FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1990
VI. volební období
151
Vládní návrh
ZÁKON
ze dne ..................
o metrologii
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST I.
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Účel zákona
Účelem zákona je úprava práv a povinností právnických i fyzických osob (dále jen "organizace") [§ 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve zněná pozdějších předpisů.] a orgánů státní správy v oboru metrologie, a to v rozsahu potřebném k zajištění jednotnosti a přesnosti měřidel a měření.
§ 2
Zákonné měřicí jednotky
Organizace a orgány státní správy jsou povinny používat měřicí jednotky stanovené státní technickou normou. V mezinárodním styku lze použít i jiných měřicích jednotek, vyplývá-li to z mezinárodních smluv, jimiž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána nebo z praxe mezinárodního obchodu.
§ 3
Měřidla
(1) Měřidla slouží k určení hodnoty měření veličiny. Spolu s nezbytnými pomocnými měřícími zařízeními se pro účely tohoto zákona člení na:
a) etalony;
b) pracovní měřidla stanovená (dále jen "stanovená měřidla");
c) pracovní měřidla nestanovená (dále jen "pracovní měřidla");
d) referenční materiály československé i ostatní, pokud jsou určeny k funkci etalonu nebo stanoveného nebo pracovního měřidla.
(2) Etalon jednotky určité veličiny je měřidlo sloužící k realizaci a uchovávání této jednotky a k jejímu přenosu na měřidla nižší přesnosti. Uchováváním etalonu se rozumí všechny úkony potřebné k zachování metrologických charakteristik etalonu ve stanovených mezích.
(3) Stanovená měřidla jsou měřidla, která stanovil Federální úřad pro normalizaci a měření (dále jen "Úřad") k povinnému ověřování s ohledem na jejich význam pro ochranu správnosti obchodního styku nebo pro ochranu zdraví, životního prostředí, bezpečnosti práce i jiných veřejných zájmů. Úřad zveřejňuje druhový seznam stanovených měřidel ve Věstníku Federálního úřadu pro normalizaci a měření s uvedením doby platnosti ověření jejich jednotlivých druhů.
(4) Pracovní měřidla jsou měřidla, která nejsou etalonem ani stanoveným měřidlem.
(5) Referenční materiály jsou materiály nebo látky přesně stanoveného složení nebo vlastností, používané zejména pro ověřování nebo kalibraci přístrojů, vyhodnocování měřicích metod a kvantitativní určování vlastností materiálů.
(6) V pochybnostech určí případné zařazení měřidla do některé z uvedených kategorií měřidel Úřad.
§ 4
Státní metrologická kontrola měřidel
(1) Státní metrologickou kontrolou měřidel se pro účely tohoto zákona rozumí schvalování typu měřidla, prvotní a následné ověřování měřidla a obdobné úkony vztahující se podle tohoto zákona na některé kategorie měřidel. Státní metrologickou kontrolu měřidel zajišťují a provádějí metrologické orgány, jimiž jsou Úřad nebo organizace k tomu autorizovaná na základě tohoto zákona (dále jen "státní metrologické středisko").
(2) Úřad může na žádost organizace spravující měřidlo vyjmout měřidlo specifického určení z působnosti státní metrologické kontroly měřidel.
§ 5
Návaznost měřidel
(1) Návazností měřidel se pro účely tohoto zákona rozumí zařazení daných měřidel do nepřerušené posloupnosti přenosu hodnoty veličiny počínající etalonem nejvyšší metrologické kvality pro daný účel. Státní schémata návaznosti pro určitý obor měření může stanovit Úřad státní technickou normou. Způsob návaznosti pracovních měřidel používaných v organizaci si stanoví organizace sama.
(2) Státní etalony mají pro příslušný obor měření nejvyšší metrologickou kvalitu ve státě. Schvaluje je Úřad, který též stanoví způsob jejich tvorby, uchovávání a používání.
Státní etalony jsou uchovávány metrologickými orgány a jsou navázány především na mezinárodní etalony, uchovávané podle mezinárodních smluv nebo na etalony jiných států v odpovídající metrologické kvalitě.
