Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní republiky 1990

VI. volební období

27

Návrh poslanců Federálního shromáždění

Petra Brodského, Alberta Černého, Bohumila Doležala. Stanislava Hanáka, Jaroslava Hladíka, Drahomíry Kovaříkové. Michala Malého, Emanuela Mandlera, Vladimíra Mikule, Júlia Minku, Karla Novosáda, Jaromíra Piskore, Františka Šebeje, Jana Šolce, Petra Tomana a Romana Zelenaye

ze dne ..... července 1990

o poslaneckých platech a náležitostech poslanců Federálního shromáždění

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

Poslanecký plat

§ 1

Poslanci Federálního shromáždění /dále jen "poslanců/ náleží poslanecký plat /dále jen "plat"/ ve výši 9 000 Kčs měsíčně, počínaje prvním dnem měsíce, v němž složil ústavním zákonem předepsaný slib. Plat mu náleží ještě tři měsíce po té, kdy došlo k zániku jeho poslaneckého mandátu.

Funkční příplatky

§ 2

/1/ Vedle platu podle § 1 náleží poslanci, který vykonává ve Federálním shromáždění některou z funkcí uvedených v následujících ustanoveních, měsíční funkční příplatek, a to počínaje prvním dnem měsíce, v němž byl do funkce zvolen.

/2/ Předsedovi Federálního shromáždění náleží funkční příplatek ve výši 15 000 Kčs.

/3/ Prvnímu místopředsedovi Federálního shromáždění náleží funkční příplatek ve výši 10 000 Kčs.

/4/ Předsedům sněmoven náleží funkční příplatek 5 000 Kčs.

/5/ Místopředsedům Federálního shromáždění náleží funkční příplatek ve výši 4 000 Kčs.

/6/ Místopředsedům sněmoven Federálního shromáždění náleží funkční příplatek ve výši 3 000 Kčs.

/7/ Předsedům výborů sněmoven Federálního shromáždění náleží funkční příplatek ve výši 2 500 Kčs.

/8/ Místopředsedům výborů sněmoven Federálního shromáždění náleží funkční příplatek ve výši 1 000 Kčs.

/9/ Tajemníkům výborů sněmoven Federálního shromáždění náleží funkční příplatek ve výši 500 Kčs.

/10/ Členům předsednictva Federálního shromáždění náleží funkční příplatek ve výši 500 Kčs; funkční příplatek však nenáleží poslancům vykonávajícím funkce uvedené v § 2 odst. 2, 3 a 5.

/11/ Funkcionářům komisí předsednictva Federálního shromáždění a sněmoven náleží funkční příplatek jako funkcionářům výborů, rozhodne-li o tom předsednictvo Federálního shromáždění nebo sněmovny.

Cestovní náhrady

§ 3

/1/ Poslanci náleží paušální cestovní náhrada ve výši 2 000 Kčs měsíčně a to počínaje prvním dnem měsíce, kdy složil ústavním zákonem předepsaný slib.

/2/ Poslanci též náleží náhrada za ubytování v prokázané výši, pokud cestu konal v souvislosti s výkonem poslanecké funkce.

/3/ Cestovní náhrady při cestách do zahraničí, které souvisejí s výkonem poslanecké funkce, stanoví předsednictvo Federálního shromáždění.

§ 4

/1/ Poslanci mohou bezplatně používat prostředků veřejné hromadné dopravy na území České a Slovenské Federativní Republiky.

/2/ Letadel veřejné letecké dopravy může poslanec bezplatné použít tam i zpět

a/ pro cesty na schůze sněmovny, jejích orgánů nebo orgánů Federálního shromáždění, nebo

b/ pro cesty k nimž byl pověřen předsednictvem sněmovny, popř. předsednictvem Federálního shromáždění, anebo

c/ pro cesty, k nimž byl pověřen výborem nebo komisí některé ze sněmoven nebo předsednictva Federálního shromáždění, dá-li k tomu souhlas předseda některé ze sněmoven. popř. předseda Federálního shromáždění.

Náhrady dalších výdajů

§ 5

K úhradě věcných výdajů, popř. nákladů za služby, potřebných pro výkon poslanecké funkce, náleží poslanci náhrada ve výši 5 000 Kčs měsíčně, a to počínaje prvním dnem měsíce, v němž složil ústavním zákonem předepsaný slib.

§ 6

Kromě nároku podle § 5 mají poslanci vykonávající funkce uvedené v § 2 odst. 2 - 6 tyto další nároky:

a/ předseda Federálního shromáždění má po dobu výkonu této funkce právo bezplatně užívat přiměřeně vybavený byt; ostatní poslanci vykonávající funkce uvedené v § 2 odst. 3 - 6 mají toto právo, jen mají-li bydliště mimo sídlo Federálního shromáždění;

b/ právo používat bezplatně služební vozidlo a služební telefon.

Ztráta nároků

§ 7

/1/ Nezúčastní-li se poslanec bez řádné omluvy 4 jednacích dnů výborů sněmovny nebo 3 jednacích dnů sněmovny v období jednoho kalendářního měsíce, ztrácí nárok na polovinu poslaneckého platu, polovinu paušálních náhrad (§ 3 a 5), které by mu jinak náležely na měsíc následující.

