byla v hlavním pracovním poměru k organizaci a která vykonávala práci v této provozní jednotce po dobu nejméně 12 měsíců, avšak její pracovní poměr byl ukončen v období od 1. ledna 1990 do nabytí účinnosti tohoto zákona. Na požádání pracovníka je organizace povinna vydat mu potvrzení o těchto skutečnostech, kterým se při dražbě prokáže.
(2) Uzavírá-li organizace smlouvu s vydražitelem provozní jednotky podle odstavce 1, uplatní se podmínka o lhůtě k zaplacení kupní ceny podle § 12 odst. 1 pouze do výše té části kupní ceny, kterou se vydražitel zavázal uhradit v hotovosti. Ohledně zbývající kupní ceny sepíše příslušný národní výbor prostřednictvím svého zástupce zúčastněného na veřejné dražbě s vydražitelem dohodu o splátkách. Smlouva musí v takovém případě obsahovat závazek vydražitele, že nepřevede provozní jednotku na jiného do doby, než bude celá kujní cena zaplacena, ledaže nový nabyvatel převezme závazek zaplatit zbytek dluhu. Dohoda o splátkách části kupní ceny musí obsahovat též ustanovení, že příslušný národní výbor může žádat o zaplacení celé kupní ceny pro nesplnění některé ze splátek. Toto právo však lze použít nejpozději do splatnosti nejbližší příští splátky.
§ 14
(1) Je-li předmětem prodeje provozní jednotka, která se nachází na pozemku, k němuž má právo hospodaření organizace, jejíž součástí provozní jednotka je, musí být tato provozní jednotka prodána i s tímto pozemkem.
(2) Nachází-li se provozní jednotka na pozemku, jež není ve vlastnictví státu, vzniká k těmto pozemkům osobám dnem uzavření smlouvy právo dočasného užívání, jehož doba trvání je 10 let.
§ 15
Vydražitel má právo na uzavření smlouvy o nájmu nebytového prostoru, [§ 3 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a pronájmu nebytových prostor.] v němž je provozní jednotka umístěna. Vlastník je povinen tuto smlouvu na dobu určitou pěti let s vydražitelem uzavřít, pokud se nedohodnou jinak.
§ 16
(1) Požádá-li do zahájení veřejné dražby o prodej provozní jednotky osoba, která k ní má užívací právo, uzavře s ní organizace smlouvu o prodeji provozní jednotky za cenu rovnající se zůstatkové ceně budov, staveb, strojů a zařízení, zjištěné ke dni uzavření smlouvy o užívání této provozní jednotky a ceně pozemků zjištěné podle platných cenových předpisů. Prodejní cena u provozních jednotek rozpočtových organizací se stanoví obdobným způsobem. Ustanovení § 14 a 15 platí obdobně.
(2) Ustanovení odstavce 1 se použije jen v případě, že smlouva o užívání provozní jednotky byla uzavřena do 1. září 1990.
Část třetí
Regulace předmětu činnosti provozní jednotky
§ 17
(1) Osoba, která se stala na základě tohoto zákona vlastníkem provozní jednotky, nemůže do dvou let od uzavření smlouvy převést provozní jednotku na jiného. Pokud by taková smlouva byla uzavřena, je neplatná.
(2) Osoba, která se na základě tohoto zákona stala vlastníkem provozní jednotky, kterou organizace zcela nebo zčásti využívala k prodeji základních potravin, je povinna, počínaje sedmým pracovním dnem po uzavření smlouvy, nejméně po dobu dvou let, v tomto prodeji pokračovat. Ustanovení odstavce 1 není tímto dotčeno.
§ 18
(1) Nesplní-li osoba povinnosti uvedené v § 17 odst. 2, může jí příslušný orgán republiky uložit peněžitou pokutu ve výši:
a) 2 000,- Kčs za každý pracovní den v prvních deseti dnech neplnění povinnosti,
b) 3 500,- Kčs za každý pracovní den v dalších deseti dnech neplnění povinnosti,
c) 5 000,- Kčs za každý další pracovní den neplnění povinnosti.
(2) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy bylo zjištěno porušení povinnosti uvedené v § 17 odst. 2, nejdéle však do tří let od tohoto porušení povinnosti.