(3) Pro další etalony nejvyšší metrologické kvality ve státě v oborech měření, kde není schválen státní etalon, platí ustanovení odstavce 2 obdobně.
(4) K ochraně státních etalonů může být zřízeno v okolí jejich uchovávání ochranné pásmo podle zvláštních předpisů. [Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).]
(5) Ostatní etalony metrologických orgánů podléhají státní metrologické kontrole v rozsahu stanoveném Úřadem.
(6) Hlavní etalony organizací jsou etalony, které především tvoří základ návaznosti měřidel v organizaci. Organizace může zařadit do návaznosti mezi hlavní etalony a pracovní měřidla pracovní etalony, popřípadě si návaznost užívaných pracovních měřidel zajistit pomocí hlavních nebo pracovních etalonů státních metrologických středisek (§ 14) nebo středisek kalibrační služby (§ 18), se souhlasem Úřadu i jinde.
(7) Hlavní etalony podléhají povinnému ověřování Dobu platnosti ověření jednotlivého hlavního etalonu stanoví u výrobců a opravců měřidel a u středisek kalibrační služby ověřující státní metrologické středisko podle metrologických a technických vlastností i způsobu používání tohoto etalonu s přihlédnutím k požadavku organizace, která etalon předložila k ověření; v ostatních případech stanoví dobu platnosti ověření hlavního etalonu organizace sama.
ČÁST II.
SCHVALOVÁNÍ VÝROBY A DOVOZU MĚŘIDEL
§ 6
Schvalování výroby měřidel
(1) Nově vyráběné typy stanovených měřidel podléhají povinnému schvalování typu. Typy jiných nově vyráběných měřidel kromě referenčních materiálů mohou být schvalovány na žádost. Při schvalování typu měřidla se zjišťuje, zda bude měřidlo schopno plnit funkci, Pro kterou je určeno, a zda nemůže ohrozit život nebo zdraví jeho uživatelů anebo životní prostředí.
(2) Žádost o schválení typu měřidla se podává Úřadu, který určí státní metrologické středisko příslušné ke schvalování daného typu. Toto středisko stanoví minimální počet vzorků potřebných pro schvalování, které žadatel poskytne bezplatně.
(3) Na základě technických zkoušek a dalších zjištění vydá státní metrologické středisko rozhodnutí, že se měřidlo jako typ schvaluje nebo neschvaluje. Platnost schválení typu měřidla může být omezena zejména lhůtou nebo množstvím měřidel. Schválené typy měřidel nejsou předmětem schvalování podle zákona o státním zkušebnictví. [Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění zákona č. 54/1987 Sb., /úplné znění č. 84/1987 Sb./.]
(4) V případě, kdy hospodárnost schvalování nebo jeho technická proveditelnost by nebyla úměrná významu schválení daného typu měřidla, příslušné státní metrologické středisko sdělí výrobci, že tento typ schvalování nepodléhá.
(5) Platnost schválení typu se pozastavuje, jestliže změnou konstrukce měřidla, použitého materiálu nebo technologie jeho výroby byly ovlivněny vlastnosti rozhodné pro jeho schválení. Výrobce měřidla schváleného typu je povinen předem ohlásit příslušnému státnímu metrologickému středisku tyto změny. Státní metrologické středisko potom rozhodne, zda je nutné provést nové schválení typu anebo zda zůstává v platnosti schválení původní. Státní metrologické středisko může schválení typu měřidla pozastavit nebo i zrušit samo, jestliže vyráběná měřidla neodpovídají schválenému typu.
(6) Měřidla neschváleného typu, pokud měl být tento typ schválen, nelze uvádět do oběhu.
(7) Metrologický orgán je oprávněn zjišťovat u výrobce, zda jsou měřidla vyráběna podle schválených typů.
§ 7
Schvalování dovezených měřidel
(1) Nově dovážené typy stanoveních měřidel podléhají povinnému schvalování typu. Typy jiných nově dovážených měřidel kromě referenčních materiálů mohou být schvalovány podle tohoto zákona na žádost. Ustanovení § 6 platí pro schvalování dovážených měřidel obdobně, pokud není dále stanoveno jinak.
