Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem pánu poslancovi Mynářovi. Je
17.43 hodín. Navrhol som, že by sme skončili
v 17.45 hodím. Pán prvý podpredseda sa dožaduje,
aby sme zahájili rozpravu aspoň jedným diskusným
príspevkom. Pýtam sa pána poslanca Čičmanca,
ktorý je prihlásený ako prvý, či
si praje vystúpiť. (Áno.)
Odovzdávam teraz riadenie schôdze pánu prvémupodpredsedovi
Jičínskému.
(Řízení schůze převzal první
místopředseda FS Z.Jičínský.)
Poslanec SL P. Čičmanec: Vážený
pán predsedajúci, vážené Federálne
zhromaždenie, klub poslancov KDH podporuje vládny
návrh zákona o prevádzke rozhlasového
a televízneho vysielania (tlač 847), v znení
návrhov výborov sociálnych a kultúrnych
Snemovne národov a Snemovne ľudu (tlač 951).
Pri hlasovaní a o pozmeňovacích návrhoch
v § 7, ktoré sa týkajú času vyhradeného
pre reklamu podporíme pôvodný vládny
návrh reprezentovaný alternatívou I. Totiž
slovenský rozhlas a televízia majú približne
polovičný počet koncesionárov, než
český rozhlas a televízia, Príjmy
z reklamy sú, podľa vyjadrenia riaditeľa, pre
nich veľmi závažné. Keď si nezarobia,
o to viac budú zaťažovať štátny
rozpočet.
Podávam tento pozmeňovací návrh. V
§ 5 odst. 3 nahradiť slová "do 22.00 hodiny"
slovami "do 23.00 hodiny". Teda dolná hranica
doby, kedy je možné začať vysielať
erotické programy presunúť z 22.00 hodiny na
23.00 hodinu. 22.00 hodinu pokladáme za príliš
včasnú, prdovšetkým v lete, kedy máme
letný čas. Je to len pol hodina, hodina po zotmení.
Prosím vás všetkých, aby ste tento pozmeňovací
návrh podporili už z toho dôvodu, že uvedené
relácie nielen že sú spôsobilé
ohroziť zdravý vývoj a mravný vývoj
detí a mládeže, ale tiež z hľadiska
umeleckej a celkovej hodnoty sú väčšinou
brakové. Ako také by zaberali cenný čas
využiteľný pre normálne relácie.
Pre prípad, že by sa vyskytli a boli schválené
tak závažné pozmeňovacie návrhy,
ktoré by zmnenili filozofiu zákona, žiadame
o možnosť krátkej schôdzky klubu pred záverečným
hlasovaním. Pri tom opakujem, že návrh zákona
v znení tlače 951 v podstate podporujeme. Ďakujem
za pozornosť.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Jako druhý
vystoupí poslanec Soldát, připraví
se poslanec Piskoř.
Poslanec SL M. Soldát: Vážený pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
dovolil bych si předložit jeden pozměňovací
návrh. A to: Namísto § 28 dát nový,
který by zněl: Zákon č. 424 /1991
Sb., o sdružování v politických stranách
se mění takto: V § 17 odst. 4 písm.
a) se vypouští slova "provozování
rozhlasových a televizních stanic ". Původní
§ 28 označit jako § 29. Toto bych zdůvodnil
tím, že na minulé schůzi, kdy jsme přijali
zákon o sdružování v politických
stranách, mimo jiné jsme přijali pozměňovací
návrh, který umožňuje politickým
stranám a hnutím, aby byly účastny
jako právnické osoby na provozování
rozhlasového a televizního vysílání.
Domnívám se, že spoluúčast politických
stran a hnutí na rozhlasovém a televizním
vysílání je v rozporu se smyslem tohoto zákona.
