Hlasovalo 33 poslanců pro, 11 proti, 49 se zdrželo,
2 ignorovali. Sněmovna národů pozměňovací
návrh nepřijala.
Hlasovat budou poslanci Sněmovny lidu. Kdo z poslanců
Sněmovny lidu je pro uvedený pozměňovací
návrh, nechť hlasuje! (20) Dvacet. Děkuji.
Kdo je proti? (27) Dvacet sedm. Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (47) Čtyřicet
sedm. Děkuji.
Také Sněmovna lidu uvedený pozměňovací
návrh neschválila, 20 poslanců bylo pro,
27 proti, 47 se zdrželo, 3 ignorovali. Souhlasným
usnesením nebyl pozměňovací návrh
schválen. Prosím další.
Poslanec SL V. Deyl: Další pozměňovací
návrh předkládá poslanec Kvasnička.
Vylo by to opět na úplný závěr
odstavce 6. Tento pozměňovací návrh
zní takto:
"Poškozená strana bude požadovat i odškodnění
za všechny zhoubně následky okupace způsobené
na duševním zdraví našich děti
a dospělých občanů." Komise se
s tím neztotožňuje.
Předsedající předseda SL R. Battěk: Žádná technická připomínka není, takže budeme hlasovat.
(11.00 hod.) Opět dávám přednost poslancům
Sněmovny národů. Kdo je pro uvedený
pozměňovací návrh? (Hlasuje se.) (5)
pět. Děkuji.
Kdo je proti? (27) Dvacet sedm. Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (56) Padesát
šest. Děkuji.
Osm poslanců ignorovalo. Uvedený pozměňovací
návrh Sněmovna národů neschválila.
Hlasovat budou poslanci Sněmovny lidu. Kdo je pro uvedený
pozměňovací návrh? (Hlasuje se.) (0)
Nikdo. Děkuji.
Kdo je proti? (39) Třicet devět. Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (44) Čtyřicet
čtyři. Děkuji.
Čtrnáct poslanců ignorovalo. Také
poslanci Sněmovny lidu pozměňovací
návrh neschválili.
Poslanec SL V. Deyl: Další pozměňovací
návrh předkládá poslanec Rynda, který
navrhuje ustanovit nový odstavec 7 v tomto znění:
"Federální shromáždění
požaduje, aby skutečná výše škod
způsobených na životním prostředí
byla přesně vyčíslena podle metodiky
garantované vládou. Výsledky činnosti
orgánů pověřených zjištěním
a vyčíslením škod bude vláda
uveřejňovat průběžně v
rozsahu přiměřeném laické a
odborné veřejnosti. Průběžná
zpráva bude Federálnímu shromáždění
předložena k 1. 12. 1991 a poté zveřejněna.
Výjimku tvoří takové expertízy,
jejichž ekonomická náročnost by přesáhla
užitek z vyčíslení plynoucí.
" Komise se s tím neztotožňuje.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Dávám o uvedeném pozměňovacím
návrhu hlasovat.
(11.02 hod.) Hlasovat budou poslanci Sněmovny národů.
Kdo je pro uvedený pozměňovací návrh?
(Hlasuje se.) (15) Patnáct. Děkuji.
Kdo je proti? (16) Šestnáct. Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (62) Šedesát
dva. Děkuji.
Čtyři poslanci ignorovali. Sněmovna národů
pozměňovací návrh neschválila.
Hlasovat budou poslanci Sněmovny lidu. Kdo je pro uvedený
pozměňovací návrh? (Hlasuje se.) (19)
Devatenáct. Děkuji.
Kdo je proti? (17) Sedmnáct. Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (60) Šedesát.
Děkuji.
Jeden poslanec ignoroval.
Také Sněmovna lidu uvedený pozměňovací
návrh neschválila. Takže souhlasným
usnesením nebyl pozměňovací návrh
schválen. Tudíž můžeme přistoupit
ke konečnému hlasování o usnesení
ve smyslu přijatých pozměňovacích
návrhů.
(11.04 hod.) Opět budou hlasovat nejprve poslanci Sněmovny
národů. Táži se, kdo je pro uvedené
usnesení ve smyslu pozměňovacích návrhů.
(Hlasuje se.) (87) Osmdesát sedm. Děkuji.
Kdo je proti? (0) Nikdo. Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (8) Osm. Děkuji.