(2) Žádost o schválení typu dovezeného měřidla podává Úřadu ten, kdo uskutečňuje dovoz (dále jen "dovozce"), pokud již nebyl typ schválen na žádost zahraničního výrobce před uskutečněním dovozu. Není-li možné nebo hospodárné předkládat vzorky, dovozce je povinen umožnit státnímu metrologickému středisku zjištění podmínek rozhodných pro schválení typu měřidla jiným způsobem postačitelným k účelu schvalování typu.
§ 8
Schvalování výroby a dovozu referenčních materiálů
(1) Referenční materiály, jejichž složení nebo vlastnosti jsou stanoveny metrologickými orgány, se označují jako československé referenční materiály.
(2) Zpracovatel výchozího materiálu určeného pro československý referenční materiál je povinen předložit příslušnému státnímu metrologickému středisku technické zadání. Zahájit výrobu referenčního materiálu může teprve po schválení technického zadání státním metrologickým střediskem. V případech zvláštního zřetele hodných může státní metrologické středisko od této podmínky upustit. Státní metrologické středisko je oprávněno zjišťovat u zpracovatele, zda je materiál vyráběn podle schváleného zadání.
(3) Vyrobený referenční materiál je podle výsledků zkoušek a rozborů vzorků bezplatně předaných zpracovatelem schválen Úřadem a jednotlivé dávky československého referenčního materiálu ověřeny státním metrologickým střediskem.
(4) Za československý referenční materiál může být prohlášen též zahraniční referenční materiál, který byl pro tento účel schválen Úřadem, anebo mezinárodní referenční materiál, vyrobený podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána.
(5) Výrobci nebo dovozci ostatních referenčních materiálů, pokud je uvádějí do oběhu, jsou povinni uvést v dokumentaci jejich metrologické charakteristiky.
(6) Referenční materiály uváděné do oběhu bez náležitostí předepsaných v odstavci 1 až 5 se povazují za měřidla uváděná do oběhu bez schválení jejich typu.
ČÁST III.
OVĚŘOVÁNÍ A KALIBRACE MĚŘIDEL
§ 9
Ověřování a kalibrace
(1) Ověřením měřidla se pomocí etalonu státního metrologického střediska zjišťuje, zda takové měřidlo má požadované metrologické vlastnosti a zda odpovídá schválenému typu, popřípadě ustanovením právních předpisů, státních technických norem i dalších technických předpisů.
(2) O ověření měřidla vydá státní metrologické středisko ověřovací list nebo se měřidlo opatří úřední značkou. (3) Poškozování nebo pozměňování platných předních značek je zakázáno.
(4) Při kalibraci se metrologické vlastnosti měřidla porovnávají zpravidla s etalonem organizace.
§ 10
Uvádění měřidel do oběhu
(1) Před uvedením stanovených měřidel do oběhu má jejich výrobce a po provedení opravy těchto měřidel opravce povinnost zajistit jejich prvotní ověření, u ostatních měřidel jejich prvotní kalibraci. Organizace Provádějící montáž měřidel do měřícího systému má povinnost zajistit metrologickou zkoušku celého systému. Povinnost prvotního ověření se vztahuje na jakákoliv vyvážená měřidla, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána.
(2) Prvotní ověření, popřípadě kalibraci měřidel dovážených a prvotní ověření hlavních etalonů zajišťuje jejich uživatel, pokud již nebylo zajištěno výrobcem.
§ 11
Používání měřidel
(1) Stanovených měřidel může být používáno pro daný účel jen po dobu platnosti provedeného ověření. Novému ověření však tato měřidla již nepodléhají, pokud prokazatelně přestala být užívána k účelům, pro které byla vyhlášena jako stanovená.
(2) Metrologický orgán je oprávněn zjišťovat u uživatelů plnění povinnosti předkládat stanovená měřidla k ověření. Zjistí-li, že je používáno stanovené měřidlo bez platného ověření, měřidlo zaplombuje nebo zruší úřední značku.
(3) Ustanovení o používání stanovených měřidel platí pro hlavní etalony obdobně.