Navíc počet frekvencí, které je možno
přidělit, je velice omezen. Počet politických
stran a hnutí v ČSFR je vysoký, a nelze tedy
zajistit, aby každá strana nebo hnutí mohly
participovat na vysílání. Proto i z těchto
důvodů, když nelze zajistit stejné podmínky
pro všechny strany a hnutí, doporučuji, aby
tento pozměňovací návrh byl akceptován.
Dále navrhuji, aby v § 6 odst. 1 písm.g) bylo
vypuštěno slovo " ateistické", protože
si myslím, že nemá žádnou logiku.
Pokud zpravodajové zdůvodní, tak bych svůj
návrh v tomto bodě vzal zpět.
Poslanec SL J. Piskoř: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, předem bych chtěl
poděkovat jak federální vládě,
která jakž takž rychle zareagovala na naši
interpelaci ohledně tohoto zákona. Potom bych chtěl
poděkovat našim zpravodajům, kteří
odvedli obrovský kus práce.
Přečtu všechny své pozměňovací
návrhy. Je jich dvanáct. Potom se k nim vrátím
v rámci zdůvodnění.
V § 2 odst. 2 písm. e) ukončit za slovy nepřímému
financování pořadu.
Vypustit § 4 odst. 2.
V § 6 odst.1 písm. g) - doplnit před slova
reklamy náboženské slova u provozovatelů
ze zákona, a to v obou alternativách.
Pokud neprojde alternativa II., navrhuji jako svůj pozměňovací
návrh ve znění § 7 odst. 2 alternativu
II. - tzn., že si ji osvojuji jako svůj pozměňovací
návrh.
V § 9 odst. 3 navrhuji vypustit slova nejméně.
V § 9 odst. 4 navrhuji změnit slovo šesti na
slovo čtyřmi a slovo třemi na slovo dvěma.
V § 10 odst.7 za navrhovaný text doplnit "státní
organizace nebo společnost s účastí
státu". V § 10 vypustit odst. 8. V § 11
vypustit odstavec 1 písm. f) a písm. g). V §
12 vypustit odstavec 3. Vypustit v § 16 odst. 2. V §
18 změnit v odstavci 10 text takto: "Federální
rada příjímá rozhodnutí nadpoloviční
většinou hlasů všech svých členů."
Nyní bych se krátce vrátil k jednotlivých
pozměňovacím návrhům. V §
2 odst. 1 písm. f) ukončit financování
pořadů. Žádaný výčet
ani po rozšíření není dost úplný,
aby postihl všechny speciální případy
sponzorování programů, především
těch, kde záměrem není propagace,
ale skryté ovlivňování vysílání,
což je zvlášť důležité
a což návrh neřeší. Při
navrhovaném řešení se budou pravidla
pro sponzorované pořady vztahovat na všechny
případy, čímž jedině bude
naplněn účel zákona.
§ 4 - v duálním systému se zájmy
veřejnosti ohledně obsahu vysílání
realizují pouze činností provozovatelů
ze zákona, proto jsou zřizováni. Rozsah oněch
zájmů a činností je věcí
zřizovacích zákonů. Pro ostatní
provozovatele mají existovat pouze nejobecnější
pravidla. Zákon demokratické země jim nemůže
ukládat nějaké úkoly. Chtěl
bych, aby někdo definoval pojem "vyvážené
informace nezbytné pro svobodné vytváření
názorů".
§ 6 - vypuštění písm. g). Jako
v mnoha jiných případech, měli tvůrci
zákona zjevně před očima provozovatele
ze zákona. Nezávislému držiteli licence
nelze a netřeba ukládat podobná omezení.
§ 9 odst. 3 je kontradiktorní s § 23. O tom mluvil
zpravodaj Prokop.
§ 9 odst. 4 - šest celoplošných frekvencí
je znevýhodnění držitelů licencí.