Tři poslanci ignorovali. Sněmovna národů
uvedené usnesení schválila. Hlasovat budou
poslanci Sněmovny lidu.
Kdo je pro uvedené usnesení? (Hlasuje se.) (96)
Devadesát šest. Děkuji.
Kdo je proti? (1) Jeden. Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (2) Dva. Děkuji.
Jeden poslanec ignoroval. Také Sněmovna lidu uvedené
usnesení schválila. Dovolte, abych konstatoval,
že Federální shromáždění
České a Slovenské Federativní Republiky
schválilo usnesení ke zprávě o činnosti
parlamentní komise pro dohled nad odsunem sovětských
vojsk z České a Slovenské Federativní
Republiky.
(poznámka redakce: usnesení FS č. 158, SL
č. 253, SN č. 258)
Děkuji, tím jsme tento bod vzali z pořadu.
Slíbil jsem ještě kolegovi Chýlkovi,
že mu umožním jeho vyjádření.
Prosím, vyslechněte trpělivě kolegu
poslance Chýlka.
Poslanec SL S. Chýlek: Děkuji, pane předsedající,
děkuji kolegové za trpělivost. Já
vás ujišťuji, že kdyby šlo o můj
osobní pozměňovací návrh, že
bych si neodvážil váš čas tímto
způsobem využívat. Zde ovšem šlo
o něco jiného. Šlo o pozměňovací
návrh, který vycházel z práce subkomise,
která se zabývala odškodňováním
postižených občanů. Proto si dovoluji
toto malé zdržení.
Návrh jsme stáhli z těchto důvodů.
Nejdříve musím vysvětlit, o který
návrh šlo.. Šlo o to, že jsme měli
doplnit bod 2 tím, že by ještě toto zasedání
Federálního shromáždění
schválilo také jednotné zásady pro
odškodňování postižených
občanů, které byly v návrhu připraveny
naši subkomisí.
Vzal jsem na vědomí při včerejším
jednání celé komise, že je vhodnější,
aby tyto zásady nezpracovávalo a neschválilo
Federální shromáždění,
ale vláda, a vzal jsem na vědomi, že je to
implicitně obsaženo v bodě 3 odstavec 2.
Dohodli jsme se společně, že pan zpravodaj
přednese k této věci informaci, která
by byla jistým poselstvím vládě, která
tu věc má nyní zpracovávat místo
Federálního shromáždění,
a že toto poselství bude obsahovat tyto body: ze si
komise - přinejmenším komise, pokud ne už
celé shromáždění, přeje,
aby odškodnění bylo jednotně a že
si přeje, aby toto odškodnění a veškeré
práce byly zahájeny neprodleně, to znamená,
aby nedošlo k prodlení přes prázdninové
měsíce, aby se nečekalo na zasedání
našeho Federálního shromáždění
na podzim, apod. Jak jsme mohli dokumentovat na některých
případech poškozených, vedlo by to k
velkým politickým škodám a veliké
újmě pro postižené občany. Proto
bylo třeba zdůraznit tyto prvky, to znamená
jednotné odškodnění, který doporučujeme,
a urychlené řešení celé záležitosti.
A také to, že zásady, které byly zpracovány
naši subkomisí, budou poskytnuty vládě
jako podklad pro její rozhodnutí.
Vystoupil jsem proto, že jsme byli dohodnuti s panem zpravodajem,
že on sám tyto skutečnosti zdůrazni,
ale v průběhu jednání mu to bylo znemožněno:
Proto toto vysvětlení. Děkuji vám
za trpělivost.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Já vám také děkuji, pane poslanče.
Protože se zdá, že jsme schopní pokračovat
v limitech, které jsme předpokládali, nebudu
dělat žádnou přestávku a přikročíme
k dalšímu bodu jednání.
Měli bychom projednat 6 vládní návrh
zákona o svobodě náboženské víry
a postavení církví a náboženských
společností (tisk 649) a návrh usnesení
Sněmovny lidu a Sněmovny národů (tisk
719).
Poprosil bych místopředsedu federální
vlády, pana Josefa Mikloška, aby podal k návrhu
výklad.