(4) Určená skupina měřidel může být stanovena k povinnému ověřování i jinými právními předpisy.
(5) U měřidel, pokud jsou používána za okolností, kdy nesprávným měřením mohou být významně poškozeny zájmy organizace nebo jednotlivce, je poškozená strana oprávněna vyžádat si jejich ověření nebo kalibraci a vydání osvědčení o výsledku.
(6) Jednotnost a přesnost pracovních etalonů a pracovních měřidel zajišťuje v potřebném rozsahu jejich uživatel kalibrací, není-li pro dané měřidlo vhodnější jiný způsob či metoda.
ČÁST IV.
VZTAHY K ZAHRANIČÍ
§ 12
(1) Osvědčení o ověření, schválení nebo certifikaci měřidla anebo jeho typu vydané mezinárodní organizací nebo orgánem jiného státu se uznává za ověření nebo schválení provedené podle tohoto zákona, vyplývá-li to z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána. Úřad může těmto osvědčením přiznat stejné účinky i v dalších případech, jestliže je to účelné.
(2) Nelze-li použít předchozích ustanovení, může Úřad povolit na odůvodněnou žádost výrobce nebo dovozce anebo uživatele měřidla schválení typu nebo ověření měřidla anebo provedení určitých technických úkonů v zahraničí rovněž s účinky úkonů provedených podle tohoto zákona, popřípadě provedení těchto úkonů zajistit sám.
(3) Ustanovení tohoto zákona se použijí jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána, nestanoví něco jiného.
ČÁST V.
ÚKOLY ORGÁNŮ A ORGANIZACÍ
§ 13
Federální úřad pro normalizaci a měření
(1) Úřad je ústředním orgánem státní správy České a Slovenské Federativní Republiky pro oblast metrologie. Úřad řídí jeho předseda, jmenovaný vládou České a Slovenské Federativní Republiky.
(2) V oblasti metrologie Úřad a) stanoví program státní metrologie a zabezpečuje jeho realizaci;
b) zastupuje Českou a Slovenskou Federativní Republiku v mezinárodních metrologických orgánech a organizacích, zajišťuje úkoly vyplývající z tohoto členství a koordinuje účast orgánů a organizací na plnění těchto úkolů i úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv;
c) autorizuje organizace k výkonům v oblasti státní metrologie úředního měření a kalibrační služby;
d) provádí registraci organizací, které vyrábějí, opravují, popřípadě provádějí montáž měřidel;
e) zajišťuje kontrolu činnosti státních metrologických středisek vykonávanou v rámci jejich autorizace Úřadem, organizací autorizovaných pro úřední měření a středisek kalibrační služby organizací i organizací registrovaných;
f) je oprávněn kontrolovat v organizacích dodržování povinností stanovených tímto zákonem, zejména používání zákonných měřicích jednotek, vedení evidencí a stav v ověřování stanovených měřidel i hlavních etalonů a dále zabezpečení návaznosti ostatních měřidel včetně dávkovacích zařízení baleného zboží pro obchodní účely v rozsahu potřebném pro zajištění jakosti předmětu činnosti dané organizace, popřípadě podmínek pro certifikaci předmětu její činnosti;
g) poskytuje metrologické expertizy a informace; vydává osvědčení o metrologickém vybavení zkušebních laboratoří a o odborné způsobilosti metrologických pracovníků; vydává metodické pokyny, jimiž usměrňuje podnikovou metrologii; je oprávněn v případech zvláštního zřetele hodných určovat též metody měření;
h) zveřejňuje ve Věstníku Federálního úřadu pro normalizaci a měření zejména autorizace státních metrologických středisek, organizací pro úřední měření a středisek kalibrační služby v organizacích, dále státní etalony, československé referenční materiály, schválené typy měřidel a seznamy stanovených měřidel;
i) plní úkoly podle zvláštních předpisů.
§ 14
Státní metrologická střediska
(1) Státními metrologickými středisky jsou organizace, které Úřad autorizoval k určitým výkonům v oblasti státní metrologie po akreditaci, spočívající v prověření úrovně jejich metrologického i prostorového vybavení a kvalifikace pracovníků. Jestliže se nejedná o organizaci v působnosti Úřadu, uskutečňuje se autorizace v dohodě s touto organizací. Zjistí Úřad závažné nedostatky v metrologické činnosti státního metro logického střediska, může autorizaci po projednání s organizací omezit nebo zcela odejmout.