Část čtvrtá
Likvidace státních podniků
§ 19
Zakladatel státního podniku, jehož provozní jednotky byly prodány podle tohoto zákona, posoudí odůvodněnost další existence státního podniku. Rozhodne-li zakladatel o jeho zrušení [§ 26 zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku.], provede se likvidace státního podniku podle zvláštních předpisů [§ 27a a násl. hospodářského zákoníku, § 251 zákoníku práce.], s tím, že konečný výtěžek z likvidace se odvede na zvláštní účet. [Zákon České národní rady č. /1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů některých věcí ve vlastnictví státu do vlastnictví fyzických nebo právnických osob; Zákon Slovenské národní rady č. /1990 Sb., o působnosti orgánů Slovenské republiky ve věcech převodů některých věcí ve vlastnictví státu do vlastnictví fyzických nebo právnických osob.] Pokud výtěžek z likvidace nestačí na uspokojení všech zbývajících pohledávek, budou uspokojeny státem prostřednictvím ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky nebo ministerstva pro správu a privatizaci národního majetku Slovenské republiky; u organizací založených nebo zřízených místním, městským nebo obvodním národním výborem uspokojí tyto pohledávky příslušný národní výbor.
Část pátá
Závěrečná ustanovení
§ 20
Na požádání příslušných orgánů republik jsou pracovníci organizací a provozních jednotek povinni jim poskytnout požadované informace, podklady a doklady a umožnit jim vstup do provozních jednotek.
§ 21
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů pracovníků vydražených provozních jednotek zůstávají vůči organizaci, jíž byla provozní jednotka součástí zachovány.
§ 22
Na převody vlastnictví k majetku podle tohoto zákona se nevztahuje zákon č. 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekuci, zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 364/1990 Sb., o nakládání s majetkem svěřeným státnímu podniku, a § 32 písm. a) vyhlášky federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem.
§ 23
Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky a ministerstvo pro správu a privatizaci národního majetku Slovenské republiky vydají obecně závazný právní předpis, kterým upraví podrobnosti o veřejné dražbě, včetně výše poplatku za oprávnění zúčastnit se veřejné dražby a vstupného na ni.
§ 24
Tento zákon nabývá účinnosti dnem
Důvodová zpráva
A. Obecná část
Předložený návrh zákona vytváří právní oporu pro první etapu privatizace státního majetku. Návrh vychází z těchto základních principů:
- předmětem privatizace budou provozní jednotky státních podniků, státních rozpočtových a příspěvkových organizací a národních výborů, které svým charakterem (velikostí, rozsahem majetku, počtem zaměstnanců a předmětem činnosti) dávají záruku, že naleznou urychleně svého vlastníka a hospodáře z řad soukromých podnikatelů;
- předmětem převodu vlastnictví nebudou věci, k nimž mají užívací právo devizoví cizozemci a věci, na něž se od r. 1948 budou vztahovat zákony o zmírnění některých majetkových křivd bývalým vlastníkům (restituční zákony);
- z povahy věci vyplývá, že procesem privatizace podle tohoto zákona projdou především menší státní podniky, jejichž zakladateli jsou národní výbory, případně též některé provozní jednotky středních a velkých státních podniků založených ústředními orgány státní správy, které na jedné straně tyto státní podniky již nebudou postrádat pro zabezpečování svého hlavního předmětu činnosti a které jsou na druhé straně vhodné k prodeji za hotové peníze soukromým podnikatelům;
- výběr provozních jednotek budou organizovat příslušné orgány republik, tj. ministerstva pro privatizaci a komise pro privatizaci; celospolečenský zájem na pružném a efektivním průběhu privatizačního procesu se zabezpečuje tím, že seznamy provozních jednotek určených k privatizaci budou zveřejněny;
- jako nejvhodnější forma způsobu prodeje provozních jednotek byla zvolena forma veřejné dražby, která zaručuje možnost co nejširší účasti všech zájemců o koupi provozních jednotek a zároveň dává možnost proces prodeje kontrolovat širokou veřejností;