Místopředseda vlády ČSFR J. Mikloško: Vážený pán predseda, vážené pani poslankyne a páni poslanci, zákonom o slobode náboženskej viery a postavení cirkví a náboženských spoločností vláda plní jeden z dôležitých bodov programového vyhlásenia - uskutočnenie slobody náboženskej viery. Týmto zákonom sa rešpektuje Listina základných práv a slobôd, pretože sa v ňom konkretizujú a rozvádzajú články l5 a 16 Listiny. Zákon tiež zabezpečuje splnenie záväzkov prijatých v medzinárodných paktoch, čo do roku 1989 bolo vždy verbálne vyhlasované, avšak sústavne dennou praxou hrubo porušované.
Zákon sa pripravoval viac než rok. Sú v ňom
zjednotené názory všetkých troch vlád,
ministerstiev kultúry oboch republík a všetkých
cirkvi. Zákon sa opiera o článok 39 kompetenčného
zákona, podľa ktorého pomery cirkví
a náboženských spoločností patria
do pôsobnosti federácie, ak to vyžaduje potreba
jednoty právneho poriadku. Práve tento zákon
bol jedným z dôvodov pre to, aby sa oblasť cirkví
a náboženských spoločností dostala
do pôsobnosti federácie.
Zákon vychádza z historického a spoločenského
kladného prístupu veriacich a cirkvi pre rozvoj
spoločnosti a vytvára nové podmienky pre
realizáciu záujmov a potrieb veriacich. Konkretizuje
zabezpečovanie práv jednotlivca k slobodnej voľbe
náboženského vyznania a upravuje aj postavenie
práv a povinnosti cirkvi a náboženských
spoločností a spôsob ich registrácie.
Je tak komplexnou úpravou tohto druhu práv a slobôd
občanov. Poznamenávam, že podobné zákony
vznikajú v súčasnosti vo všetkých
postkomunistických štátoch.
Naliehavosť potreby prijatia tohto zákona vidím
v tom, že po prvé, doterajšia právna úprava
je diskriminujúca a umožňuje právnymi
normami nižšej silu a administratívnymi aktmi
neobmedzene zasahovať do vnútorných záležitosti
cirkvi a náboženských spoločnosti.
Po druhé, treba i týmto zákonom definitívne
uzavrieť dobu totality vo vzťahu štátu a
cirkví a nadviazať medzi nimi nový vzťah.
Z tohto dôvodu je treba prijať zákon ako komplexnú
právnu normu. Preto sú v zákone i niektoré
normy, ktoré sú detailnejšie upravené
v iných zákonoch.
Po tretie, dnes u nás neexistuje žiadna právna
norma, ktorá by umožňovala registráciu
novej cirkvi alebo náboženskej spoločnosti,
alebo aspoň o takomto návrhu žiadateľa
mohla rozhodnúť.
Dôležitosť zákona je v tom, že umožňuje
veriacim a náboženským spoločnostiam
znova plnoprávne sa zaradiť do života našej
spoločnosti, a tak prispieť k zlepšeniu jej morálneho
stavu, vzdelanosti a sociálnej starostlivosti o ľudí,
najmä ľudí na okraji spoločnosti.
Konštatujem, že zákon rešpektuje špecifiká
jednotlivých republík a najmä v ekonomickej
sfére necháva vec na úpravu republikám,
to znamená, príspevky zo strany štátu,
príspevky veriacich, daňovú sústavu
atď. Necháva v pôsobnosti republík, a
teda tento zákon ich neupravuje.
V súčasnosti sa hľadá budúci model ekonomického vzťahu štát - cirkev. Cirkvi už stanovili svojich zástupcov, svoju komisiu, ktorá bude v najbližšom čase rokovať so zástupcami vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky o tomto probléme. Poznamenávam, že napriek štyridsaťročnému tlaku na veriacich, posledné štatistiky ukazujú pomerne vysoké stavy veriacich u nás. V Českej republike to je 55,9 %, v Slovenskej republike 72, 5 % veriacich. Pritom asi 16 % sa vedome neprihlásilo, nevyplnilo rubriku 14 "náboženstvo", niektorí zo zásadných dôvodov, že je to ich vnútorná vec, iní preto, že ich cirkev nie je ešte registrovaná.