§ 10 odst. 7 - přečetl bych text celého
odstavce:
"Společníkem obchodní společnosti,
která o licenci žádá, nebo jí
byla udělena licence, nesmí být provozovatel
ze zákona." Chci doplnit "státní
organizace nebo společnost s účastí
státu". Je třeba zabránit státu
v obcházení požadavků na nezávislost
vysílání.
§ 10 odst. 8 - tento odstavec navrhuji zcela vypustit. Přečtu
jej: "Podíl pořadů převzatých
od jiných provozovatelů v ČSFR nebo v zahraničí
nesmí ve vysílání činit více
než 80 procent." To znamená povinnost 20 % jakési
vlastní tvorby. Nelze zakotvit povinnost této vlastní
tvorby, neboť je to nekontrolovatelné a omezuje to
zakázkovou efektivní specializaci.
§ 11 - navrhuji vypustit písmena f) a g). Jednak jde
o údaje, které by měly být chráněny,
a jednak o kritéria zcela nevhodná k tomu, aby byla
brána v potaz při úvaze o přidělení
frekvence.
§ 12 odst. 3 si dovoluji přečíst: "Součástí
rozhodnutí o udělení licence jsou kromě
podmínek uvedených v odst. 2 rovněž
podmínky, které provozovateli vysílání
stanoví orgán udělující licence."
Toto je pro mě zcela nepřijatelné. Ustanovení
je v rozporu s požadavkem, že povinnosti provozovateli
či jiné podmínky může uložit
jen zákon. Někdo si bude osvojovat další
podmínky pro přidělování licence.
§ 16 - vypustit odstavec 2. Původní text je
v naprostém rozporu s deklarovaným duchem zákona.
Zároveň poněkud odhaluje skutečný
záměr tvůrce. Nejedná se o stanovení
obecných pravidel, na základě kterých
se bude svobodně rozvíjet pluralitní vysílání,
ale o normu, která má pomoci tuto oblast řídit.
Poslední zdůvodnění - nahrazení
§ 18 odst. 10. Myslím, že Federální
rada není operativní orgán a měla
by rozhodovat jednoznačně způsobem blížícím
se konsensu, tzn. nadpolovičnou většinou všech
svých členů. Děkuji.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Předáváte
písemně, pane kolego? (Poslanec SL J. Piskoř:
Ano.) Nyní má slovo poslanec Dostál. Připraví
se poslankyně Nováková. Myslím, že
tyto dva příspěvky můžeme ještě
vyslechnout. Pokud se další kolegové hlásí
do diskuse, prosím o přihlášky.
Poslanec SN P. Dostál: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, ve zpravodajských zprávách
mi chybělo objektivní zhodnocení diskuse
v našem garančním výboru, tedy ve výboru
sociálním a kulturním, kde vlastně
teprve vznikly oproti vládnímu návrhu alternativy.
V této souvislosti za náš klub bych chtěl
podpořit vyjádření klubu KDH, které
tu bylo před chvílí prezentováno a
podpořit hlavně alternativu I. v § 7. Myslím,
že zpravodajové nás neseznámili s tím,
co veřejnoprávní prostředky také
musejí zajišťovat a k čemu potřebují
peníze za reklamy, aby se nesahalo do státního
rozpočtu, abychom tedy za rok neměli zvýšené
požadavky. S vaším dovolením bych upoutal
pozornost na materiál, který jsme všichni dostali
už asi před dvěma měsíci, takový
rozborový materiál. Dovoluji si z něj citovat
takové závažné věci jako argument,
proč alterfnativu I.
"Veřejný sektor musí zajistit, to je
financovat, pokud signál šíří
jiné telekomunikační organizace, šíření
signálu svého vysílání obyvatelům
na celé ploše daného územního
celku, a to bez ohledu na náklady, které to přináší.
Soukromý sektor naopak provozuje vysílače
jen tam, kde se mu to vyplácí, v hustě obydlených
oblastech a pod. (Zapadlá údolí ho prostě
nezajímají.) Veřejný sektor musí
zajistit takovou programovou skladbu, která odpovídá
potřebám celé společnosti, tedy všem
skupinám obyvatelstva; přiměřeně
musí respektovat i zájmy nemšinové.