/2/ Nezúčastní-li se poslanec bez řádné omluvy 8 jednacích dnů výboru sněmovny nebo 6 jednacích dnů sněmovny v období jednoho kalendářního měsíce, ztrácí nárok na celý poslanecký plat, celý funkční příplatek a celé paušální náhrady (§ 3 a 5), které by mu jinak náležely na měsíc následující.

/3/ Způsoby rozhodování o ztrátě nároků podle odst. 1 a 2 upraví jednací řád Federálního shromáždění.

Společná a závěrečná ustanovení

§ 8

/1/ Poslanci jsou účastni nemocenského pojištění [Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů] a sociálního zabezpečení [Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů] stejně jako pracovníci v pracovním poměru.

/2/ V době, kdy poslanec nevykonává svoji funkci pro nemoc, náleží mu plat podle § 1, nejdéle však po dobu 6 měsíců; po tuto dobu mu nenáleží nemocenské.

/3/ Poslanci náleží přídavky na děti ve výši a za podmínek stanovených obecnými právními předpisy [Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení materské dovolené, dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů].

§ 9

/1/ Platy (§ 1) a funkční příplatek (§ 2) podléhají dani ze mzdy.

/2/ Paušální náhrady (§ 3 a 5) dani ze mzdy nepodléhají.

§ 10

Poslanci nenáležejí nároky podle tohoto zákona v době, po kterou je členem vlády České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky nebo Slovenské republiky a nebo vedoucím federálního a nebo republikového ústředního orgánu státní správy.

§ 11

/1/ Federální shromáždění odpovídá poslanci za škodu, která mu vznikla při výkonu poslanecké funkce nebo v přímé souvislosti s ní, podle pracovně právních předpisů [Hlava 8 zákoníku práce].

/2/ Poslanec odpovídá Federálnímu shromáždění za škodu, kterou mu způsobil při výkonu poslanecké funkce nebo v přímé souvislosti s ní, podle pracovně právních předpisů [Jako ad 4].

§ 12

Zrušují se § 22 - 25 zákona č. 32/1989 Sb., o poslancích Federálního shromáždění.

§ 13

/1/ Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

/2/ Poslancům, kteří vykonávají poslaneckou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona náležejí nároky podle tohoto zákona od prvního dne měsíce, v němž zákon nabyl účinnosti.

Rostoucí požadavky na zákonodárné sbory kladou též zvýšené nároky na jednotlivé členy zastupitelského orgánu. Zvýšily se společenská odpovědnost a nároky na výkon funkce poslance a na jeho informovanost. Má-li poslanec důsledně plnit všechny požadavky, musí mít dostatek času na studium jednotlivých materiálů, na opatřování podkladů a informací a na konzultace s odborníky. Je třeba poslance natolik materielně zajistit, aby nebyli závislí na výkon zaměstnání a mohli se plně a profesionálně věnovat své poslanecké činnosti. V úvahu bylo vzato i hledisko důstojného postavení poslance ve společnosti. Znamená to stanovit jim takovou odměnu (plat), která by dovolovala jak poslanci, tak jeho rodině odpovídající sociální zajištění. V této souvislosti je třeba vyřešit i otázku zajištění poslance v případě nemoci. Vedle toho je třeba zajistit poslancům náhrady ostatních výdajů, které souvisí s poslaneckou činností.

Navrhovaná právní úprava vychází z předpokladu jednotného poslaneckého platu, který by náležel každému poslanci a kromě toho by funkcionáři Federálního shromáždění jeho orgánů, sněmoven a jejich orgánů, pobírali funkční příplatky podle významu zastávané funkce.

Zvláštní část

Nárok na poslanecký plat vzniká každému poslanci složením Ústavou předepsaného slibu. Výše platu byla stanovena s přihlédnutím k platům vedoucích pracovníků ve státní správě i výší platů vedoucích ústředních orgánů státní správy a vedoucích hospodářských pracovníků.

Nárok na poslanecký plat má poslanec bez ohledu na to, je-li v pracovním nebo obdobném poměru či nikoli.

Obdobně jako je tomu u jiných ústavních činitelů náleží poslanci plat ještě tři měsíce po zániku poslaneckého mandátu.

Výše funkčního příplatku jednotlivým funkcionářům Federálního shromáždění je stanovena odstupňované tak, aby vyjadřovala zvýšené nároky na řídící práci a odpovědnost z toho vyplývající.

Uvedené ustanovení nahrazuje dosavadní úpravu denních diet a místo ní stanoví paušální náhradu ve výši 2 000 Kčs měsíčně. Úprava je jednodušší a odstraňuje poměrně složitou administrativu.

V tomto ustanovení se přebírá dosavadní úprava, podle které poslancům náleží právo bezplatného používání hromadných dopravních prostředků a v určitých případech i letadel.