Čo sa týka vlastného zákona, iste
ste sa s ním dobre zoznámili. V prvej časti
sa jedná o slobodu jednotlivca prejavovať a šíriť
svoje náboženstvo, právo meniť svoje náboženstvo
alebo vieru, alebo byť bez náboženského
vyznania. Zdôrazňuje sa, že vyznávanie
viery nesmie byť dôvodom na obmedzenie ústavou
zaručených ľudských práv a slobôd
občana. Deklaruje sa tiež, že práva nesmú
byť v rozpore s ústavou, nesmú ohrozovať
verejnú bezpečnosť a poriadok, zdravie a mravnosť
alebo práva a slobody druhých, nezávislosť
a územnú celistvosť štátu.
Ďalej sa v prvej časti hovorí o osobách,
ktoré vykonávajú duchovenskú činnosť,
o ich právach a povinnostiach a o povinnostiach cirkvi
a náboženských spoločností.
Tretia časť je dôležitá časť,
povedal by som, jadro celého zákona. Ide o registráciu
jednotlivých cirkví. Dávajú sa tam
pravidlá registrácie, postup pri registrácii
novej cirkvi a postup pri odvolávaní sa proti rozhodnutiu
v tom istom.
Treba povedať, že tak, ako pre politické strany
máme jednotnú normu, svoj zákon, a tak, ako
pre spolky máme zákon o združovaní,
tak v podstate tohto zákona je, že by mal obsahovať
jednotné pravidlá registrácie cirkví.
Treba povedať, že väčšina cirkví
vyvíja činnosť v celej republike a niekedy
je to i tak, že v jednej časti majú vedenie
a v druhej časti veriacich. Čiže to je hlavný
dôvod, prečo tieto predpisy si vyžadujú
federálny zákon. Konečnú registráciu
však dáva orgán republiky, ktorý stanovuje
počet veriacich nutný na registrovanie cirkví.
Predpokladá sa, že orgány Českej a Slovenskej
Federatívnej republiky budú pri registrácii
spolu konzultovať.
Poznamenávam tiež, že ak Listina práv
ako základný dokument, ktorý upravuje zákonné
podmienky v oblasti ľudských práv, je federálnym
dokumentom, majú byť rovnaké aj podmienky pre
registrovanie a používanie týchto práv
v oboch republikách.
Na záver by som hádam povedal len to, že uvedeným
zákonom sa rušia dva staré nedemokratické
zákony ešte z roku 1949, ktoré riadili a definovali
pôsobnosť Štátneho úradu pre veci
cirkevné a ktoré boli vlastne jediným právnym
podkladom, o ktorý sa opieral minulý režim
pri represáliách voči církvám.
Hospodárske zákony v zabezpečení cirkví
sa teraz neriešia, pretože model financovania sa bude
robiť v budúcnosti a je nutné ho robiť
vtedy, keď sa vyrieši problém reštitúcie.
V prílohe je daný zoznam cirkví, ktoré
na základe súhlasu štátu alebo zo zákona
pôsobia na území Českej republiky,
kde ich je 18, a Slovenskej republiky, kde ich je 13. Upozorňujem
na jeden dodatok, ktorý sme vo výboroch navrhovali,
ale neviem, z akých dôvodov nebol zahrnutý
do textu. Ide o to, aby do zoznamu Českej republiky ako
položka číslo 19 bola zahrnutá Slovenská
evanjelická cirkev augsburského vyznania Českej
a Slovenskej Federatívnej Republiky, ktorá je na
mieste 12 v položke Slovenskej republiky. Táto cirkev
už dávno pôsobí v oboch republikách,
má i svoje sídlo v Prahe, takže omylom alebo
nedopatrením nie je v zozname Českej republiky,
a preto prosím, aby sa dostala ako položka číslo
19 do zoznamu Českej republiky. Ďakujem, to je všetko.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Já také děkuji, panu místopředsedovi.
Konstatuji, že návrhy projednaly výbory sociální
a kulturní, ústavně právní
a pro plán a rozpočet obou sněmoven. Výbory
sociální a kulturní byly pověřeny
předsedy sněmoven, aby v daném případě
shrnuly výsledky projednávání a předložily
své stanovisko. Tyto výbory předkládají
sněmovnám písemný návrh usnesení
uvedený v tisku 719 a určily sněmovními
zpravodaji poslance Josefa Tomsu a Petra Brodského. Poprosil
bych poslance Petra Brodského, aby přednesl zpravodajskou
zprávu.
Bude zde změna, nejprve by měl zprávu přednést
pan poslanec Sněmovny lidu Josef Tomsa.