(2) Státní metrologické středisko provádí v rozsahu autorizace zejména státní metrologickou kontrolu měřidel, kalibraci měřidel, uchovávání státních etalonů, metrologický dohled a poskytování metrologických expertíz i odborných školení.
(3) Úřad státnímu metrologickému středisku přiděluje, popřípadě odnímá úřední značku pro ověření měřidla nebo schválení typu měřidla. V rozhodnutích a osvědčeních je státní metrologické středisko povinno uvést svůj název a připojit k podpisu otisk razítka státního metrologického střediska.
(4) Jiné organizace než ty, které jsou k tomu autorizovány, nejsou oprávněny užívat označení státní metrologické středisko, a to ani jako součást svého názvu.
(5) Činnosti uvedené v odstavci 2 může provádět též Úřad.
§ 15
Oprávnění pracovníků metrologických orgánů
Pracovníci metrologických orgánů jsou při plnění úkolů stanovených tímto zákonem oprávněni vstupovat do provozních prostorů a objektů organizací, požadovat potřebné informace, doklady a údaje i zajištění podmínek potřebných pro výkon uvedených funkcí. Při tom jsou povinni zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství, dodržovat zvláštní předpisy platné pro vstup do jednotlivých objektů. Pracovníci metrologických orgánů se vykazují zvláštním průkazem, popřípadě pověřením vydaným Úřadem. Organizace jsou povinny jim umožnit plnění těchto úkolů a poskytnout jim k tomu potřebnou součinnost.
§ 16
Úkoly organizací
Organizace
a) vedou evidenci používaných stanovených měřidel a hlavních etalonů podléhajících novému ověření s datem posledního ověření a předkládají tato měřidla k ověření;
b) zajišťují jednotnost a přesnost měřidel a měření a jsou povinny vytvořit metrologické předpoklady pro ochranu zdraví pracovníků, bezpečnosti práce a životního prostředí přiměřeně ke své činnosti.
§ 17
Registrace organizací
Organizace, které vyrábějí nebo opravují měřidla, popřípadě provádějí jejich montáž jsou povinny se přihlásit k registraci u Úřadu. Tato povinnost se nevztahuje na organizace, které tyto činnosti provádějí jen ojediněle nebo pro vlastní potřebu anebo jejichž předmětem jsou výhradně měřidla svým určením informativní. Úřad registraci provede, pokud má přihlášená organizace pro náležitý výkon dané činnosti vytvořeny potřebné předpoklady. Úřad registraci zruší, jestliže zanikly důvody, pro které byla provedena. Organizace je přitom povinna ohlásit Úřadu trvalé ukončení registrované činnosti.
§ 18
Střediska kalibrační služby
Úřad může akreditovat organizaci na její žádost jako středisko kalibrační služby k poskytování metrologických služeb pro jiné organizace a přidělit jí kalibrační značku. Pro udělení i odejmutí akreditace platí příslušná ustanovení o autorizaci státních metrologických středisek obdobně (§ 14) Předmětem akreditace jsou metrologické výkony, které nejsou tímto zákonem vyhraženy jiným subjektům.
§ 19
Úřední měření
Úřad může v případech zvláštního zřetele hodných autorizovat organizaci na její žádost k výkonu úředního měření ve stanoveném oboru měření. Podmínkou výkonu je užívání měřidel odpovídajících požadavkům státní metrologické kontroly, dále osvědčení o odborné způsobilosti úředního měřiče odpovědného za úřední měření vydané Úřadem a dohled převáděný příslušným státním metrologickým střediskem. Úředním měřením se rozumí metrologický výkon, o jehož výsledku vydává autorizovaná organizace doklad, který je veřejnou listinou. Autorizaci může Úřad odejmout, jestliže se zjistí, že nejsou dodržovány podmínky jejího řádného výkonu.
ČÁST VI.