Soukromý sektor vysílá především
takové programy, které mu zajišťují
sledovanost. Kulturní či vzdělávací
funkce vysílání může opomíjet.
Veřejný sektor má povinnost podstatnou část
svého vysílání sám vyrábět
nebo si ho nechat vyrábět u produkčních
firem, tudíž nemůže vysílat jen
lacinou tvorbu nakoupenou na zahraničních trzích,
tj. jak známe ze zahraniční praxe ve větší
části soukromého sektoru. Tím se zajišťuje,
aby byl zachován národní charakter vysílání,
byly naplňovány potřeby vlastní kultury,
kulturní identity a v neposlední řadě
i potřeby rozvoje vlastní tvorby. Vysílání
veřejnoprávního sektoru tudíž
respektuje reálné zájmy, tedy naše zájmy,
a vychází z tradic služby pro veřejnost,
která ovšem není chápána zjednodušeně
jako služba zákazníkovi, ale jako služba
politickému a kulturnímu životu společnosti
prováděná samozřejmě v podmínkách
nezávislosti a plurality."
Tolik tedy, proč náš klub podporuje návrh
KDH, aby byla přijata alternativa I.
Dál bych chtěl upozornit na záležitost
také velmi podstatnou. V tomto paragrafu se do jednoho
pytle dává televize a rozhlas.
A to jsou dvě velmi rozdílné věci.
Jednak řemeslně, profesionálně technickým
zajištěním atd. Skutečnost opravdu v
Čechách a na Moravě je naprosto jiná
než na Slovensku. Na Slovensku je nutně menší
podíl poplatníků a snížení
reklamy rozhlasu znamená opravdu ohrožení slovenského
vysílání. Potvrzuji to, co zde řekl
kolega z KDH. Osobně jsem tuto záležitost konzultoval
a projednával ve Slovenském rozhlasu. Dostal jsem
spoustu materiálů. Proto si dovoluji navrhnout kompromisní
pozměňovací návrh: V případě,
že by neprošla alternativa jedna a prošla alternativa
dvě, navrhuji kvůli rozhlasu alternativu tři.
Alternativa tři by vypadala takto: Odstavec jedna z alternativy
dvě a odstavec dvě z alternativy jedna. Je to mix.
Děkuji vám.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Předejte písemně,
pane kolego. Slovo má paní poslankyně Nováková.
Prosím paní poslankyni Nazari, pokud je v přilehlých
prostorách, aby se dostavila do jednací síně.
Poslankyně SL E. Nováková: Vážený
pane předsedající, vážení
přítomní, jistě nikdo nepochybuje
o tom, že přijetí zákona o provozování
rozhlasového a televizního vysílání
je mimořádně důležité.
Je důležité především z
hlediska zájmů a potřeb diváků
a celé společnosti, neboť podle tohoto zákona
se bude určovat, kdo bude vysílat. Zákon
bude ovlivňovat i to, co se bude divákům
předkládat. Jde v zásadě o to, aby
při odstraňování monopolu Československé
televize a rozhlasu nedošlo k druhému extérmu
- k neúnosné komercionalizaci televizního
i rozhlasového vysílání, o jejichž
neblahých důsledích často a varovně
mluví mnohé autority západního světa.
Mluví o ní jako o terénu zábavního
a reklamního průmyslu.
Jistě není náhodné, že v Evropě
čistě komerční vysílání
existuje jen v Lucembursku a v Monaku.
Před projednáváním návrhu zákona
o provozování rozhlasového a televizního
vysílání v plénu jsme měli
možnost seznámit se s názory různých
i zahraničních odborníků i vedení
Československé televize a rozhlasu. Dovolte, abych
vás seznámila s názory členů
FITES, s jejichž stanoviskem se ztotožňuji.