Úhradou věcných výdajů popřípadě nákladů na služby potřebných pro výkon poslanecké funkce se rozumí například úhrada za jinou než veřejnou hromadnou dopravu poslance, nájem kanceláře, poradenské služby, expertíz, písařských prací, telefonů, kancelářských potřeb, tisku a literatury a výdajů na reprezentaci.

Po dobu výkonu svých funkcí mají níže uvedení funkcionáři tyto další nároky: Předseda Federálního shromáždění má vždy nárok na užívání přiměřeně vybaveného bytu, používání služebního vozidla a služebního telefonu na náklady Kanceláře Federálního shromáždění.

Pokud jde o prvního místopředsedu, místopředsedy Federálního shromáždění, předsedy a místopředsedy Sněmovny lidu a Sněmovny národů, upravují se v tomto zákoně náležitosti obdobně jako u předsedy Federálního shromáždění s tou výjimkou, že nárok na užívání přiměřeně vybaveného bytu vzniká pouze tehdy, pokud tento funkcionář nemá bydliště v sídle Federálního shromáždění.

Pro ubytování předsedy, prvního místopředsedy, místopředsedů Federálního shromáždění, předsedy a místopředsedů Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění po dobu výkonu jejich funkce, může Národní výbor podle § 2 zákona čl. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty vyčlenit potřebný počet bytů. Tyto byty se nebudou přidělovat do osobního užívání, dispoziční právo s byty bude mít Federální shromáždění a bude je přenechávat do dočasného užívání (četně zařízení) podle § 397 Občanského zákoníku.

Podrobnosti užívání, jeho skončení a otázky spojené s užíváním musí být upraveny v dohodě o přenechání bytu do dočasného užívání.

Toto ustanovení navazuje na povinnost poslanců aktivně a iniciativně se účastnit jednání a prací sněmovny, jejích orgánů a orgánů Federálního shromáždění, do nichž byli zvoleni Nemohou-li se ze závažných důvodů účastnit schůze uvedených orgánů, jsou povinni se omluvit předsedovi sněmovny nebo předsedovi orgánu, jehož jsou členy (§ 10 zákona č. 32/1989 Sb., o poslancích Federálního shromáždění). Je stanoveno, kdy se poslanci za neúčast bez řádné omluvy na jednání výborů sněmovny krátí nárok na výplatu měsíčního platu, funkčního příplatku a paušálních náhrad, které by mu jinak příslušely na následující měsíc a kdy poslanec pozbývá nárok na výplatu poslaneckého platu, funkčního příplatku a paušální náhrady, které by mu jinak náležely na následující měsíc.

V ustanovení odstavce 1 a 2 se řeší některé obecné otázky související s poslaneckými platy a dalšími náležitostmi. V prvé řadě jde o to, ze poslanci náleží poslanecká náhrada i v případě, ze je nemocen. Nebude tedy pobírat dávky nemocenského pojištění, ale pouze poslanecký plat. Tento plat mu bude sloužit i k úhradám uvedených v § 5. Rovněž tak pokud je poslanec poživatelem například invalidního důchodu (plného nebo částečného), starobního důchodu nebo poslankyně poživatelkou vdovského důchodu, bude pobírat vedle dávky důchodového zabezpečení i poslanecký plat.

Odstavec 3 tohoto ustanovení zakládá poslanci nárok na přídavky na děti za předpokladu, ze splňuje podmínky pro jejich přiznání podle zvláštních předpisů. Uvedené znění také respektuje skutečnost, ze přídavky na děti může v rodině pobírat pouze jeden oprávněný příjemce a to podle volby oprávněných.

Jak poslanecký plat, tak i funkční příplatky podléhají dani ze mzdy, neboť jsou svojí povahou odměnou za práci. Naproti tomu paušální náhrady dani ze mzdy nepodléhají.

Zde je stanovena neslučitelnost příjmu poslance a příjmu ministra nebo vedoucího ústředního orgánu státní správy. Náročnost těchto funkcí nedopouští souběh obou příjmů. Obdobně jako je tomu u jiných ústavních činitelů náleží poslanci plat ještě tři měsíce po zániku poslaneckého mandátu.

Toto ustanovení upravuje i nároky poslanců v případech, kdy poslanec utrpí škodu při výkonu poslanecké funkce. Jde o náhrady za pracovní úraz nebo podobnou újmu a proto je také voleno řešení shodné s řešením v pracovně právních předpisech (§ 170 a následujících zákoníku práce).

Obdobně se upravuje i odpovědnost poslance za případnou škodu, ze jména proto, aby náhrada škody byla limitována maximální částkou, rovnající se trojnásobku platu.

Jde o obvyklé zrušovací ustanovení.

Účinnost zákona je stanovena v souladu s předpisy o vyhlašování zákonů. Z § l vyplývá, že poslancům budou jejich náležitosti (plat, funkční příplatky a další náležitosti) vypláceny od složení slibu podle tohoto zákona.

Zákonná úprava si vyžádá cca 59 000 000 Kčs ročně.

Srovnávací tabulka

navrhovaných poslaneckých platů a náležitostí poslanců FS - VI. volební období

(částky uvedeny v tis. Kčs)