ÚHRADY A POKUTY
§ 20
Úhrady
Výkony v metrologii se poskytují za úplatu, pokud předpisy o správních poplatcích nestanoví vyměření poplatku.
§ 21
Pokuty organizacím
(1) Úřad může uložit pokutu až do výše 200 000 Kčs organizaci, která a) uvedla do oběhu měřidlo, jehož typ nebyl schválen, ač měl být, nebo které nemělo vlastnosti schváleného typu anebo nebylo ověřeno, ač mělo být;
b) použila stanovené měřidlo bez platného ověření k účelu, pro který byl předmětný druh měřidla vyhlášen jako stanovený;
c) neoprávněně použila, pozměnila nebo poškodila úřední nebo kalibrační značku měřidla;
d) poskytla metrologický výkon včetně úředního měření bez oprávnění nebo vyrobila, popřípadě opravila měřidlo bez registrace předepsané tímto zákonem;
e) neposkytla metrologickým orgánům zákonem stanovenou součinnost;
f) neplní povinnosti stanovené v § 16.
(2) Při ukládání pokut se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.
(3) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se Úřad dověděl o porušení povinnosti podle odstavce 1, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění takové povinnosti došlo.
(4) Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.
(5) Pravomocné rozhodnutí o uložení pokut Úřad zašle příslušné finanční správě. Výnos pokut plyne do rozpočtu republiky, na jejímž území má sídlo finanční správa, které náleží pokutu vymáhat.
ČÁST VII.
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 22
Řízení
(1) V řízení ve věcech státní metrologie s výjimkou autorizace organizací se postupuje podle správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Účastníkem řízení je pouze ten, jemuž tento zákon stanoví povinnosti nebo oprávnění.
(2) Metrologické orgány jsou povinny provádět výkony státní metrologické kontroly měřidel ve lhůtách stanovených v § 23 Metrologické orgány jsou oprávněny řízení zastavit, jestliže účastník řízení neposkytl potřebnou součinnost.
(3) Opravné prostředky proti rozhodnutím státních metrologických středisek rozhoduje Úřad. Odvolání proti těmto rozhodnutím nemají odkladný účinek. Opravné prostředky proti rozhodnutím Úřadu mají odkladný účinek.
(2) Při ukládání pokut se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.
(3) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se Úřad dověděl o porušení povinnosti podle odstavce 1, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění takové povinnosti došlo.
(4) Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.
(5) Pravomocné rozhodnutí o uložení pokut Úřad zašle příslušné finanční správě. Výnos pokut plyne do rozpočtu republiky, na jejímž území má sídlo finanční správa, které náleží pokutu vymáhat.
ČÁST VII.
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 22
Řízení
(1) V řízení ve věcech státní metrologie s výjimkou autorizace organizací se postupuje podle správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Účastníkem řízení je pouze ten, jemuž tento zákon stanoví povinnosti nebo oprávnění.
(2) Metrologické orgány jsou povinny provádět výkony stát ní metrologické kontroly měřidel ve lhůtách stanovených v § 23 Metrologické orgány jsou oprávněny řízení zastavit, jestliže účastník řízení neposkytl potřebnou součinnost.
(3) Opravné prostředky proti rozhodnutím státních metrologických středisek rozhoduje Úřad. Odvolání proti těmto rozhodnutím nemají odkladný účinek. Opravné prostředky proti rozhodnutím Úřadu mají odkladný účinek.
§ 24
Přechodné ustanovení
(1) Řízení ve věcech státní metrologie započatá před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
(2) Lhůty pro periodické ověřování měřidel stanovené podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti až do prvního ověření měřidla za účinnosti tohoto zákona; od tohoto ověření měřidla začínají běžet lhůty stanovené podle tohoto zákona. Jestliže organizace používá měřidlo, které je nově zařazeno jako stanovené, je povinna přihlásit je k ověření nejpozději do 90 dnů od jeho stanovení. Do ukončení ověřovacího řízení může být měřidlo předběžně používáno.