FITES je unie českého filmového a televizního
svazu, který sdružuje tvůrce, kteří
v těchto mediích pracují. FITES podporuje
předložený vládní návrh
zákona a zavedení duálního systému
pokládá za všestranně užitečné.
Umožňuje Československé televizi a Českoslovenkému
rozhlasu přeměnit je na veřejně právní
instituce, které budou plnit nejen zpravodajskou a informační
funkci, ale poskytovat i širší a tradiční
služby kulturní, vzdělávací,
zábavné a budou výrazně podporovat
rozvíjení domácí tvořivosti.
Současně navržený zákon umožňuje
činnost soukromých televizních a rozhlasových
společností.
Rovněž souhlasí s důvodovou zprávou,
aby kmitočty OK 3 byly přiděleny soukromému
sektoru a dosavadní kanály F 1 a ČTV a STV
patřily veřejnoprávní televizi.
Také další podstatnou věc v návrhu
zákona FITES považuje za reálnou a správnou:
Aby veřejnoprávní televize a rozhlas mohly
v zákonem stanoveném rozsahu 5 %, respektive 10
%, vysílat reklamy, a tím vedle příjmů
z koncesionářských poplatků získaly
prostředky na vysílání, aby co nejméně
dostávaly státní dotace, nebo dokonce se
mohly bez nich obejít. Ekonomická soběstačnost
by nesporně přispěla k prohloubení
nezávislosti televizního i rozhlasového vysílání.
Ve všech těchto základních bodech návrh
zákona je vyvážený a řeší
hlavní problémy rozhlasového a televizního
vysílání, a proto jej FITES jménem
tvůrců pracujících v televizi a rozhlase
plně podporuje. V tomto předloženém
znění vládního návrhu doufá,
že bude schválen. Děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Vážení
kolegové, ptám se, zda se ještě někdo
bude hlásit do diskuse. Jako poslední přihlášený
je tu pan poslanec Benda. Pokud by nebyly další přihlášky,
dal bych slovo panu poslanci Bendovi, potom bychom rozpravu ukončili.
Prosím, abyste si to ještě rozmysleli, jinak
budeme v rozpravě pokračovat zítra.
Dávám slovo panu poslanci Bendovi jako dnes poslednímu
vystupujícímu v diskusi.
Poslanec SL V. Benda: Pane předsedající,
kolegyně a kolegové, jsem pověřen
poslaneckým klubem Křesťansko demokratické
strany a Liberálně demokratické strany přednést
následující stanovisko a pozměňující
návrhy.
Pokládáme předložený návrh
zákona za v podstatě špatný, za výrazně
etatistický. Domníváme se, že nevhodným
způsobem zvýhodňuje a preferuje provozovatele
ze zákona a že současně nepřípustným
způsobem zasahuje do práv a možností
majitelů licencí.
Porovnáme-li ustanovení tohoto zákona s ustanoveními
běžnými v demokratických civilizovaných
státech, vidíme velice výrazný etatistický
posun. Přesto poslanci našeho klubu budou pro tento
návrh zákona hlasovat a podpoří jej,
protože se domníváme, že právě
tento zákon je jediným prostředkem, jak zvrátit
dosavadní neúnosný stav zvláště
v Československé televizi, jak monopol úzké
politické skupiny nad tímto nejdůležitějším
masově sdělovacím prostředkem nahradit
nezávislými veřejně provozovanými
prostředky a konkurenčními prostředky
držitelů licencí.
Opakuji - chápeme tento zákon jako provizórium,
které bude nutné a potřebné v nejbližších
letech maximálně změnit, ale přesto
pro něj budeme hlasovat.
Pokusili jsme se vypracovat alespoň určité
pozměňovací návrhy, které by
zlepšily situaci, na kterou jsem zde poukazoval. Především
navrhujeme - jak už zde bylo několikrát vyřčeno
- aby v § 6 odst. 1 byl vypuštěn odstavec písm.
g) - reklamy náboženské, ateistické
a reklamy politických stran a hnutí, pokud zvláštní
zákon nestanoví jinak.