- pravidlo pro stanovení vyvolávacích cen provozních jednotek bylo zvoleno tak, aby byla dána možnost prodat tento majetek za takové ceny, které jsou občané schopni zaplatit a aby tak současně došlo i k odčerpání jejich volné kupní síly;
- v zájmu právní jistoty nových vlastníků majetku se stanoví, že jeho prodej se uskuteční občanskoprávními a hospodářskoprávními smlouvami uzavíranými mezi státními organizacemi a podnikateli;
- určité zvýhodnění při nákupu provozních jednotek se poskytuje dosavadním pracovníkům, kteří budou mít zájem na pokračování v předmětu jejich činnosti; zvýhodnění se jim poskytuje ve formě bezúročných splátek části kupní ceny; vzhledem k tomu, že v posledním období si již řada podnikatelů pronajala pro svoji činnost různé provozovny (mají k nim užívací právo) a že na jejich úpravu vynaložili nemalé prostředky, umožňuje se jim provozovny odkoupit za cenu rovnající se zůstatkové hodnotě základních prostředků, a to mimo veřejnou dražbu;
- výnosy z prodejů provozních jednotek budou členěny mezi republiky a obce a budou soustředěny na zvláštních účtech, které nebudou součástí rozpočtové soustavy ČSFR a použití prostředků z nich bude úzce spjato s procesem privatizace a reprivatizace majetku státu; u obcí budou tyto prostředky soustředěny na zvláštních účtech a jejich použití bude v zájmu zabránění inflaci na dva roky pozastaveno s výjimkou úhrady některých závazků;
- vzhledem k tomu, že se jedná o závažné a rozsáhlé dispozice s majetkem státu, zabezpečuje zákon kontrolu vrcholných státních orgánů na procesu privatizace.
B. Zvláštní část
K § 1:
Cíl zákona je formulován v návaznosti na čl. 9 odstavec 2 ústavního zákona č. 100/1990 Sb., kterým je Federální shromáždění zmocněno k vydání zákona o stanovení podmínek, za kterých lze majetek státu převést do vlastnictví fyzických a právnických osob.
K § 2:
Předmětem prodeje budou jednotlivé provozní části státních podniků, jakož i různá hospodářská zařízení státních rozpočtových a příspěvkových organizací a provozovny národních výborů. Souhrnně se pro všechny tyto provozní části zavádí pojem provozní jednotka, jejíž velikost není limitována žádnými konkrétními kritérii, nýbrž pouze jejich funkčností založenou na ekonomické a majetkové samostatnosti. Z druhé strany je pojem provozní jednotky vymezen účelností a vhodností jejího využívání pro soukromí podnikání. Touto definicí je dáno rámcové pravidlo k výběru provozních jednotek a k jejich zařazení do seznamu. Pomocné kritérium pro výběr provozních jednotek je obsaženo v ustanovení odstavce 2, podle kterého by neměly být k prodeji nabízeny ty provozní jednotky, jejichž oddělením od státního podniku jako celku by došlo k narušení jeho základního předmětu činnosti a tudíž k riziku, že by nemohl plnit své závazky vůči svým hospodářským partnerům. Prodány nemohou být věci, k nimž mají užívací právo devizoví cizozemci a věci, na něž se budou vztahovat zákony o zmírnění některých majetkových křivd bývalým vlastníkům.
K § 3:
Cílem privatizace je vytvoření materiálních předpokladů pro rozvoj podnikatelské činnosti československých občanů a právnických osob je sdružujících. Přitom se za čs. osoby považují i osoby, které po 25. únoru 1948 byly čs. občany nebo žily v republice nejméně jeden rok před nabytím účinnosti tohoto zákona.
K § 4:
Dražbu a prodej provozních jednotek budou organizovat orgány republik.
K § 5:
Výběr provozních jednotek určených k prodeji budou provádět komise pro privatizaci a schvalovat je budou republiková ministerstva pro privatizaci. Dále zákon v tomto ustanovení určuje taxativní výčet údajů, které musí být uvedeny u každé provozní jednotky zařazené do seznamů. Jde o poskytnutí co nejširšího okruhu informací, na jejichž základě se budou podnikatelé rozhodovat o tom, zda se budou o účast ve veřejné dražbě ucházet. Přitom jde o informace, které jsou z hlediska informační soustavy organizací snadno dostupné a přitom nezbytné pro uzavírání kupních a hospodářských smluv. K zabezpečení široké informovanosti jsou seznamy veřejně vyvěšeny po dobu nejméně 15 dnů.