(3) Pověření organizací ověřováním měřidel, popřípadě dalšími metrologickými činnostmi podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti do jejich nahražení autorizačními akty podle tohoto zákona, pokud nebudou odňata, nejdéle však do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 25
Zmocňovací ustanovení
K provedení § 6, 8, 9, 12, 14, 18 a 19 tohoto zákona vydá Úřad obecně závazný právní předpis, jímž podrobněji upraví postup a podmínky při schvalování typu měřidla a československých referenčních materiálů, při ověřování měřidel a při akreditacích, popřípadě autorizacích organizací.
§ 26
Zrušovací ustanovení
Zrušují se
1. zákon č. 85/1866 ř. z., o veřejných ústavech vážních a měrných,
2. nařízení ministerstva obchodu č. 126/1876 ř. z., jímž se vydává předpis vykonávací k zákonu č. 85/1866 ř. z., o veřejných ústavech vážních a měrných,
3. zákon č. 35/1962 Sb., o měrové službě, ve znění zákona č. 57/1975 Sb.,
4. vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 61/1963 Sb., o zajišťování správnosti měřidel a měření, ve znění vyhlášky Úřadu pro normalizaci a měření č. 102/1967 Sb.,
5. vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 33/1964 Sb., o československých analytických normálech, ve znění vyhlášky Úřadu pro normalizaci a měření č. 26/1983 Sb.,
6. výnos Úřadu pro normalizaci a měření ze dne 1. listopadu 1979 č. j. 922/79/15-Jn/Šn, o státních a podnikových ověřovacích značkách pro měřidla, oznámený v částce 26/1979 Sb.
7. výnos č. 902/1981 Úřadu pro normalizaci a měření ze dne 28. října 1981, o státní značce schválení typu měřidla pro typové ověřování měřidel, popř. schvalování vzorků měřidel, oznámený v částce 34/1981 Sb.,
8. vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 93/1988 Sb., o stanovených měřidlech.
§ 27
Účinnost
Zákon nabývá účinnosti dnem 1. 1. 1991.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
I. Obecná část
Měření objektivizuje výsledky celého spektra hospodářských činností, počínaje vědou a výzkumem přes výrobu po směnu a užití. Proto státy již od nejstarších společenských formací stanovovaly právními normami alespoň měřicí jednotky a náležitosti měřidel používaných na trzích. Z tohoto základu se vyvinula právní úprava metrologie v hlavních rysech shodná u všech průmyslových zemí.
Dosavadní zákon č. 35/1962 Sb., o měrové službě, jen nepodstatně novelizovaný zákonem č. 57/1975 Sb., odpovídá svým pojetím i obsahem době svého vzniku. Od zákonů hospodářsky vyspělých států se odlišuje především předepsanou působností odvětvových ministerstev a detailním zasahováním do vnitropodnikové metrologie, ale také nedostatkem sankcí za porušování zákona. Tento stav se dostával do rozporu již s někdejší koncepcí tzv. přestavby hospodářského mechanismu. Proto federální vláda rozhodla o vypracování nového zákona o metrologii, jehož cílem je moderní právní úprava odpovídající metrologickým potřebám tržního hospodářství i potřebám mezinárodní spolupráce zejména v Evropě.
Za základ předkládaného návrhu sloužil vzorový "Zákon o metrologii" vydaný jako mezinárodní dokument č. 1 doporučující povahy vládní Mezinárodní organizací pro legální metrologii (OIML). Předkládaný návrh vychází z uvedeného dokumentu ve všech hlavních metrologických institutech, jakými jsou např. způsob stanovení závazných měřicích jednotek, státní metrologická kontrola a její druhy, kritéria pro výběr měřidel stanovených k povinnému ověřování, registrace výrobců a opravců měřidel, sankce. Zároveň bylo ovšem nutné zmíněné instituty transformovat do našeho právního řádu, popřípadě je též doplnit o vhodné prvky z platné právní úpravy jiných členských států OIML, které vzorový zákon neobsahuje.
Ze srovnání s dosavadní právní úpravou vyplývají tyto hlavní rozdíly:
a) základní měřicí jednotky již nebudou taxativně stanoveny zákonem, ale státní technickou normou v zájmu pružné realizace změn mezinárodní soustavy jednotek SI;