Domníváme se, že zákonodárce
sledoval zjevný úmysl, aby nebyly zvýhodněny
některé politické strany nebo některé
církve či některé názory, případně
ateistické, ovšem zvolil k tomu prostředek,
který je naprosto kontraproduktivní, který
má přesně opačný výsledek.
Upozorňuji, že toto ustanovení se týká
jenom placených reklam. To znamená zvláště
provozovatelé licence, pokud budou pod kontrolou nebo pod
vlivem nějaké politické strany nebo nějaké
církve, mohou jí dělat zdarma reklamu nebo
zdarma šířit její propagandu několik
hodin denně.
Pouze je zakázána placená reklama církve
nebo politické strany. To znamená, že právě
ty politické strany, které nebudou silné
na to, aby měly finanční nebo jiný
vliv, kontrolovaly svým způsobem nějaký
tento masový sdělovací prostředek,
tak si prostě nebudou smět zaplatit ani pět
minut nebo čtvrt hodiny pro svou propagandu, pro svou reklamu,
zatímco strany silné svými pozicemi budou
v přesně opačné situaci.
Já si myslím, že to je pravý opak toho,
co zákonodárce tímto ustanovením zamýšlel,
nehledě na to, že je otázkou, do jaké
míry tento zákon není v rozporu se zákony
o církvích a náboženských společnostech,
které výslovně stanoví právo
šířit své náboženské
přesvědčení také pomocí
masových sdělovacích prostředků,
jako je rozhlas a televize.
Ale nehledě na tuto pochybnost opravdu upozorňuji,
že si myslím, že se v tomto ohledu zákonodárce
zmýlil a že sleduje úmysl, který třeba
by mohl být pokládán za dobrý, dosáhl
pravého opaku. Náš návrh je vypustit
toto písmeno.
Další návrhy už přednáším
jen jako poslanec Benda, nikoliv jménem klubu, protože
je nemám dostatečně zkonzultované.
V § 7 v alternativě II. odst.1 čtvrtý
řádek zdola navrhuji vypustit část
věty za středníkem, tzn. větičku:
" V průběhu jedné hodiny nesmí
čas vyhrazený reklamám přesáhnout
12 minut." - Závěr odstavce ponechat.
Odůvodnění tohoto návrhu: My tady
jednáme především proti přílišné
komercionalizaci, hájíme zájmy diváka
ustanoveními, v kterých hodinách a v jakém
rozsahu smějí být vysílány
reklamy. Jsem přesvědčen, že je v zájmu
diváka, bude-li vědět, že od šesti
do sedmi hodin se na daném kanálu komerční
televize vysílají reklamy, stejně jako je
v jeho zájmu, když ví, že na osmé
straně novin jsou inzeráty, protože bude-li
mít zájem o informace, obsažené v reklamách
- a kvůli informacím se tyto reklamy vysílají
- pustí si televizi v danou hodinu. Nebude-li reklamami
vyrušován v hodinách jiných, bude to
jen k jeho prospěchu. Ono samozřejmě v praxi
tomu tak nebude, protože je to komerčně nevýhodné.
Žádný zadavatel reklamy nebude mít zájem,
aby jeho reklama byla vysílána v hodinovém
bloku, kde se předpokládá snížený
divácký zájem, ale bránit tomuto zákonem
je zbytečnost.
My právě nechceme ty pořady rozsekávat.