K § 6:
Provozní jednotky se prodávají veřejnou dražbou (pokud nejsou prodávány dnešním uživatelům nebo pokud nejsou převáděny bývalým vlastníkům). Náklady dražby se hradí z tržeb za vstupné a za oprávnění zúčastnit se dražeb.
K § 7:
Dražbu řídí licitátor, který musí postupovat nestranně a sám se nesmí ucházet o vydražované věci. Činnost licitátora budou kontrolovat přítomní občané. Na řádný průběh dražby dohlíží příslušné ministerstvo pro privatizaci, jehož zástupce má právo licitátora odvolat, poruší-li stanovené principy, a nahradit jej jiným licitátorem.
K § 8:
Tímto ustanovením se určuje způsob stanovení vyvolávací ceny a to tak, že vychází ze snadno dostupných údajů obsažených v informační soustavě organizací. Z hlediska věcného je pravidlo pro stanovení výše vyvolávací ceny voleno tak, aby se nabízené provozní jednotky staly současným podnikatelům cenově dostupné a aby také došlo k odčerpání jejich kupní síly.
K § 9:
Toto ustanovení rámcově upravuje průběh veřejné dražby, zejména způsob jejího zahájení a ukončení.
Vzhledem k tomu, že současný právní řád neobsahuje úpravu veřejné dražby provozních jednotek, je nutné podrobnosti tohoto způsobu prodeje upravit v dražebních řádech, k jejichž vydání zákon zmocňuje příslušné ministerstvo pro privatizaci včetně poplatků za účast a vstupného (§ 23).
K § 10:
Toto ustanovení upravuje minimální ceny, za které je stát ochoten součásti svého majetku prodat. Nepodaří-li se majetek vydražit, dražba končí.
K § 11:
Na základě pozitivního výsledku veřejné dražby jsou vydražitel a organizace v den, kdy byla dražba provedena, povinni uzavřít smlouvu o převodu vlastnictví k provozní jednotce. Za tímto účelem zákon vyžaduje, aby se veřejné dražby zúčastnil oprávněný zástupce organizace, jejíž provozní jednotky jsou draženy. V zájmu toho, aby se vydražitel co nejrychleji ujal provozní jednotky a pokračoval v její činnosti, jsou stanoveny podmínky, které smlouva musí obsahovat a bez jejichž splnění by nemohla vzniknout. Stanovení těchto podmínek přispěje k urychlenému uspořádání majetkoprávních vztahů k převáděným provozním jednotkám. Zaplacení kupní ceny je stanoveno ve lhůtě třiceti dnů. Teprve po zaplacení nastávají právní následky smlouvy. Uzavřením smlouvy o koupi provozní jednotky nabývá její majitel (vydražitel) užívací právo k příslušným nemovitostem. Jako preventivní opatření proti lehkomyslnému přístupu k veřejné dražbě se stanoví povinnost uložit pokutu ve výši 20% kupní ceny těm vydražitelům, kteří včas neuzavřeli kupní smlouvu nebo včas nezaplatili kupní cenu.
K § 12:
Provozní jednotky, které se nepodařilo vydražit, se sestaví do nového seznamu, který musí být zveřejněn po dobu nejméně třiceti dnů s určením místa a data opakování veřejné dražby. Pravidla při opakování veřejné dražby jsou stejná.
K § 13:
Zákonem jsou zvýhodněni dosavadní pracovníci provozních jednotek, kteří v nich pracují nejméně 12 měsíců před účinností tohoto zákona. Navrhovaná preference spočívá v tom, že se těmto pracovníkům umožňuje, aby část kupní ceny ve výši 50% zaplatili v bezúročných splátkách. V zájmu zajištění řádného placení jednotlivých splátek zákon vyžaduje, aby s těmito občany byla uzavřena soudně vymahatelná dohoda o splátkách a aby písemným prohlášením uznali svůj dluh. Po dobu trvání tohoto dluhu nemohou provozní jednotku převést na jiného s výjimkou těch případů, kdy se nový nabyvatel smluvně zaváže, že zbývající část dluhu uhradí. Doba splatnosti části kupní ceny, ohledně které byla sepsána dohoda o splátkách, se stanoví na 5 let. Stanoví se možnost uplatnění sankce pro případ nedodržení splátek.