Správně zákon zakazuje do plynulého
pořadu vsazovat reklamy. Chceme pokud možno normální
kulturní náplň televize oddělit od
reklamních šotů. Jestli opravdu se někde
vžije a někomu se bude hodit, aby vysílal ne
12, ale 15 nebo 30 minut reklamních šotů po
sobě, při dodržení dalších
pravidel, to znamená poměru na celodenním
vysílání, a přitom že státní
televize nesmí vysílat mezi 19. a 22. hodinou víc
než 5 minut reklam za hodinu - to je správné
ustanovení, které podporujeme - je zbytečné
a naprosto nelogické, aby zákon něco takového
zakazoval.
Poslední poznámka, to už není pozměňovací
návrh, to je poznámka k tomu, co zde padlo, totiž
návrh na posunutí z hlediska dětí
a mládeže závadných pořadů
na 23. hodinu, jak zněl původní vládní
návrh.
Kromě upozornění, že to ve světě
není obvyklé, že pokud tam takové ustanovení
mají tak 21. maximálně 22. hodina, chtěl
bych upozornit na věc jinou: Jednak naše televizní
pořady alespoň zatím jsou členěny
v sudých hodinových rytmech, hlavní pořad,
hlavní film nebo jakýkoliv jiný pořad
začíná od 20. hodiny a zhruba ve 22 hodin
následují pořady další. Málokdy
televize vysílá po 24. hodině. Samozřejmě,
kdyby se jednalo jen o nějaké zcela nekulturní,
nekvalitní, pornografické nebo brakové pořady,
jak jsme je tady vídali na nějaké OK 3 nebo
jak se ta stanice volala, v pátek a v sobotu, je toto ustanovení
naprosto v pořádku. Ale já se obávám,
že tak, jak zákon čteme, všechny filmy
mládeži nepřístupné spadají
pod tento režim. Ty byly právě zařazeny
jako pro děti a mládež nevhodné. Většina
významných kulturních děl, nebo velká
část významných kulturních
děl, je například v oblasti filmové
tvorby hodnocena jako mládeži nepřístupná.
To znamená, abychom dokonce ve státních sdělovacích
prostředcích, pokud nebudou vysílat do jedné
nebo druhé hodiny ranní, prakticky zabránili
možnosti, aby tam tato filmová díla byla odvysílána,
poněvadž mohou-li začínat až po
23. hodině, tak televizní vysílání
už je dávno skončeno.
Znovu se přimlouvám za to, aby tento pozměňovací
návrh nebyl přijat, a abychom přijali tu
verzi, jak ji nakonec přijali gesční výbory.
Děkuji vám.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Vážení
kolegové, dnešní schůzi skončíme,
budeme pokračovat zítra v 9 hodin. Než dám
slovo paní poslankyni Nazari, dvě sdělení
pro vás.
Zasednutí mandátového a imunitního
výboru Sněmovny národů se uskuteční
zítra v 8.30 hodin v místnosti 026. Výbor
projedná návrh ověření platnosti
volby poslance Sněmovny národů, náhradníka.
Dnes v 19.30 hodin je v zasedacím sále Sněmovny
národů přednáška Vlastislava
Johna Chalupy z Československé národní
rady americké na téma Česko-slovenské
vztahy, problematika samosprávy a zásady tvorby
ústavy z pohledu Spojených států amerických.
Srdečně vás zvou poslanecké kluby
KDU a ODA. - Paní poslankyně má slovo.
Poslankyně SL M. Nazari-Buřivalová: Vážené
předsednictvo, milé kolegyně a kolegové,
příznivci a přátelé sdělovacích
prostředků, po skončení dnešní
schůze dovoluji si vás srdečně pozvat
na přípitek jiskrného moravského vína,
jak bylo slíbeno. Přípitek zahájíme
a uvedu pana primátora města Brna s jeho doprovodem
v předsálí Sněmovny lidu a další
pohoštění, rovněž moravské,
je připraveno pak vedle Sněmovny lidu a jídelny.
Těším se na přiťuknutí.
(Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji paní
poslankyni Nazari za tuto zprávu.
Zítra pokračujeme ráno v 9 hodin ve smyslu
schváleného programu.