K § 14:
Jde o speciální ustanovení ve vztahu k navrhované úpravě prodeje provozních jednotek, ve kterém je zdůrazněno, že spolu se stavbami a budovami tvořícími předmět převodu musí být převedeny i pozemky, pokud k nim má prodávající organizace právo hospodaření. K pozemkům, jejichž vlastníky jsou jiné subjekty, vznikne nabyvatelům provozních jednotek ze zákona právo jejich dočasného užívání, které je časově omezeno na dobu 10 let.
K § 15:
Rozdílně od obecné právní úpravy obsažené v zákoně č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, se upravuje délka výpovědní lhůty ze smlouvy o nájmu nebytového prostoru, ve kterém je provozní jednotka umístěna a současně se stanoví povinnost vlastníka uzavřít nájemní smlouvu s vydražitelem na dobu 5 let, pokud se nedohodnou jinak.
K § 16:
Speciálně je upraven prodej provozních jednotek, ke kterým do 1. září 1990 získali užívací právo českoslovenští státní občané a na jejichž úpravu již vynaložili ve většině případů značné prostředky (tzv. ekonomické pronájmy), nebudou předmětem veřejné dražby a budou těmto uživatelům přednostně prodány za cenu rovnající se zůstatkové ceně základních prostředků, ceně pozemků zjištěné podle platných cenových předpisů a ceně zásob.
K § 17 a 18:
Lze předpokládat, že při velkém rozsahu převáděného státního majetku by mohlo dojít ze strany některých občanů i ke spekulativnímu nákupu provozních jednotek s úmyslem v co nejkratší době výhodně tento majetek zpeněžit. Aby se takovým spekulacím zabránilo, je stanovena pod sankcí neplatnosti smlouvy minimální dvouletá lhůta, po kterou nabyvatel nesmí provozní jednotku zcizit.
Zájem na zajištění plynulého zásobování obyvatelstva základními potravinami vyžaduje zajistit kontinuitu předmětu činnosti těch provozních jednotek, které až do jejich prodeje tuto činnost vykonávaly. Proto je stanovena jednak sedmidenní lhůta pro pokračování činnosti, jednak dvouletá lhůta, ve které nemůže nabyvatel provozní jednotky předmět její činnosti změnit nebo zrušit. Za nedodržení této povinnosti může příslušný orgán republiky uložit novým vlastníkům provozních jednotek pokutu, jejíž výše je progresivně odstupňována v závislosti na době neplnění povinnosti.
K § 19:
Tímto ustanovením je pamatováno na ty případy, kdy v důsledku privatizace jednotlivých provozních jednotek státních podniků se další existence těchto organizací ukáže jako ekonomicky neodůvodněná. Za použití odkazů na příslušné obecně závazné právní předpisy upravuje zákon způsob jejich zrušení a následné likvidace včetně řešení pracovněprávních vztahů jejich pracovníků. Odchylně od těchto obecně platných principů je řešena otázka naložení s výtěžkem z likvidace a uspokojení pohledávek věřitelů zrušeného státního podniku. V zájmu ochrany těchto věřitelů budou tyto jejich pohledávky uspokojeny státem, popřípadě národními výbory, pokud aktiva z likvidace nebudou postačovat.
K § 20:
Ministerstva pro privatizaci mají ze zákona zajištěno opatření všech informací o provozních jednotkách, které jsou nezbytné k jejich prodeji.
K § 21 až 23:
Pro zachování právní jistoty pracovníků vydražovaných provozních jednotek v pracovněprávních vztazích se výslovně stanoví, že jejich práva a povinnosti vyplývající z těchto vztahů zůstávají i po prodeji provozní jednotky zachována vůči dosavadní organizaci. Vzhledem k tomu, že zákon č. 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekuci, upravuje dražby movitých věcí, pokud se neprovádějí exekučním řízením, bylo nutné jeho použití pro účely sledované předkládaným zákonem výslovně vyloučit.
V Praze dne 27. září 1990
Předseda vlády ČSFR:
Čalfa v. r.
Ministr financí ČSFR:
Klaus v. r.